TZB-info - Blower door test…
Nižší energetická náročnost budovy úzce souvisí se vzduchotěsností její obálky. Stanovení průvzdušnosti obálky jako měřítka kvality budovy lze efektivně měřit, defekty odhalit, zviditelnit je pro…
Přeji pěkný den,
po prostudování konference tzb-info.cz a kamna.astranet.cz mě napadla jedna myšlenka, prosím o její kritiku. Omlouvám se za delší úvod, pro pochopení kontextu nezbytný.
V příštím roce chci stavět menší RD s parametry pasivního domu. Bohatě prosklená jižní fasáda by využívala solární zisky. Řízené větrání s rekuperací z určitých důvodů nechci, budu větrat klasicky ručně. Pro vytápění a ohřev TUV jsem plánoval použít přímotopy a elektrický bojler (ostatní varianty jsou investičně nákladné a jejich návratnost je při malé spotřebě energie dlouhá - pomiňme budoucí ceny elektřiny, výhody el. sazby přímotop apod.).
Plánovaný nezbytný krb jako záložní zdroj však naboural tuto jednoduchou ideu. V konferencích se to mnohokrát probíralo. Díky nízkým tepelným ztrátám krb RD přehřívá. Pokud na něm trvám, musím se začít zabývat výše odmítnutými variantami. Je několik možností řešení, než zmíním svůj nápad, dovolte rekapitulaci toho, jak se zatím postupuje.
1) Rozvod tepla z teplodušné vložky do všech místností. Problém to neřeší, přetopeno bude o trošku později.
2) Použití teplovodní vložky a akumulace tepla do akumulační nádrže se jeví na první pohled jako perspektivní. Např. teplovodní vložka LECHMA http://kamna.astranet.cz/store/goodsdeta…
dá jen 3kW tepla do vzduchu a 9kW do akumulační nádrže. PD už není přehříván, naakumulované teplo v akumulační nádrži je využité pro topení i ohřev TUV, lze zapojit solár. ALE je nutno zajistit:
a) voda vracející se do vložky musí mít alespoň 65st C, jinak spaliny kondenzují, dehtují, ničí vložku, komín, černá sklo (řeší se směšovacím ventilem na zpátečce)
b) vložka se nesmí uvařit (mnoho způsobů, např. bezpečností ventil http://kamna.astranet.cz/store/goodsdeta…
Vše musí fungovat i při výpadku elektrické energie, takže nějaké UPS apod. Původní koncepce jednoduchého zdroje je tak nabourána.
3) Technicky vyspělejší je řešení zde http://www.vltava2000.cz/shops/3790/disk…
Pomocí klapky si zvolíte, zda má ohřátý vzduch z teplovzdušné vložky nahřívat AN, nebo vytopit dům nebo jít ven. Nemusíte nic zabezpečovat vůči přetopení nebo výpadkům energie (nepojede jen ventilátor = nelze nahřívat AN). Výměník vzduch voda na http://www.krby-blanzek.cz/cz/katalog-pr… dá údajně cca 50% výkonu vložky do AN. Pokud natrefíte na jiné výměníky, dejte prosím vědět.
Konečně s dostávám k návrhu varianty číslo 4:
Použít teplovzdušnou vložku a teplý vzduch pouštět (nemusí jet ventilátor) pod střechu, kde bude výměník vzduch voda popisovaný na http://www.madry.cz/vymenik.html
Uvedený výměník bude v létě využívat teplého vzduchu nahromaděného pod střechou (velmi efektivně tak nahrazuje sluneční kolektory), v zimě bude využívat teplého vzduchu z krbu (a likvidovat sníh a led na střeše). Přijde mi to jednoduché, levné a vše řešící.
Co si o tom myslíte?
Ok, tak človek "vonia za údenou klobásou". :-) Obaja máte pravdu že človek nemusí napáchniť, ak sa prikladá…
před 8 roky
Ano, souhlasím. Pokud člověk krb správně používá, pak nesmrdí. Teda alespoň mi to manželka ještě neřekla :-) Chce to…
před 8 roky
Dobrý den, souhlasím s nutností porovnání nákladů a případných úspor, to nepochybně. Ale tvrdit, že při topení dřevem…
před 8 roky
349 odpovědí
Zobrazit všechny reakceHlavní důvod, proč stále přemýšlím nad krbem není vytápění, na to se nespotřebuje nejvíce tepla. Nejvíce tepla se spotřebuje na TUV. Na to většina diskutujících zapomíná (nemám na mysli tuto diskusi). Pokud sečtu obě spotřeby tepla a vezmu v úvahu že pasivní dům bude mít skoro jistě Akum Nádr., nabízí se možnost propojení obojího. Preferovat předávání tepla do vody je třeba i z důvodu malých TZ domu.
Natrefil jsem na webu na případ výbuchu výměníku (asi ve chvíli zastavení výpadku el proudu).
http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=13…
Ošetření pomocí UPS prý není úplně dokonalé. Navíc to je další přístroj.
Dochlazovací smyčka je prima věc, ale vyhovuje normě? Navíc je to jen pro ty, kdo mají veřejný vodovod, protože moje tlaková nádoba si při výpadku proudu zásobu vody nedoplní.
Našel jsem odkazy na normy ČSN EN 13229, ČSN 73
4201, ČSN 06 1008 , ČSN 06 0830, ČSN 73 4230 , ale nestudoval jsem je.
Zabýval jste se někdo i touto stránkou věci?
Také jsem se dočetl, že je třeba čistit kouřovod 6x ročně. :-)
A vrtá mi hlavou: proč jen každé dva měsíce? :-)
PP Pavel Pleva @pavel.pleva067Zabýval jste se někdo i touto stránkou věci?
Ano, zabýval jsem se tím asi rok. Velmi mě inspiroval pan Měchura (viz zdejší web). Nakonec jsem se dopracoval k bezpečnému řešení. Obrovská akumulační nerezová nádoba umístěná nad krbem, otevřený systém (v expanzce téměř vyfouklý měch), PT v celém domě, atd atd. Nakonec jsem to celé zahodil, prostě myslete na zásadu: v PD se řada inovací, zdrojů apod. NEVYPLATÍ skrz velké investice a malé úspory.
Začněte tím, že v PD máte el. PT a bojler na elektřinu. Srovnávejte pak úspory a investice.
Zdravím,
nastěhoval jsem se začátkem února, jdu se podělit se zkušenostmi.
Připomínám parametry (mnoho věci jsem zde už diskutoval): patrový RD (150m2 vytápěné plochy), kostka na kterou je napojen přístřešek (stání auta, šopa na nářadí, hůře izolovaná nevytápěná předsíň). Izolace: strop 2NP 46cm (vata+climatizér), fasada vnější 25cm EPS, základy 20cm EPS do 1m hloubky, okna 3skla (2x16mm Ar, SWISSPACER N) + kompozitové rámy Geneo, nosný 15cm monolit založen na 5cm pěnoskla typu F, v podlaze 12-14cm EPS (dle toho jak se to vyrovnávalo). Stavba koncipována jako akumulační (cca 100 tun materiálu), 22m2 prosklení orientováno na jih. VZT Atrea duplex ec 330 - ne ohřev, pouze větrání, (rozvody nemám v podlaze). ZR ano. Blower door test 0,16. RD ještě není hotov, chybí interiérové dveře a z nevytápěné hůře izolované předsíně velmi táhlo (na vstupních hliníkových dveřích byla místy 2cm vrstva ledu při -24C venku). Proto upozorňuji, že má zkušenost (krb v pasivním domě) může být zkreslena atypickými startovnými podmínkami (stěhování v zimě, vlhkost, velká akumulace, apod). Vložka http://www.krby-turbo.cz/p-35-nobel-smal… o nominálu 6kW je situována v přízemí v obyvákokuchyni 55m2 z které vede schodiště do patra. Externí přívod vzduchu do vložky.
Vložku jsem zastavěl do cca 3,7tuny šamotových tvárnic (velmi levně jsem sehnal v avízu) obsahují různé průduchy a zámky, takže to šlo celé vyskládal tak, že v nich vzduch i cirkuluje. Obestavba zasahuje cca 90cm do druhého patra (celkem skoro 4m na výšku), kde tvoří něco jako vyhřívanou pec/lehátko. Do dutiny obestavby jsem navinul výměník 2 x 25 m (spoj trubek je vyveden mimo šamot), který je samotížně napojen na výměník v 160 litrovém bojleru v patře. Výměník v obestavbě se nedotýká obestavby, vložky ani kouřovodu. Spaloval jsem zbytky stavebního dřeva (nedostatečně proschlé, znečištěné). Protože jsem v zimě po nastěhování potřeboval rychlé topení do vzduchu (žádnou akumulaci), tak jsem do boku obestavby vyboural otvory a osadil uzaviratelnými mřížkami - když je uzavřu, tak po cca 6hodinovém si nahřeji zcela studený bojler na cca 55C + vrchní 2/3 obestavby, z které pak sálá více jak den neskutečně příjemné teplo. Zřejmě to sálá i další den, protože když jsem boural ty mřížky, tak vnitřek šamotů byl teplý - každopádně to už na povrchu obestavby nezaznamenám. Obestavba byla původně zaklopena 2 vrstvami hurdysek, protože některí odborníci tvrdili, že v neodvětrávané obestavbě bude až 200C. Obestavbu mám (stejně jako celý dům) prošpikovaný čidlami, takže v praxi po 6hodinové topení je v obestavbě od vložky až po vrchol maximálně 75C. Na dnu obestavby je 25C. Měřeno, když nebyly ještě vybourány mřížky. Proto jsem tu druhou vrstvu hurdsek vyboural, i tak by lehárko mohlo hřát více. Už po cca 2hodinách topení nelze na trubce vedoucí do bojleru udržet ruku.
Koketuji s myšlenkou, že obestavbu stačilo koncipovat jako klasickou lehkou v rámci přízemí. Dal bych více Cu trubky a/nebo bych ji vinul odvážněji kolem vložky a kouřovodu - prostě docílit teplotu blízkou 90C a nikdy ji nepřekročit, ani kdyby nebyl odběr, abych nemusel řešit bezpečnost. Výměník bych napojil samotížně na bojler a přes čerpadlo na podlahové topení (samozřejmě nějaký trojcestný ventil, který to bude míchat se studenou vodou ze zpátečky na požadovanou teplotu) tam kde bude dlažba. Vidím v tom následující výhody:
1) finanční úspora, jednoduchá případná demontáž, oprava, nemusím řešit izolovanou základnu těžké obestavby
2) akumulační hmotu obestavby nahrazuji akumulační hmotou podlahy (je ji více, je zadarmo - už ji mám, účinněji ji využívám = rovnoměrněji ji prohřívám - dnes fakticky využívám jen vrchní 2/3 obestavby)
3) dle mě se vložka ochlazuje účinněji přes Cu výměník, než přes hmotu obestavby - zde je přenos pomalý.
4) Podlahové topení využije vodu i teplou 25C (pasivní dům), kdežto bojler musíte mít zcela vyčerpaný (studený) abych využil takovou teplotu. Prostě často se stává, že bojler máte už natopený např. na 50C a teplo z krbu už využijete minimálně. To se u podlahového topení nestane.
5) je to v kontextu s mou zásadou, že v pasivním domě musí být z ekonomického hlediska investice do technologií (zejména občasně využívaných jako např. krb) malá nebo se musí investuje do něčeho, co využijete i jinak = výměník v bojleru není jen pro krb, ale i např. pro solár, podlahovka není jen pro krb, ale např. i pro elektrokotel. Nejsem moc zastáncem ohřevu vzduchu ve VZT např. (např. už jenom kvůli tomu, že mohu pak rozvody vést stropem a ne kanálky podlahou). Podlahová plocha je velmi velká, tudíž pro přenesení potřebného výkonu mi stačí malá teplota = je to nejzdravější. Ale to je na dlouhou diskusi, zde to řešit nechci.
Byl bych za názory a připomínky k "Koketuji s myšlenkou ...." velmi vděčný. Děkuji
PS: při stavbě svépomocí, jsem velmi pečlivě zkoumal návratnost, ale některé věci jsem si v RD pořídil, ač to není ekonomické (krb+komín, VZT+rekuperace, distanční rámečkySWISSPACER N), protože jsme bral v potaz i jiné atributy (zdraví, vzhled, soběstačnost a i pokus o ukojení mé neukojitelné chuti po experimnetování).
Stavění zdar a lenosti zmar
PH Petr Halada @petr.haladaDíky za inspiraci a zkušenosti. Máte v tom systém. Rád bych se zeptal,
1. proč z Vašeho pohledu je výhodnější vést kanálky stropem a ne podlahou
2. jak jste se vypořádal s "průvzdušností" krbové vložky, jak moc jde nebo nejde utěsnit,
3. Blower door test je počítán podle metody A nebo B?
https://www.tzb-info.cz/3896-blower-door…
Dobrý den pane Halado i ostatní diskutující,
dovolím si Vám do probíhající diskuse skočit jednou dost podstatnou poznámkou, kterou si tu zdá se nikdo nepřipustil. Pokusím se jí vysvětlit obšírněji, jinak to bohužel nepůjde:
1.) KRB s krbovou vložkou je topidlo určené PRIMÁRNĚ na efekt plápolajícího ohně. Tak to zkrátka je. Proto má velké prosklení a tedy jde i o velké topeniště, do kterého je výrobcem doporučená vsázka paliva obvykle okolo 3 kg dřeva. Při úvaze 3-3,2 kWh na 1 kg dřeva to tedy bývá cca 9-10 kW jmenovitého výkonu, což je velká většina vložek na trhu.
2.) Teplovzdušné krby, o kterých ví laická veřejnost nejvíce, jsou přímotopná topidla. Výkon, který za hodinu spalování vytvoří, okamžitě předají do místnosti. Hledat vložku o výkonu 1 kW je samozřejmě nesmysl, odpovídalo by to 0,25 kg spáleného dřeva. Taková vložka by pak musela mít spalovací komoru třeba jen 20x20x30 cm, což jde proti smyslu velkého prosklení a onoho efektu bohatého plamene.
3.) Počítám při tom všem s účinností spalování 75-80% (opravdu kvalitní krbové vložky toho dnes schopny jsou), pro jejíž dosažení je NUTNÉ opravdu spálit za 1 hodinu uvedené doporučené množství.
4.) Pokud přiložíte např. polovinu dávky ve snaze snížit hodinový výkon, není nikdy možné dosáhnout účinností uváděných výrobcem. Jednoduše proto, že spalovací prostor žároviště byl dimenzován na takovou "hromádku" dřeva, která je schopna plamenem opticky vyplnit velké prosklení a pokud je hromádka příliš malá, nejsou přívody vzduchu pro její účinné spálení zdaleka správně umístěny ani dimenzovány. Prostor je pro dřevo příliš velký, spalování se tak blíží funkci otevřeného krbu, kdy krb spaluje opravdu v minimálních hladinách účinnosti řekněme 10-20%.
Dosáhnete tak jedině toho, že se celé sklo neprůhledně zakouří, protože spalovací teploty budou hluboko pod možnostmi vložky a tím pádem účinnost na bodu mrazu (reálně tak 30%), emise CO na maximu, kouř z komínu, sousedi naštvaní, komín zadehtovaný...
5.) Pokud přiložíte doporučenou vsázku a zavřete přívod vzduchu opět ve snaze snížit dodávaný výkon, dosáhnete tak jedině toho, že se celé sklo neprůhledně zakouří, protože spalovací teploty...stejná písnička.
Již z toho vyplývá, že úvaha TEPLOVZDUŠNÉHO KRBU pro NED (nebo dokonce PD), pokud má fungovat opravdu úsporně, efektivně, účinně, je nesmysl.
Nabízí se tedy myšlenka převodu energie do vody. Tím je možné snížit výkon dodaný teplovzdušně třeba až o 50%. Stále ale zbývá 50%, které interiéry zmíněných domů přetopí pořád hravě. Teplovzdušné teplo je možné vcelku snadno rozvádět do více místností, je otázka jak moc jde o především hygienicky vhodné řešení (pro ilustraci přikládám obrázek vnitřku teplovzdušných rozvodů po sedmi letech intenzivního užívání, ale to je otázka na jinou diskusi).
To, k čemu se tak složitě dostávám je ale jiná věc - SÁLÁNÍ VLOŽKY PŘES VELKÉ PROSKLENÍ. Podíl takto předaného výkonu je ve skutečnosti (u obvyklých prosklení okolo 60-70 cm šířky) nějakých 40 i více procent! Toto teplo je sice zdravá radiace (sálání), tzv. měkké teplo bez víření a přepalování prachu, ale není možné ho rozvádět nikam (vyjma hypokaustích systémů, opět otázka samostatné diskuse). Nejde totiž o energii předanou vzduchu v místnosti, ale přímo hmotným objektům v okolí zdroje sálání. Ty objekty, které jsou tzv. ve stínu sálání nejsou ohřáty (resp. až velmi pozdě, sekundárně odrazem od ostatních objektů v prostoru). Vzduch v místnosti se sálavým topidlem má obvykle cca 19-20°C, ale člověk má příjemný pocit tepla právě díky příjmu energie sáláním.
Je-li tedy krbová vložka určena k tomu, aby potěšila svého majitele pohledem do ohně přes velké prosklení, nutně mu udělí i značný výkon, se kterým se prostě musí smířit.
Bojovat se s tím dá dvěma cestami:
1.) Kvalitní a na pořízení nákladnou krbovou vložkou s dvojím prosklením, případně ještě s jeho pokovením (tzv. antireflexem, který ale už velmi omezuje pohled do ohně) - snížení sálání přes sklo až na cca 15% výkonu.
2.) Topeništěm s minimální plochou prosklení a maximální akumulací pro snížení tepelného hodinového zatížení místnosti - z krbu jsou rázem kamna.
Je tedy zásadní ujasnit si pojmy a hlavně priority. Pokud požadujete velký pohled do ohně, nestavějte PD. Pokud chcete provozovat interiérové topidlo na dřevo v PD, jste odkázání na akumulační kamna (třeba v jejich moderní podobě, nemusí nutně jít o honzovskou pec).
P.S.: Na poznámku jednoho z diskutujících, že nelze najít kamnáře, který by se pustil do neprověřeného řešení lze říci snad jen ZAPLAŤPÁNBŮH. Pokud jste toho názoru, že kamnář by měl sloužit jako jakýsi vývojář a zákazník jako pokusný králík, potom s Vám rozhodně nesouhlasím. Doslova si hrajeme s ohněm, v případě kvalitního spalování o teplotě přesahující dokonce 1000°C! Nestandardní řešení samozřejmě řešíme dnes a denně, o tom je zkrátka individuální kamnařina (nemluvím o stavěčích stavebnic). Ale vše se musí pohybovat v rámci fyzikálních zákonů, zdravého rozumu a zodpovědného přístupu k osudu druhých.
JT Jan Temr @jan.temrpekny clanek.diky za nej.
jen by me zajimalo z jakeh materialu byly provedeny rozvody vzduchu.ta usazenina je po 7 letech hruzostrasna.
stale tvrdim,ze do PD zadne krby nepatri.
Pasiv bez rekuperace obecně je nesmysl... Každý by vám tu určitě řekl, že se tam "udusíte" nebo budete větrat nonstop a pak už to nebude PD ani ND ale klasik. Říkám vám jděte do kvalitní nucené výměny vzduchu alespoň. Byla by to vaše největší chyba na stavbě, nepřipravit alespoň trasy...
S pozdravem
Dlouhý
ED Emil Dlouhý @emil.dlouhynesmysl je v tomto pripade samotny pasiv, bo ten bez rekuperace skutecne nejde - papirove:)
No není pasivní dum bez rekuperace tak trochu utopie?
Vetrat okny?
Nekde jsem cetl, ze vetrani podle normy znamena co hodinu , na pet minut otevrit vsechna okna dokoran.
Bez rekuperace to urcite nepujde. Jedine ze by jste si energii nejakym zpusobem vyrabel , treba fotovoltaicky.
Pro skutečný EPD jsou krb či krbokamna pasé.Ale pokud někdo miluje oheň tak si měl toto uvědomit před stavbou domu.Mám NED s TZ 5kW a minikrbokamna Nordica dusím seč se dá.Při 10°nad nulou jen zapálit a nechat vyhasnout.
Dorbý den pánové, pročítam tu vaší diskuzi o vytápění krbovou vložkou a rád bych znal váš názor jestli je lepší pořídit krbovou vložku osazenou 2x ventilátorem, nebo raději koupit dvouplášťovou vložku a ventilátor umístit mimo? plánuji rozvádět vzduch cca 5m od umístění vložky a spíš mi jde o to neposílat teplo jenom tak komínem, ale využít ho, než abych čekal, že tim vytopím celý dům. spíš mě zajímá jak to vydíte se spolehlivostí a jestli vůbec ventilátory ve vložce ten vzduch někam dotlačí? konkrétně se mi líbí vložka http://www.vltava2000.cz/dufa/goodsdetai…
dík moc za odpovědi
Rampák
AR Aleš Rampák @ales.rampak
Dobrý den Aleši,
Díval jsem se na vámi zvolenou vložku.Nevím jak velký prostor vhcete otápět,ale výkon 14,5kw mi přijde docela dost.Mé zkušenosti s rozvody:pokud to jde tak zásadně bez ventilátorů,pokud jdou rozvody přímo nahoru tak to fuguje perfektně,od Tomáše vím ,že účinnost malých ventilátorů je zanedbatelná,jestli ale máte rozvod horizontální tak se ventilátoru nevyhnete a tady je problém co vybrat.Pro vaši informaci otápím asi 200m3 vložkou Jotul 150 a až na malé výjimky stačí má nom.výkon 6kw.
pane Halado,
pokud sem snad ještě někdy zavítáte, opravdu by mě zajímalo vaše konečné řešení. Mám úplně stejný problém. t.j. projekt NED s TZ 5,5KW a řeším zda dát krb v kombinaci s Aku nádrží, zda dávat vůbec soláry, tepelné čerpadlo. Přijde mi, že návratnost všeho je hrozně dlouhá, skoro se přikláním ke klasickému elektrokotli a bojleru.
DK David Kořínek @david.korinekŽel díky byrokracii ještě nestavím (snad na podzim stihnu základy), zatím tedy jen studuji a vylepšuji projekt.
Došel jsem k tomu, že do RD s nízkou ztrátou se teplovodní topný systém nevyplatí. Budu mít elektrické podlahové topení, bojler, sazba přímotop, krbová vložka s nízkým výkonem, možností přímého zaústění externího vzduchu, masivní obestavba, abych vložka RD nepřehřívala (tomu napomůže i celková koncepce domu). Připravím si prostupy pro solár a rekuperaci - ať nejsem v budoucnu limitován, kdyby se něco změnilo. Ztráty RD ještě snížím použitím pěnoskla.
Preji hezky den,
malinko si musim prihrat polevku, poslu odkaz na nas server s materialem k rozvodu tepleho vzduchu z krbu.
Dekuji
http://www.krbovetopeni.cz/
nabizime tento material:
:: Krbové ventilátory (skladem)
:: Ventilátorové filtry (skladem)
:: Anemostaty (skladem)
:: Spojovací materiál(skladem)
"v zimě bude využívat teplého vzduchu z krbu (a likvidovat sníh a led na střeše)"
To není dobrý nápad. Střecha musí být izolovaná tak aby sníh na střeše neroztával když mrzne. Pokud je izolace špatná nebo není, sníh se na chadnějších místech mení v kus ledu sjíždí pomalu dolů a strhává ze střechy vše co mu příjde do cesty (podle sklonu střechy a materiálu). Dále tající voda mrze v okapu a svodech, vznikají obrovské krápníky a ty strhnou okapy ze střechy dolů. Stačí na to jedna noc a ráno máte zničenou střechu a okapy. Záleží také na tom z jakého materiálu máte střechu a jaký má sklon.
Já mluvím z vastní skušenosti bydlím v Beskydech, střecha je pechová že špatnou izolací. Okapy musíme na podzim sundávat. Led rozmačká i takové ty zábrany co se dávají na střechu aby led nesjížděl dolů, nemají žádnou šanci jsou úplně na placku nebo vyrvané z trámů, tak už je tam ani nedáváme.
Jak to pozoruji tak jak ten led pomalu sjíždí ze střechy má obrovskou sílu a tu dokáže pomalu soustředit do jednoho bodu který ho drží dokud to nepovolí a neposune se o kousek dál.
TT Tomáš tom @tomas.tom521dik za poznatek z praxe.
nechtel jsem davat na strechu nejaky snezny tasky.povazoval jsem to zbytecnost,jen jsem se nikde nedosetl,jestli plni opravdu nejakou funkci nebo ne.
sklon strechy mam projektovany na 19st.
Přeposílám, třeba se to někomu z vás hodí.
Dovolte nám Vás upozornit, že pouze do zítra 31. 1. 2007, je možno se přihlásit
na konferenci Energetika a stavění - Akční plán pro energetickou účinnost za
zvýdněnou cenu.
Podrobnosti vč. on-line přihlášky najdete na
http://www.abf.cz/es/2007/cz/chavy.asp
Na setkání se těší
Přípravný výbor konference
konference at abf.cz
Pro ty, co chtějí do PD, či NED dávat krbové vložky, tak něco z praxe.
V jednom objektu mám kombinovanou krbovou vložku voda-vzduch. Je v místnosti (obývák s kuchyní), která má 40m2 a celá je obezděná z ytongu. Předem podotýkám, že se nejedná o izolovaný dům, kromě podlahy (10cm styropuru) a stropu (na půdě dvě vrstvy balíkované slámy) a kvalitních oken se třemi skly. Pokud v krbu topíme, tak ohřev vody jde do AN – 2.500 litrů a vzduch jde pomocí vzduchovodů nuceně do dalších pokojů. V obýváku se jedná „jen“ o sálavé teplo přes zasklená dvířka krbové vložky. Ale pozor, je to tak vydatné, že musíme každou chvíli větrat. A to i ve velkých mrazech. Na ukázku přikládám snímky.
1) umístění čidla teploměru na boku krbu.
2) teploměr je 1m od krbových dvířek, 33,2°C je pomalu saunová teplota,
3) teploměr je 2m od krbových dvířek, stále se tam nedá normálně vegetit,
4) teploměr je v nejvzdálenějším místě u okna (cca 6,5m od krbu), tady je již přijatelná teplota 23,2°C, druhé číslo - 20,3°C ukazuje teplotu na skle okna.
Pokud chcete mermomocí dát do PD nějaké topení, tak raději opravdu malá kamínka (Jotul a pod.), která se dají hodně přiškrtit. A to jen pro případ výpadku elektriky, či plynu. Jinak je to nesmysl a dost drahá sauna tam, kde jste plánovali třeba obývák.
nevim,nevim ,ale postavit PD bez rekuperace dost dobre nelze a urcite nedosahnete na parametry ani NED.samotna izolace muze byt sebevetsi,ale jak chcete zpetne teplo ziskat,ktere vam vetranim utece.pochybuji,ze se dostanete na parametry NED,kdyz tak na hodne mizerny NED.
ja komin nemam ani v projektu,jsou s tim jen samy starosti.
topeni jsem nechtel vubec zadne,ale moje draha polovicka tomu neveri a tak mi dala nuz na krk.kdyz nebude topeni nebude barak.tak jsem zvolil kompromis s TC a teplovodni podlahovku.nic jineho me v te dobe nenapadlo.je to asi nejlepsi pomer vykon/cena.i ty radiatory a el.kotel vychazi draz.
mame krb na chalupe a kdyz se musim tahat s drivim a zatapet, potom uklizet bordel,tak jsem krb okamzite zavrhnul.nedovedu si predstavit az budu starej,jak se taham se drevem a taky je problem s uskladnenim.
ja nevim co kazdej na tom krbu vidi,ja v nem vidim jen starosti a problemy.pritom PD zadny krb nepotrebuje.kdyz se podivam co je maji doma,tak uz je maji vetsinou jen pro paradu.ze by v nich nejak vehementne topili to se rici neda.casem to totiz prejde kazdyho.nejdrive topi kazdy den,pak uz jen o sobotach a nedelich a nakonec uz jen pri treskutych mrazech.
casem na to prijde kazdy.
treba se nam ozvou ti co je maji a neustale pouzivaji :-))))))))
PK petr kocina @petr.kocinaBez rekuperacie to naozaj nebude pasivne. Nie pri strate kilowatov energie pri vetrani.
do pasivního domu je dle mého názoru krb zcela nevhodný. ještě tak krbová kamna, ale nejmenší krby mají minimální výkon 4-5 kW a to je strašně moc pro dům, který bude mít ztrátu do 2 kW při -12 C - přibližně. mnohem lepší už je varianta malých krbových kamnech s nominálním výkonem kolem 4 kW, které se dají přidusit na nějakých 2-3 kW - to už celkem de, nebudete sice moct topit dlouho, ale splňuje to jednoduchost. podobná diskuse na co nejslabší kamna pro PD tu byla, ale pro PD jsou obecně kamna nevhodná, raději už nějaká kamínka na biolíh, plynový minikrb - imitaci nebo jestli máte plynový sporák, což nepředpokládám, tak pustíte prostě nejmenší hořák na dohřev celého domu! :-)
PP Pavel První @pavel.prvni610„do pasivního domu je dle mého názoru krb zcela nevhodný“
Ano, ale jen z toho důvodu, že vydává mnoho energie najednou, kdežto PD má potřebu přesně opačnou – málo a rovnoměrně. Pokud se to podaří skloubit, může být krb pro PD i jediným zdrojem tepla – dostačujícím a komfortním. Proto můj příspěvek.
Podle mého návrhu by mohl být v PD domě i 10 kW krb. Odhadem bude mít můj skoro pasivní dům včetně ztrát z klasického ručního větrání tepelné ztráty při – 15 st. C kolem 4 kW.
1) Externí přívod vzduchu do mezipláště teplodušné vložky. Ohřátý vzduch odejme cca 50% (5kW) výkonu a jde teplodušnými hadicemi nahoru do výměníku. Díky kterému se dostane pak do akumulační nádoby. Tato energie tedy bezprostředně nijak nezasahne do bilance PD.
2) Cca 20% výkonu (2kW) jdou ve formě sálavého tepla přes skleněné dvířka do místnosti, kde je krb umístěn. Tradičně se jedná o velkou místnost v přízemí – obyvák spojený s kuchyní.
3) Spalovací vzduch je přiveden externě. Zbylá část (cca 30% výkonu, 3kW) se dostane do obestavby krbu – sáláním kouřovodu nebo teplovzdušné vložky. (PS: nepřepokládám že do výkonu 10kW se nějak zahrnuje energie, která odejde kouřovodem do komína. Pokud ano, tak ještě lépe a bude to ještě méně než 3kW).
Do obestavky krbu je studený vzduch nasáván od podlahy a někde jej musíme vypustit, například do vrchních pokojů. Pokud by jsme jej chtěli vypustit pod střechu do výměníku (přidat je k části ad 1) tak bude vznikat v domě podtlak – krb bude mít zejména při přikládání špatný tah. Ale šlo by to vyrovnat dodáním externího vzduchu z venku jako větrání.
Pokud to shrnu, tak z 10kW krbu dostaneme do PD je 2 až 5 kW (podle toho jak se vypořádáme s bodem ad 3).
Prosím zkuste mi tuto ideu nějak kriticky zhodnotit. Jsem laik, jen jsem si nastudoval celou konferenci na tzb-info.cz a kamna.astra.net + oprášil vzorečky z fyziky. Nepřepokládám, že to bude tak ideální, jak to vypadá.
Děkuji
Aby bylo možné využívat teplo z krbu musela by být zaizolována střecha, pak by zase vaše zařízení nepracovalo v létě. Stejně mi není jasné jak takový rekuperátor pracuje, výstupní voda nemůže být moc horká, řekněme 25°C jak takovou vodou chcete ohřívat vodu v bojléru? Maximálně předehřev před průtokáčem.
Na druhé straně kdyby byla zaizolována střecha mezi krovy až do špice a nebyly v podkroví izolované stropy nebo málo, mohl by jste celý vrch vytápět přes stropy.
TÁ Tom áš @tom.as"Aby bylo možné využívat teplo z krbu musela by být zaizolována střecha"
Nepochopil jste mě, málo jsem to asi popsal. Hadice z teplovzdušné krbové vložky povedou kolmo vzhůru a budou přímo napojeny na vstup výmeníku. Izolace střechy (myšleno plechové krytiny) je zbytečná. Jako další funkci výměníku jsem zmiňoval rozpouštění sněhu a ledu v zimě, ale na to by stačil odpadní vzduch z výměníku.
"Stejně mi není jasné jak takový rekuperátor pracuje, výstupní voda nemůže být moc horká, řekněme 25°C jak takovou vodou chcete ohřívat vodu v bojléru?"
V pdf prospektech o výměníku na http://www.madry.cz/vymenik.html se píše:" Výměník je předimenzován tak, aby co nejvíce využil nízkopotenciálového tepla. Například při teplotě nasávaného teplého vzduchu 50 °C má výstupní voda teplotu 48 °C...... Je−li teplota nasáveného vzduchu vyšší, je výkon výměníku úměrně větší."
Takže odpověď na Vaši námitku: Z teplovzdušného výměníku jde vzduch teplý tak 80-120 st. C (záleží na intenzitě topení). Teplota vzduchu na konci hadice bude podobná (zaáleží, zda bude izolovaná). Teplota vody by tedy měla být dostačující nejen na na bojlér ale i na akumulační nádrž.
"Na druhé straně kdyby byla zaizolována střecha mezi krovy až do špice a nebyly v podkroví izolované stropy nebo málo, mohl by jste celý vrch vytápět přes stropy."
Jak jsem psal výše. Střecha (plech) nebude izolované, aby tam bylo teplo při osvitu sluncem a toto teplo bude použito pro výměník (náhrada slunečních kolektorů).
Prosím o další kritiku této myšlenky. Děkuji.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.