Diskuse ke článku: Studium chování pórobetonu po zabudování do konstrukce z tepelně-vlhkostního hlediska

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Studium chování pórobetonu po zabudování do konstrukce z tepelně-vlhkostního hlediska

Reklama

Redakce @redakce před 12 roky

Diskuse ke článku: Studium chování pórobetonu po zabudování do konstrukce z tepelně-vlhkostního hlediska

Plné znění článku: Studium chování pórobetonu po zabudování do konstrukce z tepelně-vlhkostního hlediska

Anotace článku: Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

4 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

JH Jiří Hejhálek @jiri.hejhalek před 12 roky

Relativní přínos tohoto článku je asi v tom, že autor na základě svého měření deklaruje výrazné snížení vlhkostní citlivosti pískových a popílkových pórobetonů. Jejich výrobci tak s odvoláním na článek mohou říkat, že vlhkost zhoršuje tepelné vlastnosti pórobertonu cca jen z polovic, než jak tvrdí norma. Nic proti tomu, považuji tyto materiály za dobré.

Problém však je, že autor i recenzent "opomněli" diskutovat, že měření lambd probíhalo v podmínkách termodynamicky uzavřené soutavy; autor zkrátka při nějaké teplotě (jaké vlastně?) zabalil pórobetonové vzorky do igelitových či jakých pytlíků, aby si s okolím nevyměňovaly vlhkost. A potom je ohřál či ochladil na teploty, při kterých měřil lambdy.

To ale není totéž, jako když se definovaná vlhkost ve vzorcích ustálí jako výsledek interakce s okolím při měřených teplotách. Lze to říct tak, že na stavbě se s balením tvárnic do neprůvdušných parotěsů nesetkáváme. Nechci si z toho dělat leglaci, mám na mysli to, že "uzavřený" ustálený stav (který autor při měření lambd docílil), má obecně jiné parametry a chování, než tatáž, leč termodynamicky otevřená soustava.

Vodní pára ma obrovský chemický potenciál. Když vstupuje či vystrupje do/z otevřené soustavy, přináší/odnáší s sebou latentní výparné teplo. Cožpak nestálo za zmínku, že transport výparného tepla je pro měření lambdy dejme tomu zanedbatelný?

Další fakt je, že částečný tlak vodní páry je v pytlíku všude stejný, zatímco v otevřené soustavě se monotónně mění tak, aby spojitě navázal na okrajové podmínky.

Nechci se v textu dál piplat, nic a nikdo není dokonalý. Od autora, který je děkanem stavební školy, jakož i od recenzenta, bychom ale asi čekali hlubší vhled do termodynamické podstaty tohoto problému.

Jiří Hejhálek

JZ Jiri Zach @jiri.zach před 12 roky

JH Jiří Hejhálek @jiri.hejhalekVážený pane Hejhálek,
V příspěvku je napsáno, že měření součinitele tepelné vodivosti bylo provedeno v souladu s ČSN 727012. Jedná se tedy o stanovení tepelné vodivosti v ustáleném stavu (momentálně se jedná o jednu z nejpřesnějších metod stanovení součinitele tepelné vodivosti u stavebních materiálů). Vzorky byly baleny do fólie proto, aby se vlhkost neměnila během měření a bylo možné stacionárního stavu při dané vlhkosti dosáhnout. Měření bylo prováděno při různých středních teplotách, které jsou uvedeny v textu i v grafech. Aby bylo možné popsat skutečný vlhkostní stav vzorků při interakci s prostředím, v němž jsou zabudovány, bylo provedeno stanovení sorpčních charakteristik (viz. graf. č. 1). Příspěvek se věnuje pouze tepelné vodivosti, jako materiálové vlastnosti, nikoli transferu tepla a vlhkosti.
Jiří Zach