Plné znění článku: Zrušené patenty na pelety
4 odpovědi
Zobrazit všechny reakce Vzhledem k tomu, že ing. Zdeněk Valečko odmítá přijmout nezvratné argumenty uvedené v naší reakci na jeho článek a nadále opakuje všechna svá mylná tvrzení, považujeme polemiku s ním touto formou za zcela bezpředmětnou.
V případě Vašeho zájmu o bližší seznámení s naším Systémem výroby a užití paliv Ekover nás vážení čtenáři kontaktujte přímo.
Ing. Hana Marešová, 736 763 737, maresova at ekover.cz
Ing. Lubomír Verner, 736 763 557, verner at ekover.cz
Zrušení patentu na výrobu pelet – a co s tím souvisí, pohled z druhé strany
Družstvo Ekover (dále jen družstvo), jehož jsem členem, se od roku 2004 zabývá Projektem výroby a užití granulovaných paliv z rostlinných pletiv. Nejprve popíši způsob fungování a historii projektu a poté se zmíním o našem potýkání s organizací CZ- Biom.
1. Způsob fungování projektu
Družstvo Ekover přijímá dobrovolné účastníky projektu a na základě Smlouvy o podmínkách a způsobu spolupráce při zpracování a využití fytomasy jim zajišťuje následující:
a) Technické řešení výroby granulovaných paliv ze suchých rostlinných materiálů
Družstvo úzce spolupracuje s českou strojírenskou firmou SOMA Lanškroun (ředitel ing. Ladislav Verner - můj bratr), která vyvinula a vyrábí technologie schopné granulovat široký sortiment suchých rostlinných surovin bez použití pojidel s možností změny lisovacího tlaku na jedné matrici. Nákup technologie probíhá přímo mezi výrobcem a účastníkem projektu. Družstvo poskytuje účastníkům metodickou pomoc při legalizaci výrobny na stavebním úřadě a dále metodickou pomoc při získávání dotací na technologii.
b) Technické řešení druhů paliv
Družstvo disponuje deseti recepturami certifikovaných paliv. Na základě smlouvy mohou všichni účastníci tato paliva uplatňovat na trhu pod uvedenými certifikáty dle svého uvážení. Certifikovaná paliva včetně kvalifikovaného odhadu surovinových zdrojů v ČR ( bez dopadu na cenu potravin) jsou následující:
Název Materiálové složení Množství zdrojů v 1.000 t / rok (odhad)
EKOVER Odpady z čištění zrna 250
EKOVER S Seno, sláma obilovin či olejnin 4.000
EKOVER T Celé rostliny triticale (žitovec) – sláma včetně zrna 1.000
EKOVER O Celé rostliny obilovin či olejnin pro energetické účely 2.000
EKOVER F Fermentační zbytky z bioplynových stanic 200
EKOVER OM 90 % EKOVER O a 10% masokostní moučky kategorie 2 a 3
EKOVER SM 90% EKOVER S a 10% masokostní moučky kategorie 2 a 3
EKOVER P Odpadní papír 100
EKOVER SP 70% sláma obilovin a olejnin a 30% druhotně nevyužitelný papír
EKOVER OP 70% EKOVER O a 30% druhotně nevyužitelný papír
Družtvo pružně reaguje na aktuální situaci v ceně a množství biomasy vhodné k výrobě paliv a trvale rozšiřuje jejich sortiment. Účastníci se automaticky stávají uživateli všech dalších certifikátů.
c) Zajištění velkoodbytu
Družstvo má uzavřeny středně a dlouhodobé kupní smlouvy s velkými energetickými zdroji po celé republice. Nejvýznamnější z nich jsou: ČEZ a.s., Dalkia ČR, Plzeňská teplárenská a.s., Ško energo Mladá Boleslav atd. Výrobci mohou svá paliva dodávat na plnění těchto smluv, přičemž družstvo již neuplatňuje obchodní přirážku. Dále mohou výrobci svá paliva dodávat libovolnému odběrateli za libovolnou cenu bez omezení družstvem.
d) Zajištění přímého fungování projektu
Družstvo přijímá mezi výrobce výhradně subjekty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, aby zpracovávaly vlastní surovinu. Družstvo prodává pouze konečným spotřebitelům. Uzavření celého projektu před překupníky na jakémkoli článku zamezilo ekonomické nejistotě.
Družstvu náleží za výše popsané činnosti od výrobců odměna zakotvená ve Smlouvě o spolupráci ve výši 50 Kč/t výrobku. Odměna nezahrnuje plnění související s Licenční smlouvou.
Užitné vzory a patenty družstva
Družstvo od počátku fungování projektu úspěšně uplatnilo u Úřadu průmyslového vlastnictví přihlášky k několika užitným vzorům a patentům. Objevy se týkaly složení paliv, způsobu jejich výroby a některých technických inovací granulační techniky. Při přihlašování jsme postupovali zcela v souladu se zákonnou normou. Nejprve jsme pověřili patentového zástupce průzkumem stávajícího stavu dané techniky a průzkumem již udělených užitných vzorů (UV) a patentů( P). V případě, že patentový zástupce nenalezl dané řešení v reálu ani v databázi UV a P podali jsme k Úřadu přihlášku. Poté Úřad zahájil obdobný průzkum vlastními prostředky s cílem zjistit, zda uvedený objev již není znám. Dále Úřad posuzoval vynálezeckou výši objevu. V případě, kdy průzkum s cílem nalézt stejné řešení dopadl negativně a Úřad posoudil vynálezeckou výši konkrétního objevu jako dostatečnou, teprve poté udělil UV nebo P. Podotýkám, že průzkum přihlášky patentů trval déle než 3 roky.
Veškeré UV a P jsme uplatňovali a uplatňujeme k ochraně fungování projektu ve prospěch jeho účastníků. Působí jako ochrana proti UV a P, které si na podobnou problematiku pevných paliv z fytomasy přihlašují někteří členové CZ Biomu, např. VÚZT či Atea Praha. Při napadání našich UV a P u Úřadu průmyslového vlastnictví členy CZ Biomu se chováme opět dle zákonné normy, tedy poskytujeme Úřadu naše vyjádření a v případě, že nesouhlasíme s rozhodnutím Úřadu, obracíme se na soud s žádostí o přezkum. Dále má družstvo u Úřadu zapsánu ochrannou známku pro paliva: EKOVER.
Účastníci projektu mohou využívat veškeré UV a P a též ochrannou známku na paliva EKOVER na základě Licenční smlouvy. Stav platných UV a P a certifikovaných paliv osciluje okolo počtu 15. Licenční poplatek zakotvený v Licenční smlouvě činí celkem 1.500 Kč za rok. TJ. cca 100 Kč za jednu položku. Je patrno, že UV a P neslouží družstvu jako zdroj jeho financování.
2. Historie vzniku a rozvoj projektu - systému výroby a užití granulovaných paliv z rostlinných pletiv.
a) Důvody vzniku
Uzákonění podpory výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii , tedy i v naší republice v roce 2004, respektive 2005 otevřelo obrovský prostor pro odbyt části zemědělské produkce v energetických zařízeních.
Čeští zemědělci dotovaní za útlum produkce potravin a nuceni prodávat svou surovinu za ceny pod výrobní náklady většinou nadnárodním mlékárnám, sladovnám, mlýnům , řetězcům a překupníkům ve všech komoditách, uvítali možnost vyrábět svůj konečný výrobek ze své suroviny a prodávat jej konečnému spotřebiteli za ceny zahrnující výrobní náklady a přiměřený zisk. Zemědělec, který část produkce převede na průmyslový výrobek přestal být stoprocentně závislý na pokřiveném trhu s potravinami a krmivy, kdy se potkává s evropskými potravinami s rozdílnou národní podporou a s rozdílnou národní ochranou místního trhu.
Využití části zemědělské produkce k energetickým účelům tak nevede v našich podmínkách ke zdražování potravin pro konečného spotřebitele, avšak umožňuje českým zemědělcům poněkud důstojnější ekonomické postavení ve společnosti. Ze stavu trhu s potravinami je zřejmé, že množství produkce, která může být uplatněna na výrobu energie formou paliv z biomasy bez dopadu na ceny potravin, může být v řádu 6 až 8 milionů tun ročně. Tato produkce by podstatně ovlivnila ekonomiku fungování českého zemědělství s významným dopadem na hospodářství celonárodní.
b) Rozvoj systému
Za této příznivé situace jsme souběžně podnikali následující kroky pro vznik a rozvoj systému: V jediné malé výrobně zemědělského družstva v Březovicích u Mladé Boleslavi jsme započali se zkouškami granulace různých suchých rostlinných materiálů vlastního původu. Souběžně jsme zajišťovali certifikaci těchto granulátů na výrobek palivo. S těmito výrobky jsme objížděli elektrárenské společnosti a přesvědčovali je o vhodnosti těchto paliv. Přitom jsme oslovovali zemědělskou prvovýrobu a nabízeli jim účast na vznikajícím projektu. Současně jsme jednali se strojírenskými firmami o zahájení výroby granulačních technologií pro zemědělce. Neustále jsme byli v kontaktu s Ministerstvy zemědělství, životního prostředí a s Energetickým regulačním úřadem, abychom splňovali požadavky zákona 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a k němu náležících vyhlášek, nařízení a rozhodnutí. Průběžně jsme získávali UV a P na některé naše objevy. Systém se kvalitativně i kvantitativně rozvíjel následujícím tempem:
Rok počet licenčních výrobců roční produkce ( t )
2003 1 40
2004 2 1.700
2005 10 8.500
2006 23 25.000
2007 32 41.000
2008 41 48.000
2009 47 72.000
2010 55 předpoklad 100.000
Přičemž poptávka velkých zdrojů renomovaných firem po palivu neustále strmě rostla a v případě zachování legislativní stability související se zákonem č. 180/2005 Sb. tyto firmy plánují s neustálým prudkým nárůstem roční spotřeby. Celkové poptávané množství tak již v jejich plánech koresponduje s výše uváděnými zemědělskými zdroji v řádech milionů tun ročně.
Systém v dnešní velikosti v sobě zahrnuje cca 70 smluvních partnerů, kteří již paliva vyrábí nebo se k výrobě připravují. Kupní smlouvy s velkoodběrateli paliv vyjádřeny ve finančních hodnotách dosahují řádů stovek milionů korun. Systém zajišťuje práci několika stovkám lidí. Za této situace jsme již nuceni požadovat právní stabilitu nastaveného systému podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, abychom mohli zodpovědně přijímat nové výrobce a uzavírat další smlouvy s novými velkoodběrateli. Oproti našemu požadavku na právní jistotu podpory našeho podnikání dbáme na dodržování státem stanovených pravidel našimi účastníky. Do roku 2009 vykazovali naši účastníci, pěstitelé plodin pro energetické účely jejich plochu a výnos v rámci evidence požadované Ministerstvem zemědělství. Množství paliv v kategorii 1 z cíleně pěstovaných plodin bylo tedy průkazné. V roce 2010 Mze evidenci vypěstovaných energetických plodin ukončilo. Naši výrobci si tuto evidenci vedou samozřejmě dále v rámci svého účetnictví. Abychom zabránili neopodstatněnému napadání našich výrobců z možných záměn paliv v rámci jednotlivých kategorií dle vyhlášky č. 482/2005 Sb., podnikáme konkrétní jednání na Ministerstvech životního prostředí, průmyslu a zemědělství a ERÚ. Navrhujeme opětovné zavedení evidence energetických plodin u pěstitelů například prostřednictvím Ministerstva zemědělství nebo v rámci statistického vykazování osetých ploch.
3. Rozpory našeho systému s pojetím výroby a užití granulovaných paliv dle CZ Biom
Nejprve je nutné vysvětlit systém podpory výroby elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. (OZE)
ERÚ vydává každoročně cenové rozhodnutí, kterým určuje výši výkupních cen pro elektrickou energii vyrobenou z jednotlivých kategorií OZE. Podpora platná v roce 2010 a schválená pro rok 2011 seřazena sestupně je následující.
Podpora výkupními cenami [Kč/MWh]
Kategorie OZE 2010 2011
FVE nad 30 kW - sluneční elektrárny 12150 12400
Biomasa O1 - nová lokalita – samostatné spalování 4580 4580
Bioplyn AF1 – bioplynové stanice 4120 4120
Biomasa S1*) – spoluspalování 1370 1370
Součet výkupní ceny a zel. bonusů u spoluspalování S1 2470 2470
VTE – větrné elektrárny 2230 2280
*) podpora formou zelených bonusů
U spoluspalování biopaliv s fosilními palivy existuje podpora formou příplatku ( zelený bonus) k tržní výkupní ceně silové elektřiny. Připočteme - li k zelenému bonusu u spoluspalování průměrnou výkupní cenu silové elektřiny v roce 2010 ve výši 1100 Kč/MWh, dostaneme výkupní cenu elektřiny ze spoluspalování ve výši 2470 Kč/MWh.
Vedle absolutní výše podpory na jednotku vyrobené elektřiny je dle našeho názoru nutné zohlednit vliv využití jednotlivých druhů OZE na národní hospodářství a životní prostředí v naší republice.
Sluneční elektrárny jsou vyráběny v cizině, vliv na životní prostředí je diskutován z hlediska případů záboru zemědělské půdy.
Větrné elektrárny jsou v drtivé většině cizí provenience. Vliv na prostředí je diskutován z hlediska estetického.
Bioplynové stanice jsou z větší části cizí provenience. Místní zemědělci mají zajištěn odbyt na část své produkce, obzvláště vhodné jsou BS na upotřebení chlévské mrvy. Vliv na životní prostředí je diskutován pouze v některých případech z hlediska hygienického.
Spalování biomasy - Granulační technologie používané výrobci paliv Ekover jsou české výroby. Systém výroby zaměstnává relativně nejvíce lidí. Zemědělci mají zajištěn přímý dlouhodobý odbyt části své produkce. Celá přidaná hodnota systému zůstává u českých výrobců. Vliv na životní prostředí je posuzován z hlediska uvolňování CO2 při spalování. Tato paliva se chovají neutrálně, jelikož rostliny během svého života CO2 načerpají z ovzduší.
Vysvětlení fungování přílohy č.1 vyhlášky 482/2005 Sb. k zákonu 180/2005 Sb.
Ministerstvo životního prostředí určilo druhy biomasy, které jsou podporovány při výrobě elektřiny a rozdělilo je do 4 skupin - kategorií dle výše podpory od 1 do 4.
Cílem rozdělení do skupin je například ochrana některých surovin nezbytných pro jiná důležitá odvětví před využitím v energetice. Dalším důvodem je například rozdílná cena surovin na volném trhu. Suroviny s nižší cenou jsou zařazeny do nižší kategorie.
Rozpory s organizací CZ Biom jsou zákonité. Sami sebe charakterizují následovně:
„CZ Biom je nevládní nezisková a profesní organizace, která byla založena v roce 1994 s cílem podporovat rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu a ostatních biopaliv v České republice. Činnost asociace probíhá v 5 odborných sekcích, které detailně rozpracovávají jednotlivá témata. Jedná se o sekce Fytoenergetika, Bioplyn, Kapalná biopaliva, Výrobci dřevní biomasy a Kompostárenství. „
Teoretické závěry propagované CZ Biomem nemusí být převedeny do praktického života. Jejich činnost není časově limitována. Jejich tvrzení a závěry nepodléhají schvalování ani kontrole.
V protikladu s nimi je náš systém tvořen zemědělci převážně prvovýrobci. Naše konání musí být vždy rychlé, logické, ekonomicky průchodné. Naši účastníci jsou existenčně závislí na vlastním podnikání. Po celou dobu existence našeho projektu jsme nenašli a nepoužili nic vhodného z dílny CZ Biom. Naopak neustále narážíme na otevřené či skryté projevy nepřátelství vůči našemu projektu.
a) Podstatné rozpory
- Odborníci CZ Biomu od počátku prosazovali jako zdroj surovin pro výrobu paliv speciální energetické plodiny typu šťovík, laskavec ( amaranthus), lesknice rákosovitá, ozdobnice čínská ( sloní tráva)….oproti nim jsme postavili výrobu paliv z klasických ověřených plodin typů obiloviny, olejniny, pícniny. Spor o surovinu se odrazil v příloze č.1 k vyhlášce 482/2005 Sb., kde byly zpočátku v kategorii 1 podporovány pouze speciální plodiny, později z obilovin triticale a teprve před čtyřmi lety se i naší zásluhou podařilo zařadit do kategorie 1 veškeré polní plodiny. Spor se objevil též na půdě ERÚ již v letech 2005 a 2006, kdy zástupci CZ Biom na setkáních s energetiky nabízeli paliva ze šťovíku a rychle rostoucích dřevin za nereálné nadhodnocené ceny. My jsme již tehdy nabídli a uspěli s palivy vyrobenými z triticale a sena za podstatně nižších nákladů a tedy nižší prodejní ceny. Oproti členům CZ Biom jsme dokázali, že není pravdivé tvrzení, co je ekologické, je i drahé.
CZ Biom prosazoval speciální českou dotaci pro pěstitele, kteří by pěstovali CZ Biomem vybrané speciální plodiny. My jsme požadovali zrušit tuto kontraproduktivní protekcionářkou dotaci. V případě existence dotací poskytovaných na pěstování pouze vybraných en. plodin by byla ekonomika nákladů pokřivena a umožňovala by pěstování plodin typu šťovík, laskavec, rychle rostoucí dřeviny…, které nesplňují logické parametry pro fungování. ( výnos suché hmoty z jednotky plochy/náklady na vypěstování jednotky suché hmoty). Spor proběhl na půdě Ministerstva zemědělství, dotace byla zrušena v roce 2008. Tento stav rovnosti při pěstování všech plodin je nutno zachovat trvale a nepodléhat tlakům různých lobbistických skupin na podporu jimi propagovaných „ zázračných“ plodin. Jedině za této situace budou pěstitelé aktivně vybírat nejvhodnější plodiny pro danou lokalitu.
- Členové CZ biom podporují využití granulovaných paliv v malých energetických zdrojích, spalování ve velkých teplárnách kritizují. My tvrdíme, že ekonomika výrobců je možná pouze od určité výše roční produkce, kterou může odebrat pouze velkoodběratel. Maloodbyt tvoří pouze doplněk k prodeji. Dále dokládáme, že spalování nebo spoluspalování biomasy v již existujících velkých teplárenských zdrojích, které z paliva vyprodukují současně elektřinu i teplo, je z hlediska národohospodářského jednoznačně ekonomičtější, než jim toto zakazovat a vedle toho z veřejných peněz podporovat výstavbu nových zařízení pouze na samostatné spalování biomasy. Argument protistrany o možné záměně biopaliv za fosilní paliva v rámci vykazování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů při spoluspalování svědčí o absolutní neznalosti evidenčních a kontrolních mechanizmů v těchto velkých teplárenských zařízeních renomovaných firem, jimž paliva dodáváme.
- Členové CZ biom se chovají selektivně, protekcionářsky a nekonzistentně.
Příkladem selektivního a protekcionářského jednání je napadání UV a P pouze našeho družstva. UV a P svých členů nechávají bez povšimnutí, ačkoli řeší totožnou problematiku.
Člen CZ Biom Atea Praha má například u Úřadu pro průmyslové vlastnictví vedeny následující UV a P.
UV 2005-17300
16278 Palivo na bázi slámy
P 2006-823
Linka na zpracování slámy do granulí
UV 2006-18406
17283 Linka na zpracování slámy a/nebo balíků slámy do granulí
P 2007-86
Palivo na bázi obilní slámy
UV 2007-18517
17419 Palivo na bázi obilní slámy
Zaměstnanec člena CZ Biom VÚZT Praha ing. Hutla má u Úřadu vedeny následující UV a P
P 2003-1873
295533 Palivo na bázi šťovíku
UV 2003-14417
13649 Palivo na bázi šťovíku
P 2005-774
301605 Palivo na bázi slámy
P 2005-775
301869 Palivo na bázi lučních porostů
UV 2005-17301
16279 Palivo na bázi lučních porostů
P 2006-823
Linka na zpracování slámy do granulí
Slovy ing. Valečka: „ Nepřipadají Vám tyto nejnovější vynálezy notně vousaté, nepřipadá Vám tato novinka stará čtyřicet let.“
Jednotlivé skupiny v rámci CZ Biom podnikají trvalé snahy o přesuny jimi momentálně preferovaných druhů biomasy do vyšší skupiny a opačně. Příkladem nekonzistentního jednání je například útok proti všem granulovaným palivům v kategorii 1 dle vyhlášky 482/2005 Sb. vedený prostřednictvím Ministerstva životního prostředí.
V červenci 2010 na nátlak lobbistů z CZ Biom vydalo MŽp na svých stránkách prohlášení, kterým vyřadilo veškerá granulovaná paliva z kategorie S,O,P 1. Tento čin byl v přímém rozporu s dosavadním ministerským výkladem vyhlášky 482/2005 Sb. a navíc byl o to záludnější, neboť nebyl vydán formou rozhodnutí a tím znemožňoval jeho přezkum či soudní obranu. Navíc byl cílený proti jedné skupině výrobců granulovaných paliv, poněvadž paliva lisovaná do obřích balíků v kategorii S,O,P 1 zachovával. Přičemž rozpoznání původních surovin je možno, jak z obřích balíků, tak i z granulí. Taktéž kontrolu původu suroviny je možno provádět shodně v případě granulí i obřích balíků. Prohlášení bylo uveřejněno v době, kdy výše investic do granulačních technologií a hodnota uzavřených odbytových smluv dosahovaly částky v miliardách korun. Reakce velkoodběratelů byla okamžitá a někteří z nich ihned přestali odebírat vyrobená paliva. Vzhledem k tomu, že v systému je zapojeno cca 70 zemědělských subjektů, vyvinuli jsme dostatečnou reakci, aby zmiňované prohlášení pozbylo platnosti. Celá akce byla ze strany CZ biom vedena pod záminkou ochrany ceny a dostupnosti balíkové slámy pro malé teplárenské zdroje před velkoodběrateli. Následně jsme zástupcům této skupiny vysvětlili, že jejich představa o trvale nízké výkupní ceně slámy od zemědělců je lichá. Zemědělci si započali slámy vážit a její cenu určují dle živinové hodnoty a nákladů na zpracování a sběr. Nabídli jsme jim vykrytí jejich požadavků na balíkovou slámu po celé republice ze zdrojů účastníků systému Ekover. Do dnešního dne jsme obdrželi poptávku pouze od jednoho zájemce v rámci celé ČR.
Pro srovnání fungování trhu s biomasou uvádíme příklad Polska, kde neexistuje rozdělení druhů podporované biomasy do jednotlivých kategorií. Trh s těmito komoditami tím není nijak pokřiven a přesto( nebo právě proto) existuje. Výrobci paliv mohou uzavírat dlouhodobé odbytové smlouvy bez obav o nekonzistentní změny v kategorizaci surovin. Přestože tedy v Polsku neexistuje rozdíl například mezi palivy z energetických plodin a palivy ze slámy, není zde sláma nedostatkovým předraženým zbožím. Zájemci o slámu nabízejí zemědělcům férové dlouhodobé ceny a zemědělci jim jejich požadavky plní. V případě existence dvou různých systémů pohledu na energetické suroviny v sousedních zemích existuje i nebezpečí vývozu hůře zařazené suroviny do druhé země. Toto je příklad otrub, kdy otruby u nás zařazené do kategorie 2 vyvážíme do polských elektráren. Přičemž cena volných otrub je srovnatelná s cenou krmného obilí a otruby jako surovinu pro krmné účely není třeba chránit, poněvadž stav zvířat v ČR je již natolik zdecimovaný, že otruby se v krmných směsích již téměř nepoužívají.
Oproti nekonzistentnímu jednání CZ Biomu tvrdíme, že veškeré změny v legislativě týkající se zákona 180/2005 Sb. je třeba činit uvážlivě za účasti stran, které záměr tohoto zákona hlavní vahou naplňují, tj. významní výrobci a spotřebitelé pevných paliv z biomasy. Nepožadujeme jednostranně zrušení kategorizace surovin pro paliva po vzoru Polska, pouze na jeho příkladu dokládáme, že obavy, které vedly ke kategorizaci surovin v ČR, se v Polsku nenaplnily. Spíše se domníváme, že ke kategorizaci často došlo z obdobných protekcionářských důvodů, jako tomu zpočátku bylo u prosazení pouze CZ Biomem vybraných energetických plodin. Tento přístup však vedl pouze k pokřivení logických ekonomických parametrů u různě zařazených plodin, obdobně se tak stalo u různě zvýhodněných surovin. Snaha o pomoc určitému úzkému odvětví vedla nakonec ke zbrždění celého systému výroby a užití pevných paliv z biomasy, aniž by ochránila nízkou cenu a dostupnost prolobované suroviny .
Co říci závěrem.
- Náš systém nechce napadat ani nijak omezovat jiné druhy obnovitelných zdrojů energie. Snažíme se o to, aby naší propagací byla neustálá snaha o udržení nízkých vstupních nákladů v celém systému. To znamená pěstovat nízkonákladové plodiny, paliva vyrábět na českých technologiích a dodávat blízkým odběratelům. Touto cestou chceme též dokládat, že slovo ekologické neznamená drahé. Též se snažíme, aby systém přinášel užitek a přidanou hodnotu převážně českým účastníkům.
- Po osmi letech fungování systému platí neustále naše konstatování:
„Netvrdíme, že naše cesta byla a je bez problémů a bez našich chybných rozhodnutí. Naopak víme, že nás ještě čeká vyřešit spoustu technických, legislativních a ekonomických problémů. Naše dosavadní výsledky nás však ubezpečují v tom, že jdeme po cestě správné.„
V Březovicích 22.12.2010
Za Družstvo Ekover
Ing. Hana Marešová
Ing. Lubomír Verner
LV Lubomír Verner @lubomir.vernerNa rozdíl od Vernera a Marešové z družstva Ekover (nejde o výrobce kotlů na biomasu, firmu Verner a.s.) nechám hovořit pouze fakta:
Existují důkazy, že Ekover používá ve své podnikatelské činnosti zavádějící argumenty, sloužící také k zastrašování případných nepoddajných zemědělců, jak uvedu na konkrétním případě, který dvakrát skončil u soudu. Jejich pracovní metodou je zavalení potenciálních partnerů množstvím informací, včetně průmyslově-právních, z velké části zbytečných, ve kterých se problematiky neznalí potenciální partneři zejména z řad zemědělců dobře nevyznají.
Nyní ke konkrétním námitkám, uvedeným v jednotlivých bodech odpovědi p. Vernera a pí. Marešové na můj článek.
Ad 1/ a) Tvrzení Vernera a Marešové, že vymysleli novou technologii na výrobu pelet z biomasy, není pravda. Tato technologie je známa prokazatelně přes 40 let, odkdy se v TMS Pardubice vyráběly granulovací lisy G 600, G 700, TL 600, TL 700 atd. Jedna z mnoha testovacích receptur měla jako základ slámu. Tyto lisy ve svých peletárnách používá nejen Ekover, ale i řada dalších nezávislých výrobců. Jako všichni ostatní výrobci, má dnes i Ekover svá dílčí vylepšení těchto prastarých, ale osvědčených a dodnes po repasích funkčních strojů.
Jako důkaz tohoto tvrzení lze předložit dvě snadno ověřitelné skutečnosti:
I. Úřad průmyslového vlastnictví na základě námi předložených nezvratných důkazů zrušil v minulém roce platnost od samého počátku dvou patentů a čtyř užitných vzorů, týkajících se údajně nového, prokazatelně však starého známého způsobu výroby pelet ze slámy a jiné rostlinné biomasy.
II. Příslušný okresní soud v trestním řízení pravomocně rozhodl o nedůvodnosti trestního stíhání výrobce pelet, který odmítl platit požadované poplatky ze své vlastní, na Ekoveru zcela nezávislé výroby pelet pro krmné i palivové účely. Trestní oznámení na tohoto nezávislého výrobce podal Verner po předchozím prvním, rovněž neúspěšném pokusu domáhat se u soudu v občanskoprávním sporu ukončení jeho nezávislé výroby. Tento výrobce, jako mnoho dalších, vyrábí pelety bez jakékoliv účasti nebo technického přispění p. Marešové a p. Vernera a jejich Ekoveru.
Další nepřímé potvrzení platnosti všech těchto uvedených faktů je skutečnost, že v celé mnohostránkové reakci na můj článek na tyto skutečnosti nijak nereagovali, ani se je nesnažili zpochybnit.
Ad 1/ b) K certifikaci paliv EKOVER. Receptur na výrobu krmných i palivových pelet existují stovky, většina z nich není nijak průmyslově chráněna. Výrobce lisů TMS ve veřejně dostupné dokumentaci přímo uváděl univerzálnost použití lisů na granulování nejrůznějších surovin, dnes označovaných souhrnným názvem biomasa. Naskýtá se otázka, jakou reálnou hodnotu vlastně mají certifikáty palivových pelet EKOVER, kterými se firma zaštiťuje jako vzácnou svátostí. Odpověď je prostá: Naprosto žádnou! A to ani zdaleka ne jen proto, že jsou certifikáty již i více než rok propadlé, takže neplatné. Kdo chce vědět víc, ať nahlédne do Nařízení vlády č. 352/2002 nebo NV č. 146/2007, podle nichž jsou tyto certifikáty uděleny. A nemusíte být ani výzkumník a vývojář v oboru spalovacích zařízení jako já, abyste se v nich nedočetli, že se jedná o Emisní limity pro velké a střední zdroje znečišťování (NV č. 352/02), respektive Emisní limity pro velké a střední spalovací zdroje (NV č. 146/07). V obou těchto předpisech je (§ 2) pouze obecný požadavek na biomasu jako palivo. Tato musí pocházet ze zemědělství, lesnictví nebo potravinářství a nesmí obsahovat halogenové látky nebo těžké kovy. Tečka, konec. Žádné další kvalitativní požadavky na palivo z biomasy tam uvedeny nejsou. Certifikáty EKOVER tak paradoxně potvrzují, že tyto žádné požadavky na biomasu pelety EKOVER splňují. Stejně jako je logicky splňují úplně všechna ostatní necertifikovaná paliva z biomasy, která nejsou dodatečně kontaminovaná uvedenými škodlivinami. Co z toho plyne? Že celý humbuk s certifikací paliv EKOVER je jen prachsprostým divadlem pro lidi neznalé věci, aby bylo čím je ohromovat a zvyšovat bezdůvodně jinak zřejmě nízkou cenu Ekoveru. Nyní jsem na pochybách: Je větším šíbrem ten, kdo si certifikaci na neexistující požadavky na výrobek objednal, nebo ten, kdo je udělil?
Pokud jde o rozpory s CZ Biom, podstata sporu je úplně jinde, než uvádí pisatelé. A to v tom, že mnozí výrobci pelet (zřejmě včetně těch sdružených s Ekoverem) vykazovali dodávané palivové pelety pro výrobu elektřiny vědomě a záměrně v jiné kategorii, s vyšší cenovou podporou z nich vyrobené elektřiny, než byla skutečnost. Neodůvodněně tak zvyšovali cenu biomasy, používané pro nízkoúčinnou výrobu pouhé elektřiny a zároveň i své zisky. Že je to obyčejný podvod páchaný na všech spotřebitelích elektřiny, není potřeba zdůrazňovat. Tímto ekonomicky neodůvodněným zvýšením úrovně cen biomasy se podstatně zdražily vstupy pro vysokoúčinné využití biomasy pro výrobu tepla nebo kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Což je trend přímo proti zájmům společnosti. Tvrzení Ing. Vernera, že lze rozpoznat na vyrobených peletách, z jaké kategorie pochází vstupní biomasa je vědomá lež. Sám se totiž o tom osobně přesvědčil ze závěrů soudně znaleckých posudků při prohraném soudním sporu. Důvodem pro ukončení odběru podvodných pelet velkoodběrateli byla jejich obava z odhalení těchto podvodů, nikoliv podvratná činnost CZ Biomu. Naopak, CZ Biom byl tím, kdo se na podvody nebál poukázat. Potrefená husa – v tomto případě osobně ing. Verner (o čem to asi svědčí?) – se ozvala. Obecný, velmi závažný problém spoluspalování biomasy s uhlím spočívá v praktické nekontrolovatelnosti skutečného, prokazatelného přínosu pro životní prostředí. Vykazované, finančně štědře podporované, a skutečné přínosy se proto diametrálně liší. Nekontrolovatelné je jak množství skutečně spoluspálené biomasy (nikoliv jen papírově vykazované), tak i její skutečná výhřevnost závisící na vlhkosti a na obsahu nespalitelného balastu v biomase, tedy skutečný energetický a tím i ekologický přínos. Značná část podpory šlechetného cíle z kapes nás všech se tak bez jakéhokoliv přínosu pro životní prostředí pouze přesouvá do kapes podvodníků. Alespoň část těchto podvodů lze zjistit mravenčí prací, a to dohledáním původu zdrojů původní biomasy použité pro (spolu) spalování nebo pro výrobu pelet pro cenově štědře zvýhodněnou elektřinu. Že půjde o částky v desítkách miliónů korun, lze jen odhadovat.
Dále je nutné poukázat na často v souvislosti s biomasou používanou a médií hojně rozšiřovanou zásadní dezinformaci. A to, že jakékoliv energetické využívání biomasy přináší stejný ekologický přínos bez ohledu na účinnost energetické přeměny jejího energetického potenciálu na užitečnou a zároveň společensky potřebnou energii. Výrazně se toto projeví porovnáním účelné výroby tepla nebo kogenerační výroby elektřiny a tepla s kondenzační výrobou samotné elektřiny. Při výrobě tepla nebo kogenerační výrobě elektřiny a tepla se dosahuje i přes 85% účinnosti, tedy z každých 100 MWh energie obsažené v biomase (cca 25 t biomasy) se účelně využije až 85 MWh energie (21,25 t biomasy). Při výrobě pouhé elektřiny se ze stejného množství 25 t biomasy účelně využije pouze něco přes 7,5 t biomasy. Zbylých 17,5 t biomasy se spálilo bez užitku, ale při stejné produkci CO2, uvolněného při spalování stejného výchozího množství 25 t biomasy. Takže se 16,2 t biomasy (rozdíl 1,3 t do 17,5 t tvoří nutné ztráty) vypěstovalo, sklidilo, technologicky upravilo, přepravilo a spálilo - spotřebiteli štědře podporováno - bez jakéhokoliv společenského užitku. A jaký to má konkrétní důsledek pro životní prostředí? Měrné zatížení zplodinami CO2 je v případě vysokoúčinné výroby tepla nebo kogenerace z biomasy asi 0,47 t CO2 na 1 MWh vyrobené užitečné energie, zatímco při výrobě samotné elektřiny je toto zatížení 1,33 t CO2 na 1 MWh užitečné energie. Tedy skoro trojnásobné zatížení životního prostředí vyprodukovanými emisemi CO2! Nic na této kalkulaci nemění skutečnost, že se spálením biomasy globálně a v delším časovém horizontu nezvyšuje množství CO2 v atmosféře. A to proto, že ta užitečná energie, která se nevyrobí vysoce účinným procesem z biomasy, se nutně vyrobí spálením dalších, ekologicky ještě mnohem horších paliv. Jako rozhodné kritérium pro posouzení ekologičnosti výroby energie a tedy společenské prospěšnosti hodné podpory, je proto nutné vzít v úvahu celkové množství spáleného výchozího paliva a vzniklé emise. A toto množství je principiálně přímo závislé - fyzikální zákony nelze chválabohu ovlivnit ani zkorumpovat - na účinnosti využívání jakýchkoliv paliv, biomasu nevyjímaje.
Lze to říct ještě jinak. Za současné úrovně technologií jsou fyzikálně a technologicky opodstatněné spalovací a tepelně přenosové ztráty při energetickém využívaní biomasy s rezervou maximálně do 15 %. Při rapidně se snižujících zásobách hnědého uhlí těžitelného bez nevratných důsledků pro obyvatele zejména v okolí dnešních uhelných dolů je masivní podporování nízkoúčinné výroby elektřiny z biomasy, kterou v množství produkovaném z tohoto paliva navíc vůbec nepotřebujeme (!!!), nejen neekologické, ale i protispolečenské. Protože to podrývá možnost vzniku férového, nikoliv jako dosud cíleně spekulativního a fatálně deformovaného trhu s biomasou. Ta bude v nejbližším období bytostně potřebná jako palivo pro stávající i budované teplárenské projekty na využití biomasy, ale zejména jako náhrada za čím dál víc nedostatkové uhlí pro ostatní teplárny. Dlouhodobě nelze považovat vysokoúčinnou výrobu tepla nebo kogeneraci z biomasy jako ekologicky a tím i společensky rovnocennou variantu s výrobou pouhé kondenzační elektřiny – dokonce bez ohledu na to, jde-li o čisté spalování biomasy nebo o spoluspalování s uhlím, kde je rozdíl hlavně ve velikosti prostoru pro podvody. Podpora spalování biomasy v elektrárnách je odůvodnitelná jako dočasné, omezené opatření, které ale nesmí podrývat provozování a budování kapacit pro vysokoúčinnou výrobu energie z biomasy.
Nyní k námitkám vůči činnosti CZ Biom: Jedním z cílů CZ Biom je podporovat pěstování netradičních energetických rostlin, majících podstatně vyšší výnosový a tedy i energetický potenciál než běžné klasické plodiny. Principiálně jde o podpory mající zejména eliminovat možná rizika, vyplývající z praktické realizace každé nové technologie, pěstování nových zemědělských plodin nevyjímaje. Příslib vyšších výnosů těchto energetických plodin oproti klasickým, a tedy potenciálně vyšší užitek z jednotky produkční plochy pro zemědělce a tím i pro společnost je dostatečným, a v tržním hospodářství vlastně hlavním, ne-li přímo jediným relevantním důvodem pro jakékoliv veřejné podpory. Co na tomto přístupu renomovaného sdružení CZ Biom vidí Verner s Marešovou jako kontraproduktivní, selektivní, protekcionářské nebo dokonce nekonzistentní, to mi vskutku uniká. Zřejmě pouze a jenom skutečnost, že tyto podpory by nepřinesly jim osobně a jejich Ekoveru žádný užitek, ale naopak by jim mohla přibýt pro ně nežádoucí, i když společensky nadmíru potřebná, konkurence. I tady je pravda úplně jiná, než jak se ji Verner a Marešová snaží vykreslit.
Nepravdivost dalších detailů ve tvrzení Vernera a Marešové o podílu CZ Biom ve věci podpor pěstování biomasy vyjádřila svým nezávislým příspěvkem autorka K. J., dlouholetá pracovnice ministerstva zemědělství.
Na závěr o ochranných dokumentech týkajících se využívání biomasy od jiných autorů, kromě jiných i členů CZ Biom. Z uvedených deseti dokumentů jsou tři již zaniklé, u dvou teprve probíhá patentové řízení. Zbylých pět je platných. Důvod, proč tyto dokumenty nikdo, včetně mne nenapadá, je jednoduchý a jasný: Oni svá práva, na rozdíl od Vernera, Marešové a jejich Ekoveru, nezneužívají …
Ing. Zdeněk Valečko 11. 3. 2011
Možná by nebylo od věci zakomponovat na začátek článku, při první zmínce o panu Vernerovi, to že pan Verner není ten známý výrobce kotlů. Během čtení článku jsem si říkal jaký je to vyčůránek ten výrobce kotlů a ono je až na konci článku uvedeno že to je shoda jmen.
Málo kdo zná celé jméno pana Vernera (výrobce kotlů), ale mnoho lidí dobře ví o jeho spojitosti s peletkami. Proto snadno vznikne záměna.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.