Plné znění článku: Solární termické systémy – slepá vývojová větev?
Ano souhlasím s Vámi, že vakuové trubice v zimě nemají dostatečný výkon, ale myslím, že to je problém jakéhokoliv…
ad1 - v tomto nejsem odborník, uvedl jsem, že u měřící stanice může být jiné počasí. Uváděl jsem stav počasí a hodnoty…
jinými slovy, ve smyslu předchozího příspěvku, traktorem závodit nelze ani hypoteticky (trubice elektřinu nevyrobí),…
před 9 roky
Smyslem článku bylo upozornit na cenu tepla z termického systému a z FV. Dívám s na oba systémy jako na černou…
před 9 roky
Proč si myslíte, že tato hodnota je nesmyslná?
před 9 roky
40 odpovědí
Zobrazit všechny reakceChtěl bych ještě navázat , na diskutující. Pokud nepoužiji vakuové trubice , pak základní výhodou FV panelů je reálně mnohem větší tepelná kapacita akumulátoru. Je to proto , že účinnost FV panelů se nemění s teplotou vody a pokud je na výstupu bojleru regulátor není problém ohřívat TUV na 90°C i více. To vede k lepšímu využití přebytků. Od října do dubna dopadá na naše území jen 25% ročního záření. Od května do září to je 75%. (5 měsíců). V chladné části roku získáme průměrně jen 23% energie než v teplé a je zcela lhostejné jestli máte vakuové trubice nebo ne. Jen pro ohřev TUV v zimě by musel být systém předimenzovaný alespoň 4 násobně a stejně by docházelo k velmi nestabilní dodávce tepla. Pokud byste chtěli alespoň trochu stabilní dodávku tepla , musí být systém předimenzován asi 10x. Budovat takový systém je neefektivní . Proto nejsou vakuové kolektory moc žádané neboť v létě je energie dost a v zimě tak málo, že výsledek neodpovídá vynaložené námaze....
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalAno souhlasím s Vámi, že vakuové trubice v zimě nemají dostatečný výkon, ale myslím, že to je problém jakéhokoliv solárního systému. Snad by to šlo řešit pomocí tepelného čerpadla voda - voda, ale to jen v přechodném období.
Smyslem těchto článků je ale něco jiného - co je lepší - trubice, nebo fotovoltaika? Myslím si, že trubice a to z těchto důvodů
- vyšší účinnost i při zatažené obloze. Těď je 16:18 je zataženo (bylo celý den), na soláru mám 48 stupňů, na bojleru (320 l) je 39 stupňů. Intenzita záření je 642w/m2 ( http://meteo-jirkalina.com/wx38.php ) Samozřejmě u měřící stanice může být jinak.
- při účinnosti fv panelů 15% to znamená zisk 96W
při účinnosti trubic 91% a činné ploše 2,4m2 to znamená zisk 1402w. To znamená abych dostal stejný výkon z fv, tak bych musel mít 14,6 m2 panelů. Kolik by to asi stálo? Vyplatilo by se to vůbec? Nehledě na to, že účinnost fv panelů první roky prudce klesá, po pár letech by jste jich potřeboval 2x tolik
Dobry den,
clanek celkem prehledne ukazuje obe technologie v cislech, bohuzel jednostranne zavadejicich (vyhodne pro fotovoltaiku, samozrejme). Pokusim se poukazat na par "nepresnosti" uvedenych v clanku a take v diskuzi k nemu.
Autor pro fototermiku uvadi dve hladiny mernych zisku celeho systemu 250 kWh/m2 (obvykly pro horsi systemy predimenzovane pro kombinaci ohrevu a vytapeni v rodinnych domech) a 350 kWh/m2 (bezne pro ohrev vody v rodinnych domech). Pokud se srovnava system pro ohrev vody - pak bych ocekaval vypocty pouze s 350 kWh/m2 - je to navic hodnota bezne v praxi namerena, pozadovana v dotacnich programech atd. Je dobre si uvedomit, ze to je hodnota vcetne zahrnuti tepelnych ztrat nejen potrubi ale i zasobniku (ztratami ztracime cca 20-30% energie produkovane kolektory), vcetne nevyuziti letnich prebytku u bezneho dimenzovani pro rodinne domy (cca 25-30%).
Autor uvadi, ze pokud se nepodarilo zlevnit termicke systemy doted, uz se to nepodari. Pokud by fototermika ziskala natolik masivni subvenci (provozni podpora ve stejne mire jako u fotovoltaiky) domnivam se, ze by pokles byl docela vyznamny. Zatimco u cinskych FV panelu je dnes marze v radu procent, nakupni cena cinskych kolektoru je nekde na petine ceny prodejni na evropskem trhu.
Hodnota uvedena p. Kittrichem v diskuzi neni zisk systemu ale pouze kolektoru, navic pri plnem vyuziti energie. Ano, vyrobci nekdy s takovymi cisly operuji. Nesmyslna hodnota je 91% ucinnost pri -20°C pod mrakem, takove vyrobce pro jistotu nebrat vazne.
Skoda, ze takto prisny neni autor na fotovoltaiku. Hodnota 18000 kWh/kWp znamena vyuziti spickoveho vykonu 900 hodin rocne. Vzhledem k tomu, ze pro FV panely v CR se bezne uvadi 950 hodin, uvadena casto plati evidentne pro FV system (s elektrickymi ztratami) pracujici celorocne v bode maximalniho vykonu do site, tzn. s veskerym vyuzitim ziskane energie.
Ale v pripade srovnavani srovnatelneho to tak prece neni. Pokud je fotovoltaicky system navrzen obdobne jako srovnavany fototermicky, tak muzeme ocekavat obdobne letni nevyuzitelne prebytky (fotovoltaika je zapojena pouze do elektrickeho ohrivace, ktery ma nejak nastaveny termostat). Jaka cast tepelnych ztrat solarniho el. ohrivace je zapoctena v zisku systemu? Navic fotovoltaicke panely zapojene rovnou na DC patronu zasobniku nebudou pracovat tak efektivne jako s regulatorem, viz napr. clanek Ing. Wolfa a prof. Bendy z FEL CVUT (prosinec 2013), kteri uvadeji o cca 20% nizsi zisky.
Pokud tedy zvazime vyse uvedene, pomery se tak nejak prevraci. Domnivam se proto podobne jako rada diskutujicich, ze obe technologie budou s vyhodou vyuzivany vedle sebe - ci primo spolecne v jedne plose jako hybridni technologie, zvlaste pokud budeme potrebovat maximalne vyuzit dostupnou plochu plaste domu (to by asi bylo na samostatny text).
Plytvani uzasnou elektrinou, kterou muzeme svitit a tocit s ni motory - vyrabenou fotovoltaikou s nizkou ucinnosti a vysokou narocnosti na plochu - na jeji degradovani na teplo je podle meho pouze dnesni ukrok stranou (podobne jako primotopy nebo teplovzdusne vytapeni do pasivnich domu). V budoucim "krasnem novem svete" nam snad inteligentni site a hlavne strategie rizeni distribuovanych energetickych zdroju umozni lepe vyuzivat FV systemy v nasi siti.
A jeste odbocka k instalacim:
Drainback systemy se nerozsiri z jednoducheho duvodu, musi je montovat zrucny a znaly instalater. Solarni systemy bohuzel dnes montuje kazdy, kdo umi zapojit plynovy kotel na topeni.
Od roku 2014 by nemel montovat OZE (fototermika, fotovoltaika, TC, biomasa) nejen nikdo svepomocne, ale take nikdo bez patricneho "razitka". Certifikacni standardy pro osoby opravnene instalovat solarni termicke systemy, tepelna cerpadla a kotle na biomasu jsou sice temer hotove (HK CR), jaky vliv budou mit kvalitu montazi nelze odhadnout. O vyvoji standardu pro osoby opravnene montovat FV systemy nemam zadne zpravy.
Pokud ovsem nebude certifikacni system vcas spusten a navic zmenena legislativa, pak bude stejne asi trochu chaos.
TM
TM Tomas Matuska @tomas.matuskaV článku jsem chtěl ukázat začínající trend, který je podle mne celkem jasný. Děkuji kolegovi Matuškovi za upřesnění, o číslech lze diskutovat dlouho (třeba investiční náklady na solární systém jsem bral docela optimisticky, v praxi jsou často vyšší).
Zlevnění termických solárů opravdu nečekám, fotovoltaika je levná kvůli tomu, že do ní natekly dotace nejméně o dva řády vyšší než do solárů (je to třeba brát celosvětově) a něco podobného se asi už opakovat nebude. Naopak šikana s požadavkem na POVINNÉ montování státem certifikovanou firmou může ceny v ČR krátkodobě zase zvednout (je to česká specialita, příslušná směrnice EU požaduje aby stát zajistil odborné vzdělání a certifikaci montážníků, nepožaduje aby byli ostatní montážníci zakázaní).
Pokud se mýlím, bud rád, taky si myslím že ohřívat vodu elektřinou je blbost, ovšem jde-li o peníze, fotovoltaika vyhrává.
...čí chleba jíš, toho píseň zpívej:
a) Vaše tabulka nás poněkud mystifikuje. Vypustil jste z ní omylem vakuové trubice, které mají roční produkci 730 kWh/m2. Cena je také mnohem níž - s 5ti letou zárukou.
b) Nechápu, proč bych si měl instalovat FV zařízení s účinností cca 15%, když za stejnou cenu budu mít vakuové trubice s účinností 91% a to i když je -20 st.C a je pod mrakem
MK Michal Kittrich @michal.kittrichDoc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D. ve svých prezentacích cituje právě tento příspěvek jako odstrašující příklad nepravdivých informací.
Každyý ze systémů (FV a termika) má své výhody a nevýhody. Velmi pravděpodobně budou existovat vedle sebe.
S investičními náklady na termiku je to jako u většiny systémů, které nemají přímou konkurenci a současně jsou na ně dotace: cena je "vyšroubovaná" nahoru.
Nyní se začíná objevovat konkurence ve formě FV a (snad konečně) skončí dotace. Výrobci termiky budou muset jít s cenou dolů, aby přežili.
Možná se více rozšíří termické drain-back systémy, které podobně jako FV nepotřebují nemrznoucí směs ani řešení stagnace. Jejich dosavadní nevýhoda (větší odběr elektřiny oběhovým čerpadlem) lze elegantně řešit pohonem čerpadla FV panelem.
p.s. Celoelektrifikovaní spotřebitelé (včetně domácností), kteří část roku (kdy i síť bude mít přebytek FV elektřiny) vyrábějí pro svou potřebu a ze sítě odebírají právě jen v době nedostatku elektřiny, by měli platit "mastný" poplatek za rezervování příkonu a za udržování špičkových zdrojů výroby elektřiny, které budou vyrábět z velké části právě pro ně.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Ceny termických solárních systémů (těch kvalitních) odpovídají rakouským, obávám se že tady moc prostoru pro snižování nákladů není.
Spíš bude pokračovat trend, že se cena bude snižovat spolu s kvalitou - některé kolektory na trhu moc kvalitní nejsou a o kvalitě něktrých montážníků lze taky pochybovat.
Že se u nás nerozšířily drain-back systémy je zvláštní, osobně se domnívám že je to právě tím že se u nás vždycky "opisovalo" od Rakouska.
Každyý ze systémů (FV a termika) má své výhody a nevýhody. Velmi pravděpodobně budou existovat vedle sebe.
S investičními náklady na termiku je to jako u většiny systémů, které nemají přímou konkurenci a současně jsou na ně dotace: cena je "vyšroubovaná" nahoru.
Nyní se začíná objevovat konkurence ve formě FV a (snad konečně) skončí dotace. Výrobci termiky budou muset jít s cenou dolů, aby přežili.
Možná se více rozšíří termické drain-back systémy, které podobně jako FV nepotřebují nemrznoucí směs ani řešení stagnace. Jejich dosavadní nevýhoda (větší odběr elektřiny oběhovým čerpadlem) lze elegantně řešit pohonem čerpadla FV panelem.
A)
Solární systém na ohřev vody pro rodinný dům:
Kolektory 5 m2, zásobník 300 l, cena včetně montáže a 15% DPH
Celkem 100 tis. Kč.
Energie získaná za 20 let: 25 000 kWh
cena energie: 4.00 Kč/kWh
B)
Fotovoltaický systém na ohřev vody pro rodinný dům:
Panely 2 kWp, zásobník 300 l, bez střídače, cena včetně montáže a 15% DPH
Celkem 100 tis. Kč
Energie získaná za 20 let: 3 600 kWh
cena energie: 27.78 Kč/kWh - v článku uvedeno 2.78 Kč !!!
Malý překlep v desetinné čárce a už se rodí šílené teorie.
Proč nejsou použity k porovnání zařízení ze stejným výkonem?
5m2 panelů přece nejsou 2Kw? Nebo ano? A jak to bude vypadat pokud budu chtít na střeše 10kW?Pořád je ta Fv výhodnější?
FR František Rezek @frantisek.rezekPorovnával jsem dva systémy se srovnatelným energetickým přínosem (25 až 35 tis. kWh za 20 let ze ST, 36 tis. kWh za 20 let z FVE). Špičkový výkon vám toho moc neřekne. Když budete mít větší systém, bude relativně levnější, což platí pro FVE i solární termiku. Je ovšem otázka, kolik energie z toho systému účelně využijete. FVE 10 kWp na rodinném domku asi nevyužijete, dodávat do sítě se nevyplatí.
Pro ohřev vody fotovoltaikou lze v podstatě použít běžný boiler s topnou spirálou dimenzovanou na sítové napětí.
Není totiž problém jednotlivé FV panely zapojit do série tak, aby dávaly příslušných cca 230 voltů stejnosměrných. Trochu pozornosti je třeba akorát věnovat přizpůsobení odporu takové spirály proudovým parametrům fotovoltaických panelů, aby se odběr topné spirály pohyboval víceméně v okolí optimálního pracovního bodu FV panelů a získalo se tak z panelů maximum energie.
Přirozeně znatelně víc energie se z Fv panelů získá využitím střídače, který vždy pracuje na optimálním pracovním bodu. Ten by mohl být poměrně levný, pokud by systém byl jen pro ohřev a nepřipojoval se do sítě. Nemuselo by se totiž aplikovat složité přizpůsobování kmitočtu a okamžitého výkonu FV panelů dodávce proudu do sítě, ale stačilo by jednoduché přizpůsobování výkonu optimálnímu pracovnímu bodu FV panelů a možná taky i střídač mnohem menšího výkonu.
Pokud by se boiler napájel přímo stejnosměrným proudem z FV panelů, bylo by potom možná třeba ještě dořešit problém stejnosměrných bludných proudů, které by unikaly třeba přes nedokonalou izolaci a v místě působení mohly způsobit rychlou korozi kovových materiálů.
Cituji: "(již nyní Energetický regulační úřad vyžaduje poplatek i od elektráren, které nejsou připojeny k síti)"
Zní to neuvěřitelně, ale opravdu je to bezpodmínečně tak, že když k mému domu nevedou žádné "dráty", platí se? Za co? Jak to regulační úřad, nebo zákon, či vyhláška zdůvodňuje? Mohl byste upřesnit zákonný předpis, který tuto skutečnost řeší? Popřípadě paragraf? Děkuji, Prosecký.
CP Cyril Prosecký @cyril.proseckyJen poplašná zpráva, nic více.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.