Diskuse ke článku: Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí

Reklama

Redakce @redakce před 12 roky

Diskuse ke článku: Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí

Plné znění článku: Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí

Anotace článku: Vyznat se v „úsporách tepla“ je náročné i pro odborníky, natož pak pro laiky. Když nebudeme objekt vytápět, dojde v něm k úsporám 100 %, nebo k žádným? Vyznat se v úsporách znamená pracovat s naměřenými spotřebami, s gradenovou metodou, s převodem hodnot na tzv. „normálový rok N“ a úspory tepla vykazovat z rozdílu hodnot „normálových roků“. Podívejte se s námi, jak takové hodnocení dopadne.

Upraveno administrátorem před více než rokem

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JR Jiří Ráž @jiri.raz

Dobrý den, ano, výpočet průměrné vnitřní teploty objektu vycházi z jeho tepelné ztráty, do které se promítají…

před 12 roky

MB Martin Bajcura @martin.bajcura

Dobrý deň, do výpočtu priemernej vnútornej teploty beriete aj plochy miestností (napr. schodiská, pivnice, sklady) v…

před 12 roky

JR Jiří Ráž @jiri.raz

Dobrý den pane Bajcuro, vztah mezi průměrnou vnitřní teplotou objektu a spotřebou tepla je dán uvedenými vzorci. Je…

před 12 roky

10 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

MB Martin Bajcura @martin.bajcura před 12 roky

Dobrý deň,
pri porovnaní priemernej vnútornej teploty tis(sa ziskami) pri nameranej spotrebe tepla medzi rokmi 2001 a 2003 vidíme že klesla na 17,7C a tak isto medzi rokmi 2003 a 2008 na 10,8C. Ak je preukázané, že sa spotreba 1484 GJ v roku 2008 dosiahla pri priemernej vnútornej teplote 10,8C, je možné že 100% obyvateľov skúmaného objektu žije vo svojich domácnostiach pri priemernej teplote 10,8C?
Alebo v skúmanom objekte je 50% neobývaných bytov?
Ďakujem za odpovede a podnetný článok.
Martin

JR Jiří Ráž @jiri.raz před 12 roky

MB Martin Bajcura @martin.bajcuraDobrý den pane Bajcuro,

vztah mezi průměrnou vnitřní teplotou objektu a spotřebou tepla je dán uvedenými vzorci. Je potřebné si uvědomit fyzikální význam "průměrné vnitřní teploty". Ta neznamená, že by lidé v roce 2008 žili v místnostech s teplotou 10,8°C, která odpovídá naměřené spotřebě tepla BEZ tepelných zisků.
Z TAB.1 vidíte, že pokud součtové vnitřní a vnější tepelné zisky činily 35% a jejich vliv nebyl korigován (snižován) termostatickými ventily, tak průměrná vnitřní teplota objektu v roce 2008 činila 15,4353°C a naměřená spotřeba tepla dokazuje, že v této průměrné teplotě lidé žili. Ale byla to teplota průměrná, která nevylučuje, že v některých místnostech bytů mohlo být plným otevřením termostatických hlavic dosaženo teploty například 22°C, zatímco v nevytápěných místnostech bylo třeba 10°C.
Jestliže po zateplení objektu nebyla snížena teplota topné vody a původní otopné plochy se nezmenšily, tak bylo možné plným otevřením TRV pokrýt zvýšenou tepelnou ztrátu do nevytápěných místností a ještě zajistit přijatelnou teplotu v místnostech vytápěných.
Tato relativní "výhoda" přitom neznamená, že lidé ve vytápěných místnostech spotřebovali stejné množství tepla a v nevytápěných místnostech teplo ušetřili, protože ve vytápěných místnostech spotřebovali tepla mnohem více.
Takováto "výhoda" ovšem vyžaduje, aby teplota vody dodávaná z vnější sítě byla cca o 30°C vyšší, než je potřebné k normálnímu vytápění všech místností. To znamená neekonomický ohřev vody na zbytečně vysokou teplotu, který výrobu a distribuci tepla značně prodražuje. Proto po zateplení všech objektů dodavatel tepla teplotu vody ve vlastním zájmu sníží a lidé o relativní "výhodu" vytápění jen některých místností příjdou.
Nebude-li totiž teplota vody nadměrná, tak plným otevřením TRV už lidé nebudou schopni zvýšenou tepelnou ztrátu do nevytápěných místností kompenzovat. Při správné teplotě vody, odpovídající potřebnému výkonu soustav po zateplení objektů, už bude možné plným otevřením TRV zvýšit teplotu maximálně o 2°C a to nebude při nevytápěných okolních místnostech stačit k zajištění "obyvatelné" teploty v místnostech vytápěných.

Průměrná vnitřní teplota objektu, používaná při hodnocení naměřené spotřeby tepla a ekonomiky vytápění, tedy naměřené spotřebě přesně odpovídá, ale neznamená teplotu, ve které "lidé žili". Je to vlastně vážený průměr všech vnitřních teplot vytápěných i nevytápěných místností v objektu.
Znalost této teploty je podmínkou ke správnému hodnocení úspor tepla zateplením nebo regulační technikou a také k určení, zda při reálném provozu soustavy nehrozí destrukce bytového fondu vlhkostí a plísněmi. Samozřejmě v tom hraje roli i způsob větrání, který je ale již zahrnut v tepelné ztrátě objektu. Obecně lze za nedestrukční provoz ještě považovat vnitřní průměrnou teplotu 16°C při větrání s intenzitou 0,5/h.

JR Jiří Ráž @jiri.raz před 12 roky

Dobrý den,
děkuji diskutujícím za pochopení mého článku. Rád bych dodal, že používáme software, kterým lze určit hodnotu působících tepelných zisků v konkrétním objektu, i jejich vliv na průměrnou vnitřní teplotu. Z naměřené spotřeby tepla je zpětně určena vnitřní teplota objektu bez tepelných zisků a s jejich působením. Z rozdílů obou hodnot a z rozdílů naměřené a správné spotřeby tepla, je určen potenciál úspor tepla a stanovena návratnost investice do seřízení soustavy, kterým se zabrání nechtěnému přetápění objektu a současně se veškerých tepelných zisků využije k úsporám tepla (soustava automaticky odebírá z tepelného zdroje o hodnotu tepelných zisků méně tepelné energie).
Takový postup již v praxi používán je, při spolupráci s firmami i uživateli objektů se plně osvědčuje a nejde tedy o "běh na dlouhou trať", nebo o pouhé teoretické úvahy, kterých by se spolupracující firmy musely obávat. Nejde také o "přístup lidí v odborných firmách", protože se v celém procesu pracuje s konkrétními naměřenými spotřebami tepla, na kterých nemohou lidé nic ovlivňovat.
Z naměřených spotřeb tepla lze průměrnou vnitřní teplotu, dosaženou tepelným působením vlastní otopné soustavy, určit přesně. Proto lze také přesně určit hodnotu přetápění objektu a z ní pak přesné úspory tepla soustavou, která tomuto nechtěnému přetápění zabrání. Vliv tepelných zisků, zvyšujících vnitřní teplotu nad rámec tepelného působení vlastní otopné soustavy, lze pak buď přesně spočítat nebo uvažovat výsledky obdobného přesně spočítaného a podobně provozovaného objektu. Jsme si přitom vědomi, že chování lidí v objektu není konstantní a proto není přesný ani výpočet vlivu tepelných zisků, i když v dlouhodobém úseku měření (zde celý rok) se drobné odchylky nivelují a inklinují k hodnotě dlouhodobého průměru.
Úspory tepla a z nich vyplývající návratnost úsporných opatření, se stanovují ve dvou úrovních, bez tepelných zisků a s tepelnými zisky. Hlavní složkou je tedy tepelné působení vlastní otopné soustavy, které vychází z naměřené spotřeby tepla, je proto korektní a nediskutabilní.
Kompletní software pak umožňuje dovést úsporná opatření až do realizace a je přitom dosahováno dobrých výsledků.
K případné spolupráci dalších subjektů s námi proto není potřebné nic víc, než pouhá ochota řešit skutečné úspory tepla.

Vážím si vyjádření diskutujících k problematice, která je skutečně ožehavá a děkuji.

OM Ondřej Mlčoch @ondrej.mlcoch před 12 roky

JR Jiří Ráž @jiri.razSouhlasím s Vámi, že v mnoha případech lze přesně stanovit honodtu odpadního tepla. Faktem je, že pro vytvoření nějaké prvotní analýzy je třeba vycházet z jednoduchých výpočtů a teprve při zpracování PD se přistupuje k přesným výpočtům. Toto je bohužel dáno i tím, že investor nemá důvěru v úsporná opatření. Většina lidí za tím vidí jen kupu technologie, kterou neznají a z které mají obavy. A taky souhlasím s tím, že je to běh na dlouhou trať, jelikož chápání lidí je často krátkodobé a neprozíravé. Je až tristní, jak se EU snaží zavést pravidla pro novostavby, ale o stávajícíh stavbách se příliš nemluví. Sem tam se objeví snaha o dotace na nízkoemisní zdroje a také na projekty energetických úspor, ale to se vždy jedná o dobrovolné akce. Dokud nebude naše legislativa uzpůsobena tomu, aby se skutečně šetřilo, dokud nebude v tomto směru zavedena přímá podpora státu, tak to prostě bude běh na dlouhou trať. Před několika dny jsem mluvil s jedním naším klientem, který investoval do MaR na výrobní hale a byl doslova nadšen z toho, že má celou investici zpět během první topné sezóny. Pěkně poznamenal, že v ČR je stále spousta lidí zvyklá žít dle zvyklostí minulé doby, kdy se úspory v tomto směru neřešily. Jen mimochodem, pokud mi na email pošlete soft, který použiváte, rád bych se na to ze zvědavosti podíval....ondrej.mlcoch at email.cz.

PK petr kocina @petr.kocina163 před 12 roky

vynikajici clanek.
mozna uz nekteri pochopi proc nektere veci kritizuji.
bude to beh na dlouhou trat.

OM Ondřej Mlčoch @ondrej.mlcoch před 12 roky

Autorovi článku děkuji za tento článek. Je dobře, že někdo něco tak závažného uveřejnil. Pracuji v tomto oboru a úspory počítám podle spotřeby za vybraný měsíc a jeho průměrné teploty, kterou si zjišťuji u ČHMÚ pro danou lokalitu. Výpočet spotřeby dělám jednak ze skutečné spotřeby a jednak obálkovou metodou. Výsledek je rozdílný, ale o více jak 5% to nesmí uhnout. Tuto hodnotu beru jako mezní. Pravdou je, že nejen u vytápění, ale i u jiných úsporných opatření se setkávám s tzv. "výhodnými" počty, kdy se neřeší spousta vlivů na výpočet spotřeby. Nikdo taky neřeší vliv síly větru na ochlazování obálky a pod. Těch vlivů je více a je to opravdu boj. Pro projekty EPC, ale vybírám pokud možno pouze zhodné měsíce co do typu počasí, tak hlavně provozu objektu. Jiná teplota za stejné období se dá jednoduchým vztahem přepočíst, ale jiný způsob provozu a z něj vyplývající tepelné zisky už ne. Tady vidím větší riziko špatného výpočtu, než u jiné teploty vzduchu. Tím chi říct, že takto může chybu udělat každý, ale je třeba investory upozorňovat na to, že data, která poskytují musí být správná!! Je to prostě boj a bez rezervy do žádného výpočtu nejdu. Osobně si dělám rezervu u každé úspory a zatím spím dobře :-).

OM Ondřej Mlčoch @ondrej.mlcoch před 12 roky

Autorovi článku děkuji za tento článek.