Diskuse ke článku: Nízkonákladový pasivní dům

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Nízkonákladový pasivní dům

Redakce @redakce před 13 roky

Plné znění článku: Nízkonákladový pasivní dům

Anotace článku: Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba, a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836

Možná proto potřebuje ten pán 10 hektarů pozemku, aby tam sezbíral dříví na zimní vytápění. Musíte asi rozlišovat…

před 10 roky

PV Pavel Vacík @pavel.vacik

Někdy mám pocit, že všechny výdobytky technologií jsou dost k ničemu? proč potřebuju furt něco zdokonalovat a nový…

před 10 roky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836

Predne ma slama o polovinu horsi izolacni vlastnosti nez vata a take se strasne spatne aplikuje - velmi pracne je…

před 12 roky

64 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PV Pavel Vacík @pavel.vacik před 10 roky

Někdy mám pocit, že všechny výdobytky technologií jsou dost k ničemu? proč potřebuju furt něco zdokonalovat a nový přístroje, není to spíš o minimalizaci svých přebujelých potřeb než o vybavování domu dalšími vylepšováky? http://www.zivotbeznakladu.cz/drobna-dre… tenhle chlap žije v malý jednoduchý dřevostavbě, je nízkonákladová, ekologická a já nevim co všechno..

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 10 roky

PV Pavel Vacík @pavel.vacikMožná proto potřebuje ten pán 10 hektarů pozemku, aby tam sezbíral dříví na zimní vytápění.

Musíte asi rozlišovat mezi vylepšováním typu zesložitit a zdražit bez významného přínosu a typu zjednodušit a zlevnit s významným přínosem. Já se snažím o to druhé, ne každý to však chápe jako něco přínosného.

PK Petr Kocián @petr.kocian před 12 roky

Dobrý den pane Svobodo,
článek i komentovaná fotogalerie (jako i Váš web a informace na něm) mě zaujaly. Kromě připomínek již zde zmiňovaných a komentovaných bych měl ještě pár drobností, které mě napadly:
1) z fotek uvedených ve fotodokumentaci je zřejmé, že potrubí zemního registru je uloženo v betonu v minimální vzdálenosti od základové spáry. Jde o to, že promrzáním nedochází ke vzniku dilatační spáry a různé dilatace základové půdy a základu, ale ke zvětšování objemu základové půdy způsobené mrznutím vody v ní obsažené (objem se zvětšuje o 9-11% za vzniku sil velikosti 1,0-1,3kN/cm2) a dochází k nadzvedávání základu a poškozování celé stavby. Nicméně se tento systém (médiem je voda+glykol) používá v aplikaci tzv. energetických pilotů ( http://www.rehau.cz/747585DA14981B9AC125… ). Ve Vaší aplikaci je zřejmě průtok vzduchu tak malý, že dotace tepla z podzákladí nedovolí pokles teploty pod bod mrazu. Situaci by navíc zlepšil zhutněný podsyp pod základovou spárou, který by znemožnil kapilární elevaci;
2) "Potrubí průměru 160mm a celkovou délkou 40m bylo pečlivě vyspádováno aby v létě vznikající kondenzát vytékal malou dírkou na začátku potrubí a nehromadil se v potrubí." Dírka má vyústění kam? Do půdy? Do kanalizace?
3) rozteče podlahového topení až 1 m výpočtem vyjdou, je doporučeno max. 300 mm. Při větší rozteči jde rozeznat vytápěná a nevytápěná část. Toto hledisko je samozřejmě individuální na uživateli, někomu to vadí, někomu nemusí.

S pozdravem
Petr Kocián

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 12 roky

PK Petr Kocián @petr.kocianDobry den pane Kociane
1) Objem se takto zvetsuje, pokud se voda meni v led. V pripade porezni zeminy v niz jsou pory castecne vyplneny vzduchem expenduje led samozrejme do tech poru a az kdyz nemuze, pak expanduje cely material. Samozrejme podsyp, jak navrhujete, by situaci rozhodne neuskodil - je to bezpecne reseni - diky.
2) Dirka vede do piskoveho trativodu. V zime tam nema co kondenzovat a v lete ma byt beztak privod odstaven - neni potreba. Jen je problem s vyrobci rekuperacnich jednotek, ze moznost vypnuti jednoho ventilatoru neumoznuji a nechteji tuto moznost dodelat - viz me nekonecne diskuse s pracovnikem z Atrea.
3) Jasne, pri topeni ma nekde podlaha 23, nekde 25°C. Zatim si nikdo na to nestezoval. Porad lepsi nez vsude 27°C jako u bezneho domu.

JV Jiří Vajgl @jiri.vajgl před 12 roky

Včera jsem objevil popis domu v pdf a velmi se mi líbí.
Chtěl bych se zeptat na několik věcí. Odpovědí jsem hledal v této diskusi, ale nenašel a snad by pomohly i ostatním. Nejsem stavař, tak mne případně opravte.

1. Základy mají být v nezámrzné hloubce. Pokud bude v základu zemní výměník, bude u vstupu vzduchu do potrubí základ i jeho okolí promrzat. (Někde jsem viděl i grafy) Porucha statiky se pak možná po letech projeví. Takže bych do základů zemní registr nedával, nebo aspoň ne celý. Je má úvaha správná?

2. Koncepce větrání i vytápění se mi moc líbí. Jen se mi nechce věři tomu, že kdybych topil jen dřevem (jednorázově 1x za 2 dny, kmna s teplovodním výměníkem) 10kg dřeva, tak by stačila akumulace tepla jen do podlah. Navíc je dost obtížné najít interiérová kamna (kotel) s výměníkem (min 2-3kw do vzduchu, 8-10kw do vody), protože když budou v obytné místnosti, tak se tato místnost téměř okamžitě přetopí (údaje od skutečných uživatelů ale nemám - nikho takového neznám a nikde jsem toto nenašel). Jediné co mě napadá je dát kamna s výměníkem (kotel) mimo obytnou místnost - do kotelny, která se na čas topení může i přetopit. Jak by se dalo přehřívání obytné místnosti s kamny s teplovodním výměníkem zabránit?

3. Není mi zcela jasné jak se provádí regulace v jednotlivých větvích podlahového topení? Jsou někde termostatické ventily? A jaké jsou vejvětší dosažitelné rozdíly v jednotlivých místnostech (např. ložnice-koupelna)? Jinak řešení rozvaděče z fitinek je GENIÁLNÍ.

PS.: Smekám před autorem. Tolik výborných nápadů jsem snad ještě nikdy pohromadě neviděl. Moc se mi líbí např. betonování základové desky s "posuvným bedněním". Hned jsem dostal chuť něco stavět.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 12 roky

JV Jiří Vajgl @jiri.vajglDobrý den pane Vajgle

1. Na zemní výměník v základech samozřejmě existuje celé spektrum názorů počínaje těch totálně zamítavých a konče plně smířlivými. Já mám ten názor, že betonové pasy a základová deska tvoří celek, jehož pevnost je mnohem vyšší, než je únosnost zeminy pod ním. Pokud by v případě promrzání přece jen k nějaké dilataci zeminy pod základy došlo, bude deformace kompenzována v zemině, nikoliv v základech. Jsem přesvědčen, že tento vliv je minoritní oproti jiným možným vlivům a pohybům základů vůči podloží a tudíž je riziko takového řešení plně přijatelné s tím, že kdyby k něčemu došlo, rozhodně to nebude mít nějaké destruktivní následky.

2. Já kapacitu domu převádím na kubíky vody s tím že vím, že 1kWh ohřeje kubík vody o asi 1°C. Kubík betonu a plných cihel odpovídá asi 1/2 kubíku vody, kubík velox desky a dřeva asi 1/4 kubíku vody. Nechť máte v domě 12 kubíků betonu, 16 kubíků dřeva a veloxů a 10 kubíků cihel, které jsou ve styku s vnitřním vzduchem, pak to odpovídá asi 15 kubíkům vody, které teplotu stabilizují. Jelikož je v zimě potřeba topný výkon pro celý dům kolem 1kW a pokud budete jednou za 48 hodin topit po 8 hodin výkonem asi 6 kW, bude Vám při takovém režimu kolísat teplota o cca 2 °C. Vadí-li Vám to takto, musíte zatápět denně a obden topit, až když je venku tepleji. Rozhodně bych se nebál toho, že když zatopíte ve velkém obýváku spojeným s kuchyní a necháte otevřené dveře do dalších místností, že bude obývák nějak nepříjemně přetopen (v něm můžete mít naopak zavřené podlahové topení).

3. Podlahové topení je zaregulováno natvrdo a v průběhu roku není potřeba nic měnit, protože ve všech místnostech je přibližně stejná teplota (rozdíly max. 1°C - to je standardní charakteristika pasivního domu). Naopak, chcete-li mít v ložnici výrazně chladněji, není toho možno v pasivním domě dosáhnout - je třeba si pořídit tenší pokrývku.

Děkuji za diskuzní příspěvek.

PK petr kocina @petr.kocina163 před 13 roky

muzem na zacatku pristiho roku porovnat pasivni domy co se tyce jejich celkovych spotreb s domem dcery v kategori B.
jiste mate zaznamy i z domu v Popicich.neverim,ze se budou markantne od sebe odlisovat i kdyz nemate vypocet TZ.muj odhad je okolo 1,8kW +-10%.
dodal bych fakta i zaznamy.jeden dum se nachazi na Slovensku a ma stejnou TZ jako mam ja.
srovnani 5 domů by uz mohlo byt zajimave vcetne charakteristik staveb a chovani uzivatelu domu,vcetne vytapene teploty.

klidne to muzete zpracovat do grafů.ocekavam,ze rozptyl bude do 15% a nikoli 100% a vice jak se mi tu snazi nekteri podsouvat svymi nesmyslnymi vypocty.poctaru je na TZB hooodne malo.

bez techto srovnani skutecnych domu,se jen tezko podari presvedcit sirokou obci verejnou.zajimave to bude i s provezm solar,TC a bez.neverim tomu,ze ten kdo v pasivu bydli,plytva s energii - v techto domech to ani nelze,jinak by se upek.

