Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuze ke článku: Experimentální dům pro výzkum větrání

Autor článku: prof. Ing. Miroslav Jícha, CSc., Ing. Pavel Charvát, Ph.D.
Plné znění článku: Experimentální dům pro výzkum větrání
Anotace článku: Článek představuje experimentální dům, který měl původně sloužit pouze ke zkoumání hybridního větrání v podmínkách České republiky. Nakonec vznikl demonstrační rodinný dům pro širokou odbornou i laickou veřejnost jako ukázkový projekt implementace řízeného větrání v našich podmínkách.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: Výsledky měření v experimentálním doměHonza Pokorny06.11.2007 01:18
Výsledky měření v experimentálním doměJaroslav Kuba19.06.2007 17:28
NIBE nebo IVTMilan Hovorka10.05.2007 15:37
Re (3): Energetické vyhodnocenípetr kocina11.05.2005 05:31
Re (2): Energetické vyhodnoceníFranta10.05.2005 21:12
Re (8): konkretny pripadpetr kocina20.12.2004 17:11
Re (6): Rekuperaciapetr kocina20.12.2004 16:36
Re (7): konkretny pripadPeter Švančárek20.12.2004 12:12
Re (6): RekuperaciaPeter Švančárek20.12.2004 11:57
Re (5): Rekuperaciavlado20.12.2004 05:38
Re (4): VětráníPeter Švančárek03.12.2004 16:23
Re (4): Větránípetr kocina03.12.2004 10:50
Re (3): VětráníMiroslav Jícha03.12.2004 10:38
Re (2): Větránípetr kocina26.11.2004 15:01
Re (2): VětráníIvo Pavera26.11.2004 11:37
Re (6): konkretny pripadpetr kocina21.11.2004 18:28
Re (6): konkretny pripadPeter Švančárek19.11.2004 16:40
Re (5): konkretny pripadJiří Hejčík19.11.2004 12:14
Re (4): konkretny pripadPeter Švančárek19.11.2004 10:21
Re (4): Rekuperaciapetr kocina18.11.2004 06:40
Re (4): vyměnaPeter Švančárek16.11.2004 09:24
Re (4): konkretny pripadPeter Švančárek16.11.2004 08:34
Re (5): konkretny pripadpetr kocina16.11.2004 08:18
Re (2): VětráníPeter Švančárek16.11.2004 08:11
Re (4): RekuperaciaPeter Švančárek16.11.2004 08:07
Re (3): konkretny pripadMiroslav Jícha, Pavel Charvát15.11.2004 20:29
Re (3): vyměnaMiroslav Jícha, Pavel Charvát15.11.2004 19:14
Re: RegulaciaMiroslav Jícha, Pavel Charvát15.11.2004 19:07
Re: VětráníMiroslav Jícha, Pavel Charvát15.11.2004 18:58
Re (3): RekuperaciaMiroslav Jícha, Pavel Charvát15.11.2004 18:54
Re (2): Energetické vyhodnoceníPeter Švančárek15.11.2004 08:55
Re (4): RekuperaciaPeter Švančárek15.11.2004 08:51
Re (4): konkretny pripadPeter Švančárek15.11.2004 08:48
Re (3): konkretny pripadpetr kocina12.11.2004 17:58
Re (3): Rekuperaciapetr kocina12.11.2004 17:34
konkretny pripadPeter Švančárek12.11.2004 16:23
Re: RegulaciaPeter Švančárek12.11.2004 09:39
RegulaciaDasa12.11.2004 09:37
Re (2): vyměnaPeter Švančárek12.11.2004 09:25
Re: VětráníPeter Švančárek12.11.2004 09:22
Re (2): RekuperaciaPeter Švančárek12.11.2004 09:20
Větránívonka11.11.2004 15:34
Re: RekuperaciaMiroslav Jícha, Pavel Charvát10.11.2004 10:35
Re: vyměnaMiroslav Jícha, Pavel Charvát09.11.2004 18:31
Re: Energetické vyhodnoceníMiroslav Jícha, Pavel Charvát09.11.2004 18:30
Re: RekuperaciaNakládal03.11.2004 16:29
RekuperaciaPeter Švančárek02.11.2004 10:58
vyměnapetr kocina31.10.2004 08:34
Energetické vyhodnoceníDudka29.10.2004 13:27

Příspěvky
Předmět: Výsledky měření v experimentálním domě
Autor: Jaroslav Kuba
Datum: 19.06.2007 17:28 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
zajímaly by mne odpovědi na následující odpovědi:
1) výsledky měření - experimentu
2) do jaké míry odpovídají rozměry a sklatba obvodových konstrukcí skutečnostem (podle architektů, kteří se zabývají NED a PD jsou obvodové konstrukce příliš tenké na to, aby vykazovaly uvedené U)

Děkuji za odpověď

Jarda

Předmět: Re: Výsledky měření v experimentálním domě
Autor: Honza Pokorny
Datum: 06.11.2007 01:18 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
Vazeny pane Kubo,
prave jsem vyzkousel kalkulacni nastroj pro vypocet prostupu tepla slozenou stenou, ktery je zde na strankach volne k dispozici a zjistil, ze skutecna hodnota U pro uvedenou stenu domku je 0,12 W/m2/K (viz prilozeny obrazek). Pokud budeme uvazovat tepelne mosty (drevene hranoly, profily atd.) a zvysime tento soucinitel odhadem o 20 %, ziskame hodnotu 0,144 W/m2/K. Co dodat?

Předmět: NIBE nebo IVT
Autor: Milan Hovorka
Datum: 10.05.2007 15:37 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení čtenáři,
prosím o radu jaké TČ by jste zvolili Vy. Stále se nemohu rozhodnout mezi IVT a NIBE. Každý nabízí něco jiného (NIBE má akumulační nádrž, IVT ne - IVT kolektory 1,2m MAX, NIBE pod 1,5m)
Cenově jsou na stejno.
Poraďíte?

Předmět: Regulacia
Autor: Dasa
Datum: 12.11.2004 09:37 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ako sa vyjadril p. Svancarek -ako sa da regulovat vetranie pri premenlivych vonkajsich podmienkach? Je potom vobec mozne vyuzitie tepelneho cerpadla? Ak sa obrati smer prudenia tepleho vzduchu- hlavne v zime- tak to 2W ventilator nezachrani. A potom tam to tepelne cerpadlo bude uplne zbytocne.

Předmět: Re: Regulacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 12.11.2004 09:39 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
To s tym cerpadlom ma nenapadlo... tak to by ma tiez zaujimalo...

