Plné znění článku: Optimální řízení tepelného výkonu s úsporami tepla z tepelných zisků II.
Vážený pane Prudiči, protože Vaše dotazy jsou typické pro zcela liché představy laické veřejnosti o fungování…
před 14 roky
Vážený pane Prudiči, odpovím na oba Vaše dotazy najednou. 1) Seznam příznivců TH existuje v naší databázi,obsahuje…
před 14 roky
existuje seznam? Da se najit?
před 14 roky
14 odpovědí
Zobrazit všechny reakceexistuje seznam? Da se najit?
JP Josef Prudic @josef.prudic792Vážený pane Prudiči,
odpovím na oba Vaše dotazy najednou.
1) Seznam příznivců TH existuje v naší databázi,obsahuje projektanty vytápění, projektanty M+R, investory a uživatele soustav, projektovaných touto metodou, Vás bohužel ne.
2) Teplota v bytě při ústředním vytápění je od počátku minulého století stanovena normativně a není předmětem osobního názoru, takže Vám to skutečně uniklo.
Zajimalo by mne jak se projekt/serizeny system zachova na znamou situaci a to ze soucasne: v jednom byte bydli clovek ktery chodi doma v huberusu a jedinym jeho cilem je co nejvice usetrit (napriklad topi na 16 stupnu), v druhem bydli naopak clovek, ktery ma neustale otevrene vetracky at to stoji co to stoji, ja na to mam, a ma jiz dnes napriklad dvojnasobnou spotrebu tepla nez ten prvni (fakturovana cena za rocni spotrebu), treba treti clovicek, ktery ma rad "trenyrkovou teplotu" napriklad 24-25 stupnu, no a konecne klasika - bezny prumer s 21 stupni.
Mozna to jiz bylo probirano a mne uniklo, nebo teprve probirano bude ;-)
Vážení diskutující,
diskusní příspěvky jednoznačně ukázaly, že chybí-li možnost komplexních termohydraulických výpočtů, nelze funkci dynamických soustav plně porozumět. Odborná veřejnost je rozdělena na příznivce TH, kterí s námi spolupracují, ale stále existuje část odborníků, pro které jsou informace z článků nedostatečné. Nedostatečné pochopení funkce regulační techniky v dynamických soustavách, pak často vede k neefektivním koncepčním řešením, s nízkými úsporami tepla.
Kdybychom věděli, že se vyplatí uspořádat semináře, byla by zřejmě možnost takové akce zorganizovat.
V případě, že máte o takové setkání zájem, uveďte ve Vašich příspěvcích kontakt na Vás a podle počtu zájemců se rozhodneme.
Možnost klást otázky a případně i navázat spolupráci v přátelské atmosféře osobních jednání, by Vám umožnily snadnější komunikaci a hlubší průnik do všech souvislostí, potřebný pro usnadnění Vaší náročné práce.
J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
Trošku mě mení jasné Vaše vyjádření úspory v nevyrobeném teple.
pokud budou termostatické hlavice fungovat jak mají, tj v regulačním pásmu 2K, omezí průtok tělesem na základe vnitřní teploty ovblivněné tepelnými zisky. Regulaci snížením teploty výstupní vody bych částečně chápal, pokud by požadavek na výkon všech těles byl mižší než výkon tělesa při výpočovém výkonu pro danou střední teplotu.
Nedokážu posoudit o kolik stupňů se měmé požadovaná výstupní teplota oproti klasické ekvitermní regulaci.
Pokud je to rozdíl do 3°C, budete úspory tepla na ztrátách rozvodech těžko prakticky prokazovat.
pokud platí, že vyrobené teplo je součin průtoku a teplotního rozdílu , paknení až tak důležitá výstupní teplota, jako teplotní rozdíl, tj tepelný tok se zdroje.
Nevím, jestli jste mojí argumentaci pochopil, ale pokud bude dotržena vnitřní teplota zásahem termostatických ventilů, je z mého pohledu korekce teploty výstupní vody na základě teploty vratné vody obdobná, jako byla požadovaná regulace ekvitermní regulace na střední teplotu danou teplotou přívodu a zpátečky.
Děkuji Jánský
JJ Jiří Jánský @jiri.janskyVážený pane Jánský,
omlouvám se pokud jsem Váš dotaz nepochopil správně, takže se pokusím odpovědět shrnutím vlivu působení tepelných zisků.
Budou-li tepelné zisky nulové, pak ekvitermní regulace bude zajišťovat teplotu výstupní vody ze zdroje v závislosti na vnější teplotě podle nastavené otopové křivky a touto výstupní teplotou bude zajištěno základní vytápění na projektovanou vnitřní teplotu objektu.
Zde je důležité podtrhnout, že se tedy nejedná o kvalitativní regulaci podle teploty referenční místnosti, ale podle venkovní teploty, jak bývá v sídlištích běžné.
Stoupne-li vlivem tepelných zisků teplota místností, pak termostatické ventily omezí (případně až přeruší) průtok topné vody, což se projeví poklesem teploty vratné vody a poklesem součtového průtoku na prahu tepelného zdroje. U termohydraulicky seřízených a termicky vyvážených soustav tedy hned dvě signální veličiny oznámí tepelnému zdroji, že může vyrábět méně tepla (což v klasicky projektovaných soustavách neplatí).
Přirozeně, že tomu musí být přizpůsobena funkce elektronického regulátoru. Přirozeně také platí, že u skupinové kvalitativní regulace jde o zprůměrované hodnoty.
"O kolik stupňů se změní požadavek" na teplotu výstupní vody ze zdroje oproti otopové křivce, určí termohydraulický projekt výpočtem pro konkrétní soustavu nebo společně regulovanou zónu.
Dále píšete, že "pokud je to rozdíl do 3°C, budete úspory tepla na ztrátách v rozvodech těžko prakticky prokazovat".
To ano, ale ono nejde o úspory tepla na ztrátách v rozvodech potrubí, ale jde o úspory tepla ve vyráběné tepelné energii. Extrémní tepelné zisky mohou i více než dvojnásobně převýšit tepelné ztráty místností a pokud by působení tepelných zisků trvalo delší dobu, může být výroba tepla po tuto dobu přerušena úplně. To se však v provozu soustavy prakticky nevyskytne, protože tepelné zisky nikdy nepůsobí ve všech místnostech stejně. Jako u každé (tedy i klasicky projektované) soustavy, záleží tedy na správném určení společně regulovaných zón.
Dále píšete, že "není až tak důležitá výstupní teplota jako teplotní rozdíl" a v tomto bodě už souhlasit nemohu. Pro funkci všech regulačních prvků je důležitý průtok, jinak by například nefungovaly regulátory diferenčního tlaku, klesala by přenosová schopnost potrubních sítí i koncové teploty na vstupu do otopných těles, takže regulace výkonu nemůže být čistě kvantitativní (pokud to pro názornost přeženu, tak při nulovém průtoku by se veškeré vyráběné teplo přeměnilo jen v tepelné ztráty potrubí, atd.). Aby byl zajištěn přenos tepla a funkce armatur, musí být tedy zajištěn i nějaký (i když zmenšený) průtok a proto musí tepelný zdroj na působící tepelné zisky reagovat snížením teploty vody.
Nakonec píšete, že podle Vašeho názoru je "korekce teploty výstupní vody na základě teploty vratné vody obdobná, jako byla požadovaná regulace ekvitermní regulace na střední teplotu danou teplotou přívodu a zpátečky". Toto by platilo, kdybyste pod pojmem "ekvitermní regulace" myslel řízení tepelného výkonu od vnitřní teploty referenční místnosti, ale neplatí to v případě řízení výkonu od venkovní teploty.
Pro využití úspor tepla z tepelných zisků tepelný výkon řídit podle vnitřní teploty referenční místnosti nemůžeme, protože tepelné zisky působí lokálně. Mohlo by se tedy stát, že zdroj by neekonomicky vyráběl nadbytek tepla jen proto, že by tepelné zisky v referenční místnosti nepůsobily. Termohydraulika je právě dokonalá v tom, že dokáže pracovat se všemi parametry teplonosné látky a tím řešit kombinované regulační procesy, včetně optimalizace všech parametrů tak, aby soustava mohla pracovat ekonomicky.
Pokud jsem na Vaše dotazy neodpověděl vyčerpávajícím způsobem, klidně napište.
S přátelským pozdravem
Ráž
Ve schematu postrádám oběhové čerpadlo, aby bylo co škrtit.
TS Teodor Spurný @teodor.spurnyVážený pane Spurný,
postrádáte správně. Navíc tam nejsou ani všechny uzavírací, vyvažovací a měřicí armatury, ani zabezpečovací zařízení, odvzdušňovací ventilky, vypouštěcí kohouty, regulátory diferenčního tlaku, atd. a to vše proto, že nejde o montážní výkres, ale o schématický obrázek doplňující text. V samotném textu pak nejde o "škrcení", ale o přehled signálních veličin, na základě kterých může dynamická soustava poprvé pracovat ekonomicky a šetřřit teplo z tepelných zisků (což při klasickém projektování nemůže). Upřímně řečeno - článek obsahuje mnohem zajímavější podněty k odborné diskusi, než nástin podezření autora, že snad neovládá základy vytápění.
Očekávali bychom spíše diskusi o tom, proč klasicky projektovaná soustava oboru M+R správné signální veličiny neposkytuje, proč elektronická regulace nemůže plnohodnotně šetřit teplo když celá kvantitativní regulace pracuje s nezajištěnými (a zcela náhodnými) vztahy mezi řídicími a řízenými veličinami, proč dochází k deformaci provozní charakteristiky akčních členů kvalitativní regulace (trojcestných ventilů), proč nevyhovuje řízení výkonu od vnitřní teploty referenční místnosti, proč jsou hydraulickým vyvažováním stabilizovány chybné průtoky, proč by měly být projektem určeny individuální otopové křivky, atd. Jistě uznáte, že nezobrazené oběhové čerpadlo ve schéma popisujícím hodnoty signálních veličin, si vážnější odbornou diskusi snad ani nezaslouží.
V našich článcích se snažíme přinášet informace pro obor důležité a pomáhat v odhalování příčin obecně nedostatečných úspor tepla regulačními procesy. Tyto informace jsou pro mnohé lidi přínosné, alespoň podle ohlasu odborníků, kteří nás přímo kontaktují. Správně navržená a seřízená regulační technika je totiž schopna dosahovat až trojnásobných úspor tepla a za to nám sdělování těchto informací stojí. Je-li nezobrazené čerpadlo (jako jeden z mnoha dalších nezobrazených prvků) tím jediným poznatkem, který Vám tento článek přinesl, pak se Vám za Váš čas strávený čtením článku omlouváme.
Autor článku.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.