Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuze ke článku: O vnitřním zateplení

Autor článku: Ing. Jiří Šála
Plné znění článku: O vnitřním zateplení
Anotace článku: Nejnovější informace o vnitřním zateplování objektů, které se v naší republice začíná rozšiřovat v rozporu se zásadami správného zateplování. Proklamované úspory nákladů za lešení při vnějším zateplování jsou později několikanásobně vyšší při odstraňování vad (plísně, poruchy stavebních konstrukcí atd.).

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 33   starší >>
Příspěvky
Předmět: Vnitřní izolace
Autor: Jan Všetečka
Datum: 25.07.2014 16:24 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116972
reakce na ...
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se vypořádat s vnitřní izolací v místě podlahy?? Stropní konstrukci mohu zateplit cca 1m do prostoru pro ohřátí stropního rohu se svislou k-cí, ale jak to vyřešit v místě rohu svislá k-ce a podlaha, když se nedostanu ze spodní strany, kde je cizý byt? Děkuji za radu ;-)

Předmět: vnitŕni zatepleni z praxe
Autor: radek pospišil
Datum: 05.10.2012 13:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110769
reakce na ...
Mám staré rodiče, které bydlí v panelovém domě na třetím poschodi .Mají okrajový byt.Dlouhé roky mneli problém s plísnemi v dolnich a hornich rozích místnosti.Méli také velké náklady na topeni.Kazdy byt ma samostatné topení.Protože v domě bidli všichni duchodci, tak si nemohli dovolit odsouhlasit zateplení celého domu.
Pŕed 5 roky udélal muj otec takovéto řešení.
Venkovní stěny a strop zateplil ze vnitŕ 10 cm polystyrenu.Na polystystyren natahl omitku / do které pridal lepidlo/ a potom vymaloval.Snižily se mu náklady na topení o třetinu,na steně není menší trhlinky, všechny plísné a vlhká místa zmizela.

Předmět: Vnitřní zateplení v bytovce
Autor: Radek Pastor
Datum: 01.01.2012 11:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105214
reakce na ...
Fotogalerie:
Dobrý den,
bydlíme v klasické čtyř-bytovce na vesnici stavěné v rámci akcí Z 60-let. Obvodové zdi z pálených cihlových tvárnic tloušťka 37cm, podlahy z klasických betonových panelů.

Byt máme v přízemí s obvodovými zdmi sever,východ a jih. Ve sklepě pod námi jsou na východní a severní straně uhelné sklípky.


Jižní místnosti a chodbu jsme zbavili přebytečných příček a provedli komplet rekonstrukci to znamená nová elektroinstalace, srovnání zdí lepidlem a zpevnění perlinkou v celé ploše, nová těžká plovoucí betonová podlaha na izolaci Rockwool steprock 30mm. Z vnější strany plastových oken jsme nalepili 4-5cm vrsstvu EPS.

Tyto změny vedli k výraznému zlepšení tepelných podmínek, úspora na topení je hlavně díky izolaci podlahy odhadem 20%.

Zatím ale obýváme jen část bytu zbývá nám dodělat dvě místnosti na severní a východní straně. Ostatní 3 sousedi přispívají do domovního fondu sice pravidelně ale ročně se uspoří jen 10-12 tisíc a na domě je potřeba udělat tolik věcí (výměna izolace základů a sklepa vyjde na 30-40 tisíc) že zateplení fasády je v řádu let nemyslitelné a zateplení jednoho bytu v jednom patře také.

Rádi bychom tedy zkusili zateplení obvodové zdi v místnosti č.2 (viz. obrázek) pomocí izolačních desek z křemičito-vápenatých desek.
Pod touto místností jsou zmiňované dva uhelné sklípky, betonová podlaha nemá žádnou izolaci a je pod ní jen písková lepenka proto v mrazech silně promrzá.
Je proto potřeba opět udělat novou podlahu, omítky v této místnosti úplně odstraníme a uděláme nové, na strop bychom rádi udělali také nějaké zateplení protože naši milý sousedi každý rok ušetří na topení tím víc čím víc my topíme a ještě si stěžují když topíme třeba jen na 18-19 stupňů což nám běžně stačí.


Poradil by prosím někdo nebo napsal zkušenosti se zateplením křemičito-vápenatými deskami ?

Předmět: Zkušenosti s vnitřním zateplením
Autor: Pavel Novák
Datum: 27.07.2011 16:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104589
reakce na ...
ahojte, jelikož tato diskuse dlouho spala, tak by mě zajímaly názory s odstupem času na vnitřní zateplení. Chci stavit bungalov z BST 20cm +vnitřní zateplení 15cm. Má již v tuto domu někdo víceleté zkušenosti s bydlením v takovém domě. Byl bych rád za každou informaci. Dobré i špatné zkušenosti jsou vítány.

Předmět: Re: Zkušenosti s vnitřním zateplením
Autor: Aleš Břenek
Datum: 15.10.2011 19:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 107154
reakce na ...
Dobrý den, nemám zkušenosti s bydlením v takovém to domě, ale mám zkušenosti s vnitřním zateplením. Jaký byl použit materiál při vnitřním zateplení a jaká je skladba konstrukce. Článek je zajímavý, ale v dnešní době již není příliš aktuální v závislosti na nově vyvinutých materiálech, které v době psaní článku ještě neexistovaly. Pokud se chcete dozvědět nové trendy v oblasti vnitřního zateplení tak se tedy ptejte.

Předmět: Re (2): Zkušenosti s vnitřním zateplením
Autor: Ljuba Melová
Datum: 27.05.2013 14:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 113402
reakce na ...
Tak mohl by jste mi napsat jaké materialy a konstrukce?

Předmět: Re (3): Zkušenosti s vnitřním zateplením
Autor: Lukáš Onderka
Datum: 01.07.2013 11:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 113630
reakce na ...
Dobrý den,
já osobně mám zkušenosti s materiálem MULTIPOR ID (pro vnitřní zateplení). Mám ho na baráku druhým rokem a nemám s ním žádný problém. Nechal jsem si provést výpočet u firmy Tex-color Ostrava, s tím, že na funkčnost systému mám záruku. Vysvětlovali mi, jakým způsobem to funguje, ale nejlepší asi bude se s případnými dotazy obrátit přímo na ně.

Předmět: Teorie kontra praxe
Autor: Tom Kos
Datum: 29.05.2009 13:20 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Autor článku je zřejmě především teoretik. Nevím, kolik staveb z betonových skořepinových tvárnic (např. BETONG) s vnitřním zateplením navštívil, ale praxe na rozdíl od teorie ukazuje
bezproblémovost, příjemné klima v létě a malé náklady na vytápění v zimě u těchto staveb. Jak říkal jeden lidový tesař - teorie je pěkná věc, ale praxe - to je svině! Zkrátka v realitě to funguje trochu jinak, než si akademici myslí...

Předmět: Re: Teorie kontra praxe
Autor: Pavel Novák
Datum: 27.07.2011 16:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104589
reakce na ...
ahojte, jelikož tato diskuse dlouho spala, tak by mě zajímaly názory s odstupem času na vnitřní zateplení. Chci stavit bungalov BST +vnitřní zateplení. Má již v tuto domu někdo víceleté zkušenosti s bydlením v takovém domě. Byl bych rád za každou informaci. Dobré i špatné zkušenosti jsou vítány.

Předmět: trochu slabej článek
Autor: Jiří Mitáček
Datum: 28.12.2008 01:44 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Nemohu souhlasit s článkem jež poukazuje jen na jednu stranu pravdy! Zateplení se dá udělat jak z venku tak zevnit, a jde jen o to, co je v konkrétním případě výhodnější!

Předmět: Vnitřní izolace špalet
Autor: Peterka Lub.
Datum: 03.03.2008 13:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jaký máte kdo názor na izolaci vnitřní špalety okna? Řeším tuto otázku v konkrétním případě našich oken (trojsklo) v kontrukci Porotherm (PD 36,5) + FPS (10 cm).
Vnější špalety oken jsou bohužel slabší (2-3 cm FPS), proto přemýšlím jak toto slabé místo lépe zateplit. Podle mého názoru každý cm FPS dobrý, ovšem na druhé straně visí hrozba kondenzace vodních par při vnitřní izolaci špalety.
Předem děkuji za fundované názory :-).

Předmět: Re: Vnitřní izolace špalet
Autor: Jiri holub
Datum: 07.05.2008 15:12 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
osobně bych zateplil a zalepil páskou deltabond a obložil sadrošem, otázka je konkrétní difuze na konkrétním detailu ad pascalův zákon, kde se pascal promění v H2O a zda slunko případně v létě dokáže to H20 poslat do....

Předmět: Konstrukce EKORD
Autor: Ing. Marian Groch
Datum: 25.07.2005 10:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Když si někdo zvolí ve vyhledávači na internetu heslo „EKORD“, objeví se mu, mimo jiné, i v diskusi o vnitřním zateplení na velmi prestižním portálu TZB–info, která začala již v roce 2001.
Když jsem to v roce 2003 přes své zmatené zákazníky zjistil, myslel jsem, že na to již nemá smysl reagovat, jenže v roce 2005 tato diskuse pokračuje a nevím, kolik mých zákazníku bylo a je zbytečně mateno dezinformacemi zde obsaženými. Jelikož zřejmě ani netuším, kolik zákazníku tato diskuse odradila od domků a konstrukcí EKORD, bude můj příspěvek obsáhlejší.

S článkem „O vnitřním zateplení“ se téměř ztotožňuji a většinu argumentů z článku Ing. Šály používám léta, což mohou potvrdit jak zákazníci, tak i výrobci betonových skořepinových tvárnic, které jsem léta nabádal k posouzení tepelných mostů ve styku obvodová stěna/ strop/ vnitřní stěna. Bohužel až v posledních měsících se objevil systém RIGITERM, který za stanovených podmínek vyhoví normovým požadavkům. K míře akumulačních schopností konstrukcí pouze doplňuji, že pružnost objektů s nízkou akumulační schopnosti vnímám po téměř třech desítkách let zkušeností s jejich vývojem, navrhováním i užíváním jako dostatečnou kompenzaci proti horším vlastnostem z hlediska letní pohody a úspory dosahované využíváním termostatů jsou u domků s nižší akumulací podle mých zkušeností větší, než uváděná úspora 15% vyplývající z vyšších akumulačních schopností konstrukcí.
Konstrukce EKORD jsou z hlediska akumulačních schopností zhruba uprostřed mezi zděnými stavbami a dřevostavbami.
Konstrukční systém EKORD byl posouzen Akreditovanou zkušební laboratoří č. 1007.4 v CSI Praha Ing. Šafránkem a vyhověl u mnou požadovaných a používaných variant ve všech kritériích a detailech (na rozdíl od naprosté většiny dnes stavěných domků).
Tato konstrukce pochopitelně nepoužívá parozábranu na vnější straně, jak se i p. Bělina po dvou letech opravil, nemá tepelně izolační obálku narušenou žádným vodivým materiálem, který by způsobil nevyhovující tepelný most, naopak, velmi těžko se najde v běžné výstavbě konstrukce, která má tepelně izolační obálku tak dokonalou. Domky EKORD jsou obvykle přízemní a při použití konstrukcí EKORD (domky EKORD mohou být totiž i z jiných konstrukcí) nemají vnitřní nosné stěny, které by mohly narušit tepelně izolační obálku a mají dřevěné stropní konstrukce, zpravidla dřevěné příhradové vazníky, jejichž dřevěný spodní pás je jediným prvkem (kromě otvorových výplní) „narušujícím“ tepelně izolační obálku. Je to cca o dva řády méně, než u jinak tepelně vynikajích dřevostaveb...

Konstrukce EKORD vycházejí z tepelně technických principů dřevostaveb, které tvoří absolutní většinu nízkoenergetických a pasivních domů!!!

Na rozdíl od nich však:
• vnitřní plášť netvoří deska na bázi sádry v tl. 10 až 18 mm (často v kombinaci s chemicky pojenou deskou na bázi dřeva), ale přizdívka tl. 80 mm z přírodní sádry, což je nejen z tepelně technického hlediska (např. akumulace) výrazně kvalitnější
• tepelně izolační vrstva obvodových stěn není degradována tepelně o desítky procent dřevěnou nosnou konstrukcí (dřevo je čtyřikrát horší izolant než běžné izolace) a navíc bylo by v ní možno, při vyhovující bilanci vodních par, připustit i kondenzaci, čemuž se však zásadně vyhýbám (na rozdíl od mnoha staveb na silikátové bázi, které jsou obaleny polystyrénem, v nejhorší verzi je to u porobetonů...)
• vnější plášť tvoří nosné betonové skořepinové tvárnice tl. min. 200 mm, což je opět proti běžně používaným vnějším plášťům dřevostaveb varianta funkčně kvalitnější
Obvodové stěny konstrukcí EKORD vyhovují za stanovených podmínek v těchto variantách parozábrany a vzduchové mezery:
• bez parozábrany a se vzduchovou mezerou (dimenzovanou!)
• s parozábranou a bez vzduchové mezery (se stanoveným difusním odporem vnějších povrchových úprav)
• s parozábranou a se vzduchovou mezerou
V současnosti používám poslední variantu, protože ve většině nízkoenergetických domků EKORD již dnes naštěstí stavebníci uvažují s použitím větrání s rekuperací (a větrání s rekuperací vyžaduje vzduchotěsnější obálku objektu), což je hygienicky nesrovnatelně důležitější, než nekvantifikovaný (pokud vím pouze nepřímo) hygienický problém difusně otevřených stěn, kvůli kterému jsem před tím používal variantu bez parozábrany, ale s dvojnásobnými větracími otvory, než při kterých již nedocházelo výpočtově ke kondenzaci.

Jinými slovy: konstrukce EKORD jsou proti dřevostavbám v naprosté většině funkčních kritérií výrazně „na bezpečné straně“ (zejména vůči dřevostavbám obaleným v polystyrenu).
Kvalitní dřevostavby mají dnes vyšší materiálové náklady, než konstrukce EKORD, ale kvůli nižší pracnosti již mohou i dnes cenově konstrukcím EKORD konkurovat. Dalším zvyšováním mezd se bude tato výhoda dřevostaveb zvyšovat a až poměr cena/ kvalita bude lepší, než u konstrukcí EKORD, rád se k dřevostavbám vrátím – je to půlka mé kvalifikace.

Nevnášet do navrhování a stavění domků žádnou „lidovou tvořivost“, je pro naši mentalitu požadavek mnohdy asi obtížně splnitelný. U rodinných domků je odborníkem téměř každý, proto na další laické rady obsažené v diskusi uvádím pouze to, že tepelně technické parametry konstrukcí nejsou zdaleka jediným kritériem při volbě konstrukčního systému. U mne jsou na prvním místě hygienické vlastnosti konstrukcí, ale i akustické, protipožární, mechanické, technologické a jiné rozhodně nepodceňuji.
Pokud má někdo pochybnosti o konstrukcích EKORD, doporučuji, aby se na mne obrátil, rád mu poskytnu další informace, může se přesvědčit mimo jiné i o správnosti výpočtů Ing. Šafránka. Odborník na tepelnou techniku však ví, že kontrolovat tohoto odborníka opravdu nemusí, spíše se může u něho poučit.

Odpověď Ing. Šály v úvodu diskuse ke skladbě uvedené p. Bělinou se týkala této špatně uvedené skladby a ne konstrukcí EKORD, na které byl v dotazu odkaz – v případě pochybnosti si to má možnost každý ověřit.

Realizované domky EKORD z konstrukcí EKORD se dnes již počítají spíše na stovky než na desítky a praxe (např. i v podobě účtů za topení) je nejlepším prověřením každé teorie. Rodinné domky EKORD navrhuji v naprosté většině přízemní, ne však proto, abych se vyhnul tepelným mostům, ale proto, že jsou lepší v mnoha směrech než podkrovní (které navrhuji taky, naštěstí už jen občas), ale to je již jiné téma -téma jenž by při rozhodování o kvalitním bydlení mělo stát úplně na začátku.

Další podrobnosti a kontakty – viz. www.ekord.cz

Ing. Marian Groch - EKORD

Předmět: Re: Konstrukce EKORD
Autor: Radar
Datum: 23.08.2005 18:06 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Měsíc žádná reakce ???? Kde jsou všechny jasné argumenty desítek odborníků (nebo odborníků?) z tohoto serveru, kteří
budou vést seriozní oponenturu ??? Střet na poli profesionálů se nekoná ?????????????????????

Předmět: Re (2): Konstrukce EKORD
Autor: Radek Belina
Datum: 23.08.2005 18:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ok. Reakce je asi na mne. Od doby napsani puvodniho dotazu uplynulo hodne casu a informaci probehlo jeste vetsi mnozstvi. Dekuji panu Grochovi za reakci, i kdyz jiz nemohla nic ovlivnit. V dotazu jsem jasne psal: "Jedná se mi totiž o posouzení správnosti konstrukce obvodových stěn dle systému EKORD (viz. www.ekord.cz)." Mnou uvedena sklatba nebyla uplne v poradku, za coz se omlouvam.
Nicmene konec historie, z te bychom se meli pouze poucit.
I kdyz v dome jeste nebydlime na plny uvazek (to se za mesic zmeni), tak se v nem tak 4-5 dni v tydnu vyskytujeme.

Postrehy: Vyborna akumulace betonovych tvarnic (vysypano sterkem a jinou stavebni suti, nekde pospojenou slivkami z michacky) - o akumulaci jsme stali. Zminena akumulace v kombinaci s vnejsim! zateplenim zpusobuje velmi male vykyvy teplot a to jsme overili minulou zimu i o tech par letnich dnech, ktere byly letos. Akumulaci pravdepodobne podporuje i anhydritova podlaha.

Vlhkost: Po drobnych problemech v zime, kdy se nam bohuzel podarilo omitky dokoncit az v rijnu (musel to dotahnout vykonny odvlhcovac), mohu ric ze sadra v interieru je vyborna vec.
Pojali jsme to systemove.
1. Pricky sadra (DonauGips - vyssi presnost, nizsi cena, ale nevim jestli se ted jeste dovazi - byly nejake problemy).
2. Lita podlada - anhydrit
3. strop - sadros
4. sadrova omitka na betonovych tvarnicich

Diky takovemu mnozstvi sadry v interieru je rel. vlhkost konstantni (na trochu vyssi hodnote cca 60-65%).
Jsem sam zvedav, jake to bude letosni zimu v jiz plne funkcnim vetranim (Atrea).

Vetrana fasada byla sice o neco drazsi, ale zatim toho nelitujeme. Navic se jedna oreseni dost blbuvdorne.

Strecha je tvorena vazniky a je udelana jako skladovaci s prostorem sirky 3m a vysky 2,1m. Takze i vazniky se daji udelat rozumne.

Timto panu Grochovi dekuji za popularizaci materialu, z jejichz sortimentu jsem take cerpal. Myslim si, ze BT s kvalitnim zateplenim je opravdu budouci stavebni material. Jenze v pohledu na vec, ze ktere strany zateplovat, u mne zvitezila akumulace a tim vyuziti solarnich zisku, ktere ziskavame vetsimi prosklenymi plochami na jih.
U sadrovych tvarnic davam ale na zvazenou jejich relativni mekkost (mala odolnost proti vrypu).
Anhydrit na podlahu - nikdy nic jineho (vyborny pomer kvalita, cena, rychlost - nutnost dobre firmy).
Pricky jsme ztaveli rovnou na anhydrit, pod kterym je PSB 200 vzdy v sirce 25cm na kazdou stranu od pricky, jinde je jen 100.

Howch.
Clanek dlouhy. Posledni dobou mam nejak malo casu na prispevky a asi se v nejblizsi dobe moc nepolepsim. Urcite ale dam dohromady zkusenosti s bydlenim v NED s rekuperaci vzduchu (i kdyz zatim bez funkcniho zem. registru) a naklady na vytapeni.
Uz se tesim na jaro a na prvni vysledky :)

Radek

Předmět: Re (3): Konstrukce EKORD
Autor: Petr Přívozník
Datum: 03.03.2007 18:25 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den, zvažuji stavbu domku Ekord.
Chtěl bych se Vás zeptat jaké zkušenosti máte s Vámi postaveným domem, který jste zmiňoval v diskusi na portálu "TZB" v roce 2005. Jsem laik v oboru stavebnictví a nevím jakým systémem si zmiňovaný domek postavit.
Děkuji za Vaší reakci.()

Předmět: Re: Konstrukce EKORD
Autor: Jiri Masat
Datum: 16.03.2009 09:55 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobry den preji.
Pomerne dobre je vyreseno vnitrni zatepleni i se spaletami na strankach www.casiplus.cz
Dekuji za prostor Jiri Masat

Předmět: Re (2): Konstrukce EKORD
Autor: Pavel Pavel
Datum: 12.09.2011 21:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 102295
reakce na ...
Máte prosim někdo zkušenost s timto vnitřnim zateplenim CASIPLUS diky moc Pavel

Předmět: Jsem dezorientovaný...
Autor: Radek
Datum: 21.03.2005 13:27 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Zdravím,
rozhoduji se, jaký stavební systém použiji při stavbě RD. Po shlédnutí výstavy ForArch v Plzni a dle informací na webu jsem se dostal k firmě z Plzně (záměrně neuvedu jméno). Cituji z jejího webu:
...difúzní odpor par musí vždy klesat směrem ven. Pouze se posune rosný bod k vnějšímu líci zdiva. Protože však opomněli aplikovat parotěsnou zábranu zevnitř (z důvodu složitosti a dalších velkých finančních nákladů), páry snadno prostupují do konstrukce, kde kondenzují...

...nikdy jste totiž neviděli oficiální prohlášení např. výrobce pálených cihel, že doporučuje zaizolovat novostavbu domu 50 mm pěnového polystyrenu zvenku. Toto prohlášení nikdo nenapíše, neboť se všeobecně ví že v konstrukci pak dochází k silné kondenzaci par a zeď hnije. Zateplení i novostaveb zvenku propagují pouze v ČR a to v plném rozporu s oficiálním stanoviskem EU. Pouze, bez skrupulí prodat drahé materiály a je jedno, zda Vám dům posléze shnije....

...V západní Evropě se veškerá obvodová zdiva jakékoliv novostavby zásadně izolují zevnitř, izolačním sendvičovým komplexem, který je tu absolutně nejlevnějším a nejrozšířenějším způsobem izolace domu. Tento způsob izolace domu, vychází ze stavebního srovnávacího Etalonu EU...

Vše vypadá velmi jednoduše, levně, efektivně, atd. Jak se v tom mám orientovat? Čemu mám věřit?
Děkuji za názor.
Radek

Předmět: Vnitřní zateplení střechy
Autor: Bc. Helena Hoření
Datum: 20.07.2004 13:20 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Mám na svém starém domě plechovou krytinu, která může ještě dobře sloužit řadu let, ale chtěla bych využít podkrovních místností k obývání. Slyšela jsem v rozhlasovém pořadu radu nějakého odborníka (jméno jsem již zapomněla), který tam uváděl, že střechu odizolovat zevnitř, aniž by se musela dělat nová střecha (mám v úmyslu v budoucnu použít na dům aslfaltový šindel - v okolí je hojně používán). Radil rovněž, že není nutné tuto střechu vyměnit, že lze zatím zevnitř zateplit a výměnu střechy provést až doslouží současná nebo by bylo zapotřebí větší opravy. Děkuji za zaslání zkušeností nebo rady.

Předmět: vnitřní zateplení
Autor: jaroslav jirus
Datum: 16.07.2003 09:29 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Po nekonečném dohadování a přesvědčování vlastníků panelového domu G57 jsem bohužel jako člen výboru nedosáhl prosazení celkového zateplení objektu. Mám středový byt a žiji v plísni asi deset let. Ze strany ložnice a pokoje mám od sousedů balkony. Proto jsem nucený provizorně zateplit dvě místnosti.
Postrádám přesný a vyzkoušený postup. Po celém internetu je plno návodů, které si navzájem odporují. Pouze všichni se shodli na spodním a horním odvětrávání nahromaděné vlhkosti.

S pozdravem J.Jiruš

Předmět: Vnitřní zateplení
Autor: Petr
Datum: 05.03.2003 07:19 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den, jsem nucen použít vnitřní zateplení štítové strany pro nesouhlas sousedky. V bytě se rosí na štítové zdi voda a za nábytkem se tvoří plíseň. Štítová stěna je tlustá 30cm a dům byl postaven v roce 1932. Ve všech dostupných materiálech se pouze dozvídám jak je vnitřní zateplení nezodpovědné. Já nemám v úmyslu ušetřit za lešení ani úmyslně poškodit dům, ale co mám dělat? Předem děkuji Petr.

Předmět: Re: Vnitřní zateplení
Autor: Josef Loučka
Datum: 08.08.2007 17:19 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den.Ten pán co haní vnitřní zateplení je zřejmě čestným členem polystyrenové lobby.Záměrně se nezmiňuje o zateplovacích stěrkách a nátěrech.Jsou prodyšné a po letech jejich aplikace se žádné plísně netvoří.Naopak.Těmito materiály jeko je např.Tek-Therm se plísně elegantně a lacino nastálo odstraňují.

Předmět: Hodně slov, málo techniky
Autor: Pavel
Datum: 06.01.2003 11:08 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Bohužel článek není pro mne dostatečně přesvědčivý. Je umluvený a chybí to podstatné - jasné technické specifikace k názoru, např. prostřednicvým vzorců, fyzikálních vztahů, a co považuji za zásadní chybu je nepřítomnost technicky vyčerpávajících a konkrétních udajů k porovnávaným stěnám (materiály, tloušťky, vlastnti tepelné vodivosti...experimentální měření, vliv vhkého vzuchu vysvětlený např pomocí i-x grafu atd...).



Předmět: Re: Hodně slov, málo techniky
Autor: Michal
Datum: 08.04.2003 13:28 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Tady je pravdou, že technicky vlastně nebylo vysvětleno, proč dochází ke kondenzaci vodní páry práve v daném místě. Je sice popisován princip teploty rosného bodu, kdy vodní pára kondezuje právě v místě jeho výskytu. Už ale není popsán vliv tlaku vodních par, který je v tomto případě hodně důležitý. Pokud bych to měl shrnout, tak teplota rosného bodu závisí mj. na tlaku vodních par. Čím vyšší je teplota, tím bývá tlak vodních par vyšší. Z toho plyne, že v zimním období je tlak vodních par v místnosti vyšší než v exteriéru a vodní pára se "tlačí" tímto směrem (vyrovnání tlaků). Při prostupu konstrukcí se tento tlak snižuje (v rámci materiálu téměř lineárně). Pokud tedy dojde ke stavu, že tlak a teplota nabydou hodnot při níž pára kondenzuje začne konstrukce v daném místě vlhnout. Platí, že materiály méně tepelně izolujicí mají větší odpor proti tlaku vodních par (více snižují tlak a tím i de-facto hodnotu rosného bodu) a naopak. Pokud tedy použijeme tepelně izolační materiál u vnější konstrukce a méně izolační, ovšem s větším odporem proti tlaku vodních par), na straně vnitřní, tak se nám zásadně teplota mění v místě, kde je již malý tlak vodních par -> ke kondenzaci nedochází. V opačném případě (na vnitřní straně) je tlak ještě poměrně vysoký a teplota hodně nízká -> kondenzace.
Ono i vnitřní zateplení je možné, ale je nutno provést přesný výpočet konstrukce. Pokud použijete např 30 cm polystyrén (je to sice nesmysl) s nějakým materiálem snižujícím podstatně tlak u vnitřní strany konstrukce, tak ke kondenzaci bude docházet velmi zřídka.


Předmět: Izolace srubů
Autor: Rudolf Klusáček
Datum: 29.10.2001 09:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
A jak by se dala izolovat dřevostavba jako např. srub, kdy mu chcete ponechat vnější vzhled a tudíž nelze použít vnější izolace a vnítřní izolace jej ohrozí tvorbou plísní, což je v připadě dřeva velký problém.

Děkuji za odpověď.

Předmět: Re: Izolace srubů
Autor: Jiří Šála
Datum: 05.11.2001 21:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
V tomto případě není možné plošné zateplení vysoce účinným tepelným izolantem, jako jsou desky z minerální plsti nebo z pěnového polystyrénu. Tepelnou izolaci obvodové srubové stěny lze v ploše zvýšit doplněním vnitřní vrstvy s tepelnou vodivostí obdobnou dřevu, tj. s lambdou ~ 0,15 až 0,20 W/(m.K). Bude-li tato stěna mít menší difúzní propustnost a větší objemovou hmotnost než dřevo, pak nedojde k problémům s kondenzací a zároveň se zvýší tepelná akumulace.
Účinnější však v případě srubů bývá zaměření na detaily návazných konstrukcí - zejména na tepelnou izolaci soklu (dodatečnou izolaci je výhodné vytáhnout na srubovou stěnu do výšky rovné tloušťce stěny), na střechu a popř. na navazující zděnou část domu. Výhodná bývá výměna vnějších skel dvojitých (špaletových) oken za izolační dvojskla s k ~ 1,3 W/(m2.K), popř. výměna vnitřních skel za skla jednoduchá s tvrdým pokovením - v obou případech volíme čiré varianty.

Předmět: Sendvičová konstrukce budov.
Autor: Radek Bělina
Datum: 15.08.2001 13:39 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Přeji hezký den,

chtěl bych Vás poprosit o odpověď na můj dotaz:

Je vhodné použití tzv. sendvičové konstrukce stěn v tomto složení:
(exterier-betonová tvárnice (20cm)-parozábrana-tepelná izolace(15-20cm)-přizdívka (sádrové bloky 8-15cm, příp. sádrokarton). Jak to bude s tepelnou akumulací a s případnými problémy s "vnitřním" zateplením?

Jedná se mi totiž o posouzení správnosti konstrukce obvodových stěn dle systému EKORD (viz. www.ekord.cz).

Děkuji předem za odpověď.
Radek Bělina

Předmět: Re: Sendvičová konstrukce budov.
Autor: Jiří Šála
Datum: 05.11.2001 21:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Uvedená stěna s vnější nosnou vrstvou je svým charakterem skutečně případ s vnitřním zateplením. V ploše bude tento typ konstrukce snad vyhovovat (v případě, že bude vnější vrstva stěny z betonových tvárnic dostatečně difúzně propustná; pokud však bude difúzně méně propustná, pak bude na jejím vnitřním povrchu docházet ke kondenzaci a vlhkost může putovat přes tepelnou izolaci dovnitř; tuto situaci musí v platném certifikátu deklarovat výrobce zmíněného systému).
Vnitřní nosné konstrukce - přinejmenším stropy - zde tvoří v tepelné izolaci trvalé tepelné mosty, které vystupují po obvodě vnitřní sádrové vrstvy. Tyto mosty mohou způsobit problémy s orosováním a plísněmi. Nejhorším případem je tenká vnitřní vrstva ze sádrokartonu okolo 1,5 cm.
Dalším problémem je zvýšený dilatační pohyb vnější nosné stěny a tím i zvýšené namáhání jeho spojení s vnitřními nosnými konstrukcemi. Podrobněji viz článek.


Předmět: Re: nepřesný dotaz
Autor: Pavel
Datum: 06.01.2003 14:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Prohlédl jsem na www (ekord.wz.cz;ekord.cz;babor.cz) tři místa s údaji ke kostrukci stěn "ekordů". Nikde však není zmínka o parozábraně mezi betonovou tavrovkou a tepelnou izolací.
Ve zmíněné vrstvě lze nalézt spíše vzduchovou mezeru na provětrávání než parozábranu.
Z toho důvodu se domnívám, že je dotaz na posouzení stěn směrován na trochu jiný typ stěn, než zmiňovaný EKORD.
Tím pádem i odpověď zamířila jinam...


zobrazuji 1 - 30 z 33   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.