Diskuze ke článku: Optimální volby zdroje - porovnání nákladů na vytápění - II. díl

JM Jana Maliariková @jana.maliarikova před 7 roky

Narazila jsem na články, že se již u nás distrbují Aku systémy do podlahy, kam se odvádí teplý vzduch z krbu...Moc dobrý systém, pokud je hlavní tepelný zdroj krb...

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel před 7 roky

JM Jana Maliariková @jana.maliarikova http://www.jakbydlet.cz/clanek/489_fotov…

Máte jistotu záložní elektřiny a teplou vodu celoročně zdarma.

JŘ Jiří Říha @jiri.riha před 14 roky

Zdravím všechny,
po několika letech a návštěv USA jsme se rozhodli předělat stávající radiátorové vytápění u RD. Po dvou letech provozu a letošní zimě musíme-jsme nuceni konstatovat- že je to opravdu nejlepší řešení. V suterénu zmyzela vlhkost a dříve málo obyvytelné místnosti se rázem jako mávnutím kouzelného proutku staly nejoblíbenější, všechny plísně zmizely, vůně nejen po vaření v domě jsou taky pryč.
Všechny domy, co jsem měl možnost navštívit na severu USA mají teplovzušné vytápění proč asi? Velké (obrovské) dřevěné stavby vyžadující topení, chlazení a odvlčování a větrání, které žádný jiný systém nesplní.
Všichni sousedi krásně pod vlivem úspor mění okna na plasová a rychle lepí polystyrenové desky na dům aniž tuší všechny následky
Bude ještě trvat mnoho let než se staré zvyky a vzorce v návrhu topení - radiátorů, podlahové ve stěnách a podobné nesmysly-se změní. I sami cizinci byli překvapeni jak hodně se bojuje zuby- nehty za "klasiku".

Přeji hezký den

Systém: TČ16 +4500l+300l akumulace+Atrea jednotka, topí se na 42-45C vodu (i pro 300l TUV)
PS: za vchodem jsou připravené vidle na toho, kdo přijde s nabídkou radiátorů !

MR Milan Roušavý @milan.rousavy před 14 roky

Prosím mám dotaz co kdyby se do podlahového topení teplovodního
pustil pouze teplý vzduch? Mělo by to nějakou účinnost?
děkuji za odpověď

MJ Michal Jonáš @michal.jonas před 14 roky

MR Milan Roušavý @milan.rousavyDobrý den.
Vzduch má malou měrnou tepelnou kapacitu, tedy přenese velice málo tepla proti stejnému množství např. vody. Proto by ho muselo být hodně a v těch tenkých trubkách by tedy proudil velikou rychlostí, čož by vedlo k obrovským tlakovým ztrátám. Takže by jste ho tam musel hnát nějakým velkým kompresorem a to by asi nebylo úplně ono :-) To už radši klasickou vzduchotechniku.

MJ Michal Jonáš @michal.jonas před 14 roky

Zdravím všechny diskutující.
Očekával jsem od článku více, když jsem jej vyhledal. Ovšem pořadí 1. plyn, 2. TČ mě již nemůže překvapit.
Já bohužel plyn mít nebudu a v rámci snížení nákladů nechci ani budovat jakékoliv teplovodní vytápění. Nechápu, proč si někdo instaluje takový drahý systém distribuce tepla, který pak "krmí" el. kotlem? Mnohem levněji vyjdou přímotopy a energetická bilance je stejná.
Dále jsem objevil různá automatická kamna na peletky, která se dají pořídit již do 40 000,-kč, mají externí přívod spal. vzduchu, výkon do 7kW, termostat s regulací a týdenní programátor.
Nastavení systému chci mít takové, že kamna pojedou dle vlastního termostatu, tj. budou udržovat nastavenou teplotu cca 23°C ve svém okolí. Přímotopy (možná s centrálním řízením, to ještě zvážím) budou nastaveny na nižší teplotu a budou mi udržovat nastavenou teplotu v domě např. při dohoření paliva nebo při nerovnoměrné distribuci tepla. To je samozřejmě nastavení v období obývání domu přes den. Na noc se to zřejmě vypne.
Komín s kamny je situován téměř do středu domu poblíž schodiště, které vede do obytného podkroví, takže by se teplo mělo přirozeně šířit i tam.

Pořizovací náklady by byly: kamna 40 000kč + přímotopy 8*2 000kč + komín 40 000kč; tj. 96 000kč s tím, že kamna jsem chtěl tak jako tak kvůli přítomnosti zdroje nezávislého na ČEZu.

Provoz odhaduji pro montovanou dřevostavbu do tep. ztráty 5kW tak 50%kamna, 50% el. v přímotopné sazbě (pokrytí veškerá spotřeby el.), tedy cca 25000/2 + 9500/2=17500kč na energii pro provoz a otop domu. A to při zachování přijatelného komfortu (1x denně doplnit pelety, případně kamna vyčistit).

Je to jen laický odhad, zajímal by mě názor ostatních.

PS: jen bych chtěl připomenout při počítání jakékoliv návratnosti investice, že je třeba počítat do nákladů i úrokovou sazbu a to jak z úvěru tak z vlastních prostředků využitelných na investice (tedy ušlý zisk). Mnozí marketingoví specialisté toto jaksi neuvádí. Proto mi TČ při nízké spotřebě tepla připadá jako nevratná investice (tedy delší než 10let, kdy budou již lepší technologie).

JL Jan Laube @jan.laube383 před 14 roky

MJ Michal Jonáš @michal.jonasPocitate vubec nekdo s komfortem? Osobne nechci po zene, aby tahala popel a pytle s peletama pokud nebudu doma. Setrit ano, ale ne za kazdou cenu.
Proto mam TC i kdyz drazsi na porizeni (plyn taky nemam a nechci).
Od domova ocekavam odpocinek a ne pracovni nasazeni :o)

PS: Kalkulace s budoucima technologiema a mozne pozdejsi prestavba z primotupu do teplovodniho vytapeni asi nebude nejlevnejsi.

JL Jan Laube @jan.laube před 15 roky

Nepochopil jsem, kde bral investicni naklady na vytapeni TC zeme/voda. Mohl by byt v clanku zmineno, co ta castka obsahuje.
Jinak v akci jsem si koupil TC za 135 tisic Nibe Fighter 1240. Instalace a plosny zemni registr a jsem dohromady na zhruba 200 tisic. TC ma vykon 4kW. Muj dum ma papirove 4kW ztratu. V dome bude rekuperace nejspis Duplex RD, abych mohl jeste vytapet. V obyvaku, kuchyni a koupelne bude podlahovka. Dum ma 190m2 podlahove plochy.

EČ Emil Černý @emil.cerny před 15 roky

JL Jan Laube @jan.laubeno tak vzhledem k tomu ze zemni plyn je tam za 208tis bude v tom asi i kompletni instalace vcetne otopnych teles

ale vysledky jsou stejne zavisle na diferenci investice takze pokud dnes poridite TC zeme voda o 300t draz nez plyn (coz v zasade sedi) vysledky jsou porad stejne a ukazuji zcela jasne co tepelne cerpadlo je ...bud moda bejt jinej a mit technickou hracicku na ukazovani sousedum nebo neznalost matematiky a snaha usetrit kazdou korunu i kdyby to melo stat stovku

ty vysledky by vysly jeste vice v neprospech TC kdyby ta holcina pouzila spravne diskontni faktor (ne ve vysi diskontni sazby cnb-to ma spatne) odrazejici obvykle naklady financovani prip. opportunity costs... cili ne 1,5% ale spise minimalne 6-10%

MM Milan Mojžiš @milan.mojzis před 15 roky

Plánuji stavbu dvoupodažního dvojdomku s velmi nízkými tepelnými ztrátami (nízkoenergetický až pasivní). Všude čtu, že pasivní domy se vytápějí vzduchem. Rád bych topil podlahou v obýváku a radiátory v ostatních místnostech (horní podlaží). Topil bych tepelným čerpadlem a použil podtlakové řízené větrání s odvodem vzduchu bez rekuperace. Je nějaký problém s teplovodním topením v pasivním domě?

PK Pavol Krajčovič @pavol.krajcovic před 16 roky

som uz troska zblbnuty z tejto diskusie
- máme rozostavaný rodinný dom
-ziadam Vas o nazor ako riesit najlepsie vykurovanie RD
- zatial mame (po porade s projektantom) v projekte navrhnute teplovzdusne vykurovanine Duplex RC a IZT 925l (IZT sa mi zda byt velke, solár nie sme si isty ci niekedy budemem mat)
- je to prizemny dom RD pri BA zast pl 120m2
- tep strata 5,5 kW podla STN ...
- domeck je obytnymi miestnostiami orientovany na juh
vykurovanie je zamerne pri garazi aby sa dal pripojit iny zdroj tepla do buducnosti ...
rozdiel teplo napr spalny obyv by nam vyhovoval - v zime sa lahsie spi

Ďakujem
s pozdravom
Palo

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 16 roky

PK Pavol Krajčovič @pavol.krajcovicSledoval jsem tuto diskusi, projektuji 20 let vytápění a nechci se uzavírat před novými technologiemi, přesto z argumentů které zde zazněly z obou stran jsem nabyl dojmu, že teplovzdušné vytápění není krokem dopředu. Proto bych vám teplovzduch nedoporučil, raději zvolte podlahové vytápění nebo i vytápění otopnými tělesy s nízkou teplotou topné vody a k tomu nucené větrání s rekuperací pro omezení ztráty větráním a zajištění komfortního vnitřního prostředí. V každém případě instalujte do domu otevíratelná okna.

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokorny před 16 roky

Tak se mi zdá, že vzduch bez prachu mají jen u Špora. Halelujaa. Teto obrázek jsem si půjčil z diskuze na livingu. Tak vypadá vstup do Duplexu 220 po týdnu (dle autora).

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 16 roky

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokornyJedná se o odtah, nikoliv o přívod, čili zde je prach logický. Na odtahu nebudete mít prach možná na operačním sále nebo na kosmické lodi, v rodinném domě je to normální. Ostatně - Vaše zdvojené já diskutuje i přímo na Livingu, a tam jsem na to reagoval. Prosím, nevytrhávejte věci z kontextu.

PP Pavel Pavel @pavel.pavel před 16 roky

Domek s co nejmenšími tepelnými ztrátami, nejlépe bez podkroví. V každé místnosti vodou vytápěná podlaha samostatně regulovatelná. Místo řízeného větrání či rekuperace použít velmi kvalitní okna s mikroventilací. Základní zdroj tepla pro vytápění i TUV co nejvíce automatizovaný, s přihlédnutím k místním podmínkám. Osobně preferuji automatický kotel na pevná paliva, podle volby peletky nebo tříděné uhlí s topením do akumulační nádrže. Záložní zdroj krb s nízkým výkonem, s napojením na vodu a s velkým podílem topení do vody.

SP Slávek Pavlík @slavek.pavlik před 16 roky

PP Pavel Pavel @pavel.pavelVelmi kvalitní okno s mikroventilací je něco jako velmi kvalitní prezervativ s mikroperforací...

FV František Vopat @frantisek.vopat před 16 roky

Nevím z jakého zdroje autor čerpal, ale diskont rozhodně není určován centrální bankou(není do diskontní úroková míra).
Jedná se o alternativní výnos nejlepšího zhodnocení(kupř.: místo TĆ vložím peníze do podílového fondu, akcíí, atp.) Běžně se tato míra dle oboru pohybuje od 6 do 10%. Pak by srovnávací tabulka vyšla podstaně hůře. I tak je výsledek u TČ nedobrý.

MŠ Martin Šperl @martin.sperl před 16 roky

Rád bych ještě k diskuzi o účinnosti rekuperace doplnil zejména pro laiky, že účinnost rekuperace nad 90% je velmi výjimečná. Jistě kolegové připustí, že měřené hodnoty rekuperačních jednotek, jsou prováděny v optimalizovaných podmínkách. Zcela zásadním faktorem je těsnost (neprůvzdušnost) domů. V podstatě stačí jeden komín v domě a problémy jsou na světě. Je to něco, jako byste nafukovali píchlou pneumatiku. Ono si to totiž nasává a přisává samo a jaksi výměník obchází.Reálný výkon pasivních rekuperací je někde kolem 80% spíš méně. U běžné výstavby pasivní rekuperační výměník leckdy ztrácí smysl úplně. Pozor, nezaměňujme rekuperaci a větrání!
Druhá poznámka se týká rekuperace pomocí TČ. Myslím, že pan Špor někde uváděl, pokles výkonu v zimě. Nevidím důvod, jednotka odebírá relativně stejné teplo z místnosti, to znamená, že rekuperace jako taková není zásadně ovlivněna (pomineme-li relativní vlhkost), jen je prostě potřeba vnitřní soustavu dotovat odděleným otopným systémem více, ale to nemá s účinností nic společného. Koneckonců i na stránkách www.nilan.cz jsou ke ztažení výkonové grafy a tam je vidět, že se výkon nemění v zimě (od -10°C do 15°C je téměř konstatní).

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 16 roky

MŠ Martin Šperl @martin.sperlNesouhlasím. Účinnost SAMOTNÉ REKUPERACE je nad 90 procent. To, co Vy máte na mysli, není účinnost samotné rekuperace, ale účinnost CELÉHO SYSTÉMU větrání. Ta je samozřejmě nižší vlivem Vámi zmiňovaných netěsností. Stejná záležitost se ale týká i systému větrání s tepelným čerpadlem, takže při porovnávání obou systémů toto jako argument neuspěje.

U tepelného čerpadla to zase mícháte obráceně - já jsem neupozorňoval na pokles výkonu SAMOTNÉHO TEPELNÉHO ČERPADLA, ale na pokles výkonu CELÉHO SYSTÉMU s větráním s tepelným čerpadlem. A ten je obrovský, protože teplo na vstupu TČ v zimě muselo být získáno z jiného zdroje, tj. zisk zařazením TČ lze započítat pouze v případě ochlazení vzduchu až na teplotu nižší než je venkovní. A ten může v zimě být klidně i nulový, tj. kdybych tu teplou vodu ohřál přímo a teplo vrátil rekuperací, bude výsledek stejný a ještě ušetřím na ztrátách celého systému, neopotřebovával bych zbytečně TČ (k čemu provozovat TČ v přímotopném režimu?) a nemusel bych větrat jenom kvůli přípravě TUV. A to je právě to, na co jsem chtěl upozornit - právě tyto výhody nám nabízí systém, kde je TČ doplněné i rekuperačním výměníkem a TČ je schopné pracovat i s nasáváním vzduchu zvenku.

PC Petr Chroust @petr.chroust před 16 roky

Dobrý den.

Poraďte, jaký tarif (elektřina - ČEZ) se jeví jako nejvýhodnější při spotřebě cca 4500kWh / rok. TUV neohřívám elektřinou, objekt je obýván celoročně. Zatím mám D0 (těsně po kolaudaci).
Nějak se totiž v těch jejich tabulkách nevyznám, nejsem zrovna matematický typ.

Díky P.Ch.

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokorny před 16 roky

Už jsem do diskuze nechtěl přispívat, ale nedá mi to. Někde tu proběhla zmínka o akumulačních nádržích. Když vezmu v úvahu cenu nádrže cca 90.000 Kč a solárního systému (kolektora, čepadlo,regulace, montáž) cca 60.000 Kč po odečtení dotace. Jsem někde na 150.000 Kč. Kdybych počítal, že spotřeba domu bude ročně na 30.000 Kč z toho 8.000 Kč TUV, solár dimenzovaný na 3/4 pokrytí roční spotřeby, ušetřím ročně cca 6.000 Kč. Budu někde na nule za 23-25 let? Při růstu cen energie možná už za 20 let. Otázkou je, jak bude systém, čerpadla atd. za dvacet let vypadat. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že IZT ani solár se mi moc nevyplatí. Pak tu někdo dost dobře poznamenal, že musím připočítat i zabranou plochu v domě nejmíň 1,5m2, což je také nejmíň 20 tisíc Kč navíc k ceně.

PS: Pro pana Čapka: prodej jednotky jsem nejprve jen tak střelil ze vzteku nad tím, co jsem si opatřil. Teď vidím, že jsem měl jít třeba do té VP18, je vidět ve vzorovém domě Elku v Brně, nicméně nemám už další peníze na pokusy a tak to budu muset vydržet.

JČ jirka Čapek @jirka.capek před 16 roky

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokornyDěkuji panu Pokornému za odpověď.

LT lada toman @lada.toman před 16 roky

Dobrý den,chtěl bych poradit. Plánuji stavbu rodinného domu,přízemní budova,plánuji z porobetonu (300) + izolace (polystyren nebo vata asi 10cm). Nyní mám problém,jak vyřešit topnou soustavu - mám možnost topit dřevem(mám les), dále bude na pozemek napojen plyn(bojím se ale budoucích cen plynu).Rád bych využil např.solárka nebo TČ,ev. rekuperaci (jelikož se bojím,aby nebyl dům příliš utěsněný po zateplení). Jaká je nejlepší kombinace? Chtěl bych to řešit tzv. "zlatou střední cestou" než vyhodit zbytečně moc peněz. Předem každému děkuji za odpověď.

BO Bobek @bobek před 16 roky

Ocividne je na prispevich videt vliv lobby vs. realita.
Malokdo pri projektovani domu premysli take nad tim, ze vsechny nize uvedene moderni zarizeni na vytapeni (tc,izt...) potrebuji "kotelnu", jejiz vystavba ale neni zohlednena v navratnosti.
I kdyz stavebnik musi premyslet vzdy za vsechny, je velka cast viny na nedostatecne serioznosti firem a taktez odbornych casopisu,serveru... Zenou lidi do neceho, co je spis kladem pro vyrobce nez uzivatele. Kolik asi usetri rekuperace, kdy jeji potencial je jen v energii ztracene vetranim (coz je dost malo u NED a lepsich). To se spis zaplati solar. Slozite sestavy take potrebuji vice cerpadel...a delaji hluk... proste se uz zapomina na selskej rozum. Nekdy jednodussi, ale provozne nakladnejsi (plyn,elektrika) muze byt ve vysledku levnejsi nez tc,rekuperace... a nebudu mit problemy s plisni,hlukem,servisem...
Drzim palce vsem rozumnym eko-smyslejicim lidem a preji hodne stesti, neni to jednoduchy se dnes orientovat.
B.

JN Jaroslav Novák @jaroslav.novak167 před 16 roky

BO Bobek @bobeksouhlas

JN Jaroslav Novák @jaroslav.novak167 před 16 roky

Článek má sloužit jako orientační pro investory.Jako takový jej nemohu považovat.V domě se 7mi kW TZ nabízí stejnou alternativu vytápění jako pro dům s TZ 20kW.
1.Nabízí např.variantu elektrokotle a nikoliv daleko levnějších a úspornějších přímotopů.
2.Nabízí variantu teplovzduchu atrea ve vysoké ceně,nikoliv neméně komfortní ale několikanásobně levnější tep.čerp. foukající teplovzduch.
3.Stejně tak je nabízeno TČ vzduch-voda,když úspornější provozně a co i do pořiz.nákladů je TČ vzduch -vzduch/bod 2/.

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 16 roky

Tak nejprve k Vašim bodům:

ad 1) Tak jako já.

ad 3) Pokud máte tepelné ztráty 6 kW, tak zapomeňte na to, že se jedná o pasivní dům, a to i s přihlédnutím k tomu, že ztráty jsou vypočtené před zvětšením tloušťky izolace stěn. Podle dalších Vámi uvedených informací - např. podle faktu, že při vypnutém větrání se Vám rosí skla a vzniká plíseň, nejen že Váš dům není pasivní, ale patrně se jedná o jednu velkou stavební tragédii, tj. je zcela špatně postaven.

ad 4) Patrně jste smolař, jaký se jen tak nevidí, protože znám již desítky spokojených uživatelů stejného systému (včetně mé maličkosti) a zatím se nikomu nic nepokazilo.

ad 6) Můžete uvést, kdo Vám poradil udělat v obytných místnostech pouze neotvíravá okna? Pokud vím, tak snad všichni projetanti pasivních domů dodržují zásadu, že v každé místnosti musí být minimálně jedno otevíravé okno.

Celkový dojem z Vašich příspěvků mám ten, že jste patrně naletěl velmi neseriózní stavební firmě, možná i projektantovi. U Vás totiž podle všeho není problém ani tak s teplovzdušným vytápěním, ale spíš se samotným návrhem a/nebo provedením stavby. Z toho důvodu mě to velmi zajímá a rád bych se, kdyby Vám to nevadilo, přijel osobně podívat. Na oplátku nabízím návštěvu u nás, tedy v domě, kde teplovzduch opravdu funguje. Prosím, uveďte kontakt nebo napište na sporj zavináč volny tečka cz.

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokorny před 16 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.sporDěkuji za nabídku, ale této domoturistiky jsem si už také užil dost a ikdyž je to určitý druh folklóru, už jej nepraktikuji a ani k sobě domů nikoho nevodím. Stačilo, že mi ho nafotili do časopisu a každou chvíli u mě někdo zvonil a já jako ve Svěrákovi mlynář opakoval dokolečka stejný příběh.
Dům je myslím celkem kvalitně postaven, zkouška vzduchotěsnosti ukázala také díky neotevíravým oknům nadprůměrné vlastnosti (bez vzduchotechniky bychom se tam prý brzy udusili), zkouška termovizí neobjevila žádný tepelný most, jedinou slabinou byly vchodové dveře.
Nechme dům domem, jednalo se zde o horkovzduchu. Diskuze už je nesmyslně dlouhá. Navrhuji udělat nějaký závěr a případně jej rozebrat:

A - Shodneme se asi všichni, že do NED či EPD vzduchotechnika patří. Podle mě patří dnes už do každého nově postaveného domu.
B - Spojení větrání a vytápění do jedněch rozvodů je asi ve finále o něco levnější.
C - Horší je to s regulací, vytápíme neustále celý dům a s malým teplotním rozdílem jednotlivých místností.
D - Horkovzduch je spíše pro otužilce, kteří mají raději podlahu 19°C než 30°C
E - Obecně to nefouká tak, aby se nadzvedávaly záclony a nehlučí jak většina ventilátorů v paneláku na WC.
F - Co se týče nakládání s teplem z rekuperace, jednotka Duplex RK (kterou vlastním a nabízím k odprodeji) neumí teplo ukládat do akumulační nádoby a ohřívat ním TUV
G - Zemní registr má jen určitý výkon limitovaný několika málo hodinami denně.

