Plné znění článku: Platná ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky
Dobrý den, podle mého názoru Vám vůči majitely bytu norma ČSN 73 0540 nepomůže. Ta je legislativně závazné pouze…
před 15 roky
Jako předseda "společnství vlastníků bytů" řeším problém z jedním z majitelů bytů, který již druhou zimu byt…
před 15 roky
Pokud uvažujeme budovu jako stavební celek, který pro provoz využivá různé formy energie není, z praktického…
před 21 roky
11 odpovědí
Zobrazit všechny reakceJako předseda "společnství vlastníků bytů" řeším problém z jedním z majitelů bytů, který již druhou zimu byt neobývá a tím pádem nevytápí vlastním topením. Tím dochází k promrzání jednak obodového zdiva, stropů a pod. a v bytem pod ním a vedle dochází v důsledků promrzání stěn k tvorbě plísní.
Je možné s odkazem na ČSN 73 0540-2 majitele uvedeného bytu nějakou právní normou přimět k tomu aby ve svém bytě v zimním období dodržovat stanovenou teplotu.
Předem děkuji za radu a pomoc.
Trtík Josef
JT Josef TRTÍK @josef.trtikDobrý den,
podle mého názoru Vám vůči majitely bytu norma ČSN 73 0540 nepomůže. Ta je legislativně závazné pouze pro projektanty a zhotovitele stavby. Na majitele bytu lze pouze použít buď stanovy Vašeho společenství, kde by byl článek o způsobu užívání bytu (nebo ho doplnit, většina by mohla být pro) nebo zkusit využít občanský zákonník.
Druhá možnost je uplatňovat vadu díla na zhotovitele stavby, pokud bylo vedeno řízení o stavebním povolení po 1.12.2002 a dělící konstrukce nesplňuje požadavek výše citované normy na součinitel prostupu tepla U= 1,3 W/m2.K
Pokud uvažujeme budovu jako stavební celek, který pro provoz využivá různé formy energie není, z praktického energetického pohledu, vhodné v energetickém štítku priviolegovat pouze jednu formu energie, např. tepelnou energii. Neuvedení všech forem energie v energetickém štítku může vést ke značnému zkreslení výsledku v oblasti měrné spotřeby energie a to např. v oblasti vzájemných energetických srovnávacích analýz, zkreslení výsledku ukazatele měrné spotřeby na výrobek a pod.
Zasílám text znovu s opravou indexu u U pro zasklenou část otvor. výplně. Šafka
Děkuji za korekci mého výpočtu vnitřní povrchové teploty.
Prostudoval jsem prospektové materiály výrobců „warm-edge“ profilů pro výrobu izolačních skel a vyšel z předpokladu, že teplota théta si musí být pro nejběžnější vnitřní podmínky nejméně 9,2st.C.
Všichni výrobci „warm-edge“ profilů pracují jednotně se dvěma vzorci pro výpočet U(N) a théta si:
U(N)=U(w)= A(f)*U(f)+A(g)*U(g)+L(g)*psí/(A(f)+A(g))
theta si= theta(e)+ f(Rsi)*(theta (ai)-theta (e))
kde:
A(f) – plocha rámu otvorové výplně
(= 0,55 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(f) – součinitel prostupu tepla rámem otv. výplně
A(g) – plocha zasklené části otvorové výplně
(= 1,27 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(g) – součinitel prostupu tepla zasklenou částí
L(g) – obvod zasklené části (= 4,54m pro rám 1,23x1,48m)
psí – lineární koeficient prostupu tepla okrajem zasklení
dle EN ISO 10077-2
theta (ai) – teplota interiéru
(= +21st.C dle ČSN) (= +20st.C dle EN)
theta (e) – teplota exteriéru
(= -15st.C dle ČSN) (= -10st.C dle EN)
f(Rsi) - teplotní faktor okraje zasklené části
dle EN ISO 10211-2
Mezi mnoha výrobci warm-edge profilů jsem nalezl profil s nejlepšími vlastnostmi, profil „Swisspacer V“.
Výrobce tohoto profilu uvádí pro otvorovou výplň s krajními podmínkami dle EN, rámem s hodnotou U(f)= 1,3 W/(m2*K), zasklením „dvojsklem“ s U(g)= 1,1 W/(m2*K), koeficientem psí= 0,032 W/(m*K) a f(Rsi)=0,74 hodnoty:
U(N)= 1,2
theta si= 9,2 st.C.
Při krajních podmínkách dle ČSN (-15 / +21st.C) mi vyšla hodnota theta si= 8,04 st.C.
Rám s hodnotou U(f)=1,30W/(m2*K) myslím lze považovat za velmi kvalitní, přesto theta si nesplňuje požadavek normy ČSN 730540-2:2002.
Při použití „trojskla“ (izolačního skla se třemi tabulemi skla) s U(g)=0,70 W/(m2*K) a stejného typu rámu otvor. výplně výrobce uvádí:
psí= 0,031 W/(m*K)
f(Rsi)= 0,73
a při krajních podmínkách –10/ +20st.C dosahuje hodnot:
U(N)= 1,0 W/(m2*K)
theta si= 11,9 st.C.
Při krajních podmínkách –15 / +21 st.C jsem se dopočítal hodnoty theta si= 11,30 st.C.
Výše uvedené hodnoty psí a F(Rsi) výrobce čerpal ze závěrečné zprávy IFT, Rosenhaim z července 1999.
--------------------
Výše uvedený postup výpočtu jsem přepsal, abych Vás mohl požádat o několik odpovědí:
Lze uvedené vzorce pro výpočet hodnot U(N) a theta si použít?
Jaký kontrolní postup pro ověření hodnot U(N) a theta si deklarovaných výrobcem otvorových výplní budou užívat české kontrolní orgány?
Lze vypočtené hodnoty U(N) a theta si ověřit měřením v praxi (v ČR)?
Pavel Šafka
Děkuji za korekci mého výpočtu vnitřní povrchové teploty.
Prostudoval jsem prospektové materiály výrobců „warm-edge“ profilů pro výrobu izolačních skel a vyšel z předpokladu, že teplota théta si musí být pro nejběžnější vnitřní podmínky nejméně 9,2st.C.
Všichni výrobci „warm-edge“ profilů pracují jednotně se dvěma vzorci pro výpočet U(N) a théta si:
U(N)=U(w)= A(f)*U(f)+A(g)*U(g)+L(g)*psí/(A(f)+A(g))
theta si= theta(e)+ f(Rsi)*(theta(ai)-theta(e))
kde:
A(f) – plocha rámu otvorové výplně (= 0,55 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(f) – součinitel prostupu tepla rámem otv. výplně
A(g) – plocha zasklené části otvorové výplně
= 1,27 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(g) – součinitel prostupu tepla zasklenou částí
L(g) – obvod zasklené části (= 4,54m pro rám 1,23x1,48m)
psí – lineární koeficient prostupu tepla okrajem zasklení
dle EN ISO 10077-2
theta(ai) – teplota interiéru
(= +21st.C dle ČSN) (= +20st.C dle EN)
theta(e) – teplota exteriéru
(= -15st.C dle ČSN) (= -10st.C dle EN)
f(Rsi) - teplotní faktor okraje zasklené části
dle EN ISO 10211-2
Mezi mnoha výrobci warm-edge profilů jsem nalezl profil s nejlepšími vlastnostmi, profil „Swisspacer V“.
Výrobce tohoto profilu uvádí pro otvorovou výplň s krajními podmínkami dle EN, rámem s hodnotou U(f)= 1,3 W/(m2*K), zasklením „dvojsklem“ s U(g)= 1,1 W/(m2*K), koeficientem
psí= 0,032 W/(m*K) a f(Rsi)=0,74 hodnoty:
U(N)= 1,2
theta si= 9,2 st.C.
Při krajních podmínkách dle ČSN (-15 / +21st.C) mi vyšla hodnota theta si= 8,04 st.C.
Rám s hodnotou U(f)=1,30W/(m2*K) myslím lze považovat za velmi kvalitní, přesto theta si nesplňuje požadavek normy ČSN 730540-2:2002.
Při použití „trojskla“ (izolačního skla se třemi tabulemi skla) s U(f)=0,70 W/(m2*K) a stejného typu rámu otvor. výplně výrobce uvádí:
psí= 0,031 W/(m*K)
f(Rsi)= 0,73
a při krajních podmínkách –10/ +20st.C dosahuje hodnot:
U(N)= 1,0 W/(m2*K)
theta si= 11,9 st.C.
Při krajních podmínkách –15 / +21 st.C jsem se dopočítal hodnoty theta si= 11,30 st.C.
Výše uvedené hodnoty psí a F(Rsi) výrobce čerpal ze závěrečné zprávy IFT, Rosenhaim z července 1999.
--------------------
Výše uvedený postup výpočtu jsem přepsal, abych Vás mohl požádat o několik odpovědí:
Lze uvedené vzorce pro výpočet hodnot U(N) a theta si používat?
Jaký kontrolní postup pro ověření hodnot U(N) a theta si deklarovaných výrobcem otvorových výplní budou užívat české kontrolní orgány?
Lze vypočtené hodnoty U(N) a theta si u otvorových výplní ověřit měřením v praxi (v ČR)?
Pavel Šafka
Pro nejběžnější podmínky, tj. relativní vlhkost vnitřního vzduchu fi,i = 50% a jeho teplotu theta ai= 21°C (viz čl. 5.1.1 v ČSN 73 0540-2) musí být vnitřní povrchová teplota theta si nad hodnotami od 9,2°C do 11,2°C (pro rozptyl bezpečnostních teplotních přirážek podle tab. 2 citované normy). Tomu odpovídá místní snížení součinitele prostupu tepla Umin od 2,5 do 2,1 W/(M2.K). Je zřejmé, že tyto hodnoty nezaručují splnění požadovaného součinitele protupu tepla U pro celou konstrukci (tedy průměrné hodnoty pro celou plochu konstrukce), který je podle tab. 3 ve výši 1,8 pro nové výplně otvorů a 2,0 pro upravené výplně otvorů. Pro nejběžnější podmínky tedy souběžná platnost obou požadavků není zbytečná.
Při vyšší vlhkosti vnitřního vzduchu do 60% je postřeh pana Šafky správný, tam je skutečně požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu výplně otvoru významnější a na hranici 60% o něco přísnější (od 1,94 do 1,51) než požadavek na součinitel prostupu tepla celé konstrukce (1,8; resp. 2,0).
Při vlhkosti nad 60% se přísnost požadavku na vnitřní povrchovou teplotu stupňuje pouze v případě, kdy požadujeme vyloučení kondenzace na vnitřním povrchu konstrukce. Pokud připustíme kondenzaci, pak podle čl. 5.1.3 nám zbývá hodnocení výplně otvoru jen prostřednictvím součnitele prostupu tepla.
Při pročítání normy ČSN 73 0540 jsem vyrozuměl, že u otvorových výplní, stejně jako u stavebních konstrukcí, (terminologie dle normy bod 4.6 - 4.8) je vyžadováno splnění podmínek jak pro minimální povrchovou vnitřní teplotu théta(si), tak pro požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U(N).
Za tohoto předpokladu musím upozornit, že kritérium součinitele prostupu tepla U(N) postrádá u vnějších otvorových výplní smyslu. Požadované hodnoty théta(si) jsou totiž natolik přísné, že všechny vnější otvorové výplně konstrukcí s vnitřními podmínkami- rel. vnitř. vlhkost=/<60%, théta(im)=20st.C -(viz ČSN 730540:2/2002, kapitola 5.1) hravě splní doporučené hodnoty U(N) pro energeticky úsporné domy. Kritickým místem je přechod mezi rámem otvorové výplně a její výplní tzn. izolačním sklem.
Při stanovení minimální hodnoty théta(si) jsem dle normy vycházel z teploty rosného bodu při uvedených krajních podmínkách a připočetl přirážku zohledňující způsob vytápění a umístění topných těles a došel k hodnotě 11 až 13oC.
Prosím o vyjádření, zda jsem si normu ČSN 73 0540:2/2002 vyložil správně, případně o opravu mého mylného výkladu.
ing. Pavel Šafka
Liberec
Problém není v hodnocení konstrukcí z hlediska jejich ročních měrných energetických toků, ale v chápání pojmu budova. Já si pod pojmem budova představuji celý komplex stavební, technické i technologické části (jinak to ve skutečnosti ani není), zatímco podle normy se musím omezit na konstrukce - stavební část. Kdybych podle návodu pana Fialy zavedl CSEN - celkový stupeň energetické náročnosti budovy, nevím jestli by bylo jasné, že SEN stupeň energetické náročnosti budovy je jen dílčí částí celkové.
Celou diskusi vedu proto, aby bylo uživatelům normy jasné, jaká část energie je v SEN budovy zahrnuta a nedocházelo k omylům. Pojem budova není normou definován.
Nesouhlasím s tím, že je SEN definován jako spotřeba tepla jen na vytápění objektu. Budovu je potřeba posuzovat z hlediska spotřeby energie z pohledu všech energetických toků (osvětlení,TUV,atd.)Stupeň energetické náročnosti budovy zavádí na celkovou spotřebu energie v budově, což není pravda. Viz. odstavec A.5.5, kde je uváděn SEN budovy pro pasivní domy 15 kWh/m2,a a celkové množství primární energie spojené s provozem budovy nemá překročit 120 kWh/m2,a .
JH Ing. Jiří Hirš, CSc. @ing.jiri.hirs.cscVáš nesouhlas je na první pohled logický a důvodný, ale to co žádáte je vyšší stupeň.
SEN je dán jen_a_pouze budovou, nikoliv způsobem jejího využití. Má být jednoduše spočitatelnou veličinou, která má sloužit k porovnání budov, nikoliv jejich vybavení, které podléhá častým změnám.
Nic Vám ale nebrání definovat vlastní hodnocení a prosazovat jeho užívaní v praxi.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.