Předmět: Ta směrnice č. 9 je téměř určitě platná
Autor: Petr Čížek
Datum: 02.01.2012 16:43 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100074
reakce na ... | Přes veškerou snahu zjistit nějaké nařízení které by ji rušilo, se mi nepodařilo žádné takové najít. Pokud ho někdo najde a řekne mi o něm, tak budu rád, ale stejně ji budu považovat za jediný skutečně propracovaný metodický pokyn k výpočtu potřeby. Jeho úpravu na platná směrná čísla lze snadno stanovit koeficientem, kterým se podle směrnice násobí specifická potřeba, aby se došlo k průměrné denní potřebě. V současné době (po úpravě směrných čísel v květnu 2011) se na ni u rodinného domu s koupelnou dopracujete koeficientem 0,50 s tím, že je ve výsledné potřebě zahrnuto i přibližně 20 % ztrát ve vodovodním řadu. Jestliže dům není napojen na vodovod a voda z jeho studny nevyžaduje úpravu, tak po vynásobení koeficientem 0,83 dostanete průměrný potřebný odběr vody ze studny za den. Po té květnové úpravě to již není 126 litrů na osobu a den, ale jen 90 litrů. Maximální denní potřebu v roce, na kterou musí být domácí vodárna bytové jednotky dimenzována, získáte vynásobením průměrného denního odběru koeficientem 1,5.
V žádosti o povolení nakládání s podzemní vodou z domovní studny uvádím průměrný odběr v litrech za sekundu = průměrný denní odběr/86400, dále maximální odběr =výkonnost čerpadla (u běžných ponorných čerpadel do vrtů 0,6 l/s), maximální měsíční odběr (v bezproblémových územích 31 maximálních denních odběrů přepočtených na kubíky) a roční odběr = průměrný denní odběr x 365. K tomu ale musím od května 2011 připočítat u rodinných domů ještě 1 kubík na obyvatele za rok.
|
|
 | Předmět: Re: Ta směrnice č. 9 je téměř určitě platná
Autor: Vít Lelek
Datum: 06.01.2012 09:59 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 108116
reakce na ... | S platností Směrnice máte zřejmě pravdu. Zmýlil mě článek prof. Skokana http://www.tzb-info.cz/1126-bytove-vodomery-a-jejich-vyznam-iii .
Nejvyšší správní soud k této Směrnici praví:
... Směrnice 9/1973 Ú.v. nebyla oznámena ve Sbírce zákonů a tudíž na ni nedopadá ust. § 121 o. s. ř. (ve spojení s § 64 s. ř. s.), podle něhož není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky. Nejvyšší správní soud tedy dospívá k závěru, že shora uvedená Směrnice není právním předpisem (od 1. 1. 1993 ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy); nebyla ani obecně závazným právním předpisem podle terminologie používané před vznikem České republiky, protože nebyla oznámena ve Sbírce zákonů. Směrnice byla tzv. aktem řízení, který vyplýval ze vztahu nadřízenosti a podřízenosti a byl adresován podřízeným organizacím...
Pokud se tedy díváme na Směrnici jako na metodickou pomůcku či odbornou literaturu, pak nemůžeme po nikom chtít, aby ji aktualizoval nebo rušil.
|
|
Předmět: Přepočet Směrnice
Autor: Vít Lelek
Datum: 02.01.2012 13:38 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 108116
reakce na ... | Směrnice č. 9, dnes už neplatná, stanovovala denní a hodinové potřeby vody. Notoricky opakovanou chybou projektantů vodovodu byl přepočet potřeby z litrů za den a z litrů za hodinu na litry za sekundu. Směrnice o takovémto přepočtu nic neříká.
Maximální hodinová potřeba udává potřebu vody při odběrové špičce za celou souvislou hodinu. Během této hodiny samozřejmě dochází k dalším nerovnoměrnostem. Maximální průtok bude mnohem větší než zprůměrovaná hodnota hodinové potřeby.
Abychom analogicky dostali maximální sekundovou potřebu vody, museli bychom maximální hodinovou potřebu vody násobit koeficientem sekundové nerovnoměrnosti. Takovou hodnotu ale nikde nenajdeme. Vodovodní potrubí dimenzujeme podle jiných parametrů (výtokové jednotky).
Ve Směrnici je napsáno:
"Na maximální hodinovou potřebu vody se dimenzuje zařízení na přívod vody ke spotřebitelům. Průběh kolísání hodinových potřeb se užívá pro dimenzování čerpacích zařízení dodávajících vodu přímo do spotřebiště (hydroforové čerpací stanice, čerpací stanice řízené podle tlaku nebo průtoku v síti, čerpací stanice čerpají vodu přes spotřebiště do vodojemů, kupř. věžových, s minimálním obsahem pro vyrovnávání odběru) a je jednou ze složek pro stanovení užitečného objemu vodojemů."
|
|
