Vážení pánové,jsem rád za Váš příspěvek do diskuse .Ohradil bych se k p.Technikovi .Invektivy opravdu nejsou vhodný formát k diskusi.Na chlorovou korozi jste se mohl optat slušně a já odpovím.Nemějte mne za blázna,který něco vyrobí a zničí si kotel za 120 tis.Kč.Nestál jsem 4 roky u granulátoru , čekal co vypadne a šup s tím do kotle.Musel jsem se naučit jak probíhá proces spalování,co se přitom děje ,konzultovat a diskutovat s odborníky o tom,jak eliminovat rizika při spalování směsí ze sena.Kdyby jste pánové četli pozorně,tak uvádím složení pelet:seno,piliny,olejniny.Dle čeho jste usoudily na tak" ohromné množství,že by jste nechtěl být mojím sousedem" jak můžete soudit,že mi to sežere komín a pod.Vy nemůžete vědět kolik procent sena směs obsahuje!Zkuste mi věřit,,že pelety a brikety ze směsí sena budou v blízké budoucnosti nejdostupnějším paliveme .Agropelety jsou alternativou pro vytápěn nic víc,nic míň.To nikdo nezměníte.Zkuste sledovat trendy v Evropě ve spotřebě a produkci dřevních pelet.A těžba uhlí !?
Dále si dovoluji předložit výtahy z článků právě na téma pelety ze sena.Pokud máte hlubší zájem, na stránkách "BIOM.cz najdete spoustu materiálů
Předmětem tohoto příspěvku je tedy především hodnocení výsledků analýz rostlinných pelet na obsah dvou nejdůležitějších prvků, chloru a síry. Analýzy zpracovala VŠCHT Praha (Ing. Kočica) na základě objednávky p. Petro, který začal vyrábět rostlinné pelety z různých rostlin. Jsou zde uvedeny i analýzy pelet z krmného šťovíku, který se u nás začíná uplatňovat jako jedna z nejlepších „energetických“ rostlin, který je ale velmi často podrobován nejrůznější, i když neoprávněné, kritice. Konkrétní výsledky analýz jsou uvedeny v následujícím přehledu :
Sledované hodnoty
řepková sláma
šťovík krmný
makovina
ječná sláma
chlor % hm 0,14 0,17 0,12 0,81
síra % hm 0,20 0,09 0,33 0,15
Jak je z výsledků zřejmé, nejvyšší obsah chloru byl zjištěn ve slámě obilnin (konkrétně v ječné slámě), tj. 0,81 % hm. Všechny ostatní druhy pelet mají obsah chloru až 6x nižší, od 0,12 do 0,17 % hm.
Výsledky těchto analýz lze porovnat s hodnotami typickými pro fytopaliva z různých druhů rostlin, dle výše zmíněné předběžné technické normy – viz následující přehled :
Cl, chlor
S, Síra
%
rozsah
%
rozsah
Dřevo, zbytky po těžbě 0,01 0,01 – 0,04 0,04 0,01 – 0,08
Topol – rychle rostoucí podrost 0,01 0,01 – 0,05 0,03 0,02 – 0,10
Sláma – pšenice, žito, ječmen 0,4 0,1 – 1,2 0,1 0,05 – 0,2
Sláma - řepka olejka 0,5 0,1 – 1,2 0,3 0,05 – 0,8
Chrastice rákosovitá (letní sklizeň) 0,6 0,2
Seno obecně 0,8 0,2
Miscanthus – slonní tráva 0,2 0,2
krmný šťovík – dle analýzy pelet 0,17 0,09 Seno lze použít také ve směsných palivech, například spolu s energetickým šťovíkem, chrasticí, dřevní štěpkou či uhlím, a to ve formě peletek nebo volně ložené. Zde se uplatní vhodné sestavení spalných surovin podle určité receptury směsí (Andert, Juchelková 2005).
Provedené spalovací zkoušky prokázaly, že traviny je možné ve vybraných kotlích spalovat při dodržení emisních limitů. Vhodnými palivy jsou psineček a kostřava. Pro účely spalování je vhodné sklízet je co nejpozději po sklizňové zralosti trav na semeno. Vliv velikosti ok při šrotování psinečku před lisováním briket nemá vliv na emise, ale pouze na kvalitu briket. Jako méně vhodné palivo se ukazuje ovsík. V průběhu dalšího řešení budou odzkoušeny směsi travin.
Spalování travin ovšem naráží na legislativní problém. Kotel totiž smí spalovat pouze palivo, na které je odzkoušen a schválen. Zatím jsou však velké kotle schváleny pouze na spalování dřeva a slámy a malé na dřevo. Výjimkou je pouze automatický kotel A25 na spalování pelet, který je schválen i na obilí a kotle Multibio.
Zajímavé příspěvky najdete na stránkách uvedených výrobců.
1 odpověď
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení