Poslední příspěvek od Lenka Enka: Každý je na to jinak citlivý. Jsou lidé, kteří bydlí u jaderné elektrárny Černobyl už desítky let a pojídají radioaktivní produkty. Já na elektrosmog citlivá jsem a je to celkem peklo. A nemůžu se skoro nikomu svěřit protože to medicína neuznává a já nechci být za blázna.
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Někdy mapy vyvolá i kondenzace par a stačí teplotní rozdíly v desetinách stupně kdy to kondenzuje a kdy ne. První obrázek je z nedostavěného domu nedaleko ode mne na fasádě z EPS a natažené tenké omítce s perlinkou. Nebylo to od deště. Druhý obrázek je od sousedů kde mají na XPS a EPS nalepený…
Poslední příspěvek od Lukáš Žáček: Výběr správného dodavatele je úplně zásadní, hlavně u industriálních oken, kde je kvalita klíčová. Na trhu je fakt hodně firem, ale spousta z nich slibuje hodně a pak dodá něco, co nestojí za nic. Doporučuju vybírat hlavně podle referencí a ověřených zákaznických recenzí, ať nekoupíš zajíce v…
Poslední příspěvek od Jiří K: Díky za rady pánové. Parozábranu ve zbytku domu použiji. V jednom pokoji kde jsem pospíchal a strop je už hotový to už nechám a snad to těch pár let přežije.
Poslední příspěvek od Jozef Homola: https://www.google.com/search?q=ruukki%2… Větrání střešního prostoru věnujte pozornost. Tím, že střecha má velký sklon tak je předpoklad dobrého gravitačního větrání
Poslední příspěvek od Petr Pro: Ten materiál opravdu nejde použít, je spíš na zateplení do podzemních garáží, takže myslíte od vrchu: vzduchovou mezeru, skelnou vatu, parozábranu a třeba nějaký podhled z palubek?
Poslední příspěvek od Jaroslav Dítě: K jakému kotli máte komín, že to potřebujete ucpat. Pokud se vám bude tvořit kondenzát, tak je potřeba ho z kotle odvést a pokud máte obavu ze zatékání do komína, tak dejte vhodnou stříšku na komín. Jinak vyrobit a nebo koupit gumovou zátku. Dalo by se ro i něčím zalít, ale nikdy nevíte kdy tu…
Poslední příspěvek od Josef Komný: A proč to prosím nevyjde v projektu, když to vyjde reálně? Resp. proč teda nenecháte udělat projekt tak, aby odpovídal budoucí realitě? Protože jinak budete mít projekt v rozporu s realitou, což samozřejmě generuje problemy se stavebním úřadem.
Poslední příspěvek od Nada Koutna: Dekuji za odpoved 😊
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Dívám se na přístroj v pokoji a ten ukazuje v místnosti ověřené hodnoty a to vlhkost 62,7% a teplotu 22.7°C. Považuji to za ideální stav jelikož venku zrovna trochu prší. Ještě ověřím vlhkost ze stanic v republice. EDIT Porovnáním v diagramu i-x máte v kubíku vzduchu méně vody než mám doma.…
Poslední příspěvek od jiří haberle: Jo tohle jsem viděl a je to v pohodě, je to ve veřejném prostoru a chodí tam po tom hodně lidi a nic to nedělá. Podsyp dlažby dát štěrky a nebo nějaký nenasákavý materiál aby to v zimě nemohlo pracovat vlivem mrazu a bude to věčný. Ono i to zabetonování bude určitě stačit. Autem na to nikdo…
Poslední příspěvek od Mirek Svejda: add 1) štěrk funguje jako primární hydroizolace tím, že brání vzlínání vody. Normálně se betonová drť používá na hrubé zaplnění prostoru. Pokud máte škváru, můžete ji použít na vyplnění mezer. Na to by měl přijít štěrk hrubší frakce. Po zhutnění se dává nějaká separační vrstva (geotextilie,…
Poslední příspěvek od Oktavián Chloupek: Pozdravuju vás. Stačí tram 80 x 80 x 1500 mm.
Ahojte, začátkem března jsme lili 4 - 4,5cm anhydritu anhylevel heat. Po 2 dnech odstraněn škraloup, pak větrání, vysoušeče, topná zkouška a cca. 3 týdny intenzivního topení do podlahy. Zapůjčeným měřákem z DEKu jsme naměřili zbytkovou vlhkost 0,3 %. Následně jsme vybrousili a za cca. 3 týdny…
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Ano, to vypadá na HEB nebo HEA a tam jsou široké a tlusté pásnice. Zvýšená únosnost je draze zaplacena hmotností. Například: HEB 200...61,3 kg/m ale vynikající kv. moment setrvačnosti průřezu...Ix=5700 cm4 HEA 200...42,3 kg/m a kv. moment setr. průřezu Ix=3690 cm4 pro porovnání: I 200...26,3…
Poslední příspěvek od tomm4 Tomaš: Pokud je pod betonem cihlová konstrukce a problém je jen na vnější straně vystavené dešti, jde pravděpodobně o degradaci krycí vrstvy kvůli vlhkosti a mrazu. Nejprve je potřeba odstranit veškerý nesoudržný materiál až na zdravý podklad. Cihly je vhodné nechat pár dní vyschnout, ideálně bez…
Poslední příspěvek od tomm4 Tomaš: Díky za připomínky. Izolace asi opravdu není nutná, pokud pod tím není nevytápěný prostor.. Kari síť by měla být cca ve třetině výšky betonu, s krytím aspoň 2–3 cm. Pomáhá roznést zatížení a snižuje riziko prasklin. Alternativně se můžeš udělat lehká konstrrukcei z profilů a OSB. Nižší výška,…
Poslední příspěvek od Jan Novotný: Nakonec jsem udělal celou koupelnu, tzn., všechny stěny i podlahu :)
Poslední příspěvek od Jana Machálková: Zdravím, já jsem z toho smradu už též oprávená. Je z polystyrenu. On zežloutne, když ho včas nezatáhnete lepidlem a pak to smrdí, když je venku teplo. Smrdí to pres fasádu a oknem letí do vnitř. V létě. V zimě to není cítit. Teď jsme dávaly nové okno a polystyren zatáhly lepidlem ( bez fasády)…
Poslední příspěvek od Jarda Nezbeda: Samozřejmě, izolaci i překlad.
Poslední příspěvek od Karel Novotný: Děkuji.
Poslední příspěvek od Aleš Krč: Dobrý den, řeším podobný problém jako vy – potřeboval bych poradit s vlhkostí, která proniká do nevětrané dvouplášťové střechy u „Šumperáku“. Zajímalo by mě, jaké řešení jste nakonec zvolil a zda se vám osvědčilo. Budu vděčný za jakoukoliv radu nebo možnost kontaktu. Děkuji, Aleš Krč, Pozořice…
Poslední příspěvek od Petr Toman: Důvod je jednoduchý - podlahové topení. Proto nemáme prkennou podlahu nebo jiný způsob suché skladby. Samozřejmě lze podlahovku udělat v suché skladbě, ale není to tak provozně efektivní jako "klasické" zalití do anhydritu/betonu.
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Podle mne by se to nemělo vůbec vázat na EPS a to jakýmkoliv zůsobem. Při nasněžení nebo závanu větru by se zatížení přenášelo do materiálu lehko stlačitelném a tudíž nějaká destrukce by se dala očekávat. Čím větší izolace, tím větší možná deformace při stejné zátěži. Nejlepší by bylo to co jsem…
Poslední příspěvek od Petr Kožený: Dobrý den, mnohokrát děkuji za Váš názor. Možná tl. jaklu 5mm bude až moc.
Poslední příspěvek od tomm4 Tomaš: Celkově je klíčové, aby ve všech oblastech byla správně udělaná ochrana proti vlhkosti, ale taky to nesmí být příliš utěsněné, aby konstrukce mohla "dýchat". Dřevovláknité desky to v tomto směru dost podporují, protože jsou paropropustné, takže ti pomohou s regulací vlhkosti.
Poslední příspěvek od Filip Patek: Je to subjektivni, to rozhodne uznavam ;-)
Poslední příspěvek od Mirek Svejda: Zbytečně to hrotíte. Na statiku to samozřejmě má vliv, ale zase ne tak moc, aby došlo k nějakým problémům. Něco jiného je, pokud stavíte patrový dům
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Pouze doplním. https://www.google.com/search?q=jak%20po…
Poslední příspěvek od jiří haberle: Taky jsme to kdysi počítal a měřil, potom jsem to objednal, nějaký materiál jako rezervu, vybetonovalo se a zbylý materiál jsem si dal někam kde mi nepřekážel a čas jsem ho zpracoval, písek, cement, štěrk, to se kolem baráku nikdy neztratí. Ono je lepší mít toho víc než ke konci betonováni zjistit…
Poslední příspěvek od Filip Patek: 4 cm je dost, ale nevadi to, okno nevypadne, naopak. Pasky jiste doporucim a take udelat osteni XPSkem. Pomuze to proti uniku tepla.
Poslední příspěvek od Mirek Svejda: Ono je problém i najít ceny a dodavatele
Poslední příspěvek od Petra Ivanová: Děkuji za odpověď.
Poslední příspěvek od Lenka Stara: dobrý den, měla bych podobný dotaz. Také máme sedlovou střechu, ale bez přesahu a fasada bez venkovní izolace. Co by bylo vhodné použít pro "zakončení" z vnějsí strany vaty? nevím jak lépe to napsat? EPS? OSB?
Poslední příspěvek od Filip Patek: Zalezi, kolik toho je. U mensich akci to sam delam tak, ze to nalozim na karu za auto a sam odvezu do sberneho dvora. U vetsich si objednam kontejnery, ktere mi pristavi k danemu objektu.
Dobrý den, započal jsem jako investor s realizací záměru postavit si RD (Nová Ves nad Nisou). Úvodem chci zajistit inženýrsko-geologický průzkum pozemku, má prvotní motivace byla si jej zajistit předtím, než finalizuji koupi pozemku, jelikož se pozemek nachází zčásti v dosti podmáčeném území,…
Poslední příspěvek od Tomaš Vaněk: pokud vidím správně tak vidím staré město ve Val. Kloboukách. Někdy tam chodím. Dům se nachází taky ve Val. Kloboukách
Poslední příspěvek od PUT012: Dobrý den. A jak je to s armováním vodorovnou ocelovou výztuží? Dělá se hmoždinkový spoj nebo se "roxor" přeruší a vzniknou samostatné železobetonové bloky?
Poslední příspěvek od Michal Michal: Jj, tak to chci udělat .ocelovou patku sloupku zabetonovat do betonového lože 800 x 400 x 400. Vaše varianta je pohledově lepší, ale u nás pohled nemá cenu řešit.
Poslední příspěvek od Jan Němec: a v čem je rozpor.. LPS IV je stavba bez osob, RD bych tam nedával, teda pokud v něm chcete bydlet. .. to dávám do LPSIII. A podle toho se řeší ochrany a hromosvod. pokud jej někdo zařadí objekt špatně, aby ušetřil na hromosvodu a ochranách, je to jeho věc a jeho zodpovědnost.. i investor mi to…
Poslední příspěvek od tomm4 Tomaš: Za mně pohodě, ale hlídej tu vlhkost a podlaha by asi zasloužila nějaký zásah, i kdyby to mělo být jen něco na rychlo.
Poslední příspěvek od Mirek Svejda: Pro jistotu opakuji. Pokud má být na půdě záklop, je nezbytné dát na stranu interiéru parotěsnou folii. Možná stačí na straně interiéru parobrzda tvořená kvalitními OSB deskami pero drážka (TOP Edger) spoje přelepené páskami a navíc natřené minimálně latexem. Paropropustnost takové desky je kolem…
Poslední příspěvek od Filip Patek: Tak 100% jistota to neni, to jiste ne, ale je to lepsi, nez nic.
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Něco o růstu plísní jsem si nastudoval. Nelépe se jim daří při asi 70 až 80%-ní vlhkosti. Na úplně mokrém nerostou. Důležitá je i další podmínka a to pohyb vzduchu. Nehybný vzduch podporuje růst. Navíc pohyb vzduchu podporuje desorpci povrchu dřeva. Ovšem platí, že při vlhkém okolí je sorpce…
Poslední příspěvek od Filip Patek: Dekuji za starost o muj spanek :) Kdyz uz poucujete o s a z, naucte se sam cesky, dekuji.
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Těch možností jak to vyřešit je mnoho. Nevím co myslíte pod pojmem chování oceli a dřeva při změnách teploty. Pokud má tazatel v místě přístup ke trámům jak zespoda tak shora může použít jak pásovinu, tak prolamovaný nosník. Prolamované se vykrojí z jednoho profilu a pak se posunou o půl rozteče…
Poslední příspěvek od Zdenko Farský: Ano, jde to, ale pozor na základy. Nesmí se podkopat, to by mohl být problém. Určitě řešit hydroizolaci a odvodnění, aby se nedostávala vlhkost dovnitř. Nejlepší je nechat to zkontrolovat statikem.
Poslední příspěvek od Zdenko Farský: Jo, přesně tak, to dotažení na max není ideál.. Montážníci většinou nechávaj šrouby trochu „na volno“, aby to okno mělo ten minimální pohyb, co potřebuje. Je to spíš o tom najít správnou rovnováhu. Držet okno pevně, ale ne úplně zabetonovaný. Montážní normy to taky doporučuj, aby šrouby nebyly…
Poslední příspěvek od Jozef Homola: Ten půdní prostor nebyl větrán a tak tam docházelo ke "kondenzaci" a o tom svědčí ty mapy. Ovšem ne k takové kondenzaci jako nastane na nesavém povrchu. U omítek a dřeva když v mezní vrstvě vzduchu (cca 1 mm ale i více) se tento ochladí (od studeného povrchu) a blíží se bod kondenzace…
Poslední příspěvek od Mirek Svejda: Proč tak složité a draho? Napříč bych dál obyčejné fošny na stojato. Spojoval bych to tak že bych našroubovat do křížení kusy nařezaných latí (střešní latě). Pak bych to prošel a vyklinkoval bych případné mezery
Vyberte způsob sdílení
