Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie

Autor článku: Ing. Jan Melichar, Ph.D., Mgr. Vojtěch Máca, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
Plné znění článku: Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie
Anotace článku: Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 42   starší >>
Příspěvky
Předmět: tabulka 1
Autor: petr kocina
Datum: 01.10.2012 12:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100182
reakce na ...
kde jsou vyhodnocene solarni termicke panely??? nejak je nemohu najit.
rozsireni je na RD vetsi nez v pripade FV.

Předmět: Re: tabulka 1
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2012 15:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Článek je o externalitách výroby elektřiny, nikoli tepla.

Předmět: Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 12:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Co se týká vlastních externích nákladů na výrobu elektrické energie ve smyslu tohoto článku , nějaké vyčíslení má podle mně smysl jedině v nesvobodné společnosti, kde bývá ekonomika podřízena diktátu vedení státu.
Ve svobodné společnosti vyčíslování nemá význam, protože pokud se jedná o jednoznačně vyčíslitelné a doložitelné náklady, jsou už vlastním principem fungování svobodné společnosti k nákladům výroby přičteny. Buď dobrovolným přiznáním těch nákladů výrobcem elektřiny a jejich zahrnutím do celkových výrobních nákladů nebo nedobrovolným zahrnutím těchto nákladů do celkových nákladů demokratickými opravnými prostředky, soudy a podobně. Do celkových nákladů na výrobu elektřiny nejsou ve svobodné společnosti zahrnuty pouze ty náklady, které nejsou jednoznačně vyčíslitelné a doložitelné, případně na jejichž výši, způsob vyčíslování, doložitelnost a podobně mají různé skupiny a vrstvy obyvatelstva rozdílné názory. A tudíž je třeba nejdřív zase na výši těchto externích nákladů získat nějaký politický konsenzus. Pokud zase na to přistoupí výrobce energie, stanovovat náklady a tudíž nakonec i cenu jeho výrobku, elektřiny, na politickém principu a ne na ekonomickém.
Ale v Evropě se už stávaly a stávají i divnější věci ......

Předmět: Re: Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 12:45 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
"Zajímavá" domněnka.
Musel byste být neuvěřitelně naivní.
Spíš si však myslím, že si děláte srandu.
Rád bych totiž viděl podnikatele, který dobrovolně zahrne do ceny zvýšené náklady na zdravotní péči všech lidí, kterých se jeho dopady dotýkají. Ukažte mi jediného, který to dělá.
Doporučuji navštívit Radvanice.
I tak prokazatelná věc, jako čištění odpadních vod musela být podnikatelům vnucena zákonem. A trvalo to řadu let.
Dokonce i pozitivní věci, které podnikatelům vydělají, musí být často vynucovány.
Možná však máte pravdu a my žijeme v nesvobodném světě ovládaném velkými firmami.

Předmět: Re (2): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 13:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Pročpak asi myslíte, že třeba na ztrátu ruky nebo pouhého prstu na ruce můžu uzavřít libovolný počet pojištění na libovolné pojistné částky i na libovolnou celkovou částku? Zatímco při pojištění třeba baráku můžu uzavřít pojištění na pojistnou částku maximálně rovnou ceně toho baráku? A jen jednou? A pokud to udělám na vyšší částu, jedná se o pojistný podvod?
No protože někomu stačí za jeden ztracený prst třeba jen 5 tisíc a za ruku třeba jen 15 tisíc a druhý si toto cení třebas na 700 tisíc a na 2 milióny. A oba dva mají pravdu! Zatímco náklady na opravu poškozeného baráku se dají přesně a jednoznačně vyčíslit jen jednou jedinou částkou přesnou doslova na korunu.
Zkuste nad tím uvažovat a nenuťte všem lidem stejně náhrady za prst třeba 100 tisíc a za ruku třeba 500 tisíc.

Předmět: Re (3): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 15:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Zauvažovat byste měl spíše Vy, začínáte to s tím překrucováním přehánět.
Cena za ztracenou končetinu s náklady na léčbu vůbec nesouvisí. Cena, kterou dostanete za ztracenou ruku je rovna ochotě platit za pojištění = čím více jste ochoten platit, tím více dostanete, právě proto, že o ceně ruky si rozhoduje každý sám. Ani nemusíte uzavírat více pojistek, můžete uzavřít velkou pojistku s jednou pojišťovnou.
Cenu domu si ale nemůžete určit sám, ta je daná, a od ní se odvíjí výše pojistného tak, aby v ideálním případě pojistné plnění pokrylo náklady na opravu, ale pojišťovna na tom vydělala. Pojišťovna v případě domu hradí všechny prokázané náklady. Chtít je proplatit dvakrát je nějaké divné. Pokud je člověk ochoten platit za jeden dům dvě pojistky, znamemá to, že počítá s pojistnou událostí, což je podezřelé, protože pravděpodobnost takové události je velmi malá.
Náklady na léčbu lze vyčíslit stejně přesně, jako náklady na opravu domu. Můžete uzavřít pojištění léčebných výloh. Pojišťovna Vám potom proplatí skutečné náklady, ale stejně jako v případě pojištění domu je proplatí jen jednou.

Předmět: Re (4): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 16.09.2012 17:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Ovšem externality ve smyslu tohoto článku nejsou vázány, přeneseně řečeno, na cenu léčení za ztracenou ruku. Jak naznačujete Vy. Výše externality je vázána na částku, na jakou si ten který člověk tu ruku cení. ( a proto jeden chce za ztrátu ruky třeba těch 15 tisíc a druhý třeba 2 milióny)
Toto dokazuje i citát z článku .
"Ekonomické hodnocení externalit

Teoretické základy ekonomického hodnocení externalit vycházejí z ekonomie blahobytu, kdy se ekonomická hodnota environmentálního statku odvozuje z preferencí jednotlivců. Pro stanovení velikosti změny blahobytu se používají ekonomické ukazatele změny blahobytu. Tyto ukazatele vycházejí z uspokojení jednotlivce a jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Peněžně vyjádřené dopady uvažovaných změn pak mohou být agregovány pro dotčenou populaci."
Nezdá se mi, že by ve zbývající části článku byl tento citát popírán, je naopak rozvíjen.

Předmět: Re (5): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.09.2012 19:35 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
A protože lidé si své zdraví cení stále více, je jasné, že údaje zastarávají a jsou v současnosti podhodnoceny.

Předmět: Re (2): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 13:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
a co se týká Radvanic, tak dneska se tam i někteří lidé přistěhovávají. Neboli benefit nízké ceny bydlení a blízkost zaměstnání se jim zdá vyšší než externalita vyvolaná znečištěním ovzduší. Jiní se zase stěhují pryč, jejich měřítko je tedy opačné.
Podle koho budete tedy příslušnou externalitu počítat?

Předmět: Re (3): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 14.09.2012 14:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Pořád se oponentí ohánějí Fukušimou. Přitom stačilo vystavět elektrárnu nad předpokládanou záplavovou oblastí a bylo po problémech. Je to jenom o penězích. Vystavím elektrárnu mimo nebezpečné území, budu požadovat na obsluze řešení případných problémů se ztrátou napájení a vrátí se to opět s nárůstem nákladů na zabezpečení. Proč nebyla elektrárna vybavena takovým zabezpečeným napájení že by nebyl problém dochladit reaktor. Opět je to o penězích. Prostě každá sranda něco stojí. Kde je příslovečná Japonská pečlivost v projekčním řešení?

Předmět: Re (4): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 15:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Celý problém je v tom, že Japonci si prostě mysleli, že pravděpodobnost takové události je menší než 1 : 1 000 000, vše ostatní bylo příslovečně japonsky pečlivé.

Předmět: Re (5): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 14.09.2012 15:59 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
To zmená že chyba není v jádru ale ve vyhodnocení pravděpodobnosti uvedené poruchy. V oblasti jako je Japonsko podcenit možnost kolizního přírodního jevu je opravdu trestuhodné.

Předmět: Re (6): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 16:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Podle Vás tedy, když člověk dostane z ozáření rakovinu, na kterou zemře, nemůže za to ozáření, ale rakovina.
:-)
Dobrý vtip.

Samozřejmě, že uran za nic nemůže, kdyby jej člověk nechal v zemi, k tavení reaktoru by nikdy nemohlo dojít.

Předmět: Re (7): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 14.09.2012 16:26 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Co vás opravňuje k takové to vazbě. Je to stejné jako když řeknete že je nutno nechat ropu v zemi aby nebyly nehody z automobilismu.

Předmět: Re (8): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 16:35 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Napsal jsem: kdyby... pak... (= faktické trzení, jehož pravdivost lze snadno dokázat)
Vy píšete: je nutno... aby... (= etické tvrzení, jehož pravdivost nelze dokázat vůbec)

Vaše tvrzení je navíc chybné. Auta mohou jezdit i na jiný pohon, ani to první nejezdilo na ropu.

Ale pravda je, že kdyby ropa zůstala v zemi, nemohlo by dojít k havárii plošiny Deep Water Horizon.

Předmět: Re (9): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 14.09.2012 16:50 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Opět dokonalá argumentace. Jakákoliv lidská činnost má svoji cenu. Jestliže investor postaví nezabezpečené zařízení je to chyba jednoznačně na straně investora a v prvním případě na státu který takovou stavbu umožní.

Předmět: Re (10): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 17:20 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Každá lidská činnost je spojena s určitým rizikem pro okolí. Primitivní zemědělec s motykou ublíží jinému člověku jen omylem, voják to má v popisu práce. Ostatí činnosti jsou obvykle někde mezi. Často původce těchto rizik neplatí za jejich důsledky (voják rozhodně, když jej zabijí, není ani, kdo by platil). To jsou právě ty v článku diskutované externality. Je naprosto vedlejší, jestli vznikají vědomě nebo cíleně (když voják odpálí atomovou bombu), jsou přímo svázány s činností (emise radioaktivních plynů z jaderné elektrárny), nebo k nim dojde nedopatřením (roztavení reaktoru).
Uran za nic z toho nemůže, zodpovědný je vždy člověk, jehož svoboda by však měla končit tam, kde začíná svoboda druhých.

Předmět: Re (11): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 15.09.2012 07:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Tak že se shodneme na velkém vlivu lidského faktoru u velkých havárií: Černobyl - odpojování ochran, Fukušima - nevhodná poloha elektrárny. Zde je otázka velkých nákladů na odstranění příčin ještě před havárií. Jinak radioaktivní plynu unikají ve velkém i při spalovacích procesech. To patří standardně k výrobě el. energie. Jediné východisko je zpět na stromy. Pokrok je škodlivý.

Předmět: Re (12): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.09.2012 08:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Přestaňte obtěžovat s návratem na stromy. Při výrobě elektřiny z větru se žádné radioaktivní plyny neuvolňují. Emise radioaktivních plynů jsou svázány výhradně s jádrem a fosilními palivy, až se přejde na 100 % OZE, zmizí.
Samozřejmě, že konečnou příčinou všech havárií je člověk, nikoli technologie, v tomoto případě jaderná. Stále se však jedná o velké JADERNÉ havárie, protože jsou svázány právě s touto technologií (a s žádnou jinou). Sporné je, když řidič automobilu úmyslně vjede na železniční přejezd, když jsou závory dole, nebo sebevrah na kole, který vjede pod vlak. V obou případech jsou tyto události ve statistikách označeny za železniční nehody. Jenže zatím žádná jaderná havárie nebyla způsobena jinou lidskou technologií.
Likvidace následků jaderných havárií něco stojí, přičemž tuto cenu neplatí provozovatel jaderné elektrárny. Je to tedy externalita spojená s výrobou elektřiny z uranu, kterou v případě Černobylu zaplatili dokonce i obyvatelé jiných států.

Předmět: Re (13): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 15.09.2012 18:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Taková drobnost by mne zajímala. Vystupujete zde jako moderátor diskuse nabo jako diskutující?

Předmět: Re (14): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.09.2012 21:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Diskuse na TZB-info jsou nemoderované. Redakce pouze odstraňuje nevhodné příspěvky.

Předmět: Re (13): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 16.09.2012 13:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
A kterepak že se radioaktivní plyny uvolňují a unikají z JE při běžném provozu JE? Nešlo by je vyjmenovat nebo aspoň odkázat na nějaký solidní zdroj? Rád se poučím.
Jinak při provozu uhelných elektráren , respektive při spalování uhlí se v popelu koncentrují radioaktivní prvky obsažené z uhlí. A ty se potom ve formě popílku dostávají do ovzduší. Případně zůstávají v popelu, který je více či méně radioaktivní. A je to obvykle více či méně nepříjemný odpad, při menší radioaktivitě to ovšem bývá vítaná surovina pro výrobu stavebnin.
Z tohoto pohledu se radioaktivita coby externalita uvolňuje i při výrobě elektřiny z větru nebo ze slunce. Na 1 instalovaný kilowatt výkonu elektřiny z větru je zapotřebí minimálně desetkrát a možná ještě mnohem víc, možná i stokrát , železa a betonu než na jeden instalovaný kilowatt výkonu elektřiny z JE. U fotovoltaiky je vysoce energeticky náročná výroba křemíku. To všechno zatím bez vynaložení fosilních paliv, z velké části uhlí, nelze vyrobit. Akorát že nyní Evropa tuto zátěž přenáší, co se týká fotovoltaiky, hlavně na Čínu a co se týká třeba oceli, tak třeba na Ukrajinu nebo Indii.
Pokud se to promítne na emise CO2, tak co si pamatuji, 1 kilowathodina jaderné energie byla vyčíslena na 35 gramů CO2, 1 kilowathodina větrné energie z Baltského moře nějak 22 gramů CO2, ( naše větrníky budou mít cca 5 - 10 násobek, protože u nás je kvůli slabším větrům využití větrné elektrárny cca 10x menší) , fotovoltaika má mít nějak 130 gramů CO2 na kilowathodinu vyrobené elektřiny, plynová nějak 45 , uhelná a ropná nějak 60 - 80 gramů CO2 na kilowathodinu vyrobené energie.... jsem k těm údajům poněkud skeptický, protože velmi záleží, co všechno se do výpočtu zahrne, nicméně určité měřítko to je.

Předmět: Re (14): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.09.2012 21:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Jsem raději, když se v diskusích vyjadřují lidé, kteří o tématu něco vědí.
Roční využití výkonu VTE v moři je asi 35 %, roční využití výkonu VTE v ČR je asi 25 %, z toho pan Polášek vyvozuje, že přepočítané emise CO2 jsou v ČR 5krát až 10krát vyšší.
Čínští výrobci solárního křemíku se chlubí, že mají kontrakty na dodávky elektřiny z vodní elektrárny. Firma Elkem sídlí v Norsku, které, jak známo, vyrábí z vody více energie, než spotřebuje, přičemž emise CO2 svázané s výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách v Norsku jsou podstatně menší, než u jádra.
Fotovoltaika měla 130 g/kWh jen ve studiích sponzorovaných provozovateli konvenčních elektráren, jinak měla zhruba tolik, co jádro. Jenže jádro v ČR má dvakrát tolik, než je uváděno v zahraničních studiích, protože většina jaderných elektráren stojí u moře a proto nepotřebuje chladicí věže ani přehradu. Fotovoltaika ale taky, takže by to vyšlo zase nastejno, jenže spotřeba křemíku i energie se snižují, zatímco životnost panelů se zvyšuje, takže panely vydrží možná až dvakrát více, než bylo uvažováno při výpočtu emisí.
Zato u plynu, ropy a uhlí jste minimálně o řád vedle. Plyn má emise CO2 spíš 450 g/kWh a uhlí určitě přes 1000 g/kWh, ropu nevím, ale tipuji někde mezi.

K emisím radioaktivních látek: k čemu myslíte, že má JE komín?
viz například
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/technologie-a-zabezpeceni/11.html#2

Předmět: Re (13): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 16.09.2012 17:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Až se přejde na 100 % OZE ......
http://nejedly.blog.idnes.cz/c/287686/Prechod-nemecke-energetiky-k-obnovitelnym-zdrojum.html
http://nejedly.blog.idnes.cz/c/284059/Uhelna-ditka-odstoupeni-od-jadra-nastupuji.html
Řekl bych, že tento člověk je v energetice odborník, tudíž ty články jsou realistické a komentáře přesné.

Předmět: Re (14): Smysl vyčíe slování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.09.2012 21:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Ale vždyť to je součást PR aktivit ČEZu, k nezávislosti a serioznosti to má hodně daleko. Ten člověk rozumí možná konvenčním zdrojům, OZE jej zajímají jen, pokud je může očerňovat. Ale hlavně je zdatný manipulátor, stačí, když si jeho tvrzení budete ověřovat u méně závislých zdrojů.

Tváří se, že o plánech Německa ví jen to, co se dočetl z jedné zprávy, a i z té zdůrazňuje jen to, co se mu hodí. Nezmiňuje například vůbec, že dovoz OZE ze zahraničí je plánován už dlouho, jen se diskutuje, zda to bude 10, 15 nebo 20 %. Například Británie má podstatně lepší podmínky pro výrobu elektřiny z větru, Norsko vodní elektrárny, Španělsko, Itálie, Řecko, severní Afrika a Arabský poloostrov pro sluneční energii. Německo prostě plánuje, že bude s okolními zeměni spolupracovat.
viz například: https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8217-uvaha-nad-energetickou-politikou-cr-a-nemecka
Teprve v loňském roce však německá etická komise dovoz elektřiny z OZE posvětila.
Možná ani neví, že i v Německu jsou spory o to, jak výrobu z OZE zajistit. Například Hermann Scheer, který prosadil podporu OZE se záměrem vytvořit distribuovanou výrobu, nebyl příznivcem projektu Desertec. Ten spíš prosazují naopak velké koncerny. Kdo ví, jestli si autor článku všimnul, že velké koncerny se už naučily vynutit si dotace na to, co měly ze zákona zajistit.

Druhý odkaz je o tom, že 2400 MW v uhelných elektrárnách s účinností 33 % je nahrazováno 2200 MW s účinností 43 % (to je skutečné BAT, na rozdíl od Prunéřova). Kromě toho nové dva bloky jsou dohromady schopny snížit výkon o 1000 MW během 15 minut, to v ČR žádná uhelná elektrárna neumí a nevím o tom, že by to měl umět nový blok v Prunéřově. Jen údaj o předpokládané výrobě 2x 8 TWh ročně je označen chybně, jedná se totiž o maximální roční výrobu, které nikdy nebude dosaženo, protože z dalšího textu i z textu prvního odkazu je zřejmé, že tyto bloky budou využívány v regulaci a později už jen jako záloha pro případ nedostatku energie z OZE. Instalovaný výkon v uhlí a plynu sice klesne oproti dnešku jen málo, velmi výrazně však klesne jejich výroba, tyto zdroje totiž budou velmi často odstaveny.

Ještě je otázka, kdo bude stavět a provozovat zdroje OZE v zahraničí, z nichž se bude elektřina dovážet do Německa. Například Česká republika vůbec nepředpokládá, že by mohlo být výhodné vzdělávat odborníky ve získávání energie z OZE, máme tady vysokoškolské vzdělávání pouze v uhlí a jádru. Takže od nás to nejspíš nikdo nebude. Asi to zase nakonec zbyde na německé odborníky.

Předmět: Re (4): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Radim Polášek
Datum: 16.09.2012 12:00 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
No, no to tam asi není s tím vhodným místem tak jednoduché. Ve vnitrozemí Japonci volné nezastavěné rovinaté plochy, neohrožené v případě zemětřesení sesuvy z okolních hor nebo jiným nebezpečím moc nemají. A kromě toho jsou zřejmě zvyklí v první řadě využívat pro nákladní dopravu a převoz velkých investičních celků moře, takže automaticky staví či stavěli většinu průmyslu na mořská pobřeží nebo blízko pobřeží.
To, jak se ve Fukušimě elektrárna vyrovnala se zemětřesením a následně s tsunami, kdy vodní vlna vysoká nějak 15 metrů na dva kilometry kolem elektrárny sešrotovala všechno kromě odolných betonových hal na hromady trosek, by se mělo spíš hodnotit jako úspěch konstrukce elektrárny. I když byly zničeny veškeré pomocné stavby elektrárny včetně nouzových dieselagregátů a poničeny i haly reaktorů, reaktory byly při zemětřesení úspěšně odstaveny a nouzová chladicí čerpadla poháněná bateriemi daly reaktorům 6 hodin času plus vlastní poměrně zdařilá konstrukce reaktorů dala reaktorům dalších 10 - 20 hodin času, než začaly problémy s přehříváním. Kdyby do té doby stihli Japonci dopravit k elektrárně nové diesel agregáty a napojit je, o žádné Fukušimě by se nikdy nepsalo a nemluvilo.
Bohužel to ale nestihli, příjezdovou komunikaci k elektrárně přes pole trosek uvolnili teprve za nějaký týden po tsunami a vzduchem několik tun těžké dieselagregáty z nějakých důvodů prostě nedopravili. Zřejmě tady hrála velkou roli i asijská mentalita , snaha nějakou žádostí o pomoc neztratit svou tvář a tak prostě nežádali o pomoc, dokud to skutečně nebylo v háji a pak už to bylo zbytečné.

Předmět: Re (5): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 17.09.2012 07:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Jsem zvědavý zda se Japonci poučí nebo budou dál stavět JE (bez JE se v dlohodobém horizontu neobejdou) v záplavové oblasti. Na jedné straně je doprava potřebných komponentů blokována sutí vzniklé přírodní katastrofou, na druhé straně není možné suť prostě odhrnout protože tam mohou být ještě živí lidé. Tak že je to otázka priorit společnosti. Provizorní napájení musí být připravené stejně jako musí být připravené hasící zařízení které za jeho živitnost nemusím využít.

Předmět: Re (6): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 17.09.2012 08:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
JE se staví na pobřeží kvůli chlazení - nepotřebují chladicí věže - vyjde to levněji. Nejen v Japonsku, ale i třeba ve Švédsku nebo Francii

Předmět: Re (7): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Vladimír Křen
Datum: 17.09.2012 13:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
To znamená souhlasit s potencionálním nebezpečím záplavové oblasti. To je naprosto nepřijatelné. Vyměnit levnou stavbu za bezpečnou stavbu.

Předmět: Re (3): Smysl vyčíslování externích nákladů výroby elektřiny.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 15:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Jednotky tam, jednotky ven a stovky tam zůstávají, protože nemají jinou možnost.
= klasické vypichování třešniček, které používají popírači všeho.

zobrazuji 1 - 30 z 42   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama