ESTAV.cz - Šikmé střechy
Šikmá střecha sedlová, pultová, valbová - všechny musí mít správnou skladbu. Tašky, laťování, pojistná hydroizolace, tepelná izolace parozábrana tvoří skladbu.
Kam dál pro informace ze stavebnictví
Plné znění článku: Problematika a hrůzy při provádění parozábran v zateplených šikmých střechách
Lituji, ale sádrokartonové příčky v žádném případ nesmí procházet plochou parotěsnící vrstvy lehké zateplené…
před 2 roky
Dobrý den, chtěl bych poprosit o radu. Plánoval jsem klasické podkroví se skladbou střechy řekněme: - tašky s…
před 2 roky
Jak jsem psal minule, je vhodnější tyto souvislosti řešit telefonicky. Bude to ale asi velice problematické, jelikož…
před 2 roky
806 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
chtěl bych poprosit o radu.
Plánoval jsem klasické podkroví se skladbou střechy řekněme:
- tašky s provětrávanou mezerou
- DHV
- izolace ze skelné vlny mezi krokve 180 mm
- podkrokevní izolace pir 60 mm
- parozábrana
- SDK na zavěšeném roštu
Bohužel jsem se nedomluvil se sádrokartonáři a při zakládání příček před litím podlah mi dojeli příčky až ke krokvím, kde je někde profil přímo na krokvi, někde je samozřejmě udělaná mezi krokvemi "výměna" a profil je až na ní. Každopádně zde teď není možnost "projet bez přerušení s parozábranou. Moje otázka je co teď s tím. Níže mně napadají asi 3 možnosti ale prosím o radu.
1. Doporučujete SDK kci příček u stropu kompletně oddělat, následně provést kompletní skladbu včetně parozábrany a přes tu následně znovu prokotvit příčky až do kce krovu? Zde by bylo minimální porušení parotěsu (jen závěsy na SDK podhled)
2. Opět zkusit demontovat SDK kci u stropu, provést mezikrokevní izolaci, provést parotěs, přes který by se nakotvila sdk kce příček do krovu a až poté udělat podkrokevní izolaci (zde ale jak počítám bych víceméně veškerý parotěs při kotvení jak pir desek, tak kotvení příček poničil ?)
3. Nebo snad existuje nějaká možnost, že bychom nemuseli kce příček uchycené ke krovu nějakým způsobem demontovat? Napadá mě "dojet" s parotěsnou fólií vždy jen k profilu UW, k tomu ji dolepit/dotmelit a případné napojení tohoto profilu na krokev, případné výměny opět dotmelit a přelepit? Zde by tedy ovšem opět musela být parozábrana položená hned na krokvích a poté by byla každým vrutem, kterým by se přichytávaly pir desky nebo závěsy na podhled, poničena. Nákres této třetí varianty přikládám.
Předem díky za jakékoliv rady.
MP Miloš Plecl @milos.pleclLituji, ale sádrokartonové příčky v žádném případ nesmí procházet plochou parotěsnící vrstvy lehké zateplené konstrukce. Tj. skladbu je nutno vytvořit tak, že nejdříve bude vytvořena nosná konstrukce pro hlavní tepelnou izolaci, resp. u Vás provedena pod krokvemi celoplošně PIR deska a parotěsněnící vrstva konstrukce (parotěsně spojená a napojená parozábrana systémovými komponenty výrobce parozábrany), a to celoplošně pro celé podlaží budovy. A teprve pak se zespoda k parozábraně přibudují SDK říčky, a teprve následně se pod provedenou parozábranou vytvoří další rošt (např. na podtěsněných přímých závěsech) pro vlastní desku SDK. A tento rošt s deskou SDK tedy bude příčkami rozdělen pro jednotlivé místnosti (aby se zároveň plochou stropu nepřenášel hluk z místnosti do místnosti), ale parozábrana na horní ploše musí být celistvá pro celé podlaží. Na plochu místa průniku vrutů kotvení příčky zespoda k parozábraně se nejdříve na parozábranu nalepí kousek butylkaučové pásky (např. JUTADACH TPK SUPER). Otázka ale je jak se má pod PIR deskou s parozábranou vytvořit další svěšený rošt a zároveň i zespoda přibudovaná SDK lehká příčka, když PIR deska nebude mít v sobě integrované dřevěné latě (do kterých by bylo možné něco zespoda nakotvit), nebo pokud pod parozábranou nebude vytvořen pomocný např. dřevěný rot z latí při přikotvení těchto prvků. Detaily spojování a těsnění parozábran JUTA (čím, kde, co a jak) můžete najít v Aplikačním manuálu na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika… zejména na str. 44-47.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a telefonicky dořešit možnost provedení skladby konstrukce. Můžete mi zavolat na : 602194045 ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz
Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit o radu. Jedná se mi o to jak provést detail parotěsné fólie okolo středové vaznice v obytném podkroví. Středové vaznice bych chtěl přiznané. Sklon střechy je 45 stupňů. Rozměr vaznice 140x140 mm.
1) Folii napojit pod a nad vaznici ( viz. obrázek č.1). S ohledem na provedení jednodušší a co se týče utěsnění spolehlivější varianta, ale nevím zda vaznice uvedeného rozměru dokáže zabránit průchodu vodních par do izolace za ní.
2) Folii vést za vaznicí ( viz. obrázek č.2). S ohledem na provedení složitější varianta náročná na utěsnění.
Předem děkuji za odpověď a s pozdravem Nožka
PN Petr Nožka @petr.nozkaOmlouvám se za opožděnou odpověď, byl jsem na dovolené. V tomto případě bych určitě volil variantu 1), jelikož dřevo vaznice je samo o sobě difúzně odporová vrstva (měkké dřevo při tlaku vodních par kolmo vůči vláknům má faktor difúzního odporu mí 157). Je však nutné kvalitně vůči dřevu parozábranu správným tmelem nalepit a to včetně utěsnění případných podélných prasklin dřeva v místě napojení parozábrany na vaznici. A pokud bude v objektu použita rekuperace či zkouška blower door testem, pak v místě napojení tmelem doporučuji parozábranu ještě mechanicky přikotvit/zajistit (např. skobičkami sešívačky).
A pokud budete používat parozábrany JUTA a.s., pak je k tomuto účelu určen tmel JUTAFOL MASTIC - viz. Aplikační manuál na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
a případné další souvislosti navrhování konstrukcí najdete v článcích technické knihovny na: https://www.juta-strechy-steny.cz/techni…
Podrobnosti pak bude vhodnější řešit telefonicky.
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den,
mohl by jste mi poradit? Stavíme novostavbu a skladbu střechy máme/budeme mít:
-SDK
-parotěs
-vata Knauf Ecose 0,035..260 mm
-pak dali střechaři parotěs (na krokve z vnějšku) - to tam asi nepatří, ale už je..
-PIR tl. 60 mm s Al
-beton. tašky na roštu
Teď se zevnitř dodělává ta min. vata mezi krokve a otázka: nebude problém s kondenzací mezi PUR a vatou? Mezera mezi tam není. Je mi jasné, že vše bude záležet na bezchybné instalaci kvlaitní parotěsné fólie (kolem kleštin to bude výzva).
Přikládám obrázek se skladbou.
Děkuji, Simon
PS Petr Simon @petr.simon100Takovou konstrukci rozhodně nedoporučuji, navíc máte ve výpočtu špatně zadaná data i vrstvy či některé vrstvy tam úplně chybí či naopak přebývají. Taková konstrukce bude generovat vysoké riziko tvorby nepřípustných kondenzací v konstrukci již při plusových teplotách exteriéru a/nebo i nemožnost jejich úplného odpařování. A sebelepší fóliová parozábrana (byť správně provedená s meziroštem mezi parozábranou a deskou SDK a bez průniku příček/stěn) to nevyřeší. Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a upřesnit si souvislosti skladby a stavby.
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den, měl bych takový dotaz. Máme postavenou novostavbu něco po hrubé stavbě. Máme už střechu, okna a vchodové dveře, omítky i betonovou podlahu.Máme sedlovou střechu. Dům teď vysušujeme vysoušečem, ale v prvním patře pod nezateplenou půdou v OSB deskách na stropě kondenzuje hodně vody, která následně skapává na zem( betonovou podlahu). Dům ještě není vůbec zateplený, ten právě vysušujeme, abychom mohly dát sádrokartony, které budou v patře zatepleny vatou a dáme sem další papropropustnou folii. Paropropustnou folii máme ale danou pod taškami na střeše. Je nám divné, že na OSB deskách kondenzuje při vysoušení tolik vody. Máme podezření zda folie pod taškama na střeše není daná obráceně, jinak by přece páru propustila nad střechu a voda by se nekondenzovala na stropních OSB deskách v domě. Moc bychom Vám byli vděční za odpověď abychom se tomu mohli přispůsobit. Jsme absolutní laici, kteří tomu nerozumí.
Moc děkuji,
Stanislav Kačenka
SK Stanislav Kačenka @stenlyOmlouvám se nemáme sedlovou ale máme valbovou střechu.
Dobrý den,
Řeším, zda může být kondenzace v šikmině v zimních měsících normálním jevem (vlastnost dané konstrukce) nebo je to spíše defekt.
Jedná se o 4 roky starou difuzně otevřenou dřevostavbu (kondenzace v těchto místech od první zimy).
Kde dochází ke kondenzaci: na podstřešní folii v šikmině, kondenzát odkapává na vatu. Po oteplení nad 5°C kondenzát mizí, přes léto vše suché.
Kondenzace je celoplošně v šikmině ale pouze v prostoru nad koupelnou (jedná se o severní část domu).
Vlhkost v domě přes zimě cca 45, větráme pravidelně.
Skladba šikminy:
-SDK
-Isover Vario KM duplex UV
-Pavatex 60mm (dřevovlákno, v hluchém prostoru za vanou je místo pavatexu vata)
-Isover UNI 40mm (umístěno mezi laťováním pod Pavatex)
-Isover EVO 100+100mm mezi krokvemi
-Podstřešní folie Würth Wutop trio 140
-Kontralaťování 60/40
-Laťování 60/40
-Pálená taška
Přikládám jednoduchý nákres.
TZ Theodor Zelený @theodorPotřebuji se s Vámi spojit telefonicky. Neznám souvislosti konstrukce ani stavby. Dle norem však v takové konstrukci nesmí nastávat větší kondenzace jak 100 g/m2/rok.
Rypl, tel. 602194045
Dobrý den, ve starém domě kde byla původně na půdě sláma a seno jsem se rozhodl zateplit podlahu. Půda je tedy dostatečně provětrávána. Složení podlahy na půdě je prostá. Pouze na trámech nabité prkna, která jsou zespodu omítnutá omítkou s rákosem. Tyto prkna jsem z vrchu očistil, položil na ně mirelon (2mm), na něj parotěsku a na ni 20cm izolaci isover domo.
Můj dotaz zní. Pokud je pod parotěskou mirelon, nebude se mezi ním a parotěskou zbytečně zadržovat vlhkost? Mirelon mi tam byl doporučen kvůli ostrosti hran prken a případných ostrých výstupů - aby neprotrhl parotěsku. Stále však zvažuji, jestli se mezi nimi nebude zadržovat vlhkost a působit problémy.
Děkuji
P.M.
Dobrý den,
prosím o radu. Bydlím v podkrovním bytě, ve kterém chci zlepšit zateplení stropu - nyní je skladba nad SDK - parotěs s alu folií/vata 100mm/ prkna. Můj záměr je takový, že prkna odstraním (jsou stará, steřelá a křupou pod nohama) doplním vatu podle toho kolik se vejde (až do celkové tloušťky 250 - 300mm), na místech kde je to třeba, poopravím parozábranu (dodatečné úpravy elektroinstalace atp.) a celé bych to chtěl zaklopit OSB deskami, aby byla půda bezpečně pochozí a strop homogenně uzavřen. Půda zůstane neobytná, větraná. Narazil jsem na toto fórum a teď si říkám jestli záklopem z OSB nezpůsobím nějaké problémy do budoucna.
V koupelně i WC je proveden odtah par, větrání v bytě mikroventilací skrz střešní okna.
Děkuji
S pozdravem,
Petr Kejík
PK Petr Kejík @petr.kejikPokud je současná aplikace parozábrany v pořádku (viz. příloha), pak přidat vatu shora můžete, to by neměl být problém, ale určitě ji nedoporučuji shora zaklápět nízkodifúzní OSB deskou, palubkami, deskou Durelis, GSB apod.. Takový záklop by měl být vysoce paropropustný, ideálně použít běžný prkenný záklop s 5-10 mm štěrbinkami mezi prkny, popř. nějakou vysocedifúzní dřevovláknitou desku (STEICO Universal, Pavatex, PDF, ...) nízkým faktorem difúzního odporu. Otázka ale je jaké budou rozteče nosné konstrukce jež novou pochůzí vrstvu ponesou. Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den.. Mam dotaz ohledně Podstřešní JUTA JUTAFOL D 110 fólie.. Spletl jsem se a vzal ji v domnění že je to parotesna fólie pod sádrokarton Parofol N 110.. Akorát červená.. Bohužel jsem jsi toho všiml až dnes při přečtení obalu a fólie už je nalepena na profilech... A teď po zjištění že je paropropustná a nekontakní mam strach to zaklopit sádrošem.. Nebude to v budoucnu dělat problémy? Nebo ji mam radši sundat a nahradit parotěsnou? Díky!
MB Martin Blumtritt @martin.blumtrittJutafol D 110 není parozábrana, ale nekontaktní polodifúzní podstřešní fólie. Ale ani parozábrana N 110 nemůže být v konstrukci instalována tak, že přímo na ní bude použita deska SDK, tj. kdy parotěsnící vrstva bude perforována vruty desky SDK a patrně jí budou chybně procházet zároveň i příčky/stěny oddělující od sebe vytápěné místnosti. V takové aplikaci by vrstva parozábrany neměla téměř žádnou účinnost. Při použití parozábrany N 110 je nutné provést skladbu tak, že bude parozábrana na nosném roštu provedena celistvě pro celé podlaží, pak bude k parozábraně provedena montáž příček, a teprve pak bude pod parozábranou v jednotlivých místnostech proveden další rošt nesoucí desku SDK. navíc takový typ parozábrany je použitelný za předpokladu, že v místnostech se nevyskytuje tepelně vlhkostně namáhaný prostor, např. koupelna bez nucené ventilace odtahovým ventilátorem !!! Základní souvislosti aplikací parozábran najdete v Aplikačním manuálu na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Další souvislosti možnosti můžeme dořešit telefonicky.
Jan Rypl, tel.: 602194045
Dobrý den,
chtěl bych se poradit, jakým způsobem provést izolaci střechy starší chaty. jedná se o stavení cca ze 30. let, které během 70.lest prošlo přestavbou. Současný stav je takový, že původní krokve byly při rekonstrukci zachovány, ale byly pobity prkny, pokryty lepenkou a jako krytina byl použit tabulový plech. Izolace nebyla buď žádná, nebo se během těch let "odpařila". Na krokve byly zespodu opět přibita prkna, a přes ně sololit. Žádné jiné vrstvy jsem neobjevil. Střecha nemá ani nahoře, ani v podhledech, ani ve štítu budovy žádné větrací otvory.
Jedná se o chatu, která je obývaná nepravidelně, leží v cca 700mnm, během větších zim promrzá, topí se kamny a vlhkost je uvnitř spíše nízká (v topné sezóně velmi nízká).
Střecha neteče, byla pečlivě udržována a chtěl bych ji zachovat, ale potřebuji ji zaizolovat. Vytápění je přes zimu dost náročné a v létě plechová střecha přenáší do vnitřních prostorů zbytečně moc tepla.
Jakým způsobem provést izolaci střechy, abych střešní konstrukci neuškodil? Počítal jsem se skladbou (směrem zevnitř ven):
- dřevěné palubky
- parozábrana
- izolace z minerální vaty
- paropropustná fólie
Ale od paropropustné fólie dál si nevím rady - střecha není odvětrávaná,takže co by se stalo s vlhkostí, která by prošla paropropustnou fólií z izolace do prken, které jsou pod plechem? Případně jak se připravit na případné protečení střechy? Přes paropropustnou fólii se vlhkost do izolace nedostane, ale bez odvětrávání se nemá kam ztratit a bude pak vlhnout střešní konstrukce. Předpokládám, že doposavad to díky absenci izolace ničemu nevadilo, protože se případná vlhkost rozptýlila volným prostorem mezi střechou a vnitřními podhledy.
- Mám mezi střešní prkna a izolaci udělat rošt z příčných latí a zespod roštu dát paropropustnou fólii? Má to smysl, když střecha nemá odvětrávání? Stálo by za to do plechové střechy zasáhnout a nahoře i dole odvětrávání udělat? Stačilo by např. střechu otevřít "zespodu" pod střešními prkny (na kterých leží lepenka a plech) a pod hřebenem střechy nechat malý volný prostor přes celou střechu a odvětrávací otvory udělat na vrcholu štítu?
- nebo pro takovou konstrukci odvětrávání nemá smysl (přes plech střechy nezatýká a vlhkost se přes něj nedostane) a postačí izolaci dát rovnou mezi krokve přímo na střešní prkna? A použít pak i paropropustnou fólii, kterou bych dal mezi izolaci a konstrukci střechy?
Případně prosím o jiný návrh, jak s izolací naložit. Děkuji
Michal Morávek
MM Michal Morávek @michal.moravekVážený pane Morávek,
v současné době nesprávně provedenou konstrukci (bez funkčního odvětrání a dalších izolací) "zachraňuje" skutečnost, že se při vytápění používají kamna, jež pro své hoření vtahují vzduch (včetně vlhkosti) z místnosti. Tím vzniká v interiéru částečný podtlak, jež výrazně snižuje vstup/tlak vodních par do konstrukce obálky budovy. Proto v době vytápění nemáte v interiéru vysokou vlhkost. Zároveň je tato konstrukce výrazně prohřívána tím, že konstrukce fakticky postrádá účinnou tepelně izolační vrstvu. Důsledkem nesprávně provedené konstrukce však jsou obrovské tepelné ztráty při vytápění a patrně v létě tato konstrukce má problém s přehříváním. A pokud bychom např. změnili způsob vytápění, např. na přímotopy či jiné "nepodtlakové" vytápění, nastanou v konstrukci obrovské problémy s kondenzacemi.
Základním problémem je tedy nefunkční ventilační vzduchová mezera pod bedněním se střešní krytinou a absence jak účinného tepelného izolantu konstrukce, tak i účinné parotěsně-vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. A to jak vůči problémům letního tak i zimního období.
Ventilační mezera totiž nejen, že má umožňovat potenciál odparu vodních par z konstrukce a chránit životnost dřeva konstrukce, ale v letním období též prouděním vzduchu zespoda ochlazovat rozpálenou střešní skladbu tak, aby se tím následně omezilo přehřívání.
Pokud však máme stanovit přesnou skladbu a způsob jejího provedení, potřebuji se s Vámi spojit alespoň telefonicky, jelikož neznám základní souvislosti konstrukce. Rozhodně ale bude nutno zasáhnout do střešní krytiny, minimálně tak aby vznikl ventilační hřeben střechy (otvory ve štítech funkční ventilaci šikminy střechy nevytvoří !). Pak je otázka jak vypadá spodní okraj střechy vůči obvodové stěně (po stránce umožnění nasávání venkovního vzduchu do prostoru mezi krokve). Navíc ventilační mezera určitě nemůže být provedena menší jak tl. 40 mm. Pokud se bude vysoce difúzní podstřešní membrána aplikovat mezi krokvemi oddělující/chránící tepelnou izolaci od proudění vzduchu ve ventilační mezeře, pak tato vrstva rozhodně nemůže být hydroizolační vrstvou, ale pouze větrotěsnící vrstvou konstrukce. Dále určitě není vhodné aplikovat palubky přímo na parozábranu bez oddělujícího meziroštu, zejména ne v případě, že v daném podlaží je několik místností oddělených stěnou/příčkou. Otázka pak je, kolik prostoru je možné použít pro instalaci tepelné izolace.
Můžete mi tedy zavolat nebo sdělit SMS či e-mail s uvedením vašeho telefonu abych Vám mohl zavolat já ?
Mnohé souvislosti Vám mohou napovědět technické podklady uvedené v článcích na:
- https://www.juta-strechy-steny.cz/techni…
- https://www.juta-strechy-steny.cz/media/…
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den,
chtěl bych se poradit, jakým způsobem provést izolaci střechy starší chaty. jedná se o stavení cca ze 30. let, které během 70.lest prošlo přestavbou. Současný stav je takový, že původní krokve byly při rekonstrukci zachovány, ale byly pobity prkny, pokryty lepenkou a jako krytina byl použit tabulový plech. Izolace nebyla buď žádná, nebo se během těch let "odpařila". Na krokve byly zespodu opět přibita prkna, a přes ně sololit. Žádné jiné vrstvy jsem neobjevil. Střecha nemá ani nahoře, ani v podhledech, ani ve štítu budovy žádné větrací otvory.
Jedná se o chatu, která je obývaná nepravidelně, leží v cca 700mnm, během větších zim promrzá, topí se kamny a vlhkost je uvnitř spíše nízká (v topné sezóně velmi nízká).
Střecha neteče, byla pečlivě udržována a chtěl bych ji zachovat, ale potřebuji ji zaizolovat. Vytápění je přes zimu dost náročné a v létě plechová střecha přenáší do vnitřních prostorů zbytečně moc tepla.
Jakým způsobem provést izolaci střechy, abych střešní konstrukci neuškodil? Počítal jsem se skladbou (směrem zevnitř ven):
- dřevěné palubky
- parozábrana
- izolace z minerální vaty
- paropropustná fólie
Ale od paropropustné fólie dál si nevím rady - střecha není odvětrávaná,takže co by se stalo s vlhkostí, která by prošla paropropustnou fólií z izolace do prken, které jsou pod plechem? Případně jak se připravit na případné protečení střechy? Přes paropropustnou fólii se vlhkost do izolace nedostane, ale bez odvětrávání se nemá kam ztratit a bude pak vlhnout střešní konstrukce. Předpokládám, že doposavad to díky absenci izolace ničemu nevadilo, protože se případná vlhkost rozptýlila volným prostorem mezi střechou a vnitřními podhledy.
- Mám mezi střešní prkna a izolaci udělat rošt z příčných latí a zespod roštu dát paropropustnou fólii? Má to smysl, když střecha nemá odvětrávání? Stálo by za to do plechové střechy zasáhnout a nahoře i dole odvětrávání udělat? Stačilo by např. střechu otevřít "zespodu" pod střešními prkny (na kterých leží lepenka a plech) a pod hřebenem střechy nechat malý volný prostor přes celou střechu a odvětrávací otvory udělat na vrcholu štítu?
- nebo pro takovou konstrukci odvětrávání nemá smysl (přes plech střechy nezatýká a vlhkost se přes něj nedostane) a postačí izolaci dát rovnou mezi krokve přímo na střešní prkna? A použít pak i paropropustnou fólii, kterou bych dal mezi izolaci a konstrukci střechy?
Případně prosím o jiný návrh, jak s izolací naložit. Děkuji
Michal Morávek
Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o radu jak vyřešit napojení parotěsné folie v koupelně okolo větráku, který je ve stropě vedený na střechu. Složení stropu je sádrokarton, parozábrana, skelná vata, OSB deska a lepenka. Bohužel okolo větráku se objevila voda a je špatně udělaná parozábrana okolo trubky větráku. Trubka větráku je zaizolovaná Tubexem a u větráku je ještě vložený zachytávač kondenzátu. Koupelna nemá okno.
Děkuji za radu.
JS jan sloup @jan.sloupObávám se, že skladba bude si kompletně nešťastně provedena. Zejména v případě, že běžná fóliová parozábrana je použita přímo pod deskou sádrokartonu (perforována vruty desky SDK), tj. deska SDK není od parozábrana oddělena meziroštěm. A dále v případě, že mezi tepelnou izolací a horní OSB deskou s lepenkou není vytvořena dostatečně účinná ventilační vzduchová mezera = proudící venkovní vzduch (včetně dostatečně velkých otvorů pro vstup a výstup ventilace z a do venkovního prostředí), tj. vrstva zabezpečující potenciál odparu vodních par z vaty do exteriéru. Viz. ČSN 731901 Navrhování střech. Pokud jsou u této konstrukce tyto chyby, pak se obávám, že sebelepším způsobem propojená parozábrana s potrubím nezajistí správnou funkci konstrukce. Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a ujasnit si souvislosti konstrukce. Základní detaily pro napojování a těsnění parozábrany (kde, čím, co a jak) najdete v Aplikačním manuálu na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den chtěl bych se zeptat v nové pudni vestavbe jak uzpůsobit izolaci a parotes kolem stareho zdeneho komína bez vlozky kde se jen přitápí malýmy krbovkami .nejblizsi drevena konstrukce je 5cm.dotahnout mineralni izolaci až ke kominu i do spary 5cm mezi kominem a dřevem vycpat?nebo raději nechat vzduchovou mezeru?a jak dotáhnout parotes ke kominu?Dekuji Pastucha
Vážený pane Ryple,
žádám Vás tímto o radu.
Ve staré chalupě jsme udělali koupelnu, kde strop je tvořen pouze dřevěnými podlahovými palubkami které jsou upevněné na nosných trámech (trámy jsou vidět z koupelny).Nad koupenou je tedy půda z palubek. Koupelna bude mít ventilátor na odsávání par. Ráda bych Vás poprosila o navržení zateplení a parozábrany která by se dělala nad koupelnou. Chtěli jsme použít parotěsnou zábranu ( jaký druh by jste doporučil ?)a na ní dát 20 cm izolační vaty Climowool . Nevím zda je nutné dělat mezi nimi i vzduchovou mezeru a jak by se na podlaze dala vytvořit, musel by se dělat rošt? Raději bychom ji tam nedělali, ale bojím se kondenzace páry mezi palubkami a na fóli.Ještě bych se chtěla zeptat, zda by šla na konečnou vrstvu, tedy vadu dát nějaká fólie (střešní), máme kočku, tak aby v tom nelítala. :-) MOC DĚKUJI za
Vážený pane Ryple,
žádám Vás tímto o radu.
Ve staré chalupě jsme udělali koupelnu, kde strop je tvořen pouze dřevěnými podlahovými palubkami které jsou upevněné na nosných trámech (trámy jsou vidět z koupelny).Nad koupenou je tedy půda z palubek. Koupelna bude mít ventilátor na odsávání par. Ráda bych Vás poprosila o navržení zateplení a parozábrany která by se dělala nad koupelnou. Chtěli jsme použít parotěsnou zábranu ( jaký druh by jste doporučil ?)a na ní dát 20 cm izolační vaty Climowool . Nevím zda je nutné dělat mezi nimi i vzduchovou mezeru a jak by se na podlaze dala vytvořit, musel by se dělat rošt? Raději bychom ji tam nedělali, ale bojím se kondenzace páry mezi palubkami a na fóli.Ještě bych se chtěla zeptat, zda by šla na konečnou vrstvu, tedy vadu dát nějaká fólie (střešní), máme kočku, tak aby v tom nelítala. :-) MOC DĚKUJI za
HV HANA VOKŮRKOVÁ @hana.vokurkovaPředpokládám, že shora nad tepelnou izolací pak bude účinně větraný nevytápěný prostor a případná pochůzí vrstva nad vatou bude použita z vysoceparopropustné vrstvy, tj. např. prkenný záklop se štěrbinkami mezi prkny. V žádném případě ne OSB, GSB, palubky, Durelis apod. materiály. Pak by se tedy parozábrana (např. Jutafol N 140) řešila tak, že se vypne pouze mezi trámy stropu a pomocí vhodného tmelu (např. Jutafol MASTIC) napojí se na očištěné boky trámů a na navazující zdivo, a to vždy co nejníže k stávajícím palubkám podhledu. Parozábrana však nesmí vrchem trámy obalit !!! Případně se napojení tmelem pojistí přítlačnou latí. Pak se do prostoru vloží tepelná izolace a případně shora zaklopí vysocedifúzní pochůzí vrstvou. Podmínka však je, že se pak do spodních palubek nesmí zabudovávat žádné zapuštěné inženýrské sítě, zejména ne zapuštěná bodová svitidla. Případné přesahy pásů parozábran se slepí buď páskou Jutafol SP AL nebo JUTA SP UNI, popř. oboustranně samolepící páskou JUTAFOL SP 1. Případné průniky kabely či ventilačním potrubím se parotěsně s parozábranou propojí - viz. podklady např. v Aplikačním manuálu JUTA a.s. na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Výše uvedené doporučení však nenahrazuje prováděcí projektovou dokumnetaci, ani vyjádření stavebního dozoru či soudního znalce.
Další souvislosti bude nejlépe řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Zdravím, pane Ryple, chtěl bych se poradit ohledně provádění nebo neprovádění větrací mezery pojistné folie pod hřebenem. Mám jednoduchou sedlovou střechu se spádem 44°. Nad kleštinami je prostor pro menší, ale přístupnou půdičku (nevytápěnou, nevětranou). Střechu mám zateplenu až do vrcholu, ale i vodorovně v úrovni kleštin. Řešeno jako dvouplášťová skladba. Parozábrana ale kopíruje interiér, je pod kleštinami. Půda je tedy nad úrovní parozábrany, ale doteplená v rovině krokví do vrcholu. V zimě tam raději nechodím, aby se mi tam nedostal teplý vzduch z interiéru :). Protože je tepelná izolace až do vrcholu, prováděcí firma nedělala větrací mezeru v pojistné folii v hřebeni. Nevím jestli je to dobře nebo ne.
VG Věroslav Gregor @veroslav.gregorV tomto případě, žádné přerušení podstřešní membrány v tomto detalu pod hřebenem není potřeba. Naopak, pokud je na střeše použita pro vítr prodyšná střešní krytina (betonová či pálená taška, popř. vláknocementová šablona apod.) a v horních šikminách se použita vláknitá či jiná lehká tepelná izolace, pak by určitě bylo vhodné aby podstřešní fólie měla všechny přesahy slepené. A to zejména v případě, že na střechu působí min. 3 zvýšené požadavky či stavby stojí v návětrném místě. Neznám ale souvislosti střechy a stavby abych mohl to úplně relevantně vyhodnotit. Proto bych potřebovat se s Vámi spojit telefonicky. Případně zašlete SMS aby Vám mohl zavolat.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den,
neviem ako presne vyriesit problem s parozabranou medzi prizemim a druhym podlazim - obidva priesotry su vykurovane. V dome mame priznany dreveny strop s dlazkovicou. Po obvode vsak vznikol dost nestastny detail, kedy medzi dlazkovicou a obvodovym murivom vznikla 1 - 2 cm medzera. Ta vedie v podstate uz priamo do priestoru zateplenia hornej obvodovej steny - tu sme vyplnili vatou s hrubkou 36 cm - mame taky hybrid dom, kde spodna cast je vymurovana + urobeny veniec, na ktory sa uz pokladali tramy a zvysok je drevena konstrukcia. Prikladam aj foto pre lepsiu predstavu o com hovorim.
Otazka teraz znie, je problem ked prechadza takato diera z prizemia priamo do vaty zateplenia druheho podlazia? Zatial som ju len vypenil pur penou a rozmyslal som este nad nalepenim parotesnicich pasok, ktore sa pouzivaju aj pri montazi okien. Poradte prosim
FC Frantisek Chosa @frantisek.chosaV žádném případě se nesmí vodní páry ze spodního vytápěného podlaží bez dostatečného omezení dostávat za parozábranu v obálce budovy v horním vytápěném podlaží. Tj. pokud je parozábrana v horním vytápěném podlaží v obvodové stěně použita, pak musí být parotěsně napojena až na hmotu věnce obvodového zdiva spodního vytápěného podlaží. A pokud zároveň bude procházet trámy stropu, musí být parotěsně vůči každému tomuto průniku parotěsně napojena. Ale PUR pěnu rozhodně nelze považovat za parotěsnící hmotu. V případě, že horní patro má parozábranu vedenu v předsazené stěně (horní patro má menší podlahovou plochu než je plocha stropu spodního patra), pak by parozábrana horního patra měla pokračovat po podlaze i pod předsazenou stěnou až k obvodové stěně, na kterou by měla být příslušným tmelem parotěsně nalepena. A samozřejmě za předsazenou stěnou i nad touto vodorovnou parozábranou být umístěna dostatečná tloušťka tepelné izolace.
Případě, že štěrbinou jsou propojeny pouze vnitřní vytápěné prostory horního a spodního parta, pak to není problém parozábrany, ale akustiky. Je to příliš složité na písemnou korespondenci a neznám souvislosti konstrukce. Proto by bylo asi vhodnější spojit se telefonicky. Případně zašlete SMS abych Vám mohl zavolat.
Jan Rypl, tel.: +420 602 194045, rypl at juta.cz
Dobrý den,
rád bych Vás požádal o radu a odborný názor na zateplení valbové střechy. Objekt je dvojdomek cca z 60-70 let s přízemím a patrem. Rozhodl jsem se zateplit suterén, fasádu, okna a střechu. Skladba střechy: lamelová (asfalt) krytina, fólie, bednění, mezi krokvemi mi udělali odvětrávací vrstvu z latí 3x5cm, dále minerální vata 16cm, na ní 14cm zachycená cd profily a nakonec parofólie. parofĺií prochází pouze v jednom místě elektroinstalace, kterou jsem poctivě zalepil a jedno střešní okno, které ještě není parotěsně dolepeno. V tuto chvíli jsem ještě nezaplatil, protože velkou část míst jsem musel zalepovat nebo přelepovat a hlavně, že parofólii mi svedli na podlahu cca 70 cm od obvodového zdiva a tam ji ukončili po celém obvodu stavby, kde nenavazuje sousední barák. Zhotovitel navíc tvrdí, že je to tak v pořádku. Problémem je, že v tuto chvíli už se nedostanou k obvodovému zdivu bez demontáže podlah a vaty. Obávám se časek možných prosaků zkondenzované vody do interiéru, zničené vaty nebo dřevěných konstrukcí. Navíc mám od jara novou krytinu, kde neudělali odvětrání hřebene, protože údajně stačí odvětrání mezi bedněním a izolací, kde vzduch bude proudit z jedné strany na druhou, což mi také hlava nebere, jak si to představují. Výrobce krytiny mě potěšil tím, že mi sdělil, že bez odvětrání hřebene střechy, u lamelových krytin to platí dvojnásob, nemám ani krytinu v záruce. Parofólii jsem zalepil kolem dřevěných konstrukcí, co to šlo. Není to profesionální práce, ale účel to doufám splní. Nadmořská výška 403 m.n.m., vhkost vzduchu (měřím hlavně v kuchyni) máme mezi 50-60% v zimě. Snažím se poctivě větrat, než tento problém vyřeším, pokud to tedy k něčemu významnějšímu je. Ještě doplním, že teplota v interiéru se pohybuje mezi 20-22 stupňů a na půdě se drží teplota okolo 15 stupňů. Není to vytápěný prostor. Chtěl jsem vytvořit letní klubovnu pro děti. Sklon střechy cca 30 stupňů. Ještě doplním, že v místech, kde se dřevěné konstrukce sbíhají, není vyřešeno proudění vzduchu, a to ani nad a pod oknem. Pro doplňující informace mě můžete kontaktovat na čísle 777874472. Velmi vám děkuji za každou radu.
Dobrý den, chtěl bych zkonzultovat provedení skladbu, respektive umístění parozábrany v novostavbě nizkoenergetického bungalovu zastřešeného vazníky. Sedlová střecha rozměr domu 9x16 m a výška půdního prostoru v hřebenení cca 2,5 m (objem půdy cca 400 m3) Stavba je v nadmořské výšce 350 m n. m.
Skladba celkové konstrukce bude následující:
Pálená taška
Latě
Kontralatě podložené těsnicí páskou
Difuzně otevřená pojistná folie DELTA®-MAXX
Půdní prostor cca 400 m3
Volně nafoukaná izolace Climaglass W 35 cm
Pod vazníky je rošt z latí 4 cm na kterým je kotvena OSB 1,5 cm
Parozábrana JUTAFOL N 140 Speciál uchycena sponkami na OSB, spojena dvojítými spoji JUTAFOL SP 1 a JUTAFOL SP AL.Na stěny parozábrana lepena JUTAFol MASTIC + ještě paskou pro sichr přelepení.
Příčky budou ukončeny pod OSB po dparozábranou.
Nasledně bude přímými závěsy ukotven rošt a SDK podhled.
Dutina 15 cm bude využita na vedení rekuperace, elektřiny, vše bude vrtáno do parozábrany, ale vše bude podloženo JUTAFOL SP 1 ať je vrut utěsněn.
Chci se zeptat zda by mělo být něco ohledně parozábrany uděláno jinak ?
Zda stačí parozábranu jen sponkovat a pokud ano zda je doporučení na nějaké minimální odstupy sponek ? Sponky samozřejmě přelepím paskou.
Ještě mě napadlo složitější vyřešení, abych zabránil vrtání do parozábrany úplně a udělat další rošt z latí pod parozábranu a na něj pak kotvit vše v dutině rekuperace a el.. Říkám si, ale že těch prostupu vruty tam nebude zas tolik a jsou snadno řešitelné.
Děkuji za názor.
Dobrý den, rád bych se zeptal na Vaše doporučení ohledně umístění parozábrany a skladby stěny v následujícím případě:
- venkovní dřevostavba 6,5 x 3m , konstrukce z KVH hranolů, opláštění OSB, pultová střecha se sklonem 5st.
- stěny 10cm, krokve 16cm
- střecha asfaltový pás (na OSB P+D)
- stěny z venku s UV Tyvek fólií + modřínový odklad
- vnitřní prostor rozdělený na samotnou saunu + odpočívárnu se sprchovým koutem
- nevytápěno mimo samotné saunování, pro případ velkých mrazů max. temperováno, aby nezamrzla voda.
A teď pár možná hloupých dotazů:
- izolaci stropu mezi krokve celých 16cm, nebo nechat vzduchovou mezeru mezi vatou a OSB záklopem?
- pod krokve přijde SDK konstrukce, mám dát ještě vatu do kříže přes krokve nebo je to zbytečné? A kam tedy ideálně umístit parozábranu?
- co se týče skladby stěny, tak za 10cm zateplení přijde SDK předstěna kvůli instalacím voda + odpad + el. Opět stejný dotaz. Mám dát ještě druhou vrstvu vaty křížem mezi KVH a SDK a parozábranu až pod samotné SDK desky nebo na KVH hranoly a SDK přestěnu nechat již bez dodatečné izolace?
Samotný prostor sauny je pak ve skladbě 10cm vata, kontralatě 4cm na KVH s izolací vatou do kíže, hliníková parozábrana + palubky. Je to tak v pořádku.
Předem děkuji za odpověď.
RF Rostislav Folvarčný @rostislav.folvarcnyVážený pane Folvarčný,
potřebuji se s Vámi spojit telefonicky, jelikož jste nesdělil související informace pro stanovení skladby konstrukce. Pod bedněním s asfaltovým pásem určitě musí být funkční ventilační mezera, otázka však je zda se vůbec dá provést jelikož vlastní mezera musí mít i dostatečné vstupní (dole) a výstupní (nahoře) otvory pro její fungování. Jejich dimenzace a výška ventilační mezery však závisí nejen na sklonu střechy ale také na délce sklonu střechy od vrcholu střechy k okapu a jak je tvarově střecha a její obvod řešen. Mimo jiné to řeší i dimenzace v ČSN 731901 Navrhování střech.
U konstrukce stěny předpokládám, že na vnější straně difúzní větrozábrany je nejdříve nějaká spádová lať(profil) a teprve pak vlastní vnější modřínový obklad, tj. vnější modřínový obklad při běžné situaci by neměl být instalován přímo na difúzní větrozábranu. U parozábrany sauny by pak měl být mezi palubkami a parozábranou oddělující cca 4 cm mezirošt (např. z dřevěných latí), tj. uzavřená vzduchová mezera(popř. s vloženou tepelnou izolací) tak, aby v místě parozábrany nebyla větší teplota než +80°C. Tj. palubky by neměly být instalovány přímo na hliníkovou parozábranu. Jednat je tak ruší výkonnost reflexe a jednak by parozábrana a zejména její spoje (lepící komponenty) byly nepřípustně tepelně namáhány, a jednak perforace hřebíky palubek by výrazně snižovaly parotěsnící účinnost hliníkové parozábrany (pokud je skutečně s povrchovou AL fólií).
Bylo by vhodnější spojit se telefonicky. Je to příliš komplikované na písemnou korespondenci.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, předělávám podkroví na bydlení a chci se zeptat jak zateplit a jakou parozábranu použít ? Na krovech je celoplošné podbytí na něm je střešní folie a následně kontralatě a latě a pálená taška.
Na strop a šikminy bych chtěl sádrokarton.
A mezi krovy vatu v kombinaci s PUR izolací a následně vatu celoplošně mezi profily pro SDK.
A na ty profily se dává parozábrana ? Nebo kam ji umístit ?
Je tato skladba správná nebo jak to nejlépe vyřešit ?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, pane Ryple.
1. Čtu Vaše příspěvky, kde píšete, že parozábrana stropu musí procházet i nad příčkami, kvůli prostupu vodních par do tepelné izolace příčkami. Jak potom ošetříte parozábranu na věnci obvodových zdí, nad kterými je taky tepelná izolace až k vnějšímu zateplení z polystyrénu?
2. Píšete, že provětrávací mezera pod krytinou musí probíhat od okapu až k hřebenu. Jak se toto zajistí v úžlabí, kde několik krokví končí na úžlabní krokvi a pole mezi nimi je úžlabní krokví uzavřeno?
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
JK Jindřich Krutina @jindrich.krutinaPokud je střešní krytina na bednění nebo laťování a toto je přímo na krokvích s tím, že střecha má úžlabí, pak taková střecha nemůže být zateplována. Tj. pod střešní krytinou musí zůstat větraný půdní prostor, resp. není možné zateplovat konstrukci mezi krokvemi a částečně ani pod nimi. Pokud má být taková střecha zateplována, pak je potřeba vytvořit dvouplášťovou střešní skladbu s kontralatěmi nad DHV, které se příslušným způsobem v detailu úžlabí provedou tak, aby i v ploše střechy, která navazuje do úžlabí, taková střešní skladba mohla větrat.
Obvodová stěna s betonovým věncem a příčka v souvislostech věcí vůči parotěsnící vrstvě je úplně něco jiného. Rád vysvětlím, ale telefonicky. Je to příliš rozsáhlé na písemnou korespondenci. Případně zašlete SMS a já Vám zavolám.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý deň,
prosím o radu pri dodatočnom zateplení kúpelne v podkroví. Dom je postavený pred 20 rokmi. Skladba strechy zhora na dol: betonová krytina Bramac, kontra laty 30x50, bezpečnostná folia proti zatečeniu, krovy 140mm, medzi krovmi sklená vata hrúbky 120mm, na krovoch parozábrana, kontra laty 30x50, SDK. Medzi kontralaty z interiéru som teraz dodatočne vložil sklenú vatu hr. 60mm, na ktorú teraz pojde spätne SDK a ozdobný plastový obklad. Moja otázka, použiť alebo nepoužiť dalšiu parozábrannú foliu priamo pod SDK bez vzduchovej medzery. Ked áno, môžte konkrétne napísať akú? Dakujem.
PP Peter Peter @peter.peter192V první řadě bych se potřeboval s Vámi spojit telefonicky. Nevím přesně co za typ máte použitu podstřešní fólii, jaká je tvar složitost tvaru střechy, zda koupelna má či nemá nucenou ventilaci a jaké je místo stavby (nadmořská výška). Rozhodně ale při současné přiteplování není možné nechat původní parozábranu mezi původní 120 cm a novou 60 mm tepelnou izolací. Tuto parozábranu je nutné odstranit, a novou parozábranu instalovat až pod 60 mm tepelnou izolaci. Pod parotěsně spojenou a napojenou parozábranou pak nainstalovat další rošt a teprve pak vrstvu podhledu. Patrně bude nutné použít parozábranu s vyšší parotěsnou účinností (s Sd > 100 m, např. Jutafol Reflex N 150). Problém ale je jak vyřešíme příčky oddělující vytápěné místnosti, když nám budou pronikat skrz parozábranu do konstrukce, a tedy hmotou příčky budou z vytápěného interiéru do rosného bodu konstrukce unikat vodní páry fakticky neřízeně. Nemluvě o tom, že i po tomto přiteplení patrně konstrukce nesplní základní požadavky na účinnost zateplení šikmé střechy.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602194045
Dobrý den, máme SDK rošt na něm parotěsná folie a přímo na ni SDK desky. Už vím, že to není nejštastnější řešení. Ale jde mi o přichycení parozábrany. V chladném počasí oboustráná páska na profilech vůbec nedrží. Tudíž používáme butylkaučukovou pásku, ale i ta špatně drží na hladkých UD profilech. Nemáte nějaký typ jak parozábranu přichytit?
Děkuji
OK Ondřej Kraus @ondrej.krausPokud se má fóliová parozábrana připevňovat k CD profilům (pomocné dočasné připevnění), pak je tomu potřeba použít pásku jež bude držet jak na CD profilu tak na většinou PE povrchu parozábrany (zadní strana parozábrany). To však neumí běžné akrylátové pásky ani některé typy butylkaučukových pásků. Pro tyto účely JUTA a.s. jako výrobce parozábran dodává buď pomocnou pásku JUTAFOL PROF nebo pásku JUTAFOL SP 1. Viz.: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/2017_k… (2.strana)
Vždy se páska lepí nikoliv bodově ale po celé délce profilu. Ale i pro tyto pásky platí skutečnost, že teplota při aplikaci musí být nad +5°C, a lepený povrch nesmí být vlhký či orošený. mastný a nesmí být zaprášený. Tj. důvodem proč Vám současná páska na konstrukci nedrží může být buď samotný nevhodný typ lepidla pásky (i u butylkaučuku existuje spousta druhů) nebo nedodržení výše uvedených podmínek při lepení.
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobry den,
omlouvams e predem za asi hloupy dotaz, ale mam problem s teplem v zahradnim drevenem domku.
Strecha je z palubek 19mm, plocha je 3x2.5m, sedlova, palubky na nich asfaltova lepenka a polozene asfaltove cerne sindele.
A problem je, kdyz trochu zasviti slunicko a uvnitr je nedychatelo. mam tam malickou "dilnicku" a sotva vejdu, uz jsem zpoceny.
Premyslim, jestli by stacilo udelat treba male kruhove mrizkovane pruduchy, aby to mohlo profouknout pres okno, nebo nejak zateplit strop.
Nejsem v tomhle vubec znaly a asi dat jen nejaky polystyren na strop je zaklad plisni. Mate nekdo nejaky napad, jak jednoduse udelat trochu dychatelne prostredi?
Moc dekuji Vsem
M. Pauly
dobrý deň,
mám sedlovú strechu 35 st. skladba
bet. škridla bramac
laty 5*5
kontralaty 5*5
vysokodifúzna kontaktná fólia Bramac Pro Plus resisdant
krokvy 16 cm - Knauf Unifit 035 16 cm
pod to dávam do šikmín krokvové závesy, medzi ne 16 cm Knauf Unifit 035 alebo Nobasil MPE 16cm ešte neviem - čo je lepšie ?
na to CD, na ne obojstrannú lepiacu pásku a na to parozábranu.
Akú fóliu by ste odporučili ? chcel som nejakú hliníkovú ale v šikminách na ňu ide priamo sadrokartón
V strope pôjde fólia odspodu na klieštiny prispinkovaním ( medzi klieštiny Unifit 035 - 20 cm a nad klieštiny ešte 16cm) pod to priame závesy 5cm, CD a sadrokartón
priečky by som robil až potom z tehly. Taktiež aj potery a omietky. Otázka je či celú tu dobu vydrží parozábrana prilepená na CD bez odlepenia. Sadroš by som dával až po poteroch a inštaláciach v priečkach, čo potrvá dosť dlho
TM tino Martin @tino.martinAplikace parozábrany přímo pod desku SDK není určitě šťastné řešení, jelikož to generuje riziko mnoha chyb. A to jak pro strop tak i pro šikminy. Pokud totiž půjde příčka pouze k SDK, pak pronikají CD profily z jedné místnosti do druhé a vzniká neřízený přenos hluku (akustický problém). A pokud příčka proniká skrz takovou konstrukci (a tím i skrz parozábranu) pak vzniká problém vysokého vstupu vodních par do konstrukce příčkou. Nemluvě o tom, že do takové konstrukce rozhodně není vhodné instalovat zabudované prvky inž. sítí (zásuvky vypínače, bodová svítidla apod.), je problém jak parotěsně napojit parozábranu na navazující či pronikající konstrukce, nemůže zde fungovat reflexní účinnost použité reflexní parozábrany atd. Tudíž Váš strop s instalačním meziroštem mezi parozábranou a SDK je OK, ale šikmina, kde je parozábrana přímo pod deskou SDK, již šťastné řešení není.
Nedělil jste však nadmořskou výšku stavby ani plánovaný klimat místností v interiérových místnostech podkroví. Tudíž stanovit potřebnou parotěsnost parozábrany do Vašich konstrukcí nelze 100% navrhnout. Pokud však předpokládám , že v podkroví nebude žádná místnost s vysokým tepelně vlhkostním namáháním a nadmořská výška stavby není vysoko nad 400 m.n.m., ale vzhledem k celkové tloušťce plánovaných tepelných izolací patrně bude objektu rekuperace, pak do skladby stropu s meziroštem lze použít i středně parotěsně účinnou parozábranu JUTAFOL N 110 (popř. i reflexní parozábrany JUTAFOL NAL 170 či Jutafol Reflex N 150) s tím, že přímé závěsy budou podtěsňovány páskou JUTAFOL SP 1. Ale u šikmin pak použít parozábranu JUTAFOL REFLEX N 150 s tím, že v místech kde do parozábrany budou pronikat vruty desky SDK se na parozábranu nejdříve nalepí pásky JUTADACH TPK SUPER. Další parotěsné spojování a těsnění (a čím) pak najdete v Aplikačním manuálu na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Pomocné připojení parozábrany k CD profilům lze uskutečnit i pomocí pásky JUTAFOL PROF. Ale pokud bude parozábrana delší dobu provedena bez provedeného podhledu, pak není možné aby do prostoru místnosti vstupovalo venkovní světlo (např. okny, nedobudovanou stěnou apod.) Tj. tyto průhledné prvky je potřeba z vnitřní strany vůči vstupu venkovního UV záření provizorně zastínit, např. sololitem, OSB deskou, SDK, apod. Elektrické osvětlení však problém není.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a upřesnit si souvislosti plánované skladby.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602 194045
Dobrý den.
Sice se v mém dotazu nejedná o šikmou střechu, nicméně i tak Vás prosím o radu.
Od listopadu bydlíme v novostavbě (dřevostavba - difúzně uzavřená konstrukce) a nechali jsme si sestavovat kuchyni od jistých "expertů", kteří nám při instalaci skříněk na zeď provrtali v některých místech parotěsnou folii i přes upozornění, do jaké hloubky max. mohou vrtat. Díry byly provrtány přes dřevěný rošt, oddělující sádrovláknitou desku od folie (instalační předstěna). Díry v parotěsce jsou vlastně mezi dvěma rošty, takže jsou zakryté u obou stran dřevem. Vruty ani v té hloubce nejsou.
Má otázka zní, je potřeba toto řešit odinstalováním sádrovláknité desky a zalepením postižených míst, nebo takto narušená parozábrana není až zase až taková katastrofa, aby se to muselo takto "razantněji" řešit? Případně jak si ověřit, že v konstrukci dochází k nějakému průšvihu (vysoká kondenzace vody) bez toho, aniž bychom museli sundavat sádrovláknité desky? Problémy s tepelnými ztrátami jsme i přes tuto tuhou zimu nezaregistrovali, nicméně jde mi spíše o to, aby v konstrukci nedocházelo k nějaké větší kondenzaci vody a tím se rapidně nezvyšovalo riziko pro tvorby hub a plísní.
Schéma stavby naší konstrukce přikládám.
Předem děkuji za odpověď.
DM David Müller @david.mullerTěžko se takové věc dá posoudit, pokud není vidět detail místa provrtání parozábrany. Tj. jak dalece je použitá parozábrana v okolí průniku kotvícího prvku poškozena. Pak je také otázka, jaký přesný typ parozábrany je v konstrukci vlastně použit, tj. zda ten typ uvedený na obrázku či nějaký jiný. A dále jaký typ kotvícího prvku skrz parozábranu vlastně proniká, tj. zda jde o běžný vrut, turbošroub či kotvící prvek se zpětným rozepřením, který proniklou parozábranu zpět přitáhne k lati. Problém je v tom, že u difúzně uzavřené konstrukce se nedá toto ověřit ani blower door testem. Pokud ale kotvící prvky pronikají skrz parozábranu pouze v místě kde se kříží vertikální nosná konstrukce stěny s vodorovnými latěmi meziroštu, pak to bude daleko menší problém než v případě, že by kotvící prvek pronikl latí a parozábranou v místě, kde za parozábranou je pouze tepelná izolace. Také vše závisí na tom, zda klimat interiéru v zimním období bude do +21°C a 50% vlhkosti nebo bude s vyšším tepelně vlhkostním namáháním, a jaká je nadmořská výška či místo stavby, tj. exteriérový klimat.
Dobrý den,
Dobrý den, potřebovali bychom poradit s řešením parozábrany při následujících okolnostech, jedná se o rekonstrukci podkroví RD na samostatnou bytovou jednotku.
Skladba střechy od vrchu dolů.
plechová střecha
kontralatě
difuzní fólie
latě
lepenka (asfaltová s piskem)
záklop – dřevěné desky cca 2 cm
krokve (výška 14cm)
přímé závěsy 9cm
mezi záklopem,krokvemi a CD profilem stříkaná izolace PUR pěnou s otevřenou strukturou o celkové tloušťce 24 – 26 cm po celé ploše šikminy
vertikální CD profil
křížové závěsy
po 50 cm horizontální CD profil
oboustranná lepící pásky na všechny profily
parozábrana
horizontalní dutiny na umístění elektro vedení a ploché podhledové LED světla (sádrokartonáři tvrdili, že by díky použit oboustranné lepící pásky měli vzniknout dost hluboké na to, aby zde šlo např. bodová led světla umístit nez narušení parozábrany)
paska JUTADACH TPK v místě průniku kotvících vrutů
SDK
Byt je řešen ve třech výškových variantách s přiznanými kleštinami a plnou výškou stropu (obyvák, jídelna, kuchyně) mezonet s mezi patrem (dětský pokoj) a ve zbytku běžná výška stropu (nad tímto prostorem vznikne půda) - vzhledem k členitosti jsme zvolili nástřik izolace po celé ploše šikminy.
Uvědomujeme si, že řešení s parozábranou přímo pod SDK desky není ideální (jinak to ale asi nepude, když už je pěna nastříkaná?), počítáme s využitím pásky JUTADACH TPK Super pro utěsnění průniků vrutů kotvících SDK. Potřebovali bychom ale poradit s následujícími otázkami:
Jaký typ parozábrany použít? A měla by být i v místech, kde bude normální snížený strop (prostor nad tímto bude sloužit jako malá půda a bude zde umístěna rekuperační jednotka)?
Jak vyřešit místa, kde bude sníženy strop?
Skladba pudiček byla zatím v plánu následující 2 OSB desky křížem jako pochůzná vrstva, kleštiny (20cm) (izolace vatou, tloušťku zatím nevíme), SDK podhled. Předpokládám, že i zde by měla být parozábrana, ať už bude i v šikmině nad půdou nebo ne. Předpokládám správně?
Pro lepší představu mohu zaslat fota současného stavu a půdorys (jsou to příliš velké soubory a zde mi je nejde vložit).
Děkuji za případné reakce,
Petr Doležal
PD Petr Doležal @petr.dolezal106Vaše skladba je vadná, a to jak v šikminách kde potenciál odparu vodních par z konstrukce do exteriéru brání lepenka (měla zde být vytvořena buď ventilační mezera mezi bedněním a tepelnou izolací nebo místo lepenky být použita vysocedifúzní podstřešní membrána), tak ve stropě kde není možné na studenou stranu tepelné izolace instalovat nízkodifúzní OSB desky (záklop musí být vysocedifúzní, např. prkenný !), které opět budou bránit odparu vodních par z tepelné izolace do větrané půdy.
To, že parozábrana navíc bude přímo pod deskou SDK perforovaná bodovými světly (nad tělesem bodového svítidla má být meziprostor 5-10 cm) je také drastická chyba, navíc Vám patrně budou do konstrukce pronikat vodní páry příčkami (pokud pronikají skrz SDK).
Takové skladby jsou jedním slovem katastrofa jelikož nebudou mít mají ani dostatečný potenciál odparu do exteriéru, ani dostatečně omezený vstup vodních par z interiéru do rosného bodu konstrukce.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a pokusit se najít východisko.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
chci se zeptat na názor.
Aktuálně reším SDK podhledy do nového RD plocha 150m2. Člověk, zkušený řemeslník, který mi je bude dělat absolvoval školení na požární bezpečnost a obnovu certifikátu od firmy Knauf, kde se mimo jiné od školícího dozvěděl, že se od parozábran začíná úpouštět. Jsem teď postaven před otázku jestli podhled parozábranou osadit nebo ne, když je tato informace z poměrně renomovaného zdroje. Jaký je Váš názor ?
Skladba střechy z venku :
- Betonová taška Bramac
- Hydroizolační paropropustná folie TYVEK
- 300 mm Skelné vaty Isover Multipalt 35
- SDK Rastr
- Parozábrana ?????
- Zelenočervený SDK GKFI 15 (v celé ploše)
JT Jakub Trávníček @jakub.travnicekNevím kde vzal Váš "zkušený" řemeslník takový blábol, že v lehké zateplené konstrukci obálky budovy jen s vysocedifúzním sádrokartonem a lehkou vatou není potřeba použít parozábranu (či jinou parotěsnící vrstvu omezující vstup vodních opar z vytápěného interiéru do takové konstrukce a zároveň vytvářející potřebnou vzduchotěsnost konstrukce), tj. vytvořit takovou konstrukci bez funkční vzduchotěsně-parotěsnící vrstvy. Ale určitě doufám, že ne od fi Knauf, kde s ing. Švůgrem tyto souvislosti velice často konzultuji. Taková skladba by byla v přímém rozporu s normou ČSN 730540 Tepelná ochrana budova, část 2 Požadavky, a to hned ve dvou souvislostech, tj. Hlavy 6 Šíření vlhkosti konstrukcí a Hlavy 7 Šíření vzduchu konstrukcí a budovou, a dále i v rozporu s Pravidly pro navrhování a provádění střech ČR. Základní aplikační souvislosti aplikací parozábrany najdete v Aplikačním manuálu na : http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika… podrobnosti pak můžeme řešit nejlépe telefonicky. Je to příliš komplikované pro písemnou korespondenci.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
chtel jsem se zeptat na nazor, jestli muze byt takto resena parozabrana mezi prizemim a 1. patrem?
Na tento kousek, ktery je kolem vence pak budeme napojovat parozabranu na steny.Je to takto v poradku? Je to panelovy system s purepenou uvnitr na to prijde zvenku EPS 16cm.
A jeste bych se rad zeptal jak udelat parozabranu u priznanych tramu jestli dukladne olepeni paskou je dostacujici. Nebo jestli ma nekdo nejaky napad?
Podhled nechceme davat:) OSB na strope bude priznane..
Dekuji
MČ Michal Čížek @michal.cizekDost dobře nechápu skladbu a detaily vaší konstrukce. Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky. Ale pochybuji že taková použitá fólie v takovém provedení bude mít dostatečnou parotěsnou účinnost pro skladbu, kde na vnější straně konstrukce bude výrazně omezován potenciál odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru nízkodifúzními materiály a vrstvami. Navíc neznám tloušťky jednotlivých tepelně-izolačních vrstev konstrukce, ani přesný typ plánované stěrky a omítky (jejich difúzní vlastnosti), ani plánovaný klimat místnosti/í ani místo stavby (nadmořská výška, tj. klimat exteriéru), ani způsob napojení příček do obvodové stěny či do zatepleného stopu nejvyššího NP. Tj. bez telefonického rozhovoru se to asi neobejde.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, prosím o radu. V objektu vysokém 8m bude zhotoven kazetový podhled se zateplením. Skladba by měla vypadat takto, bráno od vrchu
- krytina, asfaltová šindel
- prkna tl.min 25mm
- trámy tl.160mm
- vzduchová mezera 3,5m (175m3 vduchu)
- minerální izolace tl.320mm
- křížový rošt z cd profilů
- parozábrana, parobrzda?
- vzduchová mezera 0,3m (15m3 vzduchu)
- kazetový podhled
vzduchová mezera nad izolací bude odvětrávána, neboť na protilehlých stěnách budou vytvořeny průrazy, které budou toto zajišťovat. Parobrzda je prý šetrnější ke konstrukci střechy, neboť prý takto lépe dýchá, když parobrza propouští molekuly vzduchu a ne molekuly vodních par.
Nebo by bylo lepší klasicky použít parozábranu např. Jutafol 110N.
Objekt nebude vlhkostně namáhám, jedná se o vytápěnou dílnu. Děkuji Kolisko.
Dobry den prajem,
rad by som poprosil o nazor a radu, pretoze si s vhodnymi skladbami trochu lamem hlavu a obavam sa aby sa nieco nespravilo zle.
Skladba sikmej strechy je nasledovna:
-betonova taska bramac
-laty
-kontralaty
-nadkrokvova izolacia BramacTherm o hrubke 5cm (difuzny odpor 40-200 podla tech.listu) s nakasmirovanou stresnou foliou
Toto je uz postavene(bohuzial som sa nechal nahovorit na Bramactherm a neskor som zistil ze to ma vyssi difuzny odpor,lepsia volba by bola drevovlaknita doska)
Dalej planujem nasledovne:
Na 20cm krokvy prisrubovat pozdlzne povedla hranoly,cim to predlzim o 5cm
-kabelaz
-12mm OSB doska P+D ktorou sa vytvori dutina,do ktorej pojde fukana celuloza
-prepaskovanie spjov OSB dosiek
-ALU parozabrana 175ka(napr. Alpex reflex 175 alternativne IzoFoil ALU 170)
- bez pouzitia rostu sadrokarton resp. neomietane prekladane dosky (bez pouzitia rostu je ta stena bytelnejsia,odstrani sa ten duty efekt)
Je tato skladba cela OK,alebo co by ste zmenili,vylepsili?
Skladba stitovych stien:
-Polgulacovy obklad
-Stresna difuzna folia
-medzi 15cm drevenu ramovu konstrukciu drevovlaknite dosky Steico
-prelozit 5 cm latami a medzi ne 5cm Steico
-12mm OSB P+D
-prelepenie spojov
-ALU parozabrana (je potrebna,kedze OSB je parobrzda a dalej su uz len vrstvy s nizsim difuznym odporom?)
-SDK bez roztu
Dakujem vopred velmi pekne za rady a prispevky
MG Michal Grec @michal.grecVážený pane Grec,
a) Takovou střešní skladbu rozhodně nedoporučuji. Není možné mezi krokve nafoukat celulózu a přitom mít na vnější straně nedifúzní zateplení.
A to i při sebelepším typu fóliové parozábrany. Navíc neznám žádné souvislosti střešní skladby, tj. ani sklon/y střechy ani tvar střechy, ani místo stavby, ani typ místností v podkrokví.
b) v prvé řadě potřebuji znát zda vnější fasádní obklad bude či nebude vytvářet nějaké otvory či štěrbiny, kudy by na vnější fólii mohlo působit vnější UV záření. A pokud a no, jak velké.
Dále je nutné mít mezi difúzní fólií a vnějším obkladem mít vertikální ventilační vzduchovou mezeru a vědět jak bude difúzní membrána přichycována. Teprve pak je možné stanovit typ difúzní fólie.
Dále není možné SDK montovat přímo na parozábranu bez instalačního meziroštu !!!!!! V takové skladbě vždy bude chyba, a to buď po stránce akustiky nebo po stránce parotěsnosti a vzduchotěsnosti konstrukce
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602194045
Dobrý den
Mám dotaz ohledně snížení stropu na schodišti.
Máme vysoké stropy na schodišti k východu z domu z podkroví.
Chtěli bychom snížit strop sádrokartonem šikmo podel zdi aby kopírovalo schodiště .Delka je cca 3.5m a šikmina od stropu by byla cca s 20cm přesahujicí do 1.5m od stropu.
dotaz je hlavě v tom zda tam muže byt vzduchová mezera,když střecha je zateplená 25cm vaty a zatím bez parozábrany s interieru.
nebo tam přidat ještě cca 20cm vaty na strop a pak už pod sádrokarton jen upevnit parotěsnou folii Knauf Insulation LDS 100 kterou máme všude.
a nebo udělat dvojtej rošt a ještě pod sádrokarton mezi rastry dát izolaci třeba 10cm,ale stále tam bude vycházet nějaká vzduchová mezera.
schodiště je minimalně vytápěné
děkuji za odpověď
FJ filip jeřábek @filip.jerabekDost dobře nechápu Váš dotaz se vzduchovou mezerou. Ta bude kde mezi zateplenou šikminou a zatepleným stopem pod zateplenou šikminou ? Dále mi není jasné zda proč chcete zateplovat konstrukci na celkem 45 cm tepelné izolace když jak píšete prostor bude jen temperován. A rozhodně pod parozábtanu není vhodné dávat 10 cm tepelné izolace, jelikož pak za parozábranou by muselo být min. 40 cm izolace. Objekt v tomto prostoru bude mít rekuperaci ? Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky abychom si upřesnili souvislosti a stanovili správnou skladbu.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den,
chcem sa spytat na kombinaciu napinacie stropy (folie) a parozabranu -. V novostavbe chcem zaizolovat strop:
40 cm vata,
parozabrana,
vzduchova medzera ( v nej budu rozvody elektro)
napinaci strop
Je nutne robit a davat kvalitnu parozabranu - lepist prelepovat,... ak dam napicaciu foli , ktora sama je paronepriepustna (parozabrana)?
dakujem
VH viktor hreha @viktor.hrehaTaková aplikace není možná, jelikož parotěsnící fólie musí projít i nad příčkami a musí být parotěsně spojeny a vytěsněny všechna napojení a těsnění ke všem pronikajícím a navazujícím konstrukcím. Kdežto napínací podhledová fólie je patrně umístěna pouze mezi příčkami, tj. neřeší průnik vodních par do rosného bodu konstrukce příčkami. Navíc napínací fólie určitě nemá certifikaci dle EN 13894 aby se vůbec jako parozábrana v rámci stavby v EU mohla použít, nemluvě o tom, že patrně vůbec není známo jakou parotěsnící účinnost takový elastický materiál po napnutí vůbec má. A pokud takový materiál ještě navíc propouští UV záření, pak ani není možné ji pod běžnou parozábranou používat. Případná jiná řešení můžeme konzultovat telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602 194045
Dobrý den,
mám dotaz ohledně správnosti skladby obvodových stěn.
Máme difuzně otevřenou stavbu, kde stavebník použil z venkovní strany polystyren, přičemž bylo původně uvažováno o dřevovláknitých deskách.
Skladba z pohledu interiéru: SDK, skelná vata, OSB deska, KVH panely vyplněné minerální vatou, difuzní folie, vzduchová mezera, polystyren, perlinka s lepidlem, omítka.
Nehrozí, že by vlhkost zůstávala ve skladbě a budeme nuceni řešit problém s plísněmi?
Děkuji za odpověď.
Lukáš B.
LB Lukáš Bábíček @lukas.babicekPokud máme stanovit zda bude či nebude v konstrukci problém, je nutné znát přesné názvy (či technické vlastnosti)použitých materiálů a vrstev a přesnou tloušťku jednotlivých vrstev konstrukce. A to včetně typu lepidla s perlinkou a typu omítky. A zda je OSB deska ve stycích parotěsně přelepena či nikoliv. Předpokládám, že příčky oddělující vytápěné místnosti neprocházejí skrz OSB desku do konstrukce. Dále je potřeba znát jaká teplota a vlhkost se plánuje v zimním období v místnostech vůči konstrukci a jaké je přesné místo stavby nebo přesná nadmořská výška místa stavby. Teprve pak je možné provést ověřující výpočet, který stanoví zda konstrukce bude mít problém či ne. Dále nechápu kde se vzala mezi difúzní fólií a polystyrenem vzduchová mezera, a do čeho je vlastně polystyren zakotven, když mezi difúzní fólií a polystyrenem není použita žádná plocha tuhé vrstvy.
