Diskuse ke článku: Konference Trendy evropské energetiky

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Konference Trendy evropské energetiky

Reklama

Redakce @redakce před 9 roky

Diskuse ke článku: Konference Trendy evropské energetiky

Plné znění článku: Konference Trendy evropské energetiky

Anotace článku: Dne 11. 11. 2014 se v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze konal již 5. ročník mezinárodní konference Trendy evropské energeticky, a to za účasti významných českých i zahraničních hostů ze 14 států.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal

Nemáte pravdu , zákon zachování energie platí všude na světě , Dánsko má jednu z největších spotřeb ropy…

před 9 roky

VK Vladimír Křen @vladimir.kren

Nezlobte se ale zatím jste nic neřekl. Dejte nějaký návrh jak si to představujete.

před 9 roky

JN Josef Novák @josef.novak269

Jste názorný příklad chyby v logice, kdy se řešení (základní zatížení, pološpičkové a špičkové zdroje) problému (dost…

před 9 roky

13 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

SE Stefan Energy @stefan.energy před 9 roky

Výpočet spalného tepla vody:

Hustota kyslíku 1,429 kg/m3

Hustota vodíku 0,0899 kg/m3

Vodík spalné teplo 33,3 kWh/kg

Sloučením H + O v poměru vody (1+1)+1 m3 získáme: 3 m3 plynné směsi H2O o hmotnosti 0,0899 kgH+0,0899 kgH +1,429 kg O = 1,6088 kg

Litr vody má hmotnost 1 kg, v jednom litru vody je tedy obsaženo:

Kyslíku: 1,4290 děleno 1,6088 = 0,88823 kg
Vodíku: 0,0899 děleno 1,6088 = 0,05588 kg vodíku x 2 molekuly = 0,11176 kg
0,11176 kg vodíku má při výhřevnosti 33,3 kWh/kg obsah energie 3,72 kWh

Závěr:

Při rozložení jednoho litru vody získáme směs plynů H2+O, která při sloučení uvolní energii v hodnotě 3,72 kWh

Zjednodušeně: Voda má výhřevnost 3,72 kWh/kg

Jedna přeložená info z Xogen Hydrogen uvádí že z 1 litru vody získáme 1255 litrů vodíku a 615 litrů kyslíku= 1,870 m3

Pokud vezmeme v úvahu předchozí výpočet tak z 1,6088 kg vody získáme
2019 lt. vodíku a 989 lt kyslíku = 3,008 m3směsi plynů

Kontrola prokázala, že se hodnoty neliší a z jednoho rozloženého litru vody spálením (sloučením zpět na vodu) získáme 3,72 kWh tepelné energie.
Jeden m3 směsi plynů H2O má výhřevnost 2,98 kWh

Výpočet potřebného množství směsi pro chod motoru
(Favorita obsah 1300cm3):

Při využití směsi plynů pro pohon motoru je jiná situace. Nejedná se o prosté spálení ale o explozi (imlozi?) při velmi malém obsahu námi vyrobené směsi vodíku se vzduchem (uváděná výbušnost směsi je 4,5-75 %)

Příklad výpočtu:
Pokud chceme použít motor pro výrobu elektřiny, stačí přetočit asynchronní motor s kotvou na krátko o počet otáček které mu chybí do 3000/min. (dáno 50 Hz v síti). Např. el.mot který má výkon 5,5 kWh a 2850 ot/min. při násilném přetočení na 3150 ot/min. začne dodávat elektřinu zpět do sítě. (info z netu o malých vodních elek-trárnách). Pokud použijeme el.mot. s vlastním buzením, tak získáme velice jedno-duchou elektrocenrtálu např, na chatu, chalupu a nakonec proč ne, i pro elektrokotel v našem rodinném domku !!!

Výpočet množství kyslíkovodíkové směsi pro pohon:

Kdysi jsem do fóra uveřejnil tento výpočet s hodnotami že z 1 litru získáme 1234 litrů vodíku a 604 litrů kyslíku, je to o něco málo méně než uvádí Xogen..

Na jednu ot.klikovky potřebuji obsah dvou válců tj.750cm3 x 3150 ot./min = 2362500 cm3= 2, 3625 m3 směsi H2+O se vzduchem.

Víme, že vodík je výbušný se vzduchem od 4% do 75% objemu, s kyslíkem do 95%. Protože přisáváme vzduch a ta trocha kyslíku výhřevnost naší směsi tak moc neovlivní, uvažujme že se nám podaří seřídit motor směrem k dolní hranici výbušnosti s cca 12% námi vyrobené směsi (zde se jedná o odhad)

V tom případě potřebujeme do motoru vyrobit a dodat za jednu minutu 12 % z celkového množství 2,3 m3 = 0,2835 m3 kyslíkovodíkové směsi = 283,5 litrů/min.

Toto je hodnota pro max.výkon, pro zvýšený výkon na pohon elmotoru odhaduji min. množství námi vyrobené směsi na 100 litrů/min.

Pokud z 1 litru získáme 1234 litrů vodíku a 604 litrů kyslíku tak prostým dělením 283,5/1838 lt/min. zjistíme, že pro max. výkon

potřebujeme rozložit v našem vyvíječi cca 1,5 dcl vody za minutu.

Úvaha na konec:

při použití motoru jako stacionelního pro výrobu elektřiny nejsme vázáni na napětí 12 V a relativně nás netíží ani příkon našeho vyvíječe. Když se nám podaří vyrobit těch cca 300 litrů směsi/min. z příkonem do 1000 W, tak nám z výkonu as.elmotoru o 5,5 kW ještě zbývá pro elektrokotel cca 4000 W na topení (500 W odhaduji ztráty). Tento výkon můžeme cpát do nějaké akumulační nádrže (jako zdroje tepla) po dobu 24 hod. a máme vystaráno. 96 kW/24 hod. tepelné energie pro dobře zateplený dům bohatě dostačuje.

Výkony elektród

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 9 roky

SE Stefan Energy @stefan.energyCo tím chce autor říci?

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 9 roky

Z článku je vidět , že míra nekompetence je v energetice stále na vzestupu. Energetika většiny států evropské unie je postavená na zelené ideologii a s ní také padá. Představa že plánované neefektivní úspory jsou to pravé je k smíchu , protože ty úspory někdo zaplatí tím se zvedá cena zboží a snižuje míra bohatsví ve společnosti. Stejná hloupost je i to že autobaterie bude zálohovat dům, při ceně 200 000 kč za 20 kWh baterii s životností 2000 cyklů se dostáváme k ceně 5kč za zálohu 1 Kwh + cena el. energie x 1,25 což jsou celkové ztráty z nabíjení , vybíjení a transformace energie celková cena proto bude mezi 10 a 11 kč za kWh. Tohle tvrzení vypustil nějaký zelený mužík a další co mají hlavu k tomu aby jim nepršelo do krku, to po něm papouškují. A konečná perla , že jaderné energetika není domácí a nevede k energetické bezpečnosti dává celému článku korunu.

JN Josef Novák @josef.novak269 před 9 roky

Musíme se rozhodnout, jestli je lepší mít ekonomiku založenou na "chytrých hlavách a zlatých rukách" nebo na levné energii, která akorát svádí k plýtvání.
Pokud se nepletu, tak onem zpracovatelský průmysl tvoří jednotky procent HDP.
Souhlasím s nadáváním na klasický "odezdikezdismus".
Pokles spotřeby elektřiny se reálně děje v Česku, děje se v Německu a EU, děje se v USA i Japonsku. Když by stát chtěl, tak se dá dosti urychlit.
Polovina hnědouhelné elektřiny je exportní (s minimálním ziskem) a zároveň budou přidružené lomy do 10-15 let vytěžené. Nebylo by rozumnější vyrábět polovinu elektřiny 2x tak dlouho? Nebo už se považuje za jisté posunování územních limitů?
Výroba uhelné elektřiny v Německu letos prudce klesla, za prvních 10 měsíců tohoto roku to dělá -16,4 TWh elektřiny, nejméně od roku 1990. Británii padá na hlavu energetika postavená na levném plynu ze Severního moře, které už mají dost vytěžené.
Úspora 48 PJ zateplováním budov lze určitě dosáhnout. Ale je třeba si uvědomit, že se aktuálně vyváží 60 PJ v elektřině. Pokud by se omezila výroba elektřiny z hnědého uhlí, tak se ušetří okolo 150-180 PJ primární energie (10% české spotřeby). Je to jen otázka jednoho administrativního rozhodnutí.

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 9 roky

JN Josef Novák @josef.novak269Kromě uhlí a jádra není žádný dostupný zdroj, který by mohl reálně pokrýt naši spotřebu při přijatelné ceně energie. Pokud máte spotřebu 1600 PJ - Naše hrubá spotřeba těžko to zle něčím nahradit. Zateplování domů je 2 sečné, pokud se například zateplí sídliště připojené na kogenerační výrobnu - typicky teplárnu nebo elektrárnu což je u nás standart , nevede to k takové úspoře , protože poklesne účinnost zdroje vytápění o tuto částku vzroste cena tepla pro obyvatele a jejich jako- by výhodná investice se změní na nevýhodnou , lidé si naivně myslí že ještě že zateplovali , jinak by se dnes při nových cenách nedoplatili , jenže chyba lávky k tomu zdražení by právě v takové míře nemuselo dojít.

Pokud se podíváme na ČR z energetického hlediska , pak naše spotřeba primárních paliv nebude příliš klesat možná poroste. Ono to vypadá divně přes všechny ty úspory , jenže výroba el. energie bude za nějakých 10 let na maximu své efektivity , pak se to překlopí k jaderné energii, protože jinou nemáme , JE mají velké ztráty a část CZT se kvůli nedostatku uhlí. rozpadne a tím opět vzrostou ztráty při výrobě el. energie, které jsou zásadní. Co je nějakých 50 PJ úspor , když celkové ztráty jsou řádově 600 a porostou ?. Je samozřejmě i otázka současných výpočtových pravidel, která nejsou reálně nastavena, ale to je věc jiná. Píšu to proto ,že spoléhání na úspory je ošidné a představa ,že se u nás bude něco vymýšlet, protože jsme nejchytřejší a někde jinde to budou s velkou spotřebou energie pro nás vyrábět je nereálná. Čím více se bude automatizovat výroba tím více se bude projevovat rozdíl cen energií v jednotlivých státech. Země bez levné energie bude ve značné nevýhodě a projeví se to v životní úrovni obyvatel, protože čím více za energii tím méně na mzdy a když bude v automatizovaných výrobách lidí málo , tak to bude hodně.