Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Podpora jaderné energetiky

Autor článku: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Plné znění článku: Podpora jaderné energetiky
Anotace článku: Agentura STEM prezentovala výsledky průzkumu veřejného mínění zaměřeného na podporu jaderné energetiky v České republice zadaného společností ČEZ. STEM zpracovává průzkumy na toto téma od roku 1994.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Radim Polášek05.07.2012 14:12
Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Michal Bartoš02.07.2012 09:58
Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Vladimír Křen29.06.2012 15:11
Re (9): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bohuslav Vintr29.06.2012 13:38
Re (8): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Michal Bartoš29.06.2012 11:21
Re (7): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník28.06.2012 16:37
Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Radim Polášek27.06.2012 08:33
Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bohuslav Vintr26.06.2012 14:41
Re (5): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník26.06.2012 08:14
Re (4): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bohuslav Vintr26.06.2012 07:02
Re (8): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Radim Polášek25.06.2012 18:18
Re (7): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník25.06.2012 18:13
Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Radim Polášek25.06.2012 18:11
Re (5): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník25.06.2012 16:53
Re (4): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Radim Polášek25.06.2012 16:41
Re (3): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník25.06.2012 15:16
Re (2): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bohuslav Vintr25.06.2012 15:04
pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10Bronislav Bechník25.06.2012 14:13
Propočty možné ceny elektřiny.Radim Polášek25.06.2012 13:45

Příspěvky
Předmět: Propočty možné ceny elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 25.06.2012 13:45 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Nevěřícně kroutím hlavou, jak se tady vydává černé za bílé a mokré za suché.
Dovolte pár propočtů.....
Co se týká nákladů na energie, docela přesně je ilustruje výkupní cena za vyrobenou kilowathodinu. Temelín prodává za tržní cenu nějak 0,8 - 0,9 Kč za kilowathodinu, v tom jsou započteny i všechny externality, náklady na asanaci po ukončení provozu. Tepelné uhelné elektrárny prodávají za tržní ceny za 0,9 - 1,2 Kč za kilowathodinu. Fotovoltaické prodávají za nařízenou pevnou cenu s povinným výkupem mezi cca 7 - 15 Kč za kilowathodinu, cena je stanovena tak, aby se investorům elektrárna zaplatila do cca 15 let. 7 Kč za kilowathodinu dostávají nejnovější FV elektrárny postavené výhradně z levných čínských dílů a často vlastněné asijskými investory, 15 Kč za kilowathodinu dostávají starší FV elektrárny postavené evropskými fotovoltaickými firmami, které později právě kvůli cenové konkurenci asiatů zkrachovaly nebo se staly montovnami čínských výrobců.
Stejné v bleděmodrém to je u větrníků.....
Z ceny zhruba v průměru 5 Kč za kilowathodinu, podle tarifu, kterou platí průměrný spotřebitel, jsou zhruba 3 - 3.5 Kč za distribuční služby rozvodných závodů. Přitom potřeba distribučních služeb pro stabilní klasické zdroje elektrické energie dodávající elektřinu trvale bez větších výpadků je několikrát menší než potřeba distribučních služeb pro alternativní zdroje elektrické energie charakteristické pravidelnými dopředu obtížně předvídatelnými výpadky v produkci. Vzhledem k tomu, že nestabilních obnovitelných zdrojů je u nás nyní tuším 13 % , většinu energetického mixu zatím tvoří naštěstí stabilní klasické zdroje, dají se odhadnout náklady na distribuci elektřiny z klasických zdrojů na cca 1 - 2 Kč za kilowathodinu. Neboli kdyby u nás 100 % energie šlo z klasických zdrojů, jaderných, uhelných velkých elektráren, stála by kilowathodina cca korunu výkupní ceny od výrobce plus cca další 1 - 2 koruny na distribuci. Neboli cena elektřiny by klesla na polovinu, kolem 2,50 za kilowathodinu.
Pokud by naopak teoreticky 100 % spotřeby elektřiny bylo z alternativních zdrojů, cena elektřiny by se složila ze zhruba v průměru 10 Kč výkupní ceny za výrobu kilowathodiny plus takových 15 - 25 Kč přirážky za distribuční služby rozvodných závodů nutných pro zajištění trvalé dodávky elektřiny z těchto nestabilních zdrojů. To vychází pro koncového spotřebitele tak na desetinásobek ceny elektřiny z klasických zdrojů, asi 25 - 35 Kč za kilowathodinu.
Mimochodem, při takové ceně energie už by byly pro spotřebitele ekonomicky životaschopné ostrůvkové systémy zásobování elektřinou z klasických dieselagregátů.

Předmět: pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.06.2012 14:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Nevěřícně kroutím hlavou nad tím, jak dokážete z pravdivých informací vyrobit takovou demagogii. Hned v úvodu zaměňujete výrobní a prodejní cenu, vzápětí zaměňujete distribuční služby a podpůrné služy a další překrucování následuje.
Jsou dvě možnosti: buď nevíte, o čem píšete, nebo to naopak víte velmi dobře, ale lžete.
Koncovým odběratelům je jedno, za kolik elektrárna elektřinu vyrobí, důležité je, kolik za ni zaplatí na faktuře.
Daňové poplatníky by navíc měly zajímat externality, tj. náklady, které se platí například z daní nebo ze zdravotního pojištění. Jenže o tom se v novinách nedočtete.
Co se týče FVE v ČR, většina má české vlastníky. Pravda, někteří se schovávají za zahraniční investiční fondy, možná proto, aby se mohli soudit o ušlé zisky ze solární daně, jak jim poradili čeští daňoví poradci ještě v době, kdy se o solární dani ani nemluvilo, ale to je vedlejší kapitola.
V současnosti je podíl fotovoltaiky 3 % a větru a malých vodních elektráren dohromady cca 1 %. To jsou všechny zdroje závislé na počasí. Kde jste vzal 13 % je pro mě záhadou.
Cena elektřiny z Vámi vychvalovaných špinavých zdrojů však vylétla už v roce 2009, tj. v době, kdy tady podíl OZE byl hluboko pod 8 %, z toho fotovoltaika a vítr dohromady dávaly tak 1 %. Od té doby podíl OZE prudce roste a cena elektřiny na burze klesá.
Malé fotovoltaické elektrárny na střechách domů prokazatelně snižují ztráty v distribuční (ale i v přenosové) soustavě. Kromě toho elektřina z OZE je ze zákona určena na krytí těchto ztrát. Distribuční spolčenosti ji proto mají zdarma. Zdá se však, že podle metodiky ERÚ ji přesto zaplatíme ještě jednou.

Výkupní cena z VTE je cca 2,2 Kč/kWh, z FVE dnes 6 Kč (obojí přitom klesají), z bioplynových stanic 4 Kč, z biomasy 4,5 Kč, z malých vodních elektráren 3 Kč. Opravdu bych rád znal matematický aparát, který dovoluje z těchto čísel vytvořit průměr 10 Kč/kWh.
Hlavní ale je, že než dosáhne podíl OZE 100 %, bude nějakou dobu trvat. Jaká v té době bude cena uhlí nebo jaderného paliva, hodně závisí na tom, kolik bude jaderných a uhelných elektráren.

Předmět: Re (2): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.06.2012 15:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
To je hezké, že zmiňujete všechny složky ceny.
Neměl byste tedy zapomenout na všechny složky také u FV a ostatních alternativních zdrojů.
FV elektřina samozřejmě není zadarmo a nulová cena je jen "účetní trik", který si vymohla zelená loby.
Ve skutečnosti za ni platíme nejen v příspěvku na OZE, který každý objeví při pozornějším zkoumání své faktury za elektřinu.
Část platí přímo stát (tedy my všichni z daní). Celkem je to nyní 0,58 kč/kWh. To je už celkem dost, když ze zdrojů s největší výrobou (uhlí a jádro) je výkupní cena cca 1 kč/kWh. Navíc je ta podpora "dočasně" na 20 let. A bude čím dále hůř, protože i přes omezení ty alternativní zdroje sice už méně, ale stále dotujeme, a budeme dotovat i ty další v budoucnu připojené.
A protože to šlo u FV (a bude se na tom dlouho vydělávat, což stát zaručil), tak to zkoušejí další. Momentálně bioplyn. A i ten ČEZ si řekl: když mohli zaručit dlouhodobě FV, proč ne jádro? Taková Pandořina skříňka.
Co se týká jádra, nepodporoval se vývoj elektráren, ale jaderných zbraní. Elektrárna byla vedlejším produktem a výrobnou plutonia.
Také nynější reaktory na obohacený uran nejsou technickou nutností, ale politickým rozhodnutím. Např. náš první reaktor v A1 byl na ochuzený uran naší vlastní produkce. Důvodem k jeho odstavení bylo kromě technických poruch (odstranitelných dalším vývojem - jednalo se o prototyp) hlavně politický nátlak a obava ze šíření jaderných zbraní, kdyby se ve světě rozšířily podobné reaktory.
Nyní jsou nadějné zejména množivé reaktory a reaktory využívající k výrobě energie jaderný odpad. Zvláště ty druhé by mohly vyřešit spoustu problémů.
Obnovitelné zdroje, včetně FV mají své místo. Ale zaručené zisky po dobu 20 let, to je pro ostatní podnikatele "z říše snů". Bylo chybou dotovat výkupní cenu a ještě k tomu dopředu a neodvolatelně.
Ideální využití FV vidím ostrovně pro klimatizaci velkých kancelářských komplexů. Čím více svití slunce, tím větší spotřeba energie na klimatizaci - tím vyšší výroba z FV na střeše.
Proč se to nedělá takto a bez dotací ? Že by to vycházelo levněji kupovat energii pro klimatizace ze sítě?

Předmět: Re (3): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.06.2012 15:16 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Fotogalerie:
Opakuji stále dokola, vysoké náklady na podporu OZE v ČR jsou politická chyba, za kterou jsou zodpovědní zejména tehdejší ministr průmyslu Tošovský (předtím i nyní šéf ČEPS), nefunkční sněmovna, kde ODS obstrukcemi znemožnila přijetí nejen tohoto zákona a nejmenovaní velcí investoři s významným vlivem v politice, v jejichž zájmu bylo prodloužit nepřiměřenou podporu do roku 2010. V původním návrhu, na němž pracoval Bursík bylo 10 %, ve sněmovně nikdo (tedy ani Šedivá) o fotovoltaice neuvažovat, diskutovalo se o větru, Zelení v roce 2009 už ve vládě nebyli, neexistovalo ani CZEPHO ani Aliance pro energetickou nezávislost, Czech RE Agency propagovala 100 MWp FVE ročně...

Jenže tento článek je o názorech veřejnosti na podporu jádra.
A ta byla vždy vyšší, než podpora OZE. Nejen na vývoj zbraní, ale i na výzkum a vývoj výroby energie. Viz přiložený obrázek.

Předmět: Re (4): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Radim Polášek
Datum: 25.06.2012 16:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Hm, vysoké náklady na podporu OZE není žádná politická chyba. Nebo pokud je, tak jen z malé části.
Vysoké náklady na OZE jsou už z fyzikálních principu, jedná se o využití zdrojů, kde je energie příliš "zředěná" nebo kde je vyráběná elektrická energie příliš nekvalitní, aby byla využitelná dnešním průmyslem. Nebo kde se jedná prosazením těchto zdrojů o příliš velkou ekologickou stopu a tudíž zbytečné vynakládání drahých materiálových zdrojů anebo zbytečně velké ničení životního prostředí. Jejich využití je pak protlačeno ekologickou lobby, které tento průmysli používá k ekonomickému zajištění či přímo k realizaci svých nadměrných zisků .
Neexistuje stát, kde by výroba OZE existovala bez rozsáhlé a umělé ekonomické podpory.

Předmět: Re (5): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.06.2012 16:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Kdyby podpora spotřeby fosilních paliv nebyla o řád vyšší, byla by podpora OZE možná zbytečná.
http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/dotace-fosilni-oze

A kdyby výzkum energetické efektivnosti a OZE byl podporován stejně, jako výzkum jádra, byly by dnes cenově taky jinde
https://forum.tzb-info.cz/8739-diskuse-ke-clanku-podpora-jaderne-energetiky?idtext=6#text5

Předmět: Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Radim Polášek
Datum: 25.06.2012 18:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
A jak vlastně ta podpora spotřeby fosilních paliv, co má být údajně o řád vyšší než podpora OZE, probíhá?

Předmět: Re (7): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.06.2012 18:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Zkuste se zeptat u agentury Bloomberg.
Nebo Faitha Birola z Mezinárodní agentury pro energii.

Předmět: Re (8): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Radim Polášek
Datum: 25.06.2012 18:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
A co kdybyste mi to vysvětlil Vy? Když tady o tom takhle přesvědčivě neochvějně píšete, tak určitě víte, jakým konkrétním způsobem jsou ty fosilní paliva zvýhodňována proti OZE.

Předmět: Re (4): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.06.2012 07:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Nezlobte se na mne, ale zcela odbíháte od tématu. Zatím píšete prakticky jen o podpoře OZE a hlavně fosilních paliv. A navíc v tajemných náznacích bez konkrétních informací. Také by mne zajímalo co vše bylo započteno do podpory využití fosilních paliv. (Ne že by nebyla). Petrolejáři podporují prodej benzínu, nafty a topného oleje, Výrobci reaktorů a elektřiny z jádra jádro, výrobci FV panelů FV parky, větrníků větrníky atd....
Vratmě se k tématu.
Výroba jaderných zbraní je s JE spjata velmi těsně. Náklady na vývoj nelze oddělit. A na vývoji zbraní (a hlavně jaderných) se nikdy nešetřilo.
Několik příkladů: Typ reaktoru z Černobylu - byl takový (ne příliš vhodný pro výrobu energie), protože byl původně určen jen pro výrobu plutonia do jaderných zbraní.
Všechny jaderné reaktory produkují "surovinu" pro jaderné bomby.
Celý systém obahacování uranu byl vyvinut pro výrobu jaderných zbraní. Jadernou bombu na rozdíl od elektrárny z ochuzeného paliva neuděláte.
První (pokusné) jaderné reaktory byly postaveny k výzkumu jaderných reakcí pro výrobu jaderných zbraní. Teprve následně bylo využití v energetice.
Systém současně používaných energetických reaktorů na obohacené palivo je dán smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Proces obohacování má omezit nekontrolované šíření. Obohacování je soustředěno jen v několika jaderných velmocech.
Otázkou je Írán apod, kde se ale také vývoj zbraní maskuje energetikou.
Tak jak byl materiál na výrobu bomb vyroben v energetických reaktorech (a kam pak započtete náklady ?), tak je zase v reaktorech likvidován jako palivo.
Nové typy reaktorů by měly být schopné proměnit na energii veškerý "horký" jaderný odpad. Tedy i ten z vysloužilého zařízení jak JE, tak i závodů na výrobu bomb.
Pokud byste chtěl "široce" započítat náklady na vývoj např. FV, musel byste začít někdy s koncem 2 sv. války a vývojem výroby křemíku a polovodičů počínaje prvním tranzistorem. Protože to vše je základem pro výrobu FV. To byste se nákladů na vývoj FV nedopočítal. Protože i FV je vlastně vedlejším produktem celé polovodičové techniky.
p.s. Samozřejmně jsou i náklady na na vývoj samotného energetického jaderného reaktoru. Ale to je v podstatě velmi prosté zařízení. Drahý je na tom především požadavek na absolutní dlouhodobou spolehlivost v extrémních podmínkách. Ale i tak náklady na vývoj samotného reaktoru jsou jen velmi malým dílem celkových nákladů. Ostatně i zbytek celé JE kromně reaktoru už je stejný, jako u ostatních tepelných elektráren.

Předmět: Re (5): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.06.2012 08:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Myslím, že graf v příspěvku, na který reagujete je mnohem konkrétnější, než Vaše reakce. Další konkrétní informace jsou v jiných diskusích. Nejsem tu od toho, abych pokaždé všechno přepisoval. Odkaz na analýzu agentury Bloomberg nebo IEA jste právě Vy téměř určitě zaregistroval, protože jste se diskusí, kde jsem na ně odkazoval, s vysokou pravděpodobností zúčastnil.

Za konkrétní připomínky děkuji, v grafu skutečně chybí investice do vývoje jaderných elektráren v 50. a 60. letech, kdy OZE ani energetická efektivnost nebyly podporovány vůbec.
Jinak je pravda, že jaderná energetika dosud žije z armádních projektů, 2. 11. 2011 v přednášce na FJFI to prohlásil Aleš John z ÚJV Řež. Tato podpora však v průzkumech OECD zahrnuta není, což však pouze zvyšuje propastný rozdíl mezi podporou OZE a JE.

Aby se mohly rozšířit tolik vychvalované rychlé reaktory s uzavřeným cyklem paliva, je nutno nejdříve:
1) vyvinout bezpečné a spolehlivé rychlé reaktory
2) vyvinout bezpečný a spolehlivý recyklační proces
3) zrušit smlouvu o nešíření jaderných zbraní
Jenže k tomu bychom nejdříve potřebovali odnaučit se válčit.
Kromě toho k 1) a 2) máme ještě hodně daleko, ve většině případů někde mezi teoretickým konceptem a prvními experimenty, jeden nespolehlivý prototyp a několik prototypů odstavených pro bezpečnostní problémy (https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8384-budoucnost-energetiky )
Největší problém jaderné energetiky jsou lidé. Jak Ahmadínežád, kterému nikdo nevěří, že chce vyrábět elektřinu, tak technik, který omylem vypnul reaktor v Dukovanech, nebo ředitel, který zapomněl na bezpečnostní prověrku...
V současnosti je vážným problémem už skutečnost, že lidi nejsou = chybí odborníci jak pro obsluhu, tak pro výstavbu jaderných elektráren.
A to jsem vynechal úmyslné podvody, jako když například manažer firmy, která jaderné elektrárny staví, koupí levnější ocel na nádobu reaktoru...
Naštěstí pro nás jsou lidské chyby fatální jen někdy. Jenže čím více reaktorů by bylo v provozu, tím více by bylo lidských chyb spojených s jejich provozem. Lidé prostě dělají chyby.

Předmět: Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.06.2012 14:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Nikdo po Vás nechce, abyste něco přepisoval. Ale nějaký odkaz případně s navedením na jeho konkrétní stránky by se hodil.
A ne jen mě. Předpokládám, že tuto diskusi čte více (hodně) lidí.
Pro otázku šíření a nešíření jaderných zbraní není zásadní používání množivých reaktorů. Tam jde spíše o otázku závodu na zpracování jak uranové rudy (obohacování), tak vyhořelého paliva klasických reaktorů. Materiál na výrobu jaderných bomb jde nejjednodušeji získat z vyhořelého paliva dnešních energetických reaktorů.
Zásadní je tedy otázka kontroly těchto zařízení. Samotní reaktory JE nejsou z pohledu šíření jaderných zbraní v podstatě problém. Pokud (jako třeba u nás) kupujeme připravené palivo a vyhořelé zase předáváme ke zpracování.
Zpracování jaderného odpadu je třeba řešit v každém případě a jeho zpracování v odpovídajících (vyvíjených) reaktorech by bylo nejlepší řešení. Lepší, než koncentrování a ukládání. Nejde jen o odpad po JE, nebo výrobě bomb. Jaderného odpadu je dost i z jiných činností.
P.s. Pandořina skříňka jaderných zbraní byla už dávno otevřena a tím, že by se vyspělý svět vzdal jaderné energetiky nezabráníme jiným státům, aby JE, ale hlavně bomby vznikaly u nich.

Předmět: Re (6): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Radim Polášek
Datum: 27.06.2012 08:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
My už ale bezpečné a spolehlivé jaderné reaktory máme. Jsou to současné reaktory, do kterých se od těch 40 let minulého století vložily ty obrovské prostředeky v řádu miliard. Ty miliardy nebyly vynaloženy zbytečně, výsledkem je dospělý stabilní a bezpečný reaktor. Plus navíc se další miliardy nalily do jaderného výzkumu napůl zbytečně po Černobylu , pod tlakem nevzdělaných zelených ideologů. Nyní jsou dnešní jaderné reaktory ve fázi hotového "dospělého" výrobku, kdy by se měly co nejvíc využívat, protože potřeba investic do jejich dalšího zdokonalování je už malá, zatímco jejich užitná hodnota je vysoká , životní cyklus současných jaderných reaktorů se nyní dostává do fáze, kdy se investice vložené do jejich rozvoje v předchozích 60 letech začínají a s vysokým zůročením vracet.
Je ještě další důvod, proč by měl vyspělý svět začít co nejdříve se stavbou nových jaderných reaktorů. Jaderná elektrárna je mimořádně složitý výrobek a díky tlaku těch nevzdělaných zelených ideologů v posledních 20 letech se stavěly nové reaktory minimálně. Ve vyspělém světě se dovednosti kvalifikovaných lidí nutné k realizaci takového složitého investičního celku vytrácí, zatímco v Číně, Indii a dalších rychle se rozvíjejících zemích s objemem práce, která se tam z dnešních vyspělých zemí přestěhovala, a následně s přebytkem obchodní bilance a financí, roste prudce i potenciál jejich technických inovací. Zatímco v takzvaných vyspělých zemích s rostoucím zadlužováním, ubytkem objemu práce ve výrobním sektoru a s neochotou mladé generace na sobě tvrdě pracovat potenciál technických inovací klesá.
Dneska ještě dokáže Evropa nebo Amerika vlastními technologiemi postavit na špičkové úrovni jadernou elektrárnu, vyvinout třeba Airbus nebo třeba vysoce dokonalou vojenskou techniku, ale klidně už za takových 20 let mohou být čínské či jiné technologie v těchto oborech o tolik lepší, že nezbude nic jiného než důležité technologické uzly či celé výrobky od nich kupovat.

Předmět: Re (7): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.06.2012 16:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Jenže ty reaktory pokrývají pouze 2,8 % světové spotřeby energií.
A jejich bezpečnost končí u Ahmadínežáda.

Předmět: Re (8): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Michal Bartoš
Datum: 29.06.2012 11:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110052
reakce na ...
Děkuji panu Bechnikovi za jeho argumentaci. Plně se s ním ztotožňuji. Zároveň se domnívám, že by věřejné diskusi prospělo méně extremismu z obou stran. Dle mého soudu z fyzikálního důvodu jsou jaderné elektrárny dobré tam, kde je stálý a velký odběr - tedy spíše u Ostravy nebo v Praze. Pokud jsou tak bezpečné jak se říká, tak by to neměl být problém. Rozhodně je nesmysl stavět je v jižních Čechách. Fotovoltaika je zase ideální pro státní úřady, klimatizované kanceláře a domácnosti obecně, kde je 90% odběru přes den. Rozhodně je nesmysl stavět je na orné půdě. Prosklené klimatizované budovy by ji měly mít povinně.
Jako ekonoma by mne zajímalo, zda a jak jsou ve výrobních cenách elektřiny z jaderných elektráren (kolem 1Kč/kWh) započítány i odpisy a úroky z úvěrů, to je totiž zrovna u jaderných elektráren docela velká položka. Jinak diskusi zdar.MB

Předmět: Re (9): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.06.2012 13:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Co se týká klimatizování kanceláří, tak to je pro využití FV ideální.
Psal jsem už o tom a ptám se odborníků (p. Bechnika), proč tohle a bez dotací nefunguje ?
U domácností už to ale tak snadno nepůjde. Proti letnímu přehřívání mi připadá zcestné instalovat FV a klimatizaci, když by stačilo vnější stínění. I když sluneční energie je zadarmo, tak výroba celého souboru technických zařízení také zanechává svou stopu.
Navíc systém zeleného bonusu, je nastaven tak, že čím více spotřebuje, tím lépe. Takže proč stínit a odevzdat zadarmo (nebo téměř zadarmo) energii do sítě. To raději spotřebovat v klimatizaci, nebo ohřát bazén a dostat za to ještě slušně zaplaceno.
Jinak většina rodin přes poledne není doma (rodiče v zaměstnání a děti ve škole), takže těžko využijí špičky výroby FV.
Naopak ve špičce spotřeby kolem 17 hod. a hlavně v zimním topném období už zase není výroba (po západu slunce).
Jinak Temelín je určen hlavně pro zásobování Prahy a středních Čech. Ony ani velké uhelné elektrárny se nestaví bezprostředně u velkých měst. Pro jižní Moravu + Brno to jsou Dukovany, pro Ostravskou aglomeraci se plánovaly Blahutovice.
p.s. Nezapomeňte, že naše JE byly ještě stavěny (Temelín plánován a stavba začala) v době, kdy u nás vše financoval stát (ale taky stahoval všechny zisky).
Směrem na západ od nás, ale teď i zde je to otázka financování soukromé firmy, která si musí sama vydělat. Státní účast, pokud nějaká vůbec je je minimální. Taktéž financování vývoje součástí běžných reaktorů je problém soukromých výrobců.
Na rozdíl od OZE (včetně FV) nikdo energii z jádra nedotuje. A to si JE musí ukládat bokem i na svou likvidaci.
Mimochodem i to "srážení" ceny el. energie na burze výrobou z FV je "vylobováno" a nemá oporu v ekonomických zákonitostech. Jakákoliv levně dodaná el. energie z FV, totiž srazí cenu energií ze všech zdrojů na svou úroveň nehledě na to, že je připojena přednostně. Tedy srazí cenu celého mixu, i když správně by měla být cena určena nějakým váženým průměrem. Přitom výkupní cena FV je dotována příspěvkem a je státem zajištěna ziskovost výroby 20 let.

Předmět: Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Vladimír Křen
Datum: 29.06.2012 15:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Několikrát zde byla zdůrazňována nízká cena elektrické energie z FV na burze. Zde je vždy cena určována zájmem o danou komoditu. To znamená že pokud je cena na burze nízká tak o ni obchodníci nemají zrovna velký zájem. Jinak se neprosadí její prodej. Nebo snad funguje burza na jiných vlastnostech komodit?

Předmět: Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Michal Bartoš
Datum: 02.07.2012 09:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110052
reakce na ...
Díky za reakci. Rodiny sice doma nejsou, ale důchodci jsou a mámy s malými dětmi taky perou oblečení nejraději když svítí slunce, když je vedro spínají častěji ledničky a mrazáky, běží filtrace bazénů a nemálo lidí stále ještě dělá na směny. Navíc decentrální soustava umožnuje, aby můj malý přebytek zužitkoval soused, podnikatel vedle nebo si mohu něco akumulovat na večer. (Pan Bechnik by určitě dokázal sehnat denní profil spotřeby). Ve vedrech navíc mohou mít jaderky problémy s chlazením. Pálit uhlí v horkém létě abych vyrobil elektřinu je úplně mimo. Uhlí patří jen do tepláren a tedy na zimu. Výkyvy v soustavě vyrovnávat plynem a vodou.
Problém je v tom, že by velké společnosti přišly o velké zisky.
Proto jsem na zemi a nevěřím, že by se to někdy realizovalo.
MB

Předmět: Re (10): pouze v případě, kdyby průměr z 2, 3, 4 a 6 byl 10
Autor: Radim Polášek
Datum: 05.07.2012 14:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Proč klimatizace poháněná fotovoltaikou v praxi nefunguje? Ona funguje, ale je to potom klimatizace na podstatně vyšší cenové hladině.
Podívejte se na ceníky FV panelů. Panel o rozměrech zhruba 900 x 1600 má uváděný výkon kolem 250 watt a stojí okolo 6 - 8 tisíc.
Na dobrou klimatizaci potřebujete, řekněme takové dva kilowatty elektrického výkonu , to jsou panely za 50 - 60 tisíc plus měnič (nutně kvalitní nízkoztrátový a pro dobrou klimatizaci raději třífázový) a další "bižutérii" kolem toho za takových 20 - 50 tisíc. FV zdroj pro takovou klimatizaci klidně může dosáhnut ceny takových 100 tisíc. Když se bude počítat životnost stejná jako u Fv elektráren, vyjde cena elektřiny z takového zdroje stejně anebo ještě více než je dotovaná výkupní cena z fotovoltaických elektráren, takže tak 7 - 10 Kč za kilowathodinu.
Většina provozovatelů tedy jako klimatizaci použije levné splitové tepelné čerpadlo za takových řekněme 20 tisíc, které bude napájet běžnou elektřinou za tarif pro tepelná čerpadla za takových 4,50 za kilowathodinu než aby pro stejný účel investovala 100 tisíc do fotovoltaiky a takových 30 - 50 tisíc do nějaké lepší klimatizace.
Přirozeně dalo by se s tím všelijak čarovat, nechat FV panely vydělávat prodejem přebytků elektřiny, takže provozní nákaldy by se snížily, ale furt to bude složité zařízení za vysokou cenu, které bude plnit funkci několikrát levnějšího , jednoduššího zařízení s nižšími provozními náklady.
Klimatizaci napájenou fotovoltaikou tedy dneska používají pouze bohatí nadšenci.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama