Dobrý den pane Bencat, co se týká statiky a tepelné techniky, je uvedená skladba v pořádku. Součinitel prostupu tepla je cca 0,25 W/m2K i s vlivem tepelného mostu, který tvoří nosné dřevěné sloupky. Důležitá je v těchto systémech parozábrana, která zabraňuje nadměrnému vnikání vodní páry do stěn a zároveň zabrání vnikání studeného vzduchu z exteriéru přes spáry. Tuto skladbu systému (dřevěný panel s tep. izolací + fasáda, nejlépe z organických materiálů) používají běžně i výrobci v ČR.
Pane nebo paní LJ, Není možné proti sobě stavet jednotlivé materiály, protože jsou měřitelné pouze vlastní spotřebou energie nutné k jejich výrobě.Porotherm je dobrý konstrukční stavební prvek, ale v současnoti nemá požadovaný tepelný odpor proto projektanti ho doplňuji o polystyren nebo v lepší případě vatu.Žádný cihlář Vám však tento způsob zateplení nedoporučí. Firma Hebel a Ytong se spojila ve výrobě porobetonu. Je to dobrý lehce opracovatelný a lehký materiál vhodný pro vnitřní vyzdívání. Nedoporučil by jsem Vám z něj stavět obvodové zdi ze tří důvodů: 1. malá pevnost 2. vysoká nasákavost pro vlhkost 3. lehká prostupnost pro lupiče s motorovou pilou !Velox a Durisol jsou identické stavební systémy - dřevoštěpková tvárnice z části vyplněná polystyrénem a z části je nutné ji vyplnit betonem a železem. Ve světě se dnes staví předevší domy nizkoenergetické, protože nikdo z EU a ani ze zámoří si nemůže dovolit platit za nadměrné čerpání energie beztrestně. Není tudíž tak důležité z jakého materiálu stavíte , ale jaký sytém chcete stavět a to je ta hlavní otázka.! Je to jednoduché rozhodně má smysl postavit dům nízkoenergetický, kde stěna domu musí být tzv. sendvičová. V sendviči musí mít hlavní slovo izolant. Vytápění musí být co nejméně aby jste nemusel za něj mnoho platit . To je prosím na dlouhé povídání o osvětě ve stavebnictví , které žije již minimálně 40 let zabaleno v konzervě.
Pro JL, nízkoenergetický dům je takový dům který potřebuje pro celý rok cca 50 KW / m2 energie - to je však velice jednoduché konstatování. V mém podání je to trošičku širší pojem spojený s koncepcí výstavby , kterou spojuje jediný prvek a tim je sendvičová stěna s vysokým tepelným odporem. Vysoký tepelný odpor společně s hermetičností stěny vám umožní efektivní řízení ztrát již jednou vynaložené energie vyjádřené v korunách. Sendvičové stěny jsou spojeny s charakteristikou stavby a tu můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou domy stavěné z konglomerátů dřeva tj. dřevotřísky,OSB desek, CETRIS A CEMVIN desek s mezistěnou vyplněnou izolantem. Tyto domy je možné nazvat jako "Domy dočasného použití". Při pečlivém provozování se může jednat i o dlouhodobou stavbu. Jsou to domy které jsou spojeny s řadou výhod a nedostatků. Hlavní výhodou by měla být především nízká cena a rychlost Ke smůle současných investorů diky pokřivení českého trhu však ani cena spojená s kvalitou neodpovídá užitné hodnotě stavby. Hlavní nevýhodou jsou především hlukové problémy uvnitř staveb. Druhou skupinu staveb můžeme nazvat " Domy trvalého použití " Ty se odlišují především pevnou konstrukcí stěn a možností stavět i mnohopatrové domy. Můžete podotknout že takové domy se již stavějí u nás z cihel, porobetonu i betonu. Ano , může se jednat i o domy tzv. nízkoenergetické ale za jakých podmínek. U porobetonové a cihelné stěny žádný z výrobců Vám nedoporučí na stávající tvárnice doplnit zateplení a samotný materiál je schopen splnit požadovaný tepelný odpor při tl. cca 600 mm . Rozhodně Vám výrobce obou materialů nedoporučí polystyrén. To je záležitost pohodlných našich projektantů, kteří dají na tvrzení výrobců zateplovacích systémů. Neuvědomují si totiž, že tímto krokem vytvořili inkubátor pro plísně a houby uvnitř stěn a v domě. Je to také pohodlné pro stavební firmy 1m2 fasády s lešením = 1000 Kč. Pokud nebudou řešit vnitřní prostředí stavby bude narustat jednak množství alergiků a co horšího bude narustat výhazovaní peněz oknem za neekonomické výtápění domu. Beton je materiál výhodnější z hlediska možností zateplování. V systému DURISOL(VELOX)má však několik nedomyšlených a problémových bodů. Pevný žebřík vytrvořený probetonováním má všech stycich tvárnic tepelné mosty, které musí stavebník doplnit o ještě následné zateplení celého pláště stavby. To znamená, že vnitřní bloky polystyrénu jsou zbytečné a stačilo by nám jenom jednou zateplit celý dům izolací. To vyvolává jednoznačnou otázku : " Proč nestavět dům i malý z pevného konstrukčního stavebního materiálu a zateplení provést následovně?" V řadě zemí již na tento způsob levnějšího stavění přešly, protože si spočitaly, že pokud neprobendí lidičky peníze na zbytečné, nehospodárné vytápění (úspora až 70 % provozních nákladů) můžou jejich státní příslušníci investovat peníze do pozvednutí svojí životní úrovně. Pokud chcete doopravdy stavět svůj dům účelně a nedáte na to jedna babka povídala , a pokud se mnou alespoň z částečně souhlasíte napište na můj e- mail . Jsem ochoten Vám poradit s výběrem koncepce a systému výstavby.Tak Vám také odpovím z jakého materiálu máte stavět.
docela by me zajimalo co jim poradite :-) s YTONGem bych s vami tak zcela nesouhlasil.moje domenka je,ze na bungalov je to nejlepsi stavebni material :-) jinak s tim VELOXem s vami musim souhlasit a pro pasivni domy se moc nehodi :-((
Pane Kocina, nevím kolik domů jste viděl z Ytongu postavených po několika letech. Porobeton je především materiál, který je charakteristický vysokou nasákavostí a malou pevností. Mnohokrát jsem i z úst tzv. odborníků slyšel šiřit pověry,že je nutné aby Ytong alespoň jednu zimu tzv. "Vymrznul". To je totální blbost. Dovedete si představit porezní materiál který obsahuje na povrchu každého poru vlhkost. Tato vlhkost již první zimu po prozmrznutí stěny naruší již tak málou pevnost nosné obvodoné tvárnice. Nosné tvárnice tl. 37,5 cm mají nedostatečný tepelný odpor a jejich zateplování levnějším polystyrénem z vnitřní strany by jsem ještě bral, protože by zabránil prostupu vlhkosti( tj. parcialnímu tlaku vodních par) z vnitřní strany,ale to by jsme se musel dostat k aktivnímu řízení vnitřního prostředí a nízkoenergetickým domům. U vnějšího zateplení polystyrénem pravda v součtu dosáhnu požadovaného tepelného odporu, ale s tím, že ohřívám zbytečně mrtvou hmotu domu a tu nemůžu regulovat. Ještě však jsem vytvořil větší problém - zabalil jsem silně nasákavou hmotu do paronepropustné desky s nedostatečným samostatným tepelným odporem ( viz. EPS 100F tl.50 až 80 mm). Pokud chceme udržet dům v obyvatelné formě nesmíme dlouhodobě v takovém domě přestat topit- opět dlouhodobé neefektivní náklady. Pokud nám dlouhodobě dům vymrzne stojí nás to mnoho zbytečné energie aby se podle odborníků dostavil pocit tepelné pohody. Pane už naši předkové stavěli domy z kamene tj. z těžké hmoty, ale věděli, že stěnu musí přizdít na "štorcku" se vzduchovou mezerou nebo obložit stěny dřevěným táflovánim a to prosím je poznání bez škol. S VELOXEM nemáte pravdu, chápejte tento material jako konstrukční, do kterého se snažil někdo vpašovat stejnou blbost jako do cihelného bloku tj. tepelný odpor. Pokud by stěnu zateploval stavebník jednou až na konec a dal by člověk vyniknout izolantu bylo by to i levnější a efekt by se prokázál né v průměrování tepelného odporu stěny. Současná technologie výstavby z Durisolu nebo Veloxu nutí k opětovnému zateplení stěny to přináší ztrátu penez. Opět se vracím k podstatě. Pokud by bylo zateplení z vnitřní strany a řízení tepelných a vlhkostních podmínek by bylo svěřeno účinné rekuperační jednotce mohl by jsem tim ušetřit až 70 % energie nutné k opětovnému a neustálému vyhřívání vnitřku domu - opět se vracím k nizkoenergetickému domu. Pane ještě se budeme dlouho přít jaký materiál je nejlepší a od kterého výrobce. Pozitivní je na tom to,že konečně se dostaneme k zásadní myšlence - vytvoření nové koncepce výstaby. Čim více lidí pochopí,že jim to ušetři peníze tím lépe. Za chyby již platíme dost dlouho a zbytečně.
toto jsem slysel taky,ale stavebnici si stezovali ne na YTONG,ale na HEBEL.je mi jasne co by udelala voda ve stavebnim materialu pokud zmrzne. stejne si myslim,ze je dobre nechat RD pres zimu vymrznout a pak na stavbe RD pokracovat.toto je taky zjisteni nasich předků. system VELOX je taky plny vody a nejakou dobu trva,nez voda z tohoto systemu zmizi.neslysel jsem,ze by nekomu takovy dum spadl.me se na tomto systemu nelibi predevsim tepelne mosty,proto to dodatecne zatepleni i kdyz vim,ze to leze dost do penez. s tou vzduchovou mezerou a cihlou na "štorcku" mame postavenou chalupu,ani jsem to nevedel a zjistil to pri vymene oken. RD s vnitrni izolaci jsem jeste nevidel a ani neslysel,ze by to mel nekdo takto postavene,proto se s vami nemohu o teto technice přít.zkusenosti nemam zadne.
Vazeni pani , velmi ma tesi plodna diskusia na moju temu , no je treba povedat ze existuje problematicky omyl pri vnimani systemov VELUX - DURISOL . Vysvetlenim je ze nie je koordinovana terminologia a nazvoslovie medzi SK a CZ strnou systemu DURISOL :-( Vypada to nasledovne : CZ : DURISOL = VELOX aj s tepelnymi "mostikmi" sposobenymi spojovacimi svorkami s kovu pozri www.durisol.cz SK : DURISOL = drevostiepkove tvarnice , ktore sa skladaju formou stavebnice a vyplnuju sa betonom ( ziadne tepelne mosty a kedze vrstva betonu nie je celistva tento system poskytne i urcitu paropriepustnost ... ) pozri www.durisol.sk Ja osobne to vidim tak ze SK system je lepsi a po rozhovoroch s ludmi co priamo realizovali taketo stavby sa do toho dam. Osobne vnimam vnutorne zateplenie ako blbost lebo po vnutornom zatepleni severnej steny v panelaku sa prejavili vsetky tu popisovane necnosti ako vlhkost, plesen, PROBLEMY...
pokud z tohoto systemu budete stavet pridejte na izolaci a vyvarujte se pokud mozno tepelnych mostu.ty dokazi snizit hodnotu izolace az o 40%,coz uz je hodne. s dobrymi okny (k-1.1) by jste se potom mohl dostat na hodnotu NED :-)
Durisol ma tepelne mosty v podstate tiez (ak mame na mysli tvarnice durisol s polystyrenom). Ak by ste ale brali durisol ako taky, cisto len drevotrieskovu skrupinu vyplnenu betonom a na to davali zateplenie z EPS potom uz tepelne mosty nemate. V tomto zmysle sa ale durisol prakticky vyrovna ceskemu veloxu (ak je tiez bez integrovaneho zateplenia).
Vnutorne zateplenie by nemuselo byt taky problem, vyzadovalo by ale kompletne zateplenie miestnosti, to znaci nielen steny priliehajucej k vonkajsiemu prostrediu ale aj podlahy stropu a ostatnych stien aby sa odtienili tepelne mosty. Bola by to ale niekolko nasobna investicia v porovnani s vonkajsim zateplenim.
zajimave by bylo uchyceni zasuvek.hlavne deti maji ve zvyku kabel ze steny vytrhnout.v sadrovce mi to uz nedrzi a musel jsem to nekolikrat opravovat.samozrejme zbytecne :-(
Ak by sadrokarton zasuvku neudrzal (a myslim ze dlhodobo asi ani neudrzi) , mozno by bolo vhodne uvazovat o prisrobovani krabice pre zasuvku az do betonu...
Slovenský Durisol má tepelné mosty také. Jsou jimi dřevoštěpkové spojky. Mají sice podstatně větší tepelný odpor než ocelové spojky u Veloxu, ale zase tvoří o hodně větší plochu - více než 1/4 celkové plochy stěny. Počítám-li tepelnou vodivost dřevoštěpkových desek 3 krát horší než u polystyrenu, dostáváte celkové zhoršení tepelněizolačních vlastností stěny téměř 10%.
Pane Kocina, byl jste někdy ve výrobně porobetonu? Dnes je to však jedno výrobce pod značkou HEBEL již je součástí firmy Ytong. Vaše tvrzení,že Hebel tvárnice jsou horší než Ytongové jsou slova které Vám vložil do úst obchodní zástupce firmy a nebo stavebník, který ani neuměl stavět z porobetonu. Přestaňte prosím poslouchat rady - Jedna bába v kolonialu povídala. Pokud dáváte rady dál tak si prosím získejte informace od výrobců,ale vemte rozum do hrsti a neposlouchejte obchodnické mazání medu, to by jste mohl vydávat pampersky za nejlepší izolaci stěny domu proti vodě. Jestli doopravdy chcete stavět svůj dům tak vám rád pomohu a poradím bez reklam na adrese . Pravda nikdy to nebudou obvodové stěny z porobetonu!
Ono je mozne, ze tie reci sirili ludia od Ytongu pred tym ako sa s Hebelom spojili pod Xellou... Mozno zavideli lepsie izolacne vlastnosti hebelu... No na e-filip som cital stazovanie sa jedneho chlapika na praskanie stien sikmo od okenneho otvoru...
byl jsem v Kopistech u Mostu.je to podobny jako YTONG jen ma jinou barvu. Vaše tvrzení,že Hebel tvárnice jsou horší než Ytongové jsou slova které Vám vložil do úst obchodní zástupce firmy a nebo stavebník, který ani neuměl stavět z porobetonu - toto mi do ust nevkladejte.rikam jen, co jsem slysel,stejne jako Vy.temito blbostmi se samozrejme neridim. projektovou dokumentaci uz mam skoro hotovou a vnitrni nosne zdi jsou z tezkych materialu (stena 30cm).obvodove je 20cm YTONG.uz to nehodlam menit.izolace 30cm a strecha skoro 50cm.s podlahou jsem jeste na vazkach zdali 15 či 20cm. projekt mohu zaslat,pokud by jste mel zajem.
Co to pisete???. Co mate proti porobetonu??? Zakladom je aby porobeton nanamokol t.j. stavbu treba pred zimou zakryt. Ked je porobeton chraneny a nezateka nema problemy. A stavby z porobetonu sa robili aj pred 30 rokmi. Spomente si na modrosede kvadre. Dokonca boli aj velkorozmerove prvky s porobetonu na montovane domy. V mojom okoli ich je niekolko a nic im neni, resp. su tak opotrebovane ako tehlove.
Pan Kocina, rad citam Vase postrehy v diskusii a zaujimal by ma Vas nazor na Velox (Durisol-CZ,DCD IDEAL) a preco sa nehodi na stavbu pasivnych domov. Alebo vidite nejake problemy pri realizacii ?
Podla vyrobcu je moznost objednat lubovolnu hrubku izolacie (mozno aj vasich 300, cital som o 250).Idealny je pomer hrubky nosnej steny a izolacie ktory si mozete zvolit sirkou debnenia a podla statiky nosnej steny.
Po vystavbe odpadaju naklady na kontakne zateplenie (lepidlo,stierka,omietka,hmozdinky,praca,zivotnost).Stenu je mozne priamo omietat klasickymi omietkami. Stiepkovocementova doska (Heraklit) sa opracovava a spaja rovnako ako drevo (pila,klince,skrutky).Lahka vyroba osteni,prekladov.Moznost maximalnej svojpomocnej vystavby, bez rizika zabudnytych detailov-tepelnych mostov.
pri realizaci bych velky problem nevidel,ale neskutecny prblem je s tema sponama.pokud se nevyvarujete tepelnych mostu,tak ztratite 40% a pri izolaci 10cm je to stejny jako kdyz date 6cm s vyresenim tepelnych mostu.a ty spony jsou kardinalni problem. muzete si to hrave prepocitat i na 300mm.myslim,ze je to pri nove stavbe ale skoda penez.myslim tedy ty ztraty. neni lepsi na YTONG dat rovnou štuk?to je porad levnejsi.delal uz jste nekdy omytky?jajich delal az me z toho bolely ruce a toho se chci vyvarovat. to same se da udelat i s YTONGEM.nechci ale nikoho uprednostnovat.jen aby si kazdy udelal svuj nazor. pokud budete delat balkon,tak jsem na to vyvarovani zvedav.je to takova moderna,ackoli je k nicemu.znamy si ten balkon nechal udelat taky,ze pra na vetrani perin.ptal jsem se ho jak casto na ten balkon chodi a rek mi,ze na nem asi 2 roky nebyl.to ze je to tepelny most jak hrom ho moc nezajimalo :-(( problem s betonem je v tom,ze nejlepsi je kdyz se udela vse v celku a ne ze se za 2-3dny pocka a pak se udela dalsi vrstva.to neni dobre reseni. toto jsem praktikoval na jine stavbe a jsou problemy se spojenim puvodni vrstvy a ted to dela po 10 letech problemy.bohuzel v te dobe to neslo resit jinak :-((
Vyrobca pripusta moznost postupnej betonaze a upozornuje na nutnost vlozenia oceloveho armovania do technologickeho prerusenia betonu.Prva vrstva sa aj tak musi prerusit kvoli zalozeniu prvej vrstvy a vystavbe celeho podlazia.
>problem je s tema sponama.pokud se nevyvarujete tepelnych >mostu,tak ztratite 40% a pri izolaci 10cm je to stejny jako >kdyz date 6cm s vyresenim tepelnych mostu.a ty spony jsou >kardinalni problem
Povedzme ze budem betonovat postupne o znizim pocet spon z 8 na 4ks/m2, priemer spony je 6mm tj plocha=4*3.14*3*3=38mm2 pri hrubke 100 mm budem mat tepelne odpory na 1m2 taketo R1=0.1/(50*0.000038)=53 K/W lambda ocele=50W/Km R2=0.1/(0.04*(1-0.000038))=2.5 K/W lambda EPS=0.04W/Km
paralelne odpory sa scitavaju obratene 1/R=1/R1+1/R2 U=U1+U2 potom R celkove =2.387 m2K/W
2.387/2.5=0.95 co je asi 5% (vasich 40% odkial?, pri 8ks by to bolo asi 9%) 2.5-2.387=0.113 m2K/W co je asi + 3.5mm EPS naviac (vasich 100-60 mm odkial ?)
Pri rozdiele 5-10% sa to zmesti do tolerencie odporu EPS udavanej vyrobcom.Je mozne,ze som aj pri tak trivialnom vypocte urobil chybu a mylim sa a preto by som bol rad keby ste i vy obhajili svoje cisla vypoctom.
Omietky som nerobil ako majster, zopar hodin som len pomahal na stavbe.Ale myslim ze na porobetone obycajny stuk popraska v sparach. Je potrebna pevna vrstva drahej vrecovej omietky. Alebo aspon armovana vapennocementova. Znamy si to prepocital a zistil ze lacnejsie ho vide sadrokarton.
ve vypoctech mate pravdu, problem je v tom,ze neberete v potaz ostatni tepelne mosty.treba ukotveni balkonu, ram oken,odizolovani podlahy vcetne nosnych zdi atd. stuky jsem delal jak na HEBELu tak na YTONGu asi pred 2-3 lety a nikde ani prasklinka.nevim jak vam to mam vysvetlit.to je jen zkusenost z praxe. Povedzme ze budem betonovat postupne a znizim pocet spon z 8 na 4ks/m2 - to bych si v zadnem pripade nelajznul,mohlo by se mi to taky cele rozjet a jsem v háji.
Tie teplene mosty ktore uvadzate su ale problemom vsetkych stavieb nie iba Veloxu.To nie je ten spravny protiargument.
Kto chce niekto stavat balkon musi vediet co to obnasa a na co mu bude. Jeden z dobryh dovodov je tienenie okien na nizsom podlazi. Ked sa pre neho rozhodnete,bud si na to zozeniete specialne armovanie ktore prerusi tep.most medzi dekou a balkonom alebo sa na to vybodne a mozete cakat problemy.
Tep. most na rame okien sa riesi klasicky zaizolovanim osteni az po sklo.
Prerusenie tep. mostu na styku nosnych stien a zakladu sa riesi bud penovym sklom (draho nenavratnym) alebo snad podpivnicenie. Ako ho riesite vy ?
Stale to ale neobjasnuje tych 40% tepelnych mostov ktore ste mali vysvetlit.
Myslim si ze riesenie urcitych detailov castokrat prechadza az do puntickarstva s nenavratnou navratnostou.Ovsem zmysel maju pokial sa bude kurit propanom. Pri kureni palivovim drevom sa vam ani kvalitne okna ani zateplenie nikdy nevratia. Aj keby zo vsetkeho dreva CEZ vyrabal EE aj tak bude vzdy 4-6x lacnejsie drevo nez EE. Vyplyva to z termodynamiky.
Pocet spon 8 ks/m2 vychadza z tlaku tekuteho betonu 2,5 m vysky. Ak budem betonovat po 0,5 m lahko si s latou ustrazim rozchadzanie bednenia a operativne to vyriesim.
S balkonom ako tienenim suhlasim, s pivnicou (pivnicnymi murmi) ako s akou takou tepelnou izolaciu obvodoveho muriva obytneho priestoru tiez. Balkon sa da riesit ako samostatna konstrukcia, ukotvena k domu len na niekolkych miestach, to ponecha len maly tepelny most...
Ale: Mohli by ste vysvetlit preco sa kvalitne okna(drahe, s nizkym k)a zateplenie nikdy pri kureni palivovym drevom nevratia? Predpokladate azda, ze keby sa vsetci vykaslali na zlepsovanie tepelnotechnickych charakteristik domu a zacali kurit drevom, tak by si toto drevo udrzalo vyhodnu cenu?
CEZ a aj ostatne EZ asi nebude spalovat drevo vo velkom, podla mna sa skor ci neskor ludstvo obrati k atomovej energii, ta jedina dokaze trvalo uspokojovat stale rastuce energeticke naroky.
Nikdy vsetci ludia nebudu kurit drevom. Preco ? Pretoze je to nekomforne vykurovanie. Ludia su pohodlny a molokomu sa chce cely rok pilit drevo a v zime obsluhovat kotol. Pokial ste na to nemyslel pred stavbou domu, nemate sancu tak jednoducho prejst na kurenie drevom.Nemate na to logistiku-drevne hospodarstvo, nemate kotolnu, nemate dobre prepravne trasy, nemate kde umiestnit akumulacnu nadrz,nemate sklad dreva aspon na 1,5 sezony. Pokial sa na to nemyslelo este pri projekcii domu nemate sancu prejst na drevo.
A zbozne prianie kurit drevom v krbe ? To vas skoro prejde ked zistite aky bordel si nosite do obyvacky. V krbe sa nekuri palivovym drevom ale drahymi krbovymi polienkami. Ked pochopite ze kominova strata krbu je viac ako 50%, pretoze tak to pri krboch chodi, zistite ze to kurenie je drahsie nez plynom a jedina vyhoda je ta romantika.
Takze pokial si dokazem v splynovacom kotly vyrobit 1GJ za 20-100 Sk + trosku planovaneho a organizovaneho nekomfortu,moje teplo bude natolko lacne ze sa akekolvek tepelnotechnicke investicie stanu nenavratnymi. A ci to drevo zhnije v lese, na skladke alebo ho spalim,vplyv na produkciu CO2 to nema.
s tim drevem jste ale nedomyslel odpad a o komfort ani tak nejde jako o pocit pohody.drive jsem o tom uvazoval taky,jen me par lidi presvedcilo,ze je to blbost. jinak motorovou pilu neni problem si obstarat a drevo narezat.obcas to na chalupe musim udelat taky a je to spise o zabave a zabiti casu nez koukat na nejakou pripitomelou NOVU či u vas JOJ.
o bordelu bych pochyboval a v par domech uz jsem byl,ale nemeli drevo jako hlavni zdroj energie. Ked pochopite ze kominova strata krbu je viac ako 50% - v tomto s vami zcela nesouhlasim a pokud se drzite striktne vypoctu,tak vyrobci uvadeji vyssi ucinnost.neco jineho je to pri otevrenem krbu tam je ucinnost cca 20-30% zalezi na komine :-((
preji vam,aby jste mel v budoucnu stale tak levne drevo.jen mam obavy, aby jste pro nej nemusel jezdit treba do Finska,tam maji zalesneno 80% uzemi a vetsinou pouzivaji TČ. ZREJME VEDI PROC.
Konstrukcia krbu priamo vyzaduje dostatocny tah komina, ktory sa zabezpecuje vysokou teplotou spalin(teda stratou). O idelanom prebytku vzduchu (ktory zabezpeci dokonale spalovanie CO)bez ucinnej regulacie mozete len snivat. Bez labyrintu v teplovodnom vymenniku,ktorym musia spaliny prechadzat a dostatocne sa ochladit a bez spalinoveho ventilatora nie je mozne dosiahnut spalovanie ucinnejsie nez 50%. Tie hracicky v krbe ktore sa nazyvaju teplovodny vymennik v podobe rury v sopuchu neratam.
CEZ bude jen v tomto roce odebirat 100 000tun biomasy.v minulem roce to bylo pouze 7 000tun. jinak s atomovou energii naprosto souhlasim a je prozatim nejlevnejsi !!! hlavne nevytvari sklenikove plyny :-)),nerad bych se dozil toho aby jsme tu meli subtropy,myslim,ze vy na Slovensku to uz za par let pocitite.kdy jste naposledy videli vrabce domaciho?
>CEZ bude jen v tomto roce odebirat 100 000tun biomasy.v minulem roce to bylo pouze 7 000tun No a co,pokial je dopyt po EE je lepsie spalovat biomasu nez miliony rokov ukladene uhlie. Aj tak EE bude vzdy 4-6x drahsia ako biomasa a takeho topneho faktoru celorocne nedosiahne ziadne TC.
vrabce,subtropy,Slovensko ?? nerozumiem.
Slovensko je v percentualnej produkcii EE z jadra na 3 mieste za Francuzkom a Japonskom. V produkcii CO2 na obyvatela sme v prvej 20. a Cesko dokonca v prvej 10. na svete.
jen aby jsme si casem nespalili vsechno drevo.zatim tedy ,alespon u nas (nevim jak ve Slovenske republice) vyroste o 2m3 dreva vice nez se vytezi (ale je to stara informace cca 3-5let),jenze to se v te dobe jeste neuvazovalo o spalovani biomasy a krby taky nebyly tak rozsirene jako dnes a to prosim ubehlo pouze 3-5 let !!!!!!
uhli,je uz za zenitem a je jasne,ze za nekolik 10-sitek let proste dojde stejne jako plyn či ropa.
vrabce,subtropy,Slovensko ?? nerozumiem - ja tomu rozumim velice presne.pocet vrabcu je v ČR O 1/2 mene,nez pred 10lety a to same jei v Britanii.nikdo nevi proc. subtropy - jen si vzpomenu kolik tropickych dni bylo v lete na nasem uzemi a predpokladam,ze v SR to nebylo mene. a pokud je mi znamo tak Slovensko je trosku jizneji od ČR.
