Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie

Autor článku: Ing. Jan Melichar, Ph.D., Mgr. Vojtěch Máca, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
Plné znění článku: Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie
Anotace článku: Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky<< novější   zobrazuji 31 - 42 z 42
Příspěvky
Předmět: náklady na pojištění
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.09.2012 10:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
V externalitách podle ExternE nejsou zahrnuty náklady na pojištění případných škod způsobených havárií jaderné elektrárny, za jejichž likvidaci ručí v případě všech provozovaných reaktorů stát a nikoli provozovatel reaktoru. Podle studie Versicherungsforen Leipzig GmbH by komerční pojištění zvýšilo cenu elektřiny z jaderných elektráren o 0,14 až 2,36 €/kWh (cca 3,50 až 60 Kč/kWh).
http://www.bee-ev.de/_downloads/publikationen/studien/2011/110511_BEE-Studie_Versicherungsforen_KKW.pdf

Předmět: Re: náklady na pojištění
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 11:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Z toho, co o pojišťovnictví vím já, tak mi vychází, že žádné solidně stanovené náklady na pojištění havárií jaderných elektráren, hlavně těch, kdy dochází k význačnému úniku radioakzivity mimo areál JE a ke škodám na majetku mimo areál JE ani nemohou být. Pojišťovnictví je pokrytí takových náhodných jevů, jejichž četnost je taková, že jejich výskyt je statisticky úplně jistý nebo téměř jistý. Jedině za takových podmínek je možné seriózně vypočítat náklady pojištovny na případné pojistné krytí a z nich vypočítat náklady provozovatele na pojištění. V praxi těch jevů musí být minimálně stovky a to ještě za stejných nebo aspoň podobných podmínek, které se dají při výpočtu koeficienty přepočítat na stejné podmínky. Ovšem velkých havárií jaderných elektráren za celou dobu cca 70 let, co se jaderné elektrárny provozují, bylo celkem tři. Three Mile Island, Černobyl a Fukušima. Přitom každá z těch tří elektráren disponovala výrazně odlišným a nesrovnatelným technickým vybavením, taky výrazně odlišnou kulturou obsluhy a i výrazně odlišnou primární příčinou havárie. První dva důvody způsobují, že tyto havárie nelze použít dohromady pro jeden jediný výpočet pojišťovacích nákladů, i kdyby se statistik zbláznil a stačily mu jen tři pojistné případy. Odlišná příčina způsobuje, že by se vlastně muselo jednat o tři rozdílná pojistná rizika, tudíž o tři rozdílná pojištění. Nebo připojištění , jak se komu líbí. Three Mile Island by byla kryta z pojištění kryjícího pojistné události způsobené vadami nebo poruchami zařízení JE, Černobyl by musel být kryt pojištěním zaměřeným na chyby a neznalost obsluhy a Fukušima by musela být kryta pojištěním zaměřeným na škody způsobené živelnou událostí. Která mimochodem (tsunami) sešrotovala japonskou infrastrukturu na pobřeží o délce několik set kilometrů a do hloubky vnitrozemí 500 metrů až nejméně 10 kilometrů a zabila, co si pamatuji na 20 tisíc lidí. Z toho byli tuším 2 lidi z obsluhy elektrárny zabiti tsunami v jejím areálu. Na radioaktivitu uniklou z Fukušimy nezemřel nikdo.
Neboli pojišťovny nepojišťují havárie jaderné elektrárny proto, protože četnost pojistné události je tak minimální, že pojistnou matematikou nelze stanovit konkrétní náklady na takové pojištění. Pokud by někdo na takovém pojištění trval, stala by se cena takového pojištění výlučně politickou a ideologickou otázkou a na to komerční subjekt, jako pojišťovny bez výjimky bývají , nemůže přistoupit. Zničily by si tím své jméno a v oblasti finančnictví svůj rating.
Proto je jediné možné, pokud by se pojištění havárie JE skutečně vyžadovalo, zajistit ho jedině politickým subjektem, tady konkrétně státem a náklady na pojištění potom logicky stanovit politickou dohodou. Neboli bude politická a ideologická přetahovaná, odpůrci jaderné energii budou chtít stanovit co nejvyšší pojistné a tím jadernou energii co nejvíc prodražit a upozadit ve prospěch takzvaných čistých alternativních zdrojů. A výdělků firem aktivních v tomto odvětví, přirozeně na úkor spotřebitelů elektrické energie.

Předmět: Re (2): náklady na pojištění
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 11:50 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Koukám, jsem tam nasekal docela dost překlepů.... Moje omluva

Předmět: Re (3): náklady na pojištění
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 11:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Překlepy můžete snadno opravit, stačí klepnout vedle hlavičky příspěvku na příslušný odkaz (editace).
Opět, podobně jako v několika dřívějších diskusích: zkuste si nejdříve tu studii přečíst. Možná uznáte, že její autoři toho o pojišťovnictí vědí více než Vy, a že jsou si vědomi problémů, které zde uvádíte.
Je pravda, že určit výši pojistného je v případě JE problém, proto taky studie uvádí tak široký rozsah hodnot - od 3,50 až do 60 Kč/kWh. V každém případě je to však dost na to, aby se JE stala nejdražším zdrojem energie.
Rozdíl České republiky proti Německu je, že Němci vědí, jaké jsou náklady na OZE, ale taky vědí, kolik by stály alternativy, kdyby je měli férově zaplatit. Tady známe jen jednu stránku.

Předmět: Re (4): náklady na pojištění
Autor: Radim Polášek
Datum: 14.09.2012 13:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Děkuji za upozornění, možnosti editace jsem si nevšiml.

Jinak sebevětší odbornost či držení sebepestřejšího nebo naopak černobílého diplomu libovolné univerzity nenahradí nedostatek vstupních dat. Pokud se ovšem nevyužívají "vědecké metody" dle stylu oteplovacích alarmistů.
Uvedené rozmezí nákladů na pojištění JE jaderné havárie je vzhledem k celkovému množství elektřimy celosvětově vyprodukované všemi JE a k počtu nehod JE na první pohled čirý nesmysl. Už v podstatě ta spodní hranice, 3,50Kč na vyprodukovanou kilowathodinu neboli prakticky zdvojnásobení tržní ceny produkované elektřiny by znamenalo při počtu tuším cca 300 provozovaných JE na zeměkouli pravidelně nejméně jednu těžkou havárii typu Fukušimy ročně. Bez jakéhokoliv výpočtu s přesností +- 50% . Anebo jednou za 10 let havárii černobylského typu.
Ale kde nic tu nic!?
Kdepak, tady určitě "soudruzi z NSR " udělali chybu.

Předmět: Re (5): náklady na pojištění
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 15:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Je na čase si tu studii přečíst.

Předmět: komentář
Autor: Josef Zapletal
Datum: 11.09.2012 17:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Velmi dobrý článek o externalitách.

Jen bych chtěl poznamenat , že většina informací o externalitách jsou co se týče hodnot naprosté nesmysly , kde se projevují právě ne jen nedokonalosti , které popusuje článek , ale zejména ideologická zaslepenost. Skutečné externality jsou zejména regionální záležitostí a projevují se tam, kde je vypouštěno mnoho škodlivin /km2. Externality nelze přepočítat na 1 vyrobenou kWh , protože osamocená moderní elektrárna má externality velmi nízké , ale stejná elektrárna zsazená do průmyslem zatížené óblasti bude mít ex. vyšší.
Ideologická zaslepenost je vidět i v tabulce 1 , kdy naříklad VTE jsou naprosto životnímu prostředí neškodným zdojem i když zabíjejí miliony ptáků a ničí krajinu .
Nejhůže je na tom elektrárna na ropu i přesto, že těžba uhlí devastuje krajinu...

Navíc co se týče změn klimatu , pak tato část tabulky je ideologickým nesmyslem , neboť pro evropu by mírné oteplení znamenalo přínos....

-----------------
Co se týče JE před a po Fukušimě , pak je například lidské zdraví - při zemětřesení 10 tis mrtvých , ale následkem radiace nikdo neumřel .

Předmět: Re: komentář
Autor: Jiří Babača
Datum: 12.09.2012 07:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Pane Zapletale a ten blud o tom, že by podle Vás měly takové "VTE ... zabíjejt miliony ptáků" jste sebral kde?
To jste si nějak popletl s vedením vysokonoho napětí, které jen u nás skutečně zabíjí několik milionů ptáků ročně od velikosti kosa nahoru. Mimochodem proč myslíte, že bylo pozastaveno vypouštění Orlů skalních do volné přírody v Beskydech, kde přitom nestojí jediná VTE?

Jinak naprostý souhlas s panem Tomášem. Nezapočítáváním vybraných externalit lze hezky "kouzlit s výsledky" aneb jakže to pravil Churchil o těch statistikách???

Ono totiž omezení odpovědnosti jaderných elektráren ze zákona je pro ně neskutečný dumping, bez kterého by jaderné elektrárny neměly byť jen nejmenší šanci na trhu.

Předmět: Re (2): komentář
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.09.2012 10:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Zabíjení ptáků je zmíněno i v publikaci, k níž jsme právě vydali recenzi:
https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9031-obnovitelne-zdroje-s-chladnou-hlavou
Počet ročně zabitých ptáků v Dánsku:
VTE - 30 000
auta - 1 000 000
v Británii:
kočky - 50 000 000
Je to jako se svícením na fotovoltaiku:
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/8940-opet-sviceni-na-fotovoltaiku-v-noci
novináři velmi snadno vypustí fámu, ale případnou korekcí se už nezabývají.

Předmět: Re (2): komentář
Autor: Josef Zapletal
Datum: 15.09.2012 23:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Odpovědnost za JE. ono je to složité , ta odpovědnost je totiž vyšší než zákonná protože když máte s. r. o. nebo A.s. Pak jste odpovědní jen do určité výše - typicky základní mění. Ručení je tedy omezené v celé společnosti. Ten Vás damping prostě neexistuje. Jen tak pro zajímavost OZE stojí 38 mld kč ročně = 3 roky 1 Temelín cítíte tu zrůdnost ?

Předmět: Re (3): komentář
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.09.2012 21:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Zrůdnost to je, taky bych rád věděl, jak je možné, že MPO v srpnu 2009 oznámilo, že prosadí snížení výkupních cen od 1. 1. 2010, ale neprosadilo jej, když pro byl i ERÚ. Přitom investoři v té době ještě nebyli organizovaní, CZEPHO vzniklo teprve v listopadu, jiný subjekt nikdy nevykazoval podstatné aktivity.
Možná má svůj podíl skutečnost, že ještě v listopadu ERÚ uváděl instalovaný výkon na konci roku 2008 ve výši 54 MWp, když to bylo ve skutečnosti 65 MWp.
Kdo ví, nakolik se projevilo celkové bezvládí poté, co ČSSD sestřelila vládu v době předsednictví EU a oznámené volby na podzim 2009 byly odloženy.
Kdo ví, jak se projevila skutečnost, že ODS zcela zablokovala jednání v poslanecké směnovně obstrukcemi.
A na závěr, kdo ví, jaký byl vliv ČEZu, který ještě v roce 2010 na valné hromadě uváděl, že má rozjednánu koupi 400 MWp FVE.
Osobně jsme si myslel, že je to hotová věc, jen jsem se obával, aby to ERÚ se snížením výkupní ceny nepřehnal, viz některé z mých příspěvků k tomuto tématu:
https://www.tzb-info.cz/casopisy/alternativni-energie/cislo-5-2009
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/5983-jaky-je-primereny-pokles-vykupnich-cen-pro-fotovoltaiku

Předmět: tabulka
Autor: Tomáš tom
Datum: 10.09.2012 18:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Té tabulce 1. nevěřím. Je tam uvedeno "Zdroj: FEEM (2008)" (tedy před Fukušimou) a v nadpisu tabulky je "v Kč/kWh cenách roku 2011".
A přitom tady se píše:
"Již v roce 1999 zpráva Evropské komise konstatovala, že externality jaderné energie dosahují hodnoty cca 2,59 dolaru za kilowatthodinu."
http://www.blisty.cz/art/58925.html
2,59 dolaru za kilowatthodinu je cca 50Kč/kWh, proč je tedy v tabulce jen 0,09Kč/kWh?
Také je naprostý nesmysl, aby Vodní akumulační (přehrada) dosahovala tak nízkých externích nákladů oproti Fotovoltaika na střeše, která se v tabulce blíží k zemnímu plynu. Zvláště když jsou hodnoceny uvedené kategorie dopadů. Zajímalo by mne, kam by se dle hodnocení CASES do tabulky vecpala větrná elektrárna moři a geotermální?

Navíc tabulka je z roku 2008 a přepočítaná na ceny roku 2011, technologie a zvláště energetika ale i zkušenosti lidí jsou již dost rozdílné od roku 2008.

<< novější   zobrazuji 31 - 42 z 42
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama