Plné znění článku: Úvaha nad energetickou politikou ČR a Německa
Výhody mezinárodního obchodu zanikají v okamžiku, kdy je vše výhodné dovážet z jediného státu. Mohli bychom se tak…
před 12 roky
Proč myslíte, že se od roku 2020 budou stavět jen budovy v pasivním standardu? Jejich výhoda je, že i v mrazech, jaké…
před 12 roky
venku je škaradě, hromady starého sněhu, do toho už prší, ale pan Zapletal mi zase zvedl náladu, ... mezinárodní…
před 12 roky
80 odpovědí
Zobrazit všechny reakceStačilo dní chladných dní a němci už uvádějí do provozu část JE , které byly uzavřeny po Fukušimské hysterii.....
V dnešních mrazech a ve špičce porucha na VVN lince mezi ČR a NSR znamená že jižní část německa je bez proudu. To je výsledek jejich moudré energetické politiky....
- tak beru zpět , zpráva byla pozdeji dementována , německé JE zůstávají odstavené , nicméně závislost na dovozech z Rakouska Francie a ČR je v dnešních dnech velmi silná.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalJaderná Francie byla nucena dovážet energii i z Německa. Jádro se ve Francii podílelo na pokrytí spotřeby v některých chvílích i méně než 60 %. Už tak je ekonomika francouzských JE bídná.
Vřele doporučuji prostudovat statistiky BP, na které odkazuje pan Zapletal (předpokládám, že myslel tyhle: http://www.bp.com/sectionbodycopy.do?cat…
Zjistíte totiž, že jeho domněnky jsou založeny na chybných předpokladech. Je sice pravda, že objem těžitelných zásob se u všech konvenčních zdrojů zvýšil (v důsledku vyšší ceny), jenže je zároveň pravda, že se mnohem rychleji zvýšila těžba, takže životnost zásob se zkracuje, někdy rychleji, než běží čas. Ve zmíněných statistikách BP jsou k tomu hezké grafy.
Výsledek je, že za několik desítek let se životnost zásob všech fosilních zdrojů zkrátí natolik, že strach z jejich vyčerpání zvýší ceny do nedozírných výšek.
Pro tu dobu lidstvo uzavřelo tři sázky
- jaderná fúze
- rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva
- obnovitelné zdroje ve spojení s energetickou efektivností
Německo prostě sází na tu poslední. Během 10 let odstraní jádro a v následujících 20 až 30 letech fosilní zdroje, nejdříve uhlí, nakonec i zemní plyn.
Ostatně OZE vždy pokrývaly větší podíl konečné spotřeby energie než jádro - lze rovněž nalézt v uvedených statistikách BP
Nehledě na to, že v oficiálních statistikách vůbec není zahrnuta tradiční biomasa v rozvojových zemích, jednoduše proto, že se s ní neobchoduje - i tohle je ve statistikách BP výslovně uvedeno.
A Německo není samo. Dánsko plánuje přechod na 100 % OZE do roku 2050, s uhlím skončí zhruba za 20 let. Británie - "mateřská" země BP - během 40 let sníží emise CO2 o 80 %, v naprosté většině právě díky rozvoji OZE.
ČR má z konvenčních zdrojů jen uhlí. Je přitom celá řada důvodů nechat uhlí v zemi. Uranu se těží 250 tun ročně, to je málo i pro samotné Dukovany. Těžitelné zásoby jsou 420 tun, i kdyby vzrostly desetinásobně, za 15 let je konec. Zásoby uranu ve Stráži a okolí jsou odepsané, loužení je ekologicky riskantní a je v současnosti používáno jen v Kazachstánu. Dodnes bere DIAMO od státu 3 mld. ročně na likvidaci dopadů těžby a ještě desítky let brát bude. Přitom šance, že by se podařilo vyčerpat všechny procesní chemikálie je mizivá, budeme rádi, když se podaří 90 %.
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Vážený pane, vždyť Vy žijete v naprostých bludech, venku je mínus dvacet, skoro po celý den, a ty Vaše OZE, viz příklad fotovoltaika (vrtule jsou zamrzlé), jsou jenom vředem na skutečné energetice, na tom obrázku je vidět sice velké množství energie přes den, kdy fotony k nám si najdou svoji cestu (kolik ten fotovoltaický vřed stojí si ani netroufám odhadovat!), ale je to "fakt jenom vřed" na energetice, bez které by jste si ani nepustil ani to Vaše PC.
Pan František Marčík mi vyčítá , že moje tvrzení odporuje termodynamice, ale ničím to nedokládá jestli patřím do tohoto nebo jiného názorového proudu já tyto lidi nezkoumám, neznám názory kornukopiánů a jesli mají stejné názory jako já bude to nejspíše tím , že se opírají o realitu. Opravu nevím jaké zákony fyziky jsem porušil, když jsem vyjmenovával zdroje , které se naučil člověk používat v minulosti a které ještě dnes využívat neumí.
Snad neexsituje odvětví ve kterém by přesvědčení mnoha lidí bylo tak vzdálené od reality jako je ekologie nebo energetika. Růst zásob težitelných zásob fosilních paliv je neodiskutovatelný fakt. V příloze máte oficiální statistiku ropných ověřených těžitelných zásob. Staženo ze stánek
společnosti BP. Na těchto stánkách najdete i dlouhobou statistiku pro uhlí i plyn. Stejná data se dají sehnat i jinde na netu , ale mnohdy ne zadarmo. Jak říkám j sou to oficiální data - tedy to co hlásí vlády. Můžete to tedy přijmout jako fakt a nebo věřit v teorii globálního spiknutí že všechny vlády světa dlouhodobě lžou o těžitelných zásob ropy je ve skutečnosti ubývá ! Když se pozorně zadíváte na níže uvedenou tabulku zjistíte napříklat že i Spojené státy Americké , hlásí více těžtelných zásob ropy než měli v roce 1993 ! Údaje platí k 1.1. 2011 tj za 18 let intenzivní težby se i v USA podařilo objevit více ropy než se se vytěžilo.
Další argument byl ten že energie je krev ekonomiky a že růst HDP odpovídá růstu spotřeby energie. S tím lze sice rámcově souhlasit je to pravda, ale na druhou stranu je třeba doplnit , že také záleží na rychlosti růstu HDP neboť každým rokem z celkové spotřeby energie část energie uspoří úspory , pokud HDP roste pod 1% spotřeba energie klesá. Při růstu mezi 1-až 2% spotřeba energie stagnuje.
Vyjímkou tvoří komunistické země , kde komunisté zdevastovali trh s energiemi , což vedlo k velkému plýtvání. Dnešní spotřeba ČR je proto na nižší než roku 1968. HDP a životní úroveň občanů je zcela někde jinde.
Spotřebováváme méně energie než naši rodiče popř prarodiče a žijeme si mnohem lépe. Ne vždy tedy platí že velká spotřeba energie doprovází vysokou životní úroveň a naopak samozřejmě jsou určité mantinely v kterých se spotřeba energie musí pohybovat v rámci vyspělosti země.
Další části příspěvku mluví pan František Marčítk o uhlelných a ropných zlomech. Na toto téma bylo napsáno mnoho. Autoři těchto článků však většinou ignorují základní ekonomickou poučku že zboží vzniká v místě s nejnižšími náklady a proto pokud je možné relativně levně dovážet třeba uhlí je dražší domácí uhlí neprodejné nebo jeden zdroj nahrazuje druhý. Některé státy tak dobrovolně rezignovali na těžbu tohoto či onoho zdroje proto že v jiné zemi byl tento zdroj k dispozici za nižší cenu , ( proto například těžba uranu v nás tak prudce upadla v 80tých letech ) případně dovozem si za více peněz kupují třeba ekologii nebo přízeň části občanů.
Příkladem hloupých energetických politik je Německo. , kde podpora OZE z ideologických důvodů zdražila němcům el. energii o 90% a mnoho dalších států evropské unie. Německo například má těžitelné zásoby uhlí na 220 let současné těžby , pokud by rozvíjelo jaderný program mělo by nízkou závislost na dovozech a poloviční ceny el. energie. Svojí energetickou politiku by prakticky nemuselo měnit celé 21 století , stačilo by udržovat vhodný mix jaderných a uhelných el.
Obecně lze říct že těžitelné zásoby jsou často jen zlomkem zásob celkových. V ČR jsou například celkové zásoby uhlí 25 miliard tun ( z toho 9 mld hnědé uhlí).
Tj 480 let současné těžby. Těžitelné zásoby při současné legislativě a technologiích jsou jen asi 1,1 miliardy tun tj 4,4% z celkového objemu. Toto jsou oficiální data !
Každý zdroj energie má svoje zlaté období , kdy se využíval nejvíce , pro OZE to byl středověk , Uhlí 19. století ropa 60 léta 20. století. Jádro 80 léta, po roce 2000 přišel návrat k uhlí a teď přichází zemní plyn. ( podíl OZE na celkové spotřebě je podobný jako v roce 1973)
Ropa už dávno není tím zdrojem , co bývala časy , kdy se z ropy ve vyspělém světě vyráběla el. energie , topilo se na ní a jezdilo jsou dávno pryč. Dnes se z ropy el. energie už nevyrábí. Ropa silně ustupuje i ze sektoru výroby tepla. Zůstává jen doprava. Podíl ropy na konečné spotřebě vyrtvale klesá a bude klesat tím rychleji čím bude ropa dražší. pokud cena ropy přesáhne cenu alternativ , pak se tyto alternativy začnou prosazovat což bude mít za následek pád jejich cen a rychlé prosazaní na trhu výsledkem bude pád poptávky po ropě a pád její ceny. Pokud ceny ropy zůstanou tam kde jsou nebude s tím mít světová ekonomika problém svět se cenám prostě přizpůsobí ropa ustoupí z těch odvětví kde jsou levnější alternativy , zejména vytápění budov. Prosadí se úspornější auta včetně plung-in hybridů. Bude se více elekrifikovat dráha. Rozhodně to nepovede k nějaké trvalé recesi. Paradoxně drahá ropa nejvíce ohrožuje její producenty neboť pomíhá zavádění alernativ.
Jinak ropa v každém případě přijde o punc jenvíce využívaného paliva - nahradí jí uhlí.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalPane Zapletale,
skutečně nemám trpělivost ani odhodlání (po stovkách hodin, které jsem za svůj život strávil s lidmi, kteří razí názory na toto téma podobné Vašemu) reagovat detailně na vše, co uvádíte. Byť chápu, že by si to slušná diskuse vyžadovalo. Od jisté doby se však držím přesvědčení, že skutečně diskutovat má smysl s těmi, kterým jde skutečně o meritum věci, zajímají se, kriticky přistupují ke svým názorům, používají přísnou logiku, tedy domýšlejí důsledky svých názorů, neprotiřečí si (implicite), znají velmi dobře svého názorového protivníka, a tak dál a podobně. Takže vám odpovím jinak. Sérii klíčových citací z článků, z poslední doby. Jsou anglicky, předpokládám, že anglicky vládnete, když odkazujete na statistiky BP.
Nejprve dílem shrnutí, dílem citace článku "Oil's tipping point", který vyšel před měsícem v časopise Nature.
"The “tipping point” for oil supply appears to have occurred around 2005, says Murray, who compared world crude oil production with world prices going back to 1998. Before 2005, supply of regular crude oil was elastic and increased in response to price increases. Since then, production appears to have hit a wall at 75 million barrels per day in spite of price increases of 15 percent each year.
“As a result, prices swing wildly in response to small changes in demand,” the co-authors wrote. “Others have remarked on this step change in the economies of oil around the year 2005, but the point needs to be lodged more firmly in the minds of policy makers.”
For those who argue that oil reserves have been increasing, that more crude oil will be available in the future, the co-authors wrote: “The true volume of global proved reserves is clouded by secrecy; forecasts by state oil companies are not audited and appear to be exaggerated. More importantly, reserves often take 6 - 10 years to drill and develop before they become part of the supply, by which time older fields have become depleted.” Production at oil fields around the world is declining between 4.5 percent and 6.7 percent per year, they wrote.
“For the economy, it’s production that matters, not how much oil might be in the ground,” Murray says. In the U.S., for example, production as a percentage of total reserves went from 9 percent to 6 percent in the last 30 years.
“We’ve already gotten the easy oil, the oil that can be produced cheaply,” he says. “It used to be we’d drill a well and the oil would flow out, now we have to go through all these complicated and expensive procedures to produce the oil.”
Pak citace z článku prof. Thomase Homer-Dixona.
"Oil prices remain stubbornly high. The North American benchmark price of West Texas Intermediate is hovering around $100 a barrel. The world benchmark price for Brent crude is currently about $110. Sure, the possibility of war with Iran has created a risk premium that explains a portion of this high price. But the fact remains that oil has been trading around $100 a barrel for about a year, despite chronic weakness in the world economy and on-again, off-again concerns about Iran.
...
Since 2005, when oil was about $50 a barrel, global conventional crude production, which is about 80 per cent of total crude supply, has stayed roughly constant at around 74 million barrels a day – despite average annual gains of 15 per cent in price.
Unconventional sources of oil – from Canada’s oil sands and U.S. shale oil, from biofuels and from natural gas production – boosted total liquids output to about 89 million barrels a day in 2011. But these unconventional sources are very expensive, averaging between $50 and $90 a barrel. Professors Murray and King show that since 2005, world oil supply has become far less responsive to increasing demand – in econo-speak, its price elasticity has fallen sharply. “As a result,” they write, “prices swing wildly in response to small changes in demand.”
http://www.theglobeandmail.com/news/opin…
Potom bych tu pro vás měl něco od prof. Kjella Alekletta, vedoucího katedry World Energy Systems na Uppsala University, odborníka, který na téma doložených a těžitelných zásob napsal x impaktovaných a peer-reviewed studií. Možná proto si ho zvou do Doha a jinam na konference, aby jim tam o ropném zlomu referoval.
"When Yergin discusses oil production he not describing actual production but rather the production volume that the oil companies consider maximally possible. Using these numbers is a clever way to lull readers into a false sense of security but the numbers are almost impossible to confirm. Actual oil production in 2010 was 82.1 Mb/d (according to the BP Statistical Review of World Energy) but Yergin gives the number 92 Mb/d and that means that he believes that the spare capacity is 10 Mb/d. Thus, the fact that Yergin describes production for 2030 at 110 Mb/d means that, in reality, actual production can be much lower.
...
When Daniel Yergin discusses oil reserves, he is describing what the industry calls 1P reserves (proven reserves). The real reserves that oil companies have are 2P reserves (proven and probable), but they are not permitted to book these reserves as their official reserves if they wish to be listed on the New York Stock Exchange. By declaring only their 1P reserves it is possible to create an artificial appearance of future reserve security when, in fact, statistics show that the world has already passed the moment of peak 2P reserves. The false image of the future that Daniel Yergin described in his WSJ opinion piece can be compared to trying to steer a supertanker on a journey by only looking in the rearview mirror. Mr Yergin is continuing to propagate the opinion that we need have no great concern for oil supplies over the next 50 years but by doing this he is reducing the ability of the American people to undertake the change necessary for the wellbeing of their children and grandchildren. With Daniel Yergin as first mate to the country’s captain, we will very soon run aground."
A na závěr bych tu pro vás měl jeden velmi užitečný odkaz, jeho součástí je i kapitolka nadepsaná "Anatomy of the Peak Oil Critique". Poučné. http://www.aspousa.org/index.php/2012/01…
No, vlastně, jak tak na vás vzpomínám, asi neuškodí, když vás odkážu i na toto psaní.
http://www.postcarbon.org/article/660520…
Těším se na Vaši zasvěcenou odpověď.
Pod příspěvek pana Josefa Zapletala se klidně podepíšu, právě i proto, že mě neděsí.
FH Frantisek Heczko @frantisek.heczkoBylo by krásné, kdyby měřítkem pravdivosti bylo, že sdělované informace neděsí. V roce 2001 se nás Skeptický environmentalista Lomborg snažil uchlácholit, že vše je mnohem lepší, než (děsivé) prognózy, ke kterým Meadowsovi v Mezích růstu dospěli.
Ironií osudu je, že od té doby ceny všeho rostou v některých případech doslova děsivým tempem (i v případě, že započítáme inflaci a devalvaci dolaru). Pardon, kromě fotovoltaických panelů, jejichž ceny se dva roky po sobě propadly o 40 %, a větrných elektráren, jejichž ceny víceméně stagnují.
Jestliže IEA oznámila v roce 2008 ropný zlom, je zbytečné o něm diskutovat (ledaže by se jednalo o rafinované spiknutí - Faith Birol před nástupem do IEA pracoval 6 nebo 8 let pro OPEC). Pro mnohé to byla natolik děsivá informace, že George Montbiotovi stálo za to se za Faithem Birolem vydat osobně.
Někoho by mohla vyděsit i skutečnost, že rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva, pokud se vůbec podaří dokončit jejich vývoj, budou k dispozici nejdříve za 20 let. Kdyby však jádro mělo pokrývat více než současná 3 % konečné spotřeby energie, prudce by se zvýšilo nejen riziko další velké havárie, ale hlavně riziko zneužití štěpných materiálů k výrobě zbraní. Tato rizika natolik děsí USA a další vyspělé státy, že se snaží zablokovat jaderný program Íránu.
Německo, Británie, Dánsko a další země rozjíždějí OZE ve velkém rozsahu. Jejich cílem je dosáhnout nezávislosti na importu energetických surovin. Ale my se budeme chlácholit, že nás zachrání 100% závislost na jaderném palivu z Ruska. Z pohledu uvedených států to musí vypadat komicky.
Pokud přechod na vysoký podíl OZE nastane dříve, než ceny konvenčních zdrojů vzrostou na neúnosnou úroveň, najde se dost hlupáků, kteří budou nadávat, že to bylo zbytečné nebo drahé. Pokud však budeme váhat, ukrojí nám vysoké ceny konvenčních zdrojů prostředky, které bychom do rozvoje OZE mohli investovat. Při pohledu na ceny ropy to spíše vypadá, že hrozí druhý scénář. Možná se to podaří Německu a Dánsku, Norsko už dnes vyrábí z vody více elektřiny než spotřebuje, Británie má taky šanci. Ostatní v EU se mohou dostat do problémů.
Ale možná je lepší věřit informacím, které nás neděsí.
Názory pana Zapletala mně děsí. Základní princip přírody je rovnováha a ne lidská nenasytnost a neomalenost. Hlavně že liberalismus některé pro mně lidské hodnoty penězi neoceňuje!!! Sám vím, že pro člověka není nic nemožné. Zastávám názor, že lze realizovat cokoliv i když cena může být neúměrná výsledku ! Cesta do budoucna je podle mně v maximální míře soběstačnosti neb v naší malé zemi jsme už spoustu surovin vyčerpali. MArtin
Pravděpodobnost že lidstvo dopluje k nějakému globálnímu ropnému zlomu se velmi malá až mizivá. Není to tím že by ropy bylo neomezené množství , ale faktem že ve skutečnosti žádné zdroje energie neexistují. Kdysi běhal člověk po lesích třásl se zimou i když všude byly hory dřeva, ve středověku se lidé třásli zimou nad zásobami uhlí. K čemu byla ropa egypským faraónnům ? K čemu byl zemní plyn v předminulém století. USA svého času dováželi mraky zemního plynu přesto-že na svém uzemí mají jedny z největších zásob břidlicového plynu na světě. Uran jako zdroj energie je využíván teprve 60 let a komerčně zatím jen jeho 1%. Ohromné zásoby Thoria leží téměř bez povšimnutí stejně jako metanhydráty na dně oceánu. Jen metanhydrátech jr 10x větší množství energie než ve všech ostatních fosilních palivech co známe. V oceánských hřebetech je tolik kovů že vystačí lidstvu na ticísíce let.
Energetické zdroje ve skutečnosti neexistují to člověk svým poznáním a uměním je vytváří, právě nepochopení tohoto faktu vede k úvahám typu tohoto článku. Pamatuji si na teorie Roberta Malthuse (1776-1834), který tvdil že lidstvo čeká hlad a bída , protože lidská populace rychle roste a země se nezvětšuje jednoduchým přepočtem došel k názoru , že svět co nevidět zachvátí nedostatek potravin a úpadek všeho druhu. Neboť nebude zdrojů.
Podobně myslejí i autoři článku. Je to důsledkem nepochopení vývoje společnosti , nepochopením toho že napřílad ropa se použává proto , že je levná a ne proto že je drahá a nebyla zaní náhrada.
JE na přírodní uran se neujali , protože je levnější obohatit uran než mu přizpůsobovat elektrárnu
Težitelné zásoby konvenční ropy jsou zdruba dvojnásobné než v roce 1982 ( před 30 ti lety ). V ropných píscích , je podobné množství ropy jako v konvenčních zásobách a technologie jejich težby jde velmi rychle dopředu. Cekové ověřené zásoby vydrží při současné těžbě asi 90 let.
zásoby zemního plynu se za stejné období více než zdvojnásobily navíc byl objeven břidlicový zemní plyn jehož odhady zásob jsou podobné jako zásoby konvenčního zemního plynu. Zásoby vyrží přes 100 let
Ověřitelné zásoby uhlí vystačí asi na 120 let.
Je samozřejmě jasné že velké težitelné zásoby vedou ke špatné návratnosti dalších geologických průzkumů ve státech bohatých na suroviny.
Zásoby uranu pro rychlé reaktory jsou prakticky neomezené vyrží více než je historie lidstva navíc thoria , kterého je 3x více také než uranu.
Jako záloha jsou obnovitelné zdroje.
Závěr:
Energetických zdrojů je více než dost. Ceny energií určují státy svojí chytřejší nebo hloupější energetickou politikou.
Většina evropských států jí má hodně hloupou a proto jsou v EU nejvyšší ceny energií na světě.
Ropa , zemní plyn ani uhlí globálně nikdy nedojde , protože budou dávno před tím nahrazeny jinými technologiemi - případný globální nedostatek ropy bude ekonomického či politického charakteru , ale rozhodně ne geologického. Ropa je plně nahraditelná zemním plynem a to i v dopravě , břidlicového zemního plynu je velmi mnoho a nachází se v Eu , Číně i USA tedy u největších spotřebitelů ropy. Ceny zemního plynu v USA jsou velmi nízké stále klesají a jeho těžba rychle roste.
Co se týče růstu HDP , ekonomickou reseci prožívá jen EU , důvodem není nedostatek zdrojů , ale myšlení lidí kteří se domnívají , í že se mají mít dobře jenom proto že jsou a ne pro svůj ekonomický výkon , manuelní práce jim smrdí volí levicové strany a berou sociální dávky, vlády toto volání vyslyšely dávky lidem na dluh dávaly a na manuelní práce místo nich přišli miliony cizinců - teď přišel čas dluhy platit. Výsledkem budou buďto bolestivé reformy a návrat k liberální politice , která přinesla evropě prosperitu nebo dlouhá ekonomická recese a opuštění skupiny nejvyspělejších zemí světa.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.