Plné znění článku: Zpráva Pačesovy komise z pohledu OZE
Sedm poznámek včetně doporučení Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém…
před 15 roky
Taky jsem četl spoustu vtipů, jen si nemyslím, že popisují skutečný život. Proto se taky mýlíte ve svých odhadech -…
před 15 roky
Někde jsem četl, že život ekologického aktivisty má tři fáze: optimismus, pesimismus a alkoholismus. Vzhledem k Vašim…
před 15 roky
17 odpovědí
Zobrazit všechny reakceSedm poznámek včetně doporučení Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu ke zprávě – verze k oponentuře.
Ing. Jan Paprskář
Frenštát pod Radhoštěm dne 17.listopadu 2008.
Seznámil jsem se s Oponentním posudkem ke Zprávě Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, jak byl zveřejněný na internetových stránkách vlády ČR dne 7. listopadu 2008.
Seznámil jsem se se Zprávou Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (NOK)– verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, na internetové stránce Vlády České republiky ze dne 4. listopadu 2008.
Seznámil jsem se se Zprávou Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (NOK)– verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, na internetové stránce Vlády České republiky ze dne 30.září 2008.
Dovoluji napsat sedm poznámek s doporučením „Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu“.
Mám zájem o úspěšný rozvoj naší země. Život jsem věnoval energetice a energetika mně darovala možnost poznávat ji.
Dne 12. září 2008 jsem si dovolil napsat pět poznámek k informacím NOK, které jsem vyslechl na konferencích konaných dne 4. července 2008 a dne 5. května 2008 v Praze a studoval na stránkách Asociace energetických manažerů. S poznámkami jsem seznámil prostřednictvím internetu tajemníka komise.
Měl jsem možnost zúčastnit se dne 4. července 2008 v Praze konference s programem „ Zpráva o činnosti Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu“.
Měl jsem možnost zúčastnit se dne 5. května 2008 v Praze konference „ Křižovatky české energetiky“ a měl jsem možnost seznámit se s materiály konference na stránkách Asociace energetických manažerů.
Oceňuji práci Nezávislé odborné komise jak je představená veřejnosti zprávou ve verzi k oponentuře ze dne 30.9.2008. Ve zprávě je mnoho cenných informací, které dosud veřejnost v České republice neobdržela.
Dle mého názoru ke „Zprávě NOK k oponentuře – verze ze dne 30.9.2008“ je vhodná další diskuse s odbornou i laickou veřejnosti.
K diskusi předkládám sedm poznámek včetně doporučení
Poznámky jsou k textu verze zprávy ze dne 30.září 2008 a jsou platné i k textu ze dne 4. listopadu 2008, (měnily by se jen čísla stránek zprávy komise na které se poznámky odvolávají).
Poznámky a doporučení platí i k Oponentnímu posudku ke Zprávě Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, ze dne 7.listopadu 2008.
Poznámka prvá
Doporučuji Nezávislé komisi navrhnout vládě:
1.
V přehledu doporučení NOK – strana 270 – 272, bod 17. Přehled doporučení pro vládu ČR z hlediska tvorby energetické politiky, je uvedeno:
„Vláda by měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií, za prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Doporučuje se jim proto věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovou podporu“.
Dle mého názoru doporučení NOK vládě by mělo znít:
“Vláda by měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií, za prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Doporučuje se jim proto věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky na vědu, výzkum a zavedení výroby než dosud a systémovou podporu“.
2.
Doporučuje se NOK, aby specifikovala co rozumí systémovou podporou.
Dle mého názoru by NOK měla doporučit vládě pracovat na systémové podpoře změny ekonomických nástrojů řízení kvality životního prostředí, udržitelného rozvoje, úspor paliv a energií, které Vláda a Parlament České republiky má v tržním hospodářství k dispozici.
Základním opatřením systémové podpory rozumím změnu daňové soustavy a zákonného pojištění, zejména se jedná o ekologickou daň oceňující přírodní kapitál, vše provedeno s minimálními dopady do nákladů domácností, rozpočtové a příspěvkové sféry a podnikání.
3.
Doporučuje se NOK doporučit vládě využít svého budoucího předsednictví EU k podpoře jednotného systémového opatření – změny ekonomických nástrojů řízení kvality životního prostředí, udržitelného rozvoje, úspor paliv a energií.
4.
Doporučuje se Nezávislé komisi doporučit vládě a sponzorům, kteří chtějí pomoci udržitelnému rozvoji a chtějí informace o nových možnostech podnikání, pozvat autory knihy Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce do České republiky.
Velmi zajímavé by bylo sdělení autorů knihy Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce :
Jak by dnes autoři napsali svou knihu.
Jak ovlivní současná světová finanční krize nástup nových technologií.
Jaké jsou současné názory autorů knihy na jadernou energetiku.
Jaké by byly doporučení autorů k směrování české energetické politiky k zajištění energetických potřeb v dlouhodobém horizontu.
Diskuse by měla sloužit k zahájení pravidelného dialogu o energetice a životním prostředí v naší zemi.
Pravidla dialogu v minulosti vydalo Občanské fórům a je vhodné se k pravidlům vrátit.
Odůvodnění.
Definici přírodního kapitálu přebírám z knihy autorů Paula Hawkena, Amory Lovinse a L. Hunter Lovinsové Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce.
Představa je, že změny v soustavě daní a zákonného pojištění by měly být v době zavedení v nákladech občana a podnikatele neutrální.
Toho lze dosáhnout příkladem tak, že se zavedením ekologické daně se občanům sníží snížená sazba DPH využívána všemi občany. Podnikajícím právnickým a fyzickým osobám, rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, se sníží náklady zákonných pojištění na pracovní sílu. Příjem státního rozpočtu způsobený změnou sazby DPH a příjem zákonných pojištění by byl doplněný z daně ekologické.
Zákonným pojištěním rozumím zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Zákonné pojištění motorových vozidel by mohlo být zahrnuto jednotně v ceně pohonných hmot. Příklad z praxe je v knize Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce.
Systémové opatření by podporovalo životní prostředí, úspory paliv a energií, nové technologie výrob a služeb s nízkou spotřebou paliv, energií a materiálů.
Systémové opatření by snížením nákladů na pracovní sílu podporovalo smysluplnou zaměstnanost.
Systémové opatření spojené se snížením nákladů na pracovní sílu by dalo nové podnikatelské smysluplné příležitosti.
Systémové opatření by mohlo být účinné v obchodní konkurenci se zeměmi s nízkým standardem sociálního a zdravotního zabezpečení a tím laciné pracovní síly, i se zeměmi s nízkým standardem ochrany životního prostředí a s vyšší energetickou a materiálovou náročnosti výrob.
Dle mého názoru by systémové opatření mělo být nadnárodní, protože životní prostředí Země nezná hranice a jeho ochrana je v zájmu všech.
Systémové opatřeni by se podobalo clu, ale clo chrání ohraničené trhy, je snaha hranice trhů rozšiřovat, clo odstraňovat.
Systémové opatření by omezilo neefektivní přepravu a dopravu osob a zboží.
Převážně se shoduji s názory významné osobnosti, pana Amory Lowinse a jeho kolektivu, jak jsem je vyslechl v roce 1994, kdy pan Amory B. Lovins byl v Praze na konferenci Energy Efficiency Business Week.
Doktor Amory Lovins je přední světovou osobností studoval experimentální fyziku, ekonomii a politické vědy na Harvardu a v Oxfordu. Návštěva pana Lovinse v roce 1994 v Praze byla v našem tisku dokumentována zejména v Technickém týdeníku číslo 43 ze dne 25.října 1994 článek Negawattová revoluce, a rozhovorem Marka Šálka - Respekt 5/ 30.leden – 5. únor 1995/ strana strana 12, S americkým fyzikem Amorym Lovinsem o jeho negawattové revoluci.
V české republice je známá kniha autorů Paula Hawkena, Amory Lovinse a L. Hunter Lovinsové Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce anglický originál Natural Capitalism: Creating the Next Industrial Revolution vydaný nakladatelstvím Little, Brown and Company v řadě Back Bay Books rok 2000.
Kniha Přírodní kapitalismus jak se rodí další průmyslová revoluce je skvělým nadčasovým národohospodářským projektem.
Teorie i praxe potvrzuje, že za situace nedostatečnosti zdrojů paliv a energií a i v zájmu udržitelného rozvoje, je mnohem efektivnější usilovat o úspory paliv a energií a až následně o nové zdroje.
V naší zemi zdaleka nejsou vyčerpané rezervy úspor paliv a energií, jak je obecně známo.
Uvítal bych ve zprávě NOK informace o světovém stavu výzkumu a vývoje nových technologií výroby elektřiny a tepla, energeticky nejnáročnějších výrobků, zejména hutnictví železných a neželezných kovů, zpracování ropy a petrochemie, výroby koksu a koksochemie, výroby umělých hnojiv, stavebních materiálů, automobilů a dalších, protože v časovém horizontu pro které se posouzení energetických potřeb ČR zpracovává se technologie podstatně změní, energetická náročnost se sníží, budou nové konstrukční materiály a to vše bude mít dopad na potřebu zajištění nových zdrojů paliv a energií.
Jde o to, aby se výzkum, vývoj a zavedení nových technologií ke komerčnímu využití urychlil, ale toho lze dosáhnout jen obtížně bez uvedené systémové podpory.
Bez uvedené systémové podpory se jen obtížně bude měnit organizace zaběhnuté výroby, přepravy, dopravy a výstavby.
Domnívám se, že vodíkové technologie, biotechnologie, nanotechnologie, uhlíková vlákna a uhlíkové technologie, křemíkové materiály, nové materiály organické chemie a další změní svět do roků 2030 - 2050.
Dle mého názoru jsou dosažitelné podstatné úspory paliv a energií v energeticky náročných technologiích výrob konstrukčních materiálů, užití konstrukčních materiálů, v nových konstrukcích strojů, staveb, organizace přepravy osob a zboží, dopravních prostředků a průmyslového zboží.
Úspory paliv a energií jsou závislé na výši ceny a konstrukci ceny (zejména konstrukci ceny v síťových odvětvích), ale jsou jen málo závislé na chování osob, které šetří paliva a energie pod jinou motivaci, jak motivaci vlastních nákladů.
Jsem skeptický k různým programovým prohlášením a limitům emisí, šetření s palivy a energií, protože má generace si pamatuje velmi dobře plánované hospodářství, a výsledky které ve zprávách byly splněné a závazky překročené, ale v podstatě se nic nestalo.
Mrzí mne, že i EU nejde přímočaře za úsporami paliv, energií, materiálů a za zlepšením životního prostředí cestou ekonomických nástrojů řízení tržního hospodářství které mají vlády k dispozici – ocenění přírodního kapitálu například ekologickou daní na straně jedné, na straně druhé kompenzace zvýšených nákladů občana, příspěvkové a rozpočtové sféry snížením DPH (nízké sazby základních životních potřeb s výjimkou paliv a energií a vody, příkladem potraviny, bydlení, školy, zdravotnictví a další) a podnikatele snížením nákladů na pracovní sílu.
.
Dle mého názoru je průchodný prostor pro navržená systémová opatření napříč politickým spektrem, bude-li dobrá koncepce připravená a národu bude srozumitelně vysvětlená.
Státní dotace a jiné podpory narušují konkurenci na všech trzích. Dotace je nutné z energetického hospodářství a nejen z energetického hospodářství postupně vyloučit. Podporovat lze jen vědu, výzkum a zavedení výroby, nikoliv výrobu a spotřebitelé. Chránit domácí výrobu je nutné jinými způsoby.
Konstrukce cen a výše cen paliv a energií (které navržené systémové opatření ovlivní) je určující pro technologické inovace výroby, staveb, přepravy, dopravy a spotřeby.
Praktické účinky konstrukce cen a výše cen na technologickou inovací jsem poznal v praxi tepelného hospodářství. Srovnával jsem naši technologickou úroveň tepelného zařízení, ceny a konstrukce cen tepelné energie s technologickou úrovni tepelného zařízení, s cenami a s konstrukcemi cen více zemí EU.
Poznámka druhá
Doporučuji Nezávislé komisi navrhnout vládě:
1.
Zákonem ustavit konkurenční tržní prostředí v tepelném hospodářství pro všechny relevantní trhy s tepelnou energií s dominantním postavením soustav centralizovaného zásobování teplem.
2.
Zákonem upravit povinnost v územních energetických koncepcích respektovat na území svobodný rozvoj a konkurenční prostředí plynárenské i teplárenské soustavy.
Odůvodnění.
V přehledu doporučení NOK – strana 270 – 272, bod 17. Přehled doporučení pro vládu ČR z hlediska tvorby energetické politiky, je uvedeno:
„Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. Tuto politiku bude sledovat především v kontextu postupného vytváření jednotného energetického trhu v rámci EU“
Textu přehledu doporučení NOT neodpovídá část zprávy „4.3 Tepelná energie“ a „4.4. Regulace“.
Konkurenční prostředí dnes není v tepelném hospodářství, které je technologicky propojené kogenerační výrobou tepla a elektrické energie i s palivem zemní plyn, s otevřenými trhy s elektrickou energii a s plynem.
Konkurenční prostředí v tepelném hospodářství lze ustavit. Možný model trhu s tepelnou energií v soustavách centralizovaného zásobování teplem v dominantním postavení na relevantním trhu mohu vážným zájemcům představit.
Závažný nedostatek narušující tržní prostředí v energetických odvětvích je nutné napravit a energetickým zákonem ustavit tržní prostředí i v teplárenských soustavách s dominantním postavením na relevantních trzích a tržní prostředí vytvořit i spotřebiteli tepla pro svobodnou volbu mezi plynárenstvím, teplárenstvím a elektroenergetikou.
Otevřením trhu s teplem na vstupu do tepelné sítě a otevřením všech energetických trhů spotřebiteli tepla svobodnou volbou mezi teplárenstvím, plynárenstvím a elektroenergetikou lze získat více energie z druhotných a obnovitelných zdrojů energie, lze snížit spotřebu přírodního kapitálu, spotřebitel může dosáhnout příznivější ceny energií.
Otevřením trhu s teplem se uvolní prostor pro nastupující technologickou inovací vyššího řádu, (rozumím malou a mikroenergetiku - malé a mikrokogenerační i trigenerační technologie výroby tepla, elektřiny i chladu, fotovoltaiku a fototermiku v místě spotřeby), která může být rychle šířená formou energetické služby distribuované energetiky na místo distribuovaných energií.
Technologická inovace teplárenství nabývá na významu s radikálním snižováním energetické náročnosti budov a technologií účelových výrob, kdy mnohé současné soustavy centralizovaného zásobování teplem nebudou schopné konkurovat cenou tepelné energie jiným zdrojům tepelného zásobování, ale spotřebiteli, pro ochranářské bariéry zakotvené v energetických koncepcích provázaných s územními plány, není umožněná změna dodavatele tepla. Spotřebitel je dnes „zajatým spotřebitelem tepla“, který nemá možnost kontrolovat cenu tepla dominantního dodavatele.
Technologická inovace malé a mikrokogenerace omezuje potřebu přenosu elektřiny na velké vzdálenosti přes přenosovou soustavu a více stupňů distribučních sítí, zvyšuje se přenosová schopnost distribučních sítí, vzroste spolehlivost zásobování energiemi.
Současná energetická efektivnost dodávky elektrické energie, příkladem budovy s byty na vstupu do budovy se odhaduje 28 – 30%.
Současná energetická efektivnost dodávky tepla na vstupu do budovy ze soustav centralizovaného zásobování teplem se odhaduje 73%, u parních soustav je podstatně nižší.
S klesající spotřebou tepla, vlivem zateplování budov a využití obnovitelných zdrojů tepla, u shodné konstrukce soustavy centralizovaného zásobování teplem, lze odhadnout energetickou efektivnost na 62% u parních soustav bude energetická efektivnost dodávky tepla podstatně nižší.
Doprava tepelné energie do budovy pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody ze soustavy centralizovaného zásobování teplem má ve srovnání s dopravou plynu vysoké ztráty, je kapitálově a provozně podstatně náročnější.
Špičková technologie malé kogenerační jednotky na zemní plyn ve stádiu vývoje blízkého komerčnímu nasazení již dosáhla efektivnost výroby elektřiny na srovnatelném místě – vstup do budovy - přímou transformací zemního plynu na elektřinu 53%, plánuje se cílová efektivita je 55 – 60%, emise jsou velmi malé.
Energetická efektivnost kogenerační výroby tepla malé kogenerační jednotky nové generace na srovnatelném místě vstupu do budovy může být 89%.
Mechanismus možného ustavení tržního hospodářství v teplárenských soustavách je známý, podmínky a principy fungování jsem studoval, realizace je možná i bez „vyvlastňování“, jak jsem se s argumentem proti trhu s teplem setkával.
Zákonem o hospodaření energií je nutné odstranit bariery v energetických koncepcích, které dnes omezují konkurenci v teplárenství.
Novelou energetického zákona je nutné ustavit trh s tepelnou energií, kterému zákon brání, když trh s tepelnou energií umožňuje zákon o hospodářské soutěži v soustavách s dominantním postavením soutěžitele na relevantních trzích.
Stavební zákon, jak jsem se setkal v praxi, není řádně provázaný se zákonem o hospodaření energii v zákonem chráněném zájmu snižování energetické náročnosti staveb, zejména nerespektuje, jako zákon speciální zákon o hospodaření energii u změn dokončených staveb ani tam, kde to vyžaduje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16.prosince 2002 o energetické náročnosti budov.
Prováděcí vyhláška stavebního zákona o obecných technických požadavcích na výstavbu by měla podstatně rychleji reagovat na energeticky úsporné technologie snižující energetickou náročnost nových a změn dokončených staveb, rozumím technologie využití obnovitelných a druhotných zdrojů paliv a energií, malých a mikrokogeneračních i trigeneračních technologií.
Stát má právo a povinnost chránit životní prostředí, energie je složkou životního prostředí. Stát má právo stanovit podmínky pro nové a pro změny dokončených staveb.
Současný způsob regulace cen tepelné energie v České republice, v zájmu ochrany spotřebitelů a životního prostředí, vyžaduje změnu.
Kritizuji část 4.2. Zprávy Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu – verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, protože:
Způsoby regulace v teplárenství v některých státech Evropy, jak uvádí Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (NOK)– verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, viz tabulka 4.2., strana 43 a 44, nemá dostatečnou vypovídací schopnost, zejména nic nevypovídá o vlastnické struktuře teplárenství, nevypovídá nic o energetické infrastruktuře dané země, kolonka regulace cen tepelné energie vytrhuje z textů zákonů a závazných nařízení jen velmi nepřesné zhodnocení.
Měl jsem možnost seznámit se s energetickým hospodářstvím města Vídně, s řízením teplárenské soustavy Vídně a měl jsem možnost seznámit se s rakouským právem, kterým se stanoví i ceny tepla a rozúčtování nákladů za teplo a teplou vodu.
Měl jsem možnost seznámit se s tepelným hospodářstvím, s řízením teplárenských soustav, s konstrukci zdrojů tepla, a s tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi, s konstrukcí cen a s rozúčtováním nákladů za dodávku tepla a teplé užitkové vody v Německu, Dánsku, Švédsku, Finsku, Holandsku, v Londýně a částečně i ve Francii, spolupracoval jsem na projektech PHARE zaměřených i na tepelné hospodářství.
V minulosti jsem se podrobně zabýval problémem rozdělení nákladů kogenerační výroby elektřinu a na teplo a ve zkoumaném případě jsem zjistil, že výrobce větší náklady kogenerační výroby připisoval výrobě tepla, nižší náklady pak připisoval elektrické energii. Motiv byl vyšší zisk z kogenerace.
Bylo tomu tak proto, že elektrická energii se obchodovala a obchoduje na otevřeném trhu, zisk se nekontroluje.
Cena tepelné energie byla a je věcně usměrňovaná a kontroluje se přiměřený zisk a oprávněné náklady, kam se dá ledacos započíst v případě kogenerace.
Výrobce tak dosahoval vyšších zisků z kogenerační výroby, „zajatý spotřebitel tepla“ byl povinen zaplatit.
Rozdělení nákladů kogenerační výroby na výrobu tepla a na výrobu elektřiny v teplárenských soustavách spotřebitel nemůže zjistit, nikdo mu neposkytne potřebné informace o podkladech pro kalkulace cen tepla, je povinen platit v ceně kterou výrobce stanoví.
Výroba a rozvod tepla na základě zákona požívá výhody veřejného zájmu, ale informace o kalkulacích věcně usměrňovaných cen výroby a rozvodu tepla včetně podkladů jak kalkulační položky byly sestaveny jsou veřejnosti utajované.
Došel jsem k závěru, že spravedlivým řešením rozdělení nákladů kogenerační výroby tepla a elektřiny je dosažitelné pouze otevřením trhu s teplem.
Otevření trhu s teplem je důležité pro spalovny komunálních odpadů, vzhledem k nákladům za likvidaci komunálního odpadu.
Otevření trhů s teplem je důležité i pro využití druhotných a obnovitelných zdrojů energie.
Současný způsob regulace cen tepelné energie v České republice, v zájmu ochrany spotřebitelů a životního prostředí, vyžaduje změnu a to změnu založenou v energetickém zákoně.
Mají-li být energetické trhy funkční a prostředí konkurenční, pak musí být otevřené i trhy s tepelnou energií.
Poznámka třetí
Vztahuje se k doporučením Zprávy nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu – verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, bod 13.3.2. Doporučení pro využití potenciálu úspor energie v České republice a k dosažitelným úsporám paliv, energie a emisí skleníkových plynů.
Uvádím výsledky mého odborného odhadu zpracovaného na základě provozních zkušeností, měření spotřeb a vyhodnocování vlivů počasí za dlouhou časovou řadu let:
Panelové domy výchozí stav (měrná spotřeba tepla pro vytápění 0,6 GJ/m2/rok, pro ohřev TUV 0,3 GJ/m3/rok)
spotřeba primární energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody 18 TWh/rok - emise ekvivalent CO2 5. 040 MtCO2/rok
Panelové domy po modernizaci na současné technologické úrovni
(měrná spotřeba tepla pro vytápění 0,2 GJ/m2/rok, pro ohřev TUV 0,27GJ/m3/rok)
spotřeba primární energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody 8 TWh/rok
- emise ekvivalentu CO2 2.240 MtCO2/rok
Bytové domy a budovy občanské vybavenosti výchozí stav
(měrná spotřeba tepla pro vytápění 0,6 GJ/m2/rok, pro ohřev TUV 0,3 GJ/m3/rok)
spotřeba primární energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody 70 TWh/rok emise - ekvivalentu CO2 19.600 MtCO2/rok
Bytové domy a budovy občanské vybavenosti po modernizaci na
současné technologické úrovni (měrná spotřeba tepla pro vytápění 0,4 GJ/m2/rok, pro ohřev TUV 0,27GJ/m3/rok)
spotřeba primární energie pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody 18 TWh/rok - emise ekvivalentu CO2 5.040 MtCO2/rok
Měrná energetická náročnost vytápění budov odpovídá počasí a teplotou venkovního vzduchu průměrnému kalendářnímu roku.
Vlivy počasí na energetickou náročnost vytápění budov za kalendářní rok mohou být mezi roky s odchylkou +/- 15% od průměru.
Odborným odhadem dokumentuji, že teplárenské soustavy budou mít skutečně problémy nejen jen s limity těžby hnědého uhlí, jak se v tisku uvádí, ale především s využitím současných instalovaných výkonů teplárenských soustav.
Snížení využití výkonu teplárenské soustavy se projevuje zvýšením ceny tepla (ztráty v rozvodech tepla jsou v podstatě konstantní, náklady provozní a kapitálové jsou vysoké).
Dobře koncepčně postavená a dobře vedená soustava centralizovaného zásobování teplem má rozdělení nákladů na výrobu elektřiny a na výrobu tepla - palivový náklad v ceně tepla v mezi 20-30% z celkové ceny tepla, konstantní náklad 70 – 80%.
Poznamenávám,
snížení využití výkonů elektrizační soustavy se projevuje snížením ztráty elektřiny (RI2) když provozní a kapitálové náklady proti tepelným rozvodům jsou nižší, tedy cena elektřiny se změnou využití soustavy je v podstatě konstantní,
snížením využití výkonu plynárenské soustavy nedochází k tak vysokému nárůstu ceny plynu jako u tepla, protože kapitálové a provozní náklady a ztráty plynu jsou podstatně nižší jak u rozvodů tepla.
Prostor pro technologickou inovací tepelného hospodářství je veliký díky velmi dobře vybudované plynárenské infrastruktuře v České republice.
Z povinně zveřejňovaných informací lze odhadnout plynárenskou infrastrukturu z počtu plynových přípojek.
V České republice je v roce 2008 je nejméně:
2 100 velkoodběratelů zemního plynu
8 000 středních odběratelů zemního plynu
185 000 maloodběratelů zemního plynu bez bytů
2.680.000 maloodběratelů – domácností.
V České republice je v roce 2008 je nejméně:
4 460 000 bytů
z toho trvale obydlených je 3 850 000 bytů
V panelových domech je 1 200 000 bytů.
Plynárenská infrastruktura České republiky umožňuje kogenerační a trigenerační výrobu elektřiny, tepla i chladu v místě spotřeby na vyšší technologické úrovni (vyšší energetické efektivitě) a příznivějších nákladech spotřebitele za energie, jako je tomu u současných soustav centralizovaného zásobování teplem, kde teplo je státem nepřímo dotováno (sazba DPH).
Moderní kogenerační technologie s palivovými články úspěšně řeší problém NOx , dříve závažný argument proti rozvoji plynového zásobování teplem.
Jiné kogenerační technologie jsou použitelné i pro obnovitelné zdroje.
Výroba tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody může být pokryta technologickou inovací teplárenství i s využitím druhotných zdrojů a obnovitelných zdrojů, s využitím nejmodernější technologické inovace nových staveb a modernizace dokončených staveb bez prolomení limitů těžby uhlí a bez zvýšení současné spotřeby zemního plynu.
Dovolím si poznamenat, že v současné době je nejúčinnějším vládním programem úspor paliv a energií program Regenerace a modernizace panelových domů.
Bohužel setkal jsem se s nízkou úrovni projektu, nerespektováním ustanovení zákona o hospodaření energií stavebními úřady, které využívají neprovázanosti směrnice SMERNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPY 2002/91ES ze dne 16.prosince 2002 o energetické náročnosti budov se zákonem stavebním.
Poznámka čtvrtá
Vztahuje se k doporučením Zprávy nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu – verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, bod 17. Přehled doporučení pro vládu ČR z hlediska tvorby energetické politiky, strana 270 – 272, text doporučení:
“Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je důležitou součásti energetického mixu“.
Nejsem odpůrce jaderné energetiky, jsem přesvědčený, že jaderná energetika se musí rozvíjet.
Studoval jsem na VUT – FE v Brně v letech 1963 - 1968, specializoval jsem se na elektrárenství. Byl jsem studentem Prof. Ing. Jiřího Braunera.
Byla mně dosti dobře známá stavba jaderné elektrárny prvé generace A1, kterou jsem měl možnost poznat i v provozu a byl jsem informovaný velmi brzy o důvodech odstavení z provozu.
Domnívám se, že je nutné poučit se z chyb, které by se neměly opakovat.
Stálo nás mnoho peněz vybudování experimentální technologie jaderné elektrárny A1.
Úspěchem bylo zprovoznění elektrárny, poučením je v České republice nestavět provozně málo ověřené jaderné energetické zařízení vysokých výkonů pro energetické účely.
Mohl jsem se seznámit se Slovenskými jadernými elektrárnami II. generace V1 aV2 a s nedokončenou stavbou prvé Polské jaderné elektrárny.
O havárii Černobylu jsem byl informovaný osobou, která měla možnost se podrobněji seznámit s příčinami havárie, protože byla uznávanou osobou v konstrukcích energetických zařízení. Nezapochyboval jsem o nutnosti využívat jadernou energií pro mírové účely ani po velmi vážné havárii v Černobylu.
Nyní sleduji vývoj jaderné energetiky jako občan, věnují se jiným oborům energetického hospodářství.
Sleduji informace o stavbě nové jaderné elektrárny III. generace ve Finsku v elektrárenském parku Olkiluoto.
Velmi si vážím Finska hlavně pro hospodářskou politiku, zahraniční politiku, energetickou politiku. Vážím si milého a pozorného jednání všech se kterými jsem se ve Finsku setkal.
Bylo mně umožněno poznat finskou energetiku natolik, abych mohl srovnávat s energetikou České republiky. Rozdíly jsou veliké, ale většinou v náš neprospěch.
Dle mého názoru, rozhodnutí o stavbě nové jaderné elektrárny Finska se řídilo jinými rozhodovacími kritérii jakými bychom se měli řídit dnes v naší zemi.
Sleduji informace o IV. generaci generacích jaderných elektráren na kterých se ve výzkumu a vývoji pracuje.
Můj názor je, že není nutné se stavbou další jaderné elektrárny v naší zemi spěchat, ale není na škodu nastartovat schvalovací procesy EIA – pro mezinárodní souvislosti, které se před zahájením stavby musí vyřešit.
Dle mého názoru je nutné usilovat o prodloužení životnosti současných jaderných elektráren, je nutné studovat možnosti jak lze po dožití současných jaderných elektráren využít staveniště s vybudovanou infrastrukturou (včetně vyvedení elektrického výkonu) pro jadernou elektrárnu novou.
Dle mého názoru je nutné zvýšit informovanost obyvatelstva o jaderných elektrárnách nových generací. Zejména je nutné pravidelně informovat o výstavbě a provozu nové jaderné elektrárny třetí generace ve Finsku s tlakovodním evropským reaktorem EPR, která by měla být brzy uvedená do provozu. Úspěšné uvedení do provozu nové jaderné elektrárny ve Finsku a úspěšný provoz pak může podstatně urychlit rozhodování o budoucnosti jaderné energetiky u nás.
Můj názor na stavbu další jaderné elektrárny v horizontu do roku 2030 odůvodňuji:
Vyhořelé jaderné palivo je závažným problémem i u jaderných reaktorů III. generace a v podmínkách České republiky je dnes řešení náročnější jak ve Finsku.
Informace o reaktorech čtvrté generace zatím mám - je předpoklad komerčního nasazení za 25 – 30 let. IV. generace jaderných elektráren má minimalizovat problém likvidace vyhořelého paliva.
Informace z tisku o výzkumu a vývoji technologie ADTT – reaktoru pro transmutaci jaderného odpadu na které údajně pracují i čeští vědci mám nedostatečné, uvítal bych novější informace.
Bez spolehlivého vyřešení problému likvidace vyhořelého jaderného paliva přepracováním na neškodný odpad v lokalitě vzniku (bez větších transportů) si nedokážu představit zahájení stavby nové jaderné elektrárny o výkonu až 2 x 1700 MW, (vycházím s informace iDNES.cz ze dne 12.července 2008 - „ČEZ chce postavit Super Temelín).
Vyvedení elektrického výkonu z lokality, která byla vybudována na elektrický výkon 4 x 1000 MW (postavený byl výkon 2 x 1000 MW), ale po dostavbě by měl být výkon komplexu jaderných elektráren 5 400 MW, podstatně zasáhne do vlastnických práv majitelů nemovitostí. Výroba elektrické energie podle energetického zákona není podnikáním ve veřejném zájmu.
V porovnání s jadernou energetikou velkého výkonu (zejména vyvedení elektrického výkonu) zvláště vyniká malá a distribuovaná energetika s vysokou účinnosti energetických transformací situovaná co nejblíže místa spotřeby. Distribuovaná energetika umístěná do místa spotřeby energie dnes i v blízké budoucnosti nemůže nahradit velkou energetiku, ale může velkou energetiku značně redukovat v zájmu životního prostředí a v zájmu příznivých cen energií.
Vyvedení elektrického výkonu z komplexu jaderných elektráren a stavba obřích chladících věží vzhledu vzácné krajiny nepřidá. Nutno připomenout, že skleníkovým plynem je i pára z chladících věží.
Spolehlivost dodávky elektřiny z elektrizační soustavy s jaderným komplexem v jedné lokalitě s instalovaným výkonem 5 400 MW v národní elektrizační soustavě o celkovém instalovaném výkonu 17 562 MW je dle mého názoru bezpečnostním rizikem i rizikem spolehlivosti dodávek elektřiny národní elektrizační soustavy.
Jaderné elektrárny mají a i jaderné elektrárny IV. Generace budou mít obtížně regulovaný výkon. Situace se zhorší rozvojem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných elektráren. Bude potřeba řešit vyrovnání odběrového diagramu elektrické energie jak na straně výroby, tak na straně spotřeby.
Dovolím si doporučit nezávislé komisí navrhnout opatření na straně výroby elektrické energie (přečerpací vodní elektrárny, plynové elektrárny, paroplynové elektrárny, zásobníky plynů, a další) a na straně spotřeby elektrické energie (zejména vodíkové technologie v dopravě, a v průmyslu).
Spolupráce komplexu jaderných elektráren o výkonu 5400 MW s nadnárodní přenosovou soustavou (soustavami) s otevřeným trhem s elektrickou energii spolehlivost zásobování elektřinou zvyšuje, ale nemusí zajistit České republice dostatek elektrické energie a příznivou cenu elektrické energie jak se zdůvodňuje občanům nutnost výstavby nových jaderných elektráren se zahájením staveb v horizontu roku 2015.
Trhy s elektrickou energii jsou dnes otevřené a nebudou-li i jiné státy propojené elektrizační soustavy budovat nové zdroje k udržení soběstačnosti výroby elektřiny mohou nám elektřinu vykoupit, cena elektřiny poroste.
Česká republika je dnes třetím největším exportérem elektrické energie v Evropě, přesto že má problémy s územními limity těžby hnědého uhlí.
Dle mého názoru Evropská unie by měla mít společnou energetickou politiku a společnou koncepci výstavby systémových energetických zařízení.
Jaderné elektrárny, přenosové a přepravní soustavy systémovým energetickým zařízením budou.
Systémová energetická zařízení by pak podléhala prostorovému plánování tedy ekonomické, ekologické i bezpečnostní optimalizaci v prostoru Evropské unie.
Soustavy daní a zákonného pojištění by měly řešit rozdílnou úroveň nákladů energií spotřebního koše členských zemí, aby nedocházelo k „vykupování“ elektřiny bohatšími zeměmi.
Dle mého názoru je vhodné téma českého předsednictví EU společná energetická politika a společná koncepce výstavby systémových energetických zařízení.
Poznámka pátá
Mým názorem je, že by mělo být vše učiněno pro zachování současných územních limitů těžby uhlí.
Uhlí v územích chráněných územními limity a v dobývacích prostorech dosud netěžených (Beskydy) by mělo zůstat jako strategická rezerva pro další generace naší populace.
Jsem přesvědčený, že rozvoj naší země lze zajistit i bez prolomení územních limitů těžby uhlí zejména opatřeními:
1.Podpořit úspory paliv a energií systémovým opatřením, jak jsem uvedl v poznámce prvé a základní.
2.Ustavit trh i v soustavách tepelného zásobování tak, aby tržní prostředí v energetice bylo úplné a umožnilo rychlý nástup nových technologií.
3.Státem podporovat vědu, výzkum, vývoj a tak vytvořit dobré podmínky pro užití nových technologií energetických transformací, přenosů a akumulace paliv a energie, nových technologií průmyslu, přepravy, dopravy, stavebnictví, zemědělství a lesnictví, s cílem růstu národního důchodu s minimální energetickou náročností.
4.Doporučuji Nezávislé komisi nechat posoudit současný světový trh s uhlím nezávislými odborníky s cílem posoudit možnost dovozu uhlí včetně výstavby vodních cest splavněním řeky Labe do Pardubic, řeky Odry do Ostravy a řeky Moravy od dunajské vodní cesty do Hodonína v parametrech evropských vodních dopravních cest.
Doporučení odůvodňuji:
V devadesátých letech jsem byl oslovený osobou, která dobře znala podmínky těžby uhlí v Ostravsko-Karvinských dolech do roku 1968 a zabývala se v devadesátých letech v zámoří těžbou uhlí a obchodem s uhlím.
Zájem osoby byl dovážet do české republiky vysoce kvalitní koksovatelné uhlí ze zámoří, byl jsem požádaný o konzultaci a spolupráci.
Informace a nabídka byla pro mne šokující, protože nic podobného jsem si do té doby nedokázal představit.
Můj údiv jsem nedokázal skrýt a proto jsem byl seznámený se situaci na světovém trhu s uhlím, s dopravními cestami uhlí a s geologickými zásobami uhlí.
Realizační problém záměru nastal s dopravou uhlí z mořských přístavů do Ostravy. V té době byl dle mého názoru problém s ochranou trhů. Vodní cesty z mořských přístavů do center možné spotřeby dováženého uhlí České republiky nebyly a nejsou.
Od devadesátých let ceny uhlí v Evropě podstatně vzrostly a geologické zásoby uhlí se v naší zemi tak mění, že je vhodné výše uvedené doporučení vyslovit dnes i pro uhlí určené k energetickým účelům, jestliže Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb se zabývá dlouhodobým horizontem potřeb České republiky.
Domnívám se, že vysoce kvalitní uhlí speciálních vlastností bude potřebné rovněž dovážet ve větším množství nejen pro koksování, ale i pro uhlíkové technologie blízké budoucnosti.
Uhelné technologie výroby elektrické energie nelze dnes i do budoucna odsuzovat, protože bylo dosaženo obrovského pokroku v efektivnosti energetické transformace, která zaručí proti současným uhelným elektrárnám podstatně nižší emise a nižší náklady díky nadkritickým parametrům páry, technologiím paroplynových cyklů, spalovacím procesům, které umožňují pro kotly „tržní výběr paliva“ nikoliv jen paliva jednoho druhu a kvality. Vývoj dále pokračuje.
Vodní vnitrozemské dopravní cesty nejsou určené jen pro dopravu paliv.
Nelze opomenout, že navržené dopravní vodní cesty by měly i druhotný efekt – výrobu elektřiny z obnovitelného zdroje vodních elektráren. Odhaduji možnou roční výrobu elektřiny z obnovitelného zdroje 350 000 MWh/rok.
Dopravní cesty uhlí v mezinárodním obchodě musí být diverzifikované, aby byla zajištěna spolehlivost dodávek a byly vytvořené tržní podmínky v zájmu příznivé ceny uhlí i dopravy. Poučením z minulosti je Baťova vodní cesta pro dopravu uhlí, která donutila jiné dodavatelé snížit cenu uhlí, pro Baťův podnik.
Uvolnění limitů těžby uhlí situaci na dlouho neřeší, ale vodní cesty velmi dlouho vydrží.
Strategická zásoba nevytěženého uhlí pro příští generace a pro možné konfliktní situace je nezbytná.
Ve Finsku, které uhlí jen dováží, jsem v roce 2002 vyslechl informaci o záměru stavby hlubinného velkoskladu skladu uhlí.
Poznámka šestá
Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu – verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, bod 17. Přehled doporučení pro vládu ČR z hlediska tvorby energetické politiky, strana 270 – 272 uvádí:
Vládě se doporučuje umožnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie.
Urychlení procesu schvalování investičních projektů v oblasti energetiky; v tomto smyslu provést revizi stávajících zákonných norem a nařízení.
Ponechat v Energetickém zákonu státu vydávat „Autorizace“na výstavbu nových energetických zdrojů.
Odstranění administrativních zábran a zjednodušení legislativních a správních postupů v procesu přípravy a výstavby energetických děl.
Odstranění duplicit, či nejasných kompetencí a odpovědnosti jednotlivých úseků státní správy včetně regulačních činností.
Doporučuji Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu navrhnout vládě na základě výše uvedených doporučení V energetickém zákoně zrušit vydávání autorizace na výstavbu nových energetických zdrojů, udělování autorizace na výstavbu přímého vedení elektřiny a výstavbu vybraných plynových zařízení.
Odůvodnění
Za současného stavu práva České republiky je „Autorizace“ nadbytečnou administrativní komplikací a nákladným ustanovením z hlediska státem hájených zájmů.
Bude-li jiný názor na zrušení „Autorizace“ přetrvávat, pak Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu Doporučuji navrhnout vládě:
V případech energetických staveb se zvláště velkým zájmem státu provést změnu energetického zákona a zákona stavebního (§ 15 – Stavební úřady speciální, §16 – Vojenské a jiné stavební úřady) tak, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo kromě staveb uvedených ve stavebním zákoně i stavebním úřadem pro tyto energetické stavby na místo vydávání „Autorizace“.
Poznámka sedmá
Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu – verze k oponentuře ze dne 30.9.2008, bod 17. Přehled doporučení pro vládu ČR z hlediska tvorby energetické politiky, strana 270 – 272 uvádí:
Komise doporučuje, aby se dlouhodobými trendy zejména výzkumu nových technologií a koncepcí v energetice a průběžným sledováním energetické situace státu v návaznosti na evropskou a světovou energetiku zabýval stálý orgán. Doporučuje, aby vláda podpořila plánované vybudování Institutu aplikovaných věd, společného pracoviště Akademie věd ČR a ČVUT Praha, kde by tento orgán měl pracovat.
Dovoluji si doporučit nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, aby doporučila vládě vybudovat Institut aplikovaných věd jako pracoviště Akademie věd ČR s posláním, jak je výše uvedeno.
Na rozdíl od Oponentní rady považuji za velmi důležité pro zajištění energetických potřeb, udržitelného rozvoje a konkurenční schopnosti České republiky v dlouhodobém časovém horizontu vybudování Institutu aplikovaných věd jako pracoviště Akademie věd České republiky
Odůvodnění
V České republice a v Evropské unii je více univerzit, vysokých škol, výzkumných pracovišť a podniků se kterými by měl budoucí Institut aplikovaných věd Akademie věd ČR spolupracovat.
Závěrem
Jsem ročník 1944, tedy důchodce a OSVČ. Nejsem členem žádné politické strany ani hnutí. Svůj život jsem spojil s energetikou. Mám sociální cítění, proto uznávám a studuji liberální ekonomickou teorii.
Vzdělání:
1963-1968 - Vysoké učení technické v Brně, fakulta elektrotechnická, specializace elektrárenství,
1958-1962 - Střední průmyslová škola elektrotechnická ve Frenštátě pod Radhoštěm, obor výroba, rozvod a užití elektrické energie
Zvláštní odborná způsobilost:
Autorizovaný inženýr v oboru Technologická zařízení Staveb, v seznamu ČKAIT od 28. června 1994 vedený pod číslem 1100447.
Znalecká činnost
Předsedou Krajského soudu v Ostravě jmenovaný z n a l c e m pro obor:
1) Ekonomika - odvětví ceny a odhady paliv a energií, náklady za otop, ohřev a dodávku teplé a užitkové vody.
2) Energetika
Podnikatelská činnost OSVČ
živnosti:
1) Inženýrská činnost v investiční výstavbě.
2) Činnost podnikatelských, finančních, organizačních poradců.
3) Činnost technických poradců v oblasti energetiky.
Praxe:
1962-1963 Severomoravské energetické závody, n. p., Okresní závod Valašské Meziříčí, elektromontér.
1968-1973 Centroprojekt Zlín, projektový a inženýrský ústav, samostatný projektant elektroenergetika.
1973-1980 Koncern CHEMOPETROL Praha, koncernový podnik Ostravská rafinerie minerálních olejů.
1973- 1979 vedoucí útvaru energetiky a vodního hospodářství,
1979-1980 vedoucí odboru realizace investic připravovaných staveb pracovního názvu nová rafinerie MORAVA .
1981-2002 Ředitel a od roku 1996 i předseda představenstva Zásobování teplem Ostrava, a. s.
1989-1997 Znalecká činnost, pak přerušeno a obnoveno od 2003- dosud.
Zaujmou-li Vás mé poznámky budu potěšený.
Se srdečným pozdravem
Ing. Jan Paprskář,
Střelniční 1848,
744 01 Frenštát pod Radhoštěm,
Telefon: +420 777 045 654
E-mail: jpaprskar at seznam.cz
Pačesova komise věnovala na tlak Bursíka OZE větší pozornost jenž si zaslouží , ČR patří mezi země se špatnými podmínkami pro využití OZE předpokládat , že se výroba energie z OZE ze 4 násobí do roku 2050 může stand jen envirometalistická skupina nebo združení za využívání OZE nebo-li spíše dodací z kapes daňových poplatníků. Je to nesmysl buďto obnovíme uhlelné enektrárny nebo postavíme jaderné. Podíl OZE na celkové spotřebě nevzroste přes nějakých 10% i když otázka je co do těch OZE vlastně započítáme , pokud to bude energie odebraná tepelnými čerpadly např ze vzduchu nebo země , pak můžou OZE mít teoreticky potenciál větší - z hlediska energetiky je to ovšem více než úsměvné. Určitý potenciál má spalování odpadu jakožto jeden z nejlepších způsobů druhotného využití odpadu s následnou recyklací kovů. ČR má potenciál nejméně na stavbu 5 velkých spaloven odpadu.
PS: celosvětově se podíl OZE na celkové spotřebě za posledních 35 let téměř nezměnil , neočekávám , že to bude za 35 let jiné, protože v rozvojových státech ( KDE ŽIJE VĚTŠINA LIDSTVA) podíl OZE rychle klesá. Ve střednědobém horizontu se bude celosvětově prosazovat stále více uhlí na úkor ropy (ASIE USA) V delším horizondu - 30 let bude ropu a zemní plyn nahrazovat jaderná energie. Zemní plyn projde stejným procesem jako ropa , nejdříve bude nahrazován při výrobě el. energie následně v teplárenství a bude stoupat jeho využítí v dopravě. Za 35 let budou mít fosilní zdroje jen o málo menší podíl na spotřebě oproti dnešku a celková spotřeba lidstva se asi zdvojnásobí.
AA Aleš Aleš @ales.ales875Pačesova komise věnovala mnohem větší pozornost jaderné energetice a přesto se neshodla na jednoznačném závěru.
Hlavní výhoda OZE - bezpečnost dodávek energie, tj. nezávislost na dovozu - je natolik významná, že Pačesova komise doporučuje v maximální míře využít potenciál OZE.
Vezmeme-li v úvahu, že podle názoru The Factor 10 Institute lze zredukovat spotřebu energie na 1/10 při zachování komfortu, na jaký jsme si už zvykli, pak mohou OZE pokrýt 100 % spotřeby.
V Kalifornii očekávají růst OZE tempem 35 % ročně, takže ještě asi 10 let bude podíl OZE zcela zanedbatelný, ale už za 20 let začne prudce narůstat. Do té doby bude sektor výroby zdrojů OZE spotřebovávat v podstatě veškerou energii, kterou OZE vyrobí. (možná jsem zaměnil OZE a PV)
V dlouhodobé perspektivě se podíl OZE patrně přiblíží 100 %. Materiálové problémy pláště fúzního reaktoru pravděpodobně nebudou překonány. Stejně tak se asi nepodaří spolehlivě zprovoznit celý palivový cyklus rychlých reaktorů. Těžba uranu z mořské vody je pro současné reaktory daleko za hranicí rentability...
Hlavní problém však je ekonomický: konvenční elektrárny jsou čím dál dražší, ceny vzrostly o 50 % za dva roky (proto taky ČEZ tak spěchá s dostavbou Temelína - nikdo nedokáže odhadnout budoucí vývoj, ceny by mohly vzrůst ještě více).
Naproti tomu OZE jsou čím dál levnější. V lednu jsem se ptal na Infothermě, PV elektrárny byly nabízeny za 130 mil. Kč/MWp. Dnes jsem se ptal v Brně na fotovoltaické konferenci - 110 mil (u malých systémů jsou ceny vyšší, ale pokles je procentuálně podobný). To se prostě jednou musí potkat, i kdybych předpokládal, že ceny konvenčních elektráren přestanou růst a ceny OZE budou klesat pomaleji.
AD Alan Dilin @alan.dilinděkuji, odkaz je u druhé části
a odlišit Vaše myšlenky (např. zeleně) od výchozích podkladů.
PP petr petr @petr.petr210děkuji za upozornění, myslel jsem na to, jen momentálně nemám čas, snad za 14 dní...
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.