PK Pavel Kříž @pavel.kriz před 13 roky

Dobrý den pane Svobodo,
již delší dobu, čas od času naražím na Vaše aktivity a docela se zájmem sleduji Vaše počínání v pasivní výstavbě. Kdysi jsme pravděpodobně byli v kontaktu kvůli kotvení silnějších desek EPS. K Vašemu povzdechu nad výstavbou pasivních domů a její potimalizací- to je především věc trhu - když bude poptávka bude i nabídka. Pasivní výstavba výrazně levnější, než klasická výstavba asi obecně nikdy nebude. Mohou být levnější určité typy domů. Jistě jste slyšel o slaměných domechc a ruzných podobných alternativách. Trochu dělá potíž stanovit cenu "klasické" výstavby. Pokud se na bydlení podíváme opravdu kritickým pohledem, tak samostatně stojící rodinný dům není ani ekonomicky ani ekologicky výhodný. Zabírá spoustu místa a jeho obálka je v poměru k podlahové ploše značně větší oproti bytovým domům.
Ale zpět k tématu článku - Vy jako svépomocný stavebník máte oproti profesionálům výhodu v používání různých "fíglů" které ne zcela odpovídají platným předpisům. Pro zabudování čehokoli do stavby by měl být materiál pro ten účel certifikován. Nejsem si jist jestli má například odpadní potrubí certifikaci pro vedení čistého vzduchu. Ne že by to nešlo, jen chci upozornit, že projektant musí občas uvažovat i o těchto věcech a někdy raději volí dražší, ale certifikovaná řešení.
Ještě jsem chtěl krátce reagovat na zakládání na Ytongu. Můj názor je, že je to vhodná alternativa odstranění tepelného mostu u základu, pokud je správně provedena. Možná jsem špatně hledal, ale nikde jsem nenašel foto Vašeho řešení, takže se vyjadřuji pouze v obecné rovině. Pro představu lze konstatovat, že ytong má 2x horší lambdu, než EPS, takže jeho izolační schopnost opovídá poloviční tloušťce EPS.
PS: Co se táká vysokého školství - tam samozřejmě výzkum v oblasti pasivní výstavby probíhá i z hlediska různých alternativních materiálů, ale jde spíš o technické, než ekonomické hledisko.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky

PK Pavel Kříž @pavel.krizDobrý den pane Kříži

Těší mne, že se mi ozýváte. Jistě víte, že stavebnictví je nesmírně konzervativní obor a je - li třeba něco prosadit, je třeba změnit myšlení nejen zákazníků (kterí jsou soustavně masírováni ve smyslu současného stavu), ale změnit i myšlení VŠ učitelů, projektantů, developerů, stavebních firem... Rozhodně si nemyslím, že optimalizaci vyvolá poptávka - vždyť ti lidé nemají vůbec představu, co mohou chtít, a jsou drsně ovlivňováni reklamou firem. Tady opravdu nezbývá než vyvinout něco nového a lepšího a na základě vyšších parametrů výkon/cena to na trhu prosadit. Koneckonců tak to funguje běžně v jiných oborech včetně těch výrazně méně konzervativních.

Samozřejmě, že samostatně stojící RD (nejlépe ještě s věžičkami a vikýři) je z energetického hlediska nevhodný, ale toto je požadavek trhu, který je třeba respektovat a čestně se s tím vypořádat. A jen si představte tu impotenci stavební praxe -dodnes nemáme u nás jediný panelák zateplený na pasivní standard, který by mohl být dán za vzor, a kolik projektantů něco takového okamžitě zavrhne z důvodu nerealizovatelnosti nebo přílišné drahoty. Já jsem naopak přesvědčen, že něco takového je ekonomicky optimální řešení, ale nevlastním panelák, abych to mohl ukázat.

Uznávám výhodu fíglů, ale projektant vzduchotechniky dá ty kanalizeční roury klidně do zemního registru a pak má ostych použít je při rozvodech po domě, protože na to nejsou certifikované? Trochu vychýlená logika. A nebo platí nepsané pravidlo, že pokud na něco certifikované výrobky neexistují, použiji při řešení necertifikovaný výrobek, ale pokud na něco certifikovaný výrobek existuje, automaticky po něm sáhnu? Je to jen sichr firmy - prásknu tam certifikovaný výrobek - ať to zákazník i s chlupy zaplatí a firma se tak vyhne (v podstatě nekonečně malému) riziku. Používání certifikovaných výrobků není nutnost, ale pohodlnost firem tvrdě zaplacená zákazníkem. Ale to jsme v začarovaném kruhu - projektant výrobek pro jistý účel nepoužije, protože nemá certifikát, výrobce výrobku drahý certifikát nepořídí, protože výrobek k tomu účelu není používán.

Detail Ytongu vidíte na obr. 4 v článku. Samozřejmě jakýsi tepelný most tam zůstane, ale řešení je vlastně zadarmo, tak proč ho nepoužít? Právě o to mi od začátku do konce jde - nabádat k dobrým řešením za stejnou cenu či dokonce levnějším, než jsou běžná.

O výzkumu na vysokých školách jste se vyjádřil velmi kulantně, když si to přeložím do své řeči, plně s Vámi souhlasím.

PK petr kocina @petr.kocina987 před 13 roky

priklad z nedavne praxe.
mate dum pojisteny?? nemam - to nevadi my vam z rozpoctu vyplatime 150 000kc - STATNIHO !!!!
vy mate dum pojisteny?? - tak nedostanete nic - BYL JSTE MOC CHYTREJ.

mate dum pasivni?? - ano mam - tak budete platit na danich jak mourovatej - vcetne slunce a zeme !!!
neplatite dane z plynu,uhli,dreva, minimalne za EE ..............
a jestli si poridite FV,tak tu vam radne omastime !

nepochybujte o tom,ze nas to ceka.

PK petr kocina @petr.kocina987 před 13 roky

vy jste zarnym prikladem jak se to ma delat.toto zde propaguji uz nejaky ten patek a dostalo se mi jen a pouze nadavek !!!

bohuzel firmy a stat z vas radost nemaji !!! chapete tu pointu,proc vas nikde nechteji o spolupraci??

vase technologie vystavby je prilis jednoducha a maximalne usporna jak z hlediska technologie ,tak i z hlediska provozu po dobu minimalne 50 let.
dokazete si predstavit kolik firmy a hlavne stat prijdou o penez !

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky

PK petr kocina @petr.kocina987Ale tady přece nejde o zájmy státu či zaběhaných firem. Ty přece nemohou ovlivnit, zda si na takové PD založím vlastní firmu a začnu tyto domy stavět. Ti mohou jen masírovat zákazníky a pomlouvat můj systém. Ale to jsou běžné metody v každém byznysu.

Mám obavu, že vše je schováno v inteligenci průměrných lidí, kteří si nedokáží spočítat elementární ekonomiku a nechají si cokoliv nakukat. Zkušenost to, bohužel, velmi potvrzuje.

PK petr kocina @petr.kocina987 před 13 roky

Já opakuji, že více než na ty výpočty hausnumer bychom se měli zaměřit na vývoj levných a kvalitních stavebních systémů s extrémně dobrým zateplením. Vždyť ty tepelné izolace samy prakticky nic nestojí - nejvíce stojí jejich zabudování a pokud vymyslíme, jak to dělat velmi levně, budeme stavět velmi levně i pasivní domy (pokud tam nebudeme používat nesmyslně drahé aktivní systémy). ---- pane Svoboda vezmem ty stavby PD z vetsiho uhlu pohledu.

kazdy rozumny clovek, pokud chce bydlet urcite pozaduje aby bylo bydleni - tedy provoz - co nejmene nakladny (bracha treba bydli za 500kc/mesic a to nema ani NED ani PD).je to rozumna logika.toto si v zadnem pripade nepreji firmy a uz vubec ne stat (poslanci),vse se totiz odviji od DPH a jinych dani do statniho rozpoctu.
jak by asi dopadl statni rozpocet kdyby najednou vsichni prestali tankovat benzin a presli na CNG ??? to by dostala statni kasa pekne na frak a toto je jen jeden priklad.

my se tu muzem snazit o prapagaci pasivnich domu jak chcem,ale stejne skupina osob (stavebni lobby) vam budou hazet neustale klacky pod nohy a nazyvat vas debilem,nymandem .......
je to jejich kazdodenni chleba - tedy stavebnictvi.ackoli 99,9% lidi v pasivech nebydli a nema vubec zdani o tom,jake to bydleni je,tak jim tento druh lidi bude stejne rikat nesmysly v tom stylu,ze to se vam nikdy nevrati.nejhorsi na tom je,ze tito lide bydli v naprosto klasickych domech,kde vynikajici spotrebou za rok je hodnota 30MWh a vice.zamerne nerikam potreba a spotreba - ale celkova spotreba.ona ta spotreba se vyraznou merou podili i na potrebe vytapeni domu (pry nechapu co je potreba a spotreba :-))) ).mohl bych si poridit tepelne koule :-)) a topit jimi.pak se chvastat,ze zadne topeni nepotrebuji.toto je totiz jejich klasicky argument.dva stejne domy,jeden se spotrebou 25kWh/den a druhy 5kWh/den.
projektanti si za sve vypocty musi rucit!!!!!!!! vcetne spotreb a potreb !!!kdyz to muze naprosto souhlasit v mem pripade (10-15%) nevidim duvod v tom,ze se ohaneji tim,ze rozdil musi byti vice jak 100%.to jeste davaji tak pitomy primer jako je spotreba auta a jizdni vlastnosti.jako kdybych v zime chodil okolo sve lokality a kazdy vetral okny po celou dobu zimy.nikdy jsem nevidel otevrena okna v domech!!jak vetraji je mi zahadou.hlavne ze maji smradek a teplicko :-).nerozebiram vlhkost.to je uplne jina kapitola.

muzem rozebrat muj dum s TZ 1,8kW a MPT 15kWh/m2.a,vypoctova oblast -12st.
naklady se solarkama 6 000kWh.s TC to zatim nevim - ocekavam 4-4 500kWh.jistic 3x20A predimenzovany.
solarka nedodavaji 120 dnů energii v roce.
vypocet se solarkama.3,3 osoby.
120 x 3,3 x 3,4kWh = 1364kWh pro ohrev TUV.
365 x 7kWh = 2 555kWh ostatni spotreba pro domacnost.
15kWh x 133m2 = 1995kWh/m2.a
celkem 1995+2 555+1364 = 5 914kWh rok.celkova spotreba domu.

bez solarek spotreba skutecna 8 500kWh.
365 x 3,3 x 3,4kWh= 4 095kWh ohrev TUV
364 x 7kWh = 2 555kWh ostatni spotreba.
15kWh/m2.a x 133m2 = 1 995kWh potreba na topeni.
celkem 1995+2555+4095 = 8 645kWh/rok.
jak je mozne,ze me to vychazi ????? a projektantum nikoli ?!?!?

to je jedna vec abych poukazal na sileny alibismus projektantu - ja nic ja muzikant !!!zveda se mi z jejich nazoru a vypoctu akorat tak zaludek.
kazdy si to muze prepocitat na kalkulacce TZB a skoro presne to sedi - rozhodne je to v jiz zminovane toleranci 10-15% !!!!

a ted si PD rozeberem z hlediska statu a firem.
firmy maji eminentni zajem na tom,aby se utratilo co nejvice penez.je to logicky vetsi marze (co na tom,ze maji neskutecny zisky i z hlediska rabatu).cim drazsi nakladnejsi stavba vcetne technoligii zazemi domu,tim lepe pro ne.stat (tedy tech 200 nymandu co sedi v parlamentu aby meli co rozdavat a slibovat) na tom rovnez neskutecne profituje uz jen na DPH - nepocitam dane za zamestnance.firmy chteji co nejslozitejsi stavbu a jeji zazemi - buduji si totiz svoji budoucnost pri opravach.urcite kazdy nebude chapat stavbu tak jako kdyby si ji celou poridil svepomocne a to si zadna strana (firma,stat) nezada a ani nepreje.nechteji prisli by totiz o sve budouci zisky a stat o DPH.
dokazete si predstavit,kdyby vsechny domy v CR byly v pasivnim standartu?? jen domy v CR spotrebuji cca 40% energii statu.ted by stat najednou o tech 40% prisel a to uz je poradna darda na DPH!
dokazete si predstavit,ze by vsechna auta najednou jezdila bez spotrebni dane na CNG ??? jen v techto pripadech se jedna o stovky miliard do statniho rozpoctu.mame dluhy jak prase,ja je nenasekal,naopak jsem se snazil a za to,ze jsem se snazil tak dopadnem jako v pripade Francie - uz nemaji kam sahnout tak opepri dane z nemovitosti.
kdyz jsem kolaudoval v roce 2 008 mel jsem byt na 15 let od dane z nemovitosti osvobozen na 15let zakonem !!!dalsi rok ten zakon zrusili a v soucasnosti platim rocne 1 400kc.páni nymandi v parlamentu uvazuji zvednout tuto dan na 10 nasobek ceny !!! tudiz moje dan bude 14 000kc /rocne.proboha proc jsem se snazil jit do RD a jeste v pasivnim standartu??? a to se tu vyskytuje jeden projektantskej pripad,kterej vam bude tvrdit,ze ma TZ 0,9kW a jeho MPT (skutecne) je 35kWh/m2.a.Pritom ma zadost o proplaceni pasivu.tvrdi,ze topeni drevem se do toho nepocita !!!dnes uz to neni o tom,ze laik se divy a odbornik zasne - je to presne naopak.
dnes uz pasiv nikoho zajimat nebude,zadne dotace nedostane na nic (japoncum dekuji za tuto moznost a doufam,ze si pri kontrolach na to doslapnou,jen jsem zvedav jak chteji pasiv kontrolovat kdyz bude mit komin !!!).vy by jste chtel vypoctovy pasiv a pritom mit celkovou spotrebu 20MWh a to jste jeste v celorepublikovym podprumerem !!
holt neni vypocet jako vypocet !!!!!!!!!!!!!!kazdy se tech vypoctu boji v konfrontaci s realitou.z tohoto duvodu mi tu kazdy nadava - neberou v potaz FAKTA - TY JE NEZAJIMAJI !!!projektant ja nic ja muzikant a za nic nezodpovidam - totez by mohl rici i statik !!hlavne ze lidi plati za provadecku a vsechny mozne vypocty okolo 6-8% z prumerne hotove stavby.v pripade 3 mio za stavbu jen 240 000kc za provadecku - tak takhle se skubou lidi pri vystavbe.

vy jste mel provadecku,nebo jste si detaily vymýslel sam??
jak dlouhy je zemni registr na VZT,podle foto tak 15-20m a prumer 20cm.

je to na dlouhou diskuzi - toto jsou proste fakta !!

zamerne jsem to kouskoval po castech a posilal prubezne,mel jsem strach,jestli to TZB pojme.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky

PK petr kocina @petr.kocina987Já mám obavu, že na TZB-info nemá význam řešit inteligenci našich politiků a je i zbytečné rozebírat zájmy státu. Jistě je tu možné probírat šikovnost či nešikovnost našich projektantů a zájmy stavebních firem, ale myslím, že to má efekt zhruba jako házení hrachu na zeď. Já bych řekl, že na TZB-info má význam zabývat se konkrétními případy a modlit se, aby dobré bylo rozpoznáno a začalo být používáno v praxi. I to už je zoufale vysoký cíl.

PK petr kocina @petr.kocina987 před 13 roky

vynikajici clanek.
s clankem od pana Jindrak a jeho zkusenosti s pasivnim domem jsou tyto dva clanky to nejlepsi na TZB.doufam,ze budou casem pribyvat.

zkusenosti mam naprosto stejne.
topit by se mělo začít až když průměrné venkovní teploty klesnou pod 5°C. - zkusenost stejna.

á pořád zůstávám přesvědčen, že pokud bude pasivní výstavba opravdu řádně zoptimalizována, bude stát nejvýše stejně jak ta běžná výstavba. - osobne si myslim,ze by mohla byt i nizsi.celkova cena meho domu se vsemi technologiemi vysla na 2,2 mio (dotace nezapocitavam).

