icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Vyhledávání

icon TZB-info icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Diskuse ke článku: Termické vyvážení při úpravách otopných soustav I.

Redakce @redakce před 14 roky07.12.2009 00:21:00
Diskuse ke článku: Termické vyvážení při úpravách otopných soustav I.

Plné znění článku: Termické vyvážení při úpravách otopných soustav I.

Anotace článku: Článek popisuje význam termického vyvážení pro dosažení úspor tepla při úpravách dynamických otopných soustav, poskytuje některé podklady (matematický model funkce TRV, ukázka úplných výkonových charakteristik TRV a podklady pro nastavování termostatických hlavic) a na jednoduchých příkladech demonstruje jeho účinek.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

MS Mirek Sima @mirek.sima221

Dobrý den, článek je to velmi zajímavý, jen mi není jasné jak se docílí udávaného čísla nastavení term. hlavice.…

před 12 roky

JR Jiří Ráž @jiri.raz

Dobrý den, článkem popsané nastavení termostatických hlavic při termickém vyvážení slouží ke dvěma účelům. 1) K…

před 14 roky

IM Ivan Mikoláš @ivan.mikolas

Lze nějakým způsobem při návrhu soustavy s termickým vyvážením zohlednit požadavek na změny teplot v místnostech v…

před 14 roky

7 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
MS Mirek Sima @mirek.sima221 před 12 roky25.06.2012 18:43:00

Dobrý den,
článek je to velmi zajímavý, jen mi není jasné jak se docílí udávaného čísla nastavení term. hlavice. Výrobci nic takového neuvádí.
MS

IM Ivan Mikoláš @ivan.mikolas před 14 roky15.12.2009 14:23:00

Lze nějakým způsobem při návrhu soustavy s termickým vyvážením zohlednit požadavek na změny teplot v místnostech v průběhu dne/týdne - tedy i různé polohy kuželek TR hlavic? Typickým příkladem je provoz kanceláří o víkendu. V pátek v 18:00 hod obejde ostraha objekt, zkontroluje místnosti a stáhne hlavice na 10-15 st.C (podle nároků umístěné okrasné zeleně - zajištěno zarážkami na hlavici), v neděli večer ostraha hlavice nastaví na cca 22 st. C. Jiný teplotní režim má kancelář také v případě dovolené pracovníka atd. Podobný režim by mohl nastat například i v bytech při pravidelném odjezdu rodiny na víkend.

JR Jiří Ráž @jiri.raz před 14 roky15.12.2009 17:15:00

IM Ivan Mikoláš @ivan.mikolasDobrý den,
článkem popsané nastavení termostatických hlavic při termickém vyvážení slouží ke dvěma účelům.
1) K zajištění platnosti projektu vytápění (k vymezení zdvihu kuželky TRV na úroveň proporcionálního pásma, při kterém platí výrobcem uvedený vztah mezi hydraulickým nastavením TRV a požadovanou hodnotou Kv).
2) Pro přiřazení hydraulických odporů soustavy k projektovaným řídicím teplotám místností tak, aby při těchto řídicích teplotách nastaly projektované průtoky projektovanými otopnými plochami.
Tím jsou vytvořeny podmínky, aby bez působení tepelných zisků soustava pracovala s projektovanými průtoky a na působení tepelných zisků mohla reagovat jako na poruchovou veličinu regulace, tj. adekvátním snížením průtoků.
V těchto podmínkách pak soustava uspoří veškeré teplo v plné úrovni tepelných zisků.
Pokud uživatel zvolí jiné nastavení hlavic, jsou u každé soustavy (nejen u soustavy termohydraulické) porušeny vztahy mezi projektovanou velikostí otopných těles, teplotními parametry i průtokem. Proto uživatel například nemůže v místnosti dosáhnout teploty 26°C nastavením hlavice na tuto teplotu (otopná plocha projektovaná na 20°C není schopna přiváděný vysoký výkon do místnosti přenést) a současně klesá účinnost regulačních procesů, které jsou jediným prostředkem k dosažení úspor tepla. Každá soustava proto může ekonomicky pracovat pouze v podmínkách, na které je projektována a nikoliv v podmínkách libovolně volených uživatelem.
Samozřejmě lze vyprojektovat soustavu s útlumovým provozem, ale běžně projektovanou soustavu nelze provozovat ekonomicky s režimem libovolným.
Omezené vytápění, nebo dokonce otopná přestávka, se totiž vyplatí jen tehdy, když ušetřené palivo není spotřebováno na nový zátopový stav.
Shrnutím výše uvedeného - po útlumovém režimu je potřebné, vždy uvést nastavení hlavic co nejpřesněji zpět na projektovné hodnoty běžného vytápění.

MP Martin Pospíchal @martin.pospichal před 14 roky10.12.2009 11:17:00

Děkuji za odpověď, je více než dostačující.

MP Martin Pospíchal @martin.pospichal před 14 roky08.12.2009 17:43:00

Dobrý den,
chtěl bych se zeptal na jednu věc. V článku je uváděno nastavení hlavic NH na dvě destiná místa (např. 3,62). Jak s takovou přesností hlavici nastavím? Mezi hodnotami (čísly) nastavení na hlavice je cca. 1 cm a obvykle značka, proti které se nastavuje, je poměrně široká. V takových podmínkách jsem schopen nastavit hlavici tak s přesností na čtvrtiny (např. 6,00; 6,25; 6,50). Rozhodně ne na setiny. Nedgraduje to výrazně tak dlouhý výpočet, když i nastavení na čtvrtiny má velký vliv?
Děkuji

JR Jiří Ráž @jiri.raz před 14 roky08.12.2009 21:44:00

MP Martin Pospíchal @martin.pospichalDobrý den,
děkuji za Vaši otázku, která je správná. Účel technických výpočtů je dvojí. Jednak slouží jako údaje pro montážní nastavení a druhým účelem je možnost kontroly správnosti výpočtů z uvedených výstupních dat. Technické výpočty se proto provádějí na dvě desetinná místa a při montážním nastavení prvků je cílem, se k uvedeným hodnotám v rámci možností přiblížit.
U termostatických hlavic byly na počátku jejich uvedení do praxe dokonce vyznačeny číselné hodnoty, např. 20°C, 24°C, 26°C, atd., než se přišlo na to, že v místnosti není například vůbec možné dosáhnout 26°C, pokud velikost otopného tělesa a teplotní parametry vody, byly projektovány na 20°C. "Možnost volby vnitřní teploty místnosti nastavením hlavice" je proto jen obchodní trik, který má zvýšit prodej, ale s fyzikou nemá nic společného. Volit lze tedy pouze teplotu místnosti nižší než projektovanou a zvolená vyšší teplota je u každé místnosti jiná (v průměru se pohybuje v ůrovni tv +0,5 až tv + 2°C). Proto konkrétní údaje o teplotě místností z termostatických hlavic zmizely.
Ještě poznámka k "degradaci dlouhého výpočtu" nepřesným nastavením. V článku jsou výsledky demonstrovány na hlavici, kde rozsah mezi dvěma dílky představuje 4°C. Čtvrtina rozsahu mezi dílky (kterou snadno odhadnete) tedy představuje 1°C, což
přibližně činí pouhých 6% spotřeby tepla. Při náhodně zvoleném nastavení hlavice je nepřesnost daleko větší a přivedené nadměrné teplo není využito k vytápění, protože otopné těleso jej není schopno do místnosti předat. Při náhodném nastavení termostatických hlavic navíc neplatí projektované (a montážně seřízené) nastavení hydraulických odporů soustavy. Neplatí tedy
projekt vytápění a není zajištěna automatická funkce regulačních prvků ve smyslu úspor tepla, protože nejsou eliminovány neekonomické zkratové průtoky vody v soustavě.
Smyslem termického vyvážení je proto co nejpřesnější přiřazení projektovaných průtoků k projektovaným řídicím teplotám místností, projektovaným nastavením termostatických hlavic.
Změna průtoků je pak automatickou regulační odezvou na působící tepelné zisky a soustava dokáže uspořit teplo v jejich plné úrovni. Jde přitom o skutečné úspory tepla, protože jich nebylo dosaženo snižováním teploty vytápěných místností.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.