Slovensko je v percentualnej produkcii EE z jadra na 3 mieste za Francuzkom a Japonskom. V produkcii CO2 na obyvatela sme v prvej 20. a Cesko dokonca v prvej 10. na svete - tak tohle presne nevim.ale pokud je mi znamo,tak v Bohunicich by se meli ted odstavovat 2 reaktory.v produkci CO2 je Cesko v prvej 10. - to nevim. zkusim si ty vase informace dohledat,ale nevylucuji,ze mate pravdu o Slovensko se zacnu zajimat,az SE bude mit v drzeni CEZ. vim jen,ze Slovensko ma velky potencial ve vodnich elektrarnach (cca 35%) a jen Gabcikovo ma tusim 700MW
Vsetko je o ponuke a dopyte. Drevo bude aj tak vzdy lacnejsie nez uslachtile paliva. A od ceny uslachtilich paliv sa odvija cena EE ktora musi byt podla zakonov termodynamiky vzdy drahsia asi 3-5x nez tie paliva (Pakial sa nevynajde nova "zazracna" pouzitelna technologia premeny energie, zatial to drzi len Carnot a Rankin).
Uhlie este len vo velkom zacina, hlavne v tretom svete Cina,India. A zakazte im to, ze produkuju CO2, odvetia ze aj oni maju pravo na ekonomicky rast a na moderne technologie nemaju peniaze. Zasoby su asi na 200 rokov aj pri exponencialnom raste sporeby. Ide tu len o ekonomiku tazenia. Najlacnejsie su povrchove bane,ktore sa postupne vytazia, ale niekolkonasobne viac je toho v podpovrchovych baniach.
Ano bohuzial za par rokov odstavujeme,je to dan za vstup do EU ktora to pozaduje aby sme neprodukovali tak lacno EE.Teraz sa to znova otvara,pretoze sa u nas blizia volby.Zmluva je ale uz podpisana a sankcie za neodstavenie su vysoke.
Z Gabcikova polovica EE ide zdarma do Madarska,taka je zmluva.O tom malo kto vie.
To co ste platil v GB a dalsie cenniky pre maloodber nie su udaje smerodajne pre kalkulaciu nakladov na vyrobu EE. Maloodberatel si plati ani nie tak za EE,ale za sluzbu na ktoru sa nabaluje,prenos,distribucia a systemove sluzby(studena a tepla zaloha,primarna a sekundarna regulacia) ktore treba tiez zaplatit.
Ide tu o naklady na vyrobu EE v samotnej elektrarni. Prve dva ruske bloky postavene a doteraz funkcne (coskoro odstavene) v Bohuniciach pracuju v podstate len za uran,mzdy a udrzbu. Investicne su uz mozno zaplatne a zarabuju si uz len na svoju likvidaciu. Produkuju velmi lacnu EE ktora by robila starosti na trhu v EU po otvoreni trhu a umozneni obchodovania s EE. Prevadzka JE v krajinach EU ma neporovnatelne vyssie naklady nez u nas.Prevadzka akejkolvek elektrarne v EU ma vyssie naklady nez u nas.A kedze EE sa da velmi lahko exportovat,toto robi EU pomerne velky problem.Na pracovne miesta je mozne zaviest kvoty a obmedzenia ale na pridanu hodnotu,ktorou dokazeme produkovat EE je to zlozite.Preto argumentuju zastaralostou V1 a V2,aj ked boli pred par rokmi kompletne Siemensom zgeneralkovane. Ekonomika a politika su bohuzial maximalne prepletene.
Drevo bude aj tak vzdy lacnejsie nez uslachtile paliva - to same by se dalo rict o rope ve 20 letech minuleho stoleti.nez se naslo podstatne lepsi a masovejsi rozsireni pro ropu.
s tim uhlim souhlasim,bude to asi problem ve tretim svete pro nas.
Z Gabcikova polovica EE ide zdarma do Madarska,taka je zmluva.O tom malo kto vie - to jsem nevedel a nejak se mi to nezda,ale je to mozne.
"Z Gabcikova polovica EE ide zdarma do Madarska,taka je zmluva" Kde ste taku blbost zobrali. Ja som pocas studia na VS bol na exkurzii v Gabcikove a spevadzal nas syn riaditela elektrarne. Takze vtedy nam hovoril ze tento vyvod zo zapuzdrenej rozvodne ide do do Madarska, a ze si to pekne cvakaju.
Zmluva z roku 1977 je stale platna, podla nej vyrobena EE z vodneho diela Gabcikovo sa rozdeluje rovnym dielom medzi SK a Madarsko. Ked sa dostavia Nagymaros dostaneme polovicu zase mi. Vyplyva to z faktu ze Dunaj je hranicna rieka a na vyuzivanie vodneho spadu maju narok obe zmluvne strany. To ze Nagymaros nie je postaveny a Gabcikovo nemoze vyrabat vzacnu spickovu EE,ale iba prietocnu je druha vec. Fakt je,ze Madarsko ma nedostatok EE a preto sa mu predava i dalsia EE a prave aj cez tu spojku 400kW v Gabcikove. Na exkurzii ste mohli byt (ja tiez),ale nam na skole ludia zo SE vraveli toto.
Nemozeme len tak ukradnut vodny spad na tak velkej "hranicnej" rieke na dlzke asi 50 km a beztrestne ho vyuzivat. To by mohli urobit aj Madary. Najhorsie na tom je ze malokto tomu rozumie,ale kecaju do toho vseci,potom to tak vyzera a nedostavalo sa ani Nagymaros.Teraz to madarom citelne chyba a zacinaju potichucky obracat.
Tie teplene mosty ktore uvadzate su ale problemom vsetkych stavieb - predpokladam,ze v soucasne dobe,by se uz teplne mosty meli vyresit zaroven se stavbou.bohuzel nekteri vyrobci to jeste nechapou a ze jich je habadej.
ano balkon chce kazdy,ale kdyz se ho zeptam k cemu mu bude,mi vetsinou neni schopen odpovedet a tak argumentuje perinama.to je dost chaby duvod nemyslite?vetsina balkonu by se mela stavet jako samostatna stavba,ale na to malokdo pristoupi.
tep.most okolo oken se v soucasne dobe dela asi malo kde,ja jsem to jeste takto nevidel i kdyz verim,ze by se nasly vyjimky.je jich vsak poskrovnu.vetsina lidi si totiz preje aby ram byl videt.pokud mate okna z meranti,tak by jste to chtel taky.typicka vlastnost čechacka at vsichni vidi,ze na to mame :-)).temto uvaham uz se muzu jen smat.
jak to vyresim to opravdu nevim,ale sklo je ekonomicky nesmysl vyslo by me to na cca 100 000 a stavet kvuli tomu sklep je jeste vetsi hovadina.minimalni cena sklepu ca 500 000kc a to jsem hodne ubral.
vysvetlit tech 40% nehodlam,ale precetl jsem si to v odborne knize a nepredpokladam,ze by tam lhali.
cena dreva pujde nahoru a to minimalne o 100%,spise vice.staci se podivat kolik stoji v OBI a podobne.topit propanem taky neni zrovna dobre reseni,to uz radeji olejem. jinak detaily by se meli resit pokud mozno uz v projektu a pri vystavbe by se meli dusledne dodrzovat (delniky hlidat),jinak si zadelate na budouci nekdy i neresitelne problemy.
zkousel jste to nekdy?ja vim jakou ma beton silu.kdyz se vam to nahodou rozjede nevite kde vam pak hlava stoji.ale pri tom ztracenem bedneni se to dela mam dojem tak jak popisujete.ja mam spiš strach,ze se ten beton nekde nemusi spojit.rozhodne se to nevyleva najednou.
U mého domu balkon bude, a to i přesto, že si uvědomuji, že na něj nebudu chodit. Má to tři důvody (podle důležitosti): 1. Letní stínění oken v přízemí. 2. Balkón mi umožňuje mít v podkroví okna až na zem bez většího nebezpečí vypadnutí. 3. Estetická funkce.
Přesah střechy dělám také, ale jelikož mám sedlovou střechu, potřebuji zastínit přízemí ve štítové stěně (to by přesah střechy musel být aspoň 3 metry, aby ve štítové stěně zastínil přízemí).
Můžete, ale ne až na zem. Francouzská okna v podkroví není možné realizovat bez bezpečnostní zábrany, tj. minimálně zábradlí nebo podobnou zábranu tam musíte mít. Balkon je nejbezpečnější.
V estetice se shodujeme.
S cenou s Vámi souhlasím, ale tyto výhody mne nutí k jeho realizaci přistoupit.
to je prave problem sedlovych strech,ja to radeji vyresil valbovou strechou a nemusim na stary kolena potom lezt nekde po stitu a pripadne opravovat fasadu,ci jine prkotiny.na vsechno dosahnu v pohode ze stolu :-)
francouzka okna v patre jsem videl pouze s balkonem,ale dalo by se to vyresit jen okny,problem je s tou strechou jak jste uvadel.jen by ten presah nemusel byt tak velky (s okny).
Valbová střecha má jiné nevýhody, které u mne převažují nad touto výhodou - zmenšení obytné plochy podkroví a hlavně nutnost střešních oken. Právě možnost zbavit se všech střešních oken (ev. vikýřů), mne vedlo k volbě sedlové střechy (celé podkroví mám osvětlené velkými štítovými okny). Valbová střecha je vhodná u přízemního domu, u domu s obytným podkrovím považuji volbu sedlové střechy za lepší. Pozn. Nějaký čas jsem uvažoval i o střeše pultové, ale konzervativní část mého já nakonec řekla "ne".
"...nemusim na stary kolena potom lezt nekde po stitu a pripadne opravovat fasadu..." To také řeší balkón.
s obytnym podkrovim ani nepocitam.jen to prodrazuje celou stavbu.prostor na schody taky zaberou nejake misto a ty schody taky nejsou zadrmo o dalsich aspektech sedlovych strech snad nema cenu ani mluvit.ja v nich vidim jen izolacni problemy. Valbová střecha je vhodná u přízemního domu, u domu s obytným podkrovím považuji volbu sedlové střechy za lepší - s timto souhlasim. opravovat fasadu z balkonu kdyz mi bude treba 70let si jaksi nedovedu predstavit a pokud by to bylo opravdu nutne,zasel bych si nejdrive do pojistovny uzavrit tucnou pojistku :-))))),proti padu z balkonu.
Pan Kocina nebude mít obytné podkroví a proto nebude řešit izolaci šikmého střešního pláště. Zateplí pouze strop řešený pomocí sádrokartonového podhledu. Na střechu použije vazníkový krov johož cena je někde kolem 300 kč za 1m2+cca150kč za 1m2 (pokládka) při rozměrech stavby 18x11m (někde to již psal-tedy pokud to není do L:-))) bude plocha střechy +- 200m2 a její následná cena bude cca poloviční oproti klasické trámové vazbě, nehledě na pracnost a rychlost výstavby..Navíc díky vazníkům nepotřebujete žádné vnitřní nosné zdivo, vazník překlene prakticky jakékoli rozpětí. Pokud máte dostatečný pozemek je bungalov opravdu výbornou volbou.
popsal jste to naprosto presne,jen tam dam misto vazniku tramy,jinak to ale sedi :-) .o tech vaznicich stale premyslim. do L stavba neni(uniky tepla a reseni tep.mostu) ma tvar obdelniku.
Těsnící plachtou nazýváte patrně parozábranu?? Protože pojistná hydroizolační folie je určitě přímo pod střešní krytinou přichycená pod kontralatěmi. Skladba stropu je potom, vazník, izolace, parozábrana, sádrokarton..Navíc půdní prostor, je naprosto ideální pro rozvody vzduchotechniky, elekroinstalace atd.. Pokud uvažujete o neobývaném podkroví je ekonomicky blbost používat trámy na krov.. střecha by Vás potom vyšla dráž než spodní stavba:)). Navíc na rozpětí 11m by jste se neobešel bez nosných sloupů v mísnostech, nebo by jste musel budovat nosné vnitřní zdivo a tím opět prodražovat stavbu, vazník má prakticky neomezené možnosti.
vyresim to obycejnou polyetylenovou folií (dalo by se rict parozabrana) skladba stropu je pak sadrokarton,prkno na stropnich tramech,parozabrana, izolace a pro jistotu jeste jedna parozabrana nad izolaci.potom teprv vaznik ci krokve a krytina. v projektu nosne sloupy mam a neni to nic hrozneho.nosne vnitrni zdivo budu muset mit v RD kazdopadne uz jen z duvodu akumulace. pokud bych pocital s vasemi cenami tak pokladka pro 200m2 strechy by vysla na 30 000kc a vazniky odhaduji na 110-120m2 to jest dalsich cca 35 000kc.zda se mi ta cena prilis vysoka a tramy me prijdou urcite levneji.
Tato výhoda ale vyplývá z toho, že nemáte obytné podkroví - nic to neříká o porovnání sedlové a valbové střechy, tedy opět nenacházím odpověď na svojí původní otázku proč je u sedlové střechy větší problém s utěsněním než u valbové.
Mimochodem - budu mít celou izolaci nad krokvemi, takže na krokvích provedu bednění a na něj pohodlně na naprosto rovnou plochu (bez komína i bez střešních oken) položím parozábranu.
proč je u sedlové střechy větší problém s utěsněním než u valbové - protoze predpokladam,ze vetsina strech s typem sedla ma podkrovi(podkroví nechci).tim,ale nechci rict,ze by valbove strechy nemohly mit podkrovi taktez. pomer vykon/cena k valbove strese a uzitneho prostoru pod touto strechou mluvi v neprospech tohoto reseni a to nemluvim o clenitosti takovych strech.staci se podivat do ruznych projektu.urcite je v tomto pripade lepsi sedlova strecha cena/vykon i v pripade utesneni. ja to z duvodu financniho a izolacniho resil timto zpusobem.patro stejne nechci a schody do baraku taky ne.nebo by jste pro mou strechu mel lepsi reseni co se tyce pomer vykon/cena?ja jsem na nic lepsiho neprisel.
Můžete, prosím, uvést podrobnější informace, které vás vedly k tomu, že bude stačit osvětlení pouze štítovými okny? (velikost oken, rozměry místnosti, použitý software atp.) Taky by se mi taková varianta líbila.
Můj dům (budoucí - zatím na papíře) má tvar obdélníku (12 x 10 m) a sedlovou střechu, která je na něm posazena obráceně než je typické, tj. delší strany (12 m) jsou štítové. V podkroví jsou umístěny 4 pokoje (3 dětské+ložnice), 2 dětské pokoje jsou u jižní štítové stěny (rozměry 6 x 4 m, z těch 6-ti jsou 3 m pod šikminou nižší než 2 m, takže využitelné rozměry jsou 3 x 4 m), třetí dětský pokoj a ložnice jsou u severní štítové stěny (rozměry 6 x 3 m, reálně využitelných 3 x 3 m). Mezi severními a jižními pokoji zbývá 3 metry místa - v západní části je koupelna (2 x 5 m, reálně využitelných 2 x 2 metry, ovšem vana částečně zasahuje pod šikminu střechy, takže je to o trochu víc) a záchod (1 x 2 m). Ve zbylém prostoru ve východní části podkroví (7 x 3 m, reálně využitelných 4 x 3 m) je schodiště a chodba. Celá jižní štítová stěna domu je prosklená (celý trojúhelník, tj. až k podlaze a nahoře až do špičky). V severní stěně jsou dvě velká okna (1820 x 2580), každé do jednoho pokoje. V pokojích na jižní straně a na chodbě nebude strop, bude zachován pohled až do špičky střechy. Přirozené osvětlení chodby a koupelny bude zajištěno prosklením vrchního trojúhelníku vnitřní příčky mezi jižními pokoji a chodbou+koupelnou (základna trojúhelníku 4 m - z toho 1 m zasahuje do koupelny, výška 1.5 m, spodní hrana prosklení je ve výšce 2,8 m nad podlahou). Osvětlení na záchodě bude pouze umělé.
Žádný software jsem nepoužíval - prosvětlení všech 4 pokojů je jednoznačně naddimenzované, na chodbě a v koupelně mi na tom tolik nezáleží (přesto myslím, že bude dostatečné).
Prosim mozete uvies autora,nazov,vydavatelstvo odbornej publikacie na ktoru sa odvolavate,aby som si ju mohol precitat a ziskat tak nazor.
Je mozne ze cena dreva pojde hore.Ale vzdy vide 1GJ tepla z dreva lacnejsie nez z EE,TC,ci plynu. Samozrejme ze pri kalkulacii nepouzivam cenu polienkoveho dreva urceneho do krba, ktore sa predava pri benzinkach a v OBI a je urcene na romantiku a nie na ekonomicku vyrobu tepla.
Pozrite si prosim vykonavaciu dokumentaciu vyrobcu. Po zalozeni prvej vrstvy (0.5m) sa to zabetonuje,potom sa bedni az po strop a spolocne (ano aj s dekou!) sa to zaleje beton-pumpou. Podla vyrobcu staci na to 8ks spon/m2. http://www.hoffmann.cz/ -klikni na System Velox, Postup montaze
mam dojem,ze je to v uvodu knihy nizkoenergeticke domy,autora uz si nepamatuji.
cena dreva pujde urcite nahoru a pokud v to pochybujete,tak se mate na co tesit.vsak uz toho dreva v tom lese moc neni,alespon u nas to jaksi ridne :-(( a to jeste malo kdo pouziva krb.
ten zpusob mi je znam,jen mi pripada nevhodny pro stavbu pasivniho domu.energeticka ztrata meho domu dela cca 1850 W.radeji budu ale pocitat okolo 2 500W.preci jen ty vypocty :-((
pri sledovani vasej debaty som dostal napad ako odstranit problem tepelnych mostov vznikajuci ocelovymi sponami v systeme velox.cz alebo durisol.cz. Riesenie spociva v odstraneni kotvenia po zatuhnuti betonu. Dalo by sa to urobit tak ze namiesto ocelovej spony by sa pouzil dlhy ocelovy srob s velkymi tanierovymi podlozkami s navlecenou plastovou trubkou, ktora by to separovala od betonu. Po zatvrdnuti by sa takato spona rozsrobovala a vytiahla. Vzniknuta diera by sa musela zapenit PUR penou. Mozno by stacilo pouzit sponu z hladkym naseparovanym povrchom, ktora by sa na druhy den vyrazila z betonu a pouzila dalej. Samozrejme aby nebolo treba zbytocne vela spon, ktore by nam zostali, je to vyhodne pre postupne betonovanie svojpomocne ako to napisal p. Eliasik. Dalej ma napada ze by sa nemusel kupovat drahy system velox/durisol , ale stacilo by kupit 30cm PPS a heraklit. Zo strany PPS by sa museli dat poriadne velke podlozky napr. z dosiek. PPS by bolo treba zo strany betonu asi zdrsnit, aby sa zabezpecil lepsi styk a prilnavost. Este by ma zaujimala postupna betonaz. Nevadi betonu, ked este nie je vyzrety, ze sa na druhy den betonuje dalej a tym sa zatazuje tlakovou silou?
tak me napadlo zase neco jineho. vzit si velky kleste na draty a ty jednoduse ucvaknout a vytahnout z jedne strany.bylo by to pracny,ale ucinny.do der pak striknout PUR penu.v jednoduchosti je sila a krasa zaroven,ale ta prace i kdyz nekdy je to radost :-)
s tim heraklitem souhlasim,takto by to slo taky a levneji.Nevadi betonu, ked este nie je vyzrety, ze sa na druhy den betonuje dalej - to je lepsi reseni nez cekat 2-3 dny.v tomto pripade bych si dovolil i tvrdit,ze se ten beton spoji. pokud jsme s betonem cekali dele jak 3dny,jsou s tim dnes problemy,tam kde se to udelalo hned druhy den se problemy nevyskytuji.jedna se ale o stenu, ktera je venkovni,ne v pripade domu.s tim zkusenosti nemam,ale myslim,ze to bude podobne.
Myslim ze tie spony nie je mozne odtial vytahovat, z dovodu toho ze drzia vonkasi tazky heraklit a tym i omietku. Inak by drzal iba na polystyrene. Tie spony robia zhorsenie maximalne 9% (pri 4ks/m2 len 5%) co sa da lahko kompenzovat hrubsou izolaciou o 9%.
O spajanie betonu by som sa nebal, ved vsetky murovacie systemy sa spajaju. Nevadi ze tam bude technologicke prerusenie. Pokial to bude aj dostatocne vyarmovane odspodu az po vrch, nevidim najmensi problem. Je ale vhodne zadovazit si ponorny vibrator a kazdy ten pol meter vibrovat.
Podobny system vyraba i firma DCD IDEAL http://www.estav.cz/ideal/ Bohuzial nema dostatocnu prezentaciu na internete a na mail o cennik mi neodpovedali, takze tazko hodnotit. Velox sa vyraba v Rakusku urcite bude teda drahsi nez kopie vyrabane v Cechach.
velox se vyrabi v cechach (tedy na morave) a spony tam musite nechat, protoze drzi vnejsi polystyren a drevostepkovou desku, jinak spony jsou samozrejme zalite betonem a jsou na nich navarene kolme kusy dratu, ktere vymezuji bedneni pri betonazi tj. celkem 4 kolme draty, pricemz dva z nich jsou pak soucasti betonove steny, jinak zhorseni tepelneho odporu diky sponam je urcite do 10 procent nikoliv jak uvadi pan kocina 40 procent - to je nesmysl
To ano, to se dela, ale pouze zevnitr, aby to nebranilo treba oblozeni nebo prilepeni sadrokartonu, ale nijak to neresi ten tepelny most, protoze uriznete jen to co precniva bedneni, Zvenku bych to rozhodne nedelal protoze pak drzi deska a polystyren pouze "prilepene" na betonu a mohlo by to po par letech pri nejakem zatizeni povolit.
s tim betonem mate zrejme pravdu,jinak by vetsina staveb spadla.pri armovani je to o nicem jinem,my jsme ten beton,ale nearmovali,nebylo tenkrat cim. je to jen zkusenost z praxe.
Peter Kocina: neviem ako by ste tie draty vytahoval a hlavne ako zapenil PUR penou dierky po dratoch o priemere 4mm. Mne by stacilo spony matriet voskom alebo natiahnut na ne tenku buzirku, ktora by sa potom vytiahla. A zapenit dieru o priemere cca 1cm je realne
Daniel Eliasik: Citajte pozorne, napisal som pouzitie iba PPS z vonku a heraklit z vnutra(pripadne iba salung), cize zlozenie steny by bolo z vnutra von: omietka=2cm(sadrokarton),heraklit=3.5cm,beton=15cm,polystyren=30cm,tenko-vrstvova armovana omietka=6mm. Aby PPS neodskocil casom od betonu, bolo by ho vhodne perforovat tak ako to maju niektore dosky XPS. Ako podlozky by sa mohli pouzit dosky v kuse na celu vysku mura z vonku aj z vnutra. V podstate by sa vytvorila fixacia ako to je pozadovane v systeme MED alebo Tatramat2000. Popis presnejsie aky system vyraba firma DCD IDEAL
Ked sme my stavali budu, tak sme mali dosky prekladov zdrotovane a drot sme po zatuhnuti vytiahli bez problemov. Necakali sme vsak s vytahovanim dlhsie ako dva dni. Je ale pravda ze pouzite droty mali priemer cca 2mm. Spony by sa isto vytahovali lahsie- ak by boli rovne, bez vycnievajucich zakonceni.
presne takto to delam taky a jde to bez problemu.pokud jsou ty špony silnejsi,slo by to mozna hur,ale poradil bych si s tim.samozrejme by nesmeli mit tvar armovaciho zeleza,to by pak slo asi tezko.
Nestudoval som stavebnu technologiu a fyziku. Nemam ani peniaze a technicke zazemie na experimentovanie s novym stavebnym systemom. Neviem ako sa bude chovat vami popisovany system,pri vystavbe a zivotnosti. Neviem aku bude mat zivotnost zlepenie EPS s betonom (ci sa to napr, vplyvom rozdielnej dilatacie nebude casom odlepovat).Najdrahsiu cast kontaktneho systemu aj tak neusetrite (armovana stierka + vrchna omietka) Keby som sa rozhodol stavat z nezauzivaneho sytemu napr. Veloxu apod. urcite by som stravil zopar dni na stavbe,kde sa bude z neho prevadzat vystavba, aby som vychytal muchy pri vlastnej vystavbe. Nemam dostatok odvahy experimentovat s niecim uplne novym na vlastnu past, radsej sa poucim s chyb druhych.
Najdrahsiu cast kontaktneho systemu aj tak neusetrite (armovana stierka + vrchna omietka) - nejdrazsi cast ???? ja to vidim jako nejlevnejsi cast a dilatace bych se u tohoto systemu nebal.vzdyt tam bude minimalni rozsah teplot. jinak odkazy jsou od vas podnetne.dik,aspon to nemusim vyhledavat.nektere novinky me zajimaji i kdyz uz jsem pevne rozhodnut pro YTONG.
neslo o setrenie kontaktneho systemu (armovana stierka + vrchna omietka). To tam musi ist tak ci tak. Mne islo o to ze napr. p. Svancarek bude stavat z polystyrenovych tvarnic zalievanych betonom a potom ich este zateplovat 20cm PPS. Na vrch tak ci tak da armovanu uslachtilu tenkovrstvovu omietku. Tento system by usetril ceny za PS tvarnice. A zvysok systemu je ako velox, a ten je hadam uz dlhodobo odskusany v Rakusku aj Cesku. Zivotnost zlepenia PS a betonu: myslim si ze k vyraznej dilatacii tam nebude dochadzat, pretoze teplota interieru a tym aj betonu je takmer konstantna 20st. To stravenie zopar dni na stavbe, kde sa bude robit z veloxom, to by bolo urcite dobre.
Pan Jozef, premyslal som o vasej myslienke a prisiel som na to ze je to pomerne dobry napad. 10-25 cm EPS je pomerne dvrda nezlomitelna doska ktora sa da priamo pouzit na armovanie z vonkajsiej strany. Usetri sa jedna stiepkocementova doska.
Upevnovanie bednenia by prebiehalo tak,ze by sa tenkym viazacim drotom pripevnovala EPS doska cez rozperne armovanie k vnutornej stiepkocementovej doske. Droty by sa ovsem neskor nevytahovali,aby EPS bol kotveny aj mechanicky. Na upevnenie drotu do EPS sa pouzije z vonku pevny podkladny material, ktory sa neprebori do EPS.
Vyhodou je: Svojpomocna vystavba, lubovolna hrubka izolacie, lubovolna hrubka nosnej steny (armovanie ktore je nutne,este viac znizi staticku poziadavku na min. hrubku),len jedna stiepkocementova doska od lacnejsieho vyrobcu,usetrene lepidlo,kotvenie a praca na kontaktne zateplovanie.
hura, konecne som niekoho presvedcil, hadam si to dam patentovat :)). Nad kotvenim drotom som rozmyslal aj ja ale ako zavrtate do 25cm PS dieru o priemere 4mm? Urcite nie presne na hrubku dratu a potom tam vznikne vzduchova medzera ktoru tazko zapenite. Preto sa mi zda lepsie pouzit hladke spony o priemere 1cm , ktore sa potom vytiahnu a diery sa zapenia PUR penou. Mohkol by sa do takejto diery potom vlozit nejaky plastovy trn, ktory by nahradil kotvenie ale neprechadzal by celym prierezom PS ale iba do polovice. Trn by bol mensi ako diera a okolo neho by to bolo zapenene PUR penou. Co sa tyka styku PS a beton. Povrch PS by sa perforoval pomocou nahriateho perforovaneho valca, ktory by do povrchu vypalil male jamky. Spoje PS dosiek by bolo vhodne napero-drazku + zlepit PUR penou kvoli eliminacii spar, ktore tak ci tak vzniknu. Neviem ci by mi nejaky vyrobca bol ochotny vyrobit dosky z PS o hrubke 25cm s pero-drazkou. Aby sa nepreborilo kotvenie sponamy zo strany PS, tam by sa pouzila neprerusovana podlozka z dosky orientovana na vysku muru. Tak isto by to bolo dobre aj z vnutra. Akurat problem vidim s pivnicami pod urovnou terenu.
Drevostiepka, sryte debnenie OK. Ale robil som len pivnicu z 30cm hrubych salovaciek zalievanych betonom. a bola to syzifovska a draha robota, nikdy viac. Vela betonu, vela casu, furt zelezo a stavba nie a nie narast. Tvarnice su rychle a menej pracne.
