icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Vyhledávání

icon TZB-info icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Diskuse ke článku: Distanční rámečky zasklívacích jednotek a jejich vzájemná interakce s teplotním faktorem vnitřního povrchu

Reklama
Redakce @redakce před 14 roky19.04.2010 00:10:00
Diskuse ke článku: Distanční rámečky zasklívacích jednotek a jejich vzájemná interakce s teplotním faktorem vnitřního povrchu

Plné znění článku: Distanční rámečky zasklívacích jednotek a jejich vzájemná interakce s teplotním faktorem vnitřního povrchu

Anotace článku: Shodu s požadavkem ČSN 720540-2 na teplotní faktor vnitřního povrchu je nutné ověřit u každé konstrukce otvorové výplně zvlášť. Zatím neexistují všeobecně platná pravidla, která určují, pro jakou konstrukci může být použit který okraj zasklívací jednotky.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

2 odpovědi

Zobrazit všechny reakce
HK Helena Kollárová @helena.kollarova804 před 12 roky01.08.2011 10:31:00

Mám okna se skly U=1,1, celé okno má U=1,2, skla jsou Climaplus Ultra N s nerezovým rámečkem chromatech plus a soft pokovením. Byť se laboratorní testy i výpočtové metody shodují na podobných údajích jako jsou Vaše na celém světě, naše skla mají teploty kolem 0°C nad distančním rámečkem, dokonce i pod a objevila se na nich námraza ze strany interiéru. Výrobce skel poslal certifikát, že skla dosahují povrchové teploty a jsou barevně neutrální, bronzový odraz nedokáže vysvětlit. Dle výrobce oken je na vině vysoká vlhkost /42%, nízká teplota 17st. Jedná se o chodbu. Sami viděli, že za těchto podmínek stačí -6 st. a okna se orosí nad distančním rámečkem.
Co se týče připomínky p. Sázavského. Firma řešila námrazu mezi dřevěným rámem a křídlem uzavřením otvorů v křídle, takže zamezili provětrávání dutiny. Reklamaci neuznali ani u námraz ani u uzavřených otvorů. Mám prý víc topit a větrat.

MS Miroslav Sázovský @miroslav.sazovsky842 před 14 roky19.04.2010 12:40:00

Dobrý den, děkuji za pěkně napsaný odborně vědecký článek. Teoreticky jste v článku vyřešili povrchovou kondenzaci na povrchu skla, ale křivku izotermy rosného bodu jste posunuli do dutiny, kde začne docházet ke vzniku kondenzátu. Což by nemělo být problém, jelikož konstrukce rámu křídla okna má odvod tohoto kondenzátu. Z pohledu stavebního fyzika, by mě zajímalo, jestli jste dutinu uvažoval jako provětrávanou nebo uzavřenou. Protože pokud jste ji považoval za uzavřenou, nevlhkou, tak jste se dopustil zásadní chyby. Vlhkost, která se v průběhu otopného období vysráží v místě zasklívací lišty je poměrně veliká a někdy vede až k degradaci sekundárního těsnění zasklívací jednotky - k úniku plynu. Toto těsnění nesmí být dlouhodobě vystaveno působení vlhkosti, což ve vašem případu výpočtu je. Jako důkaz mého tvrzení Vám přikládám fotografii.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.