Diskuze ke článku: Trvalá udržitelnost a její hodnocení (II)

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Trvalá udržitelnost a její hodnocení (II)

Redakce @redakce před 16 roky

Plné znění článku: Trvalá udržitelnost a její hodnocení (II)

Anotace článku: Ve druhé části rozšířil autor přehled hodnocení trvalé udržitelnosti o komplexní indikátory, zabývá se místními obnovitelnými zdroji, environmentálním prostorem, ekologickou stopou a svým hodnocením shrnuje tak velmi ucelený pohled k tomuto tématu.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665

dříve bylo možno rozšiřovat obdělávanou půdu například na úkor lesů případně pastvin, dnes jen velmi těžko a s…

před 15 roky

JH jiri holub @jiri.holub048

co jsem našel na inetu je, že v historii byly nějaké problémy s přelidněním a obděláváním půdy, prakticky historie se…

před 15 roky

JH jiri holub @jiri.holub048

ja si taky opravdu myslím, že TU je nesmysl, něco jako druhý zákon termodynamiky. 8:00 ráno rok kolem 1850…

před 15 roky

15 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JH jiri holub @jiri.holub048 před 15 roky

ja si taky opravdu myslím, že TU je nesmysl, něco jako druhý zákon termodynamiky.
8:00 ráno rok kolem 1850 Kopřivnice, hlad loňská neuroda, naštěstí p. Šustala(Tatra)postavil z nepálených cihel kovárnu(tu postavil díky zkušenostem a peněz z Vidně, přišla by kovárna v dnešní době trvale udržitelná, dala by se asi přestavět na trvale udržitelnou?
Oki otázka je potřeba mít kovárnu, je ta potřeba trvale udržitelná?
Co jinak, když né ta kovárna(nebo přehrada, dálnice, loď, letadlo, relátko, atd.)?
Člověk potažmo bakterie, velice chytrá bakterie je schopen i klidně postavit Sojuz při -30°C, aby neměl svým způsobem hlad.
Dodnes třeba nevím co se stalo v 4-6 století, jak to bylo tehdy s trvale udržitelným rozvojem, asi něco té bakterií brnklo, že musí jinam.
Nevím.
TU+potřeba=potřeba. TU=0, jedině snad možná v zaokrouhlení se dá něco najít, nebo najít bakterii která dokáže tu 0 přiblížit co nejvíce 1 k nebo jiné hodnotě.

JH jiri holub @jiri.holub048 před 15 roky

JH jiri holub @jiri.holub048co jsem našel na inetu je, že v historii byly nějaké problémy s přelidněním a obděláváním půdy, prakticky historie se asi opakuje, jen díky aniTU a technologickému pokroku netrpíme moc hladem.
Včil šetřím tak jim pouze rajčata s polským máslem a chlebe, ale moc dlouho mi to nevydrží a pak mě bude živit práce a peníze.
Čili TU je nesmysl.
Články o tom, že potraviny jsou vlastně z ropy(v některých státech z velké části) ani nepřipomínám.
Co vlastně potřebujeme vidím na krásném příkladu a tím je 2letá dcera, přičem mít dítě je vlastně taky antiTU nebo těsně u té nuly.

JH jiri holub @jiri.holub048 před 15 roky

Jak se dostat na Mars a přitom nekrást?
nebo jiný příklad můj oblíbený plynovod SOJUZ-viz krize.
Napadla mě myšlenka zda je tento plynovod zaplacen, myslím že byl vybudován díky komunizsmu, čili politice jedině politika čili spíše vůle jednotlivců nebo lidí s rozhodacím razítkem dokáže velké věci.
Do jaké míry zamíchá s kartami nová technologie do obecného guláše(ekonomika, polika, člověk jedinec).
Lze zahrnout "nekvalitu-šrot" mezi nové technologie?
Nevím.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 16 roky

Podle závěrečné zprávy Pačesovy komise:
"V dlouhodobém výhledu můţeme prostřednictvím dnes známých technologií v podmínkách České republiky získat 448 PJ energie ročně z obnovitelných zdrojů."
Dostupný potenciál OZE je tedy asi 43 GJ na osobu ročně - asi o 20 % více, než je uvedeno v tabulce Environmentálního prostoru a zhruba tolik, kolik předpokládá koncept místních OZE.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 16 roky

Pan Aleš Aleš je jediný, kdo tuto jednoduchou prosbu nepochopil. Ve svých příspěvcích často pouze opakuje argumenty diskutované u první části článku. Pokud je to záměr, odmítám jej podporovat tím, že bych mu tady odpovídal.

AA Aleš Aleš @ales.ales875 před 16 roky

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Já Vás přece nenutím aby jste odpovídal. Píši jsem své reakce na Vaší zelenou demagogii pro čtenáře TZB ne pro Vás.

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 16 roky

Tzv udržitelný rozvoj , je výplod envirometalismu - politické hnutí podobné komunismu , který místo sociálního cítění sází na lásku k přírodě. Správný enviromantlista využívá jen místní zdroje samozřejmě jen ty tzv. obnovitelné, lidská činnost v krajině by měla být málo čitelná a hlavně se důsledně prosazuje regionalizace - žádné dálnice omezaná osobní doprava , samozásobitelství atd zkrátka úplná cesta zpět.

Jaká je však současná realita lidstva ? Může současná prosperita pokračovat nebo jsme na pokraji ekologicko energetické katstrofy ? V 70 tých letech členové tzv Římkého klubu předpovědeli rychlé vyčerpání základích surovin a energetických zdrojů , které měli dojít okolo roku 2000 a jaké je realita ? Máme více surovin než naši předkové , máme k dispozici i více energetických zdrojů , např v roce 1930 bylo ropy asi na 10 let spotřeby. Jak je to možné ? protože nmožství surovin a energetických zdrojů není dáno jejich množstvím v ložisku , ale naším schopností tyto zdroje využít, k čemu byla faraonům ropa , když jí nedokázali využít , k čemu byl našim pradědům uran , když neexistovali jaderné el. K čemu je ložisko hluboko v zemi když není těžební technologie , která by ho dokázala využít. Množství surovin tedy záleží na našem poznání a ne na jejich množstní v tom či onom ložisku neobnovitelné zdroje v tomto smyslu vlastně neexistují. Namítnete , že jednou dojde všechno uhlí , všechen uran a co potom ? Co potom existují celá pohoří , kde se vyskytuje uran v množství využitelné pro rychlé reaktory , obrovké množtví uranu je v mořské vodě. Navíc existují i další mnohem hojnější štěpitené prvky , třeba thorium. Jde jen o technologie a cenu zdroje. Příštích 100 letech uděláme mnohem větší pokrok v technice než jsme udělali v minulém století , protože je a bude mnohem více vzdělaných lidí a mnohem více kapitálu, který lze investovat do vývoje. Všichni tzv zelení vizionisté předpovídají svá tvrzení pro statický svět , kde nikdo nerozvíjí nové technologie , kde není hospodářský růst a kde nikdo nehledá nová ložiska , svět kde neklesá porodnost v rozvojovém světě , jenže takový svět není. Prudce roste naše bohatství ( cca o 100% každých 15 let ) , prudce roste poznání lidstva ve všech oborech , výsledkem je stále více surovin a energetických zdrojů , které máme k dispozici , ale i nových úsporných technologii ,které energii šetří - např domácí PC s výkonem sálového PC z 80 tých let spotřebuje méně než promile energie pro stejný výpočetní výkon.
Budoucnost není ani špinavá - životní prostředí se díky novým technologiím a kapitálu prudce zlepšilo a tento celosvětový trend pokračuje , země jako Čína zažijí v příští dekádě podobně rychlé zlepšení životního prostředí jako ČR v 90tých letech. Dnešní nejvíce znečistěná města jsou mnohem čistčí než byla města jako Londýn nebo Paříž v době ,kdy byly tyto země na stejném stupni vývoje jako jsou dnes rozvojové země typu Indie.

Náš dnešní život rozhodně není na úkor dalších generací naopak předáme našim dětem množství znalostí a kapitálu. To je to co od nás naši potomci očekávají stejně jako my jsme nečekali od našich babiček a dědů , že nám budou budovat dálniční síť nečekají budoucí mnohem bohatší generace než jsme dnes my , že budeme řešit jejich případné problémy - typu emise CO2 a hypotetické ohřívání planety . Očekávají od nás že budeme invesovat do rozvoje věd a ekonomiky , čimž položíme základy nových technologii pomocí níž naši potomci budou jednou řešit problémy lidstva - bude to zejména genové inženýrství a kosmický program , které budou klíčové pro přežití našeho druhu. Pokud by lidstvo šlo cestou zakonzervovaného envirometalismu nevyhlo by se zániku , protože pokud se v budoucnu nebude měnit dráha planety zanikne zde vše živé ( za 1 mld let bude na povrchu země 400°C ). Jen technická civilizace může zajistit skutečně udržitelný rozvoj lidstva! Z toho co jsem napsal vyplývá , že jsme na samém začátku technické revoluce...

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 16 roky

JZ Josef Zapletal @josef.zapletalA co má s realitou společného Vaše vize?
Většina demagogických tvrzení, které zde opakujete (napadání environmentalistů, tvrzení ohledně Římského klubu, čistota životního prostředí, návrat zpět, budoucí energetické zdroje...) jsou diskutovány u první části článku, myslím, že je zbytečné je opakovat tady.
Takže jen ke kosmickému programu:
Po úspěchu na Měsíci byla plánována výprava na Mars, její termín je od té doby - 40 let - stále odkládán. Roboty, které se pohybují po Marsu, sice umějí stále více, ale jsou čím dál menší. Toto je reálná perspektiva kosmického programu. Mezinárodní kosmická stanice ISS je směšně maličká ve srovnání s vizemi kosmických ostrovů z 80. let minulého století. Výdaje na kosmický program klesají, rostou však výdaje na válku, která je vedena o konvenční energetické zdroje, hlavně ropu. Nebo s cílem zamezit jiným, aby byli soběstační v produkci jaderného paliva.
A proč je výprava na Mars odkládána? Možná proto, že selhal projekt Biosféra 2. Neumíme uměle vyrobit to, co příroda provozuje mnoho milionů let - vytvořit funkční ekosystémy. Mírně poupravené ekosystémy - zemědělské - jsou schopny poskytovat živiny miliardám lidí. Už hydroponie tuto vlastnost postrádá. Všechny lidi na světě živí zemědělská půda, nikoli dálnice, elektrárny, továrny nebo hypermarkety, které ji v poslední době zabírají.
Souhlasím s Vámi, že prudce rostou OBNOVITELNÉ zdroje energie, které máme k dispozici. Doplnil jsem jen zvýrazněné slovo. Že se uvažuje o těžbě ropy při energetickém zisku 1:3 považuji za zoufalství. Stejné zoufalství je snaha ukládat CO2 do geologického podloží.

MV Milan Vaněček @milan.vanecek před 16 roky

Mám doplňující poznámku k Vašemu textu: "Vzhledem k výrazně omezeným zdrojům je pro tuto koncepci velmi zásadní otázka poměru vložené a získané energie, zejména při posuzování fototermiky a fotovoltaiky, ale i pro hodnocení zemědělských technologií a postupů"
Energetická návratnost fotovoltaiky je vynikající (prosím nezaměňovat s finační návratností). Energie vložená do výroby tenkovrstvých křemíkových panelů včetně všech materiálů z nichž je vyroben, továrny, která ho vyrábí a provozních nákladů se vrátí dříve než za rok - při hromadné výrobě, životnosti panelu přes 20 let a na jihu Evropy (čili faktor energetické návratnosti přes 20).
V našich klimatických podmínkách je tento faktor přes 10.
Pro články z krystalického křemíku pak lehce pod 10.
Data jsou z roku 2006 (Evropská PV konference, Drážďany) a stále je rezerva pro zlepšování.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 16 roky

Navrhuji diskutovat u první části článku

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 16 roky

Ta první část se ještě dala spolknout, ale v této části je řada nepravd a výmyslů zabalených v rádoby vědeckém obalu.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 16 roky

JN Jan Nastas @jan.nastas867Děkuji za upozornění, uvítám, pokud budete konkrétnější. V opačném případě musím Váš výrok považovat pouze za zbytečnou snahu urážet.