Diskuze ke článku: Studny a ostatní nakládání s vodami v novele zákona o vodách - právní pohled (II)

IK Irena Kojanová @irena.kojanova před 4 roky

Dobrý den,
Máme na pozemku v Orlických horách pramenní vývěr, z kterého jsme po léta celoročně odebírali vodu, nicméně v posledních 3 - 4 letech pramen v srpnu až říjnu vysychá. Nový soused si nyní zažádal o stavební povolení vrtané studny, v dokumentaci žádá o 70 m hluboký vrt, ale předpokládá, že bude stačit 40m. V blízkém sousedství není žádná úředně povolená studna, nejbližší starousedlíci mají také pramenné jímky. Studna souseda bude výškově nad námi a asi 40 m daleko od naší pramenné jímky.
Ve vyjádření hydrogeologa je uvedeno, že v okolí se nenachází žádná studna, ale není v něm zmíněno, že sousedé odebírají vodu z pramenních jímek. Může nám sousedova vrtaná studna strhnout pramen? Pokud ano, jak se můžeme bránit?
děkuji za odpověď

VR Václav Rampas @vaclav.rampas před 4 roky

Dobrý den.
Mám již 4 roky řádně schválenou kopanou studnu 12m hlubokou.
Na pozemku vedle nás bude vybudována (probíhá řízení na Odboru životního prostředí) vrtaná studna, dle HG posudku 25 - 40 metrů. Průzkumný vrt dle HG posudku není potřeba, byl určen depraciační kužel do 30m a v prvním jednání navržena taková vzdálenost od mé studny. V HG posudku je uvedeno i to, že vrt bude proveden jako jímací a při vrtacích pracech bude přítomen hydrogeolog, který bude monitorovat stav hlavně mé studny, ostatní jsou řekněme do 200 metrů (2 kopané). Je dostačující, aby se to dělalo takovým způsobem? Nebo si mám raději nechat vypracovat HG posudek před započetím prací? Mohu trvat na tom, aby bylo užívání nějak technicky omezeno na parametry dané HG posudkem? (níže v diskuzi se píše o spínači, který nedovolí pokles pod stanovenou úroveň).

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 4 roky

VR Václav Rampas @vaclav.rampasPane Rampasi, autor hydrogeologického posudku zřejmě podepřel svoje tvrzení o nějaký empirický vzorec, buď Kusakina, nebo Sichardta, ze kterého na základě průměrného ročního odběru tvrdí, že nemůžete být ovlivněni. Není to pravda. Tyto empirické vzorce byly určeny ke sjednocení výpočtů koeficientů filtrace z čerpacích zkoušek, prováděných ustáleným prouděním bez pozorovacích vrtů. Proti tvrzení hydrogeologa se odvolejte a zdůvodněte to publikací Jána Jetela Určování hydrogeologických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech - str. 46, poslední odstavec dole. Tuto vynikající monografii vydal Ústřední ústav geologický v Academii v roce 1982.
V případě špatného posouzení, nebo špatného technického provedení vrtu může být Vaše studna poškozena některou ze dvou možností. Buď přetížením povodí nadměrným celkovým odběrem podzemní vody anebo vypuštěním mělké zvodně do podloží. Druhé možnosti se dá zabránit pouze technickým provedením vrtu. Musí být proveden dostatečně širokým průměrem do dostatečné hloubky a musí mít natolik velkou tloušťku zárubnice, aby mohl být nad obsypem jímací části utěsněn nejméně od deseti metrů pod úrovní dna Vaší studny až nahoru. Minimální prostor těsněné části musí být kolem dokola zárubnice minimálně 30 mm, nařizuje to závazná normová hodnota ČSN 75 5115. Ne všechny vrty to splňují,0 mnoho je jich těsněných jenom na papíře. Jejich dodavatelé obvykle přesvědčují stavebníky, že by to jejich vrt zbytečně prodražilo.

JS Jaroslav Sojka @jaroslav.sojka před 4 roky

Dobrý den,
bydlím v oblasti s relativně nízkou zásobou spodních vod. To mi bylo potvrzeno před cca 6ti lety při povolování odběru vody, pracovníkem vodoprávního úřadu. Studna - vrt, existuje 20let a byl v oblasti druhý. Za posledních několik let v blízkém okolí (do 200m ) bylo vrtáno u nově postavených objektů několik nových vrtů (cca 10), vč dvou extrémních (přes 70m hloubky a prům přes 200mm). Všechny vrty byly prováděny specializovanou hydrogeologickou firmou. Stalo se samozřejmě co se v tomto vývoji počasí dalo očekávat. V mém vrtu voda došla. Ostatní vrty zatím vodu mají (podle toho se i majitelé bohužel chovají - bazény, automatické závlahy trávníků,atd.) Tyto vrty jsou v krajinném profilu výrazně nade mnou.
Mám tedy otázku prosím; lze s nějakým orgánem (vodoprávní úřad) tuto situaci řešit, případně tímto ovlivnit budování nových vrtů? A pokud řešit lze, jakým způsobem? Děkuji Vám

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 4 roky

JS Jaroslav Sojka @jaroslav.sojkaJe jedno, jestli je váš vrt nad těmi hlubšími vrty nebo pod nimi, ale jde spíše, jestli je položená v hydraulickém spádu nebo přímo na stejné tektonické linii, pak se samozřejmě ovlivňují no a korunu tomu dá suché počasí. Roli taky hraje typ podloží. Předpokládám, že vodu mají ti s hlubším vrtem a dochází v těch mělčích. Mohu znát rámcově lokalitu prosím? Je možné, že tam dělala vrt i firma, se kterou spolupracuji (ARTEMIA Polná). Pravomoce vodoprávních úřadů jsou veliké a mohou výrazně omezovat povolování dalších zdrojů v této lokalitě, podmiňovat je dlouhodobějšími čerpacími zkouškami se sledováním okolí (ne každý vrtař to dělá), no a jako preventivní řešení bych viděl povinné osazení všech (tedy i stávajících) odběratelů vody vodoměrem, protože i podzemní voda se zneužívá, protože dosud chybí páka, jak ji kontrolovat.

PP Petr Pavelka @petr.pavelka před 6 roky

Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je nutné mít ke kolaudaci vrtané studny u rodinného domu čerpací zkoušku a jaké ustanovení to nařizuje? Studna je určena k zalévání i k užívání v RD. Případně kdy došlo ke změně zákona, který to nařizuje. A dle jakého zákona se tak postupuje, zda dle zákona účinného v době podání žádosti o stavební povolení, či v době žádosti o kolaudaci? Případně mám dotaz, zda je možné studnu "zkolaudovat" v rámci současného stavebního zákona, tedy bez kolaudace, jen na povolení či potvrzení o užívání, jelikož studna není stavbou jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (jako třeba u nemocnice). Tedy při aplikaci postupu dle stavebního zákona by kolaudace nebyla nutná. Děkuji předem za odpovědi.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 6 roky

PP Petr Pavelka @petr.pavelkaPane Pavelko, studna je stavbou, kterou špatným užíváním mohou vlastníci ovlivnit velmi podstatně a mohou negativně ovlivnit i okolní studny. Z hlediska zákona je nejpodstatnější, že se k jejímu vlivu na okolní prostředí musí vyjádřit tzv. odborně způsobilá osoba a ta by k tomu bez čerpací zkoušky neměla vůbec žádné podklady.

MV Miroslav Vaněček @miroslav.vanecek před 7 roky

Dobrý den,
máme kopanou studnu 20m. Dnes přijela firma k obsousedům vrtat studnu ve vzdálenosti cca 30m od naší, spádově nad námi. Údajně mají stavební povolení, nicméně nás nikdo neoslovil. Je nám známá skutečnost, že s největší pravděpodobností navrtávají na shodný pramen. Prosíme o radu, jak správně urgentně postupovat.

Děkuji

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 7 roky

MV Miroslav Vaněček @miroslav.vanecekPatrně v již rozběhnutém stavebním (územním) řízení musíte dát připomínku, že jste nedali sousedovi souhlas s vrtáním a trvejte na prověření ovlivnění studny dlouhodobou čerpací zkouškou. Taky záleží, kolik vody ve studni máte (tedy hladina, sloupec vody) a jak silný "pramen" (vydatnost) je. Pokud je silný, není problém, aby na něm bylo více zdrojů bez ohrožení (tedy úplného vyschnutí) studny, na které jediné se vztahuje paragraf o případné náhradě škody v případě jasného prokázání, a protože vlivy se v poslední době sčítají vlivem dlouhodobých srážkových deficitů, třeba loni bylo jedno největší sucho za poslední čtvrt stolení, tak tohle posuzování musí být objektivní a vzít v potaz všechny možné faktory vlivu poklesu hladin či vydatnosti.

PP Petra Pokorná @petra.pokorna před 8 roky

Dobrý den,
zakoupili jsme stavební pozemek na vesnici bez veřejných sítí, je tedy nutné vybudovat studnu a ČOV. Klasický proces územního řízení jsme se rozhodli nahradit veřejnoprávní smlouvou o umístění stavby studny a ČOV. Hydrogeologický posudek, projekty studny a ČOV a vyjádření dotčených orgánů již máme. Po předbězném prodiskutování se sousedy nebyl ani tam problém. Ovšem po rozeslání veřejnoprávní smlouvy stavebním úřadem se ozval jeden ze sousedů, že se mu změnila situace a bude svůj pozemek prodávat. Potenciální majitel prý hodlá půdu zemědělsky využívat (podle katastru se jedná o ovocný sad, podle územního plánu o plochy přírodní, v současnosti je tam pouze tráva - ani se neseká) a chce tedy i hnojit. Studna je dle projektu umístěna 5 m od hranice tohoto pozemku, potenciální nový majitel žádá její posunutí o dalších 15 m, protože prý může hnojit až 20 metrů od studny a byl by tím omezen v užívání pozemku. Pokud studnu neposuneme, odmítá současný majitel veřejnoprávní smlouvu podepsat.
Pokud bychom se vydali cestou standardního územního řízení, je možné, že by nám mohl projekt úplně zhatit? Nebo je lepší se mu přízpůsobit, což by ovšem znamenalo přepracování projektů (posunutí studny by ovlivnilo i umístění ČOV a dalších objektů na našem pozemku) a pravděpodobně i nutnost nového vyjádření dotčených orgánů.
Děkuji předem za radu.
Pokorná

BH Barbora Hojačová @barbora.hojacova před 8 roky

Dobrý den, nevíte zda má hydrogeologický posudek omezenou platnost? Popř., jak dlouho je platný? Děkuji

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 8 roky

BH Barbora Hojačová @barbora.hojacovaHydrogeologický posudek má platnost do té doby, dokud se posuzované poměry čímkoliv nezmění. Změnu může vyvolat například nová blízká studna, vsakovací objekt,blízký výkop nebo podzemní podlaží zasahující pod hladinu podzemní vody, atd. Prostě úplně všechno, co může ovlivnit hladinu podzemní vody, její kvalitu, odtokové poměry, anebo propustnost horninového prostředí.

BH Barbora Hojačová @barbora.hojacova před 8 roky

Dobrý den, nevíte zda má hydrogeologický posudek omezenou platnost? Popř., jak dlouho je platný? Děkuji

HM Homer Mejch @homer.mejch před 8 roky

Dobrý večer,
chtěl bych se zeptat. Máme na zahradě vyvrtaný vrt 20m. A Asi 60m od něj máme podezření že se nachází trativod ze septiku. Čistě teoreticky pokud by tam vážně byl je to velký problém ?
Děkuji za odpověĎ

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 8 roky

HM Homer Mejch @homer.mejchS dotazy které se týkají podzemní vody, nebo zasakování srážkových a odpadních vod je možné se obracet na specializovaný informační server studny.info .

MS Matěj Svitko @matej.svitko před 8 roky

Dobrý den, vedle domu máme studnu a soused má cca 20-30 metrů od ní menší pole (50x20m). Je dovoleno aby zde zaorával hnůj? Dá ho tam poměrně hodně a my máme potom strach aby to při dešti neprosakovalo až k nám do studny. Pole je v mírném kopci a studna leží polohově níž, prakticky ve spádnici. Už jsme ho na to několikrát upozorňovali, ale je to k.. s kterým není rozumná domluva. Máme v tomto případě nějakou oporu v zákoně? Děkuji za odpověď

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 8 roky

MS Matěj Svitko @matej.svitkoZde jsem k tomuto tématu našel docela vyčerpávající informace... http://aa.ecn.cz/img_upload/912ddd8bfb8f…

Stručně - pokud ta sousedova parcela je podle výpisu z katastru orná (zemědělská) půda, tuto může ze zákona obhospodařovat - orat i hnojit a set či sázet si tam různé plodiny. U individuálních studní se většinou ochranná pásma nestanovují, toto existuje snad jen u velkých zdrojů pro hromadné zásobování obyvatelstva. Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území existují obecná opatření a doporušené minimálních vzdáleností - studna (není rozlišováno jestli kopaná nebo vrtaná) by měla ležet min. 12-30 m od zdrojů znečištění jako jsou septiky, čističky, žumpy, komposty, chlévy, hnoje, tedy i to hnojené pole a tyto vzdálenosti jsou variabilní podle typu propustnosti prostředí, 12 m platí pro prostředí málo propustné, 30 m pro prostředí velmi propustné, oboje se ověřuje hydrogeologickým průzkumem.

Žalobu můžete na toho pána podat, ale to, že právě on je znečišťovatel, musíte jasně a zřejmě prokázat a to bývá mnohdy v místech, kde je širší zástavba a vsakovačky pomocí septiků těžké. Musíte taky prokázat, že máte vaši studnu legální, s vydaným a platným povolením odběru vody právě na pitné účely, že tato studna byla postavena dle ČSN 75 5115 (Jímání podzemní vody) a splňuje normové technické požadavky, včetně použití výstroje s atestací pro pitnou vodu a opatření zabráňující vniknutí srážkových nebo povrchových vod do vrtu ve svrchních horizontech (zajílování bentonitem) a že má vyvedené zhlaví nad terén, že ta vaše studna je jediným zdrojem pro zásobování pitnou vodou (tj. že nejste napojení na pevnou vodovodní síť a nemáte tedy jinou možnost, než brát vodu ze studny), že jste vodu měli v době před hnojením pole neznečištěnou a že ji máte v současnosti po hnojení znečištěnou, tj. mít v ruce na srovnání minimálně dvě chemicko-bakteriologické analýzy vody z vaší studny na dusitany, dusičnany, amoniak a fekální bakterie, které z hnoje pochází. Bez těchto podkladů si myslím, že to bude ještě složitější a těžší až prakticky nemožné se něčeho (náhrada škody, zaopatření náhradního zdroje pitné vody - cisterny, atd.) domoci. Může také pomoci konzultace se soudním znalcem v tomto oboru, tedy hydrogeologie.

ZS Zbyněk Suchánek @zbynek.suchanek001 před 10 roky

Dobrý den,
prosím o radu. Řešíme u novostavby ČOV a zadali jsme si projekt a hydro vyjádření k čov. Člověk co dělá posudek uvedl, že nejbližší studna je dle mého vyjádření 50m.Já mu žádné vyjádření nedal a vím, že pod mým pozemkem je studna a myslím, že je blíže. Dá se někde zjistit, že ta studna je někde vedená?Je to neudržovaný pozemek a ta studna je dost zničená a zanešená. Jedná se mi o to, abych se v budoucnu nedivil a nemusel přemisťovat ČOV.
Děkuji za radu

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 10 roky

ZS Zbyněk Suchánek @zbynek.suchanek001Dobrý den, pane Suchánku, shodou okolností se Váš veřejný příspěvek dostal ke mě. Uvedl jste, že pod Vaším pozemkem (pozemek je ve svahu nad potokem) je studna a tam je voda 3 m pod povrchem. Pokud k tomu přidáte výškový rozdíl, tak je to cca 6 až 7 m níže od místa, kde má být vsakovací rýha. Vzdálenost jste mi neupřesnil, odhad byl učiněn z mapy (tedy pokud se jedná o nemovitost přes silnici, Barchov č.p. 77). Nicméně pokud se studna nevyužívá na pitné účely a nemá ochranné pásmo (to bývá jen u větších zdrojů pro hromadné zásobování, ale nikoliv u zdrojů pro individuální účely), jste z obliga. Jestli je studna vedená (řádně evidovaná jako legální zdroj) se dá zjistit jedině na příslušném stavebním a vodohospodářském odboru. Prosím napište mi soukromě, aby jsme to vyřešili a v posudku upravili. Dál bych to tady nepitval.

KS Kateřina Slabá @katerina.slaba před 10 roky

Dobrý den.

Mám dotaz. Chceme s přítelem koupit rodinný domek, který je zásobován vodou ze studny. Studna ale k domu nepatří, je v katastru zapsaná na sousedy. Momentálně s nimi má současný majitel ústní dohodu, a ze studny odebírají vodu oba dva. Bojíme se, aby do budoucna nevznikl problém, že nás od studny odpojí, protože nebude naše. Mohli byste mo prosím poradit, jak tomu zamezit? (sepsání smlouvy, zápis do katastru apod...)

Děkuji:)

PK Pavel Koc @pavel.koc před 10 roky

Dobry den,
chtel bych pozadat o radu jakdale postupovat proti obecnimu radu potazmo budovani nove stavajici kanalizaci. Jedna se o toze jsme majiteli pozemku s vlastni kopanou studnou rok 1953(podlozeno pozustalosti jednoho z majitelu), hloubka studny je 5m ( v dobe 1953-1959 se dala voda nabirat hrnkem po odkryti poklopu( takove vzduti spodní vody) v roce 1959 byla provedena kanalizace obci, voda klesla na uroven kanalizace (o 2m níže a tam také zustala az do dnesni doby). Naní obec planuje styvet novou kanalizaci, jenze je problem v tom, ze nova kanalizace v nejnizsim bode bude pretinat prameny ke studním konkretne k nasi studni hrozi rekopnuti pramene protoze nova kanalizace bude kopana v hloubne cca 2,7 - 3,5m pod urovni stavajici cesty(uroven horniho limce studny, obavam se dalsiho poklesu vody pod tuto uroven), obecni zastupitelstvo mi oznamilo, zei kdyz pramen prekopou, tak se voda casem vrati(prijde mi to proti selskemu rozumu), navic odmitaji zpracovat hygrogeologicky posudek a studii ohrozeni podzemnich vod, a navic argumentuji tim, ze obec je napojena na obecni vodovod a kdyz mi vyschne studna tak je to obet cistirne a oni stim nic delat nebudou.

Obavam se zmareni investice do revitalizace studny, noveko cerpaciho zarizeni a dalsich nakladu s tim spojenych.

Myslim si, ze na vodu mam stejny narok, jako na jeji kvalitu i kvantitu( pres 28 lety byla voda kvalifikovana jako kojenecka, dnes je voda znecistena stavajici kanalizaci, koloformnimi bakteriemi, a dalsim mikrobiologickym znecistenim z prosakuji stavajicikanalice, ktera je znacne narucena pripojkama k novostavbam, misty pripojky jsou vyvedeny volne, bez zatesnneni vstupu do kanalizace), znecisteni zjisteno z rozbopru statnihozdravotniho ustavu a ten byl napaden obci, je to neni kvalifikovany rozbor, ze to jsou vyhozene penize a navim ze oni maji taky spatnou vodua neresi to(mimochodem zastupitele zijina kopci a maji studny hloubek cca 12-15 metru)

Za rady dekuji predem

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 10 roky

PK Pavel Koc @pavel.kocDobrý den, pane Koci. Mohu vám napsat jen svůj názor na věc. Situace s kanalizací a jejím vlivem drenáže z roku 1953 už je dávno promlčená a za komunistů všichni víme, jak to chodilo.

Mnoho kopaných studní jímá podzemní vodu průlinových zvodní z hranice hlín, zvětralin a skalního podloží. Termín "pramen" je vývěr podzemních vod na povrch a jako mýtus je vysvětlován jako "lineární podzemní zvodněný objekt", většinou proutkovaný paralelně se zlomovými strukturami v podloží. Hloubka výkopů pro kanály bývá většinou 2-3 m, tudíž k přetnutí hlubších zvodní nemůže dojít, protože tyto vodonosné vrstvy nejspíš budou v hloubkách 4-5 m a i kdyby došlo, tak roura DN ve výkopu bývá obsypána propustným štěrkovým ložem a svrchu zpětně zasypaná vykopanými hlínami, zeminou a zvětralinami, nikoliv nepropustnou jílovou bariérou, která by vodě bránila migrovat. Záleží však také, jestli ta kopaná studna leží výškově nad nebo pod kanalizací, a jestli je to v hydrodynamickém gravitačním spádu a ve směru proudění podzemní vody...

Otázka kontaminace podzemních vod porušenými kanály je možná, vliv na to mohou mít i ti, co nejsou na obecní kanál napojeni a mají třeba porušenou žumpu nebo v tom horším případě zakopaný vsakovací trativod odpadních vod bez osazení domovní čističkou, v mnohých případech jde o objekty nehlášené, nelegální a načerno. Proti ztrátě a zhoršení jakosti (fekální znečistění se projevuje jasně vysokým draslíkem, amoniakem, dusitany, dusičnany a koliformními bakteriemi, např. Escherischia Coli) se dá bránit, ale musí se jasně určit viník a prokázat ovlivnění. Na toto doporučuji kontaktovat soudního znalce v oboru hydrogeologie, mám dobré zkušenosti s jedním takovým a řadu podobných kauz jsme vyhráli, pokud byste chtěl kontakt, napište si o něj soukromě na email: mir.vesely at seznam.cz

Zdraví Mgr. Miroslav Veselý, hydrogeolog Vysočina

PK Pavel Kozel @pavel.kozel před 11 roky

Dobrý den, na povolení městského úřadu mi firma udělala zkušební vrt. Povedlo se, vody dost. Hloubka vrtu je 30,7 m. Nyní jsem ve fázi zhotovení kompletní projektové dokumentace. Chtěl bych se zeptal, zda nebude problém s hloubkou. Někde jsem četl, že pokud je vrt hluboký nad 30 m, tak je to nějaké složitější. Můžete mi to prosím nějak objasnit a vysvětlit. Mockrát děkuji za odpověď.

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 11 roky

PK Pavel Kozel @pavel.kozelZdravím, vrty s hloubkou nad 30 m se dle legislativy už berou jako báňské dílo, tudíž podléhají oznámení a ohlášení báňskému úřadu a krajskému úřadu (odbor ŽP) a firma na to musí mít speciální licenci (báňského projektanta s odbornou způsobilostí projektovat báňská díla). V tomto případě ale vrt trochu podvrtali s tím, že spodek je ponechán jako kalník na akumulaci kalu, uvedená hloubka v projektu bude asi rovných 30 m. Pak se na toto nevztahuje. Musíte na úřadě tvrdit, že máte vrt hluboký přesně 30 metrů. A toto musí být uvedeno jak v hydrogeologickém posudku (vyjádření) i v technickém projektu vrtané studny jako dokumentace pro stavební povolení (DSP)

JT Jan Tetour @jan.tetour před 11 roky

Dobrý den,
zakoupili jsme pozemek na vesnici, kde bychom chtěli postavit domek. Na pozemku ani v jeho blízkosti není žádný zdroj pitné ani užitkové vody, jsme nuceni vrtat studnu. Sousedka, která má v dolní části u hranice našeho pozemku studnu se kategoricky vyjádřila, že od ní žádný souhlas k vyvrtání studny nedostaneme. Prosím o radu jak správně postupovat, abychom zbytečně hned na začátku nevyostřili sousedské vztahy a zároveň vyvrtali studnu. Podotýkám, že pozemek je trojúhelníkového tvaru, dlouhý ca. 60m, v horní části 10m široký, v dolní části ca. 35m široký. Po stranách je zleva cesta, zprava louka, pod námi je avizovaná chalupa sousedky se studnou, nad námi asi 40m od hranice pozemku je studna horního souseda. Ten proti vrtu nic nenamítá. Zajímá mě zejména, zda je skutečně nutný souhlas sousedky a jaká je minimální vzdálenost naší studny od sousedních, aby bylo riziko stažení vody minimální. Vrt bude provádět firma Destrukce Kovář z Písku, jedná se o společnost s dlouholetými zkušenostmi a všemi potřebnými povoleními. Vrt bude samozřejmě proveden běžnou, legální cestou.

Děkuji za odpověď.
JT

MV Miroslav Veselý @miroslav.vesely704 před 11 roky

JT Jan Tetour @jan.tetourDobrý den. Posuzování takovéhle situace je problematické. Norma zhruba určuje minimální vzdálenosti mezi zdroji cca 15 m v málo propustném prostředí (pukliny ve skále) a nebo cca 30 m ve vysoce propustném prostředí (např. štěrkopísky, pískovce). Takže záleží na typu zvodní, průlinová (často v kopaných studních, na hranici hlín, zvětralin a skály) nebo puklinová (u vrtaných, pukliny ve skalním podloží) tedy na podloží. Zase ale jinak se posuzuje, jestli se jedná o sousední kopanou nebo vrtanou studnu, což není v tomto Vašem případě blíže specifikováno. Pokud ta paní má studnu legální, tak musí také mít povolen odběr podzemní vody, takže také záleží na tom, kolik sama vody odebírá a "jak silný má pramen", tedy jinými slovy vydatnost studny (ne kolik se odčerpe, ale kolik do ní přitéká) a ta se většinou mění se srážkami, pokud je rok suchý, vydatnosti jsou nízké a naopak. Svůj vrt si posichrujte hydrogeologickým posudkem, ať máte něco v ruce... paní pokud by s tím měla problém, musí sama předložit svůj hydrogeologický posudek (jestli ho má) a nebo pokud si vynutí dlouhodobé čerpací zkoušky, tak by to taky měla zaplatit, pokud si stěžuje. Někdy tyto stížnosti jsou však neoprávněné a spíše indikují ne příliš dobré mezisousedské vztahy. Každopádně ta paní nemůže být sobecká skrblice v tom smyslu, jako že "já vodu mám a vy ji mít nebudete a basta". O tom, kdo si nechá udělat studnu první, to není a právo na podzemní vodu a odběr má každý, i ti "pozdě příchozí". Snad jen se dá doporučit, ten Váš průzkumný vrt situovat co nejdále od ní ;-) souhlasy přímých sousedů nejsou potřeba, ikdyž budou účastníky vodoprávního řízení, musí pak svoje případné negativní stanovisko odůvodnit (třeba oponentním hydrogeologickým posudkem). Daleko důležitější souhlas je obce, že s vrtem souhlasí. Ten je hierarchicky nad souhlasem ostatních zůčastněných. Vrt by měl být tedy minimálně ohlášen na příslušné obci kam vesnice spadá (OÚ, MěÚ) ještě před jeho provedením.

TS Táňa Spiewoková @tana.spiewokova před 11 roky

Dobrý večer, měla bych dotaz ohledně napojení dvou rodinných domů na jednu vrtanou studnu. Náš soused má vrtanou studnu před dokončením, tuto stavbu realizujeme my k naší novostavbě. Soused zřídil věcné břemeno, abychom mohli vodu odebírat bezplatně a mohli se po pozemku pohybovat. Tento pozemek jsme původně měli kupovat, máme na to i předkupní smlouvu, bohužel soused pan majitel neskutečně zvyšil cenu u tohoto pozemku. Je možné kdyby tento pozemek prodal aby se na tuto studnu mohl napojit další rodinný dům, i když je již na tuto studnu omezení věcného břemene. Pozemek je velice malý cca 600m2, a již je v hodně zastavěné lokalitě. Předem děkuji za odpověď či upřesnění

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 11 roky

TS Táňa Spiewoková @tana.spiewokovaPaní Spiewoková, na to se musíte zeptat právníka. Je nutné požádat o zvýšení povoleného odebíraného množství podzemní vody. Z hlediska vodních předpisů bude záležet na tom, jestli je studna a její povodí schopná to pokrýt bez negativního vlivu na okolí. Z hlediska občanského práva ale nevím. Váš soused bude zcela jistě účastníkem řízení.

MŽ Michaela Žáčková @michaela.zackova před 11 roky

Dobrý den,
stavíme nový rodinný dům. Vsakování dešťové vody ze střechy domu je na našem pozemku. Na hranici pozemku asi 4 m od hranice vsaku je kopaná studna, kterou máme společnou se sousedkou. Sousedka má obavy, aby vsak nezpůsobil změnu kvality či snížení množství vody ve studni. Hladina vody ve studi je cca 5 m pod povrchem, studna je hluboká asi 8 m. Vsakování je do 2 m pod povrchem, podloží pískovec. Nikde jsem nenašla normu pro odstup vsakování a studny. Mohou být obavy sousedky opodstatněné? Děkuji za reakci.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 11 roky

MŽ Michaela Žáčková @michaela.zackovaPodle bodu 6.3.1 ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, která je závazná pro umístění a zřizování studní na základě §17 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nesmí být kolem studny, určené k zásobování pitnou vodou, plocha do vzdálenosti 10 m znečišťována a nejsou na ní dovoleny činnosti, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody. Podle článků 4.3.8. a 4.4.4. této normy, pokud má být v blízkosti jakékoliv provozované studny (i pro jímání vody neurčené pro pitnou vodu) provedena výstavba nových objektů, představujících zdroj možného znečištění, stanoví se nejmenší vzdálenost tohoto možného zdroje znečištění od provozované studny stejným postupem, jaký platí pro zřízení nové studny.

Vsakování srážkových vod upravuje od února 2012 nová ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. České technické normy jsou sice v současné době vydávány obecně jako nezávazné, avšak nezávaznost neznamená neplatnost, protože vyhláška 268/2009 Sb. zavádí české normy jako minimální technický standard při posuzování řešení stavby jak z hlediska stavebního zákona, tak při posuzování případných soudních sporů. V případě vsakovacích objektů se zřejmě jedná o §18 - zakládání staveb. Podle článku 4.1. ČSN 75 9010 každému rozhodování o vsakování srážkových vod v určité lokalitě musí vždy předcházet geologický průzkum pro vsakování, jehož výstupy je nutno respektovat. Řešitelem geologického průzkumu pro vsakování může být právnická nebo fyzická osoba, která disponuje příslušnými oprávněními k provádění inženýrsko geologických a hydrogeologických průzkumů. Podle §3 zákona č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou geologické práce, prováděné v rámci podnikatelské činnosti, oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty organizace, u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat ("odpovědný řešitel geologických prací").

JF Jana Franclíková @jana.franclikova před 12 roky

Dobrý den,

stala jsem se vlastníkem pozemku, který leží pod svahem, ve kterém je stará studna. Svah leží ladem, studna není užívaná ani udržovaná a dochází k průsaku vody, takže v jarních měsících se na mém pozemku drží voda a je silně podmáčený. Je majitel studny povinen průsaku zamezit nebo mi nezbývá než investovat do drenáže?

SV Soňa Vašíčková @sona.vasickova před 12 roky

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda máte někdo zkušenost s firmou ARTEX Polná nebo s firmu ARTEMIA Polná. Chceme vrtanou studnu, tyto firmy nám zaslali nabídku na vrt v hloubce cca 30 m. Někteří lidé však tvrdí, že studnu ve stejné oblasti chtěli, ale že se voda nachází až ve 120m. Obě firmy navíc považují za standardní provedení vrtu a až následné vyřizování stavebního povolení a povolení k odběru vody.

PN Pavlína Nováková @pavlina.novakova před 12 roky

SV Soňa Vašíčková @sona.vasickovas firmou Artemia máme zkušenosti výborné, garantovali nám vodu v hloubce uvedenou ve smlouvě a pokud by nebyla, neplatíme nic...včetně vydatnosti. Dodali projektovou dokumentaci, vše bylo v ceně a v pořádku, schváleno, bez problému.

KD Karel Duris @karel.duris před 12 roky

Dobrý den,
mám na svém pozemku studánku (obezděnou pramenní jímku). Pozemek je volně přístupný, vodu nepoužívám. Nyní chci pozemek oplotit, protože mi sem navážejí černé skládky. Místní ekologiccké sdružení tvrdí, že studánka musí zůstat přístupná veřejnosti a že podají odvolání proti povolení plotu. Já prý jsem povinen studánku udržovat. Neexistují k ní žádné doklady. Potřeboval bych vědět jak to je, děkuji.

MU melkor unlimited @melkor.unlimited364 před 12 roky

KD Karel Duris @karel.durisPozvěte si místní ekologické aktivity na odstranění černých skládek.
Jistě velice rádi přijdou a přiloží ruku k dílu.
A ještě ušetříte na plotě.

PH Petr Hrnčiřík @petr.hrncirik před 13 roky

Dobrý den, od roku 1977 máme nárok na užívání staveb / 2 studen - dle kolaudačního rozhodnutí máme trvalé užívání /, které se nachází na pásu obecního pozemku u našeho domu. Obec se rozhodla zelený pás i s našima studnama prodat jinému subjektu. Ke studnám máme kolaudační rozhodnutí, územní rozhodnutí atd / Záměr investora byl studny v tehdejší době zbudovat pro náš dům jako zdroj pitné vody a na vytápění. V této době vodu ze studní používáme jako užitkovou / zalévání / Má obec nárok nám studny vybudované pro náš bytový dům prodat, nebo je nechat např. zasypat atd ? Děkuji za odpovědi.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 13 roky

PH Petr Hrnčiřík @petr.hrncirikS tím se musíte obrátit na nějakou advokátní kancelář. Osobně se domnívám, že v době vydání povolení k odběru podzemní vody měly studny sloužit k zásobování rodinných domů pitnou vodou a že jejich výlučné využívání k zalévání zahrad znamená z vodoprávního hlediska podstatnou změnu. Podle článků č.3.4 a 4.4. závazné ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, která v červnu minulého roku nahradila dvě starší normy, přestaly být "Studnami individuálního zásobování vodou" které požívají přednostní ochrany a staly se "Jímacím zařízením pro jímání podzemní vody, určené k jiným účelům, než pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou". Je možné, že tím padlo Vaše vydržené právo tento majetek obce využívat a že budoucí majitel studní bude vázán pouze tím, že studny lze likvidovat (např. zasypáním) vždy jen na základě povolení vodoprávního úřadu. Ovšem pokud má být v blízkosti provozovaných jímacích zařízení určených k jiným účelům, než pro použití, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem, provedena výstavba nových objektů, musí se podle článku 4.4.1. až 4.4.4. ČSN 75 5115 stanovit jejich nejmenší vzdálenost od studní hydrogeologickým průzkumem. Pokud studny nebudou využívány k odběru vody, musí se podle článku 6.6.1. ČSN 75 5115 zabezpečit takovým způsobem, aby nedošlo ke znečištění podzemní vody. Nelze je používat k účelům které by jakost podzemní vody ohrozily (například ke vsakování odpadních vod).

JK jana kolářová @jana.kolarova před 14 roky

Dobry den

potrebuji poradit, koupili jsme k domu a nasledne od pozemkovyho fondu oplocenou zahradu, ktera vzdy k domu patrila. Na zahrade jsou dve studny vykopane pred 50.lety. Studne jsou propojeny. V jedne je pramen a do druhe se voda plni (od sebe jsou asi 4m). Tyto studny vzdy zasobovali dum vodou. Ted nastal problem: soused si dokoupil pozemek, ktery zasahuje do nasi zahrady a studna ktera je pramenem se nahle ocitla na sousedovic pozemku. Soused ma dum cca 150m od studne, ma vlastni studnu kde ma malo vody a chce si studnu privlastnit. Jak se muzem branit? Bojime se ze kdyz zacne vyuzivat vodu ze studny budeme mit malo vody v te studni,ktera zustala na nasem pozemku a kam se voda preleva ze studny na pozemku souseda.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

JK jana kolářová @jana.kolarovaBudete se muset se sousedem dohodnout, anebo se obrátit na advokáta, tento spor je občanskoprávní. Obávám se ale, že argumentací o vydržení práva u soudu neuspěje. Byla chyba, že jste si část sousedního pozemku se studnou neodkoupili. Pokud se se sousedem nedohodnete, budete si muset nejspíš vybudovat vlastní funkční studnu.

Vaše studna buď není studnou ale vodojemem, nebo je příliš mělká, nebo je na rozdíl od sousedovy studny umístěna v propustnějším prostředí, anebo sousedova studna jímá artézskou zvodeň s přetokem svedeným do Vaší studny, ukončené nad artézským stropem. Z vodoprávního hlediska je důležitou skutečností informace, podle kterého se jedná o studny staré asi 50let. To znamená, že mohly byly vybudovány kolem roku 1955. Podle ustanovení §50 nařízení vlády č. 14/1959 Sb., kterým se provádí zákon o vodním hospodářství, se užívání ze studní vybudovaných před 1. lednem 1955 považuje za povolené užívání podzemní vody podle § 8 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Užívání podzemní vody z artézských studní a ze studní povolených vodohospodářskými orgány v rámci schvalování vodohospodářského díla nebo zařízení, jehož součástí byla také studna, bylo však třeba přihlásit podle § 8 zákona č. 11/1955 Sb. nejdéle do jednoho roku ode dne jeho účinnosti u výkonného orgánu příslušného vodohospodářského orgánu, jinak zanikla. Je tedy otázka, zda odběr vody z dotčených studní nespadá do výše uvedeného právního režimu a jestli byl vůbec kdy legální.

PM Petra Moravcová @petra.moravcova před 14 roky

Dobrý den, prosím radu, jak nyní postupovat. V roce 2003 jsme koupili dům s jediným zdrojem pitné vody a to se studnou, ze které vodu odebírali už dvoje majitelé, kteří tu bydleli před námi. Dům byl zkolaudován v roce 1989. V dokumentaci jsme našli pouze stavební povolení na studnu a její výkresy. V roce 2007 jsme na základě nového zákona, protože o tom stále mluvili v televizi, podali na městský úřad, odbor životního prostředí žádost o povolení k odběru podzemních vod z vodního díla. Žádost jsme podali na předepsaném formuláři a odboru nám řekli, že je vše v pořádku. Celou dobu se nic nedělo. Nyní, když řešíme jakési spory s městem nám náhle přišla výzva k doplnění žádosti o tyto údaje:cituji: Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, hydrogeologa (údaj o hloubce podz. vody, proudění, možnosti a rozsah ovlivnění okolních studní apod. Dále píší, že dnem podání žádosti bylo zahájeno vodoprávní řízení, tj. 28.6.2007, ale nám nikdy žádný dopis o tom, že s námi zahajují vodoprávní řízení nepřišel a našim sousedům také ne. Není to nějak dlouho ozvat se najednou po třech letech?Můžete nám poradit, jak se nyní zachovat? Mnohokrát děkuji za odpověď

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

PM Petra Moravcová @petra.moravcovaPodle zákona je každé správní řízení je zahájeno dnem podání žádosti ze zákona. Vaše trvá velmi dlouho, rozhodně déle než stanoví správní řád, ale je to pochopitelné, protože tehdy bylo na některý vodoprávní úřad podáno i několik tisíc žádostí o dodatečné povolení studny. Vyřizovali tedy nejprve jen ty evidentně kompletní, které šly vyřídit ihned a Vás drželi v jakési amnestii. Teď teprve na Vás přišla řada. Doporučuji Vám zařídit se podle toho dopisu, protože už jenom na dopis prezidenta čeká novela vodního zákona, podle které bude pokuta za nepovolený odběr podzemní vody činit 70 Kč/kubík tři roky dozadu (nejvýše 500 tis. Kč) a jen v případech hodných zvláštního zřetele ji bude možné snížit, ale ne na méně než 25 Kč/kubík. Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

V srpnu 2009 vydalo MMR ČR vyhlášku č. 269/2009 Sb., která s okamžitou účinností ode dne 26.8.2009 změnila vyhlášku č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Stanovila v ní minimální vzdálenosti studny od různých potenciálních zdrojů znečištění a to na rozdíl od dřívější úpravy závazně, bez možnosti poskytnutí výjimky. Následná opravná novelizace vyhláškou č. 22/2010 Sb. v lednu 2010 sice umožnila poskytnout na základě odborného hydrogeologického posudku výjimku z minimální vzdálenosti studní od žump, domovních čističek a kanalizačních přípojek, ale všechny ostatní minimální vzdálenosti ponechala závazné.
V důsledku aktuálního znění vyhlášky č. 501/2006 Sb. nesmí Stavební úřad vydat územní rozhodnutí na umístění stavby studny například v případě, že je studna vzdálena od veřejné komunikace méně než než 30 m v dobře propustném prostředí a 12 m v málo propustném prostředí. Protože veřejnou komunikací je i ulice u domu, anebo jakákoliv obecní cesta, znamená to na mnohých pozemcích naprostý zákaz budování studní. Na těch postižených stavebních parcelách, ke kterým není možné zavést vodovod, znamená toto nařízení i stavební uzávěru na novostavby rodinných domů.
Dobře propustným prostředím se rozumí především štěrky, písky, silně písčité hlíny, písčito-kamenité sutě, porézní hrubozrnné pískovce a silně připovrchově rozpukané horniny jako pískovec, žula, opuka a křemitá břidlice. Málo propustným prostředím se rozumí například povodňové a svahové hlíny a spraše, hlinito-kamenité sutě, silně zahliněné štěrky a písky, tufy a tufity, kompaktní pískovce s jílovitým, kaolinitým, vápnitým a jiným tmelem a jílovitě zvětralé břidlice.
Konkrétní důsledek vyhlášky demonstruji na přiloženém územním plánu satelitního městečka v obci Ostředek.
Pokud jste zněním vyhlášky poškozeni, doporučuji Vám, abyste kontaktovali písemně, telefonicky, anebo faxem sekretariát ministra pro místní rozvoj a požádali o informaci, jestli vůbec někdy a kdy chtějí s aktuálním zněním vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území něco dělat a kde, koho a jakým způsobem můžete žádat o náhradu škody za sníženou hodnotu pozemku.
Lze použít adresu a telefon:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
Tel.: +420 224 861 111 (ústředna)
Fax: +420 224 861 333 (centrální)

MS Miroslav Syrovátka @miroslav.syrovatka před 14 roky

Hezký den, mám problém se sousedem. Na jeho pozemku byla před rokem 1955 vybudována studna a moje rodina má na tuto studnu vlastnické právo, reps. bylo uzabřeno věcné břemeno. Soused si na tomto pozemku postavil rodinný dům. Dříve zde bylo pole a v místě studny byl 3m pruh meze. Toto již bylo řešeno a domluva mezi námi proběhla ok. Nyní však soused bez našeho vědomí odstranil zámek ze studny, kterým byla zabezpečena a dále odstranil první skruž shora ze studny. Skruž nám pohodil na zahradu. Do studny nyní padá písek a hlína protože odstraněním zde mezi dalšími skružemi vznikly mezery. Jedná se v této věci o něco protizákonného?? děkuji za radu Syrovátka

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

MS Miroslav Syrovátka @miroslav.syrovatkaPokud Vaše studna slouží výlučně jen k zásobování vodou Vaší domácnosti a ne také k podnikání, tak má ze zákona povolen odběr podzemní vody, protože byla zřízena před rokem 1955. Podle §29 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. ten, kdo způsobí svou činností zhoršení její vydatnosti, anebo kvality vody v ní, musí nahradit škodu tomu, kdo má povolen odběr podzemní vody a dále provést potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhradou škody se rozumí zřízení náhradního vodního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinen poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody, nebo její výši, rozhoduje soud.

RF REISER František @reiser.frantisek před 14 roky

Dobrý den, mám dotaz na ochranné pásmo vodního zdroje, bydlíme v lokalitě, kde je ochranné pásmé vodního zdroje, kdy v prostoru cca 1 ha je asi 6 studní,které jsou sváděny do rezervoáru a dále používano jako obecní zdroj pitné vody. Je možné v blízkosti cca 50 m od studny zahradit louku a povádět zde podnikatelskou činnost v chovu skotu,případně v jaké nejbližší vzdálenosti by bylo možno pastvinu založit, uveďte , zda je na toto pamatováno v zákoně děkuji Reiser Fr.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

RF REISER František @reiser.frantisekPokud je na Vašem pozemku ochranné pásmo vodního zdroje, tak podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb. v rozhodnutí o jeho zřízení nebo změně vodoprávní úřad stanoví, které činnosti tam nelze provádět, jaká technická opatření je tam třeba provést a případně i způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží jejich vlastníkům náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout ti, kdož jsou oprávněni k odběru podzemní vody z vodního zdroje. Je-li jich více, tak poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.

VS Věra Svobodová @vera.svobodova před 14 roky

Dobrý den, prosím o váš názor na následující věc. Rozhodli jsme se u našeho stávajícího RD pro vytápění tepelným čerpadlem - 2 vrty 85m. Ve vzdálenosti 15m se nachází naše studna a ve vzdál. 17m na sousedním pozemku studna souseda. Ten se vyjádřil zamítavě ke stavbě vrtů z důvodu obavy o ztrátu vody ze své studny. Dle hydrogeologického posudku k takové situaci nemá dojít. Je naděje, že stavební úřad vrt povolí i přes nesouhlas souseda?

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

VS Věra Svobodová @vera.svobodovaNejschůdnějším a nejtransparentnějším řešením je průzkumnými vrty, u kterého podle §2 a 3 zákona č. 62/1988 Sb. jeho projektování, provádění a vyhodnocování řídí a za výkon těchto prací zodpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti hydrogeologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat ("odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie"). Požádejte o to toho hydrogeologa, který Vám dal ke stavbě tepelného vrtu kladné vyjádření. Pokud budou při hloubení vrtu zjištěny hydrogeologické poměry neslučitelné s využitím vrtu, anebo ohrožující podzemní vody či životní prostředí, musí být pod jeho vedením odborně zlikvidován a technické práce tím skončí. V opačném případě bude vrt pod jeho vedením v souladu s geologickými předpisy zajištěn zapuštěním kolektorů a vyplněním stvolu. Při následném vodoprávním řízení nebude na základě výsledků vrtu a měření okolních studní obtížné vodoprávnímu úřadu doložit, že není pro okolní studny nebezpečný.

PS Peter Straus @peter.straus463 před 14 roky

také jsem řešil jak realizovat vrtanou studnu svého domu, nakonec jsem nasel firmu Artex z Polné, která vyřešila vše za mne opravdu od A do Z nasel jsem je na teto adrese , ale domácí web mají www.studny-artex.cz , asi kvůli vyhledávačům.

VS Václav Sýkora @vaclav.sykora před 14 roky

Vážení, v §6 odst, 1 vodního zákona je uveden pojem "zvláštní technické zařízení". Jaká je definice tohoto pojmu (v souvislosti s odběrem povrchových vod) a co vše (nejběžnější) je možné si pod ním představit.

Děkuji za odpověď.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 14 roky

VS Václav Sýkora @vaclav.sykoraCokoliv kromě dlaní, hrnku, konve, nebo kýble. Určitě veškerá čerpací zařízení.

MK Michaela Kučerová @michaela.kucerova před 14 roky

Dobrý den,
před asi 8mi měsíci jsme koupili dům, který má připojení na studnu na pozemku neteře bývalého majitele. Po koupi si bývalý majitel odvezl pár věcí a zbytek tady nechal. My mu ale jasně řekli, co stojí ve smlouvě, že když si neodveze do určitého data, bude platit za uskladnění 1000,-Kč/den. (termín jsme mu prodloužili o měsíc, ale on zanechal plně vybavený dům starým harampádím, které jsme museli na vlastní náklady odvézt). Teď, po 8mi měsících, přišel s tím , že si chce něco odvézt nebo to chce zaplatit, jinak nás odstřihnou od studny. Bohužel na studnu není a nikdy nebylo žádné věcné břemeno. Vím, že jde o spor občansko-právní. Ale chci se zeptat, může toto udělat ze dne na den? My si chceme studnu vykopat, ale potřebná povolení trvají až 5 měsíců. Mimochodem bydlíme s dětmi. A jinou možnost vody nemáme. Máme vůbec nějakou malou naději na úspěch? V kupní smlouvě pouze stojí, kudy vede potrubí a kde ta studna leží. Jinak studna by měla být postavná před rokem 55, majitelé nemají jediný dokument.

JK Jiří Kolínek @jiri.kolinek před 15 roky

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli jsem povinnem hlásit nový odběr vody ze studny, která byla postavena před rokem 1955. Studna leží na sousedním pozemku.
Děkuji

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

JK Jiří Kolínek @jiri.kolinekPokud jste novým majitelem bytu, k jehož zásobování studna sloužila, tak na Vás s jeho vlastnictvím přešlo povolení k nakládání s vodami. Pokud chcete na studnu napojit jiný objekt, anebo by měla sloužit k podnikání, tak musíte žádat o povolení vodoprávní úřad.

PK Petr KUBIK @petr.kubik před 15 roky

Dobrý den pane Čížku,
chtěl bych se zeptat na způsob řešení u nás nastálé situace.
Soused si k nově postavenému rodinnému domu vyřídil povolení na vrtanou studnu. Ta se z důvodu nezdařeného zapažení prohlásila za nepoužitelnou a situaci řešil novým vrtem (v jiném místě). Na nový vrt stavební povolení neměl. Během vrtání došlo k poklesu hladiny vody v naší studni (cca 4,5m hluboká). To že došlo k ovlivnění naší studny potvrdil i hydrogeolog, který prováděl u nového vrtu zkoušku zaměřenou na ovlivnění okolních vodních zdrojů. Zkouška byla prováděna na podzim, kdy byly svchní zvodně přeplněné. Kvůli tomu dopadla zkouška tak, že až po odčerpání cca 2,5tis litrů vody za 2hod, poklesla hladina vody naší studně.
Tento posudek byl předán dalšímu hydrogeologovi, který provedla propočet na "spotřebu vody rodinného domu". Výsledek byl takový, že nový vrt při průměrné spotřebě stávající studnu neovlivní.
Na nový vrt si soused nyní zajišťuje povolení. Nicméně vrt využívá při stavbě domu, a aby nebyl postihován za odběr vody z nezkolaudované studny, říká tomuto odběr za účelem čištění vrtané studny.
Dotazy:
Má nějaký význam, abych si nechat udělat nezávislým hydrogeologem novou zkoušku, při níž by se ověřil vliv nového vrtu na vydatnost stávající studny a to v době, kdy jsou svrchní zvodně chudší - mám na mysli léto.
Je možno nějak řešit nynější odběr s nového vrtu, který se děje za účelem stavby a je nazýván čištěním nového vrtu?
Je "košér", když soused nepodařený vrt vlastními silami zasype hlínou? Není potřeba jiného zajištění - např. vysokotlakou betonovou ucpávkou?
Jen na závěr. Jelikož je soused příbuzný a když se k novému řízení k povolení nového vrtu vyjádřím negativně, oddálí to kolaudaci jejich domu, což nechci.
Potřeboval bych jen Vaše vyjádření k výše popsanému pro diskusi se sousedy, která se již dosti vyhrocuje.

S díky, Petr K.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

PK Petr KUBIK @petr.kubikPane Kubiku,
Váš dotaz je typickou ukázkou potíží, které mohou nastat v případech, kdy není jímací část vrtané studny hloubená jako průzkumné dílo, za jehož projektování, uskutečnění, výstroj a případnou likvidaci zodpovídá podle geologického zákona jeho odpovědný řešitel. Jedině ten může posoudit, jakým způsobem má být nezdařené dílo likvidováno, aby neohrozilo své okolí nežádoucími účinky na podzemní vodu a na zemský povrch. Při neznalosti všech okolností by mělo být zlikvidováno vytěžením výstroje (pokud to jde) a tlakovou tamponáží, ovšem při posouzení všech okolností a znalosti místní geologie a výsledků vrtu může odpovědný řešitel usoudit i jinak.
Obdobně to platí i pro vyhodnocení čerpací zkoušky. K poklesu hladiny vody v pozorovací studni nestačí, aby depresní kužel vyvolaný čerpáním dorazil k její stěně. Musí na ní klesnout tak hluboko pod hladinu vody ve studni, aby z ní mohlo vyvolaným pod tlakem infiltrovat množství vody, představující rozdíl mezi původní a naměřenou hladinou. To je pomalý proces, během kterého zaostává hladina vody ve studni za hladinou podzemní vody a někdy může klesat i několik dnů po ukončení čerpání. Protože to závisí na způsobu provedení a na místních podmínkách, nemohu Vám dát na Vaši otázku odpověď. Tu musí dát a ručit za ni ten hydrogeolog, který dá ke způsobu likvidace studny, nebo k žádosti o povolení k odběru podzemní vody své vyjádření stvrzené svým razítkem a podpisem a na kterém byste mohli v případě snížení vydatnosti, nebo kvality vody ve své studni uplatňovat požadavek na náhradu škody podle vodního zákona.
Co se týče čerpání z nového vrtu:
domnívám se, že záleží na tom, jakým způsobem formuloval stavební úřad své územní rozhodnutí o umístění stavby. Pokud v něm definuje přesné umístění studny (třeba vzdáleností od hranic jiných pozemků, anebo s odvoláním na situační nákres přiložený k žádosti o územní rozhodnutí), tak nový vrt nebyl povolenou stavbou a celý proces povolování studny by musel znovu začít novým územním řízením. V takovém případě z něj samozřejmě nemůže Váš soused čerpat vodu, hrozila by mu pokuta až 50 tis. Kč. Pokud ale bylo územní rozhodnutí definováno pouze číslem pozemku, tak může být nový vrt považován za stavbu která již byla povolena. Potom za změnu projektu stavby a její provedení, v jehož rámci může být vykonána i likvidace nezdařeného vrtu, zodpovídají ti příslušní autorizovaní inženýři, anebo technici pro obor staveb vodního hospodářství, kteří projektování a provádění stavby řídí. Ti také mohou nařídit čištění vrtu čerpáním, ale tuto práci, která je součástí stavebních prací, musí provádět pod jejich vedením oprávněná firma. Nelze ji provádět svépomocí. V tomto případě musí Váš soused před využíváním studny získat od vodoprávního úřadu kolaudační souhlas, jinak se vystavuje postihu podle stavebních předpisů.

JD Jitka Doškářová @jitka.doskarova před 15 roky

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaká je minimálně povolená vzdálenost smyček zemního kolektoru tepelného čerpadla od studny - zdroje pitné vody pro rodinný dům - z hlediska ochrany vodního zdroje? Řeší toto nějaká norma, zákon, či předpis?
Děkuji za odpověď

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

JD Jitka Doškářová @jitka.doskarovaU nás žádná technická norma pro zemní systémy tepelných čerpadel neexistuje. Pro ochranu studní před znečištěním jsou podle vodního i stavebního zákona závazná ustanovení §17 vyhl.č. 590/2002 Sb. a § 5 vyhl.č.137/1998 Sb., (vždy ve znění pozdějších předpisů), kterými se stává závaznou ČSN 75 5115 - studny individuálního vodou. Podle bodů 3.1.7, 3.1.8 a 3.2.5 ČSN 75 5115 - nejmenší vzdálenost líce studní a zdrojů tohoto znečištění se stanoví na základě hydrogeologického posudku, resp. hydrogeologického průzkumu.
Ve většině států USA zákonné předpisy pro umístění vertikálních i horizontálních "tepelných studní" existují, vypracovaly je státní výzkumné laboratoře. Přísně se kontrolují a montáž mohou provádět jedině firmy se zvláštním certifikátem. Ve státě Illinois je uzákoněno, že "Studny s uzavřenou smyčkou nesmí být umístěny blíže než 200 stop (62 m) od vodních studní s tou výjimkou, když je vodní studna součástí soukromého vodního systému jehož majitel je vlastníkem obojího, vodní studny i studny s uzavřenou smyčkou. V tom případě nesmí být vodní studna blíže, než 75 stop (23 m) od studny s uzavřenou smyčkou."
To by v našich měřítkách šlo těžko aplikovat. Doporučuji se řídit ustanovením, že "Horizontální potrubí systému s uzavřenou smyčkou nesmí být blíže než 25 stop (8 m) od jakékoliv vodní studny" a ustanovením, že "Roztokem sloužícím jako chladivo, resp. tekutinou která je čerpána uzavřenou smyčkou, musí být ethanol, propylenglykol, chlorid vápenatý. Tyto chemikálie smějí být používány pouze v koncentracích 20%, anebo menších. Je-li použito měděné potrubí, musí být chladivem hydrochlorofluorokarbon-22, anebo nějaké ekvivalentní chladivo s nízkou schopností poškozovat ozon."

ZA zaměstnanec @zamestnanec034 před 15 roky

Dobrý den, zaměstnavatel vybudoval novou budovu včetně kanceláří, soc. zařízení a na pozemku i studnu. Voda ze studně je napojena na celou budovu. Zatím nemáme rozbor vody a zajímalo by mě, zda ke kolaudaci musí doložit rozbor vody, když se tato má používat i jako pitná (v kuchyňce). Děkuji za odpověď

PČ RNDr. Petr Čížek @rndr.petr.cizek562 před 15 roky

ZA zaměstnanec @zamestnanec034Jedná se o zdroj vody pro veřejné zásobování a proto se kontrola kvality vody a způsob, termíny a rozsah jejího provádění řídí vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb. ve znění posledních předpisů.

PJ Průša Jar. @prusa.jar před 15 roky

Na vlastním pozemku máme studni postavenou v roce 1960.Studně je zaregistrována na odboru životního prostředí a je z ní odebírána pitná voda pro potřebu rodinného domu.Na sousedním pozemku je v přípravném řízení realizována stavba rodinného domu,který chce k vytápění použít tepelné čerpadlo.Vrt pro toto čerpadlo (hloubka přes 100metrů) umístnil projektant ve vzdálenosti cca 4metry od naší studně.Obáváme se ztráty vody.
Je předepsáno ochranné pásmo v jaké vzdálenosti může být vrt od studně?

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

PJ Průša Jar. @prusa.jarPodle výkladové komise Ministerstva zemědělství jsou vrty pro tepelná čerpadla vodními díly (studnami), protože slouží k nakládání s vodami – k využívání energetického potenciálu podzemní vody. Proto se jejich povolování řídí stejnými pravidly jako studny. Buď musí být záměr oznámen nejméně 30 dní předem na Krajský úřad aby rozhodl, jestli nepodléhají schvalovacímu procesu podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí a vrty musí být hloubeny až na základě územního rozhodnutí vydaného stavebním úřadem pověřené obce a povolení k nakládání s vodami a stavebního povolení vydaných vodoprávním úřadem obce s rozšířenou působností, anebo mohou být vyhloubeny jako průzkumná díla. I v tomto případě ale musí jejich odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie poslat jejich projekt nejméně 30 dní předem Krajskému úřadu k vyjádření. Za takto provedený vrt odpovídá jeho odpovědný řešitel. Není stavbou, ale průzkumným dílem a nesmí se využívat. Před napojením jeho kolektorů na tepelné čerpadlo musí proběhnout územní a vodoprávní řízení a jako v předchozím případě musí nabýt platnosti územní rozhodnutí stavebního úřadu pověřené obce o umístění stavby a povolení vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností k jinému nakládání s podzemními vodami a ke stavbě vodního díla podle zákona č. 254/2001 Sb. Bez těchto rozhodnutí nelze vrt používat. Stavební úřad by musel po místním šetření povolovací řízení zastavit a zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby.
Účastníky stavebního a vodoprávního řízení jsou majitelé sousedních pozemků a staveb na nich, obec a dále každý kdo prohlásí, že by mohl být vydaným rozhodnutím omezen ve svých právech či povinnostech – dokud se neprokáže opak. Podle §9 odst. 1 Zákona č. 254/2001 Sb. je podkladem vodoprávního povolení k nakládání s podzemními vodami vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí), pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Onen hydrogeolog, který vyjádření napsal a opatřil ho svým podpisem a kulatým razítkem, zodpovídá za to, že Vám dotyčný vrt nic neprovede. Pokud by došlo ke ztrátě vody, musí podle §29 odst. 2 téhož zákona tomu, kdo má povoleno ze studny odebírat vodu, nahradit škodu ten, kdo to při své provozní činnosti způsobil a náhrada obvykle spočívá v opatření náhradního vodního zdroje. Pokud by byl vrt povolen proti vyjádření odpovědného řešitele, zodpovídá za ni stát a pokud by byl proveden bez vodoprávního povolení, zodpovídá za ni stavebník a firma, která vrt bez povolení provedla. Ve sporech o náhradu škody rozhoduje soud.

MM Machyckova Martina @machyckova.martina před 15 roky

Dobrý den,potřebovala bych radu.Bydlíme v rodiném domku postaveném v roce 1978 v tom roce máme povolení na studnu,která stojí na cizím pozemku.Nyní pozemek koupil nový majitel.Nemáme žádné věcné břemeno ani nic podobného.Má právo nový majitel nám studnu zrušit?Máme i připojenou obecní vodu,ale tu používáme jen zřídka ze zdravotních důvodů (synové 1,5 a 5 let mají atopický exem)A ještě jeden dotaz Má právo si kolem studny dát výběh pro koně? Děkuji

JČ Jana Černá @jana.cerna před 15 roky

Dobrý den,
ve studni, která je u našeho rodinného domu na našem pozemku bylo vždy dost vody, ale sousední bytovka (12 bytových jednotek) si nechala udělat 60 m vrt a od té doby my vodu nemáme.Vrt je asi 15 nebo 20 metrů od naší studny. Oni prý mají potvrzení na to, že ostatní prameny nějak zapouzdřili. Máme nějaké možnost náhrady od nich, nebo se s tím nedá nic dělat a my si musíme nechat studnu prohloubit na vlastní náklady?
předem děkuji za odpověď

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

JČ Jana Černá @jana.cernaNa to je v této době, kdy se již třetím rokem prakticky neobnovuje podzemní voda, nesnadná odpověď. Závisí na tom, jestli byste tu vodu ve studni mohli mít, kdyby tam ten vrt nebyl. Pokud je konstruován tak, že odebírá vodu prokazatelně jen z hluboké puklinové zvodně se zakleslou klidovou hladinou a značně velkým povodím, zatímco Vaše studna z mělké zvodně s malým nebo nepatrným povodím, kde převažují statické zásoby podzemní vody, která tam za normálního počasí naprší a pak nestačí kvůli plochému podloží odtéct, tak ten spor nevyhrajete. Prohlubování studny Vám v tom případě nepomůže, naopak by ji mohlo úplně osušit. Řešením bude zase jenom vrt a musí být spolehlivě oddělený od mělké podzemní vody. Obraťte se na nějakou hydrogeologickou firmu se žádostí o posudek a o návrh řešení.

DC Daniel Cikrt @daniel.cikrt před 15 roky

Dobry den.
Bydlime ve dvojdomku a obe rodiny uzivame studnu ktera je na cizim pozemku a k domku napojena jednou trubkou.Studna je vybudovana pred rokem 1955 a onen pozemek se prodava,my nemame zadne vecne bremeno. Dotaz 1.muzeme obe rodiny studnu uzivat bez nejakych povoleni.....?
Dotaz 2. muze nam novy majitel pozemku znemoznit odber vody z teto studny?
Dekuji za odpoved

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

DC Daniel Cikrt @daniel.cikrtS dotazem č. 1 se musíte obrátit na výkladovou komisi sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR. Domnívám se, že Vám odpoví kladně.
K dotazu č. 2:
Teoreticky byste měli mít vydržené právo, ale všechno bude záležet na výsledku soudního řízení, pokud se nový majitel pozemku obrátí na soud.

IP Irena Pavlíková @irena.pavlikova před 15 roky

Dobrý den,

Koupili jsme nemovitost a ze studny na našem pozemku odebírají vodu 4 naši sousedé. Studnu stavěli společně už ve 20.letech. Domluva na odběr s dřívějším majitelem byla ústní a napojili se během 80.a 90. let. Žádné věcné břemeno neexistuje. Jestliže je studna na našem pozemku, můžeme s ní nakládat podle svého uvážení a vyžadovat po sousedech aby brali vodu z vlastní studně? (Všichni mají ještě vlastní na svém pozemku.) Nebo se na vodu vztahuje nějaký zvláštní zákon, jak nám tvrdí- že „voda je všech“ ?? Vím, že je to dotaz spíše právnický, ale mohl byste prosím odpovědět všeobecně?

Děkuji I.P.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

IP Irena Pavlíková @irena.pavlikovaSkutečně nejsem právník, takže mě berte s rezervou, ale osobně se domnívám, že u nestranného soudu byste tento spor prohráli, že podle občanského zákoníku bylo právo odebírat vodu a odvádět ji přes Váš pozemek vydrženo již za 1. republiky.

JK Jiří Kubasa @jiri.kubasa před 15 roky

Dobrý den,
mám dotaz týkající se odběru vody ze studny. Ve dvacátých letech bylo u nás založeno neoficiální družstvo vlastníků nemovitostí (nemá právní formu - nemá IČO), které rozvedlo vodu po vesnici. Využili přepadové vody ze studny, která je na cizím pozemku (pozemek má věcné břemeno pro odběr vody). Odtud vedli vodu na můj pozemek do rezervátu a pak dál k jednotlivým nemovitostem. Přebytečná voda z rezervátu volně vytéká a vsakuje se. Jelikož množství vody, která přitéká do rezervátu, s největší pravděpodobností přesahuje 6.000m3/rok (měřeno "kýblovou" metodou), měli bychom platit za odběr vody. Naše společná skutečná spotřeba je však jistojistě pod touto hranicí. Nevíme, kterou vodu máme měřit a případně vykazovat - do, nebo z rezervátu. Také bych se chtěl optat, zda máme my, i když nejsme majitelé studny, z níž využíváme vodu, hlásit nakládání s vodami a případně co všechno k tomu potřebujeme? Také si nejsem jist, zda se jedná o povrchovou, či ještě podzemní vodu.
Za info Vám předem děkuji.
Kubasa

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

JK Jiří Kubasa @jiri.kubasaTo záleží na tom, jestli ta studna ze které voda vytéká je pramenní jímkou, jímající vodu která zde odjakživa vytékala z pramene, anebo jestli se jedná o artézskou studnu, ze které byl ponechán volný odtok podzemní vody. V tom prvním případě byste se mohli domluvit s majitelem pozemku, že necháte přebytečnou vodu odtékat jako povrchovou už přímo u studny (majitelé pozemků přes které teče by museli umožnit její volný odtok) a platit pouze vodu, kterou odvedete do svého rezervoáru (dá se napouštět přes elektromagnetický ventil). V tom druhém případě musíte platit za veškerou vodu, která ze studny vytéká a bude ve Vašem zájmu, abyste tu studnu dali technicky do pořádku a nenechali z ní vodu volně unikat.
O povolení k odběru podzemní vody musí žádat buď majitel, anebo uživatel studny. V tomto případě to nejspíš budete muset být Vy. Musíte se obrátit na nějakou odbornou hydrogeologickou firmu, protože bez jejího vyjádření stejně nemůžete o povolení k odběru podzemní vody žádat.

JJ Julie Janušová @julie.janusova před 16 roky

Dobrý den,
koupili jsme les a louku. V lese jsme objevili 4 studny. Majitel nemá stavební povolení na našem pozemku, studny nejsou uvedeny
ani v katastru.
Nám studnu nepovolil jako soused.
Část pozemku jsme mu nabídli ke koupi. Což on nechce. Požaduje jenom věcné břemeno. S tím nesouhlasíme.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 16 roky

JJ Julie Janušová @julie.janusovaPokud byly studny provedeny po roce 1955 bez stavebního povolení, musí stavební úřad po zjištění stavby provedené bez rozhodnutí stavebního úřadu zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Postupuje se podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. Pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (tedy i územní rozhodnutí o umístění stavby), stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.
V případě studny je speciálním stavebním úřadem vodoprávní úřad a to u studní jednotlivých občanů (domácností) úřad pověřené obce, u studní ostatních (i pokud je v domě např. sídlo firmy) úřad obce s rozšířenou působností. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Pokud byla např. omylem vykopána o kus dál, tak zcela zřejmě nebyly dodrženy. V územním a vodoprávním řízení máte jako majitelé pozemku výsadní postavení a bez Vašeho souhlasu nemůže být rozhodnutí o umístění stavby a o povolení stavby studny vydáno, takže si můžete klást podmínky.
Pokud byla studna vybudována před rokem 1955 a slouží pro potřeby jen jednotlivé domácnosti, je povolena a Vy se musíte poradit s advokátem, jestli došlo, či nedošlo k vydržení práva ji používat.

PM Petra Matyášová @petra.matyasova před 16 roky

Dobrý den, prosím Vás o informaci, jak správně postupovat v případě, že chceme realizaci studny začít zkušebním vrtem. Je možné tento zkušební vrt udělat bez územního rozhodnutí a stavebního povolení a teprve, až poté studnu zlegalizovat? Máme již hydrogeologický posudek i projektovou dokumentaci. Děkuji za odpověď, Matyášová

KK Kristýna Králová @kristyna.kralova před 16 roky

Dobrý den, prosím o radu. Musí být ke stavebnímu povolení na vrt studny přiloženo vyjádření/posudek hydrogeologa nebo se to obejde bez něj? Děkuji

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 16 roky

KK Kristýna Králová @kristyna.kralovaMusí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak:
Stavební povolení na studny - i vrtané, vydává vodoprávní úřad. Podle stavebního zákona mu musí předcházet územní rozhodnutí o povolení stavby. To vydává na základě výsledků územního řízení stavební úřad. Musí se k tomu doložit dokumentace podle přílohy č. 4 k vyhl. č.503/2006 Sb. vypracovaná autorizovaným inženýrem pro obor krajinného inženýrství a vodohospodářských staveb, opatřená jeho podpisem a kulatým razítkem. Teprve potom může vydat stavební povolení studny vodoprávní úřad. Ke stavebnímu povolení studny se musí doložit dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. vypracovaná autorizovaným inženýrem pro obor krajinného inženýrství a vodohospodářských staveb, opatřená jeho podpisem a kulatým razítkem. Podle vodního zákona, §15, studnu lze povolit, byl-li povolen odpovídající odběr podzemní vody nejpozději současně s povolením stavby studny. Podle §9 je podkladem vydání povolení k odběru podzemní vody vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (hydrogeologa s osvědčením od MŽP), pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.
Účastníky územního a vodoprávního řízení jsou majitelé sousedních pozemků a staveb na nich a obec a pak ten, kdo prohlásí, že může být vydaným rozhodnutím omezen ve svých právech či povinnostech a to až do té doby, než se prokáže opak.

AS alan stodola @alan.stodola před 16 roky

Vážený pane doktore
Koupil jsem dům na vesnici,kde předchozí majitel odebíral vodu ze studny svého souseda.Meli mezi sebou pouze ústní dohodu, žádnou smlouvu, ani věcné břemeno neuzavřeli.Po smrti předchozího majitele mého domu se soused rozhodl, že z důvodu nedostatku vody, můj dům od studny odstřihne.Snažil jsem se s ním nějak domluvit, ale bylo to marné.Jsem bez vody a obec v naší ulici bude obecní vodovod zřizovat až za 5 let.Mám nějakou naději, že bych právní spor se sousedem vyhrál, nebo je osud vody v mém domě pouze v jeho rukou, anebo bude nejlepší si vybudovat vlastní studnu? Za vaši radu předem děkuji

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 16 roky

AS alan stodola @alan.stodolaPane Stodolo, to je čistě občansko právní záležitost která se může týkat čehokoliv. Jestli tam vzniklo či nevzniklo věcné břemeno a jestli se vztahovalo pouze na zemřelého majitele domu, anebo i na jeho nástupce by musel vyřešit soud. Já Vám v této věci neumím kvalifikovaně poradit, musíte se obrátit na právníky.

RH Radek Horčička @radek.horcicka před 16 roky

Vážený pane doktore,
Přihodila se nám taková nepříjemná věc.Městský úřad prodal naproti našemu domu pozemek na stavební parcelu. Přes tento pozemek už 30 let vede naše kanalizace. Na tu jsou napojeny ostatní 3 domy v ulici. V 70tých letech tyto dvojdomky stavěli Státní statky (investor). Veškerá dokumentace(staveb. povolení, kolaudace, apod.) není k nalezení.Taktéž dotyčná kanal.přípojka nebyla nikde zanesena v mapách. No a ted tu máme spor, kdo tu přeložku kanalizace bude muset zaplatit. Městský úřad, který prodal parcelu s břemenem? I když říká, že o tom nevěděl a není jeho povinnost to zjištovat? Nebo je to povinnost člověka, co koupil tu parcelu a nezjistil si předem, jaké sítě vedou přes pozemek? Nebo snad my, jakožto vlastníci kanal.přípojky? Upřesnuji fakt, že kanalizace je naše, neb vodohospodářská firma Chevak, která má ve správě místní sítě odmítla tuto naší připojku převzít do své správy.Naše přípojla se do městské kanalizace napojuje až za hranicí té parcely.
Děkuji za brzkou odpověd.
S pozdravem....Horčička R.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 16 roky

RH Radek Horčička @radek.horcickaPane Horčičko, je mi líto, že Vám neumím pomoci, ale tohle je otázka pro právníky. Musíte se obrátit na nějakou advokátní kancelář.

Přeji Vám hezký den.

DK David Karafiát @david.karafiat před 17 roky

Vážený pane doktore Čížku,
před pár lety jsme se s manželkou stali majiteli nemovistosti na které prokazatelně již před rokem 55 byla nehluboká studánka (nebo povrchový pramen?), takže nemám obavu a zákon jsem si předpokládám správně vyložil tak, že nemusím nic hlásit, ani platit.
Aby ale situace nebyla tak jednoduchá, někdy v minulosti si bývalí majitelé a jejich (teď naši) sousedé propojili tento neustále vyvěrající pramen a udělali si jezírko (s rybami) a další za nimi se též napojili a další... Kanalizace byla vybudována až poté a pochopitelně ti poslední sousedé nejníže z kopce pak zbytek vody navedli do dešťové kanalizace.
A protože ti naši současní nejbližší sousedé mají "strach" nenahlásit studnu (resp. vodu co teče od nás ze studny co se hlásit nemusí), tak ji nahlásili.
Nevznikne tím komplikovaná situace, kdy mi jako majitelé budeme muset všem "ustřihnout" vodu a na vlastní náklady ji dovést do kanalizace? Musí oni vůbec něco nahlašovat? Jak k tomu přijde majitel nemovitosti, že má dar na zahradě v podobě vydatného pramene. To budu kvůli jejich nahlášení také přihlásit, co hlásit nemusím? A platit za dar přírody? Zamotané což!

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

DK David Karafiát @david.karafiatPane Karafiáte,
ta záležitost nebude tak spletitá. Voda, která u Vás vyvěrá, je podzemní vodou naposledy v té pramenní jímce, dále se jedná již o vodu povrchovou. Pokud jí odebíráte pro potřebu své vlastní rodiny (ani zčásti pro podnikání) z té pramenní jímky, tak máte odběr vody povolen Vládním nařízením z roku 1959 a žádný zákon Vám toto povolení ani do budoucna neruší. Co se týče Vašich sousedů ke kterým voda teče: jedná se podle §2 odst.1 vodního zákona o vodu povrchovou, kterou mohou odebírat, anebo s ní jinak nakládat, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu nepotřebují ani k jejich zachycení jednoduchými zařízeními, nebo ke změně jejich odtoku za účelem jejich ochrany před účinky těchto vod. V daném případě je dešťová kanalizace nejspíše vedena v trase původního koryta vodního toku a její vlastník (obec) je pak povinen podle §52 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. dbát o její statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovala plynulý odtok povrchových vod. Totéž jsou povinni i Vaši sousedé - vlastníci staveb, která nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků. Pokud dojde v důsledku zanedbání péče o ně k narušení plynulého odtoku vod, jsou povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit, jinak je vodoprávní úřad povinen zajistit nápravu na náklady vlastníka. Tuto povinnost od pramene až k výtoku vody z Vašeho pozemku máte i Vy, ale žádná jiná pro Vás z vodního zákona nevyplývá.

MS Martin Stedry @martin.stedry před 17 roky

Mame nejake povinnosti (pripadne proc) pouzivame-li spolecne studnu vystavenou pred rokem 1955 pro individualni potrebu dvou domacnosti.
Studna je na hranici nasich dvou nemovitosti (cisel popisnych,domacnosti), ktere historicky vznikly rozdelenim velkeho 'gruntu' zacatkem 20.stoleti. Nikdo z nas nepodnika.

Dekuji predem za odpoved.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

MS Martin Stedry @martin.stedryPokud máte v té studni každý své čerpadlo, tak určitě ne. Pokud máte čerpadlo a tlakovou nádobu společné a nejste příbuzní, tak už se nejedná o individuální odběr. Pokud byste přesto byli fakticky jedna rodina, musel by rozhodnout o tom, zda jde o zásobování jedné domácnosti, vodoprávní úřad.

PP Pavel Polášek @pavel.polasek před 17 roky

Můžete mě sdělit definici studny - parametry pro které je nutné mít povolení. Zajímá mě jaká musí být minimální hloubka.
Děkuji.

ZF Zuzana Fišerová @zuzana.fiserova před 17 roky

Dobrý den, mam dotaz ohledně studny na cizím pozemku.
V roce 1993 jsme koupili chatu i se studnou.Studna je z roku 1966 a není přihlášená. Ve smlouvě je zapsáno, že jsme koupili chatu se studnou, která je na cizím pozemku. Byli jsme domluveni s majitelem, že smíme pozemek používat a až jej bude prodávat, tak nám dá vědět a my si jej odkoupíme. Majitel však zemřel a pozůstalí pozemek prodali jinému kupci. Současný majitel tvrdí, že studna je jeho. Jak je to tedy podle zákona? Máme právo studnu užívat? Má on právo nám zakázat ji používat? Kdo ji má povinnost přihlásit? Děkuji.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

ZF Zuzana Fišerová @zuzana.fiserovaTo je záležitost pro advokátní kancelář, protože nevzniklo věcné břemeno a je otázka, jestli Vám vzniklo vydržené právo studnu používat. Je to mezilidská, anebo občanskoprávní záležitost. Snažte se ji vyřešit mezilidsky a zkuste se hodně zdvořile s novým majitelem domluvit, aby Vás ke studni pustil.

DF Dagmar Franková @dagmar.frankova před 17 roky

Dobrý den.
Chtěla bych se prosím zeptat, jestli musím hlásit odběr spodní vody na zalévání, jestliže se puvodně jednalo o studnu s pitnou vodou.
V roce 1936 si prarodiče postavili domek a na pozemku vybudovali studnu. Někdy kolem roku 1970 se napojili na veřejný vodovod a studna se nepoužívala. Potom došlo k přepisu vlastnických práv k nemovitosti na mé rodiče a za pár let na mě. Nikde v odhadu ale není studna uvedena, yřejmě proto, že se nevyužívala.
Asi před dvaceti lety jsme ji chtěli vyčistit, ale byla značně znečištěná a vlivem dalších staveb na pozemku asi ztratila i pramen. Je v ní ale pořád dost spodní vody, kterou využíváme k zalévání. Tedy pokud je extrémní sucho, jinak zachycujeme vodu dešťovou.
Musím toto někde nahlásit? A jaké dokumenty k tomu potřebuji?
Děkuji za odpověď.
Dagmar Franková

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

DF Dagmar Franková @dagmar.frankovaPokud pozemek který zaléváte využíváte jen jako rodina a vůbec ne k podnikání, tak nemusíte vůbec nic.

VJ Věra Jonášová @vera.jonasova před 17 roky

Prosím o radu.
V lednu tohoto roku jsme společně s manželem koupily 100-letou chalupu s vlastní studnou, ale nevíme, kdy byla studna vybudovaná, co teď? Jak mám zjišťovat, jestli potřebuju povolení?

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

VJ Věra Jonášová @vera.jonasovaPokud je oprávněný předpoklad, že ta studna existovala již před rokem 1955, máte ji uvedenou v kupní smlouvě a v domě nepodnikáte, tak nedělejte vůbec nic.

JK Jindřich Komrska @jindrich.komrska před 17 roky

Vážení,
obracím se na Vás s dotazem k povolení odběru vody z vlastní studny, která byla prokazatelně vybudována před rokem 1955. V místě, kde je studna vybudována v současné době podnikám, jako soukromý zemědělec a také zde trvale žiji. Věnuji se pouze rostlinné výrobě, živočišnou výrobu neprovozuji.
Ptám se tedy, zda musím zajistit povolení k odběru vody na studnu, která byla vybudována před rokem 1955, když v tomto místě podnikám, jako soukromý zemědělec.

Předem děkuji za vyjádření k mému dotazu.
Jindřich Komrska

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

JK Jindřich Komrska @jindrich.komrskaV příloze Vám posílám opis výkladu komise Ministerstva zemědělství ČR.

Výklad č. 74 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům
Ministerstvo zemědělství České republiky
Výklad sekce vodního hospodářství
Č.j.: 2755/2007-16300
Věc: Individuální zásobování domácností pitnou vodou
[k čl. II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb.]

Dotaz:
Který odběr podzemní vody se považuje za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou?
Výklad:
Za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou se považuje odběr podzemní vody, u něhož je účelem nakládání s vodami uvedeným v platném povolení k odběru podzemní vody odběr vody pro zásobování domácnosti pitnou vodou nebo je použita jiná formulace vyjadřující tento účel.
V případě, že v povolení k odběru podzemní vody není účel nakládání s vodami uveden, se za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou považuje odběr podzemní vody fyzickou osobou pro účel zásobování své domácnosti, a to podle prohlášení oprávněného, není-li zjištěn opak. To platí i v případech tzv. historických studní existujících před rokem 1955 (viz. výklad Ministerstva zemědělství k vodnímu zákonu č. 70).
Odběr podzemní vody sloužící kromě zásobování domácnosti i pro podnikatelskou činnost nelze považovat za odběr podzemní vody pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou.
Odůvodnění:
Podle ustanovení článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, končí dnem 1.1.2008 platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod a povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních, která nabyla právní moci před datem 1.1.2002. To neplatí pro povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou.

Zdroje, zejména studny a vrty, jsou určeny pro individuální zásobování domácností pitnou vodou v případě, že je v povolení k nakládání s vodou výslovně uveden účel, pro který se odběr podzemní vody povoluje, jako zásobování domácnosti pitnou vodou.

Ve většině starších povolení k nakládání s vodami není uveden žádný účel, pro který se odběr podzemní vody povolil. V takovém případě je třeba za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodu považovat odběr podzemní vody realizovaný fyzickou osobou pro zásobování své domácnosti vodou, a to podle prohlášení této osoby, není-li zjištěn opak. I v těchto případech jde o zásobování domácnosti pitnou vodou ze zdroje, který je k tomu fakticky určen, zejména studny nebo vrtu.
Vzhledem k definici pojmu domácnost v ustanovení § 115 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jako občanů, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, není podstatné, zda se jedná o zásobování domácnosti v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy.
O individuální zásobování domácnosti pitnou vodou nejde např. v případě odběru podzemní vody pro provozovny v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy (kadeřnictví, pohostinství, truhlářství, zahradnictví apod.) v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti.
V Praze dne 31. ledna 2007

VD Vlastník Domku @vlastnik.domku před 17 roky

Myslím že hydrogeology plně chápu. Podívejte se na ceník dodatečného povolení studní na stránkách p. Čížka (http://www.studny.info) a pochopíte oč jim jde. Je to obrovský kšeft.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 17 roky

VD Vlastník Domku @vlastnik.domkuPro nás to kšeft není, spíš služba pramenící z povolání. Naše ceny jsou tržba, ne hrubá mzda. Ta u legalizace vychází v průměru na 600.- Kč na den a za to Vám nepůjde pracovat ani zedník. Kšeft by to byl, kdybychom hromadně razítkovali předem namnožené formuláře od stolu. Obraťte se na ty, co to dělají a najděte si k tomu ještě i autorizovaného inženýra, který Vám orazítkuje dokumentaci, kterou si sami vyrobíte tak, aby vyhovovala novým stavebním předpisům. Přeji Vám dlouhou a dobrou zábavu na nudné večery a poprosil bych Vás, abyste mi sdělil, kolik jste na tom ušetřil.

NT Nevěřící Tomáš @neverici.tomas před 17 roky

Mám studnu vykopanou na základě oficiálního stavebního povolení daného úřadu v roce 1987,vč.zaskružení provedeného studnařskou firmou,která už neexistuje.Co mám podle Vás dělat?
Samozřejmě chápu stanovisko p. Čížka,který coby majitel a hydrogeolog nemůže mluvit jinak,ale skutečně musím souhlasit se stanoviskem presidenta p.Klause o nadbytečnosti různých lobbistických orgánů,jako hosp.komor a pod...

PČ RNDr. Petr Čížek @rndr.petr.cizek před 18 roky

Vážená paní inženýrko,
Vaše tvrzení, že všichni uznávají, že vyjádření odborného hydrogeologa k nakládání s podzemními vodami je nadbytečná záležitost a výsledek lobbystické práce hydrogeologů, je nehoráznost. Kdo vlastně podle Vás může posoudit, že jsou vodní poměry zcela známy a že další odběr z povodí ho nepřetíží a a nezpůsobí pozvolný pokles podzemní vody, který během několika let ohrozí již existující domovní studny, anebo že vrt provedený primitivní technikou nevypustí podzemní vodu, kterou odebírají, do podloží? Majitelé polí před vesnicí, kteří je bez připojení k inženýrským sítím chtějí rozprodat na stavební parcely, anebo vyučený zámečník, který si koupil ve výprodeji starou vrtačku pro odstřely v lomech a má s ní zájem vrtat všude kde se dá, anebo proutkař, jehož veškerá odborná kvalifikace je kýmsi vydaná knížka s bláboly o senzibilech ? Domnívám se, že ustanovení, že vodoprávní úřad může rozhodnout, že vyjádření odborně způsobilé osoby nemusí respektovat, má umožnit rozhodnutí i v případě, že stojí dvě taková vyjádření proti sobě, takže jde o posílení a ne omezení právní jistoty subjektů. Pokud úředník rozhodne kladně i přes jednoznačně záporné vyjádření odborného posudku, vydává se v nebezpečí, že pokud bude jeho rozhodnutím poškozen i někdo právně zdatný a ne jenom babička ze vsi, tak podle zákona č. 82/1998 Sb. úspěšně zažaluje stát za škodu způsobenou při výkonu státní moci a ten bude požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích, které škodu způsobily.

Jako názorný příklad důsledku porušení zákona přetiskuji maily s člověkem, který nalezl v seznamu na našem serveru http://www.studny.info studnařskou firmu, kterou jsme do té doby po odborné stránce považovali za dobrou a té bylo samozřejmě líto ztrácet čas zbytečnými úředními úkony a navíc se ještě dělit o peníze s hydrogeologem. Konkrétní jména jsme vyškrtli protože nám jejich uveřejnění obchodní zákoník nedovoluje.

Dotaz:
Vážení,

Potřeboval bych poradit, případně se podělit o zkušenost.

V uplynulém měsíci jsem se obrátil na firmu XXX z Kladna s požadavkem na vyčištění studny, která měla po delší pauze čerpání nízkou hladinu vody a malý přítok vody. Její kvalita byla spíše pro užitek než pro pití. Pan XXX ještě s jedním pomocníkem se o práci ucházeli a vyčištění provedli. Nemohu odborně posoudit cenu práce a těch několik málo vybraného kamení (typuji tak 2 kýble). S poznámkou, že studna má přítok 10 l za hodinu a že mi doporučuje pana XXX, který by spíš rozhodl zda kopat níž nebo vyvrtat nový vrt s dostatkem vody.

Jmenovaný pan XXX, uváděný jako spolehlivý ve Vašem seznamu, našel místo s vodou v 10m ale spíše ve 14 m hloubky. Skutečnost byla zcela jiná. Vyvrtali vrt 20 bez vody a vrtali dál až vyvrtali 35 m, kde již voda byla. Nejen že jsem musel vrtání zaplatit, kde je garance vody v 10 (14) m. Tato nepředstavitelná částka byla navíc zkomplikována tím, že z vrtu trvale vytéká na povrh pramen vody.

Požadavek na odborné zakončení bylo provedeno tak, že byl rozříznut vrh PVC roury z ní bylo provedeno odbočení do původní studny. Betonové skruže vyly položeny na jílu bez žádného utěsnění a položen dekl. Efekt byl takový, že se studna naplnila vodou asi 20 cm nad zemský povrh voda zaplnila skruže nad vrtem spojila se s okolním jílem a touto nečistotou zaplnila vyčištěnou studnou. Co teď? Co dělat s tímto stavem, kdy voda prosakuje do vrchních vrstev zeminy v okolí studny a vrtu. Co se stane až začnou mrazy. Myslíte si, že taková firma je spolehlivá? Od té doby se pan XXX na telefonu neozývá, asi mu stačí, že dostal za takto šlendriánsky odvedenou práci řádně a včas zaplaceno. V současnosti jsem se dozvěděl, že pokud si firma sama sjedná místo a hloubku vrtu a se zadavatelem má odsouhlaseno vrtání by měla náklady na další metry nést sama, jako riziko podnikání a neschopnosti určit vhodný pramen.

Mohli byste mi poradit, co dál, dnes jsem odeslal fax panu XXX a jsem zvědav, zda na něj bude reagovat.

Mně se samozřejmě jedná řešit tuto situaci dřív než začnou mrazy a dojde k možným škodám.
S pozdravem Ing. XYZ , Praha 5

Po dotazech u firmy jsme odeslali tuto odpověď:

Vážený pane inženýre,

při hloubení Vašeho vrtu nebyly splněny předepsané postupy podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a geologické práce nebyly provedeny oprávněnou firmou. V důsledku toho by měl stavební úřad při striktním dodržení stavebního zákona Vám i provádějícím firmám uložit pokuty a zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Podle § 9 zákona č. 254/2001 Sb. - o vodách by měl situaci posoudit geolog s osvědčením odborné způsobilosti v oblasti hydrogeologie od Ministerstva životního prostředí a na základě jeho vyjádření by měl vodoprávní úřad (odbor životního prostředí pověřené obce) rozhodnout, jestli Vám lze povolit odběr podzemní vody včetně té artézské vody, která z vrtu uniká, anebo jestli je z důvodu ochrany artézské zvodně a již existujících studní nezbytné vrt zatamponovat, protože jeho primitivní konstrukce zřejmě neumožní třetí řešení. Podle stavebních a vodoprávních předpisů teprve na základě vyjádření výše uvedené způsobilé osoby a Obvodního báňského úřadu v Kladně a ukončeného územního řízení a rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby smí vodoprávní úřad vydat po vodoprávním řízení rozhodnutí o povolení s nakládání s podzemními vodami a stavební povolení k umístění studny. Účastníky uvedených řízení jsou ze zákona majitelé okolních pozemků a staveb na nich a obec.

Protože taková porušení zákonů jsou ve Vašem regionu zřejmě tak obvyklá, že by bez nich studnařské firmy nebyly schopné konkurence, za což evidentně mohou nepořádky na úřadech pověřených obcí v bývalém okrese Kladno, budeme nuceni tuto situaci ventilovat na Hydrogeologickém kongresu v Českých Budějovicích a požadovat na státních orgánech provedení kontroly a nápravu.

RNDr. Petr Čížek

LA ladika @ladika před 18 roky

Má prosím Vás niekto znalosť a právnom stave ohľadom využívania vôd zo studní na Slovensku?

Vyhledávání

Diskuze ke článku: Studny a ostatní nakládání s vodami v novele zákona o vodách - právní pohled (II)

Nejnovější příspěvky