Plné znění článku: Technické parametry oken – o čem se nemluví
1 odpověď
Zobrazit všechny reakceNěkolik poznámek k článku.
Program Zelená úsporám sám o sobě podvody nedělá. Jsou to špatně nastavené kontrolní mechanismy, jejich absence. A tak se pod hlavičkou Zelené úsporám dodávala i okna, která namrzají v interiéru na skle nebo mezi rámem a křídlem, protože netěsní. . Program Zelená úsporám mohl být příležitostí, jak přimět výrobce k výrobě a dodávkám skutečně kvalitních oken. Jenže jako vždy se „zapomnělo“ na kontrolní mechanismy. Konkurenceschopnost není ohýbání údajů, to je jednoduše podvod na zákazníka. A nelze omlouvat firmy. Každé chybějící či levnější těsnění, každý vynechaný díl kování je jejich zisk. Důležitější by měli být spotřebitelé, protože ti za své peníze nedostanou, co kupují. Obávám se, že tento trend neoprávněných zisků pokračuje i nadále, protože z pohledu dozoru se nic nezměnilo. Konkurenceschopnost by měla být založena na kvalitě a ne na tom, kdo lépe dokáže okna ošidit a před zákazníky tuto skutečnost utajit. Proto ta neochota k jasné identifikaci výrobku a sdělování údajů, proto ten odpor k povrchovým hodnotám a teplotnímu faktoru.
Deklarované hodnoty výrobcem skutečně nestačí. A je pravda, že se zkoušky dělají na určitém rozměrovém typu oken. Rozdíly by však neměly být až tak dramatické, jak tomu ve skutečnosti je. Sama jsem požadovala Protokol o počáteční zkoušce a dokumentaci. Jsou to jediné dokumenty sloužící k identifikaci výrobku, tedy jaký výrobek firma dala ke zkouškám a jaký ve skutečnosti dodává na trh. Na základě informací z těchto dokumentů by se zamezilo dodávkám oken jiné konstrukce a jiných vlastností. Výrobce mi je nedal.
Pro okna na obrázku výrobce deklaruje následující vlastnosti:
Odolnost proti větru – C5
Vodotěsnost -9A
Průvzdušnost -4
Uokna = 1,2
Dle výše uvedených obrázků je vidět, že okna mají od deklarovaných vlastností hodně daleko. A stejně tak zvukový útlum se příliš nekoná.
Při letmém pohledu do protokolu pak zjišťuji, že se změnil oproti zkoušenému vzorku profil rámu, vynechalo se těsnění mezi sklem a rámem a z nejnovějšího bezpečnostního celoobvodového kování, ke kterému výrobce při zkouškách předložil certifikáty a zkušebna stanovila max. vzdálenost uzavíracích bodů na 0,7m se stalo kování vlastní skladby, protože okna prošlá zkouškami či kování prošlé zkouškami považuje výrobce za doporučující. A tak se stalo, že maximální velikost křídla při použití pouhých 2 pantů se z 1m posunula na 1650 na výšku i šířku a vypadly uzavírací body kování a nedá se okno řádně seřídit a chybí základní funkce okna, tj rovnoměrné přitažení k rámu. Neutrální tepelněizolační skla s teplým rámečkem mají bronzový odraz, který výrobce skel neví proč je a ani výrobce oken jej nehodlá vysvětlit.
Mnohem více zarážející je stanovisko dozorového orgánu. Na změnu skladby kování odpověděli, že se výrobce se subdodavatelem takto dohodli. Výrobce prohlásil, že považuje skladbu za doporučující. Na vynechané těsnění mezi sklem a rámem jsem se dozvěděla, že výrobci kolem skel zatékalo a tak těsnění vynechal, aby se v křídle zbytečně nedržela voda a mají to dovoleno. Pokud výrobci tak strašným způsobem do oken zatékalo, to nikoho nenapadlo, že tudy musí i profukovat a jak je to možné při vlastnostech, které deklaruje? Sama tenká vrstvička tmelu shora nestačí a nefunguje souvrství dřevo těsnění sklo. Osobně se domnívám, že skutečnost je taková, že výrobce vynechal v dutině za sklem drážku, otvory v křídle posunul do kraje a těsnění by mu ty otvory zakrylo.
Odnáším si následující poznatek: Zkoušky oken v ČR jsou ryze fiktivní záležitostí. Okna, která projdou zkouškami, nemusí vůbec na trh jít. Pod jejich certifikáty se skrývají jiná okna. Lidem se brání v přístupu k informacím a protokolům, aby nemohli výrobek identifikovat. Pak by tyto praktiky skončili. Samozřejmě, že za těchto podmínek, které jsou široce akceptované dozorovými orgány, nemůže ani sebelepší projektant se stát jasnovidce a předvídat, co to firma na trh dodá. Je to obrovský kšeft založený , slušně řečeno, na neodpovědnosti výrobců.
Ještě jedna poznámka, okna dle dozorového orgánu nemusí být označená CE . Stačí, když výrobce prohlásí, že tam není místo. Dokonce není možné k oknům ani na základě zákona na ochranu spotřebitele získat základní informace, pokud je výrobce nedodá.
Náš stát si evropskou legislativu přizpůsobil k obrazu svému. Ve svém příspěvku ukazuji, že projektant se nemůže spolehnout na údaje deklarované výrobcem. Ani spotřebitel ani projektant nezjistí změny oken oproti zkoušenému typu okna. V EU a na celém světě jsou si vědomi, že projektanti z omezených údajů nemohou zodpovědně vybrat typ okna. Z těchto důvodů se zavádí energetické hodnocení oken, které je vodítkem, jaké okno vybrat. Je to navíc velmi úsporné opatření. Energetické hodnocení zadá dobrovolně výrobce na daném rozměru okna a to je opatřeno energetickým štítkem. Projektanti nemusí počítat fiktivní údaje znovu a znovu a lidé neustále dokola toto platit. A přesně tyto úsporné systémy EU prosazuje. Velká Británie dostala na zavedení systému prostředky z fondů EU. Navíc lidé dávají přednost těmto oknům nikoliv ceně. Mění se chování spotřebitele směrem ke kvalitě. Pokud bude v ČR platit dosavadní trend, že na trh jde stejně něco jiného než je deklarované, tak budou okna namrzat tak jak tak ať se zkouškami či energetickým hodnocením.
Součinitel prostupu tepla, i kdyby byl řádně proveden a firmy zákazníky nepodváděly, neudává nic o skutečné kvalitě okna, o tepelných ziscích a ztrátách. Jedná se o zjednodušený výpočet, který v sobě nezahrnuje další faktory jako např. průvzdušnost /netěsnosti/. A zde jsou ztráty tepla mnohem vyšší. Platí tedy, že vyšších úspor se dosáhne kvalitně vyrobenými okny s vyšším U než nekvalitními okny, formálně se pyšnícím nízkým U, ale promrzající jak mezi rámy,tak kolem skel. Zákazník ani projektant nemají prostředky, aby tato okna od sebe rozlišili.
Ještě k legislativě EU. Určujícím dokumentem pro uvádění stavebních výrobků na trh na území členských států EU je směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1989 ve znění směrnice Rady 93/68/EHS. Tato směrnice je nahrazena nařízením EP a Rady č. 305/2011 z 9. 3. 2011
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexU…
My jsme tu dříve měli závazný závazně danou nejnižší povrchovou teplotu oken, později teplotní faktor. Lobistické tlaky okenářů prosadily, že tyto hodnoty zmizely a okna mohou namrzat. Prý to nedovoluje legislativa EU. Navíc samo MPO se domnívá, že všechna okna prošlá zkouškami jsou kvalitní.
Co tedy v Nařízení skutečně je:
(3) Tímto nařízením by nemělo být nijak dotčeno právo členských států specifikovat požadavky, které považují za nezbytné k zajištění ochrany zdraví, životního prostředí a pracovníků při používání stavebních výrobků
7. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že stavební výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s prohlášením o vlastnostech nebo není v souladu s jinými příslušnými požadavky tohoto nařízení, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení stavebního výrobku ve shodu, nebo, je-li to vhodné, jej stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc výrobek představuje riziko, neprodleně o tom výrobci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž stavební výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.
Článek 58
Stavební výrobky, které jsou v souladu, ale přesto představují riziko pro zdraví a bezpečnost
1. Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 56 odst. 1 zjistí, že ačkoli je stavební výrobek v souladu s tímto nařízením, představuje riziko z hlediska splnění základních požadavků na stavby, pro zdraví nebo bezpečnost osob, nebo pro ochranu jiného veřejného zájmu, požádá příslušný hospodářský subjekt, aby přijal veškerá vhodná opatření a zajistil, aby dotčený stavební výrobek, pokud byl uveden na trh, dále nepředstavoval toto riziko, aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může stanovit a která je přiměřená povaze rizika.
Okna jsou považovaná za stanovený výrobek, který představuje riziko z pohledu ochrany veřejného zájmu. Velmi rychle se do legislativy promítlo, že výrobci mohou dodat na trh cokoliv, nemusí podávat informace. A jaksi se pozapomnělo na tu druhou část – kvalita výrobků, odpovědnost výrobců, označování výrobků a kontrolní mechanismy, které na trh pustí pouze výrobky splňující základní požadavky na stavbu a mechanismy, které výrobky z trhu stáhnou. Z uvedeného je patrné, že EU nedává tuto povinnost na bedra projektantů či spotřebitelů, kteří v ČR nemají dokonce ani přístup k informacím o vlastnostech oken.
Jinak okna uvedená na obrázku jsou okna Windows Holding - TWW / dále zahrnuje Vekru a Otherm/. Protože jednička na trhu tvrdí, že toto jsou řádně fungující těsná okna, námraza na skle je přirozenou vlastností oken a reklamaci neuznává, mohu zde s klidným svědomím opět udělat reklamu této „ jedničce“ na trhu a její představě o kvalitě oken.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.