Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Energetická efektivita a termodynamická kvalita vytápění

Autor článku: doc. Ing. Ladislav Böszörményi, CSc., TU Košice
Plné znění článku: Energetická efektivita a termodynamická kvalita vytápění
Anotace článku: Míra environmentální zátěže způsobené konvenčním otopným systémem je přímo úměrná spotřebě paliva a nepřímo úměrná měrnému vytápěcímu efektu. Významně ji však ovlivňuje i druh paliva a kvalita spalování.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: Energeticka ucinnost tepelneho cerpadlaJaromír Bednář09.11.2011 12:51
Energeticka ucinnost tepelneho cerpadlaMilos Laznicka09.11.2011 10:56
Re: Energetická efektivitaJaromír Bednář26.09.2011 20:03
Re (2): Energetická efektivitaJosef Zapletal21.09.2011 17:10
Poznámky Josef Zapletal21.09.2011 17:02
srozumitelnost článkuJosef Zapletal21.09.2011 16:03
Re: Energetická efektivitaVladimír Křen21.09.2011 14:21
Energetická efektivitaStanislav Kormanec20.09.2011 17:59

Příspěvky
Předmět: Energeticka ucinnost tepelneho cerpadla
Autor: Milos Laznicka
Datum: 09.11.2011 10:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 107489
reakce na ...
Souhlasim s nazorem, ze pan Docent prezentuje ponekud jednostranny a mene pozitivni pohled na tepelna cerpadla pri posouzeni miry jejich efektivity / ucinnosti ve vztahu ke zdroji primarni energie pro jejich pohon.

Myslim ze by za podrobnejsi zpracovani stalo posouzeni pripadu, kdy tepelne cerpadlo je alespon z casti pohaneno elektrickou energii z male stresni fotovoltaicke elektrarny - a poradit jak spravne tuto kombinaci dimenzovat pro maximalni efektivitu v zavislosti na tepelne ztrate objektu.

V nasem pripade jsem postupoval empiricky - na strechu dal maximalni pocet panelu co se tam vesel (16.89kWp), dum zateplil ze 168kWh/ctv.m tepelne ztraty na vyslednou ztratu 68.8kWh/ctv.m cimz jsem mohl odstavit stary plynovy kotel o vykonu 36kW a nahradit ho tepelnym cerpadlem vzduch voda od Gtermu (Waterkotte AiQL14kW) ve spojeni s 300l vyrovnavaci nadrzi pro vyvazeni prutoku a snizeni cetnosti spinani invertoroveho TC. Soucasne nebylo nutne jakkoliv zasahovat do vlastni otopne soustavy - radiatoru - ktere pri vyrazne nizsi tepelne ztrate domu jsou vice nez dostacujici i pro provoz pri teplotnim spadu 55/45 a cely system funguje perfektne - pricemz celorocne zvladne vytopit i interierovy bazen.

Financne doslo k rocni uspore cca 60.000 KC (rozdil plateb za plyn a elektrinu pred a po instalaci TC, FVE a zatepleni domu) do ktere nepocitam prijem z FVE, ktery je zavisly na aktualnim nastaveni podminek zeleneho bonusu - nicmene tato uspora zohlednuje tez elektrickou energii vyrobenou nasi FVE a nami spotrebovanou (cca 3 mW).

Nase energeticka bilance za prvni kompletni rok provozu v roce 2010 byla neco malo pres 14 mW celkem vyrobene energie z FVE, z cehoz do site bylo dodano neco malo pres 11mW - zatimco ze site jsme dokoupili cca 10 mW.

Takze vysledna energeticka bilance je pozitivni - o jednu mW jsme do site dodali vice nez ze site nakoupili a neco malo pres tri mW spotrebovali z vlastni vyroby.

Je zrejme ze jsme museli vyuzit "kapacitu" prenosove soustavy pro vyrovnani nepomeru mezi okamzitou vyrobou a spotrebou - prebytek z FVE tam dodat a nedostatek si zase dokoupit - ale vzhledem k tolik diskutovanemu vlivu na zivotni prostredi a snizeni energeticke zavislosti na fosilnich zdrojich energie toto reseni vychazi jako asi zrejme nejcistsi a nejefektivnejsi pro decentralni vytapeni RD / mensich bytovych domu.

K diskuzi na tema jak efektivne podporovat obnovitelne zdroje energie by myslim vyrazne mohl prispet nejaky odbornik z TZB-info protalu, ktery by dokazal propocitat optimalni parametry male FVE ve spojeni s TC pro decentralni vytapeni RD / bytovych domu - tato kombinace - na rozdil od hektaru poli s fotovoltaickymi panely ktere se nelibi nikomu - by mela byt podporovana jako jedna z mala skutecne bezemisnich a energeticky efektivnich kombinaci ktere lze v nasich podminkach pouzit skoro vsude.

Předmět: Re: Energeticka ucinnost tepelneho cerpadla
Autor: Jaromír Bednář
Datum: 09.11.2011 12:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103979
reakce na ...
Tak to vidíte co děláte. O víc než třetinu se za tři letošní čtvrtletí propadl zisk energetického gigantu ČEZ. Co když se takhle bude chovat každý?
To že vaše řešení má logiku ještě neznamená že se bude líbit Čezu a potažmo jeho vlastníkům, tedy státu. Mnohem důležitější je přesvědčit lidi o nutnosti stavby dalších JE a tu elektřinu vyvážet. Nejsem proti JE, to ale jenom do té míry že se spotřebuje doma (ČR) a nebude sloužit k ziskům konkrétních osob. Jsem přesvědčen, že nás Německo velmi brzy přesvědčí o řešitelnosti elektrifikace bez JE, ono to jde ale musí se chtít a to se u nás nekoná.

Předmět: Poznámky
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.09.2011 17:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Tenhle článek je dost tendenčně zaujatý proti tepelným Čerpadlům :

Faktal :

1) množství klasických primárních paliv neustále roste , je falešné říkat že tomu tak není.

2) nejhojnější klasické primární palivo v evropě - uhlí nelze ekologicky nasazovat v malých aplikacích , ale hodí se pro výrobu el. energie.

3) nejlevněšjší palivo Uran je v menších aplikacích nenasaditelný a tvoří jen 6% ceny el. energie / srovnejte si to s plynem /

3) výrobu el. energie můžeme nejsnadněji převédst na jaderné el.ektrárny, které lze považovat za obnovitelný zdroj energie , neboť uranu a thoria pro rychlé reaktrory je na 10 až 50 tisíc let.

4) účinnost el. výroby el. energie bude v blízké budoucnosti u kombinace uhlí + plyn přes 42% neboť většina starých el. je před rekonstrukcí

5) účinnost výroby el. enegie z jádra , která je nižší viz bod 3 a 2 není důležitá neboť uran a thorium nemá alternativní využití a jeho zásoby jsou ohromné.

6) Tepelné čerpadlo je nejlevnějším komfortním zdrojem energie krom toho využívá domácích zdojů energie, proto má silný přínost pro ekonomiku státu naopak dovoz zemního plynu nás oslabuje.

7) náhrada fosilních paliv o kterou autorovi jde je právě nejjednodužší ve výrobě el. energie , kde lze nasadit relativně levné jaderné zdroje. Právě kombinace těchto zdrojů s tepelnými čerpadly je ideální pro státy ,které namají hojné zásoby levně těžitelných fosilních paliv.
Napříkad ČR má podíl nefosilních zdrojů el. energie přes 40% "! Kdežto ve zbytku energetiky dominují fosilní zdroje.

Podíl nefosilních zdojů ve výrobě el. energie bude stoupat, větší využití el. energie v sektroru vytápění je jedinnou cestou jak nahradit v masivní míře používaná fosilní paliva, jejiž těžba a spalování má neblahý vliv na okolí. Všechny ostatní náhrady fosilních paliv nemají dostatečný potenciál.

Například při spotřebě TČ na 1 rod. dům cca 5 MWh/rok lze pomocí TČ nahradit vytápění v cca 2,5 milionech rod. domech v ČR ( tolik jich ani není) přičemž potřebná el. energie by byla kryta současným exportem. Neexistuje zdroj s podobným potenciálem jako TČ , navíc lze očekávat , že majitelé TČ budou v čase investovat do opatření zajišťujících nižší požadovanou teplotu v otopných soustavách - rozšíření radiátorů v kritických místnostech ,při rekonstrukci otopné soustavy přechod na podlahové topení ... To povede k růstu topných faktorů TČ v čase.

8) zemní plyn,
pokud není domácím zdrojem je velmi drahý zdroj tepla ! ČR má malé zásoby nekonvenčního i konvenčního zemního plynu . Kromě Holanska a v možná budoucnu Polska , ale spíše jen částečně (nek. zemní plyn) nemůže žádný stát považovat zemí plyn za domácí zdroj enegie. Těžba zemího plynu se v Eu za posledních 10 let propadla o 25% a dále klesá. Je nepravděpodobné že by v roce 2020 byla těžba zemního plynu vyšší než dnes. Z tohoto důvodu je nutno tento zdroj nahrazovat zdroji jinými v to v těch odvětních , kde je náhrada nejefektivnější. Tepelné čerpadlo ve výborným prostředkem náhrady zemního plynu za levnější domácí zdroj energie.

Předmět: srozumitelnost článku
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.09.2011 16:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Pan Docent má výborný talent podávat složitě jednoduché věci.

Předmět: Energetická efektivita
Autor: Stanislav Kormanec
Datum: 20.09.2011 17:59 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 106645
reakce na ...
Jaderné palivo obsahuje jen 4% uranu 235. Z tohoto množství se v klasické jaderce spotřebuje 20% a zbytek skončí v nevyhořelém palivu. Jelikož parní cyklus má stejnou (ale spíše nižší ) účinnost jako v uhelné kondenzační elektrárně je energetická účinnost jaderky 0,2*0,3=0,06 tj. 6% a to hlavní složku uran 238 nepovažuji za palivo. Podle této teorie nemají JE právo na existenci.

Energetická efektivita výroby a rozvodu el.energie v Německu byla určitě větší než 30% i před 20 lety. Ledaže by v tomto čísle byl započítán vliv JE. I čistě kondenzační tepelná elektrárna má účinnost větší než 30%. Kde jsou vodní, větrné, solární. spalující biomasu a kogenerační zdroje? Optimistický odhat 37% je zvláště v Německu hodně pesimistycky nastaven.

A co energetická efektivita zemního plynu. Opravdu je jeho dobývání a doprava přes půl zeměkoule bez nároků na energie a bez ztrát?

Předmět: Re: Energetická efektivita
Autor: Vladimír Křen
Datum: 21.09.2011 14:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Z tohoto pohledu by na místo v energetice měl mít systém "A1" který využíval neobohacený uran. Při dnešním stavu technologií by to opravdu neměl být problém.

Předmět: Re (2): Energetická efektivita
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.09.2011 17:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Problém je v ceně rychlých reaktorů. Bude trvat ještě 20 než zlevní natolik , aby byly konkurenceschopné oproti III+ generaci.

Předmět: Re: Energetická efektivita
Autor: Jaromír Bednář
Datum: 26.09.2011 20:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103979
reakce na ...
A to ještě není brána na zřetel ztrátovost rozvodné soustavy. (Doplnění pana Komarce)

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama