Diskuse ke článku: Fotovoltaika - jaká je nejlepší dostupná technologie?

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Fotovoltaika - jaká je nejlepší dostupná technologie?

Redakce @redakce před 14 roky

Plné znění článku: Fotovoltaika - jaká je nejlepší dostupná technologie?

Anotace článku: V současném boomu instalací FV elektřiny se stává, že i do laboratoří Fyzikálního ústavu AV ČR dostaneme otázku, jaký fotovoltaický panel je nejlepší. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď. Ideální panel by měl mít především co nejvyšší účinnost, která by nezávisela ani na teplotě, ani na intenzitě osvětlení. Kromě toho by panel nedegradoval, obešel by se bez údržby, byl co nejlehčí a přitom pevný a odolný. Takový panel zatím nikdo nevyrobil (a to bez ohledu na možnou cenu). Pokud není ideální volba, jaké možnosti se tedy nabízejí?

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690

jenže já jsem srovnával komerčně dostupné panely 180 Wp monokrystalický se dá koupit za 16000 včetně DPH 225 Wp…

před 14 roky

MS Marek Slavik @marek.slavik959

Jo a k tomu Sunpoweru mam ofic ponuku na vyvojove clanky a ano cena tychto clankov je vyssia o 40% na Wp co je…

před 14 roky

MS Marek Slavik @marek.slavik959

Sklo ako substrat pre III-V FV TF clanky s ZnO vyzaduje prave pouzitie TJ PV materialov kde bolo dolezita prave…

před 14 roky

45 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690 před 14 roky

upozorňuji předem, že autor Marek Slavik cituje (alespoň v některých případech) skutečné věty ze skutečných (i odborných) článků, což často vyznívá velmi přesvědčivě, teprve po delší diskusi vyplyne, že dává do souvislosti témata, která v praxi nesouvisí, zdá se, že například nepochopil, co znamená "tandem thin-film na křemíkovém substrátu"

MS Marek Slavik @marek.slavik959 před 14 roky

Technologie na vyrobu ucinnych FV clankov uz existuju ako priklad mozem uviest uz beziaci 1/2Mw reaktor thin film tandem FV clankov s ucinnostou 25%.

Dalsou cestou je mokra depozicia FV kde je mozne deponovat Ge, Si, GaAs.......

Vsetko to stoji a pada na ludoch a ak sa vedecky tym dopracuje k vysledkom ktore nasledne publikuje trva to cca. 10rokov ked sa zacne ako tak pracovat na ich uplatneni v praxi a ja to je len nahoda lebo investorov v technologickej oblasti je minimum......

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 14 roky

MS Marek Slavik @marek.slavik959Přeji příjemný den, pane Slavíku
často se v diskusích zmiňujete o úžasných technologiích, které jsou dvakrát lepší než ty, které se v praxi používají.
Vaše příspěvky by měly řádově vyšší hodnotu, pokud byste uvedl například webové odkazy.
Domnívám se, že 1/2 Mw znamená 0,5 MWp instalovaného výkonu. Taková elektrárna by se těžko schovala. Problém je, že jste zřejmě jediný člověk na světě, který ji viděl.
Ale mohu se mýlit, může se jednat o výrobní zařízení (reaktor), který vyrábí tenkovrstvé (TF) panely se zmetkovitostí 75 % (účinnost 25 %).

KS Kamil Staněk @kamil.stanek264 před 14 roky

Jen drobnost. Ve jmenovateli vzorce by mohlo být zdůrazněno, že se jedná o energii v palivu z neobnovitelného zdroje. Protože obecně i sluneční záření je palivem. Stejně jako dřevo, rychlerostoucí energetické dřeviny apod. Ovšem je třeba je nějakým způsobem odlišit od zdrojů neobnovitelných. Proto je vhodné důsledně počítat v primárních energiích. Ale tady pozor, hodnota vyrobené energie počítaná v primární energii těsně souvisí ze skladbou energetického mixu. Z fyzikálního hlediska je účinnost větší než 100 % nesmysl, ale chápu, že z pohledu společenského a environmentálního takovou úvahu lze dobře použít.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665 před 14 roky

KS Kamil Staněk @kamil.stanek264děkuji za upozornění,
možná by to chtělo upřesnění - jako primární zdroje, tedy i paliva, jsou ve statistikách uvažovány pouze ty, s nimiž se obchoduje, což ani kinetická energie větru, ani potenciální energie vody, ani sluneční záření nejsou
k otázce slunečního záření jako primárního zdroje viz http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/primar…
je tam i hezký obrázek

AA Aleš Aleš @ales.ales875 před 14 roky

Je velmi zajímavé , jak všichni očekávají zlevnějí sluneční energie , díky poklesu ceny FV panelů , zapomínají však na to, že 40% nákladů na stavbu FV elektrárny netvoří solární panely , ale cena montéže , dopravy , konstrukce , měničů , připojení do síče a projektové dokumentace.

Dalším problémem je pavaha těchto zdrojů, zejména jejich nespolehlivost a nestabilita. Skutečná cena takové energie není na úrovni energie z klasické elektrárny, ale průměrně na polovině takové ceny.

Dalším případem je účinnost : tvrzení , že účinnost je větší než 1 je zcestné FV panely jako ostatní elektrárny jen převodníkem mezi energií primárního zdroje a elektrickou energií. Jestli je primární zdroj místně vyčerpatelný nebo místně nevyčerpatelný není důležité, platí že, 2x účinnější panely dokážou vyrobit 2x více energie ( z plochy pouště) stejně jako 2X účinnější elektrárna dokáže vyrobit 2x více energie z vytěženého uhlí nebo uranu.

Osobně vidím Tuto technologii jako zajímavou - vítr mínus 10 let. Určitě se bude stále více uplatňovat ,ale časem narazí na své hranice - cena FV panelů sice může klesat , ale cena regulace sítě bude růst. Největší uplatnění vidím ve státech s velkým podílem regulační energie v síti a příznivými klimatickými podmínkami Čína , USA, Brazílie. Další státy si mohou zajistit využívání těchto technologií propojováním svých sítí s okolními státy. Například spojení UTCE a sítě Nordel , která má hodně regulační energie by umožnilo provoz více nestabilních zdrojů.

JB Jiří Babača @jiri.babaca před 14 roky

AA Aleš Aleš @ales.ales875Pane Aleši,
v souvislosti s vaší řečnicko otázkou „Zlevní sluneční energie?“ by mne vcelku zajímalo, jestli se domníváte, že by nastal současný „boom FVE“ pokud by náklady na výstavbu FVE za Wp byly stejné jako loni nebo předloni touto dobou? Stejně tak v souvislosti s pořizovací cenou FVE zda se domníváte, že i v tomto případě platí Paretův zákon?

Co se týče porovnávání účinnosti zařízení na výrobu energie, tak jak píšete o převodu primárního zdroje na elektrickou energii, tak to sice na první pohled zní logicky, nicméně vaše závěry zcela opomíjejí skutečnost, že prakticky veškerá energie, se kterou na zemi disponujeme, je buďto přímou a nebo transformovanou energií ze slunce (jak u fosilních paliv, tak také u obnovitelných zdrojů jako je vodní nebo větrná energie) proto se domnívám, že má-li být vzájemné porovnání účinnosti jednotlivých zdrojů energie korektní, mělo by se „vstupní palivo“ primárního zdroje převést na stejné jednotky. Pak bychom se možná začali velice divit jak je účinný či neúčinný ten který zdroj energie a je jedno jestli se bavíme o energii tepelné nebo o energii elektrické.

Zde se podle mě nabízí přepočet na množství sluneční energie jež muselo dopadnout na plochu (m2?) za čas (milion let?) jež bylo zapotřebí na přeměnu sluneční energie na konkrétní „vstupní palivo“ primárního zdroje (pohonu). Mohli bychom tomu říkat „jednotka pohonu“ Pak teprve bychom se již mohli bavit o korektním vzájemném posouzení účinnosti jednotlivých generátorů.