Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Diskuze ke článku: Reflexní podstřešní pojistné hydroizolace a reflexní parozábrany

Reklama
Redakce @redakce před 16 roky06.04.2009 12:08:00
Diskuze ke článku: Reflexní podstřešní pojistné hydroizolace a reflexní parozábrany

Plné znění článku: Reflexní podstřešní pojistné hydroizolace a reflexní parozábrany

Anotace článku: Reflexní povrch materiálů ohraničujících uzavřené vzduchové mezery může znatelně snížit celkový prostup tepla. K tomu je ale zapotřebí dosáhnout nízké emisivity povrchu a její zachování po dobu životnosti.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Telefonicky jsme spolu nikdy nemluvili a osobně už vůbec ne. Patrně si mě s někým pletete. Jinak v uvedeném protokolu…

před 8 roky

JR Jan Rypl @jan.rypl

Nemohu za to to, že si nepamatujete náš telefonní rozhovor, ani naše osobní setkání na stavební výstavě. Ano, měl jste…

před 8 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Nijak se do Vás nenavážím. Jen očekávám alespoň elementární dávku slušnosti, a po Vašich příspěvcích typu:…

před 8 roky

21 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
OZ Ondřej Zástěra @ondrej.zastera před 14 roky10.03.2011 20:06:00

Pane Ryple,

musím souhlasit s panem Šporem - to vy jste ten, který úvadí údaje v rozporu s ČSN EN ISO 6946. V ní je jasně uvedeno, že součinitel přestupu tepla prouděním je (při deltaT v dutině do 5 K) při vodorovném toku (svislá dutina) 1,25, při toku nahoru (vodorovná dutina) 1,95. A čím větší přestup tepla, tím nižší odpor a tedy vodorovná dutina méně izoluje. Ve vašem článku (a třeba i v aplikačním manuálu Juty) je zásadní chyba a měl byste ji opravit!

JR Jan Rypl @jan.rypl před 14 roky13.03.2011 16:21:00
OZ Ondřej Zástěra @ondrej.zastera

Pokud si pořádně pročtete pojmy, v článku se nehovoří o šíření tepla prouděním, ale o vzniklém tepelném odporu vzduchové mezery v závislosti od dané emisivity reflexního povrchu použitého reflexního materiálu (se kterým sousedí) a sklonu konstrukce. Uváděná data jsou použita z příslušného certifikátu vypracovaného v CSI Zlín vydaného pod č.: V - 084/08 z 1.12.2008. Pokud tedy s tímto nesouhlasíte, rozporujte přímo danný certifikát. Ten Vám mohu poslat.

Případně se můžeme spojit telefonicky (v pracovní den).

Jan Rypl, rypl at juta.cz, tel.: 602194045

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 16 roky07.04.2009 14:06:00

Článek je plný věných chyb. Vezměme to postupně:

1. Pokud použijete spojení "úplně nereflexní materiály", z logiky věci je jasné, že takové mají emisivitu 1,0 (dokonale černé těleso). Materiály s emisivitou 0,85 (většina běžných materiálů) nějakou reflexi mají (15 procent), tj. není je možné prohlásit za "úplně nereflexní".

2. Tvrzení, že přínos materiálů s emisivitou větší než 0,5 je zanedbatelný, je přinejmenším odvážné, protože získat 35 procent na zářivém přenosu (oproti běžné emisivitě 0,85), to se mi nezdá tak málo. Jinak ale souhlasím, že 0,5 "není žádný zázrak".

3. Na tloušťce vzduchové mezery z pohledu zářivého přenosu tepla NEZÁLEŽÍ. Zdůrazňuji to proto, že toto už jsem s Vámi jednou diskutoval. Tepelný odpor mezery se zvyšující se tloušťkou sice roste (až do okamžiku, kdy vzduch může proudit), ale to jen díky zvyšování odporu pro přenos tepla prostupem (a tím zvyšování významu zářivé složky). V praxi zde jde proto spíš o vhodnou kombinaci s tepelnou izolací z hlediska realizačního a cenového - vezmu-li například Vámi doporučovanou mezeru 5 cm v kombinaci s izolací tloušťky dejme tomu 20 cm, dostanu výslednou hodnotu tepelného odporu 0,62 (mezera) + 5 (izolace) = 5,62 m2K/W. Pokud ale vyplním izolací i větší část mezery, tj. budu mít dejme tomu mezeru 2 cm a izolaci 23 cm, dostanu odpor 0,43 (mezera) + 5,75 (izolace) = 6,18 m2K/W, tj. varianta s malou vzduchovou mezerou a o to tlustší izolací je lepší (při stejné výsledné tloušťce konstrukce). Ve skutečnosti bude rozdíl ještě větší než jsem spočetl, protože zářivý přenos tepla je závislý na rozdílu teplot a u druhé uvedené skladby bude rozdíl teplot obou stran vzduchové mezery menší než u první. Další možností je udělat vzduchové mezery dvě, kdy využijeme faktu, že dvě dvouapůlcentimetrové mezery mají výrazně vyšší tepelný odpor než jedna pěticentimetrová. V praxi je ale jasné, že nejčastěji realizujeme vzduchovou mezeru tam, kde prostě "samovolně" vznikne, tj. na straně interiéru zpravidla v konstrukci sádroše a na straně exteriéru v mezeře pod střešní krytinou, tj. její tloušťky jsou v podstatě pevně dané zvolenou konstrukcí střechy.

4. Účinnost odrazu tepla nijak nezávisí na poloze konstrukce - je úplně jedno, bude-li vodorovně nebo svisle. Povrch s emisivitou dejme tomu 0,1 vždy odrazí 90 procent záření. každopádně jsou mi ale Vámi uveřejněné výsledky (tab. 4) dost záhadou - nenacházím žádný fyzikální důvod, proč by měla mít svisle orientovaná mezera nižší tepelný odpor než vodorovná. Právě naopak - existuje jasný fyzikální důvod, proč by to mělo být obráceně (ve vodorovné je cesta vzduchu od teplého povrchu k studenému výrazně kratší). Mohl byste to vysvětlit?

5. Orientace reflexní vrstvy - další věc, na které nezáleží, a kterou už jsem s Vámi diskutoval. Sám na začátku článku uvádíte, že emisivita je převrácená hodnota reflexe. Zatímco reflexe říká, kolik procent záření odrazím, emisivita říká, kolik procent ho vyzářím. Vysoce odrazivé vrsvy jsou tedy zároveň i nízkoemisivní, tj. i když fólii umístím z pohledu reflexe tepla obráceně, výsledek bude stejný (ona sice nic neodrazí, ale zase toho jen velmi málo vyzáří). Jedinou podmínkou je tedy umístění reflexní vrstvy směrem do mezery. Zde ale opět platí, že v praxi je orientace vrstev většinou jasně daná konstrukční skladbou.

JH jiri holub @jiri.holub048 před 16 roky09.04.2009 21:07:00
JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

3. asi jo nezávisí avšak větší díra větší možnost výskytu ostaních látek(vlhkosti), haraburdí, zvířat která může mít vliv na tepelný tok skrz fugu.
4. děkuji panu Ryplovi za změřené hodnoty, říká se že heat igelit v nakloněném okně je lepší než klasik 16mm fuga u klasického střešního okna, jinak na celkový odpor bude mít vliv právě ta konvekční složka, prostě u svislého okna je v okně rychlejší proudění né(viz součinitele alfa u stroupu a u stěny rozdíla cirka +-30%)?
5. to je fakt o čem furt přemýšlím, asi jo je to fuk.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.