Diskuze ke článku: Jak fungují plošné zemní kolektory pro tepelná čerpadla v praxi?

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Jak fungují plošné zemní kolektory pro tepelná čerpadla v praxi?

Redakce @redakce před 15 roky

Plné znění článku: Jak fungují plošné zemní kolektory pro tepelná čerpadla v praxi?

Anotace článku: V dubnu 2009 proběhl průzkum u majitelů tepelných čerpadel s plošnými kolektory. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak se tyto zdroje tepla chovají na konci relativně studené zimy a zároveň zjistit, jak je to s rozšířenými mýty o vymražení země kolem kolektoru, ovlivnění vegetace, nutné letní odstávce kolektoru a případné devastaci zahrady.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PD Petr Dědeček @petr.dedecek

Zevrubně jsem si prošel diskuzi a nestačím se divit. Zejména příspěvky pana Sýkory mě přivádějí v úžas.... Mám za to,…

před 5 roky

MB Marek Bláha @marek.blaha292

Elektroměr jsem na videu viděl. Máte tam i kalorimetr, nebo jak ten topný faktor měříte? Tepelné čerpadlo je…

před 6 roky

MB Marek Bláha @marek.blaha292

Na 8 kW tepelné čerpadlo potřebujete cca 400 m hadice. Na tom se shodnou všichni hlavní výrobci tepelných čerpadel,…

před 6 roky

142 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PD Petr Dědeček @petr.dedecek před 5 roky

Zevrubně jsem si prošel diskuzi a nestačím se divit. Zejména příspěvky pana Sýkory mě přivádějí v úžas.... Mám za to, že z fyzikálního hlediska je vzhledem k velmi nízké tepelné vodivosti/difuzivitě zeminy/horniny vcelku jedno, zda je kolektor z plastu nebo z mědi (zemina má tepelnou vodivost kolem 1 W/mK, takže je k ničemu trubka, jejíž stěna má vodivost 400 W/mK). Pro výpočet tepelného výkonu zemního výměníku jsou důležité termofyzikální parametry zeminy/horniny a její teplota. Tady se nabízí umístit plošný kolektor do takové hloubky, aby se využilo fázové zpoždění teploty vzduchu na zemském povrchu (v zimě čerpat "letní" teplo). Nevím, do jaké míry se u nás řeší například to, zda je kolektor v jílu, nebo v písku.

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 6 roky

? Nebo "jen" územní souhlas ?

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 6 roky

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825je na to nová metodika stavebních úřadů

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 6 roky

Za 15 let, co se věnujeme měděném zemním kolektorům, možná 18 let, tedy plošným zemním kolektorům i měděným vrtům, jsme si vyzkoušeli 4 značky a 5. jsme Servisovali. Marcus.

A mezi účinností těchto značek je obrovský rozdíl. Konstrukční i energetický.

Zde jsem měřil topný faktor loni v únoru, při minus 18 °C, kdy mnohem dražší značky z hlubinných vrtů byly zamrznuté a netopily, já jsem naměřil topný faktor vyšší než 7. Bralo to jen 423 W. A ještě to vypínalo, mělo to výkonovou rezervu.

https://www.youtube.com/watch?v=1v5laTAJ…

YouTube - Topný faktor 7 tepelného…

http://www.masterenergy.cz/ Různá tepelná čerpadla mají různé účinnosti. Výkon tohoto tepelného čerpadla v tomto domě je 3, 640 W, příkon kompresoru 423...

MB Marek Bláha @marek.blaha292 před 6 roky

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825Elektroměr jsem na videu viděl. Máte tam i kalorimetr, nebo jak ten topný faktor měříte?
Tepelné čerpadlo je připojené prodlužovačkou do zásuvky???

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 6 roky

Omlouvám se, že píši sem, celý den jsem se snažil marně připojit přes heslo. Zemní kolektor je výměník. Pokud zemní kolektor poddimenzujete, to je jako by jste uškrtil naftu do supedrahého a účinného auta.

Navíc je to šetření na nesprávném místě. Metr trubky stojí 25 Kč, pokud místo 1600 m dám jen 400 m, ušetřím sice 30 000,- Kč, což je jen 10 % ceny zakázky, ale spadnou teploty, výkon i účinnost. Proč to neudělat pořádně ?

Přidám fotku z vrtání na Haiti.

MB Marek Bláha @marek.blaha292 před 6 roky

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825Na 8 kW tepelné čerpadlo potřebujete cca 400 m hadice. Na tom se shodnou všichni hlavní výrobci tepelných čerpadel, takže to rozhodně není poddimenzované a jak jsem psal, provozujeme takto dimenzovaných kolektorů v ČR tisíce.

K té hadici si připočtěte práci s položením a odvzdušněním, nemrznoucí směs, rozdělovač primárního okruhu, větší expanzi, DPH, další výkopy a rozhodně to nebude pro zákazníka dražší jen o 30 000 Kč.

Předimenzovat něco „aby to fungovalo“ umí každý, ale to není správný přístup. Návrh má být přesný tak aby to 100 % spolehlivě fungovalo, ale zákazník neplatil zbytečně vysokou investici za něco, co nepřináší výraznější úsporu provozních nákladů.

Pokud chcete zvýšit COP a investovat do toho nějaké peníze navíc, má smysl investovat je do topného systému a snížit jeho teplotní spád. Snížení výstupní teploty vody z tepelného čerpadla má na topný faktor výrazně vyšší vliv než zvýšení teploty primáru.

OP Ondřej Petr @ondrej.petr před 8 roky

Dobrý den, má smysl dělat zemní kolektor, eventuelně TČ vzduch/voda, na severním svahu? Na zahradě jsou zároveň stromy a pravidelně je v zimě osluněna jen malá část trávníku.

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel před 8 roky

OP Ondřej Petr @ondrej.petrNo, u zemního kolektoru je důležité nepoddimenzovat ho. Pokud dáte 400 m PE potrubí, tam, kam patří 1600 metrů, spadnou vám v zimě teploty i výkon i účinnost tepelného čerpadla. V týdne jsme dělali 1000 m Pe potribí 32 pro 12 kW inverter. Tedy výkon 3 - 12 kW. To bude spolehlivě topit i v tuhých zimách bez elektrokotle.
V zimě, místo sepnutí elektrokotle jen zvýší výkon - otáčky. Tím pádem je tam topný faktor i 6,5. Ale realizujeme i měděné zemní kolektory.

PŠ Pavel Šubrt @pavel.subrt603 před 10 roky

chtěl bych se zeptat jak dlouho jste zemní kolektor odvzdušňovali. Já začínám mít obavy, že je něco špatně :)
realizace kolektoru cca 280 m byla svépomocí, trubka 40x3 mm.
Určitě nemáme vyspádováno vše stoprocentně směrek k sběrníku, budou na trase mnohé "kapsy", ale sběrník je na nejvyšším bodě. naplnění kolektoru bylo v půli listopadu a do dnes stále musím povypouštět nasbíraný vzduch, je to normální? Kdyby byl kolektor nedejbože děravý, přijde se na to až po kompletním odvzdušnění, nebo i dříve?. Děkuji

JK Jan Kubant @jan.kubant před 12 roky

Přátelé! Chtěl bych Vám poděkovat. Pročetl jsem si diskusi a velice jsem se pobavil. Ne, že by se v ní nevyskytly seriózní informace, naopak! Avšak tyto jsou vtipně proloženy radami typu Brouk Pytlík. Zde se naštěstí vždy najde někdo, kdo mystifikujícího jedince odhalí. Horší je to, že podobné zavádějící informace jsou svými autory, chtivými obdivu a popularity, předkládány na různých webových stránkách široké laické veřejnosti, a zde již k opravám nedochází.
Pro Vaše pobavení přikládám jednu perličku: "Zemní kolektor a práce s tím spojené, lze realizovat i svépomocí. Zvládají to i starostové u sebe na zahradě."

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel před 8 roky

JK Jan Kubant @jan.kubantstarosta na vysočině dělal měděný zemní kolektor. Ten je jednodušší na práci, zato mnohem účinnější

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 13 roky

Dobrý den , nechtěl by se někdo podělit o teploty solanky z vrtů ?
děkuji.

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 13 roky

Jak je možné že plošný k. neodebírá teplo pod trubkami ? Přenost tepla se děje vždy z oblasti s vyšší teplotou do oblastí s nižší teplotou a teplota země pod trubkou je cca od listopadu do března vyšší než teplota nad trubkou, domnívám se tedy , že odběr tepla směrem pod trubku bude spíše dominovat , naopak na podzim a na jaře bude dominovat odběr směrem nad trubku. Rozdělení 98% a 2% ve prospěch směru nad trubku odporuje základím fyzikálním zákonům , asi se jedná o poměr mezi geotermálním a solárním teplem , nikoli směrem ze kterého je teplo odebíráno.

PK petr kocina @petr.kocina163 před 13 roky

JZ Josef Zapletal @josef.zapletalJak je možné že plošný k. neodebírá teplo pod trubkami ? - me by to taky zajimalo,kort kdyz tu kazdy hlasa,ze se teplo siri vsemi smery.
ten pomer je zavadejici - chapal bych 50 na 50%.
slinky mam 4m hluboko a silne pochybuji,ze by se teplo nesirilo jak dolu,tak i nahoru rovnomernym dilem.

PM Petr mika @petr.mika před 13 roky

Dobrý de chtěl jsem se zeptat p.Ing.Bláhy za jakých pomínek to měření probíhalo? My máme nyní po zimě na začátku dubna 2011
po asi 5 minutách chodu kdy do čerpadla přichází teplota z kolektoru asi 3°C a po asi hodině tesně před vypnutím asi 0,3°C.
Nejméně bylo v půlce března těsně před vypnutím -1,5°C. Prosím kdy byla ta teplota odečítána v tom testu?Děkuji.

MB Marek Bláha @marek.blaha292 před 13 roky

PM Petr mika @petr.mikaHodnota byla odečtena po "delším provozu" tepelného čerpadla. Vámi naměřené hodnoty které uvádíte, jsou velmi dobré s ohledem na minulou mimořádně studenou zimu.

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 15 roky

Pane Sýkoro ještě jste mi neodpověděl jak je to s tím vaakuem -6 atm.

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 15 roky

Pane Sýkoro ještě jste mi neodpověděl jak je to s tím vaakuem -6 atm.

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 15 roky

ale protože neexistuji, moje druhé jméno je Jára Cimrman. Taky neexistující píšící autor: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=147&…

JN Jan Nastas @jan.nastas867 před 15 roky

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825Ano zde je další z Vašich mystifikací tvrdíte zlíňákům, že dokážete splnit podmínky Zelená úsporám a současně podmínky památkářů.

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 15 roky

Dobrý den pane Sýkora, jelikož nemám moc rád /obecně/, když je zde napadán nějaký výrobek, aniž by se dotyčný výrobce nebo dodavatel mohl bránit, přeposlal jsem některá vaše tvrzení jednomu z dodavatelů plastového potrubí.

Můžete se vyjádřit ke komentáři /viz. níže/, který mi byl zpětně zaslán ?

Děkuji za odpověď,
Stoll Petr

Dobrý den,

určitě níže je mnoho argumentů, faktů, ale také informací natavených tak, aby vyzněli ve prospěch měděných kolektorů.

Fakta:

ANO u přímého výparu není potřeba oběhové čerpadlo

-50W (2400 hod provozu, 120 kWh, 240 Kč/rok, 2400 Kč/10 let)

Vyšší COP? Ano o spotřebu oběhového čerpadla. Dále jen fyzika prostupu tepla podložím.

U mě doma zemní TČ faktor 5,9? Proč správně dimenzovaný vrt. Mám teplotu i v zimě z vrtu 9,6 – 9,8 po zatížení.

V létě pasivní chlazení – akumulace tepla zpět do vrtu – téměř zdarma – GRUNDFOSS ALPHA 2 ( 4 – 9 W!!!) výkon 3,5 kW chladu!

ANO, odpadá vřazený výměník v systému (těžko specifikovat ztrátu ..10%? možná ani ne)

Milná tvrzení se kterými se setkávám

Je třeba celková menší plošná výměra u ZPK

Stačí kratší vrty

To je milné tvrzení – fyzika je jedna – tepelná vodivost, tepelná kapacita zeminy, nenarušená startovní teplota podloží = jediné veličiny které ovlivňují zisk.

Jestli plast nebo kov poznám pouze v prvních momentech, kdy poklesne teplota v blízkosti potrubí – dále jen tepelná vodivost podloží. Je daná nemohu „vytáhnout“ více.

Tedy měděný systém je dražší. Tvrzením že stačí méně vrtů nebo plošných kolektorů se dostávají cenou níže. Logika věci ale hovoří jinak.

Musím se až pousmát když slyším, že stačí polovina plochy třeba ZPK, když 1m3 je jen určitý potenciál (mohu odrat rychle X pomalu ale žádné zázraky).

Měď v zemi je napadána agresivním složením minerálů a rozpuštěných látek v podzemních vodách – není zaručena dlouhá životnost. Měděné trubky se oplášťují plastem – právě pro ochranu. Pokud se v místě plast poruší– hrozí časem ztráta tlaku.

Systém přímého odparu není možné použít pro pasivní chlazení – klimatizace zdarma. Stále více požadavků na tuto funkci.

Je pravda, že v Rakousku mnoho aplikací s výparem. Prodej na trhu vždy ovlivňuje silný výrobce nebo dovozce, ten diktuje, co bude „IN“.

V Německu ve Švýcarsku, Švédsku vše v plastech (jistě že i výpar, ale málo).

Ve Franci zde je výrobce PV a ten tlačí také měděné Geotermii. Hodně trhem hýbe NEURA (A).

U nás velké chyby v pokládce, mělce uložené kolektory, když zem promrzne – velká ztráta výkonu.

PV má systémové řešení vždy stejně velký kolektor – není zde možnost upravit dle místních podmínek (vlhká půda X suchá X navážka).

PV musí pracovat zaškolená firma – možný únik chladiva.

Některé PV mají venkovní jednotku a dopravují teplo do objektu, někdy i 10 – 15 m. Doprava vysoké teploty je nejvíce ztrátová, musí se velmi dobře izolovat. Nikdo již nezmiňuje ani investice.

Shrnu-li, určitě trh v ČR je veliký a prostor pro mnoho systémů a zkušeností. Vždy až čas rozdělí na dobré a špatné cesty.

TČ v ČR asi 10 let. Aktivněji posledních 5 let. Uvidíme kam se hýbne trh za 5 – 10 let.

S přáním hezkého dne

Milan Trs

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 15 roky

PS Petr Stoll @petr.stoll085Pana Trse znám osobně, tímto ho pozdravuji. ( Přesto že neexistuji, zajímavé že ? ) Píše správně: prostup tepla zeminou je dán fyzikou. A co takhle uvažovat rozdílné delta t ! ( tedy rozdíl teplot ? ). Co ž má vliv na výkon z metru i celkovou výtěžnost.
Nezlobte se, ale za těch 11 - 12 let jsme řešili stovky tepelných čerpadel nejrůznějších systémů. A pokud vám chybí technické argumenty, budete psát, že neexistuji ?

DK David Kazda @david.kazda298 před 15 roky

Dobrý den pane Sýkora, moc mne zajímaly Vaše zkušenosti a tak jsem se podíval i na to čím se zabýváte, když jste dával sám odkaz na Vámi napsané články s odkazem na Vaši firmu www.kodek.cz
Byl jsem celkem zklamán, obecné informace, navíc v rejstříku firem informace, že jste činnost ukončil již v roce 2003 - každý si tedy může ověřit...

Informace z rejstříku firem IČ: 45171688
obchodní firma: Ladislav Sýkora
místo podnikání: 75612 Horní Lideč 20
právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku
typ subjektu: fyzická osoba tuzemská
evidující úřad: 381006 - Městský úřad Vsetín
vznik první živnosti: 28.4.1992
zánik poslední živnosti: 29.1.2002

Tomu že máte zkušenosti 10 let, tak tomu po přečtení toho co jste zde uvedl moc nevěřím... Tohle je můj poslední příspěvek v této diskuzi... Pokud dané problematice nerozumíte, raději do podobných diskuzí nepřispívějte, jen zvěřejňujete zkreslené informace... Pro laiky může být pak těžké rozlišit zda jste odborník, nebo jen člověk z marketingu, ,který věří všemu co se dočte v letáčcích...

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 15 roky

DK David Kazda @david.kazda298V současné době mám dodáno asi 600 tepelných čerpadel. Nejrůznější systémy: vzduch voda, voda vzduch ( vzduchové otopné systémy), země voda výkopy i vrty, plastové i měděně, i vrty měděné, voda voda, od rodinných domků přes hotely , rekreační střediska až po fabriky. Mám vzdělání v oboru chladírenství, v oboru poradenství v energetice, všechny státnice k tomu nutné. Budete - li o mně, nebo mojí firmě rozšiřovat nepravdivé informace, ač nerad, musím vás upozornit, že se jedná o trestnou činnost a jsem nucen se bránit. Přeji hezký den.

KP kocina petr @kocina.petr131 před 15 roky

je to zajimavy a s tou travou to tak urcite bude.
spis by me zajimalo jak to bude v pripade stromu,ktere maji podstatne hlubsi koreny,nez trava.
pokud bych mel mit pozemek jen do 500m a ne kazdy tam ma jen travu,tak jak to bude s ostatnim rostlinstvem,pri jiz zminene hloubce ulozeni kolektoru 1,2-1,5m.
tuto zasadni vec jsem se bohuzel z clanku nedozvedel.
vim jen z praxe to,ze pokud si nekdo postavi sklenik nad sklep,tak mu rostliny ve skleniku neporostou.princip chlazeni jako z TC.
chtelo by to o tuto vec clanek obohatit.trava je dost slaby argument k ovlivneni vegetace.

MB Marek Bláha @marek.blaha292 před 15 roky

KP kocina petr @kocina.petr131Na rozdíl od stromů jsou změny u trávy dobře vidět. U stromů to lze posoudit jen obtížně. Když jsem viděl zahrady, pod kterými byl kolektor v provozu i 15 let, rostly tam stromy, keře a tůje bez problému. Těžko ale posoudit, jestli by bez kolektoru byly po těch 15 letech o 10 cm nižší nebo vyšší.

PN Pavel Nedbal @pavel.nedbal před 15 roky

Dovolím si zde vyslovit názory na problematiku tepelného čerpadla jako chlaďař s více než dvacetiletou praxí podloženou, myslím, slušnou znalostí termodynamiky (absolvent VŠCHT).
Je naprosto evidentní, že nejvyšší účinnosti TČ se dosáhne, je –li rozdíl mezi teplotou výchozí (teplota vypařujícího se chladiva) a teplotou konečnou (teplota kondenzujícího chladiva) co nejnižší, neboť právě tento rozdíl je obrazem potřebné kompresní práce, respektive adiabatického ohřevu při kompresi.
Protože jakékoliv výměníky pro svoji funkci potřebují teplotní spád, je evidentní, že podmínky v režimu
"okolní zemina – trubky s teplonosnou kapalinou – čerpadlo – výparník teplonosná kapalina – chladivo" musí být nutně horší než podmínky provozu "okolní zemina – trubky s chladivem", samozřejmě za předpokladu správné dimenze.
Provoz okruhu s teplonosnou kapalinou je o to horší, že se značná část energie spotřebuje oběhovým čerpadlem, ale nejenom to – teplota teplonosné kapaliny uvnitř trubky musí být na jejím začátku nejnižší a postupně ke konci stoupá, a tudíž se z místa konce trubek teplo transportuje hůře. Na rozdíl od toho trubka s přímým výparem, je –li tento regulován expanzním ventilem, má na 90% své délky teplotu stejnou, chladivo nemění teplotu, ale skupenství (zbylých 10% jde na úkor přehřátí), pak máme také systémy, kde je kapalná fáze přítomna v celé délce trubky a neodpařené chladivo se před sáním kompresoru separuje, a tedy jeho teplota je (pomineme –li malý rozdíl daný tlakovými ztrátami trubek – výparníků) po celé délce stejná, a stejný je tedy i přestup tepla – samozřejmě počítám s chladivem bez významného teplotního skluzu, ne R407C.
Pomíjím –li záměrně problémy s návratem oleje z výparníku (pole trubek) zpět do kompresoru, to solidní výrobci mají vyřešeno (rychlost proudění dostatečná pro strhávání oleje, olejové smyčky, nebo proplach kapalným chladivem), zbývá problém možného úniku, ať již ve spojích, nebo mechanickým poškozením trubek, či časem korozí. Zde na tom může být Cu trubka v delším horizontu hůř než plast. Únik chladiva, sám o sobě nepříjemný, je vždy spojen s únikem části oleje, a ač jsou nové oleje (vesměs esterové) relativně biologicky odbouratelné, může to vést k nepříjemné kontaminaci spodních vod. O nebezpečí následné kontaminace chladivového okruhu vlhkostí ani nemluvě
Co se přestupu tepla týče, v bezprostřední blízkosti Cu trubky, byť tenkovrstvě poplastované, jsou přestupní koeficienty jistě lepší než u plastu, avšak vzhledem k mizerné vodivosti zeminy (neproudí –li zeminou voda) je to v konečné podobě víceméně stejné.
Na straně kondenzace je situace obdobná. Ideální je ohřívat kondenzačním teplem přímo vzduch při co nejnižším dostatečném kondenzačním tlaku, možná by ještě lepší byla kondenzace v trubkách v podlaze.
Naprosto proto nechápu zásadní odpor proto akceptaci TČ vzduch/vzduch ať již mono-splitů, nebo multisplitových jednotek či VRV systému, zvláště s kompresorem řízeným invertorem. Oproti tomu systémy, kde se kondenzační teplo předává prostřednictvím výměníku dalšímu teplonosnému mediu, se odsuzují ke snížení účinnosti díky dalšímu přestupu tepla. A TČ s vysokou teplotou topné vody pro radiátory jsou již naprostá zhovadilost. Ale budiž, je –li již realizováno podlahové teplovodní topení, je to jediná možnost za předpokladu dobrého kondenzačního výměníku, ten musí být samozřejmě až součástí nezámrzného prostoru v budově, aby jste nemuseli spoustu energie navíc vyplýtvat pro oběh viskózní nemrznoucí směsi.
Dovolím si ještě jednu připomínku ke kompresorům a jejich řízení. Kompresory je nutno volit zásadně s frekvenčním měničem, aby se jejich výkon přizpůsobil odběru tepla a omezily starty. Řešení se spínáním ON/OFF a akumulační nádrží je sice o něco menší zlo, ale zabírá místo, je drahé a nutně musí docházet cyklicky k nahřívání nádrže na teplotu vyšší, než bezprostředně potřebujeme.
Módní scroll kompresory mají jeden zásadní nedostatek, a tím je jejich napevno vestavěný kompresní poměr daný objemem právě uzavřeného objemu spirály na obvodu sání a právě se otevírajícího objemu spirály ve středu na výtlaku. Znamená to, že pro dobře konstruované tepelné čerpadlo pracující s nízkým rozdílem chladné a horké strany chladivo nasáté kompresorem je na výtlaku stlačeno na vyšší tlak, než odpovídá požadovanému kondenzačnímu tlaku a teplotě. Když se tedy otevře výtlačná část spirály kompresoru, plyn expanduje na tlak v kondenzátoru a adiabaticky se ochlazuje. V kondenzačním výměníku se sice nic zásadního neděje, ale kompresní práce je z vetší či menší části zbytečně mařena – a to je ta práce, za kterou ve formě elektriky platíme. Nic na tom nemění výrobcem nabídnutá výrobní řada "digital scroll" – zde se výkon mění jen krátkodobými přerušeními kompresního procesu, nemění se kompresní poměr. Proto doporučuji tepelná čerpadla s invertorem, vybavená rotačními (dvojitými rotačními) kompresory, které otevírají výtlačné ventily v okamžiku dosažení tlaku stejného jak je v kondenzátoru. Pro individuální stavbu je možno doporučit i kompresory pístové, ačkoliv ty s frekvenčním měničem vesměs použít nelze, měly by problémy s mazáním. A ještě jedna drobná poznámka pro zájemce o samovýrobu – nezapomeňte na odlehčení pro start pomocí zpětného ventilu na výtlaku a solenoidem otevíraného bypassu sání/výtlak v době před startem, a samozřejmě zajistěte správný oběh oleje.
Pavel Nedbal

MF Martin Fabík @martin.fabik před 13 roky

PN Pavel Nedbal @pavel.nedbalDobrý den,

V reakci na Váš obsáhlý příspěvěk, Vás prosím o zaslání Vašeho kontaktu, rád bych se s Vámi dohodnul na komerční spolupráci při připravovaném projektu maximálního využívání obnovitelných zdrojů pro rodinné domy.

Děkuji a jsem s pozdravem,

Fabík M. (fabik at fabik-group.cz).

JŠ Jan Šulc @jan.sulc101 před 15 roky

Pánové, dovolím si do vaší diskuse dotaz, a to na francouzské TČ Aqualea (pro ohřev TUV) s přímým vypařováním. Jsem poteciální zákazník, tak se ptám, zda jsou výrobcem udávané hodnoty reálné v našich podmínkách (konkrétně olasti středních Čech).
Parametry TČ:
Chladivo: R134A
Příkon kompresoru: 400W
Udávaný denní výkon: 600l TUV ohřáté z 10 na 50°C, tj. 27,8kWh denně = 1158W. Vypočtený COP je 2,9.
Kolektorem TČ je, dle doporučení výrobce, 60m dluhá smyčka v 30m dluhém výkopu (40cm širokém a 60 až 120cm hlubokém).

Je pro udávanou velikost zemního kolekteru reálné dosáhnou udávaného výkonu? Pokud ano, za jakých podmínek? Pokud ne, jaký výkon mohu reálně očekávat?

A doalší dotaz: už existuje na trhu konkurence Aqualey? Myslím tím jednoduché TČ pro ohřev TUV s výkonem kolem 1 kW?

Předem děkuji za odpovědi.

PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 15 roky

Zákon 254/2001 Sb. (vodní zákon):
"§29 odst. 2:
Osoba, která způsobí zhoršení jakosti vody (ve vodním zdroji)je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody."
"§39 odst.1:
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
Odst. 2:
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel těchto látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen "havarijní plán"); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení.
b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
Odst. 3:
Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen „nebezpečné látky“ je uveden v Příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvláště nebezpečné látky (dále jen „zvláště nebezpečné látky“).“

Odstavce 4 až 8 §39 vodního zákona upravují povinnosti při zacházení s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, § 40 až 41 definují havárie a stanoví povinnosti při havárii a § 42 stanoví Opatření k nápravě.

SP Sykora Pavel @sykora.pavel825 před 15 roky

PČ Petr Čížek @petr.cizek500Ano, máte pravdu, glykol, nebo jiná nemrznoucí kapalina v plastové trubce může způsobit potíže. ( ekologickou havárii). My do plastových kolektorů proto dáváme ekologické kapaliny.
V měděných kolektorech pak je to úplně bez starosti. To víte, masivní chlaďařská měď, mnohem pevnější, než Cu topenářská. Navíc ekologické chladivo, v případě netěsností by prchlo do ovzduší. Ale někteří dodavatelé tč prý do tč dávají nějaký "sajrajt" ?

PP pan Pospíšil @pan.pospisil311 před 15 roky

Dobrý den,
ohledně Cu přímého výparníku: Měděná trubka se (pokud vím) do země nedává "holá" , ale s plastovým povlakem (měď není až tak "nereznoucí"). Takže výhoda vysoké tepelné vodivosti mědi je už tímto velice snížena, rozhodující je ale stejně tepelná vodivost okolní zeminy. Jinak se mi přímý výparník líbí pro svou jednoduchost a nepřítomnost čerpadla.