Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Distanční rámečky zasklívacích jednotek a jejich vzájemná interakce s teplotním faktorem vnitřního povrchu

Autor článku: Roman Jirák
Plné znění článku: Distanční rámečky zasklívacích jednotek a jejich vzájemná interakce s teplotním faktorem vnitřního povrchu
Anotace článku: Shodu s požadavkem ČSN 720540-2 na teplotní faktor vnitřního povrchu je nutné ověřit u každé konstrukce otvorové výplně zvlášť. Zatím neexistují všeobecně platná pravidla, která určují, pro jakou konstrukci může být použit který okraj zasklívací jednotky.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Platí fyzikální zákony pro největšího výrobce oken?Helena Kollárová01.08.2011 10:31
Teorie vs. praxe - Sázovský MiroslavMiroslav Sázovský19.04.2010 12:40

Příspěvky
Předmět: Platí fyzikální zákony pro největšího výrobce oken?
Autor: Helena Kollárová
Datum: 01.08.2011 10:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100622
reakce na ...
Mám okna se skly U=1,1, celé okno má U=1,2, skla jsou Climaplus Ultra N s nerezovým rámečkem chromatech plus a soft pokovením. Byť se laboratorní testy i výpočtové metody shodují na podobných údajích jako jsou Vaše na celém světě, naše skla mají teploty kolem 0°C nad distančním rámečkem, dokonce i pod a objevila se na nich námraza ze strany interiéru. Výrobce skel poslal certifikát, že skla dosahují povrchové teploty a jsou barevně neutrální, bronzový odraz nedokáže vysvětlit. Dle výrobce oken je na vině vysoká vlhkost /42%, nízká teplota 17st. Jedná se o chodbu. Sami viděli, že za těchto podmínek stačí -6 st. a okna se orosí nad distančním rámečkem.
Co se týče připomínky p. Sázavského. Firma řešila námrazu mezi dřevěným rámem a křídlem uzavřením otvorů v křídle, takže zamezili provětrávání dutiny. Reklamaci neuznali ani u námraz ani u uzavřených otvorů. Mám prý víc topit a větrat.

Předmět: Teorie vs. praxe - Sázovský Miroslav
Autor: Miroslav Sázovský
Datum: 19.04.2010 12:40 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
Dobrý den, děkuji za pěkně napsaný odborně vědecký článek. Teoreticky jste v článku vyřešili povrchovou kondenzaci na povrchu skla, ale křivku izotermy rosného bodu jste posunuli do dutiny, kde začne docházet ke vzniku kondenzátu. Což by nemělo být problém, jelikož konstrukce rámu křídla okna má odvod tohoto kondenzátu. Z pohledu stavebního fyzika, by mě zajímalo, jestli jste dutinu uvažoval jako provětrávanou nebo uzavřenou. Protože pokud jste ji považoval za uzavřenou, nevlhkou, tak jste se dopustil zásadní chyby. Vlhkost, která se v průběhu otopného období vysráží v místě zasklívací lišty je poměrně veliká a někdy vede až k degradaci sekundárního těsnění zasklívací jednotky - k úniku plynu. Toto těsnění nesmí být dlouhodobě vystaveno působení vlhkosti, což ve vašem případu výpočtu je. Jako důkaz mého tvrzení Vám přikládám fotografii.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama