Automatická regulace boileru

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 13.11.2012 08:36
uživatel: 111240


Rok jsem vymýšlel a testoval automatický PWM regulátor který drží maximální výkon , pro kombinovaný ohřev vody v boileru z Dražic OKFE AC/DC 160 - 2kW , Již mám plně funkční regulátor s 99% účinností nezávislý na zatížení , počet panelů 235W 2 - 10 do 400V DC. Není problém měnit napětí , jen je potřeba dbát bezpečnosti. Osvědčilo se počítat nejlepší účinnost 4 ohm na panel 235W , pro 8p. 32ohm a minimální napětí na článku 24V. Pro ověření zařízení připojte doutnavku 230V na těleso , ta již při 1W bude svítit.
Všechny schémata jsou prakticky ověřeny a zařízení je velice stabilní .
27.7 2014
Doplňuji: O bezpečnost a spínání se stará originální zapojení boileru OKFE AC/DC 160 - 2kW

Profi zařízení :
http://i2.eva.cz/eva/files/6/1/9/ed534bcbd9652aa002e7e81616b84dcd.pdf

AC verze je ve finální verzi, začínám pracovat na remake DC

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Miloš Stuchlík17.12.2014 13:42
petr stejskal26.11.2014 16:55
petr stejskal26.11.2014 16:52
petr stejskal26.11.2014 16:52
petr stejskal26.11.2014 16:52
Josef Roďan17.09.2014 12:52
Jiri Scheuer28.07.2014 09:15
Jiří Oplocký28.07.2014 07:04
Jiri Scheuer27.07.2014 23:09
Petr Zíka16.07.2014 19:55
Tomáš tom16.07.2014 12:57
Filip Novotný15.07.2014 16:55
inžinier palynko04.05.2014 12:50
raketak raketakk04.05.2014 12:09
inžinier palynko04.05.2014 11:20
raketak raketakk03.05.2014 23:00
inžinier palynko03.05.2014 17:28
raketak raketakk03.05.2014 16:06
raketak raketakk03.05.2014 15:18
Petr Zíka03.05.2014 13:47
raketak raketakk03.05.2014 03:26
inžinier palynko27.11.2013 19:37
Petr Wolf24.10.2013 23:52
Jiří Oplocký17.07.2013 06:53
inžinier palynko16.07.2013 21:47
Pavel Pabista15.07.2013 12:12
Petr sykora02.07.2013 19:22
Tomáš tom02.07.2013 18:45
inžinier palynko02.07.2013 08:31
Petr sykora02.07.2013 01:08
Tomáš tom01.07.2013 22:50
inžinier palynko01.07.2013 21:48
inžinier palynko01.07.2013 13:26
Petr sykora01.07.2013 13:16
Petr sykora01.07.2013 13:14
inžinier palynko01.07.2013 10:47
Tony Malecký01.07.2013 09:36
Petr sykora01.07.2013 02:36
Tomáš tom30.06.2013 20:53
Pavel Pabista29.06.2013 18:20
inžinier palynko29.06.2013 15:48
inžinier palynko27.06.2013 16:08
Pavel Pabista27.06.2013 15:59
inžinier palynko27.06.2013 12:29
Jiří Oplocký27.06.2013 09:21
inžinier palynko27.06.2013 09:05
Pavel Pabista27.06.2013 08:35
Jiří Oplocký26.06.2013 20:02
inžinier palynko26.06.2013 19:40
Jiří Oplocký26.06.2013 19:15
inžinier palynko26.06.2013 16:19
Jiří Oplocký26.06.2013 14:44
inžinier palynko26.06.2013 12:15
Pavel Pabista26.06.2013 12:02
Petr sykora26.06.2013 11:55
Jiří Oplocký26.06.2013 10:15
Pavel Pabista26.06.2013 10:01
inžinier palynko26.06.2013 09:22
Pavel Pabista26.06.2013 08:31
Jiří Oplocký26.06.2013 06:53
Petr sykora26.06.2013 00:17
inžinier palynko25.06.2013 23:25
inžinier palynko25.06.2013 23:18
Petr sykora25.06.2013 23:12
inžinier palynko25.06.2013 20:52
Pavel Pabista25.06.2013 20:41
inžinier palynko25.06.2013 19:31
Pavel Pabista25.06.2013 18:02
Pavel Pabista25.06.2013 18:01
Jiří Oplocký25.06.2013 16:36
inžinier palynko25.06.2013 16:18
Pavel Pabista25.06.2013 15:59
inžinier palynko25.06.2013 14:30
Pavel Pabista25.06.2013 14:21
Pavel Pabista25.06.2013 14:19
inžinier palynko25.06.2013 13:33
Jiří Oplocký25.06.2013 13:29
inžinier palynko25.06.2013 13:09
Jiří Oplocký25.06.2013 12:36
inžinier palynko25.06.2013 12:27
Pavel Pabista25.06.2013 11:55
Jiří Oplocký25.06.2013 11:04
Pavel Pabista25.06.2013 10:17
Jiří Oplocký25.06.2013 09:19
Pavel Pabista25.06.2013 08:37
inžinier palynko24.06.2013 11:15
Pavel Pabista24.06.2013 10:32
inžinier palynko19.06.2013 13:07
Pavel Pabista25.05.2013 10:17
Marek Svoboda23.05.2013 22:32
Pavel Pabista23.05.2013 10:18
Pavel Pabista21.05.2013 13:48
inžinier palynko21.05.2013 13:03
Pavel Pabista21.05.2013 12:43
inžinier palynko21.05.2013 12:10
Pavel Pabista21.05.2013 11:53
Marek Svoboda21.05.2013 11:22
inžinier palynko21.05.2013 11:10
Pavel Pabista21.05.2013 10:37
petr kocina20.05.2013 17:57
inžinier palynko20.05.2013 11:31
Tomáš Tomáš20.05.2013 10:23
Laďa Jaskva20.05.2013 10:16
Tomáš Tomáš20.05.2013 09:32
Laďa Jaskva20.05.2013 09:13
Tomáš Tomáš19.05.2013 23:11
Laďa Jaskva19.05.2013 10:20
Petr Novák19.05.2013 07:51
Pavel Pabista17.05.2013 08:19
Marek Svoboda16.05.2013 22:41
Pavel Pabista16.05.2013 21:43
Marek Svoboda16.05.2013 19:12
inžinier palynko16.05.2013 13:59
Pavel Pabista16.05.2013 13:43
Marek Svoboda15.05.2013 23:24
Pavel Pabista15.05.2013 13:01
Marek Svoboda15.05.2013 10:30
Pavel Pabista15.05.2013 09:49
Marek Svoboda14.05.2013 22:30
pan Tumus25.03.2013 21:58
Pavel Pabista25.03.2013 19:52
inžinier palynko25.03.2013 18:48
Jiří Oplocký25.03.2013 18:43
inžinier palynko25.03.2013 17:53
inžinier palynko25.03.2013 17:49
Jiří Oplocký25.03.2013 17:41
Pavel Pabista25.03.2013 17:20
inžinier palynko25.03.2013 15:22
inžinier palynko25.03.2013 14:29
Jiří Oplocký25.03.2013 14:02
inžinier palynko25.03.2013 13:50
Laďa Jaskva25.03.2013 13:40
inžinier palynko25.03.2013 12:46
Pavel Pabista25.03.2013 12:13
Jiří Oplocký25.03.2013 12:03
inžinier palynko25.03.2013 11:39
Pavel Pabista25.03.2013 11:21
inžinier palynko25.03.2013 10:45
Pavel Pabista25.03.2013 10:08
inžinier palynko25.03.2013 09:48
inžinier palynko25.03.2013 09:20
Jiří Oplocký25.03.2013 08:55
Pavel Pabista25.03.2013 08:38
inžinier palynko25.03.2013 00:32
Milan milhavti24.03.2013 20:47
Pavel Pabista24.03.2013 18:12
Milan milhavti24.03.2013 16:17
inžinier palynko24.03.2013 14:37
Laďa Jaskva24.03.2013 14:25
inžinier palynko24.03.2013 13:54
inžinier palynko23.03.2013 22:04
Jiří Oplocký23.03.2013 21:32
Laďa Jaskva23.03.2013 21:29
Milan milhavti23.03.2013 21:11
inžinier palynko23.03.2013 21:09
Jiří Oplocký23.03.2013 21:02
inžinier palynko23.03.2013 20:54
Jiří Oplocký23.03.2013 20:53
Milan milhavti23.03.2013 20:47
inžinier palynko23.03.2013 20:13
Jiří Oplocký23.03.2013 20:03
Laďa Jaskva23.03.2013 19:32
Jiří Oplocký23.03.2013 19:13
inžinier palynko23.03.2013 18:44
Jiří Oplocký23.03.2013 18:31
inžinier palynko23.03.2013 18:14
Jiří Oplocký23.03.2013 17:37
inžinier palynko23.03.2013 16:57
Karel Cichra18.03.2013 14:16
Karel Mekta18.02.2013 15:54
Pavel Pabista17.02.2013 08:23
Petr sykora16.02.2013 17:22
Petr sykora16.02.2013 17:06
Petr sykora16.02.2013 17:02
Jiří Oplocký16.02.2013 16:56
Pavel Pabista16.02.2013 13:19
Jiří Oplocký16.02.2013 12:13
Pavel Pabista16.02.2013 11:17
Marek Svoboda13.01.2013 19:59
Marek Svoboda13.01.2013 19:53
Jiří Oplocký13.01.2013 18:19
Pavel Pabista13.01.2013 11:10
Tomáš tom12.01.2013 22:00
Pavel Pabista11.01.2013 16:14
Milan milhavti11.01.2013 15:55
Pavel Pabista11.01.2013 14:34
Pavel Pabista11.01.2013 13:47
Pavel Pabista11.01.2013 13:31
Tomáš tom11.01.2013 12:50
Marek Svoboda11.01.2013 11:05
Marek Svoboda11.01.2013 10:22
Marek Svoboda11.01.2013 09:28
Petr Stávek11.01.2013 09:05
Pavel Pabista10.01.2013 19:54
Marek Svoboda10.01.2013 19:47
Petr Stávek10.01.2013 19:38
Marek Svoboda10.01.2013 16:50
Pavel Pabista10.01.2013 16:26
Petr Stávek10.01.2013 16:20
Pavel Pabista10.01.2013 16:00
Marek Svoboda10.01.2013 14:57
Pavel Pabista10.01.2013 14:47
Marek Svoboda10.01.2013 12:51
Jiří Oplocký10.01.2013 11:22
Marek Svoboda09.01.2013 15:31
Tomáš Tomáš26.11.2012 21:11
Jiří Oplocký26.11.2012 06:19
Tomáš Tomáš25.11.2012 23:08
Jiří Oplocký25.11.2012 19:32
Tomáš Tomáš25.11.2012 14:54
Jiří Oplocký25.11.2012 10:35
Tomáš tom25.11.2012 08:33
Pavel Pabista25.11.2012 08:32
Pavel Pabista24.11.2012 20:50
Pavel Pabista24.11.2012 14:34
Tomáš tom24.11.2012 11:14
Jiří Oplocký24.11.2012 09:39
Pavel Pabista24.11.2012 09:14
Jiří Oplocký23.11.2012 09:26
Pavel Pabista23.11.2012 09:07
Jiří Oplocký23.11.2012 06:43
Tomáš tom22.11.2012 21:36
Pavel Pabista22.11.2012 13:58
Jiří Oplocký19.11.2012 21:20
Pavel Pabista19.11.2012 20:46
Jiří Oplocký18.11.2012 08:46
Tomáš tom17.11.2012 21:21
Jiří Oplocký17.11.2012 10:01
Tomáš tom15.11.2012 18:30
jan vrbinak15.11.2012 17:03
Tomas Ponic14.11.2012 17:10
Jiří Oplocký14.11.2012 07:49
Tomáš tom13.11.2012 18:11

