Diskuse ke článku: Moderní a úsporné řešení vytápění - tepelná čerpadla v kombinaci s podlahovým vytápěním

Autor článku: redakce
Plné znění článku: Moderní a úsporné řešení vytápění - tepelná čerpadla v kombinaci s podlahovým vytápěním
Anotace článku: Vazba mezi tepelným čerpadlem a otopnou soustavou je velmi těsná a vlastnosti otopné soustavy silně ovlivňují ekonomiku provozu tepelného čerpadla. Vhodně řešená otopná soustava umožňuje i obrácenou funkci, tedy odvádět přebytečné teplo z místností.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (5): Nemohu souhlasit s jednou větouBohuslav Vintr26.04.2017 19:10
Re (4): Nemohu souhlasit s jednou větouJozef Homola25.04.2017 20:36
Re (3): Nemohu souhlasit s jednou větouBohuslav Vintr25.04.2017 19:39
Re (3): Nemohu souhlasit s jednou větouBohuslav Vintr25.04.2017 19:09
Re (2): Nemohu souhlasit s jednou větouJozef Homola23.04.2017 16:05
Re: Nemohu souhlasit s jednou větouJiří Cigler23.04.2017 14:08
Nemohu souhlasit s jednou větouJozef Homola23.04.2017 11:40

Příspěvky
Předmět: Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Jozef Homola
Datum: 23.04.2017 11:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
"Je to dáno tím, že při plošném vytápění stačí k dosažení tepelné pohody teplota vzduchu nižší o 2 až 3 °C. Tím se snižuje únik tepla z objektu přes stěny sousedící s vnějším prostředím a tyto tepelné úspory mohou dosáhnout až 9 % energie potřebné na vytápění s otopnými tělesy."

Podle informací ze světa je to přesně naopak.
Můžete citovat nějaký odborný článek nebo dát odkaz z nějaké literatury kde se toto tvrdí?
Podlahovým topením se ztráty domu zvyšují v rozsahu 5 až 20% (BIH) a to je "černé na bílem".

Předmět: Re: Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Jiří Cigler
Datum: 23.04.2017 14:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 124835
reakce na ...
Samozřejmě u porovnání obou systémů nezáleží jen na typu koncových prvků, ale i na stavebně technických parametrech objektu a způsobu využívání objektu (přerušovaný/nepřetržitý).
Mohl byste spíše Vy citovat nějakou konkrétní literaturu, kde v porovnání s radiátory vychází podlahové vytápění až o 20% hůře? Dokážu si představit, že při přerušovaném provozu a nízké úrovni izolace to tak může vycházet, ale to není úplně běžné..

Předmět: Re (2): Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Jozef Homola
Datum: 23.04.2017 16:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6
nejvíce se tímto problémem zabývali Dánové a Švédi.
Například Peter Weitzmann "Modeling Building integratedheating and cooling systems
a taky
Henrik Karlsson Thermal system analysis of embedded building integrated heating Numerical model and validation of hydronic floor heating systems. Něco v tom už se udělalo v Maďarsku v rámci 3-D výpočtů ztrát tepla tepelnými mosty a zeminou.
Holmberg, Technical solutions for low-temperature heat emission in buildings
Zkusím najít nějaké grafy nebo něco v mé databázi.
EDIT
obrázky

Předmět: Re (3): Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.04.2017 19:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
double

Předmět: Re (3): Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.04.2017 19:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
Dle mého názoru je problém nejlépe vysvětlen v předposledním obrázku od p. Homoly.
Můj dojem z těchto odkazů je:
Dříve (ve zmíněných článcích) bylo podlahové topení nevhodně implementováno do stávajících projektů RD. Tj. s takovou tepelnou izolací (nebo jen mírně zvýšenou) oproti topení radiátorovému. Ono totiž s PT je nutno počítat už v samotném návrhu projektu. Deska PT a zvláště potřebné navýšení vrstvy tepelné izolace podstatně navýší výšku patra.
Nastavení termostatů v domech s PT na vyšší hodnoty lze přičíst spíše psychologickému efektu: přece, když máme "úsporný systém", lze nastavit více. Případně objektivně nepříjemným pocitům od studeného okna bez radiátoru pod ním.
Ve skutečnosti pak byly zjištěny rozdíly spotřeby tepla v rozmezí 5-15%. Což zvláště při hodnotě 5% lze pokládat za chybu statistickou a chybu měření. V podstatě nelze reálně zajistit relevantně stejné podmínky pro porovnání různých systémů topení.

Sám mám PT a mohu porovnávat situaci "před a po".
Dříve bylo vytápění realizováno ve starém nezatepleném objektu (masivní cihlové stěny) lokálními topidly pouze v obytných místnostech. Pocitově stále zima, přestože na teploměru (150 cm nad podlahou) bylo nakonec dosaženo 20 i více °C.
Vysvětlení: Zatopeno po příchodu ze zaměstnání (cca 15.30), doma za mrazů zima, stěny a podlaha studené. Večer dosaženo dle teploměru komfortu (20°C i více). Přesto značný diskomfort. Zatímco u stropu podstaně více, než 20°C, podlaha studená, nad podlahou sotva 15°C. Stěny také asi moc prohřáté nebyly. Vzhledem k předchozímu prochladnutí (osoby) a studeným nohám pořád pocit zimy.
Nyní: všude včetně dříve nevytápěné chodby a jen nárazově vytápěné koupelny PT a plynovým KK.
Komfort nesrovnatelně vyšší. Vyšší je i průměrná vnitřní teplota. Průměrná je vyšší, protože je stálá celý den (i v nepřítomnosti). Přesto je (a pro komfort stačí) v době přítomnosti nižší vnitřní (na teploměru) teplota. Nyní pro tepelnou pohodu stačí na stejném teploměru od cca 19,5°C, zatímco dříve nestačilo ani 21°C.
Přitom přes dražší palivo (plyn, místo uhlí) a větší vytápěné ploše není adekvátní zvýšení nákladů na topení.

Ovšem to zlepšení není jen díky topení podlahou.
Je to kombinace PT a přidané tepelné izolaze pod ní. U mne je to 12-18 cm EPS 100.

PT totiž skutečně umožňuje pro stejnou tepelnou pohodu topit o něco méně. Kromě sálavé složky to umožňuje také stejnoměrné směrové i výškové rozvrstvení teplot. Některé systémy topení topí hlavně pod stropem a zvláště, když je tam špatná tepelná izolace k venkovnímu prostředí (můj případ), jsou tepelné ztráty větší.
Na druhou stranu samozřejmě (protože je ve styku s podkladem) zvyšuje tepelné ztráty dolů. To třeba příliš nevadí v patře. Jinak je potřeba instalovat dostatečně velkou tepelnou izolaci pod podlahou.
Který parametr (ztráty stropem, ztráty podlahou, tepelná pohoda při nižší teplotě vzduchu) převáží, záleží na konkrétním případu nemovitosti, ale i způsobu topení (přetržitě, nepřetržitě).

P.s. V případě TČ, ale i KK je tu pak aspekt nízké potřebné teploty topné vody oproti radiátorům (s rozumnými rozměry) a tedy také vyšší dosažitelné účinnosti zdroje tepla.

Předmět: Re (4): Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Jozef Homola
Datum: 25.04.2017 20:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Ani tato věta není obhájitelná:
"Pro člověka je ideální, pokud je v místnosti nejvyšší teplota vzduchu v úrovni nohou a postupně směrem nahoru klesá, například v rozmezí od cca 22 °C dole k 16 °C nahoře. Přiblížit se tomuto ideálu dokáže jen podlahové vytápění se zdrojem tepla dole v podlaze."

Prostě udržet vzduch s nějakou teplotu 16°C nahoře je vyloučené. Za 10 sekund je na podlaze. I zde platí, že proudění je tím rychlejší čím jsou větší gradienty. Simulace na místnostech s podlahovým topením to dokazují. Ještě se nikkdy nestalo že by studený vzduch např.od okna putoval v případě podlahového topení nahoru.

Předmět: Re (5): Nemohu souhlasit s jednou větou
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.04.2017 19:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
Však ani v té citaci se nepíše, že lze pod stropem udržet 16°C, když je u podlahy 22°C. Píší tam, že s PT (a dle Vašich odkazů i nízkoteplotními radiátory) se lze tomuto ideálu nejvíce přiblížit.
Což dokazují Vaše obrázky (figure1).

Ovšem nezdálo se mi rozložení teplot u okna s PT (pravý spodní barevný obr.), protože jsem si to před cca 10 lety měřil a výsledky dával i do zdejších diskusí. Pamatuji si rozdíly jen v jednotkách desetin °C.
Schválně jsem aktuálně změřil "nejhorší" místo pro PT: Tedy 70 cm před oknem ve výšce 20 cm nad podlahou a 20 cm pod stropem.
Celkem se rozcházím s tím obr. Nad podlahou je 21,5°C, pod stropem 22,1°C, rozdíl jen 0,6°C. Zatímce dle obrázku by měl být rozdíl 2°C.
Teplota na teploměru 150 cm nad podlohou a na venkovní stěně je 20,1°C. Tuto teplotu považuji (na rozdíl od teploty vzduchu) za více odpovídající tepelné pohodě.
Měřeno před modernizovaným zdvojeným oknem, kde vnější sklo je nahrazeno dvojsklem u=1,1 a otvíravým křídlem bez těsnění (druhá půlka okna je pevné zasklení). Přitom od doy před 10 lety je přidáno zateplení stropu 16 cm EPS, což může o něco zvýšit teplotu pod stropem.

Ostatně nezarazilo Vás ve Vašem obrázku (figure1), že průměrná teplota (z výškového gradientu) je u PT o cca 1°C nižší oproti radiátorům (a teplovzdušné a lištové topení jsou na tom ještě hůře)? Není to právě tím, že u PT stačí pro stejnou tepelnou pohodu o ten 1°C nižší teplota?

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czJe nutné zateplovat cihlu?Neříká si váš dům o vykradení? Poradíme, jak se tomu vyvarovatRodinný dům v nehostinných horách vyniká kontrastyNájemné v Praze je oproti severu Čech a Moravy zhruba dvojnásobné