Diskuse ke článku: Stanovení zvukové pohltivosti Helmholtzových rezonátorů metodou přenosové matice
Redakce @redakce před 3 roky16.07.2021 19:52:29Plné znění článku: Stanovení zvukové pohltivosti Helmholtzových rezonátorů metodou přenosové matice
Anotace článku: Představujeme jednoho z vítězů v kategorii Stavební fyzika a Technická zabezpečení budov oceněných příspěvků studentské odborné konference JUNIORSTAV. Přidáváme též komentář spolupracovníků redakce: tentokrát doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha. Článek prezentuje jednu z možností výpočtu děrovaného rezonátoru, a to za pomoci elektro-akustické analogie a metody přenosové matice. Zaměřuje se na srovnání výpočtu činitele zvukové pohltivosti touto metodou s daty změřenými v dozvukové místnosti.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
Martin Vitvar @martin.vitvar.vmaudioNaopak imperfekce v kvalitě frézování dle obrázku žádné nevidím nebo jsou nepodstatné. Co dělá rozdíl ve frekvenci…
před 2 roky
Nezbývá mi než zopakovat, že podrobný popis měření nebyl předmětem tohoto krátkého článku. Zároveň norma nebyla…
před 2 roky
Martin Vitvar @martin.vitvar.vmaudioJá vaše argumenty v diskusi chápu - jsou praktické. Vyjmenování všech nedostatků měření zde v diskusi neumožňuje…
před 2 roky
5 odpovědí
Zobrazit všechny reakce Martin Vitvar @martin.vitvar.vmaudio před 3 roky02.11.2021 19:45:43Dobrý den,
problematika návrhu Helmholzových rezonátorů je, jak uvádí článek, již historicky vyřešená. Děkuji tímto za propagaci postupu řešení.
Větším problémem je správné měření činitele pohltivosti takových realizovaných prvků - tedy porovnatelnost různých měření a různých výrobků mezi sebou. Měření zde použité inspirované normou ČSN ISO 354 není provedeno správně a podtrhuje nemožnost takové prvky vzájemně porovnávat.
Nejčastějším prohřeškem oproti normovému postupu je nedostatečný objem místnosti, příliš vysoká pohltivost na nízkých kmitočtech způdobená skly oken a dveřmi a také absence difuzního akustického pole. Pro měření nelze použít běžnou velkou prázdnou místnost.
Z fotografie měření je patrné, že místnost není dostatečně velká a obsahuje okna - nebude splněna podmínka maximální pohltivosti místnosti podle objemu. S difuzním polem se autoři vypořádali za použití deskových materiálů nedostatečně.
Vzorek nemá být umístěn rovnoběžně se žádnou stěnou. Není uvedena teplota a vlhkost a je otázkou zda byla při měření místnosti bez vzorku, se vzorkem 1 a 2 stejná - velký vliv na vysokých kmitočtech.
Martin Vitvar @martin.vitvar.vmaudioDobrý den, děkuji vám za reakci.
Máte v mnoha ohledech samozřejmě pravdu. Objem místnosti byl z hlediska normy dostatečný, některé ostatní parametry nikoliv - vysoká vlastní pohltivost a nedostatečná difuznost k nim určitě patří. Je tu třeba podotknout, že i větší množství odrazných desek by pravděpodobně nemělo vliv na difuznost ve sledované oblasti nízkých frekvencí. O aplikovatelnosti a případné modifikaci ISO 354 pro účely měření v této oblasti by se dala vést poměrně obsáhlá diskuse. I zmíněná nerovnoběžnost by mohla být diskutována - vzhledem k běžné aplikaci rezonátorů s cílem potlačit modálnost v místnosti. Norma uvádí, že není vhodné, aby okraje vzorku byly rovnoběžné s kontrukcemi kolmými (zde stěny), o protější konstrukci se nezmiňuje, nebo jsem to teď nebyl schopný dohledat. Nerovnoběžnost je samozřejmě obecně výhodou až nutností. Netvrdím, že experiment byl proveden v ideálních podmínkách, zároveň přísné dodržení normy nebylo v tomto případě řešením ani možností.
Cílem toho měření však nebylo vytvořit produkt, ale spíše nastínit, do jaké míry a s jakými limity je možné zjednodušené výpočetní postupy (kolmý dopad vln, s tím související iluze oddělených buněk rezonátoru...) použít v běžné inženýrské praxi.
Není úplně pravda, že je problematika návrhu vyřešená. Návrh rezonátoru s tlumenou dutinou je například stále trochu oříšek (pokud nemáte licenci, výpočetní výkon a potřebné znalosti pro použití FEM řešiče). Stejně tak zahrnutí modálního chování místnosti do návrhu prostoru s "normově" měřeným činitelem zvukové pohltivosti je v praxi poměrně komplikovaný.
Detailnější popis měření byl publikován zde: https://www.sciencedirect.com/science/ar…
Ještě jednou díky za reakci a přeji hezký den.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama