Diskuze ke článku: Odpadní vody z prádelen

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Odpadní vody z prádelen

Reklama

Redakce @redakce před 18 roky

Diskuze ke článku: Odpadní vody z prádelen

Plné znění článku: Odpadní vody z prádelen

Anotace článku: Problematika vod z prádelen je velmi zajímavá ze dvou důvodů. Recyklace znamená úsporu vody i energie, přičemž u ceny energie i vody se očekává další nárůst, druhým důvodem je ekologie. Voda z praní nejen obsahuje organické látky, ale navíc i množství tenzorů a hlavním problémem je zpravidla vysoké pH.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

4 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

PK Plotěný Karel @ploteny.karel728 před 18 roky

.. v zásadě nejsme ve sporu. K problematice fosforu ve vodách se snažíme přistupovat především komplexně. Tj. napřed prevence (doporučení používání bezfosfátovývh přípravků), pak systémová opatření (čištění odpadních vod) a pak ochrana dodatečnými zásahy(likvidace sinic).... Co se týká hodnot množství fosforu v odpadních vodách je samozřejmé, že na konkrétních lokalitách jsou různé hodnoty. Shrnuto - vysoké pH a pak nějaké množstvé fosforu...a to je různé podle použitých pracích prostředků. Většino ta levnější mají víc fosforu. Naše hodnoty vycházely z toho co nám předalo poradenské centrum pro prádelenské technologie... Těší nás, že doporučení dávaná tímto centrem nejsou dána jen ekonomickými parametry, ale již i ekologickými. Tj. že už existuje i hledání kompromisu mezi účinností, cenou a ekologickými hledisky.. systémově by to bylo idální tak, že by se neřešilo při povolování jen čištění vod, ale i technologie prádelny tj. kdyby prádelny podléhaly integrovanému povolení a mohly být použity jen BATy tak by to vedlo k podstatnému zlepšení v oblasti fosforu ...

EK Eva Kostkanová @eva.kostkanova před 18 roky

Vážený pane inženýre,

Informace o obsahu fosfátů nebo fosforu na stránce www.sinice.cz jsou informativním seznamem prostředků podle obsahu fosfátů, který vznikl z iniciativy pana
Doc. Ing. B. Maršálka, CsC. a v podstatě se týkají nejběžněji užívaných prostředků v domácnosti.Z tohoto důvodu si dovoluji obrátit Vaši pozornost k dalším lit. pramenům, např. dipl. práci Z. Karpianusové, ze které cituji:

"Prostředky nejčastěji používané v průmyslových prádelnách
Prostředek Dávkování na 1kg prádla (g) Množství fosfátů dle výrobce (%) Nalezeno ve vzorku (%) Emise fosfátů na 1kg prádla (g)
Alfa
Professional 20 15-30 25 5
Penta-Basis 25 15-30 28 7
Taxat Star 35 15-30 23 8

Mějme tedy prádelnu, která v období říjen až květen vypere v průměru 20 tun prádla za měsíc. V období hlavní sezóny (červenec – září) vypere 60 tun prádla za měsíc. Na praní požívá soustavu Alfa Professional. Jednoduchými výpočty tedy zjistíme, že do odpadu vypustí mimo sezónu 100kg/měsíc, tzn. 800kg fosfátů, a v sezóně 300kg/měsíc, tzn. 1200kg fosfátů.

Tento příklad je modelem střední provozovny jakou je prádelna ve Volarech nebo Sušici. Vzhledem k tomu, že čistírna odpadních vod ve Volarech nemá stupeň pro zachycení fosfátů, lze předpokládat, že do Lipenské nádrže se činností této prádelny dostanou 2 tuny fosfátů za rok. Dalším příkladem může být prádelna Fakultní nemocnice Hradec Králové, která používá pracovní lázně postavené na prostředku Penta - Basis. V provozovně se vypere 150 tun prádla za měsíc. Z toho vyplývá, že měsíčně tato prádelna obohatí Labe o tunu fosfátů, protože rovněž chybí čističky, které fosfáty separují. Cílová kapacita prádelny Retre Třeboň, s. r. o. je 60 tun prádla za měsíc. Touto prádelnou by tedy bylo emitováno do odpadních vod alespoň 5g fosfátů na 1kg vypraného prádla. Za těchto předpokladů, by Retre vypustila do okolní CHKO Třeboňsko 300kg fosfátů za měsíc."

Touto citací chci podtrhnout důležitost a závažnost problému, který jste načal, zvláště ve světle základních ekologických směrnic EU. Za znečištění by měl platit znečišťovatel, avšak současný stav je ten, že za vyčištění odpadních vod z prádelny paltí také občané, kteří jsou ve spádové oblasti příslušné čističky a to rozhodně není v pořádku ani morálně a ani věcně.
Pro zajímavost Vám ještě uvádím hodnoty vybraných ukazatelů značištění odpadních vod z hlavního praní stanovených příslušným VaK.:
Ukazatel jednotka Koncentrace
pH 10,03
P celkový mg/l 0,64
EL mg/l 36,50
NEL mg/l 14,86
PAL-A mg/l 25,30

Pro úplnost uvádím, že tyto hodnoty jsou z odpadní vody kontinuální pračky při praní středně znečištěného prádla a spotřebě vody 8 litr/kg prádla.

Pokud máte zájem o spolupráci nebo výměnu zkušeností, kontakt na naši firmu naleznete na www.dongemini.cz můj e-mail. je eva at dongemini.cz, tel. 602 369 762.

Eva Kostkanová

EK Eva Kostkanová @eva.kostkanova před 18 roky

Vážený pane inženýre,
velmi mě zajímá problematika odpadních vod z prádelen. Prosím sdělte mi pramen, ze kterého jste čerpal průměrné složení odpadních vod z prádelen.
Podle našich informaci je obsah fosforečnanů v prostředcích na praní v prádelnách 28% hmotnostních. Obvyklá navážka se pohybuje 20-30g pracího prostředku na 1kg prádla. To znamená 20x0,28= 5,6g fosforečnanů na 1kg vypraného prádla. Při spotřebě 30l na 1kg vypraného prádla je koncentrace fosforečnanů 187mg na 1l vody. Otázka tenzidů je rovněž velmi zajímavá. Připusťme, že prádelenský prostředek obsahuje alespoň 10% tenzidů, tomu odpovídá koncentrace 67mg/l. Pokud máte adresu prádelny s Vámi uvedeným profilem odpadních vod, velice ráda ji navštívím, protože je ve své podstatě unikátem.
Děkuji Kostkanová

KP Karel Plotěný @karel.ploteny644 před 18 roky

EK Eva Kostkanová @eva.kostkanovaVažená paní Kostkanová,
průměrné složení vod z prádelen jsem získal od firmy Maring, která je oficiálním informačním místem pro prádelenské firmy. Problematikou prádelen (a vod) se zabývá více než 15 roků. Spojení na tuto firmu Maring, El. Voračické 27, 61200 Brno, tel. např. 606 716473 Ing. Vašíček..
Co se týká obsahu fosforečnanů, je podstatný rozdíl u jednotlivých používaných prášků ...zajímavé informace týkající se množství v jednotlivých pracích prostředcích lze najít také na www.sinice.cz kde jsou tyto přípravky rozděleny do tří kategorií na bezfosfátové, nízko a vysokoobsahové...
Dalším zdrojem informací pro článek je pak výzkum prováděný STU v Bratislavě. Časopisy WRP (Wäscherei und Reinigungspraxis) a pár našich skromných zkušeností.
Doufám, že jsem odpověděl vyčerpávajícím způsobem (co se týká koncentrací tenzidů, tam doporučuji Maring, který má dostatek praktických zkušeností s prádelenským provozy)...Dále bych si Vás dovolil požádat i případně o spojení, pro případnou výměnu dalších zkušeností..
Plotěný (ploteny at asio.cz)