Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Ekonomické hodnocení užívání dřevostavby pro různé varianty vytápění

Autor článku: Ing. Tomáš Najbrt, Ing. Josef Lenoch, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
Plné znění článku: Ekonomické hodnocení užívání dřevostavby pro různé varianty vytápění
Anotace článku: V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Rozšíření o další možnostJaromír Bednář23.09.2012 18:36
Re: Výpočet návratnostiJan Koloděj16.09.2012 20:07
Proč tam je sazba D55?Petr Vít14.09.2012 11:30
Nesrovnalosti v článkuVít Lelek12.09.2012 10:27
Re (3): nereálnýJakub Šafanda11.09.2012 20:36
Re (2): nereálnýJiří Šeda11.09.2012 17:51
Výpočet návratnostiPavel Zídek11.09.2012 15:35
Re: nereálnýJakub Šafanda10.09.2012 22:18
nereálnýJiří Šeda10.09.2012 20:02
Navýšení nákladůJakub Šafanda10.09.2012 12:51
ZatepleníVladimír Malík10.09.2012 12:47

Příspěvky
Předmět: Rozšíření o další možnost
Autor: Jaromír Bednář
Datum: 23.09.2012 18:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103979
reakce na ...
Článek je především pro inspiraci jak si spočítat něco podobného pro vlastní situaci. Nikdy se nedá udělat takovýto výpočet dost přesně a vždy bude něco v reálu jinak, zde ale máte příklad jak si udělat výpočet pro sebe přesnější. Ostatně mě toto inspirovalo a spočítal jsem další variantu za stejných podmínek. Hodně podobné vytápění elektrokotlem je užití kombinace kotle STAFOR ( http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/kotle-stafor/ ) na vytápění a jednotky THERMBOIL ( http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/system-thermboil/ ) pro ohřev vody. Přestože elektřina je stejně drahá, náklady se tato varianta podobá jiným způsobům vytápění o případné možnosti vlastní výroby elektřiny nemluvě - plyn si nevyrobíš, elektřinu ano.

Tabulku s přidaným sloupečkem a popisem najdete zde http://jaromirbednar.wordpress.com/2012/09/23/ekonomicke-hodnoceni-uzivani-drevostavby-pro-ruzne-varianty-vytapeni/

Předmět: Proč tam je sazba D55?
Autor: Petr Vít
Datum: 14.09.2012 11:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100009
reakce na ...
Proč je u TČ uvedená sazba D55, která se už několik let nedá u nových instalací TČ použít a dostupná je pouze D56, která má stejný měsíčná paušál jako elektrokotel? V té chvíli je veškeré porovnání nevěrohodné..

Dále by mě zajímalo, proč je u elektrokotle v textu uvedená úplně jiná částka za roční provoz než ve srovnávacích tabulkách?

Myslím, že by to chtělo článek pořádně zkontrolovat a opravit chyby, které ho degradují..

Jinak se mi téma líbí a článek by byl pro mnohé čtenáře určitě užitečný, ale nesměly by tam být chyby nebo například porovnání variant s rozdílem tepelné izolace 5 cm a náklady 300 tisíc, jak píší ostatní. Osobně si také myslím, že je to předražené a pokud by u varianty byl použitý polystyren 10 cm, tak bude spotřeba energie stejná (spíše nižší z důvodu menších tepelných mostů dřevěné konstrukce) a finanční rozdíl nebude 300 tisíc ale maximálně těch 30 tisíc.
Spíše bych uvítal například spočítání izolace 15, 20, 25 a 30 cm, aby bylo jasné, za co se vyplatí připlatit a za co již ne. A investici do většího zateplení počítat jako cenu materiálu (tlustší polystyren+delší hmoždinky) na vnější zateplení a ne kvůli tomu zvětšovat dřevěnou nosnou konstrukci, což je neekonomické a návratnost je opravdu dlouhodobá.

Předmět: Nesrovnalosti v článku
Autor: Vít Lelek
Datum: 12.09.2012 10:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 108116
reakce na ...
Se zvýšením investičních nákladů bych nepolemizoval, protože při zateplenější variantě se zvýší nejen množství vaty, ale i konstrukčního dřeva a zvýší se celková vnější plocha, tj. nejen polystyren, ale i omítka, přesahy střech (pokud mají být v obou variantách stejné) atd.

S čím ale hrubě nesouhlasím, je porovnání investičních nákladů. Zatímco v případě elektrokotle nebo plynového turbokotle nemáte žádné nároky na stavbu, v případě kotlů na tuhá paliva musíte počítat náklady nejen na komín, jak už bylo uvedeno, ale na kotelnu a sklad paliva. O tento prostor musíte zvětšit podlahovou a zastavěnou plochu budovy. Kdyby uvedený dům stál 3 miliony, 1 m2 podlahové plochy přijde na 16 tisíc a prostor pro kotelnu na 100 až 150 tisíc.

U Atmosů chybí náklady na akumulační nádrže. Ty u objektů s malou spotřebou tepla prostě být musí. K akumulačním nádržím je třeba přičíst náklady na expanzní nádrže, regulaci atd.

U zemního plynu chybí náklady na přípojku plynu, která u ostatních variant není.

U elektřiny neuvažujete s výhodnějšími cenami elektřiny pro celou domácnost. To je také chyba. Bydlím v dřevostavbě téměř shodné s tou, jakou hodnotíte. Je z roku 2000, tedy o něco hůře zateplená než Vaše horší varianta. Tepelné ztráty jsou cca 8 kW. Topíme elektrokotlem. Máme roční spotřebu 14 až 16 MWh, ale včetně spotřeby pro domácnost. Takže ani ty peníze, které uvádíte u varianty B, neplatíme.

Pokud do svého srovnání započtete všechny náklady, ale opravdu všechny, zjistíte, že u dobře zateplených rodinných domů je z hlediska součtu investičních a provozních nákladů nejvýhodnější přímotopné elektrické vytápění (zákazníci většinou požadují elektrické podlahové vytápění + žebříček v koupelně), k tomu solární kolektory a zásobník s elektrickým dohřevem. U této varianty odpadají náklady na otopnou soustavu, kotel, případně celou kotelnu, komín, případně plynovou přípojku atd. Oproti tomu položení eketrických kabelů do podlahy je levné a snadné. Máte výhodnější cenu elektřiny pro celou domácnost. To částečně kompenzuje její vyšší cenu pro použití na vytápění. Zbylý rozdíl je ve srovnání s ušetřenými investičními náklady zanedbatelný. A navíc - nekouříte sousedům pod nos.

Předmět: Výpočet návratnosti
Autor: Pavel Zídek
Datum: 11.09.2012 15:35 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110553
reakce na ...
Skutečně není úmyslem znevážit předmětný článek. Vnímám ho ale jako orientační zjednodušené cvičení o návratnosti. Ta je dle mého názoru více či méně daleko od reality. Stojí za zvážení, zda není článek potom matoucí a nesvádí ekonomické uvažování hypoteckého stavebníka podobné nemovitosti špatným směrem. Vnímám zde několik nesrovnalostí, které více či méně deformují pohled na návratnost - ekonomickou smysluplnost jednotlivých variant provozu a opatření. Následující řádky si nedávají za úkol postihnout v celé hloubce danou problematiku, jenom poukazují v neúplném rozsahu na část neuvedených rizik pylnoucích ze zjednodušení. Jedním z nich je pohled na životnost jednotlivých vstupů. Zateplovací systém má uvedenu živostnost pouze 20 let, domnívám se, že při údržbě lze uvažovat s delší dobou. Naopak u kotlů na pevná paliva nesplňující 3 emisní třídu jde o právní životnost do r. 2012, tedy pouze 10 let, pak kotle nepůjde provozovat. Navíc každé dva roky bude nutná jejich "revize", což má vliv na provozní nákladovou stránku po dobu jejich životnosti. Polemizovat lze i životnosti fyzické, kdy např. plynové kotle se většinou dožívají horizontu tak 15-16 let. Chybí zde více zohledněné jak investiční, tak i provozní náklady jednotlivých variant. Tedy v případě tepelného čerpadla absence nutnosti stavět komín a nemít každoroční náklady na jeho zákonnou kontrolu kominíkem. Podobně je zde uvedena varianta s rozdílnou tl. tepelného izolantu ve výši pouhých 5cm. Tedy jde o posuzování varianty s marginálním rozdílem v izolačních schopnostech navíc za nepřiměřeně vysoké pořizovací náklady. Pokud nemají kotle na pevná paliva např. vyrovnávací akumulační nádrže, je otázkou, jak moc je objektivní uvažovaná vysoká účinnost jejich provozu. Domnívám se, že jde o normový údaj, který při provozu není dosažitelný. Otázkou jsou pořizovací náklady na tyto kotle. 3 či 4 emisní třída většinou znamená kotle s automatickým podavečem tedy s jinou - vyšší investiční náročností. Podobně zde absentuje posouzení objektu v celkové energetické hladině provozu. Provoz tepelného čerpadla přináší i nižší provozní náklady zbytku elektropřístrojů a zařízení domácnosti, což synergicky přispívá k návratnosti tohoto zařízení. Dalším velmi podstatným problémem je vliv inflace energií, která se uvádí běžně okolo 3-5%, realita je za posledních 20 či 10 let zcela jiná. Průměr v plynu nejde pod 10% spíše o dost více, za poslední 2 roky byl nárůst cen plynu ve výši cca 25%. Připoutání současných cen energií do výpočtu je snad i nemravné. Složená negativní úroková míra - chcete-li inflace má v delším časovém horizontu extrémní dopad do efektivity a na optimální rozhodování. Rovněž považuji za vhodné reflektovat současnou situaci ve stavebnictví, kdy se narozdíl od cen energií a daní ceny stavebních materiálů, prací a technologií vydaly opačným směrem a podstatnou mírou ovlivňují vstupní investici, nap. na mjiž zmíněné zateplení.

Předmět: Re: Výpočet návratnosti
Autor: Jan Koloděj
Datum: 16.09.2012 20:07 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 108763
reakce na ...
Naprosto souhlasím.
Varianty jsou hodnoceny pro domy, které se dnes ani bežně nerealizují. Měrná potřeba tepla vychází cca 60 kWh/m2.a...bylo by vhodné zpracovat hodnocení také pro dnes rozšířené nízkoenergetické a pasivní domy. U těchto domů nám díky nízké potřebě energie na provoz a sazbám elektřiny vychází jednotlivé varianty trochu jinak než autorům článku.

Předmět: nereálný
Autor: Jiří Šeda
Datum: 10.09.2012 20:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 108657
reakce na ...
Ten článek by byl k něčemu, pokud by se použila reálná data.
1. Navýšení ceny o 300.000 o pouhých 5cm vaty e nesmyslné.
Věřil bych snad částce 30.000...
2. 5cm polystyrenu je v praxi trošku zbytečných za tu námahu... Cena práce snad musí být dražší než samotný poliš. ... A nikoho to snad ani nenapadne dávat 5cm...
3. Tepelné čerpadlo vzduch-voda je v zimě k ničemu, proto tak velké náklady. TČ jedině země-voda (voda-voda). Ano, výrazně dražší, ale taky poloviční cena za provoz... A nepotřebuji elektrokotel...

Nechtěl bych žít v domě, který je zde recenzován.Ani zadarmo.

Předmět: Re: nereálný
Autor: Jakub Šafanda
Datum: 10.09.2012 22:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100165
reakce na ...
Mám TČ vzduch voda a nepotřebuji elektrokotel. Ani elektrický bojler. A nejde o cenu TČ nebo provozní náklady. Jde o celkové náklady.
Jinak jaký COP by muselo mít země-voda aby byly náklady poloviční?

Předmět: Re (2): nereálný
Autor: Jiří Šeda
Datum: 11.09.2012 17:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 108657
reakce na ...
Jste první koho znám, že je schopen v -15 a méně C provozovat vzduch-voda. Určitě ale nemáte jen 15+5 izolace, asi výrazně více...:-)
kompresor v TČ máte od Mitsubishi? Oni jsou(nebo dříve byli), kdo dokázal provozovat vzduch. čerpadlo pod -10C.
Rodiče a přbuzní mají všichni (celkem 3 rodiny) NIEBE, 110m vrt za 340.000. Náklady na provoz 30let starého baráku s novými okny a 10cm polystyrenu jsou z 45.000(plyn) na 19.000(celkem za elektriku, tzn. cca 15.000topení a TUV).
Strejda má 2xvětší dům, stejné TČ(ale vrt navíc). Původní náklady 60.000(plyn), nyní 25.000(jen topení + TUV).
Návratnost je jednoznačná.

Předmět: Re (3): nereálný
Autor: Jakub Šafanda
Datum: 11.09.2012 20:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100165
reakce na ...
Nejnižší denní průměrnou teplotu jsem naměřil -14st, ráno bylo -16st., jasno. Den předtím bylo průměrně -13, odpoledne jsem trochu zatopil v kamnech (jdou jen do vzduchu). Další den jsem v kamnech netopil. Za 24 hodin naběhalo TČ 13 hodin. TČ plně ohřívá i TUV. COP při těchto teplotách je cca 1,65.
Mám srub takže izolace je jen masivní dřevo. Podkroví je klasika, izolace střechy 24cm vaty, štíty méně. Dřevěná dvojskla. Akumulace nehraje výraznější roli.
Kompresor mám Sanyo.
Spotřeba elektřiny celého domu za poslední roky: 9,3MWh, 9,5MWh, 8MWh, 23t, 28t, 26t. Cena za TČ+podlahové topení cca 230t. Spotřeba dřeva max 1,6t/rok.

Předmět: Navýšení nákladů
Autor: Jakub Šafanda
Datum: 10.09.2012 12:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100165
reakce na ...
Mě by zajímalo, co vše je ve zvýšených nákladech 329000,-. Tato částka mi připadá neskutečně vysoká. Je to tím, že silnější stěna není vyráběna ve standartní řadě?

Předmět: Zateplení
Autor: Vladimír Malík
Datum: 10.09.2012 12:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 109149
reakce na ...
Článek je pěkný a pro začínajícího stavebníka, hledajícího informace, poučný.
Ale jak jste dokázali snížit spotřebu z 10,9MWh na 6,2MWh při navýšení zateplení o 5cm?
V tomto je článek zavádějící, nereálný.
Vladimír Malík

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama