Diskuze ke článku: Dimenzování solárních soustav (I)

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Dimenzování solárních soustav (I)

Reklama

Redakce @redakce před 17 roky

Diskuze ke článku: Dimenzování solárních soustav (I)

Plné znění článku: Dimenzování solárních soustav (I)

Anotace článku: Dimenzováním solárních soustav se obecně rozumí určení plochy a počtu solárních kolektorů. Z plochy solárních kolektorů se pak odvíjí návrh dalších prvků solární soustavy (dimenze potrubí, objem expanzní nádoby, typ oběhového čerpadla, atd.).

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

4 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

TZ Tomas Zakravsky @tomas.zakravsky před 16 roky

Pri brouzdani na netu jsem na tema trubicove vakuove kolektory nahodou narazil na jeste rozdelany web: www.solarnikolektory.wz.cz Uz je tam uveden kontakt a tak jsem zavolal. Bylo mi receno ze jeste neprodavaji, ale ze planuji vyrobu v CR a ze by ceny mely byt kolem 7 000,- Kc s DPH, ale ze zatim nemuzou rici vice. Vyroba se pripravuje. Mate nekdo nejake zkusenosti, lze videt nekde vzorek?

PZ Petr Zíka @petr.zika399 před 16 roky

Dobrý den,

článek je teoreticky na výši, postup je vlastně jednoduchý: Zjistím si intenzitu slunečního svitu jako tabulku hodnot po deseti minutách po celý rok. Zjistím si parametry kolektoru včetně kvadratického součinitele tepelné ztráty (asi by se mělo započítat i navýšení tepelných ztrát v případě větru - tedy pak potřebuju i tabulku rychlosti a směru větrů po celý rok a matematický model proudění vzduchu kolem kolektorů). Tabulku teplot okolního vzduchu po celý rok po deseti minutách. Tepelné ztráty akumulační nádoby závisí i na okolní teplotě, tedy tabulku teplot v místnosti s bojlerem, tabulku odběru vody máme, zohledním spotřebu vody v závislosti na teplotě teplé i studené vody (rozdíl teploty studené vody v létě a v zimě odhaduji i na deset stupňů, vody 55°C spotřebuji určitě méně než 40°C), celé to hodím do numerického modelu, který mi to co deset minut zintegruje a dostanu reálný průběh teploty kolektoru a teploty vody v zásobníku. Namodeluju si více variant dle plochy a sklonu kolektorů a objemu nádrže, rychlosti proudění teplonosné látky a vyberu si tu nejvhodnější variantu.

Ale teď vážně, viděl bych to jako námět na diplomovou práci pro nějakého hodně šikovného studenta - je tu nějaký kantor z VŠ odpovídajícího směru? Tu práci bych si s chutí přečetl. Takhle je pro mne přínosnější empirický odhad typu "Topení - na metr zastavěné plochy půl metru kolektoru", "Teplá voda na osobu 1-2 metry kolektoru a 50-100 litrů bojler" (střílím od boku, ale dá se to najít).

S pozdravem
Petr Zíka (MB)
(jsme tu dva tohoto jména)

TM Tomas Matuska @tomas.matuska před 16 roky

PZ Petr Zíka @petr.zika399Nevim jestli jsme se spravne pochopili - snahou clanku je jasne a jednoduse naznacit jak dimenzovat plochu solarnich kolektoru prave bez nutnosti numerickeho reseni. A take bez pouzivani ruznych tzv. praktickych poucek, ktere funguji pouze za urcitych podminek, zvlast ta nejjednodussi, ze X m2 kolektoru = X l zasobniku (bez ohledu na spotrebu tepla, sklon kolektoru a jeho orientaci, typ kolektoru a jeho kvalitu). U vytapeni je to uplne vesteni z kristalove koule kdyz vas nezajima zda jde o starou stavbu, nizkoenergeticky dum nebo pasivni. V dobe, ktera prichazi, kdy by projektant mel garantovat rocni zisk jim navrzene solarni soustavy, takovych „zarucenych“ poucek asi ubude.
Podnetem k napsani clanku bylo nahlednuti do nekolika auditu solarnich soustav a shlednuti rady projektu, kde hlavy nejpovolanejsi (auditori, projektanti) si bezne pletou ucinnost a pohltivost kolektoru, vykon a energii, pocitaji zasadne s optickou ucinnosti kolektoru (tedy s tou nejvyssi), nasazuji bezne trubicove kolektory na nizkoteplotni bazeny (kde neselektivni zasklene kolektory maji vyssi ucinnost) a dociluji 95 % a vyssiho pokryti potreby tepla.
Jsem si vedom, ze napr. kvalitni ploche solarni kolektory se od sebe vykonostne prilis nelisi. Problem je v tom, ze se zacinaji dovazet nebo i tuzemsky vyrabet levne kolektory, ktere zacinaji s optickou ucinnosti na 50 % a pak to jde s teplotou rychle dolu. Jeste nejistejsi je to s trubicovymi – muzete mit trubicovy kolektor s optickou ucinnosti okolo 80 % a kvalitnim vakuem (plochy absorber v jednoduche trubici), nebo s opt. ucinnosti 65 % a kvalitnim vakuem (dvojita trubice a U-trubka uvnitr s rozsirenou plochou), ale taky cinsky zazrak za super cenu, ktery zacina na 45 % a jde kvapem dolu. To pak jdou vase poucky stranou (ke kteremu kolektoru vlastne ten m2 vztahnout ?).

AA Aleš Aleš @ales.ales741 před 17 roky

Stanovení plochy solárních kolektorů vidím trochu jinak.

vezměme celoroční ohřev TUV což je v CŘ nejběžnější využití solární energe.
poddimenzovaný systém = malý výkon kolektorů - (velký zásobník TUV ) znamená sice velkou účinnost kolektorů , zato však nižší celkový výkon soustavy , jenž musí být doplňován externím zdrojem , typicky el. tělesem.
Předimenzovaný systém vede k pravému opaku energie je mnoho a v letních dnech zůstává nevyužita.

Cena solární soustavy neroste lineárně s plochou kolektorů, soustava s nezerovým zásobníkem 200l a 3m2 kolektorů nebude 2x levnější než stejná soustava s 2 násobkem kolektorové plochy. Pokud uvážíme předimenzování systému můžeme řici , že cena bude zvýšena pouze o cenu dvou sol. kolektorů a fakt , že při letním počasí se bude mít soustava nižší učinnost nás nemusí příjiž zajímat energie budeme mít v tomto období nabytek..

zájmem každého investora je investovat efektivně tedy získat TUV za co možná nejlevnější cenu, je tedy otázka nikoli technická , ale ekonomická kolik kolektrorové plochy na 100 litrů TUV je v našich podmínkách optimální ?? - tedy nejlevnější , když započítáme všechny náklady , tedy včetně nákladů na dohřev TUV. Tuto odpověď jsem v článku nenašel.
Nicméně dle zkušenosti z téměř 10ti letého provozu solární soustavy bych doporučovat systém spíše předimenzovat , cena sol kolektorů je poměrně nízká takže předimenzovaný systém deskových kolektorů z plochou 3m2 na 100l TUV by mola být ekonomicky velmi zajímavá alternativa.