Diskuze ke článku: Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov (II) |
Autor článku: Ing. Miroslav Urban, prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Daniel Adamovský, PhD., Ing. Michal Kabrhel, PhD., Ing. Roman Musil
Plné znění článku: Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov (II)
Anotace článku: Pro většinu budov bude od 1. ledna 2009 platit nový způsob výpočtu a hodnocení energetické náročnosti budov (dále jen "ENB") a budou podléhat povinnosti vystavení průkazu energetické náročnosti budovy. Tento článek představí zástupce novostavby rodinného domu, na který je třeba vystavit průkaz ENB. Článek upřesňuje původní příklad uveřejněný v dubnu letošního roku.
přidat ke článku nový příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Předmět: Zákon 406 §6
Autor: Ing. Milan Vodička
Datum: 07.11.2008 12:21 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Můžete vysvětlit kdo rozhoduje zda při změnách dokončených budov jsou plněny požedavky ENB na celou budovu nebo pro změny prvků a podle jakých kriterií?
Musí být zpracován průkaz ENB pro budovy , které nesplňují požadavky podle odstavce 8?
Průkaz ENB nemusí být zpracován pro upravované budovy s celkovou podlahovou plochou menší než 1000 m2?
Co je větší změna která ovlivní energetickou náročnost, je to taková změna s en. účinky kdy součet výchozích ovlivněných spotřeb energijí je vyšší než 25% celkové spotřeby energie, to je při dodatečné instalaci 1 zářivkového tělesa ve škole kde je výchozí spotřeba el. en na osvětlení více než 25% celkové spotřeby energie je nutné zpracovat průkaz ENB ?
|
|
Předmět: Dotaz ohledně ploch konstrukcí
Autor: Marcel Wilczek
Datum: 22.10.2008 15:23 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
zajímalo by mě, jak jsou uvažovány plochy konstrukcí tvořících teplosměnný obal budovy. Zejména jak uvažovat konstrukce mezi jednotlivými zónami - jak zavádět do NKN. V Tab. 4 - stavební konstrukce budovy, jsou uvedeny plochy jednotlivých konstrukcí, jejich souč. prostupu tepla a následovně je jim přiřazeno sousedící prostředí jako Zóna 2, EXT atd. Uvazuje se tedy prostup z prostředí o vetší teplotě do prostředí s nižší uvažovanou teplotou. Tzn. v případě Zóny 2 se neuvádí konstrukce do Zóny 1, protože takovýto případ nenastává? Dále by mě zajímalo, kde v případě konstrukcí mezi zónami uvažovat rozhraní pro počítání ploch. Děkuji za odpověď.
|
|
| |
| |
Předmět: upozornění
Autor: Roman Šubrt
Datum: 03.12.2007 11:02 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Zdravím. V úvodu článku píšete: "Součinitel prostupu tepla U (W.m-2.K-1) jednotlivých konstrukcí splňuje požadavky na vlastnosti stavby dle ČSN 73 0540:2007." Přitom však v normě je požadavek na U otvorů, tedy i dveří, do vytápěné zóny na úrovni 1,7 W.m-2.K-1 a Vámi uvedené parametry jsou 2,2 W.m-2.K-1.
|
|
Předmět: Tepelné mosty
Autor: Marek Dudák
Datum: 08.06.2007 18:59 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Zajímalo by mne, zda a jakým způsobem jsou zohledněny ve výpočtu lineární tepelné mosty. Zkoušeli jste porovnat výsledky z výpočetního programu s jinými metodami v současnosti používaných výpočtů, nebo se skutečným chodem domů. Bude mechanismus přesnější pro standardní domy, nebo bude použitelný také jako praktický nástroj při navrhování nízkoenergetických a pasivních domů? Chápu správně ENB spíše jako srovnávací platformu než jako nástroj pro navrhování úsporných domů?
|
|
Předmět: dotaz
Autor: Hubert Husák
Datum: 12.04.2007 07:33 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Potřeba tepla na vytápění je zřejmě počítaná podle denostupňů. Zdá se mi, že když mají stěny u=0,18, tak by mohla být topná sezóna kratší, nebo se mýlím? Není mi totiž stále jasné, jestli opravdu mají 2 domky stejnou potřebu tepla na vytápění, když sice mají stejné tepelné ztráty, ale jeden je malý a má špatnou izolaci a druhý je velký a dobře zateplený... Jestli opravdu například v květnu a září bude potřeba topit... V uvedeném příkladu navíc kotlem o výkonu 20kW... Dále by mě zajímalo, jestli OZE jsou obnovitelné zdroje energie a jestli se do nich tedy započítává například palivové dřevo. Pak by ovšem měl být do výpočtu zařazen například krb, tím by se ale mohla začít dělat pěkná výpočetní kouzla s předpokládaným přínosem krbu... Ve skutečnosti si myslím, že jsou i velké rozdíly ve spotřebě teplé vody v jednotlivých domácnostech a tím i rozdílný přínos slunečních kolektorů...
|
|
 | Předmět: Re: dotaz
Autor: Miroslav Urban
Datum: 17.04.2007 09:39 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobry den, odpovidam timto na vase dotazy:
- potreba energie je stanovena na zaklade zjednoduseneho hodinoveho kroku vypoctu (tzn. na zaklade hodinoveho prubehu teplot pro kazdy den v mesici), nikoliv pomoci denostupnu
- otopne obdobi je primarne stanoveno dle pozadavku vyhlasky, pokud budova nevykazuje potrebu tepla na vytapeni, pak je vypocet spotreby energie na vytapeni v ramci otopneho obdobi je roven nule
- vyse vykonu zdroje (20kW) neni pro vypocet potrebna, vypocetni postup s touto hodnotou nepracuje, hodnota se zadava pouze pro potrebu jejiho uvedeni v protokolu k prukazu ENB
- OZE jsou obnovitelne zdroje energie, palivove drevo se do nich nezapocitava, co je rozumneno pod pojmeme OZE je uvedeno v zakone 406/2006 Sb.
- spotreba teple vody respektuje zakladni vychozi predpoklad vypostu ENB dany Smernici 2002/91/ES a zakona 406/2006 Sb. a to standardizovane uzivani budov, nelze prilis spekulovat o ruznosti vyse spotreby teple vody, vychazime z cca prumernych hodnot
- souhlasim s rozdilnym vlivem solarnich kolektoru, ktery je dan vysi spotreby teple vody, viz predchozi bod
Miroslav Urban
|
|