Nevím,jestli je to všechno z diskuze.

VP Vladislav Pokorný @vladislav.pokorny před 16 roky

Jen krátce, protože číst celou diskuzi je síla.
1)mám ten krám od Atrey i s IZT doma a nejsem žádným prodejcem čehokoliv.
2)nedá se srovnat podlahovka s větracími výústkami. V domku rodičů je všude podlahové vytápění a je radost tam bydlet u mě doma je podlaha studená. Z výústek nikdy nejde citelné teplo.
3)tepelné ztráty PD domu mám 6kW a přesto účet za elektřinu (kompletně všechno topení, vaření, TUV) cca 25-30.000 Kč/rok.
4)nenechte se zmást, že se na tom nic nepokazí - odešla mi deska v řídící jednotce, teplotní čidlo a na IZT jedna spirála.
5)nehučí to, nefučí to - pravda.
6)regulovat se to nedá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! zavřete výústku a tím se začnete "dusit" ,protože já chytrák dal na rady a mám neotvíravá okna pro nízkou infiltraci, jiný vzduch mi do místnostinejde a hlavně v jiném pokoji to zvýší intezitu vzduchu, začne to tam víc topit, protože se nemění otáčky ventilátorů!
7)LIDI, NESPOJUTE VYTÁPĚNÍ SE VZDUCHEM!!!!!! NEUŠETŘÍTE!! Když bude zájem, rozepíšu se vám tu víc. Taky jsem kdysi podlehl šílenství, obalil si barák vatou, okna zasklil napevno, na sever nemám žádné a k tomu koupil Atreu, myslel jsem, že vyhraju. Nevyhrál!

JS Jana Sedláčková @jana.sedlackova před 16 roky

Dobrý den,
mohli byste mi někdo poradit s volbou vytápění? Narozdíl od vás jsem amatér. Mám přečtěné spousty literatury, ale nemůžu se stále rozhodnout. Jedná se o dřevostavbu, tepelná ztráta 4 kW. Uvažuji o teplovzdušném vytápění nebo o kombinaci teplovodní soustavy a větrání s rekuperací. Cenu na klíč bych si představovala maximálně 300.000. Co se týče teplovzdušného vytápění, jde regulovat přiváděný vzduch v jednotlivých místnostech, popřípadě některou místnost úplně zastavit?

RT Radar Tamara @radar.tamara246 před 16 roky

JS Jana Sedláčková @jana.sedlackovaU teplovzdušného vytápění je teplonosným médiem vzduch. Vytápění dané místnosti utlumíte přiškrcením teplovzdušných výustek v podlaze. Příznivcem radiátorů nejsem. Rozhodnutí, zda teplovzduch či např. podlahovku (jsem pro teplovodní, ne elektrickou - zdroj tepla se dá ev. měnit) + rekup. větrání odděleně je na Vás. Obojí řešení je kvalitní. Dřevostavby jsou budovy s min. akumulací, možná by zde určitá akumulační schopnost podlahovky mohla být výhodou. Já osobně, ačkoliv jsem zvolil po porovnání investičních nákladů druhou verzi, nemám vyhraněný názor na to, zda to či ono řešení je lepší či horší.

MP Martin Pechar @martin.pechar před 16 roky

Vážení přátelé,
článek je myslím vhodným důvodem o zamyšlení nad náklady nejen na investice, ale spolehlivý provoz a údržbu jednotlivých zařízení. Pak se naskytnou i takové úvahy jako: bude náhradní deska elektroniky stojící např dnes 10 000 Kč za 5, 10 nebo 15 let k dostání, jak dlouho vydrží ekologické náplně pro tepelná čerpadla, kolik stojí pravidelná prohlídka a seřízení servisním technikem nyní a za 15 let, bude účinnost ohřevu vzduchu konstantní i za 10 let, jak často bude potřeba kontrolovat čidla, jakým způsobem zajistit dostatečné množství vzduchu při proměnlivém zanesení filtrů, kolik stojí spotřební materiál a jeho výměna(filtry, atd.), co dělat v případě úniku vícesložkového chladiva a kolik ta oprava bude stát. Bude za 10, 15 let existovat firma, která nám zařízení prodala a bude mít všechny náhradní díly.

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 16 roky

MP Martin Pechar @martin.pecharAno nejspolehlivější je rozdělat oheň uprostřed mísnosti, nějaký ten kámen na opravu ohniště se vždy najde.
Pokud se Vám pokazí na sivestra karma kterou zakoupili vaši rodiče, před 20-ti lety, tak to musíte řešit, zrovna tak, když vám spadne do komínu vrána, nebo se pokazí ventilátor v rekuperaci.

TT technik technik @technik.technik před 16 roky

Téměř vše již bylo řečeno.
Myslím, že by se při takové studii měly vzít v úvahu i ostatní náklady na provoz domácnosti, které jsou výběrem zdroje na vytápění ovlivněny. Mám na mysli například ostatní spotřebu el. energie.
Prapodivné je opomenutí větrání. Ať již chceme větrat centrálně nebo jen okny, byla kdysi v tepelných ztrátách položka prostup a infiltrace. A samozřejmě při instalaci větrací jednotky a nebo přímo teplovzdušného vytápění s rekuperací jsou potřeby energie někde jinde. Ale na teplovzduch již tady řekli své jiní odborníci, já zatím zkušenosti nemám.
Jenom jsem chtěl těm, kteří sbírají informace pro své rozhodnutí, nabídnout trochu srozumitelnější porovnání, kterého jsem se sám dopustil na těchto stránkách:
http://www.technik.bloguje.cz/622068-jak…
Bohužel nemám relevantní podklady pro teplovzdušné vytápění, takže to u mne nehledejte.

KL Karin Lundáková @karin.lundakova před 17 roky

Články na TZB moc nečtu, ne že by byly nezajímavé, ale času bohužel nemám nazbyt. Tento článek, na který jsem dostala odkaz od kolegy jsem začala číst s myšlenkou :"konečně si někdo dal práci a čas a porovnal pořizovací náklady s návratností", ale byla jsem hodně zklamaná nad výsledky, které mnohdy neodpovídají realitě a jak už v některých příspěvcích bylo psáno, jedná se čistě jen o diplomovou práci, která na stránkách TZB vyvolá jen spostu dezinformací a námětů k diskusím ( občas nesmyslným ). Pracuji již 15 let jako kreslič ( nepíši projektant, zatím na to nemám příslušné razítko ) systémů vytápění a větrání pro malé stavby - tedy hlavně rodinné domy. Mé zkušenosti jsou ze všech porovnávaných oblastí zdrojů - teplovodní podlahové vyt, rad.rozvody a teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla.
Dovoluji si připojit mé postřehy :
1. v zadání bylo dům s tep.ztrátou 6-7 kW ( patrně byla myšlena výsledná tep. ztráta nejen konstrukcemi, ale i infiltrací a větráním ), pak ale nechápu, jak je možné, že potřeba tepla u modelové situace bez teplovzdušného vyt.s rekuperací je jen o málo nižší než u klasického vytápění ( klasickým je myšleno teplovodní ), vždyť rozdíl ve výpočtu tep.ztrát větráním + infiltrací - díky větrání s rekuperací, se může pohybovat v hodnotě až o 2,5 - 3 kW nižší než u přirozeného větrání, pokud se započte rekuperace, což by započteno mělo být ( toto je hodně častá chyba projektantů )
2. potřeba energie na pohon čerpadel, jak je možné, že kolonka u elektrokotle zůstala prázdná? jedná se snad o samotížný systém, že není nutnost osazení oběhového čerpadla ? a dále je zarážející i "skok" cen ve stéjné kolonce mezi teplovzd.vytápěním s IZT nádrží a teplovzd.vytápěním s plyn.kotlem
3. již v některém příspěvku diskutované srovnání teplovzd.vyt.s IZT nádrží a teplovzd.vyt. s plyn.kotlem, i zde je nesmysl v pořizovacích cenách, proč bych si pořizovala dva zdroje tepla = IZT s elektropatronami + plyn.kotel, řešením je přece buď jako zdroj použiji elektřinu = IZT nebo plyn = plyn.kondenzační kotle, pořizovací ceny téměř srovnatelné.
4. v článku postrádám zhodnocení teplovz.vyt. s IZT nádrží a solárními kolektory ( proč bych si pořizovala "drahou" IZT nádrž se solárním výměníkem, pokud bych nechtěla využít solární kolektory ) a dále pak využití např. krbu, krbových kamen... ( opět, proč bych si u klasického domu pořizovala teplovz.vyt., pokud bych díky cirkulaci nevyužíval sálavé teplo...).
Závěrem : pro laika je článek nepoužitelný a člověk znalý praxe si udělá svůj názor.

JB JAROSLAV BIROš @jaroslav.biros před 16 roky

KL Karin Lundáková @karin.lundakovamohli by ste mi ako clovek z praxe ,alebo aj niekto iny kto už byva v takom dome trochu rozanalyzovat ,skritizovat,doplnit ten moj plan postavit nizkoenergeticky dom s kurenim === teplovodny krb,solarne kolektory,1,5 m3akumulacna nadrz a rekuperacia zo zemnym kolektorom cca.50m,
dakujem

JB JAROSLAV BIROš @jaroslav.biros před 17 roky

dobry den
chcem stavat nizkoenergeticky rodinny dom /bungalov(cca 13x8m s drevenych sendvicovych panelov.Vy ste problematiku teplovzdusneho vytapania rozobrali iba velmi malo a iba s variantom elektrickych špiral na ohrev vody v akumulačnej nadrži.vedeli by ste prepocitat a porovnat navratnost investicii a prevadzkove naklady aj na moj variant tj. na teplovzdušne vytapanie a ohrev vody s TEPLOVODNYM KOZUBOM,
3 SOLARNYMI KOLEKTORMI ,1-2M3 AKUMULACNOU NADRZOV,A REKUPERACIOV SO ZEMNYM KOLEKTOROM CCA 50M .
dakujem

JS Jiri Stepnicka @jiri.stepnicka před 17 roky

Dobry den , chtel jsem se zeptat jaky vykon ma podlahove topeni ktere jede na teplotu 35C / 1m2 a nebo 1m potrubi rehau 17*2. Nikde jsem to nejak nezjistil . Jde mi o to abych zjistil jaky vykon bude mit podlahove topeni v mistnosti 19m2. Dekuji za odpoved.
A jeste jednu vec je bezpodminecne nutne mit k TC akumulacni nadrz ? nebo je to jen vhodne v omezenych pripadech. Ja bych uvazoval o podlahovem topeni o rozloze 180m2 cca 12 sekci.

nekde jsem zaslechl ze rehau 17*2 1bm/15W ale pri jake teplote jsem nedocetl.

MM michal michal @michal.michal584 před 17 roky

Opísané druhy vykurovania aj s tabulkami sú spracované v článku celkom presne. V našej firme sme si taktiež pred časom vytvorili podobnú tabuľku s grafmi, v ktorých sú popísané jednotlivé druhy vykurovania pri roznych typoch domoch. Taktiež nám vyšlo, že teplovzdušný systém je najmenej vhodný do domov so 7 kw stratou (hovorím o blasti južného Slovenska a južnej Moravy). Tepelné čerpadlo nám ale vyšlo lepšie. Argumentácia zástancov teplovzduchu, že ak by sa porovnávala aj kvalita vzduchu v dome, tak by teplovzduch vyhral, je taktiež nepravdivá. Pri porovnaní teplovzduchu (tak ako to prezentuje Atrea) s porovnaním napríklad s podlahovým vykurovaním (plynový kotol) spojené s rekuperačným vetraním (s rozvodmi pod stropom) nám vyšli o takmer 10% nižšie investičné náklady a taktiež aj nižšie prevádzkové náklady o asi 15%. A to nehovorím ešte o tom, že komfort bývania s podlahovkou a rekuperáciou pod stropom je vyšší v porovnaním s teplovzduchom. V takýchto domoch som bol a videl som to. V pasívnych domoch alebo v NED je toto porovnanie taktiež v neprospech teplovzduchu. Pri porovnávaní sme zohľadnili aj také položky ako náklady na servis, počet slnenčných dní v zime, ročne zvyšovanie cien energii, životnosť systémov, a pod. Pri životnosti systémov by som rád ešte podotkol, že teplovzdušný systém taktiež veľa nevydrží. Rekuperátor z tenkostenných plastov sa veľmi rýchlo začne rozpadávať
(plasty sa časom deformujú)a prestane byť tesný, vzduchové rozvody v podlahách (ak sú nevhodne uložené) sa začnú orosovať a pozinkované plechy rýchlo začnú hrdzavieť, niektoré nerezové zásobníky začnú časom tiecť (solaristi dobre vedia o čom hovorím). Každý investor by mal dobre zvážiť, aký systém potrebuje. Častokrát je ten systém, ktorý si robí najväčšiu reklamu ten najmenej vhodný. Myslím si, že čím má dom menšiu tepelnú stratu, o to lacnejší a jednoduchší systém potrebuje.

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 17 roky

MM michal michal @michal.michal584Teda fuj, to je snad ještě větší ujetost než v článku.

1. Při porovnání teplovzduch vs. podlahovka+vzduchotechnika nemůže nikdy teplovzduch prohrát - dokonce i pro domy s vyšší tepelnou ztrátou, kdy vyžaduji i cirkulační okruh, bude cenový rozdíl mezi vzduchotechnikou pro teplovzduch a samotnou vzduchotechnikou při srovnatelné kvalitě maximálně tak 60 tisíc - dražší jednotka a o trochu větší průřezy potrubí, vše ostatní, tj. zdroj tepla nebo způsob vedení vzduchovodů, může být v obou případech stejné, tj. zde úsporu nehledejte. Tj. aby varianta podlahovka+vzduchotechnika byla levnější, musel byste podlahovku realizovat pod uvedených 60 tisíc. A tomu v provedení od renomované firmy a na klíč nevěřím. Tuším, že stejně jako autorka článku jste použil demagogické srovnání, kdy jste do teplovzduchu započítal i IZT, které ovšem není potřeba a s teplovzduchem nijak nesouvisí.

2. To, jestli komfort bydlení s podlahovkou a větráním (nevím, proč zdůrazňujete, že pod stropem, na tom příliš nezáleží - byla zde o tom svého času dost obsáhlá diskuze) je vyšší než s teplovzduchem, je silně subjektivní. U domů s vyšší tepelnou ztrátou snad, u lepších NED a PD už to tak jednoznačné není. Vy jste v takovém domě možná jednou byl, já v takovém domě bydlím...

3. Náklady na servis? Co tam chcete servisovat? Výměna filtru je záležitost na deset minut a zvládne to i malé dítě, proplach výměníku sprchou taktéž. Nic jiného mě nenapadá. Kromě toho - obojí musíte dělat i při použití vzduchotechniky bez teplovzduchu.

4. Plastový rekuperátor se začne rychle rozpadat? To máte nějak podložené, nebo je to jenom Váš pocit? Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel, ale i kdyby se to mělo opravdu někdy za 20 let stát (v horizontu pod 10 let se to nestává, to už mám ověřené), je to opravdová tragédie - nový výměník stojí tuším 5 tisíc a výměnu zvládne i malé dítě.

5. Proč by se měly rozvody začít rosit? Jednak by jenom kretén vedl vzduchovody pro teplovzdušné topení chladným prostředím (je to asi stejně "logické", jako vést rozvod teplé vody nebo topení venku po fasádě), druhak by se nerosily ani v takovém případě, protože nezapomínejte na to, že se jedná o nasátý suchý venkovní vzduch (tj. mající absolutní vlhkost stejnou jako vnější vzduch), který má tedy rosný bod vždy nejvýš stejný, jako je venkovní teplota.

6. Zásobníky jistě časem mohou téct, stejně jako může časem téct třeba zásobník v plynovém kotli. Hlavně to ale nijak nesouvisí s teplovzduchem.

Jinak mám pocit, že jste absolvoval propagační "školení" firmy Vaňo - teplovzdušné vytápění je špatné, plastový výměník se kroutí, protiproudý výměník má příliš velké tlakové ztráty,... a hromada dalších přinejmenším zkreslujících informací.

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 17 roky

Při posuzování výhodnosti otopné soustavy je třeba brát ohled na předpokládaný nárůst cen energií. Všeobecně se v poslední době předpokládalo, že cena energií poroste zhruba o 10% ročně. Můj názor je ten, že je třeba uvažovat se zvyšováním cen o 13 - 15% ročně. Prvním problémem je nárůst ceny ropy za tento rok o více než 50%. Od ceny ropy se odvíjí i ceny plynu a má též výrazný vliv na ceny elektřiny ( v SRN se vyrábí cca 40% elekřiny v plynových elektrárnách.) Zvyšování cen ušlechtilejších energií strhává též ceny neušlechtilých nahoru. Druhým problémem je to, že stále nejsme na evropských cenách. Na dohnání cen v SRN nám stále chybí zvýšení cen o 25-60%. Za jak dlouho se dostaneme na ceny SRN? O kolik jejich ceny stoupnou?
Když vyjdeme z předpokladu, že ceny v SRN budou stoupat o 10% ročně a u nás o 13% ročně, tak za 10let jsme na trojnásobku dnešních cen (a to budou ceny stále ještě nižší než v SRN).

Pokud bude zájem pověsím tu srovnávací tabulku cen energií u nás a v SNR.

AA Aleš Aleš @ales.ales875 před 17 roky

JN Jan Nastas @jan.nastas867To je nesmysl, kdyby stoupaly ceny o 13% ročně pak za 30 let by byly téměř 40x vyšší než dnes! Každé stoupání má svůj strop. ceny energií teď rostou protože státy v Evropě uměle omezují vstup nových subjetků na energetický trh - Kjoto , zákaz stavění jaderných el. a pod. Nicméně to se bude měnit , protože by evropa v budoucnu byla brzo naprosto nekonkurenceschopná.

JS Jiri Stepnicka @jiri.stepnicka před 17 roky

Dobry den mam hrubou novostavbu RD a resim jaky druh zdroje na topeni a tuv budu delat. Jsem soukromnik-topenar/plynar a presne vidim to co si delsi dobu myslim. Ano energie porostou plyn/elektrika jako vsechno ale myslim realisticky. Kdo ma na to zaplatit 300/350 tis. kc na TC hned a navratnost zhruba 15 let. (A to nepocitam s tim co kdyz treba za 8-10 let se na TC neco podala a za 2000,- oprava nebude).
Ma volba o ktere dost uvazuji v ramci automatiky je kondenzacni kotel s neprimotopnym zasobnikem 100-120L a mam klid. Naklady na realizaci tedy budu pocitat varianta 1)podlahove topeni + radiatory jednotna cena materialu 80 000 + kotelna kondenzacni kotel/boiler 35000 moje cena varianty 1) 115 000,-kc bez prace (to si namontuji sam sobe:-)) a nebo varianta 2) podlahovka+ radiatory 80 000 + kotel bezny + boiler 21 000,- moje cena varianta 2) 101 000,-

Spotreba tepla 17MWH
zepni plyn kondenzacni 18700,-
pelety 14800+doprava na topnou sezonu cca 120km=3800 = 18600,-

kotle na pelety biomasu jsem zavrhnul z duvodu kdyz usetrim oproti plynu rocne o zhruba 4-5 000,- a za dopravu tun pelet dam 3800,- tak me to vyjde takrka na stejno s plynem a to nepocitam cenu za kotel se zasobnikem na pelety.

Nikdo nevi co bude za 5 let natoz za 10-15 . Kazdy vyrobek ma svoji zivotnost rozhodne me bude stat min oprava kotle nez TC .
Muj prispevek nema nikoho komentovat nebo presvedcovat na to jsem maly pan ale jelikoz neberu mesicne 150 000,- a jsem trochu limitovan musim uvazovat o zdroji tepla ktery moc nebude stat a bude vyhodny.

Kdyz mi nejaky odbornik napise co si mysli nebudu proti jsem na 85% rozhodnut pro kondenzacni kotel s nizkym teplotnim spadem

JS Jiri Stepnicka @jiri.stepnicka před 17 roky

JS Jiri Stepnicka @jiri.stepnickaJeste jsem chtel dodat ze u nas je to cenove luxus mit TC jestlize vic lidi bude uvazovat o TC tak snad jednou zlevni a budou i pro smrtelniky cenove dostupne (80-100tis) pak bych se nebranil jejich vyuziti . To by pak byla i navratnost daleko priznivejsi ale bude to vubec nekdy levnejsi ?........

DK David Kazda @david.kazda před 17 roky

Po přečtení první části článku jsem čekal s očekáváním na druhou část, protože v první části to ještě vypadalo na zajímavé srovnání. Bohužel musím říct, že druhá část mne velmi zklamala. Stejně jako většina ostatních diskutujících si myslím, že autorka nevycházela ze správných čísel.

Zarazila mne třeba zrovna varianta teplovzdušného vytápění s plynovým kotlem a současně v kombinaci s akumulační nádrží IZT 925. Uvedené řešení prakticky postrádá smysl, akumulační nádrž je ve standardu i s topnými tělesy a regulátory, s plynovým kotlem absolutně zbytečná. Navíc by tato varianta nebyla nákladnější pouze o samotný plynový kotel a potřebné příslušenství, ale kde jsou náklady na samotnou plynovou přípojku?

Určitě za prací bylo velké množství výpočtů a možná samotné zadání nebylo ideální.

Co by se mi zdálo více přínosné dát do srovnání i stavební úpravy a jejich návratnost, izolace stěn objektu by absolutně změnila hodnocení vhodnosti a návratnosti konkrétních topných systémů. Jak už někteří psali měl být v zadání spíše nízkoenergetický dům se ztrátami 3-4kW, to by samozřejmě přineslo jiné výsledky a závěry výběru vhodné topné soustavy.
Dále mi chybí ve srovnání chybí varianta teplovzdušné vytápění + IZT + solární kolektory na ohřev TUV a částečné vytápění objektu.

Na obhajobu autorky bych ale rád dodal, že na podobné téma jsem psal sám diplomovou práci před cca 6 roky a srovnával jsem obdobné. Když se dnes zpětně podívám co jsem v práci hodnotil a k jakým jsem došel výsledkům musím říct, že se zkušenostmi z praxe bych dnes asi vše napsal trochu jinak... Nejtěžší je vždy konzultovat vše se správnými lidmi, nejlépe z praxe, protože co si budeme nalhávat, často oponenti praxi moc neznají...

JS Jan Schwarzer @jan.schwarzer před 17 roky

S relevantními dotazy a připomínkami se můžete obrátit přímo na školitele diplomové práce.
E-mail: jan.schwarzer at fs.cvut.cz
Budu se snažit poskytnout odpovídající komentář, vzájemná korespondence pak bude uveřejněna na internetu.

Některým, zejména anonymním diskutérům bych doporučil prostudování následující multimediální příručky: www.i-kantor.eu/cze/vp/mat/alik_mat.php

KK kost kost @kost.kost879 před 17 roky

JS Jan Schwarzer @jan.schwarzerRelevantních dotazů a připomínek tady máte až,až. Můžete je začít vyvracet. Aroganci si nechte pro své žáčky. Přeji hodně úspěchů v prosazení SVÉ pravdy.

PL Pavel Lanciger @pavel.lanciger176 před 17 roky

zajímalo by mě, jak je u teplovzdušného vytápění zohledněna rekuperace, protože cena energie je ve srovnání se solo kotlem na ZP vyšší, takže to považuji za totální nesmysl, protože v reálu bude potřeba energie nižší o cca. 20-40 procent dle tepelné ztráty. neříkám, že je teplovzduch s rekuperací návratná investice, ale pokud vezmu v potaz náklady na větrání, tj. hodinu práce denně, letní menší komfort a celkovou kvalitu vzduchu, plus úsporu energie, tak u běžného domu to dělá řádově 5-12 tis. Kč ročně úsporu, o přidané hodnotě tj. o komfortu nemluvě.

RK Rudolf Kováč @rudolf.kovac před 17 roky

Je hezké používat pro všechny varianty stejné výchozí podmínky. Realizují se však taková řešení v praxi ? Tak například TČ vzduch/voda a vytápěcí soustava 55/45/20°C. Nebylo by efektivnější volit podlahové topení s parametry 35/30/20? Topný faktor TČ by rázem vzrostl. I v případě soustavy 55/45/20°C není možné zjednodušovat výpočet topného faktoru TČ - soustava po většinu roku vystačí s parametry 40/35/20°C i méně a topný faktor opět rázem vzroste. Jsem přesvědčen, že TČ vzduch/voda s vhodnou soustavou poběží s celoročním topným faktorem na úrovni 3 a více. Po takovém přepočtu by již nemusel mít nikdo pocit, že lobujete za plynaře. Přesto však vysoce hodnotím ochotu jít s kůží na trh a umožnit nám laikům se zorientovat.

AA Aleš Aleš @ales.ales741 před 17 roky

RK Rudolf Kováč @rudolf.kovacPři průměrné teplotě v topném období cca 3°C bude průměrná teplota topné vody při spádu. 55/45 37°C , při malých nočních poklesech leště nižší... Podlahové topení se dá v úsporném domě navrhnout tak , že maximální teplota topné vody je okolo 30ti, zemní TČ s dobře navrženým vrtem nebo zemním kolektorem bude mít topný faktor okolo 5ti !

HA Honza aznoH @honza.aznoh518 před 17 roky

Petro, Vaše diplomka má sice své mouchy ale jak už někdo psal, je to jen diplomka, která má (ať si říká kdo chce co chce) jen jeden účel :-) A věřím, že ho splnila! Je vidět, že jste se s ní dost potrápila!
Ale je vidět, že jste neměla nejšťastnější zadání (snad se z tohoto zadavatel(ka) pro příště poučí) a že jste něměla nejpřesnější podklady.
Ale sám jsem diplomku psal a dobře si pamatuji, jak bylo pro mne, nezkušeného a praxi neznalého studenta, těžké sehnet jakékoliv podklady (natož přesné). Nyní konzultuji pro jednoho diplomanta, a potvrzuje se mi to i z druhé strany. Bohužel je také vidět, že si čerství techničtí inženýři ze studují praktické informace příliš neodnáší.
Každopádně to, že jste se odvážila vlézt sem, do jámy lvové (já bych tu odvahu se svojí diplomkou neměl) je pro Vaší budoucí praxi víc než dobrý základ! :-) Pokuste se tuto diskusi ustát se ctí a hlavně si kritiku neberte osobně (byť bude oprávněná)! :-)

DV David Vašina @david.vasina před 17 roky

v clanku je spoustu chyb a nepresnych informaci.
REAITA JE UPLNE JINDE.
skoda

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 17 roky

Já bych to tak kriticky nehodnotil, jako doplomová práce se mi to na první pohled nezdá vůbec špatné. Chtěl bych vidět, kolik kritiků by to zvládlo zpracovat lépe. Trošku to je nakloněno možná pro zemní plyn - to asi ano, ale ne zase tolik, jak čtu v komentářích. Vypočítat lze cokoli - například IVT uvádí návratnost svých tepelných čerpadel mezi 6-7 lety, zde je prostá návratnost přes 20 let. Pravda bude někde mezi těmito údaji - velkým otazníkem však je sazba el.energie. Ta podléhá monopolu a odhadovat to tady v horizontu 20 let je hodně odvážné. Nízká sazba pro tepelná čerpadla je obdobou přímotopného vytápění, kterého jsme tady již byli svědky. V prvním kole je potřeba zajistit dostatečnou základnu lidí, kteří budou závislí vytápěním na el. energii - k tomu slouží výhodná sazba do začátku. V okamžiku, kdy jich bude dostatek (a budou to díky vysoké investici ti ekonomicky silní), je na řadě razantní zvýšení ceny v této kategorii. V mezidobí mají dobrý obchod dodavatelé technologie, ale poslední se bude smát opět náž duhový monopol. Sám topím tepelným čerpadlem, ale záložním zdrojem tepla je kotel na zemní plyn. Tedy řešení, které nedoporučuje téměř nikdo. Zatím je výhodnější tepelné čerpadlo a ještě stále je sazba pro celý dům příjemná, v budoucnu uvidíme - jisté je to, že to nebude trvat věčně.

AA Aleš Aleš @ales.ales741 před 17 roky

Chyby v druhém díle

1) spotřeba TUV 15,9kWh /den = 272 litrů 60° vody za den ? To je mnoho ! a nesmyslně to zvýhoďňuje levnější zdroje

2) ztráty domu 7kW téměř 20 MWh na vytápění ? - příliš mnoho skutečná spotřeba bude kolem 16MWh. ( v referenčním domě tedy přetápíme o 20% tedy asi o 3,5° )

3) investiční nákdlady u TČ jsou nesmyslně veliké cena kotelny na klíč pro podobný dům TČ / vzduch /voda vyjde asi na 250 tis kč a to včetně akumulační nádrže regulace atd . Cena tč je asi 105 000 a to je značně předimenzované tč , které vytopí dům i při -12°C ( ale vzhedem k rozdílu cen nemá smysl kupovat slabší ) , zemní varianta vyjde asi o 100 tis více. tedy nějakých 350.

4) autorka se vůbec nezajímá o cekové náklady na energie v domě , dle mého názoru , pokud spotřebuji 6MWh el. energie ročně je přeci rozdíl jestli za ně zaplatím 24 nebo 12 tis kč , protože mám zvýhodněnou sazbu , za těch 12 ušetřených tisíc topí TČ země /voda více než celou topnou sezonu , tedy topím prakticky zadarmo !

5) autorka nezařadila dle mého názoru nejvýrodnější zdroj tepla pro rodinný dům a tep. ztrátou 7kW , kterým není ani teplené čerpadlo ani plynový kotel , ale jsou jím akumulační kamna , cena nočního proudu je velice příznivá a bude i v budoucnosti , protože el. energie se nedá skladovat. ( letošní zdražení této sazby je jen o 7% ) celková cena el. energie je s touto sazbou nejlevnější investiční náklady také a cena údržby prakticky nulová - životnost desítky let. dynamická akumulační kamna mají perfektní regulaci. Roční náklady na el. energii budou více než 10% pod úrovní ceny plynového vytápění , celkové investiční náklady nedosáhnou ani poloviny částky potřebné pro provoz plynového kotle, je to logické není třeba otopná soustava. Navíc obrovská spolehlivost a nulová údržba ( žádná čerpadla ,vyměníky atd), případná porucha vyřadí topení jen v jedné místnosti a ne v celém domě. Nikdy nebude třeba velká okamžitá investice do vytápění - jinými slovy akumulační topení v takovém domě vyjde maximálně na 100 tis kč , roční cena vytápění bude při spotřebě 16MWh asi 20 tis. přičemž 7 tis se ušetří na levné sazbě pro el. vytápění a navíc TUV je ohřívána za velmi výhodných podmínek oproti klasickému elektrokotli. při rozumné instalaci domu vystačí 40 A jistič. Pokud by ztráty domu byly nižší byla by výhodnost této varianty ještě markantnější na druhou stranu pro objekty z tepelnou ztrátou větší než 8kWh bude problém v kapacitě el. přípojkdy a také nepříjemně poroste paušální cena za jistič. (sazba_D26D)

LŠ Lumír Štencek @lumir.stencek před 17 roky

V tabulce č. 3 je uvedena spotřeba elektrické energie na pohon čerpadel a ventilátorů u systému teplovzdušného vytápění se zdrojem tepla - kotel na zemní plyn příliš vysoká, která vysoce překračuje součet vytápění kotlem na zemní plyn a teplovzdušného vytápění. Jestli je toto chybná hodnota, tak se hodnocení poněkud změní.

LU Ing. Libor Urbánek @ing.libor.urbanek před 17 roky

Předchozí příspěvky vypadají, jako by autoři za každou cenu chtěli na autorce (jejím článku) najít jen nedostatky.
Mně se oba díly článku celkem líbily.
Po přečtení 1.dílu jsem očekával jak dopadne zhodnocení a jsem rád, že konečně někdo napsal po pravdě to, co je v závěru a co stále říkám svým zákazníkům: "Máte-li plynovod za plotem, neuvažujte zbytečně o jiném způsobu vytápění, je to ztráta času."
Toto je samozřejmě myšleno v čistě ekonomické rovině pro investora. Jiná věc je samozřejmě celosvětové ekologické hledisko. Ale to, bohužel, při dnešních cenách a běžných výdělcích, běžného investora moc nezajímá.

MM Michal Michal @michal.michal641 před 17 roky

LU Ing. Libor Urbánek @ing.libor.urbanekPřesně tak.
Chápu, že části prodejců se toto do krámu moc nehodí, ale způsob reakcí je dost mimo (přinejmenším mimo pravidla slušného chování).
Než tu něco napíšete pořádně si přečtětě celý článek...
V článku je například několikrát zdůrazněno, že neřeší vnitřní pohodu prostředí (a že v případě jejího řešení by výsledky vypadaly jinak).

Jinak k výtkám - viz. to co napsala paní Ing. Renata Straková -předimenzovaný kotel. Má samozřejmě pravdu, jenomže tak to v praxi bohužel často dopadá. Koneckonců ono moc nekondenzačních kotlů, které by za rozumné peníze měli výkon odpovídající ztátám (cca 10kW), na trhu neni.
Takže jde vlastně o realistické srovnání.

Problém každého takovéhoto sorovnání je IMHO v tom, že uvažuje jeden konkrétní objekt. Každý dům je přitom originál a je třeba k němu tak přistupovat. I tak to ale určitou vypovídací hodnotu má - i kdyby jen pro prvotní orientraci co spíše ano a co spíše ne.

VV Valda Valda @valda.valda před 17 roky

Prosím, provádějte v redakci oponenturu vystavených článků. Takový nesmysl jsem už dlouho neviděl. Paní inženýrka si plete základní pojmy a dojmy a to ji nechci nařknout z nadržování plynovému vytápění. Když porovnávám varianty musím použít pro všechny porovnávané varianty stejné okrajové podmínky.

PP petra petra @petra.petra813 před 17 roky

VV Valda Valda @valda.valdaJá bych se spíše se zeptala, kde berete tu jistotu, že všechny varianty nemají stejné okrajové podmínky. VY JSTE TO SNAD POČÍTAL!!!!!

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 17 roky

Celá práce je na vodě a plná chyb.
Copak elektrokotel nepotřebuje čerpadlo?
U vzduchového vytápění není uvažována rekuperace.
Nebyla uvažována údržba - což zvýhodní především plyn.
Další viz předchozí hodnotitelé
Pokud by autorka změnila hodnocený objekt na nízkoenergetický, nebo pasivní, tak lze předpokládat, že by výsledky byly zcela odlišné, neboť u takovýchto objektů se předpokládá, že budou vybaveny vzduchotechnikou s rekuperací.

KK kost kost @kost.kost před 17 roky

JN Jan Nastas @jan.nastas867No, spíše mi přijde že s větráním si hlavu vůbec nelámal. Vycházel ze standardních ztrát klasického domku. Otázkou je jestli by šel vzduchotechnikou vůbec vytopit, a když šel jestli by v tom průvanu někdo vydržel.

Vyhledávání

Diskuze ke článku: Optimální volby zdroje - porovnání nákladů na vytápění - II. díl

Nejnovější příspěvky