Předmět: Re: Regulacia
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 15.11.2004 19:07 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dost dobře nerozumíme tvrzení, že se v zimě obrátí směr proudění. Máte na mysli, že venkovní vzduch bude dovnitř proudit větrací šachtou a vnitřní vzduch bude unikat přiváděcími vyústkami? Taková situace je velmi nepravděpodobná, protože vztlaková síla působí proti směru tíhového zrychlení. Se vzrůstajícím rozdílem teplot tedy vzrůstá tah větrací šachty. K situaci, kdy se obrátí směr proudění vzduchu ve větrací šachtě, by mohlo teoreticky dojít účinkem větru, ale i tato situace je velmi nepravděpodobná. Střešní nástavec je totiž navržen tak, aby využíval účinku větru ke zvýšení tahu šachty. Vyústky navíc měří nejen průtok, ale i směru proudění. Pokud by zaznamenaly opačný směr proudění dojde k jejich uzavření.
Co se týká tepelného čerpadla, z obrázků uvedených v článku není zcela zřejmý způsob jeho zapojení (za což se omlouváme). Tepelné čerpadlo je zapojeno paralelně k větrací šachtě jako „bypass“ a má vlastní ventilátor. Větrací ventilátor o výkonu 2W by samozřejmě nebyl schopen překonat tlakovou ztrátu výměníku tepelného čerpadla.

Předmět: Větrání
Autor: vonka
Datum: 11.11.2004 15:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Mám k článku a k první odpovědi na dotazy 2 otázky:
- jsem laik, ale ventilátor v odtahu 2W dokáže odsát potřebný vzduch i při potřebě většího odvětrávání?!? Vždyť např v zimě je tlakový spád ve štěrbinách nad oknem spíše pro únik teplého vzduchu ven, než pro sání.
- dále k čemu slouží solární komín? Nebo spíše kdy se uplatní?Když je venku 30 st C a více, pak zvýšeným větráním spíše ženu horký vzduch dovnitř. Já mám starý cihlový dům, který v tropických vedrech vyvětrám přes noc a přes den větrání spíše snižuji na minimum. Kdyby byl vzduch nasáván např ze zemního kolektoru, pak to chápu, ale horký ze štěrbin nad okny??

Předmět: Re: Větrání
Autor: Peter Švančárek
Datum: 12.11.2004 09:22 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Suhlas.

Předmět: Re: Větrání
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 15.11.2004 18:58 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Protože hybridní větrací systém pracuje i v režimu přirozeného větrání, kdy jsou k dispozici malé „hnací“ síly, musí být tlaková ztráta vzduchovodů velmi nízká. Z tohoto důvodu je možné dosáhnout u ventilátorů velmi malých příkonů. Tlaková ztráta vzduchovodů při průtoku 100 dm3/s (360 m3/h) je menší než 5 Pa. Průtok vzduchu při maximálních otáčkách ventilátoru je přibližně 140 dm3/s (500 m3/hod). Takové průtoky jsou z hlediska větrání rodinného domu nebo bytu více než dostatečné. Úniku vzduchu vyústkami ať již v důsledku rozdílu teplot nebo účinkem větru je zabráněno udržováním rovnováhy mezi přívodem a odvodem vzduchu. Pokud dojde k otevření přiváděcí vyústky na průtok řekněme 30 dm3/s, nastaví se stejný průtok i v odváděcí části systému resp. průtok v odváděcí části bude vyšší o minimální průtok vzduchu, který je 10 dm3/s. Ve výše zmíněném případě by tedy byl odváděn průtok vzduchu 40 dm3/s.
Co se týká solárního komínu a jeho využití pro větrání a pasivní chlazení to bude předmětem dalšího zkoumání. Lze říci, že použití solárního komínu bude omezeno na situace, kdy větrání není spojeno s tepelnou ztrátou. Případ pasivního chlazení nočním větráním, který popisujete, by nebyl v našem případě příliš účinný. Experimentální dům je dřevostavba s velmi lehkou konstrukcí a nemá tudíž potřebnou hmotu pro „akumulaci chladu“ v nočních hodinách. Ve Vašem cihlovém domě může tento způsob naopak velmi dobře fungovat. Přínos solárního komínu v režimu pasivního chlazeni by měl spočívat ve výrazném zvýšení výměny vzduchu v domě a tím intenzivnějšímu proudění uvnitř domu. Efekt pasivního chlazení by měl být podobný jako při použití stropního nebo stolního ventilátoru, kdy zvýšením rychlosti proudění vzduchu okolo těla lze dosáhnout ochlazovacího účinku. Jsou zde ovšem jisté omezující faktory a tato problematika bude cílem dalšího zkoumání.
Varianta se zemním výměníkem je schůdná u systémů nuceného větrání, kdy se vzduch ochlazený v zemním výměníku rozvede po domě pomocí vzduchovodů pro přívod vzduchu. U použitého hybridního větracího systému by nebylo možné rozvést vzduch ze zemního výměníku po domě resp. vyžadovalo by to instalaci vzduchovodů pro rozvod tohoto vzduchu.

Předmět: Re (2): Větrání
Autor: Peter Švančárek
Datum: 16.11.2004 08:11 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Nespominali ste 2W ventilator? Pochybujem ze zvladne 100 l/s pri cca 5 Pa. Ale nebude to vadit pre dni kedy bude veterno, alebo dostatocny rozdiel teplot...
Bude to tahat ventilator tepelneho cerpadla? Naco potom 2W ventilator?

Předmět: Re (2): Větrání
Autor: Ivo Pavera
Datum: 26.11.2004 11:37 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vaši poznámku o nedostatečných parametrech tepelné pojemnosti použité konstrukce vzorového domu zcela nechápu. Nejednalo se se přeci o nějaký stávající objekt, ale účelově postavenou stavbu za účelem výzkumu. Lehký konstrukční systém s U=0,15 je pro dané účely vhodný a úsporný. Tím bylo ale řečeno pouze A. postrádám B a C.
Ad. B: Použití zasklení U=1,1 u okenních otvorů považuji při dnešním stavu technologií a cen za nedostatečné. Jako odpovífající spatřuji U=0,5 u zasklení a U=0,45+0,8 u okenního rámu dle provedení...
Ad. C: Co bránilo v realizaci vnitřních akumulačních ploch v objektu (akumulační stěna, příčky, přizdíka či pouze dřevený klimatizér místo sádrokatonu na vnitřní straně obvodového pláště?
Předem děkuji za odpověď. I.P.

Předmět: Re (2): Větrání
Autor: petr kocina
Datum: 26.11.2004 15:01 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
hybridní větrací systém nema v pripade RD vubec zadnou budoucnost a jen se divim,ze tim mrhate cas.

Předmět: Re (3): Větrání
Autor: Miroslav Jícha
Datum: 03.12.2004 10:38 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Mohl bych se s dovolením zeptat co víte o hybridním větrání, kromě toho co jsme uvedli v našem základním článku a v další diskusi. Co víte o vzorových instalacích v Dánsku, ve Švédsku, Holandsku atd? Ještě před rokem tento pojem byl u nás zcela neznám a Vy jste schopen říci zcela suverénně že je tento systém pro RD nevhodný. Klobouk dolů před Vašimi odbornými kvalitami.

Předmět: Re (4): Větrání
Autor: petr kocina
Datum: 03.12.2004 10:50 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
hybridní větrací systém - radeji bych to prenechal na volbe zakaznika.
uvidime jestli se pri stavbe novych RD bude vice pouzivat hybridni system nebo rekuperace.

je nevhodny a je to muj nazor.

pripada mi,ze odbornici se snazi razit heslo,cim slozitejsi tim lepsi.

Předmět: Re (4): Větrání
Autor: Peter Švančárek
Datum: 03.12.2004 16:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Osobne si tiez myslim, ze je nevhodny. Rekuperacii nesiaha ani po clenky.
Ak by mal byt pouzity tak hadam len v tropickych oblastiach, ale aj tam by som postradal zemny vymennik.

Předmět: Rekuperacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 02.11.2004 10:58 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Najprv sa pouziju samoregulacne vyustky na regulaciu vetrania s ohladom na "nizku spotrebu energie" a potom sa energiou plytva pouzitim tepelneho cerpadla. Co ti ludia nerozmyslaju? Faktor tepelneho cerpadla nedosahuje 4 a u rekuperatora sa moze pohybovat aj k 20! (zalezi od tlakovej straty potrubi a od toho sa odvijajuceho potrebneho vykonu ventilatorov. Napriklad mne bude stacit na nejakych 70Pa pretlaku 2x24W ventilator.

Předmět: Re: Rekuperacia
Autor: Nakládal
Datum: 03.11.2004 16:29 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Je to tak. Pokud nekdo v experimentalnim dome pouziva tepelne cerpadlo takovym zpusobem, ze zdrojem tepla je vydychany vzduch, tak snad jedine proto aby v praxi vsem ukazal jak je to desne neekonomicke oproti proste rekuperaci.

Předmět: Re: Rekuperacia
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 10.11.2004 10:35 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Poznámka o použití rekuperace není v tomto případě příliš relevantní. U systémů s přirozeným přívodem vzduchu, jako je hybridní větrací systém v experimentálním domě, se rekuperační výměník použít nedá protože čerstvý vzduch je přiváděn okenními vyústkami a tepelné čerpadlo je proto jediným možným způsobem zpětného získávání tepla. I když je třeba přiznat že návratnost takovéto investice může být za horizontem životnosti (zvláště v případě řízeného větrání). Někteří odborníci dokonce tvrdí, že používání tepelných čerpadel vůbec je ekologické barbarství, protože nejprve vyrobíme z tepelné energie energii elektrickou a pak ji v tepelném čerpadle převedeme zpět na nejnižší formu, tj. teplo. To je ale otázka na jinou diskusi.
Neustále jsme překvapováni přetrvávajícím mýtem, že topný faktor rekuperačních systémů je až 20. Za prvé, pojem topný faktor se u rekuperačních jednotek (pokud se nejedná o rekuperaci s tepelným čerpadlem) nepoužívá. Máte asi na mysli poměr získaného množství tepla v rekuperačním výměníku k energii na pohon ventilátorů. Za druhé, i Vámi uváděná hodnota 20 je zvláštní, jak uvidíme níže. Podobně diskutabilní argument je, že topný faktor tepelných čerpadel vzduch-vzduch je 4. Je nutno vzít v úvahu, za jakých podmínek je topný faktor určován. Uvádět jakýsi průměrný roční topný faktor nemá význam, to nic neříká – velkou roli hrají klimatické podmínky, počet otopných dnů v roce s danou venkovní teplotou atd.

Uveďme si dále konkrétní příklad:
Pokud budete uvažovat množství větracího vzduchu 40m3/hod teplotu venkovního nasávaného vzduchu 0°C, teplotu v místnosti 20°C, tak při účinnosti rekuperátoru 50% (a zde je třeba vyjít ze základní definice stupně rekuperace, a ne s tzv. bilančního stupně rekuperace, který používají někteří výrobci rekuperačních jednotek), budete mít teplotu za rekuperátorem 10°C. A chcete-li nyní porovnávat topné faktory, musíte do výpočtu Vašeho „topného faktoru“ zahrnout i teplo potřebné na dohřev vzduchu na zmíněných 20°C. Pak Vám vyjde Váš „topný faktor“ pouze 1,5. A to je pěkně daleko od Vámi uváděných 20. Na druhé straně tepelné čerpadlo za stejných podmínek bude mít topný faktor asi 2,1, přičemž ohřeje vzduch na teplotu cca 20°C.

Ale to jsme uvedli případ, který nebude pro provoz našeho tepelného čerpadla vůbec typický, protože teplota zdroje (odváděného větracího vzduchu) bude v topné sezoně většinou 20 až 22°C. Za takové situace je topný faktor tepelného čerpadla kolem 4,5 (je známý fakt, že s rostoucí teplotou zdroje roste i topný faktor) a vzduch by se pro výše uvedené podmínky ohřál na teplotu přesahující 35°C. Na druhé straně, za stejných podmínek vyjde Váš „topný faktor“ u rekuperátoru pouhých 1,2. Navíc, v našem případě je použito tepelné čerpadlo, které není stavěno speciálně pro účely rekuperace tepla z odvětrávaného vzduchu. Jistě by se dalo navrhnout tepelné čerpadlo specificky pro dané podmínky, které by mělo ještě vyšší topný faktor.

