Plné znění článku: Skončí preferenční přístup do sítě pro obnovitelné zdroje energie?
Takže nejde o to, že by výrobce elektřiny z OZE nebyl připojen. Jde podle Vašich informací pouze o nekalé praktiky v…
před 7 roky
Distributor zdroj připojí pouze v případě že zdroj postaví dceřiná firma distributora, pro ostatní není v síti…
před 7 roky
Není to debata o ničem? V letních měsících je FV opravdu přínosným zdrojem el. energie. V současné době je energetika…
před 7 roky
9 odpovědí
Zobrazit všechny reakceŽádný preferenční přístup OZE do sítě nevidím, zrovna nedávno distributor zamítl připojení našemu zákazníkovi s odůvodněním že je v místě (kde byl stop stav od 2010 do 1.1.2016) už moc zdrojů :-). Takže zákazník teď instaluje výrobnu s akumulací a snižuje hodnotu hlavního jističe z 3x25 na 1x25A (klidně i časem na 1x6A pokud to ERÚ v tarifech zohlední) pro záložní nabíjení. Bez práce nejsou koláče a to nově začíná platit i pro distributory, a budou si muset zvykat alespoň na částečné tržní prostředí před kterým je ERÚ těžko ochrání. Když nechtějí pracovat (přenášet energii) a zanedbávají sítě, tak dostanou méně zaplaceno a časem snad vůbec.
A prodej silové elektřiny v záporných cenách také ne, to je už asi více jak dva roky vždy na dobrovolné smlouvě výrobce s obchodníkem, na jaké ceně se dohodnou. Například ČEZ vykupuje za hodinovou cenu na burze * kurz - 600:
http://www.hqline.com/novinky/vykup-preb…
Dále záporné ceny řeší odstavec 9 a 10 v §11 zákona 165/2012 Sb:
(9) V případě dosažení záporné hodinové ceny je výrobce, který využívá
podporu elektřiny formou výkupní ceny, povinen zápornou hodinovou cenu
uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané
hodině. Povinně vykupující je povinen o takových případech předem
informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního
předpisu.
(10) V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném
operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká
výrobci, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny nebo
formou zeleného bonusu na elektřinu, v těchto hodinách k vyrobené
elektřině nárok na podporu. Povinně vykupující nebo vykupující je
povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a
způsobem podle prováděcího právního předpisu.
Možná to mají v Německu jinak, ale pochybuji o tom že se ČR postaví za něco co ve skutečnosti v ČR ani neexistuje. Možná ty staré OZE výrobny to v ČR ještě mají, ale ty to stejně nijak neovlivní.
Stejně kdo by teď prodával do sítě i s preferenčním přístupem za cca 0,3Kč/kWh a nakupoval za cca 5kč/kWh? Takže nějaký údajný preferenční přístup už dávno nemá žádný význam. A výrobny s preferenčním přístupem do sítě nemá žádný smysl stavět.
TT Tomáš tom @tomas.tom521Pan Tomáš Tom nám tu pěkně mlží.
Za delší dobu, co tu přispívá a i já s ním debatuji totiž nepředpokládám, že by nevěděl, co obnáší preferenční přístup do sítě.
To totiž není zdaleka jen o tom, jestli nějakou (OZE) výrobnu připojí do sítě. I když i tam je paragraf ve znění přibližně: OZE výrobnu připojí na žádost povinně a přednostně, pokud tomu nebrání vážné technické důvody.
Pokud tam ta dostatečně dimenzovaná síť v okamžiku žádosti není, logicky nelze připojit. A takové posílení sítě může být záležitostí klidně několika let např. v případě nutnosti postavit nové vedení.
Ono je to také o tom, že při obchodování s elektřinou (např. na burze) je OZE elektřina vykoupena vždy přednostně bez ohledu na její cenu (danou náklady na výrobu). Až poté je obchodována elektřina ostatní v pořadí od nejlevnější po nejdražší.
Takže elektřina z OZE má přednostní odkup pojištěn vlastně dvakrát:
1) Většina OZE elektřiny má náklady na výrobu hrazeny dotacemi. Nejčastěji dostávají zaplaceno za kWh z kolonky podpora obnovitelných zdrojů. To platíme částečně jako odběratelé (viz kolonka na účtu za elektřinu, ale přispívá i stát.
Existují ale i dotace investiční.
Logicky pak mohou při obchodování nabídnout cenu velmi nízkou, třeba i nulovou.
2) I když nabídnou cenu vyšší, než zdroje "klasické", je OZE elektřina vykoupena přednostně, v rozporu s tržními pravidly, která platí pro zdroje ostatní.
Dodatek:
P. Tomáš Tom sice zmiňuje, že některé výhody a nejvyšší dotované výkupní ceny mají jen OZE zdroje starší, ale cudně zamlčuje, že tyto starší zdroje dodávají většinu OZE elektřiny dodané do sítě. Kromě toho mají tyto výhody a výkupní ceny mají zaručeny 20 let od připojení. Takže třeba více, než 13 kč/kWh budeme platit za výrobu OZE elektřiny ještě cca dalších 15 let při ceně na burze cca 0,7 kč/kWh.
Nyní k článku:
Dle mého názoru nelze posuzovat celou skupini OZE zdrojů elektřiny jednotně. Je potřeba diferencovat jak dle vlivu na životní prostředí, tak negativních vlivů na stabilitu sítě (časovou a výkonovou shodu výroby se spotřebou).
Dokonce bych raději ani nepoužíval škatulkování na OZE a ne OZE. Spíše bych používal kritérium nízkoemesivnosti (z pohledu zatížení životního prostředí). A samozřejmě také náklady. Včetně dopadů nutné akumulace a záložních zdrojů pro vyrovnání nabídky a poptávky.
Ono třeba spalování biomasy zatěžuje životní prostředí více, než JE. Zvláště, když se jedná o spalování nedostatečně vysušeného dřeva v kotlích, které k tomu nejsou určeny, jako se to děje v mém okolí.
Také (ne)zařazení množivých reaktorů a fůzní energie mezi obnovitelné zdroje je dosti diskutabilní. Ale na to tu byly samostatné články.
Trh s elektřinou je pokřiven dotacemi a zvýhodňováním OZE velice a lze to zjistit z dostupných údajů celkem lehce. Viz třeba to, že platíme za elektřinu z OZE klidně více, než 10*více a to ještě při diskutabilní výhodnosti tohoto OZE z hlediska enviromentálního.
Porovnej FVE zdroj s chemickým akumulátorem pro vyrovnávání denních výkyvů + záložní zdroj (nejčastěji uhelný), který musí být připraven na zimu a co hůře část musí být stále v "teplé záloze" (topí se pod kotlem) pro vyrovnání nečekaných, nebo jinak nezvládnutelných výkyvů. Viz také problém "kachní křivky".
Oproti JE, případně ve spojení s PVE. I když i u JE je možná větší a rychlejší regulace výkonu, než u našich stávajících. Pokud se s tím počítá už při navrhování.
Je nejvyšší čas uvažovat o potřebě zvýhodňovat za každou cenu OZE. Cílový stav by mělo být tržní prostředí, kde by se zohledňoval jak vli na životní prostředí, tak schopnost zdroje přizpůsobit svou výrobu potřebě. Pokud nějaký zdroj není schopen vyrábět dle potřeby (a smluv), měl by za to být penalizován. Nejlépe by měl sám u sebe provést technická opatření a vyrábět dle potřeby. Možnou cestou jsou koncerny spojující několik typů výroby. Např. společný vlastník OZE, JE, PVE jako je ČEZ který může operativně nahradit výpadek zdroje závislého na počasí (FVE, VtE) a naopak.
Při zavádění OZE vedené Německou energiewende zcela selhalo (i v Německu) jak nadměrné dotování výroby v OZE navíc dle mého nevhodným způsobem dotováním výkupní ceny zaručeným na příliš dlouhou dobu.
Méně se mluví o druhém selhání: Trhu s emisními povolenkami, který měl zohlednit enviromentální dopady spalování uhlí.
Pokud dotace, měly dle mého jít především na výzkum, zavádění nových technologií do fáze pilotních projektů a podporu OZE budováním akumulace elektřiny jako podporu stavby PVE, případně cem. akumulátorů (ty jsou ale enviromentálně méně vhodné). Případně bezúročné půjčky garantované státem (fondem podpory OZE).
Výhody OZE by se měly začít omezovat co nejdříve. Už kvůli tomu, že zastánci OZE sami tvrdí, že OZE už jsou konkurenceschopné.
Ale postupovat by se mělo diferencovaně podle vlivu konkrétního zdroje jak na životní prostředí, tak sladění výroby se spotřebou. A stejné podmínky by měly být pro všechny zdroje (zvláště ty nízkoemisní).
U uhlí, jako zdroje s nejvíce emisemi jak na vyrobenou kWh, tak absolutně by měla být uplatněna přiměřená, do budoucna se zvyšující uhlíková daň.
ZP bych preferoval hlavně pro vytápění, kde lze v KK dosáhnout účinnosti blízké 100% s relativně nízkým dopadem na ŽP.
V případě výroby elektřiny ze ZP by to měly být především kombinované výroby tepla + elektřiny v provedení umožňující špičkovou výrobu elektřiny s rychlým náběhem. V tomto přípdě bez zvýhodňování, ale také bez sankcí.
PS. Velmi zneklidňující je pro mne současné dotování topení tepelnými čerpadly a FVE. Pokud by se obojí mělo u nás značně rozšířit, byl by velký problém.
Zkuste si to představit v jedné domácnosti: FVE vyrábí nejvíce právě tehdy, když není potřeba topit. A naopak, když se topí (v zimě) FVE nevyrábí prakticky nic. A akumulace (krátkodobá) v chem. akumulátorech to nevyřeší.
Na a naše republika se svou rozvodnou sítí je vlastně jen taková "velká domácnost". V každém okamžiku se výroba musí rovnat spotřebě.
Ani na sousedy nelze moc spoléhat. Nejenže jsou kapacity přeshraničních vedení omezeny, ale v zimě FVE prakticky nevyrábějí v celé okolní Evropě. Takže ta elektřina schází všude.
Pps: Ta nízká výkupní cena FVE (0,3 kč/kWh oproti tržní ceně 0,7 kč/kWh) je způsobena právě nevypočitatelností dodávek zdroje a tím, že toto riziko (platbu za odchylku) na sebe bere distributor, který je povinen odebírat z OZE. A za to (riziko odchylky) si pochopitelně nechá zaplatit.
P. Tomáš totiž totiž zastupuje společnost obchodující s elektřinou a stýská se mu po stavu, kdy byly připojovány OZE zdroje, které byly placeny sice placeny za kWh vysokými částkami z podpory OZE, ale jemu dodávaly prakticky zadarmo, ale on prodával za tržní cenu.
No ono se to prodává, když nám někdo (prakticky) zadarmo dodává.
Pozn. to byla parafráze na Švejka.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.