Diskuze ke článku: Vliv typu konstrukce na tepelné ztráty a roční spotřebu tepla RD vedením

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Vliv typu konstrukce na tepelné ztráty a roční spotřebu tepla RD vedením

Redakce @redakce před 16 roky

Plné znění článku: Vliv typu konstrukce na tepelné ztráty a roční spotřebu tepla RD vedením

Anotace článku: V dnešní době, kdy požadavek na energetickou úspornost staveb stále roste, jsme svědky velkého množství nabízených technologií a ještě většího množství produktů a firem, které toto nabízejí. Tento příspěvek má za cíl srovnat jednotlivé nabízené typy materiálů a konstrukcí na základě fyzikálních vlastností s ohledem na úspory energie pro vytápění a na tepelnou pohodu v domě.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665

rozdíl mezi lehkou a těžkou konstrukcí je pouze v rychlosti změn teploty uvnitř stavby, je-li tepelná ztráta obou…

před 15 roky

JK Jiří Konet @jiri.konet

Nejsem stavař a proto hledám odpověď, zda stavět s pláštěm s velkou nebo malou akumulací - nejlépe pasivní stavbu s…

před 15 roky

JI Jirka @jirka197

Celý článek mne velmi zaujal. Rozdíl v tepelném odporu konstrukcí nevidím na závadu, protože ve výsledcích si každý…

před 15 roky

37 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JK Jiří Konet @jiri.konet před 15 roky

Nejsem stavař a proto hledám odpověď, zda stavět s pláštěm s velkou nebo malou akumulací - nejlépe pasivní stavbu s cílem minimalizovat energetické náklady. Opět jsem se nic nedověděl.
Všechny zde uvedené příklady vycházejí z neuvěřitelné premisy, že každé ráno vyjde slunce. Letošní zimu jsme měli téměř 3 měsíce bez slunečního svitu (slunečný den byl vzácností). Kdy tedy začínalo slunce vyhřívat ty lehké konstrukce? Neunikalo lehkou konstrukcí dodávané teplo rychleji a tedy více než tou těžkou?
Jak jsem uvedl, nejsem stavař, jsem matematik a fyzikální zákony tedy chápu bez obtíží. Matematický model by se jistě hodil - netuším, proč žádný není (k dispozici). Asi je to nějaké tajemství, aby si laikové nemohli spočítat, jak je stavební "odborníci" natahují. Pokud se pletu (a to bych docela rád), poraďte, kde takový objektivní model najdu.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 15 roky

JK Jiří Konet @jiri.konetrozdíl mezi lehkou a těžkou konstrukcí je pouze v rychlosti změn teploty uvnitř stavby, je-li tepelná ztráta obou staveb stejná, klesá při nedostatku energetických zisků teplota v lehké stavbě rychleji, zatímco jakmile Slunce vyleze, rychleji se ohřívá, podobně pokud uživatel přestane/žačne topit.

JI Jirka @jirka197 před 15 roky

Celý článek mne velmi zaujal. Rozdíl v tepelném odporu konstrukcí nevidím na závadu, protože ve výsledcích si každý může porovnat hodnotu tepelného odporu se spotřebou na vytápění. A jednoduchým výpočtem se dá zjistit, že poměr tepelného odpor konstrukcí není ve stejném poměru se spotřebou tepla. Nejsem odborník, ale už mnohokrát jsem četl v časopisech o bydlení, že mnozí majitelé dřvostaveb mají i kamna na dřevo, ale že v nich stejně topili maximálně párkrát, protože po 10 až 30 minutách se teplota v domě zvýší neúměrně. V článku mi ale trošku chybí jak jsou u modelových domů umístěna okna (rovnoměrně nebo převážně na jih), podle mne to musí mít dost velký vliv a také parametry oken a zejména dveří (obojí uvedeno stejně 0.5) mi připadnou jako nadčasová (nebo je uvedeno pouze zasklení bez rámu?).