Ale buďme milosrdní a zkusme spočíst pro případ rekuperace jen poměr získaného tepla k příkonu ventilátorů. Pokud ohřejeme 40m3/hod vzduchu v rekuperátoru z 0°C na 10°C (při výše zmíněné účinnosti rekuperátoru 50%), tak získáme tepelný tok přibližně 128W. S plným výkonem ventilátorů vyjde Váš „topný faktor“ zhruba 2. I když předpokládáme, že budou ventilátory řízené otáčkami, takže pro definovaný průtok bude příkon nižší než jmenovitý, musel by být příkon ventilátorů pouhých 6W, tj. jeden ventilátor 3W, aby Vám vyšel „topný faktor“ 20. A to je asi nereálné.
Doporučujeme provést si nějaké základní výpočty. A hlavně porovnávat za stejných podmínek. Pokud budete porovnávat rekuperaci se situací bez „ničeho“, pak může být Váš „topný faktor“ jistým argumentem, ale prosím neporovnávejte jej s tepelným čerpadlem tímto způsobem.

Doporučujeme rovněž si přečíst článek ing. Klazara, publikovaný ve Zpravodaji svazu chladicí a klimatizační techniky, ročník 1996, č.3, str.38, kde je provedeno porovnání 4 různých variant, a to: samostatný rekuperační systém, samostatné tepelné čerpadlo, a kombinace tepelné čerpadlo za rekuperací a tepelné čerpadlo před rekuperací. V tabulce, která porovnává tyto varianty je sice chyba (doporučuji si tuto chybu najít, protože není nadto sám si provést výpočty), ale protože se systematicky objevuje u všech variant, nemá na jejich porovnání žádný vliv. A budete asi překvapeni. Provedli jsme si ověřovací výpočty, a toto porovnání je velmi korektní.

Ještě jednu poznámku k našemu systému s tepelným čerpadlem: Použité tepelné čerpadlo vzduch-voda je primárně určeno pro ohřev TUV. Takové čerpadlo lze využívat celoročně tzn. i v letním období, kdy se rekuperace nepoužívá. Pokud tepelným čerpadlem získávajícím teplo z větracího vzduchu nahradíme elektrický ohřívač vody, tak i topný faktor mnohem menší než 4 představuje energetický přínos.

Na závěr ještě několik informací a argumentů pro hybridní větrací systém: ventilátor, použitý v hybridním větracím systému má příkon pouhé 2W, takže i kdyby běžel nepřetržitě po celý rok, jeho spotřeba bude pouhých 17,5 kWh za rok – porovnejte s příkonem ventilátorů v rekuperačním systému.
Hybridní větrací systém vyžaduje jen velmi jednoduchý potrubní systém pouze pro odvod vzduchu, nevyžaduje potrubní systém pro rozvod přiváděného vzduchu. Instalace je tedy podstatně jednodušší než u rekuperačních systémů.
Použití hybridních větracího systémů může být velmi efektivní a relativně jednoduché při rekonstrukcích panelových obytných domů, kde se po zvýšení těsnosti spojené s výměnou oken objevují problémy s plísněmi a kvalitou vnitřního vzduchu. Mohli bychom pokračovat ve snášení argumentů pro hybridní větrací systém, ale to není smyslem této odpovědi. Každý systém má svá pozitiva a negativa. To jistě platí i o hybridních větracích systémech a je naším úkolem tato pozitiva a negativa korektně odhalit. Právě to bylo jedním ze záměrů stavby experimentálního domu.

Předmět: Re (2): Rekuperacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 12.11.2004 09:20 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ventilator s prikonom len 2W? To na vetranie stacit nebude. 40m3/h je malo, potrebnych je minimalne 100-120m3/h. Naco tam tak slaby ventilator vobec je?

Sachtove vetranie nie je dokonale, je slabo regulovatelne a ako sa vyjadril p. Vonka ma vela neduhov.

Navratnost tepelneho cerpadla je pokial si ho nepostavite sam v nedohladne. Ved na ohrev TUV mi postaci elektricky bojler za nejakych 8-9000sk, ktory ma sice 3x mensiu ucinnost(vzhladom na spotrebovanu energiu), ale neporovnatelne nizsiu obstaravaciu cenu a zivotnost pravdepodobne vacsiu vzhladom k malej zlozitosti.

Tepelne vymenniky s ucinnostou vyse 90% nie su dnes zriedkave. 50% je smiesne malo. Pan Kocina si vyrobil protiprudy vymennik s ucinnostou cca 75% a to doslova na kolene. keby pouzil trojnasobnu teplovymennu plochu a tensie PVC dosky (pouzil 0.5mm) tak by dosiahol ucinnost este o dost vacsiu. Nezabudajte ze 50% teoreticka hranica ucinnosti je dosiahnuta pri krajnych podmienkach -nekonecna teplovymenna plocha, nekonecne mala rychlost prudenia pri suprudom vymenniku; naopak teoreticka 100% ucinnost je pri podobnych podmienkach pri protiprudom vymenniku. Sucastou mechanickeho vetracieho systemu byva okrem rekuperatora aj zemny vymennik, ktory umoznuje bez dodatocneho ohrevu pri malych pociatocnych investiciach pouzivat rekuperator bez dohrevu vzduchu aj pri teplotach mensich ako -20 stupnov. Prikon mnou uvedenych ventilatorov postacuje na plnohodnotne vetranie. Teplo uvolnene ventilatormi pri prevadzke sa nestraca, ale vchadza do domu(ako dodatocny zdroj tepla nic moc, ale nie je to strata zmensujuca ucinnost systemu)

Mala poznamka- ten rekuperacny vymennik by mohol bezat aj s pouzitim sachtoveho vetrania (aj ked samozrejme neregulovatelne...) ale tepelne cerpadlo nie.

Předmět: Re (3): Rekuperacia
Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2004 17:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
ktory ma sice 3x mensiu ucinnost(vzhladom na spotrebovanu energiu), - ta se mi ale v PD neztrati,jelikoz mi ji rekuperace vrati zpet !

Předmět: Re (4): Rekuperacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 15.11.2004 08:51 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ano. Zasobnikove ohrievace sa daju umiestnit hoci aj v kuchyni do skrine a stratove teplo posluzi ako doplnkovy zdroj tepla. Mnohi ludia by sa nad niecim takymto smiali...

Předmět: Re (3): Rekuperacia
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 15.11.2004 18:54 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pokud se týká průtoků vzduchu, potřebné informace naleznete v naší odpovědi na otázku s předmětem „Větrání“. Je pravda, že samotné šachtové větrání je špatně regulovatelné, resp. za jistých podmínek nedokáže zajistit potřebnou výměnu vzduchu. Tento problém odstraňuje hybridní větrání využívající pomocný ventilátor. Je také pravda, že návratnost tepelného čerpadla je problematická díky vysokým pořizovacím nákladům a zatím stále poměrně nízkým cenám energií. Podle našeho názoru však bude postupně docházet ke snižování cen tepelných čerpadel (jak bude růst jejich výroba).
Výměníky tepla s účinností vyšší než 90% (naměřenou v laboratorních podmínkách) opravdu nejsou výjimečné. Praktická provozní účinnost výměníků má však zpravidla k tomuto číslu velmi daleko. Tím nechceme říci že rekuperace nemá budoucnost, nebo že není třeba provádět výzkum v této oblasti. Právě naopak. I na našem pracovišti je vývoji rekuperačních výměníků, i když pro jiné aplikace, věnována velká pozornost. Je pouze třeba mít na paměti, že laboratorní podmínky jsou zpravidla velmi vzdálené podmínkám skutečným.
Nesnažíme se také tvrdit, že hybridní větrání je za všech podmínek lepší, levnější nebo kvalitnější než systém mechanického větrání s rekuperací. Hybridní větrací systémy mají také velké množství slabin (především v oblasti filtrace vzduchu). Jak jsme však již zmínili hybridní větrací systém by, v našich podmínkách, mohl nalézt uplatnění při rekonstrukcích panelových domů. Tyto rekonstrukce jsou zpravidla spojeny s výměnou oken, kde by instalace přiváděcích vyústek neznamenala velký ani nákladný zásah. Odvod vzduchu by byl realizován prakticky stejným způsobem jako doposud.
Pokud se týká zemních výměníků, jejich použití právě při větrání bytových domů by bylo značně problematické.

Předmět: Re (4): Rekuperacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 16.11.2004 08:07 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Smiem sa spytat co podla vas znamena "prakticka provozni ucinnost"? Myslite tym ze vymennik dosahujuci v laboratornych podmienkach napr. 90% ucinnost po nainstalovani do konkretneho domu klesne s ucinnostou na povedzme vami udavanych 50%? Ani sa mi verit nechce...

Neberte toto prosim ako utok. Sam sa rozhodujem ci sa pustit do stavby "obrieho" protiprudoveho vymennika (planujem teplovymennu plochu cca 100m2...)

Předmět: Re (5): Rekuperacia
Autor: vlado
Datum: 20.12.2004 05:38 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
áno, je to tak.
účinnosť výmenníka časom klesá.
aj keď sú tam filtre.
klesá preto, že sa nedá dobre vyčistiť.
Merania v labákoch a reálny život sú dve
rozdielne veci.

Předmět: Re (6): Rekuperacia
Autor: Peter Švančárek
Datum: 20.12.2004 11:57 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vymennik sa da dobre vycistit. Hlavne Atreou dodavany- je dost pevny. Namocite do saponatu a pretrepavate... chcem vidiet co za spinu ostane vo vymenniku. Tym skor, ze je z hladkeho plastu.

Předmět: Re (6): Rekuperacia
Autor: petr kocina
Datum: 20.12.2004 16:36 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
pokud by uz nesel ani proplachnout neni problem koupit novy za par korun a stary vyhodit.za ty usetreny penize na teple to urcite stoji,nebo snad ne ??

Předmět: Re (4): Rekuperacia
Autor: petr kocina
Datum: 18.11.2004 06:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pokud se týká zemních výměníků, jejich použití právě při větrání bytových domů by bylo značně problematické - pri komunisticke hustote zastavby je to zcela nemozne.

Předmět: konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 12.11.2004 16:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vnutorna teplota 20 stupnov; vonkajsia teplota -15 stupnov, zemny vymennik predohreje vzduch na 3 stupne a rekuperator ho zohreje teplom z odchadzajuceho vzduchu na 19 stupnov(~95%ucinnost rekuperatora- bez zohladnenia kondenzacneho tepla). Odpadove teplo z elektromotorov dajme tomu 12W (pri 75% ucinnosti).
Ak ohrejeme 40m3/hod vzduchu v rekuperatore z 0°C na 10°C pri ucinnosti rekuperatora 50% a ziskame 128W tak pri 95% ucinnosti vymennika to je 242 W. Lenze vzduch sa vo vymenniku ohreje az o 16 stupnov a cez vymennik prejde pozadovanych 120m3 a teda ziskame 1161W. Priratajme k tomu odpadove teplo Ventilatorov tak to bude 1173W. "vykurovaci faktor mame cca 1173/48= 24.4 - a to len na sustave od vymennika k domu. "vykurovaci faktor" bude este zvyseny zemnym vymennikom ktory doda este 1306W ! To znamena viac ako zdvojnasobenie "vykurovacieho faktora" na 51.6 ... Nie je to ziadne perpetuum mobile, len sa vyuzije teplo obsiahnute v zemi. uznavam ze pocas zimy sa bude okolity il ochladzovat a prispevok zemneho vymennika pomaly klesat. Ale nijako zvlast dramaticky.

Předmět: Re (3): konkretny pripad
Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2004 17:58 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
a to se jeste nebavime o vlhkosti vzduchu v PD,ktera tu ucinnost jeste zvysi.
i kdyz s tou vlhkosti bude v PD asi problem.

Předmět: Re (4): konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 15.11.2004 08:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Presne tak. Uz len primat vyrobcov vymennikov do rekuperatorov aby ich stavali aj vo vacsich rozmeroch(na dosiahnutie pomalsieho prudenia a vacsej teplovymennej plochy) Ale vsak taky vymennik nie je problem postavit.

Předmět: Re (5): konkretny pripad
Autor: petr kocina
Datum: 16.11.2004 08:18 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
uspech uz je,ze zacali vyrabet a samostane prodavat protiproude vymeniky a ne jen ty krizove.
casem budou vyrabet treba i vetsi a delsi,pro potreby trhu.

Předmět: Re (3): konkretny pripad
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 15.11.2004 20:29 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážený kolego, opět porovnáváte jablka a hrušky (více o jablkách a hruškách níže). Náš původní článek se týkal experimentálního domu a hybridního větracího systému, do kterého jsme ještě vložili tepelné čerpadlo na zpětné získání tepla z odvětrávaného vzduchu. Zdůrazňujeme, že se jedná o experimentální dům, v němž chceme testovat různé systémy – a i negativní výsledky, které třeba ukáží, že tepelné čerpadlo nebude dostatečně využito, protože větrání řízené podle požadavků bude vykazovat nízkou energetickou ztrátu, budou užitečné.
Hybridní větrací systémy jsou systémy relativně nové (navíc u nás zcela neznámé) a proto je nutno je testovat v různých typech domů. Bohužel, diskuse se ubírá směrem, který už ztrácí původní smysl ve vztahu k našemu experimentálnímu domu s hybridním větráním, totiž diskuse jde směrem: JE LEPŠÍ REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK NEBO TEPELNÉ ČERPADLO? A navíc v obecné rovině – ne ve vztahu k hybridnímu větrání. Do takové diskuse se nehodláme pouštět – to je diskuse, které by se mohl zúčastnit „celý svět“.
Jen bychom chtěli připomenout, že z vyjádření kolegů v Holandsku, Dánsku, Švédsku, Norsku a Švýcarsku, kde jsou rekuperační systémy provozovány mnohem delší dobu než u nás (např. v Holandsku jdou počty instalací do tisíců), vyplývá, že stupeň rekuperace je ve většině případů v provozu mnohem menší, než je udávaná hodnota naměřená ve zkušebnách. Stupeň rekuperace bývá obvykle kolem 60%. Není problém vyrobit rekuperátor s účinností nad 90% (sami jsme vyvinuli rekuperátor pro vysoké teploty s účinností nad 92%) – problém jsou rozměry a tlaková ztráta. Pokud chcete zvyšovat účinnost nad přibližně 75%, jde to velmi „ztuha“ a každé procento navíc již vyžaduje velmi sofistikované teplosměnné plochy. Je téměř vyloučené, aby si někdo „na koleně“ vyrobil kompaktní výměník s účinností vyšší jak 80% (zdůrazňujeme kompaktní, což znamená, že jeho jádro má poměr teplosměnné plochy k objemu větší jak 750). Pokud výměník není kompaktní, pak to bude pěkně velká bedna. Nevím, kdo si bude chtít na půdě nainstalovat krabici třeba 2 x 1m, jen výměník. Jen pro informaci, náš rekuperátor, výše zmíněný, má pro průtok 3600m3/hod a pro výkon 300kW rozměr jádra pouze 500 x 600 x 180mm (samozřejmě je to pro zcela jinou aplikaci než pro větrání – ale uvádíme to jako ilustraci, že víme o čem hovoříme).
K vašemu příspěvku, který se týká zemního registru – to je to porovnávání jablek z hruškami a „útěk“ od diskuse nad hybridním větracím systémem. Už jsme vysvětlili – snad srozumitelně – že daný systém hybridního větrání není možné kombinovat s rekuperačním výměníkem – a to je jeho přednost, protože nepotřebujeme druhý komplikovaný rozvod ohřátého vzduchu. Vy přidáváte další systém – zemní registr.
I s tepelným čerpadlem (obecně – teď nehovoříme o hybridním větrání) můžeme použít zemní registr, kde získáme stejnou energii, ale s tepelným čerpadlem budeme mít opět vyšší topný faktor než s rekuperací.
Jen na doplnění: v rámci projektu pátého rámcového programu EU s názvem RESHYVENT (Residential Hybrid Ventilation) jsou vyvíjeny 4 různé typy hybridních větracích systémů pro různá klimatická pásma. „Švédský“ systém (pro studené klimatické pásmo) je poněkud odlišný od systému „holandského“ (pro mírné klimatické pásmo) použitého v experimentálním domě. „Švédský“ systém používá variantně dva typy speciálních přívodních konvektorů, (tzv. ATD - Air Terminal Devices), kde se vzduch předehřívá – ve Švédsku je přece jen poněkud větší zima než u nás. „Norský“ hybridní větrací systém (pro drsné klima) používá pro zpětné získávání tepla rotační výměník a uvažuje se o použití elektrostatické filtrace přiváděného vzduchu.

Pokud se týká návrhu, instalovat rekuperační systém firmy Atrea, a porovnat ho s naším, že teprve pak to bude to správné, tak pane kolego opět utíkáte od diskuse na dané téma. Vaše příspěvky nám vnucují myšlenku, zda nejste zástupcem firmy Atrea, což samozřejmě nesnižuje hodnotu vašich příspěvků, ale něco by to mohlo naznačit. Rekuperační systémy ať posoudí ti, kdo je mají nainstalované (investiční náklady, provozní náklady, spotřeba energie, instalace zemního výměníku, údržba, ovládání, hluk atd.). Uživatelé sami si mohou provést tzv. „Life Cycle Analysis“, to není naším cílem, a nemáme k tomu ani dostatek podkladů. Mimochodem, doporučujeme si přečíst článek pana Hřebeckého, neodborníka v oblasti techniky prostředí (ať nám odpustí, víme že je učitel, ale nevíme jaké je jeho zaměření), který si nechal rekuperační systém DUPLEX RD2000 Atrea nainstalovat ve svém rekonstruovaném objektu staré zemědělské usedlosti (viz Alternativní energie, roč.7, 2004, č.1, str.36-38) a v článku popisuje zkušenosti s tímto systémem. Předem podotýkáme že říká, že celkově je se systémem spokojen, ALE…

Hybridní systémy jsou vyvíjeny právě v zemích, kde jsou desetitisíce instalací rekuperačních systémů a desetiletí zkušeností s nimi. Na rozdíl od nás, kde jsou snad jen stovky instalací, a to ještě včetně kancelářských budov.

Nezatracujeme rekuperační systémy, pouze reagujeme na Vaši dosti nevybíravou kritiku použití tepelného čerpadla pro zpětné získávání tepla. Rekuperační systémy jsou velmi dobrou alternativou, ale nechte prosím „žít“ také hybridní větrací systémy, které jsou nejnovějším krokem ve vývoji větrání a ukazují se být zcela rovnocennou, a v mnoha případech lepší alternativou, než systémy nuceného větrání s rekuperací. A dejte nám čas na alespoň roční testování hybridního větracího systému.

Pokud má kdokoliv z diskutujících zájem, doporučujeme obrátit se přímo na někoho z nás a domluvit si návštěvu experimentálního domu. Jsme toho názoru, že další diskuse, která bude rozšiřovat téma, vnášet stále nové systémy a nebude se již týkat hybridního větrání, pozbývá smysl. Pak už by totiž bylo vhodné diskutovat nad integrovaným přístupem k návrhu celému domu a posuzovat všechny systémy, které jsou nebo mohou být v domech instalovány spolu se stavebními částmi domu (tj. posuzovat vliv akumulační hmoty, pasivní solární zisky, vzduchové kolektory, nízko-exergetické systémy atd.). Ale to nebyl a jistě není záměr této diskuse.

Předmět: Re (4): konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 16.11.2004 08:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ano mozno su to jablka a hrusky... Ale zemny vymennik je sucastou vetracej sustavy, doplnok k rekuperatoru, zabranujuci namrzaniu vymennika. Inak by sa musel pouzit elektricky dohrev.

U mna bude zaberat cely rekuperator cca 1.5m3 pri teplovymennej ploche cca 100m2 a pri maximalnom prietoku cca 50 l/s. Vymennik ma planovany prierez 60x60cm a dlzku 1.5m. Toto umozni malu tlakovu stratu (=nie je potrebne mat velky tlakovy spad, ani vykon ventilatorov) a dlhy cas pohybu vzduchu vo vymenniku.

Je mi jasne, ze to nie je kompaktny vymennik, ale naco by aj mal byt? Nie je ani tak dolezita kompaktnost ako velka ucinnost pri malej spotrebe energii. inak sa potom dostavame do polohy:

>Pokud budete uvažovat množství větracího vzduchu 40m3/hod
>teplotu venkovního nasávaného vzduchu 0°C, teplotu v
>místnosti 20°C, tak při účinnosti rekuperátoru 50% (a zde je
>třeba vyjít ze základní definice stupně rekuperace, a ne s
>tzv. bilančního stupně rekuperace, který používají někteří
>výrobci rekuperačních jednotek), budete mít teplotu za
>rekuperátorem 10°C. A chcete-li nyní porovnávat topné
>faktory, musíte do výpočtu Vašeho „topného faktoru“ zahrnout
>i teplo potřebné na dohřev vzduchu na zmíněných 20°C. Pak
>Vám vyjde Váš „topný faktor“ pouze 1,5. A to je pěkně daleko
>od Vámi uváděných 20. Na druhé straně tepelné čerpadlo za
>stejných podmínek bude mít topný faktor asi 2,1, přičemž
>ohřeje vzduch na teplotu cca 20°C.

Alebo:
>Není problém vyrobit rekuperátor s účinností nad 90% (sami
>jsme vyvinuli rekuperátor pro vysoké teploty s účinností nad
>92%) – problém jsou rozměry a tlaková ztráta. Pokud chcete
>zvyšovat účinnost nad přibližně 75%, jde to velmi „ztuha“ a
>každé procento navíc již vyžaduje velmi sofistikované
>teplosměnné plochy. Je téměř vyloučené, aby si někdo „na
>koleně“ vyrobil kompaktní výměník s účinností vyšší jak 80%
>(zdůrazňujeme kompaktní, což znamená, že jeho jádro má poměr
>teplosměnné plochy k objemu větší jak 750).


A pritom by stacilo neminimalizovat rozmery vymennika a nepouzivat tak silne motory- je mi jasne ze ked mate "kompaktny" vymennik musite riadne predimenzovat motory aby ste vzduch cezen vobec pretlacili a pri tak kratkom zotrvani vzduchu vo vymenniku mate aj problem s tepelnou vymenou

Předmět: Re (4): konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 19.11.2004 10:21 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
toto je hroza:
>Jen pro informaci, náš rekuperátor, výše zmíněný, má pro
>průtok 3600m3/hod a pro výkon 300kW rozměr jádra pouze 500 x
>600 x 180mm (samozřejmě je to pro zcela jinou aplikaci než
>pro větrání – ale uvádíme to jako ilustraci, že víme o čem
>hovoříme).

300kW... Aka je tlakova strata pri takom vykone? Hlucnost? Aka by bola tlakova strata pri 150m3/h ? Skusalo sa to?

Předmět: Re (5): konkretny pripad
Autor: Jiří Hejčík
Datum: 19.11.2004 12:14 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jak již bylo řečeno, je rekuperátor vyvíjen pro jiné aplikace než je vzduchotechnika a klimatizace. Z tohoto důvodu jsou také na něj kladeny jiné požadavky.
Účinnosti rekuperátoru kolem 92% je dosahováno na přibližně třetinové teplosměnné ploše Vašeho rekuperátoru a relativní tlaková ztráta má být menší jak 5% (tedy asi 3kPa na každé straně). Jak se bude rekuperátor chovat při jiném než návrhovém režimu a jaká bude hlučnost nám řeknou až důkladná měření, která se připravují.

Předmět: Re (6): konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 19.11.2004 16:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
3kPa je stale vela nedalo by sa ist na 10 Pa?

Předmět: Re (6): konkretny pripad
Autor: petr kocina
Datum: 21.11.2004 18:28 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
hlucnost bude rozhodne mensi nez je u lednice.
je zajimave,ze hlucnost pracky,lednice ci mycky nikoho pri koupi nezajima,ale hlida kazdy decibel u rekuperace.

Předmět: Re (7): konkretny pripad
Autor: Peter Švančárek
Datum: 20.12.2004 12:12 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Podla mna bude hlucnost vacsia, pretoze vzhladom na na velkost tlakovej straty bude potrebovat silnejsi ventilator...

Předmět: Re (8): konkretny pripad
Autor: petr kocina
Datum: 20.12.2004 17:11 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
jsem zvedav na praxi i kdyz mozne je vsechno.
doufam,ze tlumice to vse pohlti na snesitelnou uroven.

Předmět: vyměna
Autor: petr kocina
Datum: 31.10.2004 08:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
nikde jsem se ale nedocetl kolik je vymena vzduchu.
to muze byt treba 500m3/hod,nebo taky 100m3/hod.treba i mene.
kolik to tedy vlastne bylo ve skutecnosti ????
mam tuseni ,ze norma je 0,45 objemu RD.

Předmět: Re: vyměna
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 09.11.2004 18:31 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Máte pravdu že v článku není uvedena výměna vzduchu. Rovněž Vám musíme dát za pravdu, že výměna vzduchu může být 500m3/hod nebo také 100m3/hod (případně mnohem více nebo mnohem méně). Je to dáno tím, že instalovaný hybridní větrací systém je řízen na základě aktuálních požadavků. Pokud v domě nejsou žádné osoby, resp. není překročena koncentrace CO2 800 ppm v žádné z obytných místností, větrá se dům pouze minimálním průtokem vzduchu, který je 10 dm3/s (36m3/hod). Pokud dojde ke zvýšení koncentrace CO2 na 800ppm v některé z místností, otevře se přiváděcí vyústka v této místnosti na první stupeň. První stupeň odpovídá 70% nominálního průtoku vyústkou (nominální průtoky v dm3/s jsou uvedeny na „šipkách“ na obr. 10). Pokud po otevření vyústky na první stupeň nezačne koncentrace CO2 v místnosti klesat, nastaví se vyústka na nominální průtok (stupeň 2). Pokud ani potom koncentrace CO2 neklesá, nastaví se vyústka na 150% nominálního průtoku (stupeň 3). Stupeň 4 odpovídá 200% nominální průtoku. Pokud ani stupeň 4 není dostatečný, otevře se vyústka naplno a už dále nereguluje průtok. K této situaci může dojít jen zcela výjimečně, neboť např. vyústka v obývacím pokoji poskytuje při stupni 4 průtok 74 dm3/s což je přes 260 m3/hod.
Kromě automatického řízení větrání na základě koncentrace CO2 má uživatel možnost zvýšit výměnu vzduchu manuálně pomocí spínačů umístěných v kuchyni a koupelně. Po stisknutí spínače v kuchyni bude průtok vzduchu v odváděcím vzduchovodu 85 dm3/s po dobu 60 minut. Po stisknutí tlačítka v koupelně bude průtok vzduchu v odváděcím vzduchovodu 70 dm3/s po dobu 30 minut a potom 42 dm3/s po dobu dalších 90 minut. Výše uvedené hodnoty jsou standardním nastavením výrobce. Průtoky a časy může uživatel měnit změnou nastavení v centrální řídicí jednotce.
Z výše uvedeného vyplývá, že výměna vzduchu závisí na aktuálních požadavcích a může se pohybovat ve značném rozsahu.

Předmět: Re (2): vyměna
Autor: Peter Švančárek
Datum: 12.11.2004 09:25 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ako zabezpeci vyustok dostatocne vetranie pri malom teplotnom spade? Ako sa zabrani uniku tepla vyustkami?
Ja to vidim tak, ze ste postavili prakticky pasivny dom ale potom ste ho degradovali pouzitim okien s nedostatocnymi tepelnoizolacnymi vlastnostami a vlozenim tepelnych mostov na nizkoenergeticky!

Předmět: Re (3): vyměna
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 15.11.2004 19:14 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Hybridní větrací systém je systém, který může pracovat ve dvou režimech a to v režimu přirozeného větrání a v režimu nuceného větrání. Pokud je to možné (pokud jsou k dispozici dostatečné přirozené „hnací“ síly – rozdíl teplot, účinek větru) pracuje systém v režimu přirozeného větrání. Pokud jsou tyto síly nedostatečné uvede se do činnosti ventilátor. Průtok vzduchu přiváděcími vyústkami je měřen a stejně tak je měřen průtok v odváděcím vzduchovodu (šachtě). V každém okamžiku je tedy možné zajistit požadovanou výměnu vzduchu.
Pokud se týká energetické náročnosti domu ta bude vyhodnocena až na základě měření spotřeby tepla. Ani při použití oken s mnohem nižším součinitelem prostupu tepla než U = 1.1 W/m2K by se však rozhodně nejednalo o pasivní dům (roční spotřeba tepla na vytápění do 15 kWh/m2). Očekávaná roční spotřeba tepla na vytápění je okolo 50 kWh/m2, což je na hranici nízkoenergetického domu.

Předmět: Re (4): vyměna
Autor: Peter Švančárek
Datum: 16.11.2004 09:24 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Tak to je mi divne... 30cm izolacie ak by bola s lambda <=0.04W/m.K by mala stacit na pasivny dom... v com je problem?
Jeden znamy stavia pasivny dom tiez a planoval pouzit stenu s 25cm izolacie- podla vypoctov to na pasivny dom este stale stacilo. Prehovoril som ho pouzit 30cm- to aby mal istotu. Tvar vasho domu je pritom jednoduchy, takze mate velky pomer objemu k povrchu(velky objem a maly povrch) co je jedna z podmienok pre minimalizaciu hrubky zateplenia. Mne vyslo ze vasa stena ma U(k) cca 0.13. Horsie je to so strechou kvoli znacnym tepelnym mostom, tam by to chcelo este aspon 5 cm extrudovaneho PS... Ale spominali ste ze tam nejaky polystyren je ale nie je zahrnuty vo vypoctoch...

Ked som zadal do vypoctu PHVP02 vase hodnoty U na steny mojho pasivneho domu tak mi naozaj nevysiel pasivny dom; dostal som sa na rocnu spotrebu 17.6kWh/(m2.rok) (pri mojich hrubkach izolacie to bolo 9.5kWh/(m2.rok) )

Předmět: Energetické vyhodnocení
Autor: Dudka
Datum: 29.10.2004 13:27 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Plánujete zveřejnit i energetické vyhodnocení ukázkového projektu?

Předmět: Re: Energetické vyhodnocení
Autor: Miroslav Jícha, Pavel Charvát
Datum: 09.11.2004 18:30 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Zveřejnění energetického vyhodnocení projektu samozřejmě plánujeme. V domě jsou instalovány čtyři měřiče tepla a to v okruh radiátorového topení, v okruhu podlahového topení, solárním okruhu a okruhu s tepelným čerpadlem pro zpětné získávání tepla. Každá samoregulační přívodní vyústka současně měří průtok vzduchu. V každé místnosti je umístěn snímač teploty a relativní vlhkosti, aby bylo možné dokumentovat pro jaké podmínky uvnitř domu bylo vyhodnocení provedeno.

Předmět: Re (2): Energetické vyhodnocení
Autor: Peter Švančárek
Datum: 15.11.2004 08:55 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ako plnohodnotne porovnanie ucinnosti systemu by ste mali este vyskusat rekuperacny system od f. Atrea a zemny vymennik. Potom by sa dalo porovnavat...
Skoda len ze ste instalovali tak slabe okna.

Předmět: Re (2): Energetické vyhodnocení
Autor: Franta
Datum: 10.05.2005 21:12 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení, další zima je za námi, tak by mě zajímalo, jak dopadlo měření ve vašem experimentálním domě. Máte již nějaké výsledky? A případně kde je mohu získat? Hybridní větrání mám v úmyslu také realizovat. Děkuji za odpověď

Předmět: Re (3): Energetické vyhodnocení
Autor: petr kocina
Datum: 11.05.2005 05:31 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
skoro bych na to hybridni vetrani zapomel.diky za pripomenuti.
na ty vysledky jsem samozrejme taky moooc zvedav.
mam dojem,ze jsme tu diskutovali nad vyhodnosti hybridniho vetrani,tak jsem zvedav co bude lepsi.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama