Diskuse ke článku: Právo a znalec: zavzdušňování otopných soustav

Autor článku: Ing. Jiří Matějček, CSc.
Plné znění článku: Právo a znalec: zavzdušňování otopných soustav
Anotace článku: Odhalit příčinu poruchy otopné soustavy bytového domu spočívající v jejím nadměrném zavzdušňování může být mnohem složitější, než se na první pohled jeví. Impulsem k provedení znaleckého posudku byla stížnost na provozovatele otopné soustavy, že se jedna stoupačka otopné soustavy opakovaně zavzdušňuje a otopné těleso v posledním patře je vyřazováno z provozu.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Příspěvky
Předmět: Re: zavzdušňování otopných soustav
Autor: František Ryšánek
Datum: 04.09.2017 21:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 109467
reakce na ...
Děkuji za bezvadný článek o vlivu elektro-koroze na zavzdušňování :-)

U nás ve 4patrové bytovce také pravidelně propukají vášně, že "už zase bylo potřeba odvzdušnit". Osobně soudím, že to je úděl obyvatel horních bytů, a má to poměrně jednoduché technické zdůvodnění - bohužel nikoli snadné technické řešení.

Studená voda pojme citelně víc vzduchu než horká. Takže pokud se po nějaké údržbě voda do oběhu doplní z vodovodu, po zatopení se z ní dost vzduchu "vyvaří". Čili jak už bylo mnohokrát psáno, po jakékoli odstávce spojené s částečným vypuštěním oběhu je třeba odvzdušnit přinejmenším dvakrát: napřed aby unikl vzduch uvězněný při vypuštění média, následně ještě aby se odstranil vzduch "vyvařený" po zahřátí nového média.

Další poučka zní, že při vyšším tlaku se ve vodě rozpustí víc vzduchu než při tlaku atmosférickém (nedejbože nižším).

Z hlediska uvolňování vzduchových bublin tedy bude prvním kritickým místem zdroj tepla, v případě dálkového topení místní výměník. Ten má ale ještě výhodu, že je cca na úrovni terénu, na výtlaku čerpadla a navíc pracuje proti redukčním ventilům na patách vytápěných domů, takže má klidně o pár barů vyšší tlak, než odlehlejší části "teplé" trubky.

No a jako další kritické místo hodnotím termostaticky škrcené ventily v horních patrech budov. Proč? Přitékající horká voda zde má už před ventilem relativně nejnižší tlak (díky výšce nad terénem) a na ventilu ještě dost tlaku ztratí. Není potom divu, že má-li se někde v soustavě vzduch uvolňovat, bude to v radiátorech v nejvyšším patře (za radiátorovým termostatickým ventilem).

Pokud byla otopná soustava před rekonstrukcí provozována bez termostatických ventilů, tzn. bez zpětnovazebního škrcení, problém nebyl tak velký, protože na "horní úvrati soustavy" neexistoval náhlý tlakový schod.

Jako problém vnímám také to, že spousta topenářů ze zásady neosazuje vůbec žádné odvzdušňovací ventily na radiátory v nižších patrech. Toto mělo snad nějaký smysl v dřívějších dobách bez termostatických hlavic, kdy na vstupu radiátoru nevznikal tlakový "schod", při dobře odvzdušněném "hladovém" médiu se vzduch časem rozpustil a v nouzi bylo možno zavřít přívod na patě stoupačky a nechat nahromaděný plyn samovolně uniknout do nejvyššího patra. V dnešní době není velká šance, aby vzduch unikl teplou přívodní trubkou skrz ventil zpátky do stoupačky a vzhůru, a samotný ventil pomáhá uvolňování plynu z média. Takže radiátory v nižších patrech spokojeně šplouchají a nejde s tím nic udělat. Soused v nejvyšším patře je chudák, nižší patra na něj vrčí že je lajdák/sobec/neumětel, když neumí odvzdušnit... není lajdák, nemůže za to. Co si sousedi nechali do bytů namontovat (bez odvzdušňováků), to mají. Bohužel "odborníka" je často opravdu těžké přesvědčit. Zejm. pokud už to jednou smontoval, napustil a zinkasoval.

Zajímavou kapitolou jsou v bytovkách sériově zapojené "koupelnové registry": trubky o průměru asi 100 mm, jeden sloupec nahoru, druhý sloupec dolů, úvrať kolenem na horním konci. V nejvyšším bodě tradičně odvzdušňovák - lépe řečeno, pahýl té tlusté trubky směrem vzhůru, a teprve na něm odvzdušňovák. Pro nás, kteří jsme původní registr v koupelně nechali, je to jen další místo, které je třeba jednou za čas odvzdušnit, a proto je třeba nechat si k odvzdušňováku přístup.

Minulý rok si jeden soused v horním patře registr zrušil, a místo něj namontoval do koupelny subtilnější a vkusnější topné těleso. Správně zachoval sériový průtok média bez lokálního termostatického ventilu. A v nejvyšším bodě umístil odvzdušňovací ventil. V průběhu následující topné sezóny byl opakovaně terčem stížností, že jeho stoupačka netopí, že jsou registry studené, a ať kouká odvzdušnit. Což pokaždé pomohlo. Ale musel odvzdušňovat o poznání častěji, než ostatní (a než on sám dřív). Osobně vidím hlavní problém v tom, že starý registr z tlustých trubek, včetně kolena s pahýlem na horní úvrati, měl docela slušný objem - vešlo se do něj půl kýble vzduchu, než rozdíl hladin zastavil průtok. Pokud se místo něj osadí subtilní těleso s průřezem trubek 3/4", tak prostě stačí mnohem míň vzduchu, aby se oběh zastavil.

Nabízí se několik řešení:
1) nad vkusné topné těleso přidat ještě vkusnou bandasku na jímání vyvařeného vzduchu :-) a teprve na ni manuální odvzdušňovák
2) nebo nevkusný automatický odvzdušňovák
3) nebo nechat v koupelně původní tlustý "registr", ale cudně ho skrýt za přiléhavý kryt z děrovaného plechu (prakticky vyzkoušeno). Je s tím trochu klempířské a lakýrnické práce, ale funguje to.

Mimochodem i na našich "tlustých" registrech bylo možno pozorovat jev, kdy koupelnová registro-stoupačka v nejhorších mrazech topila normálně, ale při stoupnutí venkovních teplot k nule najednou úplně vystydla. Problém vyřešilo odvzdušnění (utekl kýbl vzduchu) - ale proč docházelo k tomu "nespojitému" topení/netopení? Osobně si to vysvětluji tím, že "teplárna" má dodnes ekvitermní feed-forward regulaci, tzn. čím nižší teplota venku, tím vyšší nejen teplotu ale taky *tlak* žene do místních rozvodů - a při určitém rozdílu hladin na zavzdušněné horní úvrati začala voda protékat až při nějakém tlakovém spádu (aby se rozdíl hladin překonal) = při dostatečně nízké venkovní teplotě :-)

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czPardubice v roce 2018 dokončí investorskou soutěž na areál TeslyDům v drsné přírodě kterému nevadí, když okolí zapadne sněhemVIDEO: Blower door test vám řekne, zda vaše dřevostavba vyhoví na vzduchotěsnostSchiedel UNI ADVANCED – komín s inovovanou keramickou vložkou