Z hlediska vlhkosti, stálo by za to vyvrtat do fasády pár dírek a měřit přes zimu relativní vlhkost v minerální vatě v blízkosti vnějšího povrchu. - toto by me taky zajimalo,vcetne provedeni BD testu po 5 letech.

Lze vůbec něco takového považovat za degradaci tepelně izolační schopnosti? - nelze.proudeni sucheho a tepleho vzduchu.

S - Samozřejmě jsem o větrání vedl spoustu diskusí a snad bych to shrnul následovně. - spravne a logicke shrnuti.jsem zvedav kam se dostanu s vlhkosti v dome.snad nebudu muset resit zvlhcovani.kazdopadne 25m3/hod na osobu je v zime moc.rovnez 3 vykonove stupne na rekuperaci.1st cca 60-70m3/hod - provoz v 90% pripadů.

k AN - tu uz jsem mel pred stavbou.dnes bych sel nejspis do podstatne mensi nadrze a prutokoveho ohrevu TUV.pravdou je,ze neni potreba pokud nejsou solarni termicke panely.

Jsem přesvědčen, že najdete firmy, které by vše udělaly za pětinásobek. Proč ne, já ale zastávám názor, že cena by měla odpovídat nákladům a pracnosti a o takových cenách čtenáře informuji. - kdyby jenom za petinasobek.

super clanek - stavebni lobby dostava na frak.nebudou vas mit radi.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky

PK petr kocina @petr.kocina987Dobrý den pane Kocino

V podstatě bych tu chtěl vypíchnout představený systém s TČ, který může v létě dům prakticky zadarmo klimatizovat. Takový dům s tímto systémem topení/chlazení se již začal stavět a myslím, že bude pro všechny velmi zajímavé, jak to bude fungovat. Pokud by to fungovalo dobře, byla by to pro architekty obrovská úleva - nemuset se příliš zalamovat s letním přehříváním, protože klimatizace je zadarmo a vlastně přispívá k akumulaci tepla do země na zimní topení. O výsledcích budu rád na TZB info referovat.

Prostě vše se snažím směřovat k vysoce komfortnínu nízkonákladovému jednoduchému pasivnímu domu, kdy jednoduché a levné aktivní systémy synergicky spolupůsobí. Škoda, že stejné cíle si třeba nekladou (když to sama stavební lobby nedělá) na vysokých školách, případně v organizacích typu Ekowatt, Šetrné budovy či Centrum pasivního domu. Pak by mohl jít vývoj podstatně rychleji. Jakoukoli splolupráci se mnou ale tyto organizace zatím odmítají. Proč, nechť si každý odpoví sám.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky

Předně bych chtěl poděkovat panu Kulhánkovi za recenzi.

Chtěl bych zde zareagovat na jeho poznámky. K – napsal pan Kulhánek, S – reaguje Svoboda

K - V případě pasivních domů snad nikdy neuvažovalo s variantou, že by energetickou potřebu těchto budov běžně pokrývaly pouze vnitřní a solární zisky. Je zcela jasné, že z mnoha důvodů je třeba uvažovat i s dalším zdrojem tepla. Naopak s tvrzením, že takovýto objekt klade jak ve stadiu projektu tak i ve stadiu realizace podstatně vyšší nároky než standardní objekty, lze stoprocentně souhlasit. Domnívám se však, že i přes úspěšné hledání nových, technicky i ekonomicky nenáročných řešení, bude cena pasivního domu vždy vyšší, než cena srovnatelného objektu s běžnou úrovní energetické náročnosti. Je však třeba zdůraznit, že tento nárůst investičních nákladů bude rychle kompenzován velmi nízkými náklady provozními.
S – Před lety jsem dělal simulaci chování pasivního domu a vycházelo mi, že topit by se mělo začít až když průměrné venkovní teploty klesnou pod 5°C. Okna i tepelné izolace se pořád zlepšují a možná za 10 let už budeme moci stavět domy, kdy se bude muset začít topit, až když nastanou mrazy. A takové domy by např. na jihu Anglie obstály zcela bez topení. Jiná věc je, že podlahové topení lze, tak jak to navrhuji, použít i k beznákladové klimatizaci. Já pořád zůstávám přesvědčen, že pokud bude pasivní výstavba opravdu řádně zoptimalizována, bude stát nejvýše stejně jak ta běžná výstavba. Samozřejmě k tomuto cíli nedojdeme metodou, že vyjdeme z koncepce klasického domu a přidáváním izolací a lepšími okny z něj uděláme pasivní dům. Před takovými postupy se snažím v články důrazně varovat pokouším se předkládat jednoduché a levné příklady vhodných řešení.
K - Naopak jako diskutabilní vidím použití porobetonových tvárnic u prvního řádku nadzákladového zdiva. Jedná se v podstatě o intuitivní řešení, správně by se při návrhu mělo použít analýzy 2D teplotního pole. Podrobné a komplexní výpočtové hodnocení by mělo být použito i pro kontrolu návrhu všech důležitých konstrukcí a tepelných mostů.
S – Přesně vyjádřeno, zde jsem vsadil na intuici. Ale i hrubý odhad bez výpočetních analýz Vás lehce přesvědčí, že tepelné mosty v konstrukci budou představovat je několik % již tak malých ztrát. Kdo chce, může se výpočty zabývat. Já budu za to jen vděčný.
K - Určitě bych doporučil slepení styků parozábrany, které zvýší provozní spolehlivost obalových konstrukcí pro případ, že proklamovaná vzduchotěsnost stěrkové omítky vyztužené perlinkovou rohoží nebude z dlouhodobého hlediska dostačující. Stejné obavy mám i ve věci dlouhodobé těsnosti prostupů instalací obalovými konstrukcemi. Nosná konstrukce dřevostavby je v podstatě "živý organismus" a její pohyb může vyvolat vznik nežádoucích netěsností.
S – Já bych řekl, že takto řešená vzduchotěsnost je ideální, protože každý defekt je na očích a je velmi lehce opravitelný. Z hlediska vlhkosti, stálo by za to vyvrtat do fasády pár dírek a měřit přes zimu relativní vlhkost v minerální vatě v blízkosti vnějšího povrchu. Po 5 letech by jistě stálo za to přeměřit vzduchotěsnost. Tímto způsobem by se měl ubírat výzkum – prokázat, že parozábrana dobře funguje, když není slepená, tudíž odpadá pracovně velmi náročný krok. Ten dům je i za tímto účelem postaven a provozován, zájemci o výzkum, nechť se hlásí.
K - Další obavy vzbuzuje i vedení poměrně rozměrných potrubních systémů v konstrukci obvodového pláště. Toto řešení způsobuje výraznou degradaci tepelně izolační schopnosti konstrukce, která v případě nedokonalého uložení tepelné izolace může mít velmi nepříznivé důsledky.
S - Zde mohu jen opět provést jednoduchý odhad. Máme-li v obvodové stěně 30m trubek o průměru 100mm, je na 3m2 ztenčena tepelné izolace ze 400mm na 300mm. Lze vůbec něco takového považovat za degradaci tepelně izolační schopnosti?
K - Doplnění skladby podlahy na terénu o vrstvu jemného písku považuji za zbytečné, u správně navržených a realizovaných podlah by se v podlahovém souvrství voda neměla vyskytovat.
S – Svařovaný bitalbit použitý jako hydroizolace a současně protiradovová zábrana vytváří nerovosti až do výšky 10mm. Pískem to pěkně skoro zadarmo vyrovnáme (polystyrénové desky se nekývou) a máme i vystaráno s možnou vlhkostí. Proč si takto prakticky zadarmo nepomoci?
K - Popisovaný jednoduchý ventilační systém, který přivádí do některých větraných místností již znečištěný vzduch je v rozporu s platnými normovými ustanoveními.
S - Samozřejmě jsem o větrání vedl spoustu diskusí a snad bych to shrnul následovně.

1) Máme tu v praxi spoustu docela těsných budov, kde je pouze odtah z digestoře a odtahy z koupelny a WC, vše na ventilátor. Vůbec nikdo se nestará, jak výměna vzduchu funguje a je-li vůbec prováděna. Jak asi fungují odtahy, když jsou všechna okna řádně zatěsněna? V takových domech lidé běžně žijí, na nic si většinou nestěžují. A co na toto říkají normy?

2) Máme tu dům, kdy v obytných místnostech je vyměňováno 1/2 objemu za hodinu, v kuchyni, koupelně a WC příslušné kubíky za hodinu, v každé místnosti máme přívod a odvod jak žádá norma. Myslím si, že takové řešení se nikdy nezrealizovalo a pokud ano, jaká tam musela být v zimě zoufale nízká rel. vlhkost, pokud se vzduch uměle nezvlhčoval. Já bych osobně v takovém domě žít nechtěl.

3) Reálné systémy s rekuperací jsou vždy kompromisem mezi 1) a 2) a měl by být hledán systém, který lidem nejvíce vyhovuje. A toho můžeme docílit jen tím, že začneme dělat jednoduché, levné a energeticky nenáročné systémy a budeme se uživatelů ptát, jak jim to vyhovuje. A podle toho, na co si stěžují systémy upravovat a v případě nutnosti i zesložiťovat. Rozhodně nevnucovat složitý a drahý komfort, o který bydlící nestojí. Opět takto si představuji správný výzkum.

K - Chápu i užití betonových podlah jako akumulačního prvku v budově, zmiňované využití akumulačních nádrží však nabízí možnost přesnější práce s akumulovanou energií a tím i možnost dalších energetických úspor, nehledě ke zlepšení kvality vnitřního prostředí. Problém je především ve finanční náročnosti.
S - Tepelná setrvačnost tohoto pasivního domu je již tak enormní a poskytuje výborné vnitřní prostředí. Pokud se bez akumulačních nádrží obejdeme, tím lépe. Toto by měl být také pro praxi zajímavý výsledek: topím-li biomasou v pasivním domě, žádné akumulační nádrže pro zaručení tepelné pohody nepotřebuji, chci-li topit biomasou v běžném domě, nejenže biomasy spotřebuji pětkrát více, ale topenář mi navrhne i macaté akumulační nádrže za hodně peněz.
K - Příklad využití zemního registru je velmi zajímavý; otázku uváděné cenové úrovně jednotlivých zařízení ponechávám bez komentáře.
S - Ceny jednotlivých zařízení odpovídají ceně materiálu a mé hodinové odměně kolem 200 Kč. Jsem přesvědčen, že najdete firmy, které by vše udělaly za pětinásobek. Proč ne, já ale zastávám názor, že cena by měla odpovídat nákladům a pracnosti a o takových cenách čtenáře informuji.

PŠ Petr Ševčík @petr.sevcik před 13 roky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836Pánové, velmi zajímavý článek i diskuse.

Rád bych se Vás zeptal na několik věcí:

Zabýváte se při návrzích také reálnou návratností?

Obecně zastávám názor, a ze zkušeností mých vlastních i spousty lidí, se kterými jsem měl možnost si o NED a EPD povídat, že se často zapomíná na reálnout životnost všech těch zařízení. Je hezké naplánovat třeba tepelné čerpadlo nebo akumulační nádrž, ale kdo mi zaručí, že to vydrží 20 let bez jediné opravy? V běžném prašném prostředí jaké bývá v rodinných domcích bývá životnost elektroniky 5 - 10 let. Několikerá výměna elektroniky může prodloužit dobu návratnosti velmi výrazně. Třeba u izolace a stavebních prvků si mohu dovolit počítat s dobou 20 - 25 let, ale u čehokoliv, co je nutné řídit elektronikou je podle mě nutné, aby byla návratnost min. 2x rychlejší než životnost. Jinak budu postaven do situace, kdy budu muset každých 10 let prakticky zařízení vyměnit, což smaže veškeré výhody z hlediska úspor. A kampak se pak podějí ony nízké náklady?

Je sice hezké, že místo 6-7.000,- zaplatím na topení třeba 2000,-, ale když každých 10 let budu muset investovat 200.000,- do výměny těch "spořících" zařízení, tak jsem na tom hůř, než kdybych si postavil dům v energetické třídě "C1" s běžnými technologiemi.

Podle mě by se cesta měla ubírat, ne co největší úsporou za jakoukoliv cenu, ale co největší úsporou při co nejnižších pořizovacích a provozních a udržovacích nákladech. A to při zachování co největší jednoduchosti (čím jednodušší řešení, tím obvykle méně poruchové a také jednodušší na obsluhu a údržbu).

Je tu tolikrát diskutovaný zemní registr. Je to fajn věc, ale jeho ekonomický přínos je menší než provozní náklady (údržba kvůli hygienickým důvodům) a je v podstatě nenávratný. Solankový výměník je zase podstatně dražší na pořízení. Výhodou je samozřejmě funkce protinámrazy v zimě a chlazení v létě. Nejde to ale vyřešit jednodušeji, levněji a efektivněji?

Solární systémy, zejména fototermika na ohřev TUV, případně dotápění. Úžasná věc. Mám rád takové "hračky". Ovšem teď, když prakticky končí "Zelená úsporám" (jedna ze "škodlivých" dotací) je systém prakticky ekonomicky nenávratný u topení a u ohřevu TUV je to na hranici životnosti některých prvků. Panely a armatura asi nejspíš vydrží déle, ale čerpadla a regulace, potažmo nádrž asi ne.

Tepelná čerpadla jsou skvělá věc, ale cenově naprosto mimo realitu a často daleko za hranicí návratnosti, u některých řešení je to tak na té hranici. Takže ekonomický přínos je nulový.

Topení peletkami je zajímavé řešení, proč ne. Pokud se nevymýšlí složitosti s předimenzovaným systémem, který se kompenzuje předraženou akumulační nádrží.

V souvislosti s tím se ptám, proč někteří projektanti navrhují předimenzované systémy, které pak kompenzují drahým řešením, když by se dal zvolit systém levnější, jednodušší, méně výkonný a tím pádem nebudu řešit, co s přebytečnou energií?

Domnívám se, že na jedné straně jsou skeptici, kteří stále vidí pasivní výstavbu jako předražený nesmysl a způsob, jak vytahat z lidí více peněz, aniž by jim to něco pozitivního přineslo.

Na druhou stranu jsou zase optimisté, kteří v pasivní výstavbě vidí "grál", kterého chtějí dosáhnout a de facto za peníze svých klientů experimentují. Občas se jim povede něco úžasného, ale často bohužel dojdou do slepé uličky.

Tím samozřejmě nechci říct, že právě Vy do takové skupiny patříte. Určitě je moc dobře, že se toho nebojíte a že se tím snažíte zabývat z hlediska všech problémů a ne jen dosažení co nejnižší spotřeby bez ohledu na náklady.

Přeji Vám hodně úspěchů a spokojených investorů.

Reklama

Přečtěte si na TZB-info

Nové trendy v cirkulárním odpadovém managementu, praxe v EU a dopady na FM odvětví

Vyhodnotenie experimentálnych meraní vnútorného prostredia vo veľkopriestorovej kancelárii so stropnými sálavými panelmi

Jubilejní 10. ročník festivalu otevřených budov Open House Praha v květnu 2024

Chyba úřadů při povolování stavby Masaryk Centre 1 společnosti PENTA

Doporučení tlouštěk pro jednotlivé skupiny zasklení

Přečtěte si na ESTAV.cz

Nový stavební zákon: Jaké jsou požadavky na výstavbu v zákoně? A jaká města budou mít privilegium vlastních předpisů?

Stoletý statek na kamenných základech přestavěli. Propojili prostor a mají moderní bydlení. Silné zdi pomáhají s regulací teploty

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Chytré parkování v Kolíně. Čidla na parkovacích místech hlásí obsazenost parkovišť

Vkusná novostavba s respektem k původní zástavbě Karlína

Reklama