Diskuse ke článku: Skladování elektřiny prostřednictvím tepla aneb Carnotovy baterie 2. díl – projekty a technologie ve světě a v ČR

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Skladování elektřiny prostřednictvím tepla aneb Carnotovy baterie 2. díl – projekty a technologie ve světě a v ČR

Reklama

Redakce @redakce před 3 roky

Diskuse ke článku: Skladování elektřiny prostřednictvím tepla aneb Carnotovy baterie 2. díl – projekty a technologie ve světě a v ČR

Plné znění článku: Skladování elektřiny prostřednictvím tepla aneb Carnotovy baterie 2. díl – projekty a technologie ve světě a v ČR

Anotace článku: Druhý díl přibližuje první aplikace ukládání elektřiny prostřednictvím tepla a jednotlivé systémy v současném výzkumu a vývoji. U každé varianty je popsán princip, detaily konkrétní technologie, dosahovaná účinnost a stav vývoje. Popsány jsou jak komerční projekty, tak výzkumné aktivity univerzit jak v zahraničí, tak v ČR.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

4 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

VM Vladan Marcalík @vladan.marcalik382 před 3 roky

... prostě řídit se heslem čím složitější tím lepší je jen cesta do pekel a mrhání prostředky.
Stěžejní je účinnost a původ energie.
Zde jsem se dočetl že účinnost "by měla být 40%". Bude do 30% a tím to vše končí...
Pokud původ energie bude tradičně fosilní tak bohužel ... pro investory, kteří se nejspíše obklopily "odborníky" bez vizí.

OS Oldřich Sklenář @oldrich.sklenar před 3 roky

Tímto bych si dovolil poprosit redakci TZB-info, aby i u druhého dílu doplnila v kapitole Zdroje příslušné internetové odkazy...

Předem díky

OS Oldřich Sklenář @oldrich.sklenar před 3 roky

Pěkný článek, díky za něj!

Možná jsem to v textu přehlédl, ale nevšiml jsem si, že by v článku byla zmínka o německé společnosti Lumenion a jejich pilotních projektech realizovaných v Berlíně (0,45 a 2,4 MWh, viz https://lumenion.com/projects?lang=en ). Vlastní technologii a další plánované projekty popisuje článek v češtině zde: https://oenergetice.cz/akumulace-energie…

Stejně tak mi chybí zmínka o australské firmě CCT Energy Storage a její technologii postavené na bázi roztaveného křemíku. Jimi vyvíjená baterie, integrovaná do dvacetistopého kontejneru, by měla poskytovat kapacitu 1,2 MWh, viz článek zde: https://newatlas.com/cct-silicon-energy-… případně stránky společnosti zde: https://www.cctenergystorage.com/

VB Vít Bašta @vit.basta před 3 roky

OS Oldřich Sklenář @oldrich.sklenarDobrý den pane Sklenáři,

Velice nás těší, že se Vám článek líbí.

Informace o projektech společností Lumenion a CCT Energy Storage jste v článku nepřehlédl, jelikož se zde nenachází. Článek si obecně neklade za cíl popsat všechny současně probíhající projekty, které alespoň rámcově zapadají do skupiny technologií P2H2P, ale uvádí ilustrativní přehled nejvýraznějších projektů, ne vyčerpávající výčet všech. Samozřejmě si uvědomujeme, že existuje větší množství společností a pracovišť (komerčních i akademických), jež se zabývají problematikou akumulace elektřiny v podobě tepla. Jmenovitě například:
NREL ENDURING LDES https://arpa-e.energy.gov/sites/default/…
NACOMPEX GmbH http://nacompex.com/Startseite/
BattMarines [1]
Steinmüller [2]
University of Cambridge (s oběhem Kalina) https://www.repository.cam.ac.uk/handle/…
Technical University of Denmark https://www.energy.dtu.dk/english/news/2…
Korea Institute of Energy Research https://www.kier.re.kr/board?menuId=MENU…
Massachusetts Institute of Technology Cambridge
https://www.sciencedirect.com/science/ar…
a další. Nicméně Vaše připomínka je velice věcná.

Za tým pracovní skupiny CB na ČVUT v Praze, působící na Fakultě strojní a Univerzitním centru energeticky efektivních budov, přejeme pěkný den.

[1] A. G. Class and S. Gabriel, “BattMarines (2nd International Workshop on Carnot Batteries 2020),” 2020.
[2] L. Schmeken and K. P. Hariharan, “Role of High Temperature Carnot Batteries in Sector Coupling (2nd International Workshop on Carnot Batteries 2020),” 2020.