Patrně bude nutné spojit se telefonicky, abychom si upřesnili souvislosti.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den
Pomalu se na stavbě dostávám ke stropům. Mám dvě varianty skladby a každá má své pro i proti. Prosím o posouzení zda není některá z nich vyloženě špatně. Použité materiály SDK, folie Jutafol170 + páska Jutafol SP1, skleněná vata, difuzní folie Guttafol DO. V případě první skladby mi není vůbec jasné dotěsnění prostupů kolem křížové spojky CD profilu, kde bude fakt velká díra. Děkuji za vysvětlení
MB Martin Biša @martin.bisaObě dvě skladby jsou vadné. Parozábrana nesmí být ani proseknuta křížovou spojkou, ani nemůže procházet skrz "vertikální pacičky" přímého závěsu. Tj. může být použita na latích nad plochou přímého závěsu s tím, že přímý závěs (vruty pronikající do parozábrany) se podtěsní páskou JUTAFOL SP 1 tak aby byly tyto vruty vytěsněny. Viz. Aplikační manuál uvedený na : http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika… str. 44. Existují i jiné možnosti řešení, ale pro to je nutné se spojit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den chtěl bych se vás zeptat na radu zatepluji stropy a nerad bych aby něco udělal špatně použil jsem mezi krovy 16cm vatu ursa pureone df39 jelikož rekonstruuji a bydlím tu tak jsem to zaklopil osb deskou at mi to nepadá za krk ted budu realizovat stropy a bude tam 20cm vata ursa chtěl bych tam dát odrazovou folii na rošt a pak konstrukce na sádrokartonový podhled. Proto bych se chtěl zeptat jestli sundat ty osb desky a jakou použít odrazovou folii pokud je tam potřeba při takové vrstvě vaty a jestli to kombinovat s parozábranou.
Předem děkuji za odpověď
Dobrý deň, v cca 25 ročnom dome sa chystám zatepliť podlahu neobývanej povaly. Skladba je nasledovná (zdola, od obývaného poschodia, hore): sadrokartón, omietka, rákos, 2,5cm dosky, 12cm trámy, 2,5cm dosky. Sadrokartón bol osadený len na vyrovnanie stropu, vzduchová medzera je v rozpätí 0-10 cm, viem, mala tam ísť aj parozábrana ale čas už späť nevrátim :/ Medzi trámami je do polovice výšky vrstva sklennej vaty, druhú polovicu tvorí škvára. Strechu tvorí len eternit uložený na latiach, bez akejkoľvek izolácie/fólie. Na vrchné dosky plánujem uložiť do dreveného roštu v dvoch na seba kolmých vrstvách vatu knauf classic 040 hrúbky 16cm. Povala zatiaľ pochôdzna byť nemusí (s vínimkou "chodníčka" od vchodu na povalu ku komínu a strešnému výlezu), rošt chcem len pre prípad nutnosti pochôdznosti v budúcnosti. Izoláciu plánujem prekryť fóliou jutadach 135. Je v tejto skladbe nutná aj parozábrana (jediná možnosť jej umiestnenia je medzi izoláciu a pôvodný strop)? na poschodí sa nachádza aj kúpeľňa aj kuchyňa. V prípade inštalácie parozábrany, ako vyriešiť jej uchytenie/ukončenie na okraji povaly k streche a krokvám, viď priložené foto? Inštalovať parozábranu až do výšky izolácie, alebo len na podlahu povaly a medzi izoláciu a strechu už dať vysokodifúznu fóliu, ktorou bude izolácia prikrytá? A ešte k tej parozábrane, keďže horný záklop je z nehobľovaných dosiek, je vhodné pre ochranu parozábrany položiť na dosky geotextíliu alebo napríklad vlnitú lepenku (kartón)?
Ďakujem
Dobrý deň, v cca 25 ročnom dome sa chystám zatepliť podlahu neobývanej povaly. Skladba je nasledovná (zdola, od obývaného poschodia, hore): sadrokartón, omietka, rákos, 2,5cm dosky, 12cm trámy, 2,5cm dosky. Sadrokartón bol osadený len na vyrovnanie stropu, vzduchová medzera je v rozpätí 0-10 cm, viem, mala tam ísť aj parozábrana ale čas už späť nevrátim :/ Medzi trámami je do polovice výšky vrstva sklennej vaty, druhú polovicu tvorí škvára. Strechu tvorí len eternit uložený na latiach, bez akejkoľvek izolácie/fólie. Na vrchné dosky plánujem uložiť do dreveného roštu v dvoch na seba kolmých vrstvách vatu knauf classic 040 hrúbky 16cm. Povala zatiaľ pochôdzna byť nemusí (s vínimkou "chodníčka" od vchodu na povalu ku komínu a strešnému výlezu), rošt chcem len pre prípad nutnosti pochôdznosti v budúcnosti. Izoláciu plánujem prekryť fóliou jutadach 135. Je v tejto skladbe nutná aj parozábrana (jediná možnosť jej umiestnenia je medzi izoláciu a pôvodný strop)? na poschodí sa nachádza aj kúpeľňa aj kuchyňa. V prípade inštalácie parozábrany, ako vyriešiť jej uchytenie/ukončenie na okraji povaly k streche a krokvám, viď priložené foto? Inštalovať parozábranu až do výšky izolácie, alebo len na podlahu povaly a medzi izoláciu a strechu už dať vysokodifúznu fóliu, ktorou bude izolácia prikrytá? A ešte k tej parozábrane, keďže horný záklop je z nehobľovaných dosiek, je vhodné pre ochranu parozábrany položiť na dosky geotextíliu alebo napríklad vlnitú lepenku (kartón)?
Ďakujem
JK Jozef Karabinoš @jozef.karabinosVaše konstrukce má hned 2 základní problematické souvislosti. V první řadě střešní krytina i nevytápěná střešní dutina nemá vytvořenu žádnou funkční ventilaci proudícím venkovním vzduchem, jelikož stropní konstrukce a obvodové zdivo je dobudováno až ke střešním latím krytiny, tudíž ve střeše žádná funkční ventilace střechy a její krytiny nenastává, protože dole není žádná dostatečná štěrbina pro nasávání vzduchu (což je v rozporu s ČSN 731901 Navrhování střech i montážními předpisy pro současnou krytinu). Navíc tím, že v zateplené konstrukce ještě chybí parozábrana či jakákoliv jiná parotěsnící vrstva pod tepelnou izolací a ostatní vrstvy konstrukce jsou vysoceparopropustné, pak se vodní páry interiéru nejen že neřízeně dostávají do rosného bodu zateplené konstrukce kde kondenzují (a tím výrazně poškozují její životnost i funkci), ale dále pokračují i do nevytápěného nevětraného prostoru, kde díky nefunkční ventilaci střechy evidentně kondenzují na krokvích střechy (mokré mapy na bocích trámů). Tj. konstrukce má hned 2 kumulační chyby. V konstrukci je tedy nutno provést parozábranu i ventilační mezeru. Ale parozábrana v současné skladbě nemůže být na současném horním prkenném bednění, jelikož poměr tepelně izolační účinnosti vrstev pod a nad parozábranou nebude min. 1:4 a navíc parozábranu není kam napojit v místě kde současné horní bednění navazuje do šikmin střechy. Tudíž by bylo nutné demontovat horní bednění a patrně i škváru či tepelnou izolaci umístěnou mezi trámy, následně mezi trámy parotěsně vyřešit plochu parozábrany (na boky trámů nalepená, např. tmelem Jutafol Mastic) v té úrovni kde ji pak u obvodového zdiva je na ní možno nalepit (přičemž parozábrana nesmí vrchem trámy obalovat). A pak mezi a nad trámy použít plánovanou tepelnou izolaci. Samozřejmě za předpokladu, že přímo pod konstrukcí stropu nebude tepelně vlhkostně namáhaný typ interiéru.
Případné další konzultace či možnosti řešení prosím řešme telefonicky. Jo to příliš komplikované na písemnou korespondenci.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Je zateplení sedlové střechy v tomto složení v pořádku?
Difúzní folie Ventia gold na krokvích 180mm, 160mm Isover Uni mezi krokve, pod krokve 180mm lepený EPS 100F, na něm nalepena a parotěsně spojena folie Jutafol N 110. Latě 40x60 přes EPS a folii přišroubované 300mm vruty ke krokvím(vruty podlepeny JutaDACH TPK SUPER).
Plánuji ještě prostor mezi latěmi vyplnit 40mm EPS a jako finální vrstvu 19mm palubky.
Nebo mám dát 40mm vaty?
Nebo dát reflexní folii a nechat prostor prázdný?
LX Luboš Xyz @lubos.xyzV konstrukci není možné pouze EPS polystyren přilepit pod krokve s tím, že se na EPS bude nějaká parozábrana lepit (nechápu jak) a teprve pak bude vytvořen rošt, který bude skrz EPS polystyren prokotven až do krokví. Byť tak, že kotvící prvky skrz parozábranu budou podtěsněny. Problém je v tom, že vybudované příčky oddělující místnosti prochází skrz parozábranu do konstrukce a tedy do konstrukce vedou vodní páru fakticky neřízeně, a dále že EPS polystyren připojený ke krokvím bud přenášet akustické projevy konstrukce, nemluvě o tom, že EPS nelze mechanicky bodově stlačovat (na rozdíl od XPS). Tj. vlastní plocha konstrukce v ploše místnosti po stránce difúzní bilance asi bude OK (za předpokladu běžné nadmořské výšky stavby a klimatu obytného prostoru v místnostech podkroví), ale celá plocha střechy nikoliv. Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a dořešit možnosti správného řešení. Otázka použití reflexní folie je podružní, jelikož Vaše konstrukce je již sama o sobě patrně dostatečně zateplená. Navíc není známo na jaký standart zateplení má být konstrukce vlastně provedena a jak je řešena výměna vzduchu interiéru. Spíš je otázka jaký klimat teploty a vlhkosti se předpokládá v interiéru a jaká je nadmořská výška stavby, tj. zda konstrukce náhodou nevyžaduje použít parozábranu s vysokou parotěsnou účinností. A to přitom předpokládám, že nad použitou difúzní membránou je skutečně funkční a správně nadimenzovaná ventilační vzduchová mezera (včetně otvorů pro vstup a výstup vzduchu) a že podstřešní membrána má slepené přesahy tak aby byla splněna třída těsnosti DHV 4 potřebná pro zateplenou střechu s jakýmkoliv 1 dalším zvýšeným požadavkem a zároveň aby podstřešní membrána vytvářena potřebnou větrotěsnost. Proto bych pro správné provedení dimenzování ventilace a způsobu provedení podstřešní membrány potřeboval znát přesný typ střešní krytiny, sklon a tvar střechy, délku sklonu střechy a místo stavby (z hlediska sněhového a větrného působení). Jak jsem výše uvedl, nejlépe bude spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý deň pán Rypl. Prosím o radu. V zime v našej strešnej konštrukcii kondenzuje para. Jedná sa o trojplášťovú strešnú konštrukciu, kde však došlo k tomu, že tepelná izolácia narástla na taký objem, že sa pravdepodobne na veľkej ploche dotýka podstrešnej fólie. Podstrešná fólia je Bramac Veltitech 120, teda nedifúzna fólia. Môže toto byť hlavná príčina kondenzácie pary? V zime, keď povolia mrazy, je vidieť mokré krokvy, keďže ešte nemáme urobený štablón (podbitie). Chystám sa dať podstrešnú fóliu vymeniť, preto Vás prosím o Váš názor a prípadne návrh novej fólie.
Veľmi pekne ďakujem.
Marek Lukáč, Prešov
ML Marek Lukáč @marek.lukacAno, pokud pod nízkodifúzní nekontaktní podstřešní fólií nefunguje spodní ventilační vzduchová mezera ať z příčiny ucpání spodní ventilační vzdchové mezery vatou nebo díky složitosti tvaru střechy bez provedení speciálních detailů (střešní okno, úžlabí, nároží), pak to může být jedna z příčin kondenzací vodních par v konstrukci v zimním období. Ale většinou tyto problémy nastávají v případě, že v konstrukci vzniká kumulace chyb, tj. že je ještě nějaká další chyba v konstrukci, např. nesprávně provedená parozábrana či něco co její funkčnost narušuje. Popř. neprodyšná (např. plechová) krytina a nefunkční i horní ventilace pod krytinou. Pokud mám doporučit nějakou vysocedifúzní kontaktní membránu, půjde určitě o nějaký typ membrány JUTADACH, ale pro přesné stanovení typu a způsobu provedení je potřeba znát sklon střechy, rozteče krokví, přesný typ střešní krytiny, složitost tvaru střechy, zda kontralatě a střešní latě budou s chemickou impregancí či ne, nadmořskou výšku stavby atd. Tj. zda bude či nebude nutné podtěsňovat kontralatě, lepit či nelepit přesahy membrány, použít zároveň chemicky odolnou membránu, či speciální membránu z důvodu nízkého sklonu.
Můžeme se spojit telefonicky ? tel.: +420 602 194 045
Jan Rypl, rypl at juta.cz
Dobrý den !
Mám na Vás velkou prosbu o radu, mám starší dům ve kterém probíhá rekonstrukce a mám problém :
V obývacím pokoji jsem se nechal přemluvit na přiznané trámy, jsou sice hotové a hezké, ale nastaly otázky ohledně parozábrany, především kvůli zapuštěnému osvětlení, které už jsem bohužel také zakoupil, ale i tloušťce izolace. Na přiloženém obrázku je to schematicky namalováno, trámy jsou od sebe nějakých 63 cm a rád bych zde umístil celkem 6 svítidel. ( V místnosti bude podlahové topení a krbová kamna, pokud je to nějak důležité )
Do mezery jedenáct cm by se dala vata tl. 12 , ale zda a jak vyřešit zahřívání světel, i když se jedná o LED technoogii, mám obavu že by to mohlo dělat binec, tedy dát tam raději nějaké domečky, výrobce světel udává minimum 10 cm volného prostoru nad, což je v podstatě až k záklopu ??? Dát tam krytky ( jedna stojí asi 500 to by snad šlo ) nebo alespoň květináčky a slepit je k té parozábraně ?
Nebudu to dělat sám, stavbám nerozumím, ale sdělení od sádrokartonáře že ,,by parotěs u světel neřešil, když se stejně na 250 místech propíchne vrutama od SDK´´ mě ( obzvláště po přečtení Vaší diskuze ) nějak neuklidnilo...
Z finančních důvodů si nemohu dovolit to celé nějak moc předělat , obzvláště když už mám fajnové omítky hotové, jde to prosím Vás nějak vyřešit ?
Napadlo mě třeba položit ještě na půdu kročejovou izolaci a OSB desky - jako na potvoru samozřejmě podkroví budu dělat asi tak za dva roky, takže půda je nevytápěná, střecha snad vydrží.
Mockrát děkuji za jakoukoliv odpověď a prosím ještě o sdělení, jaká parozábrana by se na to měla použít anebo ji tam raději rovnou nedávat ?
Hezký den přeji
Svoboda R.
RS Rostislav Svoboda @rostislav.svoboda1) parozábrana mezi vytápěným a nevytápěným prostorem rozhodně ano, jinak dojde ke kondenzaci vodních par v místě rosného bodu a tím bude zřejmě ta vata. Nacucá se jako houba a nebude izolovat=vyhozené peníze
2) všimněte si, jak moc se nechce vzduchu proudit oknem, když do něj dáte protihmyzí síť. To samé je s parozábranou proděravěnou vruty přes SDK-není důvod si myslet, že když přišroubuju SDK na parozábranu a podkonstrukci, tak je parozábrana zbytečná
3) 12cm vaty mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je bída i kdybyste použil hypersuper vatu s lambdou 0,32/0,33.
4) zkuste přemluvit manželku a buď nezachovat přiznané trámky, tj. udělat podkonstrukci, nebo jít s SDK mezi trámy níž, takže z toho budou přiznaná prkna/fošny (tj. z trámu bude vidět kousek).
5) energie levnější nebudou, zateplete teď, co to jde, předělávání vás bude stát raketu
6) vyhněte se vatě Izoroll Profi/Rotaflex, mám 20 balíků a nenabíhá do jmenovité tloušťky. Vzal jsem pro kontrolu 1 roli Knauf Classic 039 a to samé. Obě budu reklamovat. S předchozím Unirolem Profi a Ursou DF39 žádný problém.
7) též plánuji zapuštěná světla, konkrétně spoty na LED žárovky s paticí GU10. Nad světly musí být mezera kvůli odvodu tepla, ale to zejména pokud bych použil původní halogenový zdroj a ne LED. Zapojte si cvičně na stole jedno světlo s LED žárovkou a změřte si teplotu nahoře na patici a uvidíte. Zároveň se dělají zapuštěná LED světla, kruhová a čtvercová, ty snad netopí vůbec, protože jsou z hliníku, takže světlo je jeden velký chladič. K nim je mini zdroj. Těm stačí výška 3cm (jen ten zdroj).
8) parozábrany se dělají normální a samozhášivé, my si brali tu samozhášivou. Je to Jutafol nějaké číslo Special.
Budu dávat mezi krokve 12cm Unirol Profi, pod krokve budu dělat křížový rošt a SDK. Konstrukce pod krokvemi musí být co nejtenčí, protože pod tím je schodiště, jedná se o starý dům. Našel jsem, že CD profil má 27mm, krát 2=54mm, 6mm můžu přidat na nepřesnost krokví. Parozábrana bude na roštu, mezi SDK a roštem. Vejde se mi pod krokve 6cm Unirol profi? Nebo mám dát 5cm?
S Unirolem, stejně jako s SDK budu dělat poprvé.
Děkuji
Zdravím.
Řeším jak na dřevostavbě připojit parozábranu k plastovému oknu.
Někdo mě doporučuje nalepit ji na pásku, která je na okně.
Někdo až na rám okna.
Sám váhám, protože když jsem se díval na ty pásky u výrobce tak tam píše životnost 10let. Což se mě moc nelíbí.
Jsou to pásky Soudal
To budu mít za deset let mezi oknem a parozábranou "díru"?
Nebude tedy lepší přetáhnout folii až na rám a přilepit ji tam?
MP Martin Petlach @martin.petlachAno, systémové řešení je z boku na rám okna (před jeho zabudováním do konstrukce !!!) nalepit systémové okenní fólie (pro interiérovou stranu parotěsně-vzduchotěsné, pro exteriérovou stranu paropropustně-hydroizolační) a po zabudování okna do konstrukce následně tyto fólie pak napojovat v interiérové straně na hlavní parotěsnící vrstvu konstrukce a u exteriérové strany větrotěsnící vrstvu skladby.
Teoreticky lze parozábranu z hlavní plochy přivést až k rámu okna a pomocí pásky ( např. Jutafol SP 1) ji na rám okna nalepit. Ale pokud je již okno zabudováno, jak aby toto nalepení nebylo viditelné z interiéru ?
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den.Mám též problém se špatně udělanou střechou a nevím co dál.Na šikmé střeše mám difusní folii a na ní tu asfaltovou šindel a plastové odvětráky.A už po dvě zimy mám na nevytápěné půdě plíseň na střešních prknech, nejvíce nad kuchyňským prostorem.Parotěsná izolace tam není a ani vata a nevím co stím.Snažím se větrat výlezem ke komínu, ale problém se stejně vrací.Půjde stím ještě něco udělat?
PK Petra Konrádová @petra.konradovaV první řadě, pokud má mít difúzní fólie (např. Jutadach,...) v konstrukci nějakou funkci, musí nad ní následovat kontralatě (spádové latě), mezi kterými bude fungovat ventilační vzduchová mezera, jež zajistí aby měly kudy odtékat zafoukané vodní srážky či voda z kondenzací vzniklých pod krytinou, a zároveň nedojte k nepřípustné perforaci takové fólie kotvícími prvky střešní krytiny. Pokud jsou asfaltové šindele přímo na difúzní fólii a bednění, pak žádná z výše uvedených funkcí fungovat nemůže. Pokud jsou tedy asfaltové šindele přímo na fólii a bednění a toto bednění přímo na krokvích (a nebude se demontovat střešní krytina), pak je nezbytné pod celou plochou tohoto bednění (včetně zateplených šikmin) vytvořit funkční ventilační vzduchovou mezeru (proudící venkovní vzduch). Výška ventilační mezery je nutná min. 40 mm a při sklonu střechy menším jak 25° pak min. 60 mm (předpokládám, že délka sklonu Vaší střechy není větší jak 10 m). Ventilace však potřebuje i dole dostatečné nasávací otvory pro vstup venkovního vzduchu do ventilační mezery a nahoře pro každé pole mezi krokvemi dostatečné ventilační prvky v krytině pro výstup ventilace u hřebene (např. ventilační pás hřebene Armorvent Multi). Tj. tak aby větralo každé pole mezi krokvemi. To ovšem ve Vaší střeše lze provést pouze v případě, že střecha nemá střešní okna, úžlabí či sedlové vikýře (a u případného nároží je nutný ventilační hřebene nároží či ventilační prvky pro každé pole mezi krokvemi které u nároží končí). Teprve pak v konstrukci nastane systém, jež umožní odpařování vodních par z konstrukce.
Pokud chcete mít v zimním období v podkroví vytápěný prostor, pak je nutné aby bylo pod ventilační mezerou provedeno nejen zateplení stropu a případných šikmin, ale pokud se jedná o lehkou konstrukci (bez silné vrstvy kapilárních materiálů - zdivo, beton,....), pak se konstrukce neobejde i bez parotěsně-vzduchotěsnící vrstvy, která omezuje vstup vodních par z interiéru do konstrukce a zabrání "průvanu" vzduchu skrz konstrukci. Navíc kuchyně by měla mít nucený odtah digestoří, zvlášť pokud jsou používány plynové spotřebiče.
Pro konkrétní řešení je potřeba se spojit min. telefonicky, jelikož případných variant řešení konstrukce je několik a je potřeba znát alespoň základní informace o současné konstrukci a skladbě, a dále o místě stavby a klimatu interiérů.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den
Děláme rekontrukci šikmé (sedlové) střechy (se skolnem 52,42,32). Vzhledem ke stavu a stáří současné kontrukce děláme kompletní nový krov (plná vazba).
Podkroví bude obytné. Rozhodl jsem se pro nadkrokevní izolaci pomocí PIR desek o tloušce 140mm tak aby byl krov pohledový. Chceme žádat o dotace na ďílčí zateplení v programu Zelená úsporám.
Energetický specialista, výpočtem došel k závěru, že nadkrovení izolace o síle 140mm nebude pro úspěšnou žádost o dotaci dostatečná. Musel bych instalovat 180mm nadkrokevní izolace namísto 140mm. Vzhledem k ceně PIR izolace jsem se rozhodl pro dodatečnou izolaci 50mm minerální vaty mezi krokve.
Skladba nad krovem: Betonové tašky, latě/kotralatě 40mm, hydroizolace, kontralatě 30mm, PIR desky 140mm, OSB 22 mm
Skladba mezi krovy: minerální vlna 50mm, parotěs, SDK podhled
Krokve budou 140 / 180 (1140 mm osově od sebe) a chci je zachovat pohledové (tj. skladba izolace, profilu a SDK podhledu mezi krovy zabere tloušku 65mm. Minerální vlna se bude vkládat do U profilů SDK kontrukce)
Je možné úspěšně instalovat parozábranu mezi krokve?
Tady v diskuzích jsem se dočetl toto:
"Pokud se instaluje pod parozábranou další vrstva tepelné izolace, měla by mít min. 4 x menší účinnost, než je účinnost souvrství tepelné izolace za parozábranou směrem k exteriéru. "
Je možné instalovat parotěsnou fólii jinam, než hned za SDK? Například mezi OSB a PIR?
DC David Cermak @david.cermakPokud byste chtěl aplikovat parozábranu až pod tepelnou izolaci mezi krokvemi, pak se parozábrana (Jutafol Reflex N 150) pak na boky krokví a na navazující zdivo nalepuje tmelem JUTAFOL MASTIC a pojišťuje přítlačnou latí (což je ale velice pracné). Pak ale není možné aby nakrokevní PIR desky byly použity s kovovým opláštěním, ale je nutné použít PIR desky s paropropustným opláštěním, a místo OSB desky použít prkenné paropropustné bednění.
Pokud chcete parozábranu instalovat pod PIR panely tl. 140 mm na OSB desku, je to možné provést se stejnou parozábranou, ale pak nedoporučuji pod PIR panely dávat větší tloušťku tepelné izolace (vaty) jak 40 mm. Navíc je nutné vyřešit detail propojení parozábrany střechy vůči obvodovému zdivu v místě kde konstrukce střechy přechází přes konstrukci obvodového zdiva. Tj. v tomto místě musí parozábrana projít skrz OSB desku a na obvodové zdivo (dozděné až k OSB desce) být v místě co nejblíže k interiéru nalepená tmelem Jutafol Mastic (nebo na parozábranu obvodové stěny páskou Jutafol SP AL nebo Jutafol SP 1).
V obou případech pak takovou skladbu doporučuji pouze v případě, že v objektu pod konstrukcí střechy nebude prostor (místnost) s vysokým tepelně-vlhkostním namáháním nebo s přetlakovou ventilací. Tj. případná koupelna pod takovou konstrukcí bude s nucenou ventilací odtahovým ventilátorem (pokud v koupelně není karma nebo podtlaková či rovnovážná rekuperace).
Případné podrobnosti a další detaily můžeme řešit telefonicky.
PS : dále nechápu proč pod hydroizolaci (doporučuji Jutadach Monolitic 2AP) chcete dávat další kontralatě, když PIR desky bude přikotvovat horní 40 mm vysoká kontralať (umístěná nad hydroizolací) až do krokví speciálními vruty (např. UD od SFS intec). Tj. kde hydroizolace pak leží přímo na PIR deskách a horní kontralatě jsou podtěsněny páskou JUTADACH TPK SUPER.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, na staré rekreační chalupě jsme zobytnili část pokroví. Bohužel tepelnou isolaci poškodila částečně kuna (převážně v dolní svislé části u podlahy).
Složení šíkmé střechy: šablona Beronit na latích a kontralatích s odvětráním v hřebeni, folie Jutadach, dřevěné bednění. minerální vata mezi krokvemi, parozábrana, sádrokarton.
Je nějaká možnost doplnit tepelnou isolaci bez zásahu do střechy z venku a bez demontáže stávajícího sádrokartonu zevnitř? Rekonstrukci jsme provedli teprve před 8 lety. Děkuji za radu. M. T.
MT Miroslav Tichý @miroslav.tichyVzhledem k tomu, že podstřešní membrána je podepřena bedněním, je teoreticky možné tepelné izolace doplnit rozvolněnými vláknitými tepelnými izolacemi pneumatickým nafoukáním. Ale otázka je zda to ve Vaší konstrukci je vůbec možné provést bez zásahu do interiéru. To by musela posoudit firma toto provádějící nebo ještě lépe projektant.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den,
chtel bych zateplit nevytapenou pudu stareho domku a potreboval bych poradit jake folie pouzit. Skladba z mistnosti - omitka, rakos, prkeny zaklop, tramy 16cm, prkeny zaklop, skvara 6cm, beton 2cm (popraskany).
Jaka parozabrana by mela prijit pod tepelnou izolaci, ktera by mela byt ze strany pudy, tzn nad betonem, resp tramy?
Na domku je stara strecha (bobrovky), na pude se tedy pomerne dost prasi, je tedy potreba pouzit nejakou folii/textilii i shora tepelne izolace? V pripade ze ano, pripevnuje se folie se tyto folie po obvodu ke stenam jako parozabrana?
Ve strese je vikyr, na jizni stranu, pres ktery na pudu sviti slunce, je potom potreba pouzit UV odolnou folii?
Jak jsem pochopil, zakryti tepelne izolace OSB deskami neni vhodna variante, ze?
Predem dekuji za Vasi odpoved.
Tomas Nosek
TN Tomas Nosek @tomas.nosekVážený pane Nosek,
v první řadě je potřeba vědět kde stavba stojí (obec nebo nadmořská výška místa stavby) a dále jaký je plánován klimat (teplota, max. % vlhkost) v prostorech pod konstrukcí. A samozřejmě jaký typ tepelné izolace (vata, EPS, ....) a jaké tloušťky hodláte použít. Teprve pak je možné stanovit zda parozábranu je možné použít pod tepelnou izolací či zda je nutná až ze strany interiéru, a s jakou parotěsností. Popř. z hlediska nerovnosti povrchu betonu řešit otázku separaci parozábrany od betonu netkanou textilií.
Pokud budete z horní strany tepelnou izolaci zakrývat nějakou vysocedifúzní běžnou netkanou textilií z plastových vláken nebo vysocedifúzní membránou (slabědifúzní fólii pro zakrytí použít nelze), není možné aby trvale na ní působil vliv UV záření nějakou průhlednou konstrukcí střechy či fasády. Tj. takový průhledný prvek je pak potřeba zastínit, např. sololitovou deskou.
Membrána či netkaná textilie však v nulovém spádu nemůže plnit funkci vodotěsnosti, navíc není kam vodu odvést. Tj. může plnit funkci ochrany vůči prachu či proudění vzduchu vůči tepelné izolaci.
OSB či jiná nízkodifúzní deska skutečně jako zakrytí není vhodná. Jako pochůzí vrstvu by bylo ideální použít např. běžný prkenný záklop (se štěbinkami mezi prkny cca 2-3 mm)
Podrobnosti by bylo vhodnější řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl, ve zdejších příspěvcích jsem nenašel obdobný případ jako je můj, proto se chci zeptat na Váš názor:
rekonstrukce starého RD z cihel, strop v mezi patře je nově udělaný tak, že jsem položil 20 cm vysoká I-čka, na I-čkách leží trapézový plech (výška vlny plechu jsou 4 cm) a na plechu je nalitý beton ve tloušťce 10 cm (6 cm betonu, kde je vlna plechu nahoře). Nahoře bude tedy v budoucnu obyvatelné podkroví, v současné době je skladba A-střechy eternit, vysocedifúzní folie , celodřevěnný záklop (v současné době tento prostor není nevytápěný).
V přízemí je z betonového stropu spuštěn na 300 mm závěsech dvouúrovňový rošt připravený pro SDK a na tomto roštu položena vata 100 mm s lambdou 039. Z přízemí je vstupní otvor do podkroví cca 1000 x 3000 mm. Celé přízemí je řešeno jako otevřené, tj. obývák, kuchyň i jídelna jsou spojeny. Už se zde topí radiátory, vlhkost je 38-39%. Na podlaze je zatím jen beton, na který přijde položit "vana" z modifikovaného SBS pásu, podlahový polystyren, podlahové topení, beton, nášlapná vrstva
Otázka č. 1) Je potřeba dávat parozábranu v přízemí, když bude průchod do podkroví? Předpokládám, že případná vlhkost bude stoupat tímto otvorem do podkroví.
Otázka č. 2) Jaký postup zvolit při izolaci A-střechy v podkroví při dané konstrukci?
Děkuji,
David Bouchala
Dobrý den potřeboval bych poradit se zateplením a parozábranou u bungalovu 150m2 střecha vazníková 24° na střeše folie a betonová taška.
Zateplení bude 2x14cm vatou Neowool jedna vrstva bude mezi vazníky a druhá vrstva bude nad dvojitým roštem cd profilu daná křížem.
A teď zní otázka
1. dát parozábranu na spodní rošt UDčka kde budou uchyceny sdk desky? Bude to provrtané několika tisici šrouby možná bych to podlepil oboustrannou páskou co se dává na UDčka kvuli hluku aby to utěsnilo vrut okolo profilu.
2. Dát parozábranu mezi dva rošty CDčka ale je problém s napojením 1 vrstvy roštu CD s druhým muselo by se to oblepit páskou kolem té křížové spojky UDčka?
Která varianta bude lepší? Děkuij za radua vaši pomoc
Pyszko
LP lukas pyszko @lukas.pyszkoParozábranu nelze vkládat mezi 2 CD křížového roštu, jelikož nelze parotěsně vyřešit proseknutí křížovou spojkou.
Máte tedy 2 možnosti :
a) buď parozábranu nainstalovat až pod spodní CD křížového roštu, a po provedení jejího parotěsněného spojení a napojení před instalací desky SDK na parozábranu nalepit těsnící butylkaučukové pásky (např. Jutadach TPK Super) na všechny místa kam do parozábrany budou pronikat vruty desky SDK. (pozn. pěnové pásky toto těsnění nejsou schopné řešit.) Pak ale není vhodné do desky SDK zabudovávat prvky inž. sítí, zejména bodová svítidla, a je potřeba řešit těsnění všech pronikajících prvků pronikající parozábranou (kabely apod.)
b) nebo provést parozábranu až pod spodní CD křížového roštu a po provedení jejího parotěsněného spojení a napojení pak vytvořit další rošt nejlépe na přímých závěsech (nebo jezdcích CD), které lze podtěsnit oboustraně samolepící butylkaučukovou páskou (např. JUTAFOL SP 1). Viz. přílohy. Pak je možné v meziroštu vést inž. sítě s tím, že nebudou pronikat parozábranou a zároveň při dostatečné tl. meziroštu do desky zabudovat i bodová svítidla. Zároveň při použití reflexní fólie se tím nastartuje i výkon reflexe (vznikne vzduchová mezera mezi parozábranou a deskou SDK).
Jako typ parozábrany bych doporučoval použít Jutafol Reflex N 150 a jeho příslušné spojovací a těsnící komponenty
Dobrý večer,
prosím o radu ohledně velikosti vzduchové mezery mezi dřevěným podbitím a mineralní vatou? Budou stačit 4cm nebo to bude málo? Krokve mají rozměr 140*100*7m, rozteč 90-95 cm, sklon střechy kolem 40°. Ohledně instalační mezery mezi parozábranou a sdk...může být jakákoliv velikost mezery nebo ne? A je lepší tam dát vatu nebo už tam být nemusí? Mám tam v plánu vést instalaci elekt. a rozvody topení...
Děkuji za pomoc a cenné rady
S pozdravem Tomáš Langer
TL Tomáš Langer @tomas.langer285Pokud je sklon střechy 40° a délka krokví 7 m, pak z toho vyplývá, že nejnižší výška ventilační mezery v konstrukci střechy je potřeba min. 40 mm a čisté vstupní a čisté výstupní otvory pro fungování této ventilační mezery min.:234 cm2 na každým bm spodního kraje střechy a každý bm jedné strany vrcholu střechy. Pokud je bednění s krytinou přímo na krokvích a ventilační mezera se provádí pod tímto bedněním, pak takový systém je proveditelný pouze v případě, že střecha neobsahuje úžlabí či sedlové vikýře, a velice problematicky proveditelné pokud obsahuje nároží či střešní okna. Pokud totiž má ventilační mezera mezi krokvemi fungovat, musí mít dole dostatečný otvor pro vstup venkovního vzduchu do mezery, nahoře dostatečný ventilační prvek pro výstup vzduchu z ventilační mezery skrz krytinu do exteriéru (nikoliv jen do půdy) a nikde nesmí být proudění vzduchu ve ventilační mezeře přerušeno (stěnou, příčkou, střešním oknem atpod.).
Mezera mezi parozábranou a podhledem je vhodná zejména z důvodu, aby bylo možné přerušit plochu podhledu příčkou (z akustických důvodů) a přitom příčka neprocházela parozábranou, a aby vruty deky podhledu či procházející prvky inž. sítí neprocházely parozábranou (z parotěsně vzduchotěsnících důvodů).
Tj. pokud tedy budete používat běžné zateplení vatou běžné lambdy (max. 0,039 W/m.K), pak z Vaší situace a 140 mm krokví vyplývá potřeba skladby :
- bednění s krytinou
- 40 mm ventilační vzduchová mezera
- větrotěsnící membrána Jutadach napnutá mezi krokvemi
- 100 mm vaty mezi krokvemi
- 60 mm vaty mezi 60 mm dřevěnými latěmi křížem proti krokvím
- parotěsně spojená a napojená parozábrana Jutafol N 110
- rošt pro desku podhledu s vloženou 40 mm vatou (zde vést kabely apod.)
- deska podhledu
Pokud bude v podkroví i koupelna (či jiné tepelně vlhkostně namáhaný interiér), pak je nutné aby měla větrání nucenou ventilací odtahovým ventilátorem (pokud tam ovšem nebude karma).
Případné detaily spojení a napojení parozábran a systémové lepící a těsnící komponenty najdete na :
e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual_10_2014.pdf
PS : výše uvedené doporučení nenahrazuje projektovou dokumentaci jelikož nejsou známyvvšechny souvislosti skladby a stavby.
Další konzultace prosím veďme telefonicky. Děkuji.
Jan Rypl
O šikmých střechách a vrtvách šikmé střechy píšeme také na inovovaném portálu ESTAV.cz v tématu Vrstvy šikmé střechy http://www.estav.cz/cz/vrstvy-sikmych-st…
Obsahuje základní informace o parozábraně http://www.estav.cz/cz/106.parozabrana-v… i o větrání šikmé střechy http://www.estav.cz/cz/33.vetrani-sikmyc…
Vaše redakce TZB-info
Šikmá střecha sedlová, pultová, valbová - všechny musí mít správnou skladbu. Tašky, laťování, pojistná hydroizolace, tepelná izolace parozábrana tvoří skladbu.
Parotěsnicí vrstva brání pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu difuzí do skladby střechy. Difuze vodní páry skrz skladbu konstrukce je přirozeným jevem a nastává vlivem rozdílného parciálního…
Chystam se na zatepleni podkrovi
Skladba strechy z exterieru je
- stresni keramicka krytina tondach
- late a kontralate (oboje 4cm)
- difuzni folie Judatach 135 (jen prekryv, spoje nelepeny)
Sklon strechy 35 stupnu
Krokve i klestiny vysky 220 mm
V mistech klestin je plan vlozit 220mm vaty mezi klestiny, nad to pricny dreveny rost vysky 6-10cm, opet vatu, zaklop prknama se skvirama. Pod klestiny prijde reflexni parozabrana, na ni pricne zavesy (podlepene asi paskou judatach SP1) pro SDK rost vysky 4cm.
Otazka zni zda tento rost vycpat taky vatou (pak bych nad klestiny dal uz jen 6cm) nebo tu nechat volno (pak bych dal nad klestiny 10 cm). V tomto prostoru je v planu vest veskere instalace.
Dalsi dotaz se tyka oblasti sikmin.
Zde pujde 220mm vaty mezi krokve, na krokve dreveny pricny rost 4cm, opet vystlat vatou, na tento rost se uchyti parozabrana (mozna reflexivni). Na tento dreveny rost bych opet rad vytvoril pomoci pricnych zavesu rost pro SDK (asi 6cm), ktery vycpu vatou. Jedna vec mi, ale neni jasna. Pokud dam CD profily opet kolmo na vodorovny dreveny rost, tak budou ve svisle poloze. Nikde jsem vsak takoveto provedeni nevidel. Je to mozne nebo CD profily maji byt kolme na krokve (rovnobezne s drevenym rostem)
Dik za odpoved
JP Jiri Prokop @jiri.prokop076Pokud se instaluje pod parozábranou další vrstva tepelné izolace, měla by mít min. 4 x menší účinnost, než je účinnost souvrství tepelné izolace za parozábranou směrem k exteriéru. Tj. pokud chcete pod parozábranu přidat do meziroštu 60 mm tepelné izolace, za parozábranou by pak mělo být souvrství tepelných izolací o celkové tloušťce alespoň 240 mm. Samozřejmě za předpokladu, že mluvíme o tepelných izolacích se stejnou či velice podobnou lambdou, a rovněž za situace, kde pod takovou konstrukcí nebude místnost s vysokým tepelně vlhkostním namáháním.
Pokud do šikmin chcete pod parozábranu vytvářet rošt pro 60 mm tepelné izolace, nedoporučuji pak jako držáky CD profilů používat přímé závěsy, ale je potřeba použít místo nich stavěcí třmeny. U vodorovné konstrukce stropu použití dlouhých přímých závěsů problém není.
Podrobnosti, prosím, řešme telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jakou vybrat parozábranu. Šikmá střecha je zateplena vatou (16 cm), poté konstrukce na sádrokarton - vyplněno vatou (5cm). Parozábrana bude připevněna na konstrukci a na to bude nasedat sádrokarton. Podle vašeho článku je bez mezery mezi zateplením a sádrokartonem parozábrana s reflexní fólií zbytečná, rady z "okolí" se rozcházejí od použití obyčejného igelitu až po reflexní fólii (např. guttafol Al). jestli byste mi mohl poradit nějaký typ fólie (Alu ano, ne, popř. gramáž fólie) Děkuji. L. Ž.
LŽ Libuše Želibabková @libuse.zelibabkovaV první řadě je potřeba říci, že aplikace parozábrany přímo pod desku SDK není úplně šťastné řešení. Vzhledem k tomu, že parozábrana bude přímo pod deskou SDK, nejen že vlivem průniků vrutů desky SDK do parozábrany dochází k výraznému snížení parotěsně-vzduchotěsnící schopnosti parozábrany a nefunguje reflexní účinnost případně použitých reflexních parozábran, ale nelze pak do desky SDK zabudovávat prvky inž. sítí, zejména bodová svítidla apod. Vzhledem k tomu, že příčky mezi místnostmi by při běžné situaci pak neměli pronikat plochou parozábrany, nastane situace, že rošt s deskou SDK bude procházet z jedné místnosti do druhé, což bude mít výrazně negativní vliv na průnik hluku z jedné místnosti do druhé. Pokud Vám tedy tyto skutečnosti nevadí, pak je teoreticky možné sice parozábranu aplikovat přímo pod desku SDK, ale před montáží desky na parozábranu je potřeba na parozábranu na všechny místa kam do parozábrany budou pronikat vruty desky SDK nalepit butylkaučukovou těsnící pásku (např. JUTADACH TPK SUPER). A to zejména v případě, že objektu je plánovaná rekuperace, nebo přetlaková ventilace, popř. v interiéru je plánován složitější klimat než +21°C/50% vlhkost, popř. je potřeba zachovat plnou původní parotěsnost použité parozábrany, např. z důvodu snížené možnosti odparu do exteriéru.
Pro stanovení typu (parotěsnosti) parozábrany do Vaší konstrukce je však potřeba znát nejen Vámi zaslanou skladbu, ale i informaci co následuje za tepelnou izolací mezi krokvemi směrem k exteriéru (zda něco snižuje potenciál odparu či nikoliv), místo stavby - obec (nebo nadmořskou výšku) a zejména plánovaný klimat v interiéru/ech (teplota a vlhkost). Tj. zda do vaší konstrukce bude stačit pouze vysoceparotěsná a elastická parozábrana (např. Jutafol Reflex N 150), nebo zda bude ještě nutno těsnit průniky vrutů desky SDK příslušnou páskou, popř. zda bude nutno úplně změnit skladbu. Určitě do takové konstrukce nedoporučuji použít parobrzdu či běžnou parozábranu s Sd hodnotou menší jak 100 m bez nutnosti těsnění pronikajících vrutů desky SDK.
Asi by bylo vhodné se spojit telefonicky, abychom si upřesnili souvislosti skladby a podmínek objektu.
Základní informace o aplikacích a použití těsnících a spojovacích komponentů najdete na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
zdravim ,chystam sa si spravit novustrechu . ..ako krytina pojde kanadsky asfaltovy sindel a celodebnenie krokvy 150mm , to uz mam kupene doma .porade mi prosim ake folie ,izolaciu kupit a postupnost od exterieru az k podhladu (sadrokarton)zvolit aby to bolo co nejlepsie .kde ake odvetranie nechat a tak .dakujem
Dobrý deň
Potreboval by som zatepliť maringotku chcem to robiť cez víkend
Chcel by som to tak možno urobitˇ s niektorých variánt :
1 , použijem EPS , /latovanie / EPS /je potrebná nejaká folia s interieru ?
2 , použijem EPS /latovanie / čadičová izolácia / je potrebná nejaká folia s interieru?
3 , Minerálna vlna je opäť potrebná fólia s interieru ?
Vonkajšiu stenu , chcem použiť kanadsky šindeľ pod neho , Jutadach 135 .
Bude to OK ?
Alebo napíšte konkrétne riešenie a použitie materiáalov ?
Hrúbka izolacie cca 70 mm. Keď tak priložím aj obrázky ako to vyzerá s vnútra .
S pozdravom
Miki
MS miki syvy @miki.syvyNeznám základní souvislosti konstrukce (sklony, vnější materiály, existence ventilačních mezer atd.) abych mohl něco doporučit, tudíž potřebuji se s Vámi spojit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, zjistil jsem problém s kondenzací vody na horním záklopu dřevěného stropu. Skladba z místnosti - omítka, rákos, podbití prkna, dehtová lepenka, 10 cm izolace kamenná vata, vzduchová mezera 6 cm, záklop prkna, lepenka, 4 cm beton. Trámy 16 cm. Předpokládám, že problém je v uzavření horního záklopu lepenkou a betonem. Jak postupovat dále? Odstranit beton a lepenku, nechat záklop s mezerami a bez ohledu na nevyhovující tepelnou izolaci stropu konstrukci nechat nezateplenou. Pokud zateplit, jakou zvolit skladbu. Strop je mezi vytápěnou místností I.NP a nevytápěnou, dobře větranou půdou. Místnosti mají malou výšku 245 cm, takže montáž podhledu, sdk a parotěsu z místnosti je problematická. Je možno tuto skladbu stropu řešit nějakým způsobem jako difuzně otevřenou bez parotěsu? Zajímalo by mě řešení, které navrhujete v podobném dotazu v minulosti. Dotaz z 25.11.2011 13.22. autor Katka Nová. Děkuji za odpověď.
MP Miroslav Poláček @miroslav.polacekProblém je patrně v tom, že spodní lepenka pod tepelnou izolací parotěsně nekryje ze spodní strany trámy ani patrně na boky trámů není nalepena, tj. nefunguje jako dostatečně účinná parotěsnící vrstva jež má omezovat vstup vodních par z vytápěného prostoru do konstrukce, a horní lepenka výrazně blokuje potenciál odparu kondenzací vodních par z konstrukce do prostoru větrané půdy. Pak je otázka zda ještě např. další prvky inž. sítí (např. kabely, bodová svítidla apod.) netěsněně nepronikají spodní lepenkou, čímž by byla narušena i vzduchotěsnost spodní strany tohoto pláště. Navíc současná úroveň zateplení naprosto nevyhovuje základním požadavkům norem, a to ani platné do roku 2005, nemluvě o tom, že vlivem dlouhotrvající vlhkosti v konstrukci bude i současná tepelná izolace patrně již zdegradovaná. Tj. patrně by bylo vhodné úplně demontovat současné horní vrstvy včetně tepelné izolace, do prostoru mezi trámy vložit parotěsnící vrstvu (např. Jutafol N 110), na boky trámů a na navazující obvodové zdivo vždy co nejníže k podhledu ji nalepit tmelem (např. Jutafol Mastic). POZOR - parozábrana nesmí vrchem trámy obalovat !!! A následně do konstrukce mezi trámy vložit novou tepelnou izolaci - vatu do celého prostoru mezi trámy (16 cm). Pak na horní stranu trámů křížem proti trámům přidat latě 40x60 mm (max. 50 cm od sebe) mezi ně vložit další 40 mm tepelnou izolaci a vše s horní strany zaklopit difúzním prkenným záklopem (se štěrbinkami mezi prkny cca 2-3 mm). Popř. pod prkna je možné vložit netkanou textilii (ochrana tepelné izolaci proti prachu). PS : vycházím z předpokladu, že použijete vatu s běžnou lambdou 0,039-0,040 W/m.K, jsou použity běžné profily trámů a jejich rozteče, a potřebujete zateplit pouze na úroveň základního normativního požadavku.
Podmínka takové konstrukce však je, že pod stropem nebude vysoce tepelně-vlhkostně namáhaný prostor, tj. případná koupelna musí mít nucený odtah ventilátorem. Tj. klimat max.: +21°C/50% vlhkost.
Další souvislosti by však bylo vhodnější řešit telefonicky, jelikož okolní konstrukce popř. současné provedení spodního podbití může vykazovat souvislosti znemožňující takové řešení.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
můžete mi, prosím, poradit, zda je nutné dávat parotěsku JUTAFOL N110 v případě, že se SDK deskami jen snižují betonové stropy v NED bungalovu? Strop je z tvárnic BS Klatovy, z interiéru veškeré spáry zatmelovány Weber tmelem 700, funkci parotěsné zábrany stropu se řeší z půdy pomocé gumoasfaltu. Na stropě na půdě je pak ještě 40 cm EPS.
Sádrokartonář mi říká, že další parotěska mezi betonovým stropem a SDK být nemusí, ale pokud ji chci, že ji tam dá.
Skladba z interiéru na půdu je tedy:
SDK > partotěska > plošně tmel > betonové tvárnice > beton > gumoasfaltový nátěr > 40 cm EPS > nezateplená půda
Díky za názory.
LB Lu Br @lu.brPokud je nosná 30 cm konstrukce stropu z kapilárních materiálů shora opatřena gumoasfaltem, nad nímž následuje tepelný izolant EPS o tl. 40 cm, který s hora není následně zakryt žádným nízkodifúzním materiálem a prostor půdy nad tím je účinně větrán, pak parozábrana pod SDK již není potřeba, resp. byla by spíše v konstrukci negativem. Samozřejmě v případě, že mluvíme o případu, že interiérem je prostor klimatem "obytného prostoru" nikoliv tepelně vlhkostně namáhaný prostor.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
rád by jsem Vás poprosil o řešení skladby zateplení střechy. Nejsem stavebník a pokrývač který nám opravuje střechu má svůj názor, který se ne úplně shoduje s tím co jsem prozatím pročítal.
Nyní je z interiéru stávající heraklitové zateplení na prknech. To je na krokvích(v.140mm)+nově daná minerální izolace120mm(nevim ted přesně typ) +mezera 20mm +paropropustná kontaktí folie alfatop 325vdm +kontalatě +latě pro tašky +tašky stodo12, sklon střechy je 45° v nadm.výšce 600m.n.m.
Pokud by měla být pod minerální izolací ještě parozábrana, jaké jsou možnosti instalace, když ji nelze umístit pod krokve? případně jiné řešení, ale v interiéru jsou již místnosti(cca r.1950).
Děkuji J.S.
JS jaromir steblo @jaromir.stebloPotřeboval bych se s Vámi spojit telefonicky, jelikož potřebuji znát další souvislosti skladby konstrukce a interiéru.
S pozdravem
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den ,pane Rypl, moje otazka zní jednoduše, vestavba podkroví ,skladba střechy nasledovně krokve 160mm,difuzní kontaktní folie,latě 60x40mm,kontra latě 60x40mm,osb 18mm ,šindel u spodní hrany střechy 8 cm ventilačni mezera ,hřeben osazen multivent v pásu po celé délce .Mineralní izolace160mm lambda0.35 mezi krokve nasledně ještě jedna vrstva izolace ,čili 32cm izolace lambda 0.35 ,hydrofobizovaná ,difuzně otevřena ,rošt 12,5mm ,stěrka +perlinka ,štuk ,natěr. Otazka tedy zní jak se bude kce chovat s a bez parozabrany .děkuji Tůma
VT Viktor Tůma @viktor.tumaPředpokládám, že sklon Vaší střechy není menší jak 25° a délka sklonu není větší jak 10 m. Pak by totiž použité kontralatě (výška ventilační mezery) byly nedostatečné.
Za prvé je otázka zda současná zateplená skladba vytváří dostatečnou vzduchotěsnost konstrukce v celé ploše, tj. zabránění průniku vzduchu mezi interiérem a exteriérem (zejména ve vazbě na průniky a zabudované prvky inž. sítí, a pak napojení hlavní plochy na navazující konstrukce, např. příčky, rámy stř. oken, průniky konstrukcí atpod.).
Pokud vzduchotěsnost funguje, pak vše závisí na tom jaký bude rozdíl teplot a vlhkosti (parciální tlak) mezi interiérem a exteriérem. Pokud bude rozdíl malý, konstrukce to patrně přežije i bez parozábrany, pokud bude velký, pak asi ne. Tj. čím větší budou venku mrazy a čím na vyšší teplotu budete v interiéru topit a čím déle tento jen bude trvat, tím větší problém s kondenzacemi v takové konstrukci bez použití parozábrany mohou nastat.
Tj. záleží zejména na klimatu (teplota a vlhkost) interiéru a na místě stavby (klimatu exteriéru). Jinak se to bude chovat v Praze a jinak např. v Šumperku. Dále pak záleží na systému vytápění a klimatizace interiéru. Jinak se konstrukce bude chovat v případě vytápění Petrami či krbem vtahující do komína vzduch z vytápěné místnosti interiéru, a jinak v případě použití přímotopu či radiátorů. Jinak v případě podtlakové ventilace a jinak v případě přetlakové ventilace interiéru.
Pokud nejsou známy všechny souvislosti nelze stanovit zda to bez parozábrany vyhoví či nikoliv. Často stačí i nepatrná změna teploty interiéru o několik stupňů či změna vlhkosti v interiéru jen o 10-15% a to co původně bez parozábrany vyhovělo, již při změně podmínek nevyhoví.
Ale to by asi bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den. Zvazujem postavit halu na tenis zo samonosnej oblukovej konstrukcie. zvnutra je ta hala vpodstate rovna. vyska haly cca 7m, širka asi 15. chcel by som si to sam zateplit, pri vystavbe mi firma z vnutornej strany urobi uchyty pre sadrokartonovu konstrukciu. videl som urobene take zateplenie (foto ako to robi firma). urobia konstrukciu na sadrokarton, povkladaju tam izolaciu,ktora sa priamo opiera o stenu haly, na to daju parozabranu a zaklop bud sadrokarton,alebo plech. Citam o odvetravani pri zateplovani a v tomto systeme ho nevidim. Aky je Vas nazor na toto zateplenie? V zime sa hala realne vykuruje na cca 17-19 stupnov infražiaričmi. Dakujem za radu
Dobrý den,prosím o radu ,jakou mám koupit kvalitní reflexní parozábranu. Děkuji
PP petr petr @petr.petr315V první řadě je potřeba znát skladbu vrstev a podmínky konstrukce a vnitřního klimatu, teprve pak lze stanovit jakou parozábranu a kam a jak ji do konstrukce umístit.
Asi by bylo nejvhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den, momentalne realizujem zateplenie podkrovia na starom dome. Zateplenie je riesene nad kliestiny, nie az do stitu. Zial pri realizacii krovu ktory sa robil na 2casti mi jedna partia dala pod kontralaty nekontaktnu difuznu foliu ( ako parozabrana ale mechanicky perforovana). Na druhej casti strechy je uz pouzita vysokodifuzna folia. Na streche je profilovany plech. Nakolko som chcel mat pokrovie "vzduchotesne" tak som realizoval zateplenie 2x15 (mineralna vlna) ako 2 plastovu strechu , teda vlna natlacena az na foliu a odvetranie az nad foliou, teda medzi latovanim a foliou. ALE v casti kde bola ta "zla" folia som nechal este aj vzduchovu medzeru medzeru medzi foliou a vlnou 3cm. Tuto medzeru som vsak nechal otvorenu iba smerom nahor teda do pokrovneho nezatepleneho priestoru nad kliestinami. Zospodu bola uzavreta osb doskami + natlacena vata za pomurnicou. Dufal som ze taketo odvetranie nekontaktnej folie bude stacit. Po ukonceni parozabrany ( vykonana dobre ) som zacal temperovat cca 15 stupnou. Nieco sa murovalo ale nie moc velke mokre procesy. Zial po skontrolovani cez stresny vylez sa folia dost vazne rosila a postrceni ruky do vzduchovej medzery bola mokra aj povrchovo vata. Neostavalo mi nic ine ako to zospodu "odstuplovat" tie osb dosky a nechat to prevetravat kominovym efektom zospodu cez podbitie vylozenia strechy az po stit. Teda v 2ch vzduchovych medzerach aj nad foliou aj pod. Konecne k otazke :))) Bude to takto uz fungovat ? Ako velmi je ochladzovana takato konstrukcia ked studeny vzduch v zime -10 prudi rovno nad izolaciou a priamo ju ochladzuje. Je ulozena v 2vrstvach ale dajme tomu ze sa niekde zabudla daka spara, moze sa tento vzduch dostat az na povrch pod parozabranu ? Neustalim prudenim vzduchu mi nebude vata postupne vylietavat a zvetravat ? Viem, ze trojplastove strechy sa bezne robili , robia. Aj som sa to volakedy ucil na skole :) ale chcel by som si ozrejmit tieto fakty lebo sedliacky rozum mi vravi, ze prudenie vzduchu ochladzuje :) Niekde som cital, ze pri R dajme tomu 5.0 mi pri takomto prevetravani klesne dajme tomu na 4.8 ale viac nie. Co je na tom pravda? Dakujem za odpovede. Dufam, ze som nepridal rovnaku otazku aka tu uz bola :)
PP Partizen partizen @partizen.partizenBohužel Vás musím zklamat. Při 2 cm ventilační mezeře nad a 2 cm ventilační mezeře pod takovou podstřešní fólií a s takovým typem krytiny, pak fakticky účinné ventilační proudění v takové mezeře vůbec nenastane. Nejmenší možná výška jedné ventilační mezery v takové situaci je potřeba 4 cm (pod fólií pokud nemá slepené přesahy min. 3 cm). A to ještě za předpokladu, že střecha nemá sklon střechy delší jak 10 m.
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602 194045
Dobrý den
chtěl bych se poradit ohledně zateplení střechy a použití parozábrany na dřevěným roštu.
první dotaz,na jedné půlce baráku mám novou plechovou střechu satjam zbíjené vazniky vyplněné lisovanou izolací rockwool 14cm foto 2 a mezery jsem překryl 2cm polystyrenem foto 1,
dotaz 1:mám ještě případně přelepit polistyrenem i vaznik kde kouká v mezeře mezi latěma? lať má 4cm.
dotaz 2:na druhé polovině střechy mám pálené tašky nově olaťováno a namořené a nainjektované proti škudcům krovy.
chci použít 14cm vatu knauf insulation pak dřevěné latě 4cm.
dotaz:Mám ještě 5cm vatu rockwool,můžu jí dopasovat pak mezi dřevěný rošt jako vymezení spar?
jak pak s parozábranou?můžu jí dát už přímo na dřevěný rošt a uchytit pak na ni sádrokarton,chci použít taky hliníkovou parozábranu?,krovy mám přizděné viz foto 5,parotěsku mám tahat až za zeď,nebo lze to napojit přímo na ytong?děkuji za info Jeřábek
FJ filip jeřábek @filip.jerabekVážený pane Jeřábek,
abych mohl na vaše dotazy Vám skutečně relevantě odpovědět, potřebuji znát množství dalších souvisejících informací ohledně konstrukce. Zejména sklony střech, způsob a dimenzace střešní ventilace, typ (klimat interiérů), vazby na provedení příček atd.
Můžete mi zavolat nebo poslat SMS, abych Vám mohl zavolat ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den. Obraciam sa na Vas s prosbou o radu. Rozhodol som sa zateplit podkrovie domu, avsak narazil som na problem. Absencia vetrania. Skladba strechy je asfaltovy sindel, lepenka, plny zaklop doskami. Strecha je jednoducha sedlova, bez stresnych okien. Krokvy maju vysku 17 cm. Na hrebeni strechy nie je problem dorobit vhodne vetranie, ale ako vyriesit nasavanie vzduchu ? Podhlad je z tatranskeho profilu, ktory je nabity priamo na doskach. Moj napad je, vyrezat z pomurnice tak 4 cm( vzduchova medzera ) nabit zospodu od odklapu az hore na krokvy latky, ktorymi pripevnim difuznu foliu, tym zaroven vymedzim potrebnu vzduchovu medzeru a zabezpecim vetranie pod odklapom az hore po hreben. Na tie latky v podhlade zase pribijem tatransky profill. Moze byt ?
Dakujem za radu
S pozdravom Maros Idlbek
MI Maroš Idlbek @maros.idlbek970Pokud je střecha jednoduchá sedlová bez nároží a úžlabí a střešních oken, lze teoreticky spodní nutnou ventilaci pod bedněním s neprodyšnou krytinou dodatečně vytvořit. Znamená to ale nejen vytvořit spodní nasávací spáry u krajů střechy pro vstup vzduchu do ventilační mezery (tj. mezi obvodovým zdivem a bedněním a případné otvory v podbití přesahu střechy), ale i vytvořit ventilační hřeben střechy - ideálně ventilační pás hřebene, např. Armourvent Multi (včetně dostatečně velkého proříznutí lepenky a bednění) pro výstup vzduchu z ventilační mezery zpět do exteriéru. Vzduchová mezera nemůže končit v prostoru půdy (střešní dutiny) či řešit výstup ventilace jen otvory ve štítech budovy.
Velikost ventilační mezery a nezbytná velikost otvorů pro vstup a výstup ventilace se mění podle toho jaký je přesný sklon střechy a jaká je vzdálenost mezi okrajem střechy a hřebenem střechy (délka krokví) - viz. ČSN 731901 Navrhování střech, tabulka E.1. Bez těchto informací nelze stanovit dimenzaci ani výšky ventilační mezery ani otvorů pro její fungování.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602 194045
Dobrý den,
na dřevostavbě je z exteriéru složení obvodové zdi takto:
-prkenný záklop
-lať 30/50mm
-difúzní fólie
-trámová konstrukce v tl.240mm vyplněná izolací
-osb deska tl.15mm pero+drážka s lepeným spojem
pak by měla následovat sdk předstěna na kovový rošt a můj dotaz zní, zda-li je nutné použít na kovový rošt, nebo osb deky parozábranu, jestliže by tuto funkci neplnila osb deska. Děkuji za odpověď.
VK Vladimír Kolisko @vladimir.kolisko15 mm OSB deska s těsněnými spoji má hodnotu parotěsnosti Sd cca 1-2 m, kdežto běžná správně provedená parozábrana má hodnotu Sd cca 30-40 m, vysoúčinné parozábrany více jak Sd 100 m. Tj. OSB deska se nechová jako parozábrana, ale pouze jako parobrzda.
Otázka tedy vzniká taková:
Zda současná hodnota parotěsnosti OSB desky je dostatečná pro danou konstrukci (ve vazbě na plánovanou teplotu a vlhkost v interiéru, místo stavby a paropropustnost vnější difúzní fólie) tak, aby v konstrukci nevznikaly kondenzace větší jak 100 g/m2/rok, a aby potenciál odparu byl větší než je velikost kondenzací a aby dřevo uvnitř konstrukce nepřekračovalo rovnovážnou vlhkost větší jak 16%.
Jelikož však není znám ani plánovanovaný klimat interiéru(teplota, vlhkost a způsob vytápění), ani místo stavby, ani difúzní vlastnosti vnější difúzní fólie, ani technické hodnoty použité tepelné izolace, pak nelze stanovit, zda je nutné k OSB desce ještě přidat parozábranu a pokud ano pak s jakou parotěsností.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Dobrý den, renovuji starý dům a na části domu, kde je rovná střecha (nevím jakého složení) , se po montáži roštu, vložení izolace (200mm) a instalaci parotěsky Den Braven klasik 110 se při současných vedrech na parozábraně - na straně k izolaci - objevila vlhkost. V domě proběhly před více než 3 měsíci - betonové podlahy, omítky (nevím jestli ta vlhkost ještě není důsledkem těchto prací), netopí se, stále větráno. Všude jsem se dočetl jen o problémech v zimním období, na odvětrávaných střechách...apod. Co mám udělat pro minimalizaci tohoto jevu, případně pro jeho úplné odstranění.
Předem děkuji za případné rady.
Dobrý den,
Rozhodnul jsem se pro rekonstrukci půdních prostor. Půda byla v hrozném stavu tak jsem to vzal pěkně od podlahy. Uvědomuji si, že každá práce jde udělat dobře nebo špatně. Snažím se postupovat vždy s rozvahou. Před danou činností se vždy pečlivě připravit zjistim informace od odborníku a ověřit si správnost na internetu. Při zateplení střechy jsem pečlivě dbal na dodržení všech postupů výrobce.
Včera jsem šel půdu zkontrolovat a všimnul jsem si na více místech vlhkosti za parozábranou ze strany od interieru.
Skladba střechy:
Kanadský šindel
lepenka
dřevěný zaklop
Při zateplení jsem postupoval takto:
izolaci jsem použil Rockwool desky 160
parozábranu JutaFOL N 140 SPECIAL
mezi střechou a izolaci Rockwool je mezera cca 50 mm
prostor mezi střechou a izolaci je odvětrán
Problém vzniknul při extrémní změně venkovní teploty.
Na některých místech lze pozorovat, že mezi parozábranou a Rockwoolem je vlhkost, při přitlačení se parozábrana lehce přilepí na zateplovák.
Jak velký je to problém?
Děkuji Karel
KS Karel Sikora @karel.sikoraVlastní samotná vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a bedněním s krytinou nic neřeší. Ventilace v ní nastane pouze v momentě, že dole budou dostatečné otvory pro vstup venkovního vzduchu do této mezery mezi obvodovým zdivem a bedněním s krytinou a nahoře bude dostatečně nadimenzované ventilační prvky krytiny u hřebene či ventilační hřebenáč, a to pro každé pole mezi krokvemi, tj. tak aby větralo každé pole mezi krokvemi. Ventilační "okýnka" pouze ve štítových stěnách skutečnou ventilaci v zateplených šikminách nevytvoří. Dimenzace vstupních a výstupních otvorů pak záleží na tom, jaký je konkrétní sklon střechy a jaká je délka krokví. Tj. pokud u hřebene střechy nejsou dostatečné ventilační prvky krytiny vůči všem polím mezi krokvemi (což vyplývá ze zaslaných fotek), pak ve vaší střeše faktická ventilační mezera, jež má umožňovat odpar vodních pár z konstrukce, nefunguje.
Pokud je bednění s krytinou přímo na krokvích , pak nelze ventilaci fakticky vytvořit vůbec pokud má střecha úžlabí a velice složitě pokud má střešní okna či nároží.
Další otázka pak vzniká, zda a jak je parozábrana provedena , zda, jak a čím je parotěsně slepena a napojena na navazující a pronikající konstrukce, jak je provedena skladba vůči příčkám budovy, vůči kotvení podhledu, zabudovaným prvkům inž. sítí atd. Tj. zda skutečně vytváří funkční parotěsně/vzduchotěsnící vrstvu konstrukce
Můžeme se spojit telefonicky ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl, avšak je trochu mimo mísu. Nepsal jsem, že se rosí rám střešního okna. Rosí se spodní část okna. K faktu, že je to parozábranou, jsem došel sledováním. Když je objet neobývaný, řádově několik dní, ale stále vytápěný na cca 23 - 24 C, tak je sklo čisté. Okna jsou namontována v souladu a Vámi udávané hodnoty skel se již dávno a dávno snad ani nedělají. Čekal jsem v odpovědi, že napíšete něco z praxe, ale zatím jen zákony a normy. Tím přesvědčíte nějaké drobné stavitele, kteří Vám prostě věří. Vím, že parozábrana je skvělá věc pro stavbu, avšak musí být zhotovena bezchybně. Troufám si říci, že je to tak ve 2 - 5 % staveb. Ona totiž realita na stavbě bývá dosti odlišná od vašich technologických postupů a jiných návodů. Dobře zhotovená parozábrana je pak v realitě v některých detailech téměř neproveditelná. Tak třeba z praxe, vyzkoušel jsem ve stavbě RD u dvou totožných místností následující. Jedna místnost se jen zaizolovala a v druhé se navíc zhotovila parozábrana. V parozábraně se na náhodném místě udělal otvor cca 5cm. V objektu se prováděli běžné stavební práce a objekt byl temperován na cca 5 - 15 C. Doba testu cca 4 měsíce - zima. Teď se Vás chci zeptat, na váš odhad, jak test dopadl a jaké řešení by bylo z hlediska případného trvalého umístění lepší ???? Zajímá mne Váš názor, ne zákony, normy a podobné. Děkuji a těším se na odpověď. Dušek
MD marcel dušek @marcel.dusekPokud se okno rosí na spodní straně okna, pak příčinou může být nesprávně provedené ostění okna směrem k podlaze, kde místo aby vedlo kolmo k podlaze je provedeno kolmo vůči ploše střechy. Pak se zdroj tepla, jež má být umístěný pod oknem nemůže dostávat ke spodní straně okna, ale až do středu okna, tj. teplý vzduch spodní plochu střešního okna "neomývá", tj. nezvyšuje povrchovou teplotu střešního okna a tím vzniká příčina kondenzací na místě okna, kde teplý vzduch "neohřívá" plochu okna. Ale o už jsem uváděl jako chyby z praxe. Popř. je u spodního okraje okna nedostatečná tloušťka tepelné izolace v konstrukci nebo není parozábrana parotěsně u spodního rámu na rám okna nalepena, tj. vlhkost pronikající v tomto místě do tepelné izolace její funkci výrazně degraduje.
Jinak se chová konstrukce, kde je interiér skutečně vytápěn na běžnou teplotu využívaného a používaného interiéru, tj. teplota určitě nad 20°C, a jinak se chová konstrukce, kde interiér je pouze temperován na 5-15°C. To se nedá srovnávat. Navíc se konstrukce bude chovat jinak v zimě kdy venku je -5°C a jinak když venku bude v zimě -15°C.
Osobně po stavbách s "průšvihy" jezdím už 18 let, tj. situace na stavbách a proveditelnost parotěsnící vrstvy osobně znám. Pokud si o tom chcete popovídat, pak mi prosím zavolejte na : 602194045. Prosím v době od 07.00 do 15.00 hod. Děkuji.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, otázku parozábrany řeším několik let. Nejsem přesvědčen o správné volbě parozábrany. Z vlastní zkušenosti, bydlím v RD v podkroví, mám zhotovenou parozábranu dosti poctivě. Výsledek, stále se v zimním období velmi rosí střešní okna / Rotto /, praská omítka ve styku s parozábranou. Jelikož jsme stavební firma a občas děláme nějakou tu rekonstrukci domů, stáří cca 30 let, kde byla použitá tehdejší izolace - něco jako svačinový papír, na kterém je vrstva nějaké skelné vaty. Nestalo se, že by vata byla nějak vlhká a papír vždy šustil, jak byl suchý. Podotýkám, že rekonstrukce byly jak v létě tak v zimě. Asi před 7 lety jsem problematiku parozábrany řešil na nějaké výstavbě se 2 architekty a bylo mi řečeno, že v SRN již se od parozábrany plošně upouští. Stavby provádíme samozřejmě v souladu, tj s parozábranou. Osobně můj názor je, že bez parozábrany vata během zimy pochytá nějakou vlhkost a tím se zhorší její vlastnosti, avšak pokud je prostup v celé ploše, tak ztráta nebude nikterak dramatická. A v letním období ve střešním plášti velmi rychle vyschne, pokud je střešní plášť z hora difuzní a odvětrávaný. Něco jiného by asi bylo mít rekuperaci nebo řízené větrání, tam o použití nepochybuji.
Tak že, parozábranu ano nebo ne ????? Jinak koukám, že zde velmi často odpovídá výrobce. Když budu výrobce, zřejmě budu vždy propagovat své výrobky. Tím rozhodně nechci zlehčovat tuto problematiku.
MD marcel dušek @marcel.dusekRosení na povrchu či rámu střešního okna většinou není problém a otázka parozábrany v konstrukci. Buď je to problém nesprávně provedeného ostění střešního okna nahoře a dole, nebo neprovedení zdroje tepla pod střešním oknem, nebo příliš vysoká vlhkost ve vytápěném interiéru (obytný prostor se kalkuluje na +21°C a max. 55% vlhkost), tj. nedostatečné větrání interiéru. Popř. to může mít vazbu i na neprovedení či nedostatečně nadimenzované tepelné izolace kolem rámu střešního okna, popř. parotěsné nenalepení parozábrany na rám střešního okna. Popř. to může být i okno s nesprávnou příliš vysokou tepelnou vodivostí, tj. Uw větší jak 1,5 W/m2.K u šikmé střechy, či Uw větší jak 1,7 W/m2.K u strmé střechy.
Ohledně instalace parozábrany v konstrukci ano nebo ne je jednoduchá odpověď . Z požadavků ze zákona závazné normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí a hlava 7 Šíření vzduchu konstrukcí a budovou, vyplývá, že musí být dodrženo :
a) v konstrukci nesmí nastávat větší kondenzace jak 0,1 kg/m2/rok
b) možnost odparu vodních par z konstrukce musí být větší jak velikost kondenzací v ní vznikající
c) zabudované dřevo by nemělo přepračovat rovnovážnou vlhkost 16%
d) konstrukce musí být dostatečně vzduchotěsná
Tj. pokud tomuto vyhovuje konstrukce s provedením bez parozábrany, pak parozábrana skutečně není potřeba. Většinou ale konstrukce bez parozábrany, s běžným zateplením a jen s SDK deskou, navíc s detaily jako jsou střešní okna, tomuto v žádném případě nevyhoví. Ale problém je v tom, že každá skladba je jiná, protože závisí nejen na skladbě konstrukce, ale i na teplotě a vlhkosti v interiéru a klimatu exteriéru (místo stavby). Jinak se bude konstrukce chovat vůči obýváku (s parciálním tlakem 1243 Pa), jinak vůči koupelně (s parciálním tlakem 2216 Pa), a zároveň jinak vůči klimatu exteriéru Praha, a jinak vůči klimatu exteriéru Trutnov, tj. s výrazně jinými vnějšími teplotami během období roku.
Navíc fóliovou parobrzdu často v konstrukci nahrazuje jiná vrstva konstrukce, např. slepená a těsněná OSB deska.
Tj. má doporučení, byť jsem aplikační technik výrobce, vychází jednoznačně z požadavků platných norem.
Pokud byste měl potřebu jakýchkoliv konzultací, jsem Vám plně k dispozici.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
Mám v podstatě v celém domě provedené parotěsné fólie dle manuálu mimo obývací pokoj.
Během dvou let plánuji rekonstrukci této místnosti a zároveň i dodělání parotěsné izolace ale v současné době je skladba stropu-omítka,rákosový strop,prknový záklop,mezi trámy izolace ISOVER 16cm a znovu dřevěný záklop.Půda je větraná a nevyužívaná.
Bohužel vzhledem k absenci parotěsné fólie kondenzuje v izolaci voda a stává se nefunkční.
Napadla mne varianta výměny Isover za foukanou celulózu která by měla dobře odvádět vodní páry a tudíž pokud by nebyla uzavřena záklopem z trámů(z OSB desek nastojato by jsem vytvořil pouze „chodníčky“ pro omezený pohyb) tak by mohla být funkční.
Děkuji za rady
Němeček
MN Miroslav Němeček @miroslav.nemecek967Dobrý den,
jakou máte RV v obýváku? Máte v záklopu na půdě větrací mezery?
Já to mám podobně a nic mi ve vatě nekondenzuje.
Dobrý den pane Rypl.
Zajímalo by mne jestli mebrána Koratech 150 dodávana k paleným taškám Wienerberger je ekvivalent Jutadach 150.
Děkuji.
PG petr gres @petr.gresPotřebuji dodat k Vaší membráně CE dokument vypracovaný dle EN 13859-1 (technický list). Pak Vám mohu sdělit více, tj. která membrána JUTA je ekvivalentem membrány KORATECH 150.
Prosím pošlete jen na můj e-mail.: rypl at juta.cz
Případně si můžete porovnat data podle CE technického listu sám, CE dokument pro JUTADACH 150 je uveden na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/2012_c…
Jan Rypl, rypl at juta.cz,tel.: 602194045
Dobrý den pane Ryple,
jsem moc rád, že jsem narazil na toto vlákno a na Vás, protože už nevím na koho se mám obrátit. Před rokem jsem dostavěl dům a stále marně bojuji s problémem srážení vody pod fólií Jutadach 135 (mezi fólií a vatou) a to jen na jedné straně domu - na severní. Když jsem přemýšlel, čím by to mohlo být, tak mě napadly varianty, ve kterých se problematická strana od té druhé liší:
1. Je na sever a nesvítí tam tolik sluníčko. Ale to by snad vadit nemělo.
2. Není tam hotové podbití
3. Na té straně je břeh, na který je protažena střecha z průhledného lexanu. Je možné, že v takto vzniklé chodbě se v zimě více tlačí vlhko vzhůru pod střechu
Na půdě, kde je vata jen v podlaze a od podlahy ke štítu pod střešní membránou už vata není, se žádná vlhkost netvoří. Problém začal r.2011 na podzim, to se tu ještě netopilo a nebydlelo. Budu vděčný za jakoukoli radu. První 4 fotky jsou z jižní strany, tam je absolutní sucho.
Děkuji a hezký den, Petr Vaňátko
Dobrý den.
Budu zateplovat šikmou střechu rodinného domu a potřebuji poradit 2 věci:
1) jaká je mechanická pevnost parotěsné folie (níže upřesním proč)
2) je potřeba na parozábranu v místě jejího přilepení ke krokvovému nástavci Rigips lepit pásku Jutadach TPK Super v místech přišroubování stavěcích třmenů?
Ad. 1) budu vkládat mezikrokvovou izolaci 140 mm vlnu a podkrokvovou izolaci 140 mm vlnu. 2. vrstva izolace bude držet jen mezi krokvovými nástavci, na které bude přílepená prarotěsná zábrana, která bude až následně pevně spojena 2 ks šroubů do plechu se stavěcím třmenem. Vnitřní délka kroví je 5,6 m a úhel střechy 38°. Unese to parotěsná folie?
Děkuji.
JT Jiří Trávníček @jiri.travnicek7981) Pokud budete používat kvalitní renomované armované parozábrany, tj. s výztužnou mřížkou, např. všechny typy parozábran Jutafol, jejich pevnost je obrovská, např. u Jutafol Reflex N 150 je pevnost jen u 5 cm širokého proužku parozábrany větší jak 280 N v podélném směru a 250 N v příčném směru. Tj. roztržení parozábrany působením váhy od běžné vláknité tepelné izolace na celou plochu parábrany naprosto nehrozí. Podstatně větší problém to však je pro spojovací prvky pro lepení přesahů parozábran mezi sebou, popř. u detailu nalepení parozábrana na navazující či pronikající konstrukce a prvky. Aby se tedy parozábrana neprohýbala v ploše mezi krokvovými závěsy, existuje pro toto velice jednoduché a laciné řešení, a to jak pro šikminy tak pro stropy. A to, že stejný stavěcí třmen, který drží CD pod krokvovým nástavcem, se vloží shora do CD profilu (bez nutnosti mechanického zakotvení) do poloviční vzdálenosti mezi nesoucími stavěcími třmeny CD profilu. Tím dojde k podepření parozábrany a zároveň zachování vzduchové instalační mezery mezi parozábranou a deskou podhledu. Jelikož vzdálenost nosných třmenů CD profilu nemůže být větší jak 100 cm a paralelní vzdálenost CD profilů nemůže být větší jak 50 cm, pak s použitím přídavného podložení vloženým třmenem je vzdálenost podepření parozábrany ve sponu max. 50 x 50 cm, což je naprosto dostatečné pro to aby se parozábrana vlivem hmotnosti tepelných izolací neprohýbala a nebyly tak zatěžovány spojované detaily. Viz. přiložené fotografie (pokud neprojdou, kontaktujte mne přímo e-mailem - pošlu je přímo).
2) Těsnění parozábrany u stavěcího třmenu vůči pronikajícím vrutům skrz parozábranu do plošky stavěcího třmenu doporučuji zejména v případě, že je použita vysoceparotěsně účinná parozábrana, a zejména v případě, že v interiéru se nachází prostor s vysoce tepelně-vlhkostně namáhaným klimatem, nebo v případě, že konstrukce má problém s možností odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru. Není však nutné používat pásku Jutadach TPK Super, jelikož zde stačí použít pásku Jutafol SP 1 stejně jako se to provádí u přímých závěsů - viz. příložená fotografie.
Pro další konzultace mne, prosím, kontaktujte telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Ryple,
rád bych se Vás dotázal na názor týkající se umístění parozábrany v konstrukci námi plánovaného domu (viz. přiložený obrázek). Původní záměr byl dát parozábranu mezi prkenný záklop (spíše to budou OSB desky) a minerální vatu - vyznačeno červenou čárou. Rozhodli jsme se tak z důvodu "jednoduchosti" montáže a neznehodnocení folie vruty. Napadá mě však otázka, zda-li nebude docházet k plesnivění mezi stropem z SDK a vrstvou OSB desek? V tomto prostoru bude vést elektroinstalace a vzduchotechnika. Nebo by bylo jednodušší umístit ji "klasicky" mezi SDK a profily, které jej budou držet (vyznačeno žlutou čárou) a místa, kde budou procházet vruty podlepit páskou JutaDACH TPK SUPER?
Děkuji za Váš názor.
MM Michal Macek @michal.macekPředpokládám, že parozábrana položená na OSB desce nebo na prkenném záklopu následně shora zakrytá tepelnou izolací nebude následně prokotvena dalšími prvky a nebudou jí procházet příčky budovy. Z tohoto důvodu to vidím jako šťastnější řešení, než parozábranu aplikovat přímo pod deskou SDK, kde by bylo nutno nejen řešit těsnění pronikajících vrutů desky SDK páskou Jutadach TPK SUPER, ale bylo by potřeba řešit i parotěsné napojení pronikajících kabelů, potrubí vzduchotechniky, napojení vůči příčkám (podle toho jak příčky skrz parozábranu zasahují), a nešlo by de facto do SDK zabudovávat bodová svítidla atpod. Dále by bylo složité řešit napojení parozábrany na zdivo.
Pod parozábranou (v původním umístění za záklopu) nemůže kondenzovat voda, jelikož rosný bod bude za parozábranou v tepelných izolacích. Jedinný problém by byl v případě, že pokud by pod SDK byl interiér klimatu typu bazén či jiný prostor s vysokým tepelně-vlhkostním namáháním, kde by bylo nutno podhled provést (přerušit či vytvořit) tak aby vzduch interiéru pod SDK byl dostatečně propojen se vzduchem dutiny za deskou SDK.
Typ parozábrany a spojovací komponenty a detaily najdete na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Jako zakrývající difúzní fólii na tepelnou izolaci lze použít kterýkoiliv typ membrány JUTADACH.
Mám však značné výhrady pro návrh střešní skladby, kde není umožněno odvodnění pojistné hydroizolace (buď je krytina přímo na PHI nebo v konstrukci chybí kontralať) a navíc z hlediska sklonu střechy 10° je velice omezen výběr jak možného typu PHI a jejího provedení, tak i možné krytiny.
Asi by bylo vhodné spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Prosím o radu správného zakončení příček z cihel HELUZ 11,5 v podkrovním prostoru: V celém podkroví je parozábrana napojena na obvodové zdi a příčky (nevede přes příčky! ani nejsou duté cihly zaslepeny). Nemůže docházet ke kondenzaci vlhkosti nad těmito příčkami, příčky vyčnívají nad SDK cca. 3cm a jen nad nimi 30 cm minerální vaty? Díky
MF Martina Fučíková @martina.fucikovaV tomto případě skutečně vzniká Vámi popisované riziko s kondenzacemi nad takovými příčkami (sice zděné, ale difúzní příčky a velice málo zasahující za úroveň spoje s parozábranou), tj. parozábrana by měla správně takové příčky vrchem obalovat a být parotěsně napojena na plochu parozábrany mezi příčkami.
Viz. technické podklady v Aplikačním manuálu na str. 41, předposlední odstavec dole na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Bylo by však potřeba se telefonicky spojit a upřesnit si souvislosti.
Jan Rypl, ryp at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
v rodinném domku mám kompletně zatepleno podkroví, chybí již jen finálně vytmelit sádrokarton a vymalovat. Při pročítání zdejší diskuse jsem však zjistil skutečnost, která mě velmi zneklidňuje - podle názoru všeobecně přijímaného v tomto diskusním vláknu jsem použil špatnou parozábranu. Složení střechy směrem z exteriéru je: eternit, lepenka, prkenné bednění, ventilační mezera vymezená latěmi, difůzní folie Dekten 135, izolace 12 cm mezi krokvemi, izolace 12 cm pod krokvemi, rošt z CD profilů, parozábrana Dekfol N 110 standard, sádrokarton. Jak je patrné ze skladby, tak vruty kotvící sádrokarton pronikají přes parozábranu. Tato skutečnost mě mírně znejistila před samotnou montáží, avšak měl jsem to tak v projektu, bylo to zmíněno jako možné řešení ve dvou knihách o sádrokartonu, a tak se moje nejistota rozptýlila a montáž jsem takto provedl. Nyní vím, že při tomto řešení jsem měl spíše použít vysoceúčinnou parozábranu, která by se perforací vruty znehodnotila na středně účinnou. Kladu si však otázku co nyní!? Je pro mne jen velmi těžko představitelné, že budu všechen sádrokarton demontovat a dávat tam lepší folii. Nechci, aby moje otázka zněla naivně, ale opravdu je reálná kondenzace vodní páry ve vatě či na prkenném bednění jen dírkami po vrutech? De facto se ani o dírku nejedná, protože je v dírce vrut a tato dírka je mezi dvěma pevnými materiály - CD a SDK. Jinak jsem parozábranu lepil až úzkostlivě poctivě - měl jsem koupeny ty velmi drahé pásky, které drží jako "čert" a ke všem dalším konstrukcím jsem folii lepil kvalitním a správným tmelem. Uvažuji nad tím tak, že jistota kondenzace se teoreticky bude špatně posuzovat, resp. bude záviset na dalších spolupůsobících faktorech - jaká bude relativní vlhkost vzduchu, jak bude účinná větrací mezera, jaký typ místností v podkroví bude. V můj prospěch dle mého názoru hraje fakt, že v podkroví nebude koupelna ani kuchyň. Bude tam dětský pokoj, pokoj pro hosty, pracovna a sklad.
Moc prosím zkušenější kolegy o názor k mé situaci. Demontovali byste to? Lze provést nějaké ad hoc opatření, které riziko kondenzace sníží (intenzivnější větrání, paronepropustný nátěr)?
Moc děkuji
JČ Jaroslav Člupný @jaroslav.clupnyVáš dotaz : Dobrý den,
v rodinném domku mám zatepleno podkroví (24 cm vaty, parozábrana, SDK) a hotovu podlahu skládající se z: rákosový strop - podbití - trám - původní prkna - kročejová izolace tl. 25 mm a dvě OSB desky tl. 18 mm kladené do kříže. V podkroví zatím netopíme a dnes jsem si s hrůzou uvědomil, že mezi místnostmi dole a podkrovím vzniká teplotní rozdíl, což spolu s nepropustnostní OSB desek v podlaze mohlo způsobit kondenzaci vodní páry na spodní straně OSB desek. Zatím žádné velké mrazy nebyly, a tak teplota v podkroví je i bez vytápění stále v rozmezí 12-15 stupňů. Chci se, prosím, zeptat, zda za těchto podmínek mohlo teoreticky dojít ke kondenzaci vodních par ze spodních místností? Dole topíme na cca. 22 stupňů a jsou tam v podstatě všechny typy místností - koupelna, kuchyň, obývací pokoj, atd. Ve spodních místnostech dost větráme a máme původní starší okna, která příliš netěsní. Moc děkuji za názor
Odpověď :
Pokud bude teplota v současném nevytápěném podkroví okolo 12-15°C a ve vytápěném prostoru pod stropem je cca 22° a max. 55% vlhkost, pak se v konstrukci pod OSB deskami patrně nic dít nebude. V momentě jakmile dojde vlivem nízkých venkovních teplot k prochlazení nevytápěného podkroví výrazně pod 10°C, mohou být OSB desky obrovským problémem, jelikož v konstrukci budou OSB desky výrazně omezovat možnost odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru (větrané půdy). Pak by mohlo docházet ke vzniku kumulujících se kondenzací pod OSB deskami. Situace může být o to horší pokud je někde chyba v provedení parozábrany pod tepelnou izolací stropu, zejména pokud je přímo pod deskou SDK a je děrována vruty deskou SDK bez použití těsnění vůči vrutům či není někde parotěsně spojena či napojena na navazující či pronikající materiály a konstrukce, popř. je vada vada provedení v místě průniku příčkou.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Zdravím, přihodil jsem i svou malokresbu jak bych asi zateplení střechy s parozabranou a SDK udělal ale nevím jestli je to vhodné tak jak jsem to nakreslil. V SDK budou světla takže tam asi budu muset vydlabat díru do parozábrany (je to OK nebo to může dělat problém)
1) Je lepší dát parozábranu pod obě izolace nebo mezi?
2) Stačí udělat jen jednu plochu CDček které budou přichycené do trámků. Na CD budou ležet obě řady izolace a zespod bude připevněn SDK. Udrží to? Nebude se to prověšovat?
Za rady předem děkuji.
PN Petr Nesét @petr.neseta) Parozábranu nelze instalovat mezi 20 a 15 cm tepelnou izolaci, jelikož zde vzniká poměr tl. vaty nad a pod parozábranou 1,3 : 1, ale min. poměr je 4 : 1, resp. lépe 5 : 1. ´= riziko vzniku kondenzace v 15 cm vatě pod parozábranou.
b) Při instalaci parozábrany přímo pod deskou SDK by bylo potřeba na parozábranu nalepit pásku Jutadach TPK SUPER tak, aby pronikající vruty desky SDK byly v místech půniku do parozábrany těsněny ! Do takové konstrukce však nedoporučuji instalovat zabudovaná bodová svítidla.
c) pokud v místnostech pod konstrukcí není prostor s vysokým tepelně -vlhkostním namáháním, pak by bylo nejvhodnější spodní 15 cm vatu rozdělit na 2 vrstvy, tj. 8 + 6 cm, s tím že skladba bude :
- 20 cm vaty mezi krokvemi
- 8 cm vaty pod krokvemi (v přídavném dřevěném roštu, křížem proti krokvím)
- parotěsně spojená a napojená parozábrana (Jutafol N 110)
- 6 cm vaty v roštu pro SDK (zde vedení inž. sítí - kabely) s páskou Jutafol SP 1 podtěsněnými závěsy
- deska SDK se zabudovanými bodovými svítidly
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky.
Případné detaily spojování a těsnění parozábrany a čím to provést je možné najít v Aplikačním manuálu na :
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplika…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Snad jsem pochopil správně, že parozábrana slouží pouze k tomu, aby v konstrukci včetně izolace nekondenzovala voda ze vzduchu z prostor, ve kterých je vyšší teplota (tedy např. z obytných prostor ven v topném období). Tu vodu je však stejně nutné nějak odvádět ven - tedy buď větráním nebo kondenzací, což jsou energeticky anebo technicky náročná řešení.
Proč záměrně nezkonstruovat stropní konstrukci difuzně prostupnou, aby vlhkost šla pryč a odpadla starost s větráním a plísněmi?
Máme totiž problém s vlhkostí - v rozích a hranách místností nahoře i dole se nám dělají od podzima do jara drobné nevýrazné šedé až žluté flíčky - po vysavování na měsíc zmizí (ačkoliv v omítce měl být nějaký protiplísňový přípravek) - tak to bude asi nějaká plíseň. Manželce to vadí.
Jedná se o 4 roky starou novostavbu - zateplené pouze přízemí (30cm bloky Protherm + 8/10cm polystyren (s přesahem >30 cm pod i nad místnost) + kdovíjak propustná omítka); strop: sádrokarton + parozábrana + 30cm vaty + ca 15mm OSB desky na půdu, nad půdou - paropropustná fólie Bramac + betonové tašky). Topíme hlavně krbovými kamny, při vaření vždy větráme, v koupelně vlhkostí řízený ventilátor, oba ventilátory spouští další, který nahání do domu vzduch z půdy; větráme nározově také okny. Mimochodem - okna jsme nedávali do středu stěny, jak je zvykem, ale zároveň s bloky, aby se jich fasádní polystyren dotýkal a překrýval rám asi o 2cm - a osvědčilo se to, nikde okolo oken jsme žádnou plíseň ještě neobjevili.
1) Co si myslíte, kdybychom úplně zrušili parozábranu a OSB desky nad stropem - nahradili prkennou podlahou? Máte někdo zkušnost s podobným řešením - po několik sezón? Myslíte, že by se odstraněním parozábrany zhoršila i izolační schopnost této stropní izolace?
2) kdybychom chtěli zobytnit podkroví a udělat difúzně průchozí konstrukci těstně pod střechou - střecha je jednoduchá sedlová střecha se sklonem 35° bez úžlabí - šlo by to takto? : sádrokarton (nebo něco pdobného, ale rád bych nehořlavého - máte tip?) - 25cm vaty - stávající paropropustná střešní fólie - betonové tašky
Dobry den
mám v plánu pultovou střechu, z duvodu ušetření, plánuji střešní krokve mít i jako nosne trámy stropu.
složení:
krytina
celoprkenný záklop
kontralať
difuzní fólie
krokve 22cm
izolace:
20cm mezi krokve a 20cm pod krokve,
podkrokevní izolace by ležela na SDK roštu na krokvových závěsech,
Parozábrana nalepena oboustrannou lepicí páskou v cele ploše CD profilu.
problém mi vzniká tady, ač nemam rád parozábranu až na CD profilech, abych nemusel dělat rošt 20cm vysoký kvůli podkrokevní izolaci, volím tuhle variantu.
tím směruji k mému problému, jak nyní řešit bodová světla ?
u halogenových světel je dokonce potřeba mít vzduchovou mezeru, tudíž bych nejen musel vyškubat vatu, ale také bych porušil parozábranu.
případně máte jiné řešení jak udělat 20cm podkrokevní izolaci bez roštu ale aby parozábrana byla nad CD profily ??
moc si vážím pomoci.
TJ tomáš Jersák @tomas.jersakMůžete využít systém krokových nástavců, kde pod krokve lze bez roštu umístit až 160 mm tepelné izolace, pak provést parotěsně spojenou a napojenou parozábranu (např. Jutafol N 110 + příslušné lepící komponenty) a pak za pomoci stavěcích třmenů a CD profilů vytvořit vlastní rošt pro SDK s bodovými svítidly s tím, že roštu bude další malá (např. 40 mm) vrstva tepelné izolace. Aby se parozábrana pod váhou tepelné izolace neprohýbala, doporučuji do poloviční vzálenosti mezi třmeny do CD profilu vložit ještě jeden třmen, který parozábranu podepře.
Nebo proveďte parozábranu dle Vašeho původního záměru, ale na parozábranu na všechny místa kam do parozábrany budou pronikat vruty desky SDK nalepte pásku Jutadach TPK Super tak, aby vruty desky SDK pronikající parozábranou nezničili její vzduchotěsnost/parotěsnost. Bodová svítidla pak proveďte na odsazené ploše SDK (rampě) pod hlavní deskou SDK.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky nebo přímo e-mailem.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl, potřeboval bych poradit jak dodatečně dozateplit objekt s pozinkovou falcovanou střechu, nikde se nemůžu dopátrat správného prac. postupu, proto se obracím na Vás.
Jedná se o rekreační objekt, podezdívka je ze škvárových tvárnic(přízemí nijak nezatepleno), zateplení budu provádět svépomocí v podkroví.Objekt je v zimě používán velice málo a v oblasti netrpíme přílišným vlhkem.
Složení střechy:
pozinkový plech
lepenka
dřevěné deskové pobití
krokve 14 x 11
Složení bočního štítu:
pobití palubkami
dřevěné deskovové pobití
Zateplovat bych chtěl izolací Isover profi 100mm, mezi krokve.Pod krokvemi nemůžu prostor kvůli výšce dále zmenšovat.Tím by vznikl větrací prostor 4 cm na cirkulaci vzduchu.Větrání by bylo odspodu otevřené a nad kleštinami je velký prostor cca 120cm na výšku a délka je 6 metrů, který zůstane volný.Poté aplikovat parozábranu ukončenou vespodu na podezdívce.
Otázkou pro mě je zda ve štítu aplikovat difusní folii, když tam jistojistě nezatéká?
Tam bych chtěl pouze vložit vatu a pokrýt parozábranou na kterou by byla dokonale nalepena parozábrana ze šikmé střechy.
Vidíte tento postup jak správný?
Děkuji za jakkoukoliv odpověď či konzultaci.Pro představu přidávám fotky ze zmiňovaného podkroví.
JŽ Jakub Žaloudek @jakub.zaloudekVážený pane Žaloudek,
v první řadě potřebuji vědět přesný sklon střechy a délku sklonu střechy. Z toho je pak možno stanovit dimenzaci nejnižší výšky ventilační mezery a dimenzaci otvorů pro vstup vzduchu dole do mezery a výstup vzduchu z mezery přes krytinu do exteriéru u vrcholu střechy (vzduchu nemůže končit v půdě, tím ventilace vůbec nenastane !).
Dále je potřeba vědět, o jakou střechu se jedná, tj. zda je jednoduchá sedlová, nebo zda má nároží, úžlabí atd. Pokud by měla úžlabí je provedení zateplení ze spoda u Vaší současné skladby fakticky neproveditelné, jelikož z úžlabí nelze provést nasávání vzduchu do nezbytné ventilační mezery do těch polí mezi krokvemi, které do úžlabí navazují.
Instalací jen 100 mm vaty mezi krokvemi byť s lambdou 0,033, v žádném případě nesplní ze zákona závazné požadavky na maximální možný součinitel tepelné vodivosti konstrukce, tj. hodnotu U 0,24 W/m2.K (pro šikmou střechu) a U 0,30 W/m2.K (pro strmou střechu).
Mezi ventilační mezeru a tepelnou izolaci samozřejmě vysocedifúzní membránu Jutadach (jako větrotěsnící prvek) vložit lze.
U štítu je potřeba vědět jako je skladba současného venkovního obkladu, tj. zda obkladem na difúzní membránu bude či nebude působit slunce (štěrbinami či otvory). Pokud ne pak stačí běžná membrána Jutadach, pokud ano pak buď Jutadach Thermoisol WB nebo JUTATOP WB (podle toho jaká je velikost štěrbin či otvorů).
Pro stanovení typu parozábrany (její parotěsnosti a způsobu provedení) je potřeba vědětm jaký bude klimat interiéru pod konstrukcí (bazén, koupelna, obývák, ........), tj. jaká se plánuje teplota a vlhkost vnitřního prostředí, popř. jaký bude zvolen způsob vytápění.
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky a ujasnit si souvislosti skladeb.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl,
potřeboval bych poradit. Chceme si dělat sadrokartonové podhledy v přízemním domku. Nevíme jak umístit parozábranu když v obyváku a v koupelně chce mít nějaké bodovky. Půda pochozí celá nebude jen nějaké menší místo. Kleštiny jsou vysoké 18 cm ty leží na pozednici, která má 14cm a pak by začínal konstrukce stropu.
VR Vladimír Rosecký @vladimir.roseckyVážený pane Rosecký,
rád Vám v této věci poradím, ale potřebuji se s Vámi spojit telefonicky (ujasnit si další souvislosti) a pak následně e-mailem, abych mohl doporučit příslušnou konstrukci a případně poslat podklady.
Můžete mi sdělit Váš telefon a e-mial na můj e-mail nebo SMS na tel. ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Prosím o radu,
rád bych udělal pod vrcholem střechy na půdě nouzovou ložnici, v podstatě jen matrace na zemi a úzkou uličku na chalupě, která by byla užívána max. 2 měsíce v létě a pak občas o víkendech, v zimě prakticky vůbec. Střecha je eternit na prknech. Pod tímto vrcholem střechy jsou původní ložnice, hliněné omýtky na rákosu. Vzhledem k minimálnímu prostoru a cenovým možnostem hledám po této stránce nějaké velmi úsporné řešení. Nerad bych rovněž zasahoval do stávající střechy.
Bylo možné pro tyto účely utvořit pouze mezeru na prknech s latí, dále minerální izolaci mezi krokve a na krokvé osb desky, především pro to, aby v létě nebylo v prostoru takové teplo?
Postavit skladbu jaká je uváděná pro bydlení, nemá vzhledem
k účelu použití smysl.
Děkuji
TG Tomáš Gerö @tomas.geroV tomto případě by asi bylo vhodnější spojit se telefonicky, abychom si upřesnili Vaše požadavky na funkčnost konstrukce, a zejména zabránění případného ucpání či obnovení ventilace střešního pláště s následnou instalací zateplení tak, aby se podstřešní prostor v létě nepřehříval.
S pozdravem
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Chystám se zateplit podkorvní část domu u valbové střechy.
Současná skladba je :
1) IKO šablony - výměna cca před 10lety
2) nějaká bílá geotextilie
3) prknové bodbití viz. obr.
krokve jsou 13x10 vzdálené od sebe 86cm
Můj záměr je - mezi krokve dát 13cm izolaci potom pod krokve dalších 13cm, na rošt (CD profil) dát parozábranu a přiklopit sádrokartonem.
na strop - jelikož je nad tímto prostorem ještě průlez na střechu bych dal cca 20cm izolaci, parozábranu a sádrokarton
Co ale stále nevím, zda dát izolaci přímo na podbití, nebo vytvořit nějakou vzuchovou mezeru.
a jaký druh parozábrany použít
děkuji za případný názor
ME Michal Ekl @michal.eklU vaší střechy nejde provést funkční zatepelnou skladbu, pokud se nevyřeší funční ventilační (!!!) min. 40 mm vzduchová mezera mezi bedněním s krytinou a tepelnou izolací, a to včetně vyřešení dostatečného otvoru pro nasávání vzduchu dole do ventilační mezery, vyřešení nepřerušení ventilace vsazením střešního okna a vyřešením výstupu ventilace ventilačními komponenty v krytině u nároží a hřebene, a to pro každé pole mezi krokvemi které k nim navazují. Pokud střecha obsahuje úžlabí je taková skladba pro plochu střechy navazující do úžlabí bez demontáže současné střešní krytiny de facto neproveditelná.
Typ parozábrany závisí na tom, jaký bude klimat interiéru (koupelna, ložnice, ....)
Asi by bylo nejvhodnější spojit se telefonicky a dořešit možnosti provedení skladby.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Jak se řeší utěsnění parozábrany kolem horké trubky topení, která krátkodobě může dosahovat teploty až 90°C?
Na podkrovi nie je odvetravacia medzera, preto v navrhu je medzera 60 mm pomocou hranolov a ukoncenie (utesnenie) podstresnej folie na boky hranolov. Hrubka zateplenia je 250mm, parozabrana je na vate (neviem, ci nema byt medzi vrstvami), zachovanie pomeru hrubky vaty 5:1. V interieri je medzera 60 mm kvoli parozabrane a priestoru na vedenie kablov.
