Diskuse ke článku: Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?

Reklama

Redakce @redakce před 15 roky

Diskuse ke článku: Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?

Plné znění článku: Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?

Anotace článku: První díl ze seriálu článků o zkušenostech energetických auditorů z provádějí průkazů energetické náročnosti budov

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

FB František BROŽ @frantisek.broz

Něco k roční spotřebě tepla. Reálná a vypočítaná spotřeba energie na teplo pro vytápění a ohřet TV - vlastní…

před 15 roky

AN Aleš Nováček @ales.novacek

Dobrý den. Vrátím se ještě ke spotřebě elektrické energie. (doufám že "spotřeba tepla pro osvětlení" je…

před 15 roky

KD Karásek Dalibor @karasek.dalibor

hezký den na základě stále množících se stížností, týkající se zpracovávání PENB ke stavebnímu povolení a tak jak…

před 15 roky

73 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

FB František BROŽ @frantisek.broz před 15 roky

Něco k roční spotřebě tepla.
Reálná a vypočítaná spotřeba energie na teplo pro vytápění a ohřet TV - vlastní poznatky.
Dvogenerační krajní řadový dům o třech podlaží z r.1975 - dle ENB rozdělen na dvě zóny - bytová část 2 podlaží 2x110m, nabytová část - technické zázemí a dvojgaráž. Konstr. v. 2,95 m. Průměrná teplota vytápění v bytové části 20°C, v nebytové části 12°C. Dům situován jich, západ- hlavní obytné místnosti, sever -sociál, schodiště. Plocha otvorů jich, západ je 42m2.
Teoreticky spočítána roční spotřeba pro tento dům je 51 000 kWh. Záměrně neuvádím další tepelně technické údaje které jsou dle stáří domu všem asi jasné.
Dům je vytápěn teplovodním elktrickým akumulačním vytápěním. Zkutečná potřeba energie-průměrná roční na vytápění a ohřev TV za 30 roků přesných odečtů je 30 500 kWh.
Dle reálné roční spotřeby (dle měření) je tedy dle ENB dům úsporný. Dle mého názoru jsou tepelné zisky a hlavně pasivní zisky z oslunění velmi důležité při hodnocení roční spotřeby a výpočtu PENB.
Tento dům byl zateplen a byla vyměněna všechna okna a vstupní dveře - dávám si otázku proč....
Dle mého názoru by měl být nový dům postaven dle doporučených hodnot ČSN 730540-..... PENB jako nezávazný údaj teoretický výpočtů.

AN Aleš Nováček @ales.novacek před 15 roky

Dobrý den.
Vrátím se ještě ke spotřebě elektrické energie. (doufám že "spotřeba tepla pro osvětlení" je překlep).
Jde skutečně o spotřebu el. energie pro osvětlení (jak se počítá-podle plochy?) nebo o celkovou spotřebu el.en. bez vaření a vytápění (ale také myčka, lednička, pračka, TV ... včetně spotřeby TZB)?
Jen světlo by přece nemělo smysl.
Pak si ale myslím, uvedená hodnota 438kWh je pro 100m2 nereálná.
Pod 1500kWh to půjde těžko, nad 2000kWh reálně.
Možná je to tak, že celková spotřeba nepopisuje dům ale chování obyvatel domu. Jak to vlastně je?
Děkuji za reakci. A.N.

KD Karásek Dalibor @karasek.dalibor před 15 roky

hezký den
na základě stále množících se stížností, týkající se zpracovávání PENB ke stavebnímu povolení a tak jak jsem na této diskuzi před časem slíbil,jsem včera Energetické komisi Svazu měst a obcí ČR předložil návrh řešit úpravu potřebných legislativních předpisů. Cílem je , dle mého názoru, tuto nadbytečnou povinnost-PENB pro každého stavebníka,z legislativy odstranit.Další jednání komise proběhne na konci června a podáme další informace.

VL Vít Lelek @vit.lelek984 před 15 roky

Zajímalo by mě, kdo se "musel" stát energetickým expertem a získat odvědčení ke zpracování průkazů ENB. Dobrovolně asi málokdo, protože živit se jen zprácováním průkazů může jen několik málo lidí v energetických agenturách. Kdo jsou ti ostatní? Předpokládám, že projektanti, ale jsou to spíše stavaři, topenáři či nějací jiní specialisté? A je mezi experty také nějaký architekt (viz Zelená úsporám "...požadované hodnoty zjistit u autorizovaného architekta...")?

HS Honza Student @honza.student před 15 roky

Jak jsem si všiml, použl jste pro svůj výpočet roční potřeby tepla na vytápění denostupňovou metodu. V ní jste však vypustil opravný součinitel ε kterým lze tuto potřebu značně zkreslit. Nic proti Vám, jen podotýkám že počítat roční potřebu tepla na vytápění pro PENB (a tím žádat o nemalé dotace) denostpňovou metodou, která je přesná jako "vietnamské hodinky" je "lehce" zarážející. :)

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

HS Honza Student @honza.studentJaká metoda tedy dojde k přesnějším výsledkům spotřeby tepla pro vytápění? Z praxe vím, že skutečné hodnoty spotřeb tepla jsou obyčejně nižší než vypočtené. Nižší jsou i reálné ztráty, ale to lze připočíst zejména ziskům od ostatních zdrojů tepla v domě.

JK Jan Kaiseršat @jan.kaisersat před 15 roky

Jsem rád, že ing. Matějka napsal tento zásadní článek k průkazu ENB. Více, než 40 let se zabývám projektováním v tepelné technice a vím tedy o čem je řeč. V roce 1977 vyšla závazná směrnice 22/1977 tehdejšího ministerstva paliv a energetiky, později směrnice 24/1981. Tedy již před 32 lety byla logicky řešena problematika úsporného vytápění objektů, byť se jednalo jen o objekty s elektrickým vytápěním. Pdstatná je však to, že byly zařazeny objekty do 7 objemových skupin s požadovanými parametry qv max., vztaženo na prostorový obsah v m3 a nikokoli na prostou plochu , jak je požadováno pro vypracování ENB. Podotýkám, že logická cesta byla byla nalezena již před 32 lety. Stačilo tedy tehdejší pravidla zobecnit pro všechny druhy energií a aktualizovat pro současné požadavky. Autor velmi názorně prokázal slabiny pravidel pro vypracování průkazu ENB.

KD Karásek Dalibor @karasek.dalibor před 15 roky

Průkaz energetické náročnosti? jaký má smysl?tedy myšleno pro rodinné domy.A třeba pro městské objekty. Domovy důchodců. Myslím si, že pro uživatele prakticky žádný.Máme hotové audity. Podle nich rekonstruované otopné soustavy. Vzduchotechniky.kotelny. systémy MaR.Jenže se musíme řídit zákonama, regulemi a inštrukcemi.A ta hlavní praví:
Zákon č. 406/2000 Sb. § 1, Předmět zákona
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) (dále jen „Společenství“) a stanoví
a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií
takže se domnívám,že ten hlavní omyl je zde...fyzických osob a ne jen " podnikajících fyzických osob". Kdysi jsme měli zákonem uloženu povinnost, že ke každé žádosti o stavební povolení musíme doložit audit.Velmi krátký čas ukázal , jak finančně náročný to byl nesmysl a přes Svaz měst a obcí se to podařilo změnit.Návrh na řešení PENB každého stavebníka( hlavně rodinné domy), i toho který po dotaci neprahne( může to být podmínkou poskytnutí dotace),předložím na nejbližším možném zasedání energetické komise Svazu měst a obcí jako její člen.

FH Ing. František Hellebrand @ing.frantisek.hellebrand před 15 roky

KD Karásek Dalibor @karasek.daliborPane Karásku, už aby se s tím hnulo. Vždyť okrádat lidi za vypracování PENB u rodinných domků je holý nesmysl. Co jim přinese informace, že jsou tak dobří jak lednička? Určitě to vymyslel úředník, který ještě nic nespočetl a o tepelné ztrátě vi hodně málo. Přeji Vám hodně úspěchů v boji s úřednickým šimlem.

JŠ Ing. Jaroslav Šafránek,CSc @ing.jaroslav.safranek.csc před 15 roky

S potěšením sleduji diskuzi ohledně spotřeby energie na ohřev TV. Ve vyhl. 148/2007 Sb. se vychází z dimenzování potřebné kapacity TV a ne s ohledem na skutečnou spotřebu. V současné době probíhá revize vyhl. a na ohřev TV budu prosazovat hodnoty uvedené ve slovenské vyhl. 625/2006 Zz.

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

JŠ Ing. Jaroslav Šafránek,CSc @ing.jaroslav.safranek.cscRevize je jistě na místě, mohl byste podrobněji rozepsat, jak se slovenská verze liší od české?

EŠ Edgar Švéda @edgar.sveda516 před 15 roky

zdravím všechny kolegy,

a nabízím pro uvedený dům jednoduché řešení - dvě osoby užívající dům zemřou a prudkým snížením spotřeby TUV uvedený dům splní energetické požadavky.
Je to vlastně úsporná alternativa ke zvětšování domu za stejným účelem.
Jinak poznámka pod čarou, pokud drobnému stavebníkovi, který chce svépomocí postavit rodinný dům vypíšu všechny normy, které musí při stavbě dodržet nastanou jak už to v životě chodí dvě možnosti:
a) sedne si začne normy studovat a už nikdy nic nepostaví
b) pošle mne někam a začne stavět s tím, dům který by splnil všechny požadavky normy ani postavit nelze :))

pěkné velikonoce přátelé

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

EŠ Edgar Švéda @edgar.sveda516Je to přesně tak, dva identické domy stojící vedle sebe budou mít každý jiné hodnocení, protože v jednom domě žijí dva lidé a ve druhém čtyři. Tak mě napadá, co vlastně hodnotíme. Stavbu zcela jistě ne, protože kdyby tomu tak bylo, měly by dva identické domy stejné hodnocení. Horší hodnocení bude mít dům se čtyřmi obyvateli, přestože ve vztahu k životnímu prostředí a spotřebě energií vztažených na osobu bude mnohem šetrnější. Spotřeba vody je pouze nástroj k manipulaci s výsledky, a to je špatně, protože potom nemůžeme objektivně porovnávat stavby a o to především šlo. Nemohu si pomoci, ale průkaz ENB je silně nepodařené dítě. Bylo by dobré, kdyby se k této diskusi vyjádřili i autoři ENB - kde jsou?

IM Ivan Marek @ivan.marek před 15 roky

Jak jsem si pročetl diskuzi k podlahovým plochám, neviděl jsem nikde, pokud jsem nepřehlédl, zřejmě hlavní odkaz - celková podlahová plocha je prioritně upravena v zákoně č.406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění (třeba úplné znění č.61/2008 Sb.), §2 Základní pojmy, odst. P) - pro účely zákona se rozumí ""celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor"". Tak že by tohle byla ta "matka podlaha" ?

VL Vít Lelek @vit.lelek984 před 15 roky

IM Ivan Marek @ivan.marekV této definici není uvedeno, jestli je plocha měřená mezi vnějšími povrchy vnějších stěn nebo vnitřními povrchy vnějších stěn. Výpočty se provádějí k vnějším povrchům, tak by se i celková podlahová plocha měla počítat k vnějším povrchům. Ostatně při výpočtu tepelného výkonu podle ČSN EN 12831 se podlahová plocha zadává jako plocha "skutečné" podlahy, polovina půdorysné plochy příček a celá půdorysná plocha obvodové stěny.
Mně přijde objektivnější vztahovat energetickou náročnost budovy na 1 m2 čisté podlahové plochy, tj. bez plochy obvodových stěn a příček, ale podle vyhlášky se vztahuje k 1 m2 celkové podlahové plochy.

SK Světlana Kravčenková @svetlana.kravcenkova před 15 roky

Vážený pane, musím řící, že jste se ve svých výpočtech dopustil dvou zásadních nekorektností:

1. Měrná spotřeba energie dle vyhlášky 148/2007 Sb. se počítá na vnější plochu x počet vytápěných podlaží zjednodušeně pro tento případ. Zastavěná plocha je 70 m2 x 2 je 140 m2.
To znamená, že pokud počítáte měrnou spotřebu dle vyhlášky 148/2007 Sb. a je to tak jednoduchý případ, kdy není potřeba zónovat, pak by měla být měrná spotřeba energie vztažena na plochu 140 m2 nikoliv na plochu 100 m2.

2. Další výrazná nekorektnost je ve výpočtu spotřeby energie pro vytápění - při spotřebě energie pro vytápění, kterou jste uvedl, vychází využití maxima topného výkonu 2500 h/r, což je nesmysl. U rodinných domků s regulací se uvažuje s využitím maxima 1500 h/r (realita je jiná - obvykle je to 1200-1300 h/r)

Je pravda to, že projektanti a architekti by měli změnit své chování, protože to, co vyhovovalo včera, dnes již nevyhovuje.
Rodinný dům, jehož energetický štítek obálky budovy je vyhovující nemusí již vyhovět v PENB. Je to dáno tím, že zařazení RD do jednotlivých energetických tříd výrazně ovlivňuje TZB - systém vytápění, regulace, rekuperace, tepelné zisky (orientace RD je světovým stranám) využití OZE atd.

Navíc PENB není jenom o této měrné spotřebě energie - je nutné posoudit zejména tepelné mosty, tepelnou stabilitu místností.

K optimální izolaci: ano, zateplení RD na doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla není optimální z hlediska technicko-ekonomického. Toto optimum se pohybuje někde mezi požadovanou a doporučenou hodnotou součinitele prostupu tepla. Budoucí investoři by se měli naučit kontaktovat osoby, které jim toto optimum jsou schopny navrhnout a navíc dodporučit takový systém, který sníží energetickou náročnost k optimální hranici.

Já ve své praxi již tento posun v myšlení lidí pozoruji.

Váš příspěvek pouze dokazuje, že celá záležitost není tak jednoduchá, jak sám uvádíte v úvodu. Mám obavu, že představa jednoduchosti vychází z neznalosti.

Navíc nerozumím tomu, proč shazujete svoji práci a tím práci i ostatních, kteří ji umějí? Prosím, naučme se vážit své práce, važme si práce těch druhých. Možná si neuvědomujete, že vypracováním PENB na sebe přejímáte velkou zodpovědnost na hodně dlouhou dobu.

Můj osobní názor je, že PENB je vhodný nástroj pro certifikaci budov. Souhlasím s tím, že jsou ve vyhlášce nesrovnalosti, které je třeba opravit, ale pokud toho chceme dosáhnout, pak bychom měli diskutovat korektně.

Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší další práci.

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

SK Světlana Kravčenková @svetlana.kravcenkovaDovolím si oponovat ohledně údajných nekorekností.
Ad 1: V příloze č.1 vyhlášky 148/2007 sb. je jasně definována plocha Ac jako celková podlahová plocha v m2. Nejedná se tedy o zastavěnou plochu, jak uvádíte.
Ad 2: Pokud dům stojí v lokalitě, kde je statisticky prokázáno, že v délce topné sezóny 216 dní je průměrná teplota 4st.C, je tím dána i spotřeba tepla jako podíl z celkové ztráty domu. Ztráta je v podstatě přímo úměrná teplotnímu rozdílu. Sohlasím s vámi v tom, že prakticky dosahované spotřeby jsou nižší a to zejména díky menším výměnám vzduchu při nízkých venkovních teplotách. To však do exaktně dané metodiky nelze započítat, pokud není jasně dané pravidlo jakým způsobem to má být provedeno.
Optimalzace zateplení a izolace obecně je zaklínadlo, kterým se řada lidí ohání, a to zejména ti, kteří si ještě nevzali kalkulačku a nedali si tuto úlohu do reálných čísel. Dal jsem si tu práci a zabýval se optimální tloušťkou izolací u potrubí. Není to nic složitého. Zde jsem pochopil, že při současných cenách energií je prostě čím více, tím lépe a omezení vycházejí spíše z praktických a konstručních možností, než z optima. Domnívám se, že u staveb je situace obdobná. Dáme-li do podmínek optima životnost stavby, vyjde izolace obrovská (technicky neproveditelná).
Myslím si, že podstatou průkazu je to, co jsem v článku popsal. Žádné oslunění ani jiné drobnosti nezvrátí podstatu problému, o kterém píši.
Věřte, že nechci shazovat ničí práci, mojí snahou je, abychom dělali práci smysluplnou.
Váš názor ctím, domníváte se, že PENB je vhodný nástroj pro certifikaci budov. Můj názor je ten, že podstata PENB je špatná, pokud vztahujeme spotřebovanou energii na jednotku plochy. Nesmíme zapomínat na to, že rozhodující pro vliv na životní prostředí i ekonomickou náročnost provozu např. zmíněného rodinného domu je celková hodnota energetické náročnosti, nikoli měrná hodnota - na to se dle mého názoru zapomíná.

MB Michal Bartoš @michal.bartos před 15 roky

Mám domek s vytápěnou plochou 8x10m, 4-členou rodinu, kromě nejmenšího se všichni každý den sprchujeme. Celková spotřeba energie mi vychází velice podobně - asi 24MWh/rok. Jenže ten dům je z plných cihel 45cm, postavený v roce 1935, nezateplený, ve stropě jsou plevy a ve stěnách stará špaletová okna. Navíc je dům na Vysočině a ne v Praze. Někde bude chyba. Pokud bych chtěl investovat do nového, očekával od projektanta opravdu jiný výsledek.
Co se energetických průkazů týká, myslím, že je správná myšlenka, aby se nehodnotilo jen dle ceny, ale i dle dalších kritérií.

JŠ Jan Šulc @jan.sulc101 před 15 roky

Poslední věta článku je zcela mylná.

Paramatry normy (doporučované i mezní) jsou značně nadhodnocené (bavíme-li se o U jednotlivých kcí obvodové obálky). Při konfrotaci nákladů na výstavbu a následných nákladů na provoz domu vycházejí optimální hodnoty U nižší než norma doporučuje.

RK Radim Koutňák @radim.koutnak před 15 roky

JŠ Jan Šulc @jan.sulc101Co si představit po pojmem, že parametry normy jsou pro U značně nadhodnocené? Myslíte tím, že by požadavky normy měly být přísnější a mělo by být požadována nižší hodnota U?

FM Mgr. František Macholda, MBA @mgr.frantisek.macholda.mba před 15 roky

Pokud je zadání takovéhle, znamená to, že domek je postaven těsně na hranici toho, co připouštějí normy, a navíc obsahuje hodně neoptimalizovaných prvků. Příkladem je 60% účinnost distribuce TV, což znamená buď zbytečně dlouhé rozvody nebo dokonce cirkulační rozvod, který do malého RD rozhodně nepatří.
Bezpečně víme, že optimalizací projektu lze ušetřit cca 20% energetické náročnosti bez významného zvýšení investice a že s navýšením investic kolem 3% lze ušetřit více než 30% provozních energií. Proto tvrdím, že i malý domek může být úsporný a nemusí to nic moc navíc stát.
Účelem průkazů je mimo jiné to, že investor získává informaci o vlastnostech domu v okamžiku, kdy je možno ještě něco změnit; jakmile dům stojí, už s tím nikdo nic neudělá.
Kolegu, který tvrdí, že si každý může vybrat, jestli zaplatí investici nebo provoz, bych rád upozornil, že v ceně energií nejsou zahrnuty tzv. externality, tj. náklady na zničení životní prostředí, zdravotní péči, atd., které platíme všichni dohromady. Budovy spotřebují 40% energetických zdrojů a má smysl jejich spotřebu regulovat, protože jak se postaví, tak budou fungovat desítky let, i když bude původní stavebník dávno po smrti.

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

FM Mgr. František Macholda, MBA @mgr.frantisek.macholda.mbaChtěl bych jen připomenout, že se zbytečně křečovitě držíme měrné hodnoty na metr čtvereční. To podstatné je celková energetická náročnost a na tu se nějak zapomíná. Nestavme velké domy, abychom měli menší měrnou energetickou náročnost. To je přece nesmyslné...
Cirkulace by měla být popsána ztrátou tepla, nikoli účinností. Pokud cirkulace běží a nikdo vodu neodebere, účinnost je nulová, pokud vodu nikdo nezastaví a teče stále, účinnost je téměř 100%. To je principem špatně. Cirkulace je ztrátou pouze mimo topnou sezonu, jinak je doplňkovou topnou plochou...

KS Karel Srdečný @karel.srdecny199 před 15 roky

Situace popsaná v textu je naprosto jednoznačně důsledkem myšlení, popasného v předposlední větě článku: "Není možné, aby architekt navrhl dům a po zpracování všech profesí jej začal předělávat, protože nevyšel průkaz ENB". Proč řešit energetiku až nakonec? Achitekt už při návrhu musí myslet i na energetiku domu, stejně jako na sto dalších věcí, které jsou pro dům důležité. To odlišuje dobrého architekta od špatného. Dobří architekti projektují v týmu, nikdo nemůže rozumět všemu.

Tolik k prevenci podobných situací, ale když už nastane, jak z ní ven?

1/ Postavit větší dům. Bude mít lepší poměr A/V. Spořeba en. na ohřev vody se navíc rozpočte na větší plochu. Co takhle dvojdomek, či snad dokonce řadovka?

2/ Použít solární systém na ohřev vody, tím zbyde více na topení. Použít větrání s rekuperací tepla. Použít tepelné čerpadlo. Zvýšit pasivní solární zisky použitím větších oken.

3/ Zpracovat en. audit, který doloží že dosažení kategorie C je pro daný objekt technicky nemožné nebo ekonomicky neefektivní.

4/ Samozřejmě vždycky zbývá kreativní způsob výpočtu: "kolik potřebujete, aby to vyšlo?"

BS Bystrý Sedlák @bystry.sedlak před 15 roky

KS Karel Srdečný @karel.srdecny199Využití soláru a TČ mi přijde podobné jako kdybych si udělal podlahu z dubových parket, a ty pak postupně pálil v kamnech. Na elektrice ušetřím a postavím dům vyhovující normám na energetickou náročnost, ale výrobci parket si namastí kapsu a v konečném důsledku celé řešení sežere víc energie než kdybych udělal rozumnou izolaci bez technických vychytávek. Je opravdu ta norma tak uhozená, nebo se jedná jenom o mojí špatnou interpretaci?

JV jan vokroj @jan.vokroj697 před 15 roky

Řečeno lidově energetické štítky jsou nesmysl. Nebo takhle... jsou dobrá pouze jako reklamní fígl jak zvýšit cenu. Hodnocení energetické náročnosti je krok zpět do dob centrálně řízeného hospodářství. V normálním hospodářství by mělo být ponecháno na vůli stavebníká, jestli svoje peníze investuje do izolace domu, nebo do provozních nákladů.

MP Michal Paroulek @michal.paroulek893 před 15 roky

JV jan vokroj @jan.vokroj697Například vůle mých sousedů v bytovém domě je následující: proč nezateplit? Když zateplíme a budeme brát míň tepla, tak teplárna zdraží. Tady je asi hodně na státu, aby lidi nějak přesvědčil, že jsme se zavázali produkovat méně CO2, že kvůli uhlí se budou někde lidé stěhovat ze svých domů a že ho beztak nebude dlouho dost. A že se šetřit energii za cenu investic do izolace se nakonec všem vyplatí.

ZK Zdeněk Krejčí @zdenek.krejci před 15 roky

Domnívám se, že hodnota potřeby tepla po přípravu teplé vody je nadhodnocená. Stačilo by uvažovat 40 l/osobu a den, účinnost distribuce 60% svědčí o špatné dispozici domu. Také je možno uvažovat jistý podíl nepřítomnosti osob. Pak se můžeme dostat na poloviční hodnotu. Aniž bychom postupovali nekorektně, lze také uvažovat s hodnotou 550 kWh na osobu a rok podle připravovaného doporučení pro hodnocení nízkoenergetických domů. S ohledem na větrání lze dům rozdělit na zóny a v chodbách a schodišti počítat s nižší výměnou vzduchu. Součinitel prostupu tepla obvodovými stěnami soukromí stavebníci sledují a z vlastní zkušenosti vím, že běžně používaji doporučené hodnoty a nižší. Potom vychází, pokud přijmu Vaši metodiku výpočtu: vytápění 11 500 kWhod, voda 2200, osvětlení 438, celkem 14 138 kWhod.
Toto nemá být obhajoba stávajícího znění vyhlášky č. 148/2007.

RK Radim Koutňák @radim.koutnak před 15 roky

ZK Zdeněk Krejčí @zdenek.krejciNemyslím si, že by byla spotřeba vody ve výpočtu byla až tak nadsazená. V našem domě se spotřeba teplé vody přepočtená na 4člennou domácnost pohybuje od 56 do 101 m3/rok (každý byt v našem domě má vlastní vodoměr na studenou vodu, počítám 45% celkové spotřeby na TV). Vliv na spotřebu u nás má určitě to, že se pro ohřev TV používají průtokové ohřívače, u kterých je bohužel nutné zajistit vyšší průtok vody aby ohřev sepnul. Ani po zohlednění této vyšší spotřeby, se podle mého názoru nedostaneme na spotřebu 40 l/osobu,den. Nemyslím si, že by se přestěhováním z bytu do vlastního domu radikálně změnily návyky uživatelů z pohledu spotřeby vody.

KV Karel vsbncb @karel.vsbncb před 15 roky

Myslím si, že uvedený výpočet je tendenční, tak aby vyšla nejvyšší spotřeba energií. Nejsou zde zohledněny vnitřní a vnější zisky, ztráta na větrání je podstatně vyšší než je realita. U stavebních konstrukcí lze lehce dosáhbout daleko lepších hodnot. Roční spotřeba TV je v průměru zcela určitě nižší.
Vím, že současné znění vyhlášky 148 je problematické a nejednoznačné, ale na druhou stranu zavedení PENB je prospěšné.

PM Petr Martínek @petr.martinek před 15 roky

Domnívám se, že pisatel zaměnil energetický štítek obálky budovy (pouze vytápění) za průkaz energetické náročnosti budovy (zahrnuty veškeré potřeby energií-vytápění, ohřev TV, větrání, OZE, osvětlení atd..).

JM Jindřich Matějka @jindrich.matejka před 15 roky

PM Petr Martínek @petr.martinekDěkuji za upozornění, terminologii jsme opravili na průkaz ENB

Přečtěte si na TZB-info

Jak zajistit dostatek teplé vody za rozumnou cenu? A to i v případě velkých odběrů?

Německo má díky Green dealu levnější elektřinu, vyplatí se ji dovážet

Známe nejúspěšnějšího dodavatele elektřiny a plynu za první tři měsíce roku 2024

Možnosti využívania FV systémov pri prevádzke bytových domov na Slovensku

Plán dekarbonizace budov včetně dekarbonizační roadmapy

Přečtěte si na ESTAV.cz

Digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Úřady budou připravené, slibuje ministerstvo

Nový stavební zákon: Kdo může provádět stavbu a jak na kolaudaci stavby?

Rekonstruovali statek, zemědělská stavba jim slouží k rekreaci. Z velkoměsta tam dojíždí na chalupu, ale plánují se sem přestěhovat

Ubytování jako v ptačí budce. Chata na nožičkách vás přenese do korun stromů

Dřevostavba dýchá s okolní přírodou. Rodinný dům na Benešovsku zapadá do krajiny

Reklama