PC Petr Chmelík @petr.chmelik732 před 16 roky

V článku se uvažuje s dodržováním konstantní teploty v domě. Zajímalo by mě, jak by se změnila spotřeba tepla, kdyby se uvažovalo s časově proměnným vytápěním. V tom případě se mi zdá velká tepelná akumulace spíš brzdou pohody užívání domu. Nebo ne? Asi se nedá zjednodušeně říct, který systém je lepší, záleží na způsobu obývání domu.

DK David Kazda @david.kazda298 před 16 roky

PC Petr Chmelík @petr.chmelik732Z vlastní zkušenosti mohu říct, že v zaizolovaném domě se moc s proměnou teplotou nedá počítat. Dům porotherm 40 cm + 16cm polystyren (lambda 0,035) + izolační omítky, stropy železobeton z důvodu akumulace. Pokud bylo v zimě venku kolem průměrná teplota 0°C, tak při vypnutí topení v noci od 22.00 do rána 6.00 termostat nezaregistroval změnu teploty (tedy někde do 0,5°C odchylka), pokud jsem zkušebně vypnul topení na víkend při odjezdu z domu, tedy cca 48 hodin, po návratu byla v domě teplota o cca 1°C nižší (tedy s odchylkou měření 0,5°C). Při zimní dovolené jsem provedl ještě razantnější test, topení vypnuté na celý týden, pokles teploty o 4°C za 7 dní při venkovní průměrné teplotě kolem 0°C (prosinec 2007). Ještě doplním tepelné ztráty objetku 4,8 kW. Výraznější pokles lze čekat jen při nízkých průměrných teplotách pod -12°C, ale takových dnů není v topné sozoně mnoho.

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 16 roky

Myslím, že ani nemá cenu článek nějak obsáhleji komentovat - je víc než zřejmé, že se jedná o (ne)nápadnou reklamu na systém používaný firmou Maky, takže otázky typu proč je u systému MedMax uvažováno s tvarovkou 5+15 polystyrenu, když se běžně prodává tvarovka 15+15 polystyrenu, nebo proč je u dřevostavby uvažováno jen s dvaceti centimetry izolace, když u ní není problém udělat stěnu o tloušťce půl metru tvořenou prakticky pouze izolací, patrně nebudou racionálně zodpovězeny, resp. odpověď je jasná - protože by pak "cihlobeton" nevyšel ze srovnání jako vítěz...

DV David Vilímek @david.vilimek před 16 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.sporV článku se jedná o srovnání různých konstrukcí tak jak je jednotliví výrobci nabízejí. Samozřejmě že se nejedná o jedinou možnost. Všechny systémy mohou mít různé tloušťky izolací, dřevostavba může mít 20 nebo 50cm medmax může býz 15+5 nebo 15+15
stejně tak cihlobeton může mít 25,30cm nebo 50cm izolace . To proč jsem volil počáteční podmínky tak jak jsou publikovány je proto, že takové projekty se běžně dělají. Z tohoto důvodu jsou voleny i odlišné tloušťky izolací stropů.

DK David Kazda @david.kazda298 před 16 roky

V článku mi chybí uvedení použitých výpočtových parametrů střech modelovaných budov. Předpokládám lehké střechy bez větších akumulačních vlastností, minimálně uvedení výpočtového tepelného odporu střechy.

DV David Vilímek @david.vilimek před 16 roky

DK David Kazda @david.kazda298Pro výpočet byly vzaty složení jednotlivých střešních konstrukcí dle údajů dodavatelů, případně dle běžných projektů. Konkrétně
betonový sendvič-250mm vata
cihelné tvárnice-250mm vata
cihlobeton s izolací-450 mm vata
dřevostavba-300 mm vata
porobeton-300 mm vata
sendvix-250mm vata
ztracené bednění-durisol-250mm vata
ztracené bednění-MEDMAX-450mm vata