Vidite tuto skladbu zateplenia ako realnu?
Prikladam i obrazok
Dakujem.
RR Roman Remen @roman.remenV první řadě je potřeba vědět, jaký je sklon střechy, a jaká je délka ventilační vzduchové mezery (délka sklonu střechy). Teprve pak je možné určit, jestli je ventilační mezera dostatečná a jak mají být veliké otvory pro vstup vzduchu na jedné straně (z exteriéru do mezery) a pro výstup vzduchu na druhé straně (z ventilační mezery do exteriéru). Tj. aby skladba byla v souladu s ČSN 731901 Navrhování střech. Ale taková střecha nemůže mít úžlabí či jiné detaily, které by vstup, průběh či výstup vzduchu ve ventilační mezeře anulovaly.
Další souvrství skladby směrem do exteriéru je v pořádku (za předpokladu, že parozábrana bude správně a správnými komponenty spojena a utěsněna), jen nejsou vodotěsně řešeny detaily plochy krokví, tj. difúzní membrána patrně řeší jen větrotěsnost konstrukce (nikoliv doplňkovou hydroizolační vrstvu). Z hlediska nadimenzování tepelné nizolace nepředpokládám, že objekt má mít nízkoenergetický nebo pasivní standard zateplení, tj. jde o zateplení na běžný požadavek.
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602194045
Dobrý den,
Prosím o radu, jakou difúzní membránu použít pod skládaný obvodový plášť.Fólie by měla být umístěna přímo na tepelné izolaci z minerální vaty. Dále bude nad fólií provětrávaná mezera a skládané desky Cembrit. Potřebuji, aby fólie měla potřebnou UV stabilitu (pronikání světla spárami mezi deskami skládaného pláště). Dále by mi vyhovovala fólie bez potisku, aby potisk nebyl patrný v mezerách pláště. Je nutné tuto fólii podélně slepovat páskou? Děkuji za případnou radu.
S pozdravem Jiří Batelka
JB Jiří Batelka @jiri.batelkaVážený pane Batelka,
pro tyto účely se vyrábějí speciální vysokoparopropustné, vysoce UV stabilizované materiály, většinou v černé barvě a samozřejmě bez potisku. Pak jen záleží na tom, jak veliké jsou štěrbiny ve fasádě kudy prosvítá slunce na membránu.
Pokud stěrbiny jsou do velikosti 30 mm a zároveň plocha štěrbin ve fasádě není větší jak 30% plochy fasády, lze pro tento účel použít např. membránu JUTADACH THERMOISOL WB (2AP). Pokud stěrbiny jsou do velikosti 50 mm a zároveň plocha štěrbin ve fasádě není větší jak 40% plochy fasády, lze pro tento účel použít např. membránu JUTATOP WB (2AP).
Pokud má fólie plnit funkci větrotěsnící hydroizolační vrstvy, pak volné přesahy musí být spojeny (slepeny). K tomu slouží většinou integrované aplikační pásky na membráně (např. přízvisko AP - viz . předchozí odstavec) nebo pásky či tmely dodávané výrobcem membrány k tomuto účelu pro jednotlivé spojované detaily (např. páska Jutadach SP Super, páska Jutadach SP 38, tmel Jutadach Mastic Super,.....).
Podrobnosti mohu poslat na Váš osobní e-mail, pokud se se mnou spojíte touto cestou.
Přeji Vám krásný den.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045, juta.cz
Potřeboval bych poradit. Jsem před začátkem výstavby domu.
V podkroví domu bude 40cm vaty (zřejmě unirol profi), ale celé podkroví nebude obytné. Část nad garáži (viz. obrazek řezu domu) bude stějně zateplena jako obytná část, ale nebude vytápěna. Tak, že teplota tam bude jistě nižší než v garaži. Strop mezi těmi to prostory bude trámový, vyplněný vatou 16cm a samozřejmě parotěstkou. Rád bych dal nahoru na podlahu osb desky, ale nemuže vzniknout problém při větších mrazech? Osb konstrukci uzavřou a přeci jen nějaká vlhkost se do vaty dostane a ven už ne?
A ještě jeden dotaz. Má někdo zkušenost s náhradou originálního krokvového nástavce (jehož cena není dobrá), obyčejným nastříhaným a ohlým plechem nebo plocháčem do L? Tady na foru to někdo řešil dvojitým roštem nebo nastavení krokvý dřevěným "nástavcem", ale řešení s plechem mi příjde jednoduší a lepé pujde umístit druhou vrstvu vaty.
Děkuji.
PG petr gres @petr.gresPokud budete zateplovat podkroví, tj. šikminy a kleštiny (včetně parotěsně -vzduchotěsnící vrstvy pod tepelnou izolací) i nad garáží (vysoké investice), pak nechápu proč by neměl být tento prostor vytápěn nebo alespoň temperován a dále jak by se mohlo stát, že tento zateplený prostor by pak měl v zimním období menší teplotu než nevytápěná a větraná garáž. Naopak ve větraném prostoru garáže by pak měla být během zimního období vždy menší teplota než v zatepleném podkroví (se vzduchotěsnou obálkou tohoto prostoru) nad garáží. Tím pádem by pak parotěsnící vrstva u tepelné izolace stropu nad garáží měla být nikoliv aplikována ze strany garáže, ale ze strany zatepleného prostoru podkroví ze strany podkroví nad garáží. Tj. OSB desky této podlahy by měla být spíše přínosem než problémem. Pokud by ovšem garáž měla být vytápěna a horní prostor naprosto nevytápěn ani netemperován, situace se úplně obrací a Vaše obavy jsou opodstatněné.
U zateplení podkroví místo krokvového nástavce lze použít systém krokvových závěsů (vyrábí se délky až 50 cm) tak, že deska SDK se bude montovat přímo na parozábranu, ale s tím, že v takové konstrukci pak nedoporučuji aplikovat zabudované zásuvky, vypínače či bodová svítidla. Podmínkou takové instalace však je, že na provedenou parozábranu se musí nalepit na všechny místa kam do parozábrany budou pronikat vruty desky SDK speciální těsnící páska (Jutadach TPK Super) tak aby vruty desky SDK do parozábrany pronikaly přes tuto pásku. Rovněž je možné na rošt nesoucí přídavnou vatu a parozábranu připojit další rošt na jezdcích (kde se páskou JUTAFOL SP 1 podlepují pouze vruty jezdce), kde výhodou této instalace je skutečnost, že tímto dalším roštěm pouze kopírujete vyrovnanou rovinnost původního roštu a není nutné znova tento další rošt vyrovnávat. Mezi parozábranou s deskou SDK pak vznikne meziprostor výšky 28 mm. Obecně by však měla být nejdříve provedena tepelná izolace a parozábrana podkroví a teprve pak k parozábraně vybudovány příčky, popř. při budování příčky nad příčkou pruh parozábrany předpřipravit aby se pak hlavní plocha parozábrany v místnostem mohla na tento pruh napojit.
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky, popř. je mohu poslat na Váš e-mail (pokud se se mnou spojíte touto cestou).
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
v současnosti rekonstrujeme poloroubenku k trvalému bydlení a narazil jsem na zajímavý projekt mých předků s kterým si úplně nevím rady. Následuje popsání stavby které souvisí s napojením parozábrany.
Roubená část je zevnitř vyzděna cihelnou vyzdívkou přičemž mezi cihlovou stěnou a roubením je cca 7cm vzduchová mezera. V místnosti je několik větracích otvoru do teto vzduchové mezery. Složení je tedy zevnitř: cihlová zeď s větracími otvory, vzduchová mezera, rákosová omítka na trámech, trámy obvodové stěny, nějaká hydroizolace, prkna. Otvory měly pravděpodobně odvádět vlhkost do mezery a skrz trámy ven a vzduchová mezera "izolovot", takový otevřený systém. Mezera je shora ukončena záklopem na trámech (viz obrázky).
Podkroví bude určeno k bydlení a tak budeme tepelně izolovat.
Jde mi o to jak napojit parozábranu na podlahu či na trámy roubení (pozednici) tak aby vlhkost z větrací mezery v přízemí nevnikala přes prkenný záklop do střešní konstrukce?
Jediné co mě napadá je podvléknout parozábranu pod izolaci položit jí na záklop a připevnit k pozednici tak aby bránila vniku vlhkosti z mezery do konstrukce (viz obrázek).
Děkuji mockrát za přínosnou diskuzi, cenné rady a případné poznámky a rady.
Zahradníček
JZ Jaroslav Zahradníček @jaroslav.zahradnicek505Systém ventilace (proudění interiérového vzduchu) mezi roubením a interiérovým zdivem je patrně vytvořeno z důvodu, aby zdivo nevytvářelo další sekuderní tepelně izolační effekt, který by rosný bod konstrukce dostal na povrchovou část roubení (tj. aby se před takto vytvořeným zdivem nemusela dělat parozábrana) a zároveň aby vnitřní vzduch umožňoval "vysušování" případnou vzlínající vlhkost v roubení. Rozhodně bych tedy otvory v tomto zdivu nezazdíval či neutěsňoval.
Vaše indea (dle obrázků) s aplikací parozábrany v podkroví je správná, jen parozábrana by na dřevo pozednice měla být nalepená (např. tmelem Jutafol Mastic). Tj. tak aby nevznikala spárová difúze mezi parozábranou a dřevem pozednice. Základní ifo k použití, aspojovánía atěsnění parozábrany najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl,
v příloze si dovoluji zaslat obrázek s co nejjednodušším popisem současného zateplení. Měla bych jen jediný dotaz. Rádi bychom ještě zateplili prostor mezi půdou a obytným podrovím 18 cm vatou. Půdu ale máme jen na 1/2 polovině půdního prostoru, druhá polovina je bude využita jako místo na spaní, kdy budou obě půdy předěleny příčkou z palubek s vloženým 5 cm polystyrenem. Výlez z obytného podkroví do půdního prostoru pro spaní bude částečně odkryt cca plochou 3 m2 (v místě, kde budou umístěny mlynářské schody). Výlez z obytného podkroví do druhé poloviny půdy určené pro skladování bude pomocí zabudouvaných stahovacích schodů. V této části půdy bute rovněž výlez (okno) ke komínu. Zajímalo by mne, zda-li je možné zateplit podlahu tohoto prostoru určeného pro skladování, aby nám do prostoru zbytečně neutíkalo teplo? Nyní je stav takový, že jsou akorát kleštiny podbity palubkami a plánujeme dělat prkenný záklop. Pod tento záklop bychom rádi vložili izolaci. Měla by zde příjít nainstalovat i parotěsná zábrana ačkoliv je již instalované pod zateplením pod střechou? Bude vůbec takové dodatečné zateplení účinné? Nebude problém s vlhkostí (rosení okna, vlhnutí a plesnivění palubek na půdě?
Předem velice děkuji za odpověď.
Doufám, že je má otázky k pochopení.
S pozdravem
Anna Krausová
AK Anna Krausová @anna.krausovaMůžete mi prosím zavolat ? Potřebuji ujasnit některé další souvislosti.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den,
je mozna takato kombinacia krokvovych nastavcov s priamymi závesmi? vid. obr. Chcel by som pouzit krokvove nastavce len na krokvy, na kliestiny by som pouzil priame zavesy, krokvove nastavby by tam boli zbytocne (nielen z financneho hladiska) lebo pri kliestinach nemozem ist so stropom dole. tak by som tam pouzil priame zavesy a parozabranu by som namontoval priamo na kliestiny (a az potom priame zavesy resp staveci trmene).
.
zaujimalo by ma ci nebude problem potom v napojeni parozabrany z krokvovych nastavcov smerom na tu kliestinu, a ci nebude problem nadvaznosti cd pprofilov medzi krokvou a kliestinou (teoreticky by to malo ist)
izolaciu chcem dat 14cm isoevr resp. knauf medzi krokvy a 14cm pod krokvy. Krokvove nastavce chcem pouzit aby mi vznikla medzera medzi parozabranou a samotnym sdk. (aby sa parozabrana neperforovala vrutmi sdk)
dakujem pekne
Peter
Potřeboval bych poradit s jedním problémem. Stavím nový RD s valbovou střechou do L a s vikýři. Skladba mojí střechy: betonová taška, latě, kontralatě, difúzní kontaktní folie (Stavoline 135), krokve (14cm), mezi krokve 14 cm vaty (Isover Uniroll Profi lambda 0,033, pod krokve 16 téže vaty, parozábrana, SDK. Potřebuji ovšem udělat to, že mezi SDK a parozábranou bude mezera 3 cm (cca výška profilu CD). CD budou zavěšeny na krokvový závěsech délky 25 cm. Napadlo mě tudíž udělat to tak, že parozábranu natáhnu hned pod vatou a pak teprve dám CD profily a když použiji vhodnou délku šroubů, tak by nedocházelo k perforaci parobrzdy a mohu si udělat i rozvody elektro. Ovšem jak utěsnit otvory které vzniknou kolem krokvových závěsů? A nechci používat krokvové nástavce od Rigipsu (cena je vysoká) Díky za radu
OŘ Ondřej Řezníček @ondrej.reznicekPrůniky krokvových závěsů skrze parozábranu nedoporučuji, je to fakticky neutěsnitelné a velice nebezpečné.
Vhodnější by bylo vytvořit rošt na krokvových závěsech, který ponese přídavnou tepelnou izolaci a parotěsně spojenou a napojenou parozábranu, a pak pomocí jezdce CD profilu (viz www.tamadex.cz + foto přílohy) a dalšího CD profilu pod parozábranou vytvořit další rošt. Vznikne tak meziprostor mezi parozábranou a deskou SDK o tl. 28 mm. Pak se podtěsňuje páskou Jutafol SP 1 pouze ploška jezdce (vruty pronikající parozábranou do horního roštu), tj. podobně jako se podtěsňují přímé závěsy. Ale ani do takové instalace nedoporučuji do plochy SDK zabudovávat bodová svítidla.
Pro klimat obytného prostoru stačí jako parozábrana Jutafol N 110, pro tepelně vlhkostně namáhaný prostor (např. koupelna) pak Jutafol Reflex N 150.
POZOR ! nejdříve musí být provedena parozábrana plochy obálky budovy a teprve pak k ní vybudovány příčky.
Zakladní detaily spojování a těsnění parozábrany včetně příslušných komponentů najdete na :
http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
již delší dobu zde na diskuzi řeším zateplení viz. předmět a byl jsem odkázan zde. Chtěl bych poradit ohledně zateplení viz. schemata. Zatepleni strechy bude nasledujici: sadrokarton, parozabrana, mezera, vata 12cm pod krokve, vata 14cm mezi krokve az k puvodnimu bedneni strechy, bedneni deskove, difuzni folie Jutadach135, kontralate pro odvetranou mezeru, late, tasky Bramac. Pokud je neco spatne, prosim o opravu. Vetsi problem mam ale se zateplenim podlahy pudy, kde udelam jen chodnik pro kominika z rostu, jinak nebude vyuzivana, natoz obyvana. Vzhledem k nizkemu stropu o patro niz musim zateplit na podlahu pudy a rad bych se vyhnul rozebirani stropu a zateplovani mezi tramy nad sdk podhled, ktery bych musel tim padem udelat. Mam strach pokladat parozabranu na stavajici podlahu pudy, hlavne se bojim hliny, ze mi natahne vodu, pokud bude pod parozabranou. Zbavit se dlazby ci nikoliv? Kdybych hlinu vyhodil, nemel bych rovnou plochu podlahy viz. nakres. Prosim o radu jak z toho ven, jak a kde umistit parozabranu, jaky typ a celkove posoudit navrhovane zatepleni viz. schemata. Parozabranu na pude vyvest mezi krokve nad vatu? PS jsem laik, tohle je muj usudek navrhovany z vedomosti z diskuzi. Dekuji za Vas cas.
RV roman veselka @roman.veselkaSkladba šikminy střechy je v pořádku až na parozábranu. Pokud je aplikována deska SDK přímo na parozábranu, pak je nutné na provedenou parozábranu nalepit na všechny místa kam půjdou vruty desky SDK pásku Jutadach TPK Super tak, aby vruty desky SDK nenarušily parotěsnost a vzduchotěsnost provedené parozábrany. Tj. citovaná páska utěsnila průniky vrutů. Zároveň v takové skladbě není možné do desky SDK instalovat zabudovaná bodová svítidla či jiné prvky inž. sítí.
Pokud v interiéru pod konstrukcí je koupelna či jiný tepelně-vlhkostně namáhaný prostor, pak jako parozábranu doporučuji použít Jutafol Reflex N 150, u klimatu obytného prosotru stačí použít Jutafol N 110. Detaily dalšího spojování a těsnění najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Pokud nechcete rozbírat současné vrstvy stropu s horní strany, pak u stropu bude potřeba parozábranu vytvořit ze spodní strany konstrukce a tuto parozábranu napojit na parozábranu šikminy. Pak lze tepelnou izolaci aplikovat s horní strany stropu. Tj. parozábranu aplikovat zespoda na současný strop a obdobně jako u šikminy pod ní provést nový podhled.
Podrobnosti či jiné možnosti řešení můžeme dořešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý deň p. Rypl,
už som s Vami dávnejšie prebral problém, ktorý ma trápi a trápi hlavne moju strechu. Pod krytinou mám fóliu Bramac Veltitech 120 - nekontaktnú, pričom tepelná izolácia sa jej na mnohých miestach dotýka (hoci sme nechávali medzeru na odvetrávanie 4 cm). Stále si neviem poradiť s týmto problémom. Teraz, keď sa oteplilo, steká kondenzát po krokvách, kvapká do vaty a dostáva sa až do interiéru, kde sa objavujú najmä v rohoch (úžľabia) mapy na sadrokartóne. Z exteriéru jasne vidieť ako sa na izolácii tvoria cencúle (rampouchy). Podľa znalca v odbore je parozábrana urobená veľmi kvalitne. Zvnútra sú steny izolované panelmi Rigitherm o hrúbke 15 cm. Prosím skúste ešte poradiť, odkiaľ tá para môže vnikať do strešnej konštrukcie. Ďakujem.
ML Marek Lukáč @marek.lukacZásadní problém Vaší konstrukce je blokace možnosti odparu vodních par z konstrukce do exteriéru právě díky tomu, že pod současnou nízkodifúzní podstřešní fólií nemáte nutnou funkční ventilační vzduchovou mezeru, která právě má zabezpečovat tuto službu. Tj. díky proudění venkovního vzduchu (mezera včetně otvorů pro vstup a výstup vzduchu) mezi tepelnou izolací a podstřešní fólií umožňovat odpar vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru. Pokud má navíc střecha úžlabí, je použití takové fólie téměř správně neproveditelné, protože umožnit možnost nasávání venkovního vzduchu pod fólii v polích mezi krokvemi navazující do úžlabí je velice složité a znamená to speciální provedení fólie kolem úžlabní krokve.
Otázka dále je, jestli je skutečně parozábrana, jež má omezovat vstup vodních par z interiéru do konstrukce, správně provedena, tj. zda je skutečně správně slepena mezi sebou a nalepena na všechny navazující a pronikající konstrukce (kabely, stěny, příčky,.....), popř. zda není něčím perforována (vruty, bodová svítidla,...) atpod., popř. zda není problém vstupu vodních par jiným detailem (půdní schody, ventil. potrubí,....).
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a zkusit se domluvit na nějaké schůdném řešení současného problému.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: +420 602 194045
dobrý den, aktualně řeším vážný problém. Právě jsem dodělal sdk konstrukci a na půdě jsem objevil další ze svých problémů na stavbě. Pod izolací skelné vaty (32 cm) je na folii pod taškami zkondenzovaná a zmrzlá voda. Teď, když se oteplilo mi čúrkami protéká u spoje sdk desky s vnitřními příčkami. Tyto čúrky jsou asi 3 nebo 4 na spojích šikmin s příčkou, resp. obvodovou zdí.
Mám s tím teď něco dělat nebo mám počkat na jaro, že to vyschne samo.
Za poslední 2 měsíce na stavbě proběhlo spousta vodních prací, omítky, anhydritové podlahy, ....
V prostoru u střešních oken je folie suchá, ale všude jinde je mokrá.
Skladba jsou tašky tondach, černo-šedá folie tondach, 2 vrstvy vaty 16 cm, parozábrana, sdk 12,5 mm.
Prosím poraďte zoufalci
VK Vojtěch Kadlec @vojtech.kadlecPatrně je chyba v provedení parozábrany, tj. je buď přímo pod deskou SDK a je perforována vruty desky SDK (popř. i prvky inž. sítí) čímž dochází k drastickému snížení její parotěsnosti a vzduchotěsnosti, nebo není spojena parotěsnými komponenty, nebo není parotěsně nalepena na navazující stavební konstrukce (obvodové zdivo, rámy oken, rám průlezu do půdy, kabely, ventil. potrubí,...), popř. parozábranou nesprávně pronikají příčky. Rovněž je možné, že jako parozábrana byla použita málo parotěsně účinná fólie.
Nejlépe bude pokud se spojíme telefonicky - v úterý 21.2.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Rad bych vyresil parotesnou zabranu u pudniho vylezu, kterym mi pronika vlhkost z interieru do pudniho prostoru a v zime zejmena nad vylezem ale i dale na vsechny strany smerem od vylezu kondenzuje a namrza zejmena na severni strane sikme strechy na difuzni pojistne folii a po otepleni vzhledem k tomu, ze se nestihne odparit a odvetrat kape do pudniho prostoru. V clanku jsem videl, ze je to jedna z castych chyb pri provadeni parotesnych izolaci ("deska průlezu do zbytkového půdního prostoru nemá žádné parotěsné těsnění"). Mam klasicky vyklopny pudni vylez se slozenyma schodama a gumovym tesnenim po obvodu ramu ve styku s deskou prulezu.
Dekuji za foto ci schema reseni s popisem provedeni takoveho parotesneho tesneni u desky prulezu.
RS Richard Salek @richard.salekPokud je těsnění mezi deskou průlezu a rámem průlezu skutečně funkční a deska průlezu je nízkodifúzní, pak patrně bude problém v tom, že parozábrana plochy stropu není parotěsně nalepena na rám průlezu. Nebo je problém v celé ploše provedení parotěsné zábrany, tj. buď není vůbec použita, nebo není správně slepena a nalepena na navazující a pronikající konstrukce a prvky (kabely, stěny, příčky, potrubí....), popř. je intalována nesprávně tak, že je něčím výrazně bez těsnění perforována (vruty desky SDK), popř. parozábranou pronikají bodová svítidla. Chybou též může být ukončení ventilačního potrubí jen do půdního prostoru.
Základní info k aplikaci parozábrany najdete na :
http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
potřeboval bych poradit. V tomto období silných mrazů jsem si všiml, že na střešním podhledu mého domku se v jednom místě v okolí krokve vytvořila námraza o ploše cca 20x20 cm. Vypadá to, jako by to byla namrzlá vlhkost, vystupující z interiéru. Ve stejném místě se v interiéru nachází koupelna. Nezpozoroval jsem nikde žádnou vlhkost, či plíseň. Mám obavy, že mám špatně napojenou parozábranu na svislou stavební příčku (omítka). Může to mít nějaký negativní dopad na dřevěnou konstrukci, popř. lze nějakým jednoduchým způsobem izolaci opravit? Dům je novostavba, stáří cca 4 roky. Skladba střechy viz obrázek
Děkuji
Izolace šikmé střechy – dvakrát parozábrana?
Zdravím vás dámy a pánové.
Řeším dilema, jestli navrhované zlepšení má smysl nebo je na škodu.
Jedná se o zateplení šikmé střechy – podkroví, kde bylo zvoleno zateplení mezi krokvemi a jednou vrstvou pod krokvemi. Pod taškami … latěmi je vysoce difúzní kontaktní fólie, tj. první vrstva izolace by šla až na kontakt s fólií (izolace = ISOVER Unirol Plus).
Klasická dvojvrstvá metoda je:
1. Tašky - difúzní kontaktní fólie
2. první vrstva tepelné izolace mezi krokve kolmo
3. druhá vrstva tepelné izolace vodorovně
4. parotěsná zábrana
5. nosná konstrukce (malý vzduchový prostor) + sádrokartón
Návrh na vylepšení je další vrstva parozábrany (reflexní fólie), tj druhá vrstva izolace by byla z obou stran parotěsně zabalena, tj. finální návrh je takový:
1. Tašky - difúzní kontaktní fólie
2. první vrstva tepelné izolace mezi krokve kolmo
3. parotěsná zábrana
4. druhá vrstva tepelné izolace vodorovně
5. parotěsná zábrana – reflexní hliníková fólie
6. nosná konstrukce sádrokartónu (malý vzduchový prostor) + sádrokartón
Předpokládaná pozitiva:
- „neprofukování“ izolace
- v případě havárie vždy jedna vrstva izolace suchá
Předpokládaná negativa:
- pracnost
- 2x tolik folií - cena
Ale od mistra sádrokartonáře okamžitě přišla námitka, že kam bude ta zabalená izolace Odvětrávat?
Chtěl bych Vás požádat o Váš názor resp. zkušenost, má navrhovaná sestava s 2 parozábranami smysl? Muže to mít nějaký přínos, nebo spíš to bude škodit střešnímu systému a izolaci?
Musí ta vrstva izolace odvětrávat? Samozřejmě to nikdy nebude dokonale suchý, ale přece …
Pro ilustraci připojuji link na malý fotomontáž, že jak to myslím.
Děkuji Vám
WiZi
JM Jan Mol @jan.molKonstrukci s dvojitou parozábranou, jedna mezi vrstvami vaty, další pod spodní vatou, nedoporučuji. Má to víc negativ než pozitiv. Zvlášť v případě, pokud by nebyl dodržen poměr tloušťky vrstev vaty 4 : 1 nad a pod vnitřní parozábranou, popř. pokud v interiéru bude tepelně vlhkostně namáhaný prostor, např. koupelna.
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky a správnost konstrukce dořešit.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Chtěl bych se zeptat,jestli neexistuje něco jako "paroprostup". Tedy tepelně izolovaný prostup v parozábraně,kudy by snadno mohla unikat pára a tím se snížil nárok na kvalitu především provedení parozábrany samotné.Dále pak co s těsným podstřeším provedeným bohužel s OSB,kdy se mi "povedlo"izolaci dát na sraz bez provětrávací mezery-následky na sebe nenechaly dlouho čekat.Pomůže OSB perforovat?
BS Boleslav Samek @boleslav.samek"paroprostupem" může být např. zateplené ventilační potrubí (odtah vodních par z digestoře či koupelny), kterým lze vodní páry interiéru ve větším množství dostávat z interiéru do exteriéru (potrubí nesmí končit v půdě, ale musí být vyvedeno až do exteriéru budovy !). Ale vlastní parozábrana musí být nejen parotěsně slepena, ale i parotěsně nalepena na všechny pronikající a navazující konstrukce a prvky, tj. i na takové prostupující potrubí. Pokud toto spojení a napojení chybí, je parozábrana nefunkční ! Viz. dispozice na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Pokud možnosti odparu omezuje OSB deska na vnější straně tepelné izolace, doporučuji ji provrtat tak, aby v každém čtverečním metru vznikla díra min. 100 cm2, tj. např. 2 díry o průměru 8 cm v každém m2.
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Hezký den,
ráda bych se zeptala...současná skladba naší střechy je: betonová krytina bramac, laťě, difuzní fólie, izolace mezi krokvema 18 cm isover DOMO λD=0,039 Wm-1K-1 (skelná vata v rolích), izolace přes krokve mezi pomocnýma latěma (6x4cm) isover UNI λD=0,035 Wm-1K-1 tlouška 6 cm (čedičové desky), parotěsná fólie Jutafol N110 standart. Nyní se chystáme připravit rošt z latí 3x4 cm pro montáž podhledu z palubek. Je možné mezi parozábranu a palubky vložit ještě isover UNI λD=0,035 Wm-1K-1 tloušťky 4 cm (čedičové desky), tak že vlastně bude přímo doléhat jak na parozábranu, tak na palubky. Zachová si takto vložená izolace izolační schopnosti. Bojíme se, aby ve vatě nevznikala např.plíseň? Nebude lepší nechat mezi parozábranou a palubkami vzduchovou mezeru?
Děkuji za jakoukoli radu.
S pozdravem
Anna Krausová
AK Anna Krausová @anna.krausovaPředpokládám, že mezi střešními latěmi a podstřešní fólií je ještě kontralať dostatečné výšky a že tato fólie je vysocedifúzní. Pak je skladba v pořádku, ale za předpokladu, že v interiéru není prostor s vysokým tepelně vlhkostním namáháním.
Pokud zároveň v interiéru není prostor s vysokým tepelně vlhkostním namáháním, je možné u Vaší skladby ještě pod parozábranu (mezi parozábranu a desku SDK) přidat další 4 cm vatu a to i s lambdou 0,035.
Pokud by v interiéru byl prostor s vysokým tepelně vlhkostním namáháním, je jednak použitá parozábrana parotěsně nedostatečná a jednak by nebylo možno pod parozábranu přidávat jakoukoliv další vrstvu tepelné izolace.
Nejlepší by bylo spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
V aplikačním manuálu Juta je doporučené utěsnění prostupu kabelu popř. pružné el. inst. trubky řešeno páskou SP1 kolem kabelu popř. tmelem Mastic v trubce. Je jasné, že účel utěsnění to asi splní. Pořád mám ale otazník, zda to bylo nějak konzultováno s výrobci kabelů a trubek. Kabely CYKY a pružné trubky jsou samozhášivé (byť ne všechny- monoflex či supermonoflex je, obyčejný bílý husí krk samozhášivý není) a lze je pokládat na hořlavé materiály. Nicméně to obvykle v praxi znamená, že se pokládají na dřevo, které je přece jenom méně hořlavé než butylkaučukové pásky a kaučukové tmely. Má někdo nějakou přesnější přestavu o tom, jak je to přípustností kontaku CYKY kabelů a pruž. trubek (monoflex, supermonoflex) s takto výrazně hořlavými látkami?
JH Jaroslav Hlava @jaroslav.hlavaZkuste se podívat do technických listů kabelů a chrániček, jakou třídu rekce na oheň (po starém stupeň hořlavosti) může mít materiál, na který se montují.
Ještě lepší je řešit instalaci tak, aby nemusela skrz parozábranu vůbec.
Dobrý den, měl bych ještě jeden dotaz. Přízemní dům, střecha ze zbíjených vazníků - kdy mám dávat na kci parotěsnou folii, když budu dělat betonové podlahy. Jednodušší pro mě by bylo udělat betony a až potom dát parotěsku, vatu atd. Nebude problém se střešním prostorem, kam by se vypařovala vlhkost z betonu? Střecha je odvětrávaná jak pod taškami, tak pod dif.folií je u podbití mezera cca 7cm a pod hřebenem mezera 5cm. Když bych udělal nejdříve parotěsku, pak podlahový EPS, podlahovku a pak betony, tak by trvalo dlouho než bych zakryl parotěsku SDK. Děkuji
MŠ Martin Šafran @martin.safran467Pokud budete provádět betonáže v současné chladném období bez toho aniž by byla hotova tepelná izolace a parozábrana stropů, pak bude docházet k extrémním kondenzacím a následným odkapům jak na spodní straně dřevěných konstrukcí střechy tak i na podstřešní difúzní fólii. A čím větší bude teplota ve vnitřním prostoru budovy (betony při procesu zrání vytvářejí zdroj tepla), tím větší budou tyto problémy.
Můžeme se spojit telefonicky ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
chci dělat vzduchotechnické rozvody pro rekuperaci. Nejdříve jsem chtěl vést rozvody v mezeře cca 15cm ve skladbě:SDK - CD profily - mezera 15cm s rozvody vzduchu a izolací 8cm - parotěsná folie (přelepení spojů + tmel) - latě pod vazníky a 32cm izolace. Bude ale složité vést potrubí mezi pér.závěsy, tak se chci zeptat, když bych dal rozvody až nad vazníky a jednotlivé výústky protáhl skrz parotěsnou folii, můžu se spolehnout na utěsnění tmelem a páskou k rozvodům. V druhém případě by bylo jednodušší vedení rozvodů a případné čistění, ale jsou to další "díry" skrz folii. Není problém se skladbou 8cm pod folií a 32cm nad. Děkuji moc
Dobrý den,
chci se zeptat na správnost skladby zateplení střechy, sklon 38°, skladba by byla, tašky, latě, kontralatě, difuzní kontaktní fólie, mezi krokvemi výšky 180 je vata a teď pod krokvemi bude rošt z latí a mezi ním vata o tloušťce 40,pak parozábrana reflexní, přímé závěsy pdlepené SP1, mezera 40 mm, rošt na SDK a SDK.
Šlo by to nějak udělat aby se nemusel dělat rošt z latí?
Na cihly porotherm pro přilepení parozábrany je vhodný tmel mastic?
Je někde obrázek, foto jak se řeší nápoj parozábrany na okno velux?
Díky a s pozdravem
Miroslav Tkáč
MT Miroslav Tkáč @miroslav.tkacTechnické aplikace a fotodetaily spojování najdete v Aplikačním manuálu na :
http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
- ke zdi tmel Jutafol Mastic
- k rámu okna páskou Jutafol SP 1
Podrobnější podklady Vám mohu poslat e-mailem. Prosím, kontaktujte mě telefonicky po Novém roce. Děkuji.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
potřeboval bych poradit ohledně zateplení stropu vytápěného schodiště. Strop tvoří půl na půl šikmina pod střechou a vodorovná část pod nevytápěnou půdou.
Skladba šikminy ze strany interiéru:
- heraklitová deska tlouštka 3cm (nevím jestli se to jmenuje heraklit, je to 30 let stará deska ze dřevěných hoblin spojena jakoby omítkou)
- prkenné podbití s mezerami tlouštka 2,5cm
- trámy (mezi nimi 10cm minerální vaty)
- difůzní folie s odvětrávací mezerou a střešní krytina
Skladba vodorovné části stropu:
- opět heraklit,podbití,jen je tam vaty více - 20cm a nad ní volný prostor nevytápěné půdy
Moje otázka zní zda je možno pod stávající konstrukci dát dřevěný rošt s 15cm vaty, na ní dát parozábranu (směrem do místnosti schodiště) a překrýt roštem s palubkami. Heraklitové desky bych rád ponechal jak jsou. Co jsem se díval na součinitel difúzního odporu heraklitu tak byl nižší než u dřeva kolmo k vláknům, tak by snad neměl být problém?
Dále by mě zajímalo, zda jde použít polystyren místo vaty a jak by bylo případně možné zajistit paronepropustnost (jestli se na něj musí přikládat parozábrana s roštem a obkladem, nebo zda je možno ho jen srazit k sobě a překrýt omítkou). Případně jak utěsnit netěsnosti, mezi nerovnostmi stěny a polystyrenem apod.
Děkuji
PK Petr Košťák @petr.kostakPotřebuji upřesnit některé souvislosti, zejména klimat interiéru, typ difúzní fólie, sklon a délku sklonu střechy a dimenzaci ventilační mezery. Můžeme se spojit telefonicky ?
S pozdravem
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
V jednopodlažním domě o ploše 160 m2 chci zlepšit tepelnou izolaci stropu pod nevytápěnou půdou. Celá půda je pochozí, je vysoká a větraná (střecha je pokrytá pouze taškami).
Skladba stropu je následující:
- netěsnící záklop z prken tl.3cm
- trám v=18cm / dutina
- podbití z prken tl. 1,5 cm
- omítka na rákosu
Při rekonstrukci domu před 30 roky byla do dutin mezi trámy položena dehtovaná lepenka a na ni izolace z minerální vlny tl. 6 cm. Tak to bez problémů funguje do dneška.
Nyní chci zlepšit tepelnou izolaci a jako pochozí mi stačí ponechat pouze polovinu půdy. V pochozí části zamýšlím na stávající záklop položit rošt z fošen v=16 cm, mezi ně minerální vlnu tl. 16 cm a na to desky OSB. V nepochozí části bych pouze položila minerální vlnu tl. 20 cm (nebo i silnější.)
Hlavní problém mám v aplikaci parozábrany. Otevírat stropní konstrukci nemohu. Na podlahu půdy se taky nedá položit, protože tato podlaha má mnoho prostupů – procházejí jí šikmé stojky trámů, instalace, atd., takže utěsnění v této rovině by bylo velmi problematické. Nejsprávnější by bylo umístit parozábranu až úplně dolů pod strop. V obytných místnostech ale nelze snižovat strop z důvodu malé výšky místností.
Neexistuje nějaká parozábrana, která se dá aplikovat v obytných místnostech přímo zespodu na strop bez snížení výšky místnosti? Mám na mysli třeba nátěr nebo nalepenou fólii, samozřejmě za rozumnou cenu ... Prosím poraďte.
Katka
KN Katka Nová @katka.novaV žádném případě v takové skladbě nad novou tepelnou izolací nesmí být nízkodifúzní OSB deska, jelikož pak tato vrstva bude výrazně omezovat možnost odparu vodních par z konstrukce, do které se navíc budou přes nefunkční parotěsnící vrstvu (lepenku) dostávat vodní páry z interiéru. Tj. pak by vznikaly neodpařitelné kumulující se kondenzace vodních par pod OSB deskou. Z horní strany nové tepelné izolace v takové konstrukci může být použit pouze vysoceparopropustný záklop (např. prkenné bednění se štěrbinkami) !!!!! Kažná parozábrana instalovaná na spodní straně konstrukce musí být něčím zajištěna. tj. roštěm nebo další ale těsněnou podhledovou vrstvou. Pohledový nátěr, který by nahradil skutečnou parozábranu, neexistuje, pokud nebudeme hovořit např. o gumoasfaltu. Existuje 2 poměrně jednoduchá řešení (jedno při možnosti demontáži jen horního záklopu, druhé řešení ze spoda), ale to potřebuji se s Vámi spojit telefonicky, jelikož potřebuji ujasnit některé souvislosti.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, prosím o radu pro zateplení stropu nad domem ze strany půdy - nevytápěné. Domek je cca 30 let starý, složení stropu je následující: Hurdisky, 2x 4cm minerální vata, 8cm škvárový zásyp a 5cm cementový potěr ( beton). Chtěl bych půdu dodatečně zateplit a to tak, že na podlahu udělám dřevěný rošt, který vyplním minerální vatou 10 nebo 20 cm a zakryju buď dřěvěnými prkny, nebo dřevotřískou ( potřebuju aby byl pochozí). Je tento postup správný? A dává se pod minerální vatu ( na ten beton) nějaká parozábrana ? Nebo paropropustná fólie?
Děkuji za odpověď. Zdeněk Hruška
ZH Zdeněk Hruška @zdenek.hruskaPod novou minerální vatou u takové skladby konstrukce parozábrana být nesmí, ale zároveň nad novou vatou nesmí být použita nízkodifúzní dřevotříska, tj. ani OSB, MFP apod. deska. Tj horní záklop musí být paropropustný !! Např. doporučuji použít prkenný záklop. Podrobnosti můžeme řešit telefonicky. Mezi prkený záklop a novou tepelnou izolaci můžete použít vysocedifúzní membránu, např. Jutadach nebo nějakou netkanou textilii, např. Netex, Arabeva apod. Půdní prostor nad horní záklopem musí být větraný !!!
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
prosím o radu.
Na chodbě o délce cca.18m je šikmá střech o spádu cca.30stupňů a v nejužším místě nad okny je mezera pouze 15cm.
Zbytek plochy je zafoukaný climatizérem v dostatečné výšce kolem 25cm a zespodu parozábrana.
Vím že 15cm není dostatečné ale střecha je ze šindele a investice do zvýšení přední části je vysoká.
Jde mi o to zda nebude lepší použít v kritickém místě PUR pěnu místo climatizéru kvůli lepším izolačním vlastnostem.
Nyní je tam kombinace minerální vaty(špatně naskládané a doufoukané celulózou.Tento úzký prostor je nyní úplně uzavřený a jelikož nad zbytkem prostoru je dostatek místa (druhá část je vyústěna do sedlové střechy) nejsou problémy s vysražováním par.
MN Miroslav Němeček @miroslav.nemecek967Naprosto elementární věcí je, že pod bedněním s asfaltovým šindelem musíte zachovat (a pokud není, pak vytvořit) ventilační vzduchovou mezeru (proudění venkovního vzduchu) a to o tloušťce min. 40 mm, tj. v žádném nelze tepelnou izolací kompletně vyplnit prostor pod bedněním krytiny. Navíc musí být vytvořeny i dostatečně velké otvory pro vstup (u spodního okraje střechy) a výstup (u horního okraje střechy) vzduchu tak, aby větralo každé pole mezi krokvemi. Tj. pokud mezi parozábranou a bedněním s krytinou je pouze 15 cm prostor, nelze zde vložit větší tl. tepelné izolace než 11 cm. Pak by bylo skutečně vhodné zde použít "těžkou" PUR pěnu (s lambdou 0,024 W/m.K). Ale ne lehkou PUR pěnu (s lambdou 0,036 W/m.K), protože to by nebylo dostatečné zateplení !
Asi by bylo vhodnější podrobnosti, zejména zachování funkčnosti ventilace střechy řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
také bych chtěl poprosit o zhodnocení skladby izolace od projektanta.
Jde o rekonstrukci podkrovního bytu ve staré vile, střecha se sklonem do 45°.
Vizualizace bytu, pro představu: http://krutoprisne.cz/sklad/DSP_F_1_1_4_…
Nevím, jestli je v pořádku ten poměr tloušťky izolace nad a pod parozábranou (16cm vs. 5cm). Pokud ne, jsou jiné možnosti?
Předem velice děkuji.
JB
Dobrý den pane Rypl,
ráda bych se zeptala. Řešíme jedno dilema, a to takové, zda je možné vystavět příčky z ytongu až těsně pod difuzní (střešní fólii), když byhom potřebovali komplet dokončit omítky, a následně pak po zalití podlah anhydridem udělat montáž vaty a paropropustné fólie mezi příčkami a nosnými stěnami?
Nebudou v tomto případě tvořit příčky tepelné mosty?
Děkuji moc za info.
AK Anna Krausová @anna.krausovaZáleží na tom, jaké bude celková tloušťka tepelných izolací po bocích příčky a jaká je tloušťka vlastní příčky. Taková stěna obecně nebude velkým tepelný mostem, ale je nutno ji do výpočtu součitele tepelné vodivosti konstrukce zakalkulovat. Tj. aby m2 střechy v místě vstupu příčky do střechy součinitel tepelné vodivosti konstrukce střechy pro střechu do sklonu 45° nepřesáhl hodnotu U 0,24 W/m2.K a u sklonu nad 45° nepřesáhl U 0,30 W/m2.K. I z hlediska aplikace parotěsnící vrstvy by však bylo vhodnější vytvořit příčku tak, aby horní úroveň příček nezasahovala do tepelné izolace konstrukce, tj. aby zasahovala jen pod úroveň parotěsnící vrstvy zateplené konstrukce tak, aby parozábrana mohla být vedena nad příčkou.
Podrobnosti prosím řešme telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, poprosil bych zkontrolovat správnost skladby stěny navržené projektantem. Nejsem si jist zda je konstrukce ve smyslu parozábran zvolena správně.
od interiéru :
Sádrokarton 12mm, Rastr pod sdk (vzduch. mezera 40mm), Parozábrana Jutafol N, Nosná konstrukce z ocel. profilů vyplněna Orsilem 120mm, Parozábrana, Rastr pro sdk (vzduch. mezera 40mm), OSB deska 20mm, Polystyrén 140mm, omítka
Moc děkuji za odpověď.
PC Petr Choc @petr.chocNevím proč je ve skladbě mezi Orsilem a OSB deskou vzduchová mezera - rošt pro SDK (patrně pro přikotvení OSB desky), ale pokud tak bude, určitě musí zůstat tato mezera nevětraná !!! Navíc na vnější straně Orsilu nemůže být parozábrana, ale pokud se zde něco použije, pak určitě vysocedifúzní membrána, např. Jutadach, Dekten,.... Typ parozábrany na interiérové straně Orsilu záleží na vnitřním klimatu interiéru, tj. pro klimat obytného prostoru stačí Jutafol N 110, ale pro koupelnu doporučuji použít Jutafol Reflex N 150 nebo Jutafol NAL 170.
Tj. skladba od interiéru k exteriéru :
- Sádrokarton 12,5 mm,
- Rastr pod sdk (vzduch. mezera 40mm) = mezirošt pro inž. sítě
- Parotěsně spojená a napojená zábrana Jutafol N 110 (v koupleně Jutafol Reflex či Jutafol NAL)
- Nosná konstrukce z ocel. profilů vyplněna Orsilem 120mm
- vysocedifúzní membrána (Jutadach, Dekten,..)
- Rastr pro sdk (vzduch. nevětraná mezera 40mm),
- OSB deska 20mm
- Polystyrén 140mm
- 2x stěrka + sklomřížka
- omítka
Detaily těsnění a spojování parozábran - viz.: str.38-45 na http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Stěna však splní tepelně izolační standard jen pro běžný RD, v žádném případě nesplní standard pro NED nebo PAD.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
prosím o Vaši odbornou radu, případně Vaše doporučení.
Provádíme dodatečné zateplení šikmin a stropů v podkroví staršího RD (foukaná izolace Climatizer Plus) a momentálně jsme ve fázi příprav a odstraňování chyb vytvořených zhotovitelem střechy a střešní konstrukce.
Můj dotaz souvisí s izolací šikmin, přesněji s dodatečnou instalací difuzní kontaktní folie do šikmin. Pro upřesnění dosavadní konstrukce střechy byla takováto: tašky-latě(bez kontralatí)-lepenka(evidentně dodávaná později s uchycením pouze mezi krokve, nikoliv v pásech pod latě na krokve)-vata(nedostatečná tlouštka i mizerné provedení)-bednění-palubky.
V současnosti bychom potřebovali vyřešit problém, jak funkčně upevnit difuzní kontaktní folii místo původní lepenky?? Je mi jasné, že nejjednodušší a nejsprávnější by bylo sundat latě a tašky a udělat vše znovu a pořádně, jenže na to bohužel nejsou a ani v brzké době nebudou finance,lidi, ani čas a proto je nutné zachovat vrchní skladbu (tašky-latě)a upevnit folii nějaký způsobem pod ní?? Je vůbec možné toto provézt tak, aby folie byla skutečně účinná?? Případně jaký typ folie použít, jaké napojovací pásky, případně jak nejlépe uchytit folii mezi krokve??
Předem děkuji za odpověď a omlouvám se, za nepříliš odborně položený dotaz (snad budu pochopen ;-) )...
P.S: Doporučil by jste mi vůbec v tomto případě měnit lepenku za folii?? Nová skladba střechy bude takováto: tašky-latě-kont.dif.folie-25cm foukané izolace-parotěsná folie-sadrokarton...
ZR Zdeněk Rydlo @zdenek.rydloPotřebuji sdělit Váš přímý e-mail, jelikož moje příloha popisujicí tuto aplikaci se zde nedá přiložit.
Dále potřebuji vědět sklon střechy, délku sklonu od vrcholu střechy k okapu, zda střecha má či bude mít úžlabí, sedlové arkýře či střešní okna, rozteče krokví od sebe, výšku krokve,......
Při plánované aplikaci tepelné izolace je nutno lepenku vyměnit za vysoce difúzní membránu, ale aplikace foukané izolace má ještě další souvislosti.
Nejlépe by bylo spojit se telefonicky abychom vyloučili některé případy, kdy takový Vámi zamýšlený postup by byl bez demontáže střešní krytiny nepoužitelný.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl,
máme rod. domek, nepravidelný jehlan, střešní krytina je hliníkový dachman, lepenka, celobedněné podbití. Myslíte že je dostatečné a vhodné zateplení icynene 15 cm, pak by byla, parozábrana a palubky. Nebo by byla vhodnější jiná stříkaná izolace (tvrdá?).
Předem díky za Vaše názory.
S pozdravem Dalibor Klanica
DK Dalibor Klanica @dalibor.klanicaV tomto případě není možné jakoukoliv tepelnou izolaci, tj. ani Icynene, aplikovat tak, že mezi tepelnou izolací a bedněním s Vaší krytinou nebude vytvořena ventilační vzduchová mezera. Ta je v tomto případě nutná ať je použita lehká či tuhá pěna, protože jedině tato mezera bude umožňovat možnost odpařování vodních par z konstrukce do exteriéru, tj. zabraňovat vzniku kumulujících se neodpařitelných kondenzací v konstrukci. Při sklonu střechy nad 25° je nutná o tloušťce min. 40 mm, při menším sklonu pak min. 60 mm. Je však nutné zabezpečit i dostatečnými otvory dole vstup venkovního vzduchu do mezery (patrně bude nutné zdivo od bednění odsekat) a u hřebene a nároží ventilačními prvky v krytině (typ zároveň zabraňující možnosti zafoukání sněhu !) zabezpečit možnost výstupu vzduchu z mezery do exteriéru. Tj. tak aby v každém poli mezi krokvemi se mohl pod bedněním krytiny pohybovat venkovní vzduch.
Jen 15 cm sebelepší tepelné izolace jen mezi krokvemi v žádném případě nesplní za zákona závazné normy ČSN 730540 požadovaný součinitel tepelné vodivosti konstrukce U 0,24 W/m2.K pro šikmou střechu.
Mezi parozábranou a palubkami by měl být použit mezirošt (např. latí) tak aby hřebíky palubek či zabudované prvky inž. sítí parozábranu neděrovaly.
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky. Základní info najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den. Můj dotaz zní zda je možné pronikající vruty fólií podlepit také páskou SP 1. Málek.
Dobrý den p. Rypl,
můj dotaz na Vás zní, zdali je vhodné zateplit obvodovou stěnu domu (tloušťka stěny 35cm) z vnitřní strany a to takto: Předsazená stěna na třmenech z cd profilů s vloženou izolací tl. 100mm. A těď bych potřeboval poradit jaký druh parotěsné fólie použít (a zdali je její montáž vůbec potřeba). Fólie bude aplikována přímo na cd profily a budou ji děrovat vruty sdk. Mockrát děkuji za radu s pozdravem Vladimír Kolisko.
Dobrý den,
po pěčlivém zvážení jsme upustili od zateplení podkroví pur pěnou, chtěla bych se Vás ale zeptat pro nás na záludnou věc. Chystáme se nyní zateplovat střechu a následně kompletní podkroví vč. patra podbít palubkami (místo půdy bude zachován prostor jako pokoj pro hosty, který zůstane otevřený-něco jako galerie). Naše představa je takováto-nyní je skladba betonová krytina+difuzní fólie Jutadach 135. Dále plánujeme zateplení vatou isover tl.18 cm mezi krokve a vatou isover tl.5 cm přes krokve (mezi vodorovně přibité latě přes krokve). Přes izolaci parozábranu (můžete mi doporučit?) Dále konstrukci z latí a následné podbití palubkami. Řešíme ale problém, že pokud perfektně provedeme umístění parozábrany (izolace spojů fólie, přetěsnění připevňovacích sponek, těsnění mezi zdí a parozábranou, atd.) a pak přimontujeme kontrukci pro palubky na vodorovné latě, poškodíme tím vlastně parozábranu. A ještě jeden dotaz. Jak velkou mezeru je vhodné nechat mezi parozábranou a palubkami? Vysnili jsme si dřevěné podhledy a nyní vlastně nevíme jak na to. Předem velice děkuji za odpověď.
Anna Krausová
AK Anna Krausová @anna.krausovaPokud ve vytápěném prostoru pod zateplenou konstrukcí nebude tepelně-vlhkostně namáhaný prostor, stačí jako parozábranu použít Jutafol N 110 (u koupelny by bylo potřeba požít Jutafol Reflex N 150 nebo Jutafol NAL 170). Spojování a těsnění je shodné, tj. páska Jutafol SP AL pro spojení přesahů, tmel Jutafol Mastic pro napojení na navazující zdivo popř. na nehoblované dřevo, páska Jutafol SP 1 pro napojení na ostatní pronikající a přiléhající konstrukce (kabely, ventil. potrubí, rám stř. okna a rám průlezu dod půdy atpod.). Místo kde do parozábrany bude pronikat hřebík nebo vrut latě se na parozábranu nalepí kousek pásky Jutafol SP 1 nebo Jutadach TPK Super a tím dojde k utěsnění tohoto průniku. Rošt pod parozábranou má být jen tak široký, aby hřebíky palubek šly jen do tohoto roštu a neprocházely do parozábrany. Další info najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010… , popř. to můžeme řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl, obracím se na vás s prosbou o vyjádření na zateplení stropu extrudovaným polystyrénem Fibran Diana o síle 4 cm z vnitřní strany. Strop je složen z omítky, rákosu, prken, trámů, škvárového násypu. Mám přečteny všechny neřesti s tímto způsobem zateplení spojené, ale pokud bych použil tento polystyrén, pak by snad nemuselo dojít k závažným problémům v konstrukci stropu. Ještě bych se chtěl zeptat na použití parozábrany v tomto případě a její umístění.
Děkuji, přeji hezký den.
MH Miroslav Horák @miroslav.horak285Potřebuji od Vás znát bližší podrobnosti skladby, zejména :
a) celková tl. škvárového násypu (a zda plně vyplňuje prostor mezi trámy)
b) jaké vrstvy a tloušťky materiálů jsou nad škvárou (směrem do studeného prostoru nad konstrukcí, včetně příp. lepenek, fólií, vzduch. mezer atpod.)
c) jaký klimat je v interiéru pod plánovanou zateplenou konstrukcí (obývák, koupelna, bazén, .......)
d) zda studený prostor nad konstrukcí je odvětráván
Nejlepší by bylo spojit se telefonicky.
Obecně bych však byl pro to, aby se taková konstrukce zateplovala s horní strany, nikoliv ze spodní. Při zateplení ze spodní strany přijdete o termoakumulaci původní konstrukce a podle skutečné skladby konstrukce pak většinou vzniká potřeba použití parozábrany a další podhledu pod takovou tepelnou izolací. Nemuvě o nutnosti řešení těsnění detailů průniků inž. sítí.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den
Dle obrázku máme v novostavbě navržené skladby, zateplené máme vedené až po špici objektu. Přišlo nám to lepší z důvodů skladování věcí v půdním prostoru a vytápěný objem už se moc neliší. V poslední době se setkávám s názorem že by parozábrana měl být použita i ve vodorovné části podhledu nad podkrovím (červené pásmo na obrázku). Je to nutné pokud je v zeleném pásmu použita parozábrana až po vrchol střechy?
Pro upřesnění skladba zelené zóny od exteriéru: Tašky,latě, kontralatě, pojistná hydroizolace, minerální izolace mezi krokvemi 180 mm, minerální izolace pod krokvemi na prvním roštu sdk 180 mm, parozábrana na prvním roštu (rošt po 750 mm) lepena na profily spojována páskou a tmele (vhodným k parozábraně), druhý rošt parozábrany montovaný kolmo na první vruty, pod profily vloženy přítlačné těsnící pásky v místech kotvení vruty, na profily je dána deska sdk prostor pod parozábranou je volný pro vedení instalací.
červená zóna je navržena jako podhled sdk s odrazovou TI 50mm.
A právě do téhle červené zóny...má tam být parozábrana???
Koupelny jsou v podkroví odvětrány a každá místnost má svoje okno.
TJ Tomáš Jeřábek @tomas.jerabek378Omlouvám se za opožděnou odpověď, byl 14 dní mimo firmu.
Pokud je parozábrana aplikována tak, že vede pod tepelnou izolací šikminy až pod vrchol střechy, tj. prochází kleštinami (POZOR ! v tomto případě musí být parozábrana parotěsně nalepena na průnik každou kleštinou, popř. i mezi fošnami dvojité kleštiny), pak další parozábrana v konstrukci vodorovného stopu být nemusí. Ale tato aplikace je možná jen za předpokladu, že odrazivá tepelná izolace stropu a vrstva vzduchu nevytápěného prostoru nevytváří větší tepelně izolační efekt, než je 1/4 tepelně izolačního efektu zatepelných šikmin za parozábranou, a zároveň v prostoru pod stropem nesmí být místnost s vysokým tepelně vlhkostním namáháním, např. koupelna bez nucené ventilace ventilátorem. Pokud toto není dodrženo, pak by pak parozábrana musela být pod tepelnou izolací vodorovného stropu a u tepelné izolace šikmin nad vodorovným stropem ani nad tepelnou izolací vodorovného stropu pak již žádná parozábrana ani jiná nízkodifúzní vrstva (např. OSB, MFP desky) být nesmí. Tj. parozábrana šikmin vytápěného interiéru by přešla na parozábanu stropu a zpět s tím, že by odpadlo složité napojování parozábrany na průnik kleštinami. Podrobnosti najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010… popř. toto můžeme řešit telefonicky či Vám mohu poslat některé detaily na Váš osobní e-mial.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl,
snažila jsem se vyhledat příspěvek, který by přiblížil problematiku kombinace parozábrany a foukaných izolací. Plánujeme foukat do půdního prostoru mezi trámy cca 40cm polystyrenu. Jedná se o rovný podhled pod šikmou střechou, která je nevytápěna a půdní prostor bude pochozí pouze po lávkách. Původně jsme uvažovali o použití reflexní parozábrany s vynecháním 5cm pro využití její hlavní funkce a taky pro vedení kabelů a umístění bodovek. Ovšem máme strach, že by časem váha polystyrenu mohla narušit spoje parozábrany, které budou spojeny příslušnou pásku pro danou reflexní fóli. Páska by mohla povolit, vznikly by mezery, parozábrana by se mohla perforovat o ostré hrany světel apod.
Skladbu jsme uvažovali odspodu:
SDK,
dřevěné hranolky (v.5cm),jež by byly připevněny přes parozábranu na CD profily (parozábrana by byla v místech prostupů zatmelená)
reflexní parozábrana
CD profily připevněny na trámy
40cm foukaného polystyrenu mezi trámy (ležícího na parozábraně)
Nebo máme radši reflexní funkci vypustit a umístit parozábranu přímo nad sdk aby nenastal problém s váhou izolace?
Děkuji za reakce.
ML Martina Lyčková @martina.lyckovaPokud se do jakékoliv konstrukce aplikuje foukaná tepelná izolace, musí být pod tepelnou izolací nosná vrstva tak, aby foukaná izolace ležela na nosné vrstvě. Tím může být např. prkenné bednění. Tj. foukaná izolace nesmí ležet ani být aplikována přímo na parozábranu. Tj. ideální skladba by byla (od interiéru) :
- deska SDK
- rošt CD profilů na podtěsněných přímých závěsech (dlouhých tak aby tělesa bodového svítidla neperforovaly ani se nedotýkaly parozábrany)
- parotěsně spojená a napojená reflexní parozábrana (Jutafol Reflex či Jutafol NAL)
- prkenné bednění
- foukaná izolace mezi trámy
Žádná parozábrana by neměla být přímo pod deskou SDK (nebo jiným podhledem) tak, že ji budou perforovat vruty desky SDK (či hřebíky). Nejen, že u reflexní fólie pak dochází ke ztrátě reflexní funkce, ale díky perforaci vruty pak dochází k drastickému snížení parotěsné účinnosti a vzduchotěsnosti jakékoliv parozábrany. Navíc pak vznikají i problémy s instalacemi inž. sítí, kde jakákoliv zásuvka, vypínač či bodové svítidlo udělá díru do parozábrany čímž dojde k naprosté ztrátě funkčnosti parozábrany.
Pokud by v desce SDK (či jiného podhledu) nebyly žádné prvky inž. sítí, pak by bylo možné aplikovat desku SDK (či jiný podhled) i přímo na parozábranu (u klimatu obytného prostoru stačí Jutafol N, u koupelny Jutafol Reflex nebo Jutafol NAL) ale s tím, že na parozábraně bude v místech průniků vrutů desky SDK (či hřebíků jiného podhledu) nalepena těsnící páska Jutadach TPK Super. Tj. tak, že vrut desky SDK (či hřebík jiného podhledu) pronikne nedříve do této pásky a teprve pak do parozábrany. Vzniká však problém s parotěsným napojením parozábrany v detailu na navazující zeď u UD profilu.
Základní detaily najdete v Aplikačním manuálu na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
POZOR ! Nejdříve potřeba vybudovat parozábranu zateplené obálky budovy (stropy, šikminy, popříp. lehké obvodové stěny) a teprve pak je možné k ní dobudovat lehké příčky.
Další konzultace prosím telefonicky. Děkuji.
S pozdravem
Jan Rypl
Manažer aplikací JUTA a.s.
Tel.: 602 194 045, 499 314 235
Fax : 499 314 210
rypl at juta.cz
www.juta.cz
Dobrý den pane Rypl,
máme hrubou stavbu s betonovou střešní krytinou a difuzní fólií Jutadach 135. Rádi bychom podkroví zateplili tvrdou stříkanou PUR izolací v tloušťce 10 cm (PUR izolace - izolace PUR Soft). Myslíte, že je výběr izolace vhodný do této skladby střechy.
Předem díky za Vaše mínění.
S pozdravem
Anna Krausová
AK Anna Krausová @anna.krausovaDobrý den, paní Krausová.
Buďte opatrná při výběru pur pěn. Existují 2 druhy. Lehká pěna o objemové hmotnosti 8-14 kg/m3 má nižší tepelný odpor, po ořezání je nasákavá (nutná parozábrana). Do této kategorie spadá i pěna Pur soft. Dále jsou to tvrdé pur pěny od objemové hmotnosti cca 30 kg/m3.
Výhody:
- součinitel tepelné vodivosti (lambda) od 0,021 W.m-1.K-1
- tepelný odpor (R) při 10 cm 4,7 m2.K.W-1
- součinitel prostupu tepla (U) při 10 cm 0,21 W/(m2.K)
- difuzní odpor (mí) 70
Další výhody:
- celkové zpevnění konstrukce
- vytváří dokonalou vzduchovou bariéru bez tepelných mostů
- vypěnění dutin
- rychlost aplikace
- požářní odolnost (dle DIN) B2
- odolnost vůčí hlodavcům
- v zimě izoluje proti mrazu, v létě proti přehřívání
- nenavlhá, a tudíž nesesedá
- odolává plísním a bakteriím
- výborné akustické vlastnosti
Dobrý den, dělám dodatečné zateplení střechy s krytinou asfaltový šindel a prkené bednění. Použil jsem izolaci s tuhých desek, ale bez podstřešní pojistné folie. Ventilační mezeru jsem mezi prkny a izolací vytvořil. Můj dotaz zní jak nejlépe utěsnit desky izolace kvůli větrotěsnosti. Ve vykířích a v rozích kleštiny- krokve vznikají dutiny. Je možné tyto dutiny vyplnit montážní pěnou? Pěna vcelku drží a dobře to utěsní, nebo postačí do těchto dutin nacpat měkou vatu? Děkuji za odpověď. Málek.
Dobrý den,
mám v plánu toto a prosím o odpověď, jestli může být.
U šikmé střechy mezi krokvemi vloženo 18 cm vata Isover.
Pod krokve chci na 6cm vysoké dřevěné spalíčky přišroubovat
4 cm vysoké latě, orientované svisle, tedy stejně jako krokve, nechci budovat vodorovný dřevěný rošt.
Do výšky špalíčku bude vložena podkrokevní izolace (6cm), výška latě 4cm pak bude sloužit
jako mezera pro parotěsnou folii Jutafol Reflex N 150. Po aplikaci folie bude na přímé závěsy
vybudován rošt pro sádrokarton a to tak, aby mezi folii a sádrokartonem bylo cca 6cm mezery.
Pokud to takto může být, je nutné ještě pod sádrokartonem v místech kde není koupelna ještě dávat izolaci?
Může být rošt pro parotěsnou folii řešen svisle?
Směrem od mezikrokrvní izolace ven je pak folie jutadach 135 v kontaktu s mezikrokevní izolací,
dále odvětrávací prostor 4cm, krytina.
OJ Ondřej Jedlan @ondrej.jedlanV první řadě je potřeba vědět jaký přesný typ Isoveru hodláte použít (s jakým součinitelem tepelné vodivosti - lambdou, údaj v 0,0...W/m.K) a zda sklon střechy je do 45° včetně, popř. vyšší jak 45°. Teprve pak je možné dát relevatní odpověď, zda je konstrukce správně či nikoliv.
Čím menší bude lambda tepelné izolace tím je teoreticky možné aplikovat menší celkovou tloušťku tepelné izolace a např. by nevadil tepelný most dřeva (dřevo paralelně na dřevu), a zároveň střecha o sklonu do 45° včetně má pro zateplení tvrdší požadavky než střecha se sklonem nad 45°.
Proto je potřeba znát tyto údaje.
Rošt pro parozábranu může být řešen jak svisle tak vodorovně, to nehraje roli.
Nejlepší by bylo spojit se telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den pane Rypl,
mohu poprosit o radu? Z místností mám zaomítané šikminy které mi nevlhnou . Pouze izolační vata umístněná mezi krovy o síle 120mm je již v druhé polovině zimy vlhká až mokrá. Přes léto vysychá. Zevnitř se do toho pustit nemohu a zvenku musím zachovat výšku střechy kvůli velmi složitému oplechvání.
Chtěl bych střechu přeizolovat stříkanou pěnou která jak doufám nahradí vnitřní parozábranu a jak se zdá, má sama dobré izolační vlastnosti. Přes ni a krov bych pod střešní latě položil kontaktní difuzní folii Guttafol 121S určenou na neodvětrané střechy.
Vím, že plně odizolováné a odvětrané střechy jsou nejlepší, ale toto se mi zdá v daném příkladě jako schůdná varianta. Děkuji za vyjádření Váňa
MV Martin Váňa @martin.vanaStříkaná pěna nemůže nahradit parozábranu, jelikož se jedná o vysocedifúzní polyuretan, tato pěna může pouze zlepšit současný naprosto špatný součinitel tepelné vodivosti konstrukce. Navíc parozábrana by musela být aplikována až pod současnou tepelnou izolací. Pokud ale pěnou vyplníte současnou ventilační vzduchovou mezeru pod střešní latěmi (nad současnou tepelnou izolací), tj. zrušíte ventilaci střechy, z hlediska vznikajících kondenzací vodních par spíše konstrukci zhoršíte než zlepšíte. Navíc tím pak hrozí i riziko postupné zrychlené degradace životnosti střešní krytiny.
Současná Vaše konstrukce chybně postrádající parotěsnící vrstvu pod současnou tepelnou izolací pak totiž umožňuje neomezený vstup vodních par z interiéru do konstrukce, čímž v zimním období vznikají vámi popisované problémy s kondenzacemi v současné tepelné izolaci.
Asi by bylo vhodnější spojit se telefonicky a zkusit vyřešit problém konstrukce jiným způsobem.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den. Já bych trochu odbočil od střech a zaměřil se na vnitřní zateplení stěn, zvláště v situacích, kdy to není možno řešit z vnější strany. A zde bych Vás chtěl požádat o fundované o oborné posouzení tohoto názoru.
1. Difuze je fyzikální jev, kdy se molekuly nějaké hmoty rozptylují ve hmotě jiné tak dlouho, až jejich koncentrace bude všude stejná. V plynech tento proces probíhá velmi rychle a je závislý na teplotě a koncentraci difundující hmoty, ve stavebnictví se má na mysli koncentrace vodní páry, čili vlhkost.
2. Difuze vodní páry probíhá přez pevné hnoty, ze kterých se zhotovují stavební konstrukce.
3. Difuze vodní páry a vodní pára sama o sobě není škodlivá a v podstatě jak pára vejde, tak odejde.
4. Zkondenzovaná voda v konstrukci už je škodlivá a dává velký předpoklad růstu plísní, hnilobě a celkové destrukci konstrukce
5. Aby se vodní pára ,která se dostane do konstrukce přeměnila ve vodu, tak musí narazit na místo, kde je teplota rosného bodu.
6. Protože vlhkost průchodem přez konstrukci ztrácí koncentraci
čili vlhkost klesá ( což je mino jiné zapříčiněno snižováním rozdílu parciálního tlaku vodní páry v interiéru a v exteriéru ), tak se může stát, že jsou konstrukce, kde ke kondenzaci vůbec nedochází.
7. Vlhkost vzduchu není žádná konstanta a je to obecná schopnost vzduchu udržet v sobě v plynném skupenství určité množství vody, když v tom prostředí náhodou je. Toto množství je jednak závislé na teplotě a samozřejmě na faktu, jestli v tom prostředí zdroj vlkosti vůbec je.
8. Difuze probíhá vesměs z interiéru do exteriéru ( zdojem vlhkosti je člověk a jeho činnosti ). A tento jev je mnohásobně intenzivnější v zimě ( velký rozdíl teplot ), jak v létě, i když teoreticky to může za jistých stavů probíhat i opačně.
9. Ve stavebnictví je zásadní problém s kondenzací při zateplení z vnitřní strany a to jak střešních konstrukcí, tak stěn. Difuze se dá úspěšně potlačit, nebo omezit pomocí parozábran. Pokovené parozábrany jsou schopny potlačit difuzi do takové míry, že ke kondenzaci buď vůbec nedojde, nebo je do takové míry snížena, že celková bilance vodní páry je bezpečná.
10. Podle mého názoru, zjednodušeně řečeno, se to dá říci náledovně: ke kondenzaci dochází když jsou současně splněny dva základní předpoklady. Na inkriminované místo musí dorazit vodní pára o takové koncetraci ( RV ) aby tomu odpovídal rosný bod svou teplotou. Když chybí vodní pára, kondenzace nenastane. Když není rosný bod, tak také není kondenzace.
A teprve zde by mě zajímal Váš názor, zda u dodatečného vnitřního zateplení, samozřejmě realizovaného přesně podle technologického postupu, je nějaké riziko vzniku kondenzace a
tudíž nebezpečí vzniku plísní. Zda to lze vůbec zrealizovat a zda je možno trvale se spolehnout na bezpečnost konstrukce. Já osobně trvrdím, ze to lze pomocí pokovené parozábrany, kdy se zamezí vzniku všech chyb a hrůz, které se běžně realizují při zateplování střešních plášťů.
Děkuji za názor. S pozdravem Laďa
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskvaV podstatě máte téměř shodné názory s mými. Transport vodních par samozřejmě lze parotěsnící vrstvou omezit, ale nelze transport vodních par úplně vyloučit, jelikož žádná parozábrana není 100% parotěsná. To umí pouze sklo. Zvolená parotěsnost parozábrany pak závisí nejen na klimatu interiéru, ale zejména na skutečnosti, zda z místa rosného bodu konstrukce se vodní páry směrem do exteriéru mohou odpařovat bez omezení, nebo zda je tato možnost odparu z vnější strany něčím brzděna. Ať nízkodifúzní OSB či MFP deskou, nízkodifúzními tepelnými či vodotěsnými izolacemi, celoplošně aplikovanými nízkodifúzními tmely, nízkodifúzními omítkami či obklady atpod.
Samozřejmě pokud je konstrukce se zateplením z vnitřní strany správně provedena, tj. většinou s parotěsnící vrstvou, která je ve vazbě na skladbu konstrukce a klimat interiéru dostatečně parotěsná po jejím zabudování (a není poškozena volně pronikajícími prvky či inž. sítěmi), včetně použití správných komponentů pro její slepení a nalepení na navazující a pronikající stavební konstrukce, pak konstrukce (byť je lehkého typu) bude dlouhodobě spolehlivě fungovat naprosto bez problémů ve vazbě na požadavky vyhovující difúzní bilanci konstrukce a max. povolené velikosti kondenzací v konstrukci. Tj. bude odpovídat ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukce.
Jednou z nevýhod zateplení těžké konstrukce z interiérové strany je však výrazné zmenšení možnosti akumulace tepla stěnou, tj. částečné zhoršení tepelné stability interiéru v letním období, zejména v těch prostorech kde do interiéru je velký průnik slunce transparentními konstrukcemi bez vnějšího zastínění, zejména z jižní-západní světové strany.
S pozdravem
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, mám dotaz zda-li se na podlepení vrutů do sdk které budou pronikat parozábranou dá použít tzv "ALU páska na parozábrany" ? Její složení je hliníková folie a syntetický kaučuk proto usuzuji že by měla dobře plnit funkci izolantu páry u pronikajících vrutů. Má někdo zkušenost s jejím použitím k tomuto účelu? Mimo tento účel jí též chci použít pro přelepení přesahů parozábrany ( Jutafol N 140 ). Jednotlivé pásy parozábran mám k sobě přilepeny páskou Dektape SP1 ( stejné jako SP1 od Juty ). U krajů mám parozábranu přilepenou ke štítové zdi Lepidlem na parozábrany od Den Bravenu. Díky za info
JM Jan Merfait @jan.merfaitAlu páska s tenkou vrstvou modifikovaného syntetickho kaučuku není schopna parotěsně utěsnit následné průniky vrutů. Taková páska je určena výhradně jen pro slepení parozábrany mezi sebou, nebo pro přelepení nějakého poškození či natržení. Pro těsnění následně pronikajících vrutů je potřeba páska s butylkaučukovou vrstvou o tloušťce min. 1 mm, např. Jutadach TPK Super.
Vámi použité lepidlo pro napojení na zdivo v žádném případě nenahrazuje kvalitní systémové lepidla výrobců parozábran. Dle mých zkušeností a provedených zkušek tento výrobek nesplňuje ty nejzákladnější předpoklady pro toto použití.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
prosím o radu, realizuji rekonstrukci půdního prostoru. Mám střechu se skladbou. Eternit, lepenka, prkna přibita přímo na trámy střechy. Jelikož budu provádět půdní vestavbu, budu vkládat mezi trámy izolaci. Musí být nad izolací větrací mezera cca 3cm? Šikmá střecha nemá udělané nasávání ve spodní části střechy, neboť je dozděno až přímo k prknům které jsou na trámech. Sdk podhled bude kopírovat celý skol střechy až do hřebene střechy, takže nevznikne žádný nevytápěný prostor. Je nutné tedy dělat v každém poli mezi trámy ve spodní části střechy nasávání a ve vrchní části střechy komínky na odvod vodních par, aby byl docílen komínový efekt? Na baráčku je hotová fasáda, která je dotažená až ke střeše, neboť se nepočítalo s rekonstrukcí podkrovní částí domu a nerad bych do skoro nové fasády nějak bouracími pracemi zasahoval. Je nějaká ji možnost jak můj problém vyřešit? Moc moc děkuji za Vaši radu. S pozdravem Vladimír Kolisko
VK Vladimír Kolisko @vladimir.koliskoV tomto případě bude nezbytné spodní obvodovou stěnu od bednění odsekat tak, aby vznikla min. 80 mm průběžná spára (následně krytá mřížkou proti vstupu ptáků) pro nasávání venkovního vzduchu do ventilační mezery pod bedněním. Ventilační mezera je nutná o velikosti min. 40 mm, a pokud by byl sklon střechy menší jak 25°, pak min. 60 mm. U hřebene je potřeba ventilační hřebenáč nebo v každém poli mezi krokvemi z obou stran hřebene ventilační element umožňující výstup vzduchu z ventilační mezery do exteriéru. Ovšem střecha nesmí mít střešní okna nebo úžlabí nebo sedlové arkýře, protože tyto prvky nutnou ventilaci znemožní.
Pak mezi krokve pod ventilační mezeru aplikovat vysocedifúzní větrozábranu (Jutadach, Dekten,...), následně souvrství tepelných izolací mezi a pod krokvemi, pak parotěsně spojenou a napojenou parozábranu, a pod parozábranou rošt (např. na přímých závěšech) s vlastní deskou SDK. Základní info najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, chtěl jsem Vás poprosit o radu, jakou použít parozábranu do dřevostavby a jak ji přepevnit? zaujala mě Sunflex roof in ... je možné folii připevnovat ke konstrukci domu sponkovačkou? neporuší se tím její propustnost? nebo se folie jen lepí nějakým speciálním lepidlem nebo páskou? poté, když by se montovali rastry pro sádrokartony, tak jsem vyčetl, že je nutný každý šroub - hřebík podlepit speciální folií ... Moc děkuji za radu.
Zdravím, stavím dřevostavbu a řeším problém v koupelně, která je v rohu budovy, tudiž má dvě steny venkovní. Jedná se o difuzně otevrenou s OSB (parobrzda), před ní 5 cm instalační mezera s izolací, na venkovní stěnách jsem přidal parotěsnou folii pak instalační rošt a sadrokarton, otázka zní zda tam můžu dát 5cm izolací. Za OSB je izolace 14 + 12, difuzní folie, odvětrávaná mezera , dřevěný obklad.
Šteffek
JŠ Jan Šteffek @jan.steffekTakže pokud se jedná o skladbu :
- SDK
- rošt
- parotěsně spojená a napojená parozábrana
- rošt s 5 cm tepelnou izolací
- OSB
- 14+12 cm tep.izolace
- vysocedifúzní membrána
- ventilační mezera
- fasádní obklad
Tato skladba je u koupelny v požádku, pokud se jako parozábrana použije vysoce parotěsná parozábrana, tj. s ekvivaletní difúzní tloušťkou Sd > 100 m, např. Jutafol Reflex N 150, Jutafol NAL 170,..... a slepí se příslušnými lepícími komponenty - viz. fotopřílohy.
Další podrobnosti - detaily najdete v Aplikačním manuálu na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
V koupelně nelze !!!! provést instalaci se skladbou :
- SDK
- rošt s 5 cm tepelnou izolací
- parotěsně spojená a napojená parozábrana
- OSB
- 14+12 cm tep.izolace
- vysocedifúzní membrána
- ventilační mezera
- fasádní obklad
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, pane Ryple,
živnostník mi provádí v novostavbě izolaci střechy, rád bych se septal, zda nevadí, když se pod šikmou střechou nad příčkami parozábrana nespojí, ale bude vždy přitmelena mezi profily a příčky. Jde mi o to, jak moc je pára schopná pronikat 10cm příčkami směrem do vaty (skrz omítku, lepidlo a perlinku pronikne do porobetonu a v něm se šíří vzhůru až k vatě? obejde tak parozábranu?)
Skladba střechy shora:
- PVC folie,
- OSB PD22,
- kontralatě z XPS š.16cm tl.4cm, mezi nimi větrací mezera,
- reflexní kontaktní difuzní folie JUTA odraz nahoru
- krokve v.16cm, mezi nimi vata 16 cm Lambda 0,033
- parozábrana juta N, přeložená, neslepená (bohužel)
- konstrukce profilů pro sdk, mezi profily vata tl. 4 cm
- parozábrana Juta N (ještě nebyla namontována)
- SDK, vruty pronikající do profilů přes parozábranu (lze podlepit páskou)
příčky jsou dotaženy pod vrchní vrstvu vaty, tedy přetaženy vrchní parozábranou.
Podle mého názoru je ta volně ležící parozábrana zbytečná, ale snad tam tolik nevadí. Trochu problém vidím v prostupech kabelů pro lustry, ale snad se dají páskami utěsnit. Když dáme na profily spec. pásku, snad by se vyřešily i díry kolem vrutů SDK. Co myslíte? Udělali to asi dost špatně, ale nechci je teď honit s předěláním, pokud to není nezbytně nutné a pokud by se dala ta spodní parozábrana nějak dobře utěsnit.
Prosím, poraďte. Děkuji
JJ Jan Jiraský @jan.jiraskyTo už jsme řešiili telefonikcy, že ?
Parozábrana umístěná mezi 16 cm vatou mezi krokvemi a 4 cm vatou pod krokvemi musí mít parotěsně slepené přesahy (např. páskou Jutafol SP 1 nebo Jutafol SP AL) a musí být parotěsně nalepena na veškeré navazující zdivo (např. tmelem Jutafol Mastic). Bez toho bude naprosto nefunkční. Pokud však příčka do tepelné izolace zasahuje jen po úroveň krokví, musí být parotěsná fólie vedena i nad příčkou !
Další parozábrana přímo pod deskou SDK již nemá smysl a navíc by ani nefungovala, protože by byla totálně prošpikována všemi vruty desky SDK. Podmínka takové konstrukce však je, že v interiéru nebude prostor s vysokým tepelně vlhkostním namáháním.
Podrobnosti a detaily aplikací parozábrany, kde, čím a jak utěsnit a slepit najdete v Aplikačním manuálu na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den přeji Mám dodaz
Mám tzv fošnový strop ,podhled SDK jedná se mi o to dát nebo nedát parozábranu .Vrvhní patro podkroví zatím nebude vytápěno ani není zateplená střecha bude sloužit jako hůra . Mám dva kamarády ,kteří pracují s SDK jeden tvrdí parozábranu musíš dát protože nemáš zateplený vrch a vlhkost ,která pujde do vaty ji znehodnotí.Druhý zase ,že ji nemám dávat když ji dám tak vlhkost zůstane pod parozábranou a bude navlhat SDK .
Já bych volil první variantu
Děkuji za odpověd
Petrů
MP Marian Petrů @marian.petruV takové lehké konstrukci, která odděluje vytápěný a nevytápěný prostor parozábrana pod tepelnou izolací jednoznačně být musí !!!! Pokud ještě není provedena deska SDK, pak na spodní stranu konstrukce nainstalovat parotěsně spojenou a napojenou parozábranu (viz. http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010… pod parozábranou rošt na přímých závěsech a pak desku SDK. Pak do konstrukce mezi trámy pak shora vložit tepelnou izolaci.
Pokud již SDK je vytvořen, pak nezbývá než parozábranu (typu Jutafol N 110) vložit shora mezi trámy co nejníž k podhledu a na boky trámů (co nejníž k podhledu) ji nalepit tmelem Jutafol Mastic (totéž platí pro napojení na navazující zdivo). Parozábrana nesmí vrchem trámy obalovat. Pak se mezi trámy vloží tepelná izolace. Problém této varinaty je však v tom, že v tomto případě nesmí být v interiéru tepelně vlhkostně namáhaný prostor, např. koupelna bez nucené ventilace ventilátorem, a ve vrstvě podhledu nesmí být instalovány bodová svítilda a z podhledu směrem k parozábraně nesmí vyčuhovat nějaké ostré předměty (hřebíky, vruty).
Základní podklady najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010… , popř. je můžeme řešit telefonicky.
V obou případech nesmí být nad tepelnou izolací žádný nízkodifúzní materiál, tj. žádné lepenky, fólie, OSB nebo MFP desky, PVC apod.
Pod parozábranou v desce SDK žádná kondenzace nenastane, jelikož rosný bod konstrukce bude až za parozábranou v zateplené konstrukci a parozábrana bude bránit vstupu vodních par do místa rosného bodu.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den.
V současné době budeme zateplovat podkroví novostavby. Jedná se o klasickou sedlovou střechu, 16 krokve, difuzní folie, kontralatě 6, latě a betonová taška. Podle projektu má přijít 16 vaty, parotěs a 6 vaty.
Nějak se mi nezdá ten poměr 16/6.
Další variantu mi navrhlo pár sádrokartonářů, vata 16, profily, mezi ně další vata, parotěs a sádrokarton. Jenže co se s tou parotěskou stane, když do ní ten sádroš budou šroubovat? Bude jako cedník, nebo bude parotěsná?
Chtěla bych použít krokvové nástavce a profily dát až na parotěs,tím by mi vznikla mezera, ale ti s kterými jsem mluvila mi řekli, že je to naprosto zbytečné. Prosím o Váš názor a radu. Děkuji.
VN Vladana Netrvalová @vladana.netrvalovaSkladba je skutečně nesprávná, parozábrana nemůže být umístěná ani mezi 16 a 6 cm tepelnou izolací, ani přímo pod deskou SDK tak aby ji perforovaly vruty. Navíc u skladby střechy (se sklonem do 45°) kde celková vrstva vaty bude jen 22 cm, by se musela použít vata (i 16 cm i 6 cm), která nesmí mít součinitel tepelné vodivosti (lambdu) větší jak 0,036 W/m.K. Tj. tak aby celkové souvrství konstrukce nepřesáhlo hodnotu součinitele tepelné vodivosti konstrukce U 0,24 W/m2.K.
Použití krokvových nástavců u takové skladby s 6 cm vaty pod krokvemi je však skutečně zbytečně cenově nákladná záležitost. Vrstvu 6 cm vaty pod krokve lze umístit :
a) buď tak, že vodorovně (křížem proti krokvím) se pod krokve v rozteči 50 cm umístí dřevěné 6 cm latě mezi které se vloží 6 cm tep.izolace. Na toto se následně provede instalace parotěsně spojené a napojené parozábrany a pak se vytvoří rošt na přímých závěsech s vlastní deskou SDK.
b) nebo tak, že se vytvoří rošt na krokvových závěsech nesoucí 6 cm tepelnou izolaci pod krokvemi a parotěsně slepenou a napojenou parozábranu, a pak se pod parozábranou vytvoří další CD profil na jezdcich, na který se namontuje deska SDK.
Fotky obou systémů mohu poslat pokus se spojíme přímo e-mailem.
Přímé závěsy nebo jezdci CD profilu se podtěsní kouskem pásky Jutafol SP 1 tak, aby vrut do parozábrany pronikal přes tuto pásku. V těchto meziprotorech mezi deskou SDK a parozábranou pak lze vést kabely či ve desce SDK vytvářet zásuvky či vypínače aniž by došlo k perforaci parozábrany.
Pro klimat obytného prostoru stačí použít parozábranu typu Jutafol N 110, pro koupelnu Jutafol Reflex N 150.
Další podrobnosti můžeme řešit telefonicky, základní detaily spojení a napojení parozábran najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, prosim Vás - dřevěný záklop z desek na roštu na trámovém stropu (mezi trámy izolace + parotěs) oddělující obytný prostor od půdy provést:
a) na pero a drážku těsně k sobě?
b) na tupo přirazit k sobě?
c) na tupo s ponechanou mezerou do 3 mm?
Prosím o sdělení Vašeho názoru - kterou variantu zvolit.
Na pero a drážu by se mi to líbilo nejvíc ( kompaktnost záklopu, soudržnost prken...), ale nevim jestli není lepší nechat mezery pro ,,dýchání" tepelné izolace Rockwool 22cm (mezi trámy 16 cm + 6 cm v roštu)
Děkuji Ladislav Zavřel
Předchozí rada nám pomohla - parotěs byl dotažen k nadezdívce asi 4 cm nad spodní okraj pozdnice a po zbourání nadezdívky jsme na pozednici zjistili vlhkost - místy 100procentní.
LZ Ladislav Zavřel @ladislav.zavrelNejlépe by bylo horní záklop nad tepelnou izolací stropu provést z prken na tupo nebo lépe z prken na tupo s ponechanou mezerou do 3 mm. Rozhodně nedoporučuji provést je na pero a drážku těsně k sobě. Dřevo má totiž faktor difúzního odporu 157 a při tl. pochůzích palubek 24 mm pak taková vrstva vytváří difúzní odporou vrstvu s Sd téměř 4 m, což je fakticky již parobrzda výrazně omezující možnost odpařování vodních par z konstrukce. Pokud jsou ještě následně nalakovány např. voskem, pak je to o to horší.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobry den pan Rypl. Kedze ste mi uz viackrat radili, obraciam sa na Vas aj v tomto pripade. Na fotografii je vidiet vyzrážanú vlhkosť v podobe mrazu - momentálne je okolo - 10 stupnov. Je to vlhkosť pod stresnou foliou, teda nad tepelnou izolaciou. Hned ako povolia mrazy, steka tato vlhkost do vaty a nasledne po mure - problem sa objavil aj v kute v interieri (tzv. mapa). Naozaj si neviem rady. Objavuje sa to na tomto mieste v blizkosti vikiera. Parozabranu sme sa snazili urobit najlepsie ako sa dalo. Nikde inde nepozorujem tento jav. Je mozne, ze to suvisi s tym, ze este nie je urobený štablón (podbitie v exteriéri). Ďakujem za každú radu.
Dobrý den, řeším ukončení parotěsné folie u šikmé střechy a prosím o radu - ukončit parotěs do mezery mezi pozednicí a přizdívkou z ytongu (varianta A) + zatmelit k přizdívce - v příloze na obrázku nebo parotěs ukončit na přizdívce (varianta B)? Parotěs je znázorněn silnou čárou. Účel místnosti je koupelna. Lze vůbec v koupelně použít dřevěný hranolek jako ukončení roštu pod SDK desky?Děkuji za radu a v případě nejasností rád doplním.
Děkuji Ladislav Zavřel
LZ Ladislav Zavřel @ladislav.zavrelBohužel jsem nenašel ve vaší zprávě citovaný obrázek. Ale parozábrana nad prostorem koupelny by měla být aplikována tak, že by měla být od desky SDK oddělena meziroštem (nemělo by docházet k perforaci parozábrany vruty desky SDK), a parozábrana by měla být nalepena na zdivo nadezdívky pod pozednicí pomocí kaučukového tmelu Jutafol Mastic. Jako parozábrana by měla být použita parozábrana s vysokou parotěsností, tj. s Sd větší jak 100 m, např. Jutafol Reflex N 150. podrobnosti detailů spojení a těsnění parozábrany najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Zároveň se pro prostor koupelny doporučuje nucená ventilace ventilátorem (pokud ovšem ve stejné či s koupelnou propojené místnosti není karma).
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, ještě jeden dotaz . Stávající půdní nadezdívky bych chtěl zateplit z interiéru min tl 150mm Orsilu. Jakou skladbu bych měl zvolit ? Záměr je schovat nerovnost půdní nadezdívky a zároveň zatepit a opláštit SDK s vložením parozábrany ?
PC Petr Choc @petr.chocU takové konstrukce je parozábrana naprostou nezbytností. Tj. skladba zdivo-tepelná izolace-parozábrana-rošt-SDK.
Pokud je interiér s běžným klimatem, stačí jako parozábrana Jutafol N 110, u koupelny bez nucené ventilace ventilátorem použít Jutafol Reflex N 150 nebo Jutafol NAL 170 Special, + příslušné lepící a těsnící komponenty.
Jan Rypl, tel.: 602194045, rypl at juta.cz
Dobrý den , mám následující skladbu mezi patrem a půdou : SDK 12,5 na tenkostěných profilech (dvojitý rošt) , dřev. podbití (rákos + omítka) , vzduch. mezera 210mm - výška stropních trámů.
Chtěl bych udělat půdní vestavbu s následující skladbou stropu : stávající SDK + rákos a omítka , parotěsná izolace mezi trámy na podbití a na boky trámů, tepelná izolace Orstrop mezi trámy, 2x OSB deska, kročejová izolace Isover TDPT, 2x deska OSB superfinish, dřevěná podlaha masiv. Můj dotaz zní, je tato skladba provedena správně a pokud ano, jakou parotěsnou izolaci by jste mi doporučil ?
Jedná se o byt v patře vs. podkrovní byt. Moc děkuji.
PC Petr Choc @petr.chocPokud tato konstrukce odděluje 2 vytápěné prostory s obdobným tepelně vlhostním režimem, tj. nahoře nad konstrukcí i dole pod konstrukcí je obdobně vytápěný prostor, pak v konstrukci žádná parozábrana není potřeba.
Pokud horní prostor nebude vytápěn, pak na horní ploše konstrukce (nad tepelnou izolací mezi trámy) není v žádném případě možné vytvořit skladbu z nízkodifúzních materiálů (2x OSB deska, kročejová izolace Isover TDPT, 2x deska OSB superfinish, dřevěná podlaha masiv), ale je nutné jako horní zakrytí použít např. prkenný záklop nebo vysocedifúzní desky. Zároveň parozábrana umístěná pod tepelnou izolací mezi trámy musí být na boky trámů co nejníž k stávajícímu podhledu a k navazujícím zdem parotěsně nalepena (tmelem Jutafol Mastic). Jako parozábranu použít parozábranu se střední parotěsnou účinností, např. Jutafol N 110. Pokud však ve spodním prostoru je koupelna, musí mít její interiér nucenou ventilaci ventilátorem (ale pokud ve stejné místnosti koupelny zároeveň není karma !!!).
Podrobnosti můžeme řešit telefonicky.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den, zajímá mne aplikace parotěsky na obvodové konstrukce. Ve starším RD mám přizděnu v půdním prostoru kolem celého obvodu domu porobetonovou příčku 7,5 cm za kterou je vzduchová mezera a násedně obvodová zeď 45 cm. Přizdívka vznikla z důvodu vyrovnání původního zdiva a též jako následná izolace. Přizdívka jde až do výše budoucího stropu, ale není nahoře spojena s původním zdivem. Přizdívka bude štukována obvyklým způsobem. Nebude případná vhkost procházet touto přizdívkou a tak obcházet parozábranu, kterou plánuji napojit na tuto obvodovou přizdívku? Děkuji za odpověď.
JK Jiří Kavalíř @jiri.kavalirPokud je jako strop vytvořena lehká konstrukce (bez silných vrstev kapilárních materiálů pod lehkou tepelnou izolací), tj. kde je nutná parozábrana celou plochou tepelné izolace, pak neexistence parozábrany mezi tepelnou izolací stropu a příčkou, a tepelnou izolací stropu a tepelnou izolací za příčkou může být velký problém. Existuje možnost řešení, aly bylo by vhodnější spojit se telefonicky abychom si vyjasnili přesné řešení detailu spojení obvodové stěny a stropu a jeho konstrukci.
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Zdravím.
V konstrukci stropu v pokroví mám následující skladbu - 14 cm vaty mezi krokvemi, 6 cm vaty v roštu pod krokvemi, reflexní parotěsná folie a 4 cm vaty v roštu pro SDK. Problém mi nastal v koupelně (je provedeno nucené větrání větráčkem), kde je tato skladba na stropě bez problému provedená, ale bohužel jsem musel změnit výšku roštu SDK na šikmině a tam mi vata 4 cm nebude držet, protože mezi roštem a šikminou je mezera cca 8 cm. Nabízejí se tři možnosti: 1. vatu do šikminy nevkládat a na stropě ponechat, 2. vatu do šikminy nevkládat a vyjmout ji i ze stropu, 3. nějakým způsobem tu vatu v šikmině připevnit. Co byste mi doporučili? Přiznám se, že třetí varianta mě zrovna neláká.
ŠK štěpán klička @stepan.klickaNevidím u Vás žádný problém. Ačkoliv máte mezi parozábranou a roštem pro SDK místo 4 cm vzduchové mezery mezeru o tl. 8 cm, nic se neděje. Tepelná izolace o tl. 4 cm pod parozábranou se totiž bude do konstrukce vkládat až po provedení roštu pro sádrokarton, tj. tato tepelná izolace bude ležet na CD profilech roštu pro desku SDK. Tj. 4 cm lehká vláknitá tepelná izolace bude po každých 50 cm podepřena CD profilem a navíc následně se může opřít i o instalovanou desku SDK. Samozřejmě pásy tepelné izolace se budou vkládat za rošt křížem proti směru CD profilů. Vzduchová mezera mezi parozábranou a touto tepelnou izolací není na závadu, ale nepoužíval bych reflexní parozábranu s vysokou reflexní účinností tak, aby reflexní účinností se výrazně nezvýšil tepelný odpor této vzduchové mezery a tím nebyl dodržen poměr tepelně izolačních vrstev nad a pod parozábranou 4:1. Tj. jako parozábranu použít buď Jutafol N 110, Jutafol N 140 nebo Jutafol Reflex N 150. V tomto případě tedy nepoužívat Jutafol NAL 170 Special s vysokou reflexí (nízkou emisivitou).
Další detaily najdete v Aplikačním manuálu na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat něco ohledně parozábrany.
Provádíme rekonstrukci koupelny, která má dřevěný strop. Rákosovou omítku a podbití jsme odstranily. Zůstanou pouze dřevěné trámy nad nimiž jsou v opačném směru kladené I profily zalité betonem. Nad koupelnou se nachází vytápěný prostor.
Nový strop bude z SDK.
Jakou parozábranu bude vhodné použít?
Děkuji
Dneska jsem mluvil s tesařem, který před nedávnem rozebíral střechu, kde byla pod latama úplně steřelá a popraskaná paropropustná folie , která tam byla cca 4 roky. Docela "zajímavý" údaj k poměrně rozšířenému užívání klasického podkrovního sendviče? Máte s tím někdo podobnou zkušenost? Vzhledem k teplotním šokům pod krytinou je to docela pravděpodobné, ale věřím že výrobce folie je na tuto skutečnost plně připraven....?
DN Daniel Novák @daniel.novak175V prvé řadě je nutno uvést o jakou fólii či membránu se jedná (přesný název). Pokud se jedná o tzvn. nekontaktní (mikroperforovanou či antikondenzační) fólii, pak příčina rozpadu může být skutečně v tom, že dochází k tepelnému rozpadu, což ale může být zapříčiněno tím, že tento typ fólie nemá nejen nad, ale i pod sebou vytvořenu nutnou VENTILAČNÍ vzduchovou mezeru (proudící venkovní vzduch). U všech membrán i fólii může být rozpad zapříčiněn tím, že při montáži byl výrobek vystaven působení UV záření (slunce) delší dobu, než je stanoveno výrobcem (UV stálost). Tj. že fólie od doby montáže na konstrukci nebyla do určité doby kompletně zakryta střešní krytinou či bedněním přesahu. Také rozpad fólie či membrány může být zapříčiněn průsvitem slunce přes transparentní výplně střechy (prosvětlovací tašky, střešní výlezy, nesprávný typ ventilační tašky apod.) včetně působení tohoto vlivu na protilehlou stranu střechy. Bohužel na trhu ČR se vyskytují i fólie a membrány, které nemají dostatečnou teplotní a UV stabilizaci výrobku, které se pak rozpadají samy od sebe. Jsou sice laciné, ale za čas se rozpadnou. Bohužel dle mých zkušeností s "dodavateli" takových materiálů je pak velice špatná diskuse o řešení reklamace. Posouzení a příčinu vzniku chyby mohu provést osobně, můžeme se spojit telefonicky ?
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý deň pán Rypl,
prosím Vás o radu - v miestach kde bude parozábrana (jutafol) prevŕtaná šrúbami kvôli závesnému roštu na sadrokartón - je potrebné aplikovať pásku. Viem, že firma JUTA má na to určenú pásku Jutafol SP 1 - len u nás ju nikde nedostať. Je možné použiť aj inú butylkaučukovú pásku od iného výrobcu? Ďakujem za radu.
ML Marek Lukáč @marek.lukacPokud jste ze Slovenska, spojte se s p. Marianem Pogranem, manažere aplikací JUTA na Slovensku (pogran at juta.cz, tel.: 0905 421 107), on Vám poradí, kde pásku Jutafol SP 1 sehnat nebo Vám přímo předá informace o jejím dodání přímo, např. na dobírku.
V případě, že jste v Čechách, a nemůžeme pásku Jutafol SP 1 sehnat u našich autorizovaných prodejců ( http://www.juta.cz/prodejci.htm ), můžete si ji objednat i na dobírku přes e-shop JUTA a.s. na http://e-shop.juta.cz/
Podrobnosti o montážích a používání spojovacích a lepících komponentů najdete v Aplikačním manuálu na :
http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010…
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel: 602194045
no ja řešim jak pokračovat ted dal ,,předne chcu mit pohledy z palubek tl 12,5mm a ted mam skladbu mezi krokve 160mm vaty ,na nich rošt a 60mm vaty ,a parozabrana dekAL ,,ted jsem chtěl na parozabranu dat dalši rošt a mezi něj dalši 6cm ,,,,mužu to tak udělat ,jde mi o to že tim dalšim roštěm provrtam parozabranu . co kdybych ty mista kde bude prochazet šroub pomazal butylkaučukem tmelem ?? nevim ...
PŠ petr šmitke @petr.smitkePokud máte kombinaci provedenou kombinaci 16 cm vaty mezi krokvemi + 6 cm vaty pod krokvemi mezi dřevěnými latěmi / parozábrana / pak by bylo vhodné do roštu pro podhled vložit max. 5 cm vatu (6 cm jen za předpokladu, že lambda alespoň 1 vrstvy použité tepelné izolace za parozábranou je menší než lambda tep.izolace plánované pod parozábranou a zároveň žádná vrstva vaty za prozábranou nemá lambdu větší než vata plánovaná pod parozábranou). Zároveň je tato skladba možná za předpokladu, že v interiéru není prostor s vysokým tepelně vlhkostním namáháním, tj. případná koupelna musí mít nucenou ventilaci ventilátorem.
Průnik šroubu (vrutu) skrze parozábranu lze zabezpečit páskou Jutadach TPK Super nebo Jutafol SP 1 nalepením na parozábranu na to místo, kde pak do parozábrany bude pronikat vrut roštu. Daleko důležitější pro správnou funkci parotěsnící vrstvy však je parotěsné nalepení parozábrany na pronikající kleštiny, navazující zdivo, komínové těleso (tmelem Jutafol Matic) nebo na navazující konstrukce jako je rám stř.okna, průnik kabelem, ventil. potrubím apod. (páskou Jutafol SP 1) a samozřejmě vlastní parotěsné slepení přesahu parozábrany (páska Jutafol SP AL nebo Jutafol SP 1). Podrobnosti najdete na : http://www.juta.cz/APLIKACNI-MANUAL_2010… popř. na : http://www.juta.cz/paroschema2.htm; http://www.juta.cz/paroschema3.htm
Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045
Dobrý den,
plánuji stavět RD. Skladba stěn by měla být asi následovná
vnitřní hliněná omítka
vápenopískovcové bloky 175mm
TI - ovčí vlna nebo konopná izolace do dřevěného roštu cca 200mm
dřevovláknitá izolace (pro přerušení tepelných mostů) 20-50mm
parozábrana
dřevěný rošt
dřevěný obklad nebo dřevotřísková deska a vnější omítka
ptal jsem se projektanta, zda-li je parozábrana nutná, pokud použiji provětrávanou konstrukci fasády, odpověděl mi, že je to lepší, pak se ale ptám musí být tato mezera 50 mm široká, nestačí méně, protože její fci přebere parozábrana a voda, která by zkondenzovala na vnitřní straně dřevěného obkladu steče i při 20mm široké mezeře. Na to mi nebyl schopen odpovědět.
zajímalo by mě, jestli je parozábrana v takovémto případě opravdu nutná a opravdu nestačí jen vzduchová mezera (pokud ano, jaká by měla být její tloušťka) a v případě, že je parozábrana opravdu nutná musí jak široká stačí ona vzduchová mezera a je umístění parozábrany správné?
Děkuji všem za odpovědi
Honza
PS: máte-li někdo zkušenosti s tímto izolantem, tak je zde prosím taktéž připište.
JT Jan Tvaroh @jan.tvarohTa parozábrana nejenže tam není nutná, ale dokonce tam být nesmí!!!
V tomto místě se při provětrávané fasádě standardně instaluje naopak paropropustná (podstřešní) fólie, ale protože tam máte dřevovláknité desky, ani ta není potřeba.