Příspěvky
Autor: petr stejskal
Datum: 26.11.2014 16:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118058
reakce na ...
Dobrý den, Vaši diskusi jsem našel při hledání stejného problému - mohl by jste mi poslat prosím schema jak na AC verzi tak na původní DC verzi? e-mail: Předem děkuji

Autor: petr stejskal
Datum: 26.11.2014 16:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118058
reakce na ...
Dobrý den, Vaši diskusi jsem našel při hledání stejného problému - mohl by jste mi poslat prosím schema jak na AC verzi tak na původní DC verzi? e-mail: Předem děkuji

Autor: petr stejskal
Datum: 26.11.2014 16:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118058
reakce na ...
Dobrý den, Vaši diskusi jsem našel při hledání stejného problému - mohl by jste mi poslat prosím schema jak na AC verzi tak na původní DC verzi? e-mail: Předem děkuji

Autor: petr stejskal
Datum: 26.11.2014 16:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118058
reakce na ...
Dobrý den, Vaši diskusi jsem našel při hledání stejného problému - mohl by jste mi poslat prosím schema jak na AC verzi tak na původní DC verzi? e-mail: Předem děkuji

Autor: Josef Roďan
Datum: 17.09.2014 12:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117338
reakce na ...
Dovoluji si vás požádat o schéma vašeho regulátoru pokud je to možné e-mail .Děkuji.

Zdroj: http://forum.tzb-info.cz/123674-automaticka-regulace-boileru/vsechny-prispevky#text2

Autor: inžinier palynko
Datum: 27.11.2013 19:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
Nejak je tu ticho tak jeden obrazok......

Autor: Karel Mekta
Datum: 18.02.2013 15:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100707
reakce na ...
Toto jsem vyřešil jednoduše spínacíma hodinkama aby se nahříval jen přes den.

Autor: Karel Cichra
Datum: 18.03.2013 14:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112247
reakce na ...
Dobrý den,
řešení spínačkama naní dostatečné. V případě, kdy není dostatečný výkon FVE, tak dochází k nákupu el. en. ze sítě.
lápe je řešit zařízením, které pomocí PWM propustí do bojleru jen tilik, kolik je přebytek FVE. PWM drží celkovou soustavu mírně v přebytku. Použitelné to je bez ohledu na to, zda je levný nebo drahý tarif. Použil jsem wattrouter. od solarcontrols.cz. Funguje super. Dá se i najít více podobných zařízení.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 16.02.2013 11:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Sleduju jak se vám tu neustále mění schema - napřed tam byl jeden MOSFET, pak se místo něj objevil IGBT, a teď se tam vrátil zase zpátky ten původní MOSFET, ovšem pro jistotu hned dva paralelně...? Válčíte se ztrátami nebo co je důvodem pokusů se spínacím prvkem? Všiml jsem si totiž na fotkách celkem brutálních chladičů, těžko odpovídajících na vámi počítanou (očekávanou) ztrátu kterou tam při cca 50Hz můžete mít, tedy lépe řečeno mohl byste mít - jenže, budič MOSFETU (dnes už dvou MOSFETU) by musel vypadat naprosto jinak. Hřeje se to nebo ne? Já soudím že ano a to stylem, že stále řešíte ztráty vodivé (na Rdson) a přidáváte prvky, jenže ty jsou naprosto nepatrné (a pak jsou i nesmysl ty dva MOSFETY paralelně), zato ztráty spínací vám teď už určitě dominují - i při 45Hz nebo kde vám to běží. Proboha proč tedy nezměníte řízení tranzistoru, jen tam sázíte další. Malá nápověda - odpor 1kOhm tam je proboha k čemu???!!! Máte tu čest s celkem velkým prvkem, tohle není tranzistor na 100mA a jeho parametry tomu odpovídají. Millerova kapacita ... - vždyť do jeho gate potřebujete ve špičce procpat nejméně 1A Ne-li radši 3A) má-li to mít nějaký tvar, jinak to spínání bude trvat celou věčnost a jestliže na tom visí těleso 24ohm které si tranzistor pěkně pomaličku protáhne přes celých 200V, samosebou se hřeje. A rozepnutí též. Dále jsem si všiml přidané tlumivky v sérii s tělesem, ta je tam k čemu? Její smzsl mi totiž unikl. Nestačí parazitní indukčnost tělesa samotného že přidáváte?

Promiňte že to kritizuju, ale už jsem se ozvat fakt musel. Vydal jste se totiž úplně nešťastnou cestou a snížení ztrát na prvku byste měl zrealizovat naprosto jinak než že je budete paralelizovat. Tenhle tranzistor to zvládne i jeden, druhým jen dále přizatěžujete již nyní nešťastný budič :-)

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 16.02.2013 12:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
IGBT měl velkou ztrátu 13W při 8A proto ten chladič , pokud není aktivní chlazení musí být větší chladič , MOSFET je vhodnější a dva jen pro případ zkratu , když někdo měří napětí ampérmetrem aby odešla pojistka pokud není rychlá a ne tranzistor , zapojení zůstává stále stejné , jen doplňuji požadavky uživatelů , vše je měřeno osciloskopem , pokud jste někdy pracoval s MOSFET tak k úplnému otevření gate potřebujete min 10V a několik mikroampér , to vše obvod dodržuje. Zaručuji vám že pokud není MOSFET plně otevřený tak se prorazí , a obvod nebude fungovat , tlumivka jen pro omezení zkratového proudu.

PS: uvědomte si že obvod pracuje s 2000W , podobné zařízení např měniče potřebují 10x větší chladič , není problém to udělat tak složité , že to již amatér nezvládne , já ale šel opačným směrem , jeden tranzistor MOSFET samozřejmě stačí , a teplota na něm nepřesáhne 40° , jenže je potřeba i ochránit obvod proti zkratu na výstupu, t

Autor: Pavel Pabista
Datum: 16.02.2013 13:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Mno - já už radši snad mlčím... Až budete ve svých dalších zařízeních spínat stejné či radši ještě větší MOSFETY (tento je s Ciss 7.5nF jeden - a to jsou zde dva paralelně) krmené z operáku s meyním výstupním proudem 20mA nebo kolik ještě přes kilový odpor přes půl desky a budete spokojen s konstatováním, že máte dimenzováno náležitě neb do hradla přeci žádný proud neteče, zkuste si prostudovat malinko teorie. Například zde: http://www.ti.com/lit/ml/slup169/slup169.pdf

Třeba vás tam něco trkne a třeba vám z toho vyjde nějaká vhodná úprava v zapojení. Já se snažil cosi napovědět, ale evidentně se to minulo účinkem. Tlumivku cestou už komentovat nebudu - asi vám fakt něco řeší... :-)

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 16.02.2013 16:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
S 1K to funguje bezproblému do 16kHz , - to nikomu nebrání tam dát klidně 5 Ohm , v zapojení to nebude mít vliv , odběr obvodu je stále stejný , max 1.5ma - odzkoušeno.

http://stepa.wz.cz/index.php?page=PWM
http://www.mtbbus.cz/basic/pwm-reg1.htm
http://www.stavebnice.postreh.com/select.php?link=PT016

Autor: Petr sykora
Datum: 16.02.2013 17:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Tady to bude kvůli tomu, aby T1 nezkratoval výstup z LMka, to je rozdíl.

Autor: Petr sykora
Datum: 16.02.2013 17:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Však v tom prvním odkazu to máte napsaný, že s 1k ten mosfet pracuje zbytečně ve spojitým režimu.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 17.02.2013 08:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
No však jo samozřejmě že je to spínaný blbě - se podívejte kde se p. Oplocký inspiroval, všecko chápu jako k sobě nesouměřitelný věci a nepodobný řešení. Jsou přiloženy 3 schémata, kde to jedno je regulace motorku od modelu vláčku navíc darlingtonem z PNP bipolárů (jo tam je ta kilovka zcela správně a je určitě i spočítaná) a zbylý dvě jsou nějaký řešení pro IRF510, kde na hranatosti tvaru výstupu prd sejde, navíc taky jen 12-24V. Takže ano, jsou aplikace kde spínání do gatu přes kilo vyhovuje a netřeba víc řešit. Ale proč je to v příkladech k tomuhle? Asi holt prvek jako prvek. Já už jsem se zařek že to víc komentovat nebudu. Prohlíd jsem si i videa, asi to chodí jak má.

Autor: Petr sykora
Datum: 16.02.2013 17:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
S tím odporem 1k je to pravda, stačí tam pár desítek ohmu, kdysi jsem tohle řešil u střídače, tam to bylo sice na 30khz, a odpory do gate 15 ohm a jenom samotná výměna tranzistoru za silnější znamenala výrazný přehřivání, při změně na 6r8 bylo po problému. Samozřejmě to musí utáhnout budíč.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 09.01.2013 15:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Pověsím to na zakladatele, můj dotaz s tím trochu souvisí.
Předpoklad:
8×240Wp panel, 1,5kW topná spirála, 125ltr bojler.
Panely budou řazeny sériově, napětí na nich bude cca. 240VDC.

Existuje možnost, sérioparalelního přepínače pro FV? Pokud bude bojler nahřátý, rád bych využil elektriku z panelů jinde. Ale pro solární reglátor potřebuji spíš paralelní řazení panelů.

Řešil jste to někdo?

Díky.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 10.01.2013 11:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Regulátor který jsem navrhl dává pulzy , při správném nastavení by mohl budit transformátor požadovaného výkonu např 230/24 500w, efektivnost by nebyla nejvyšší , ale jde přece jenom už o přebytek , v tom případě bych doporučil posílit závěrné diody , sérioparaelní přepínání by zhotovit šlo ALE prakticky dost neproveditelné , každý panel by se musel připojit zvlášť k přepínači , což by značně snížilo spolehlivost , nehledě o zpracování výkonu .. 60A 28V ? co dál .
Je daleko rozumnější investovat do druhého boileru který se zapojí před ten hlavní , má to hodně výhod jak v zimě tak v létě.
ps . Osobě mám 9 panelů na ohřev a 1 na regulátor s acumulátorem 80A

Autor: Marek Svoboda
Datum: 10.01.2013 12:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Díky za reakci, už jsem pochopil že měniť zapojení panelů je prasečina.
Docela by se mi šikla zkušenost, zda ze 2kWp instalovaných panelů použitých na ohřev TUV vůbec nějaké přebytky běhěm roku jsou.
Pokud ne, přemýšlím nad hovadinama.
Pokud ano, musím nalézt řešení.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 10.01.2013 14:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ohledně přebytků - záleží tu na využití bojleru, jeho velikosti a kvalitě výkonového přizpůsobení ke zdroji (k panelům). Využití: nejen jak je velký, ale i kolikrát denně a v jaké časy ho budete vypouštět a v jakém stavu budete s ohřevem ráno začínat. Čekám že máte řešen i záložní zdroj - ale pokud to bude noční proud, začínáte ráno nahřátým. To pak přebytky máte, už v poledne je uvařen tudíž odstaven :-))) Ohledně přizpůsobení - nezdá se mi, že máte správně zvoleny parametry panelů na příkon topného tělesa. To znamená že budete vyrábět neefektivně (případně těleso zničíte - taky možné). Zajímejte se hlavně o jeho odpor a z toho si z grafů panelů přepočtěte proud, který by vám panely měly nominálně dávat a který reálně budou dávat. Až tyto proudy budou k sobě blízko, pak teprve budete jejich výkon mít správně sladěn s velikostí tělesa a můžete čekat že dokáží vyrobit něco blízko k jejich inzerovaným výkonům. Jindy to platit nebude. Jenže pak zbývá ještě přizpůsobit pacovní bod panelů k zátěži v podmínkách měnícího se osvětlení i teploty - toto ponecháno bez řešení (jak mají třeba dražice pro OKFE ve svých propagacích) znamená šílené ztráty v nevyrobené energii nepřizpůsobením (zejména ve chvílích nižšího osvětlení). Pan Oplocký to tu nějak řešil, možností jak se toho dobrat je mnohem víc. Nic komerčního rovnou použitelného a akceptovatelné ceny se pořádně zatím nevyrábí a dražice to neřeší vůbec - neštěstí...

Množství energie potřebné pro ohřátí bojleru (ve wattsekundách - joulech): 4180 x objem vody uvnitř x změna teploty před/po. Z toho pak vydělením 3600 000 dostanete kilowatthodiny (3600s a 1000W). Pro vás cca 4.3kWh pro 30C na 125l. Pak už jen solární kalkulačku a počítat možný solární zisk za den. A máte jasno jsou-li vůbec možné přebytky :-)) Ale jak jsem řekl, počítat musíte z reálného proudu který do toho bojleru vůbec natlačíte s danou konfigurací, nikoli z prostého posčítaného výkonu panelů to by bylo moc optimistické. Když pošlete parametry panelů zkusím vám na vašich číslech popsat co tím myslím :-))

pane Oplocký: vaše kouzelné zařízení by žádný transformátor napájet nemohlo (alespoň ne provozovatelně). Nesymetrické spínání jedním prvkem způsobí obdélníkový tvar výstupního napětí s nenulovou ss složkou - divím se že to nevíte. Pro trafo smrt. IGBT to asi i uspíná takže snad nepůjde taky, ale průběh napětí na vinutí což je zde přesycovaná indukčnost bych tedy chtěl vidět :-)) A kmitočet máte taky totálně jinde. Radši to tazateli ani nenabízejte, akorát by byl zklamán že to během první vteřiny celé vyhořelo.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 10.01.2013 14:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Díky za reakci.
Prvotní záměr byl (je) dát na střechu 8× toto: http://www.solarnistavebnice.cz/zbozi.jsp?f=d&n=CNPV-245P&gid=109&caid=7&scid=-1
Pospojovat do série.
Ještě nejsem rozhodnut, ale asi k tomu nacpu ten SW_Controll_Box, který by se dle mého názoru měl právě postarat o impedanční přizpůsobení.
Když budu uvažovat 1,5kW topné těleso, tak by mělo brát při 230VAC cca. 6,5A, tedy jeho odpor bude 35ohm.
Když budu uvažovat 2,2kW těleso, tak by mělo brát při 230VAC cca. 9,5A, tedy jeho odpor bude 25 ohm.
Nedokážu ale odhadnout, jak se to bude chovat s DC z panelů.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 10.01.2013 16:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Nejsou ty panely trochu drahé? Co třeba: http://i4wifi.cz/solarni-panel-gwl-sunny-poly-230-wp-60-cells-mppt-30v-_d3283.html

Jinak ohledně těch těles. To mluvíte o dražicích nebo o nějakém náhodném bojleru kde si těleso vyměníte za jedno z těch dvou a držíte jej už v ruce? Dražice totiž nikdy neřekli že jejich 1.5 a 2kW tělesa jsou koncipována právě na 230V nominálních. V dokumentaci neříkají. Takže těžko soudit jaký mají vůbec odpor. Jinak panely co jste popsal mají naprázdno 37.5V, osmice v sérii tedy vyleze bez odběru na 300V. Při +25C. Při -20C to poleze vysoko nad. Riskujete průraz něčeho co si k tomu pověsíte ve chvíli kdy bude bojler odstaven svým termostatem, bacha! Já bych na to osmici nedával. Navíc to máte nepřizpůsobené nebo přetížené. Její pracovní bod je napěťově v 8x 31V (viz deklarace na stránkách - datasheet nevidím), tedy na 248V, to je až dost vysoko, těleso to nebude mít rádo. Já vím, musí k tomu svítit jak čert, ale to bude :-))) V tomto napětí by vám tak v poledne daly alespoň 7.9A (opět deklarace na webu), optimální zátěž tak vychází na 31ohm (vnitřní odpor zdroje = odpor zátěže). Výkon by vyšel pak nad 1960W a skoro tohle se budou zkoušet procpat i do 35ohm (tedy 1.5kW) tělesa bojleru toho menšího z možností - připusťme že odhadovaný odpor tělesa je tento byť to zatím nevíme jen si to myslíme. Ale ať. Pak jej ovšem přetížíte !!! Takže vidíte že 8x 7.9A panel není správný pro 1.5kW patronu. Musíte mít tu druhou. Jenže: pro 2kW zas máte špatně přizpůsobení, odpor zdroje a zátěže jsou navzájem výrazně jinde a vyrábíte málo. Dopadne to zhruba takto: proud rozhodně nepřeleze o moc ten co výrobce slibuje, budeme tedy brát ať nežeru že do 2kW patrony v plném světle protlačíte 7.95A. Pro 25ohm jste říkal? Napětí bude? Jste na 198V z panelů, napětí padlo pod optimum protože odpor zátěže je malý. Vyrábíte tak méně než můžete, jen 1580W. Méně než do menšího tělesa, vidíte? Zbytek jste ztratil nepřizpůsobením (nevyrobil se do takové zátěže). Zde je pak ta osmice celkem i neadekvátní byť je možná. Těleso vám to nezničí (proudově nepřetíží), ale využitá je nepříliš optimálně, budete zklamán. Při návrhu panelů na bojler si hlídejte hlavně proud, to je pro FV panel ta víc "nominální" veličina. Napětí je vždy podružnější takže napětí si dopočítejte počtem panelů v sérii ať pasuje. je to to "měkčí", proud je ta veličina která panel více charakterizuje tou začínejte. Takže si spočtěte chtěný proud patronou (k tomu je nutný její odpor což je zatím neznámá hodnota neb skutečně nevíme zdali dražice hodlají DC těleso provozovat na 230V nebo to navinuli jinak) a podle proudu při požadovaném výkonu hledejte panely. Nezapomínejte aby vám to naprázdno nelezlo moc nad nominální napětí spotřebiče riskujete průraz. Je možné že budete mít i dvojici řad panelů paralelně, i to je řešení. 4.5A panely by na to vyloženě slušely - dělají se. Anebo taky můžete těleso provozovat při nižším napětí (tedy pak v kvadrátu nižším výkonu), ale zas utratit méně za panely. Např pro 2kW by lépe vyhovovala šestice. Pro ty vaše tedy 6x31V je 186V, 25ohm si zde bere příjemných 7.44A a jsme podstatně blíže optimálním hodnotám a bodu maxima. Výkon je ovšem celkově o to nižší, je jich pouze 6. Ale zatížili se lépe. Bohužel poměry na soustavě se ustaví jinak než zde píšeme, výpočty je třeba dělat iteračně nebo newjlépe odečíst z grafu, ale pro přiblížení to zhruba stačí. Tj. měli bychom (s chybou) výkon 186x7.44 = 1.383W, ale z pouhé šestice. To ten předchozí případ s osmicí dal jen o 196W víc, ale zainvestoval jste další dvě 240W tj. dalších 480W v cenách panelů a místu na střeše - nepoměr co... Výkonové přizpůsobení je zde už sakra cítit, hlídejte si jej :-))) Další kapitola je řízení zátěže podle osvětlení a teploty - ovšem to zcela přesahuje možnosti příspěvku :-))

Je to jen můj soukromý názor, je na vás jestli tyto informace využijete...

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 16:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Pozdravujem, ohladom pocitania vykonov psiraly a jej prisposobenia suhlasim, no par veci v prispevku su trocha zbytocne prehnane az nepravdive...
Najprv k tomu straseniu ohladom prierazu spiraly alebo niecoho... kable, spiraly a pod su dimenzovane na omnoho vyssie napetia ako je ich prevadzkove... prevadzkove napetie je podla normy 230V +-10 percent, co mi vychadza, ze bezne napetie doma v zasuvke moze byt 253V podla normy, je to maximalna efektivnna hodnota, maximalna hodnota tohoto napetia je cca 356V, a nic doma mi sa nepreraza, cize v kazdej zasuvke nieje o nic viac ako mozem doatat z 8 fotovolt. panelov... , taktiez na spirale nikdy z 8Ks FV panelov nedosiehnem napetie nad cca 8x30V lebo v momente pripojenia ide napetie dole.... kable su dimenzovane na prieraz na min 4kV, cize 350V je pre nich howbes a nie napetie... http://www.ema-elektro.sk/kable-a-vodice/pevne-kable/kabel-cyky-2dx1-5-cyky-o , kazdy doma vkuse pracuje s napetiami podobnymi tymto a nic sa nepreraza, v pulznych zdrjoch ako je PC zdroj, notebookovy zdroj, nabijacka k telefonu mame usmernene sietove napetie, co je cca 320-350V a ? a este k tej spirale, vyborne ste vypocitali ze idealne je spiralu nadimenzovat ako je vnutorny odpor zdroja, co je cca Um/Im panela x pocet panelov, cize ako pisete vecsinou je to cca 30/8 * 8 panelov a to je 30 ohm +- podla panelov.... cize si treba kupit taku spiralu odpor cca 30-33 ohm najlepsie su bezne.... a nic ju neprerazi ako som pisal vyssie, prierazna pevnost spiraly bude vysoko nad 4000V a vo vode ta spirala bez problemov vyziari vykon vypocitame prud na druhu krat odpor 8*8*30 cca 2000W, voda to uchladi, nic sa nepretazi, nic nezhori...., kuknite aku malu spiralku mate v rychlovarnej konvici s vykonom 2200W a nezhori lebo je chladena vodou.... ale aby som nebol taky kriticky, Vas prispevok je vpohode len trocha strasidelny a nepresny.... Ja zacinam stavat FV ohrev s 8x230Wp panelmi.... pokracovanie mozno nabuduce...

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 17:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Průměr vzchází 4 ohmy na 1 p. 230W. Pro DC se používá keramická vložka , těleso instalované přímo do vody boileru při poškození může vytvářet vodík, musí se instalovat hlídač izolace.

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 18:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Teoreticky moze ale prekticky si to neviem ani predstavit, potrebujeme velke plochy elektrod a male vzialenosti.... , podla mna to s beznym pouzivanim boilera a s beznou spiralou ani nieje mozne... moja je cca takato http://i.cokoliv.info:8000/3/0/5/3/2/2/1/101226.jpg

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 18:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Mohu jen konstatovat , že uživatelé kteří použily tyto a podobné typy ,na DC tak jim shořely, samozřejmě to mohla být náhoda , ale mně se to také stalo, když jsem začínal , tehdy jsem měl instalovaný výkon 1300W a těleso 1500W nevydrželo.

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 18:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
DC spirala neexistuje, spirale je to jedno, ci AC alebo DC... cim si vysvetlujete ze to nevydrzalo, zaujimalo by ma to.... podla mna musela byt spirala vadna, nic ine ma nenapada......

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 19:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Může to být typem , kvalitou , výrobcem ,jenže je to DC a zde platí jiná pravidla, pokud výrobce neudá že lze použít i na DC tak to nevyreklamujete. Inspirujte se vždy ověřenou praxí , náš výrobce DC boileru vždy používá keramické vložky. Je potřeba zkontaktovat někoho kdo to již řešil, ušetříte si hodně námahy a Eur, já osobně použil originál AC/DC boiler Dražice , můj starý měl 15 roků ,a po shoření druhé spirály bylo rozhodnuto. to bylo před 2. lety

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 23.03.2013 19:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Tento problém mě eminentně zajímal, neboť DZD Dražice vyrábí bojler, který má jednu spirálu na síťové napětí 230 V a druhou topnou spirálu na stejnosměrné napětí přímo z FV panelů. Když propátráte technické listy, tak nakonec zjistíte, že je pouze jedno suché těleso ( je to soustava odporových spirál v šamotových válcích a celý tento systém je v suché šachtě ). Současně je u toho od DZD napsáno, že je to vhodné pro AC i DC napájení. Čili 8 FV panelů po 30 V dá 240 V a to je přeně to, co to snese, na co je to určeno. Pokud se ale zapojí nějaké jiné panely, které dají v sérii vyšší napětí, tak to nutně odejde do věčných lovišť. Pátral jsem po tom, jelikož vynálezce těchto DC,AC bojlerů píše, že musí být spec. těleso. Nicméně, podle mě je to fuk a mám to potvrzeno od DZD Dražice, které mu ten jeho bojler vyrábí. Odkaz :
http://www.ohrevvody.sk/8/index.php?ac=159
Dneska jsem také objevil celkem laciné FV panely a tak mě eminentně zajímá ohřev teplé vody. Nicméně, není mě jasné, proč by mě to měl posvětit E.On, když to nebude mít žádnou souvislost se rozvodem EE. Pořád si říkám, že jsem to nějak špatně pochopil. Nevíte, jak to je ? Díky.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 20:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Ano, pokud použijete keramické topné těleso z Dražic dle instalovaného výkonu , tak pasuje na AC i DC , ohledně toho EONU - něco jsem také zaslechl , co dodat , kde není žalobce není soudce , je potřeba najít ten zákon , dle mého je to hlavně k prodeji el. energie. Mám hodně dotazů poslední týden , cena panelů velice klesla , a prodávat se to již moc nevyplácí , případně to ani nechtějí vykupovat , a následná administrativa - to je palba. Začíná se vypláce přímí ohřev , jenže bez přizpůsobení v zamračeném období to dává velmi málo, proto ta regulace,

Autor: Milan milhavti
Datum: 23.03.2013 20:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111912
reakce na ...
Reakce na Laďa Jaskva
Datum: 23.03.2013 19:32

Dobrý den, tělesa jsou dvě nezávislá ,každé v samostatné šachtě.
Řekl bych že není tak důležité kolik jakých panelů, ale musí se dodržet hlavně max výkon např 1,5kWp na OKFC 100(má menší spirálu na 180V DC).Něco takového jsem četl snad v návodu od Dražic.
Udělal jsem chybu a zvolil jen 100l ohřívač a např dnes ve 12:30 voda nahřátá na max... (dnes bych pořídil min 125l na 1,5Wp)
Mám před ohřívačem OKFC 100 ještě zapojený starší ořívač Tatramat 80l (nemá suchou spirálu) a v případě nahřátí vody na max přepínám na tento ohřívač a vše funguje zatím bez problémů.
Nahřívat vodu přímo panely mohu jen doporučit.
Prosím kde jste čerpal informaci o vyjádření distributora el.?
Děkuji Milan

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 20:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Tak to vyjadrenie aj ja by som rad precital ale myslim si, ze sa tyka iba vyrobcou galvanicky spojenych s ich sietou, nakolko ked mate priamo na spiralu pripojene FVE panely tak so sietou nemate nic.... ale u nas je vsetko mozne, rad si nieco precitam... k vasmu ohrevu - aku mate spiralu v tom tatramate? vykon, typ... a ake mate panely? dik..

Autor: Milan milhavti
Datum: 23.03.2013 21:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111912
reakce na ...
Myslím že pan Jaskva má namysli ten systém -Hybridné ohrievače vody LOGITEX LX ACDC/M
:http://www.ohrevvody.sk/8/index.php?ac=161
Tam je to jasné.
V tom Tatramatu je 2kw spirála , tento ohřívač:
http://www.elektrohome.cz/tatramat-eov-82/d-28252/
panely 8x185Wp Schott :
http://www.schott.com/photovoltaic/english/download/schott_protect_poly_180-195_3bb_data_sheet_en_0712.pdf
+ regulace od pana Oplockého.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 21:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Ano taky mám něco podobného hlavní Dražice 160l + v sérii starý 120l, ale předělaný na suchou spirálu , jak jsem psal, pokud by se začal používat ten druhý stabilně tak to shoří - ne hned, u mne to trvalo půl roku , druhá 3 měsíce , samozřejmě záleží na ročním období.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 23.03.2013 21:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Právě že jsem tu informaci někde získal, ale už nevím, kde jsem to pochytil. Možná, když jsem byl u firmy, která mě dělala návrh na 10 kWp střešní elektrárnu do firmy. Ale nevím to jistě. Proto by mě zajímalo oficiální stanovisko.
Zkusím to ověřit.
S pozdravem Laďa

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 20:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Tak to bolo kvalitou spiraly alebo jej vekom alebo opotrebenim, vodnym kamenom alebo..., lebo spirale je sum a fuk, ci tecie cez nu AC alebo DC prud... pri fotovoltoch 230wp a pod...je este aj to obmedzenie, ze cez cca 8 amper sa nedostanete takze nijakym sposobom spiralu klasicku 2000W/230V napriklad 25-26 ohm nepretazite nakolko vykon je RxIxI, co je cca 1700W a pre ohmicku zataz ziadne specialne pravidla neplatia ale rad prijmem nejaky argumet....

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 20:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Tady nejde o výpočty ty vždy vychází , dle instalovaného výkonu , proč si myslíte že se nepoužívá DC pro rozvod el. energie ? AC se 50x za sekundu přeruší v nule a změní polaritu nedochází k elektrolíze, DC z FE je nejlepší vyfiltrované stejnosměrné napětí , nejmenší vlhkost na krátkou vzdálenost v níže uvedených spirálách začne vytvářet elektrolízu , to je hlavní problém , keramické vložky mají spirálu rovnoměrně navinutou na 5x delší vzdálenosti, a neuzavřenou, k tomu bez styku vody, u toho typu nedojde k elektrolýze. To je hlavní důvod.

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 21:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Ano, spirala je u Drazic celkom ina konstrukcne a bezpecnejsia, vecsia, podla mna aj spolahlivejsia.... AC sa nepoziva k rozvodu hlavne preto, lebo sa AC nedala konvencne vyrabat v takych mnozstvach na zacioatku, vyraba sa AC tociace sa pole 3f a je to jednoduchcie aj pre stroje a zariadenia hlavne v dobe vzniku, dalsia vec DC sa neda transformovat trafom a pod... ale to s tou vlhkostou neviem ako ste mysleli a elektroliza vody by ma zaujimala... a aj tie zhorete spiraly, ako si to vysvetlujete a ci ste mali pri tom zhoreni elektrolizu... vase poznatky su velke a cenne, rad si ich vypocujem

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.03.2013 21:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Elektrolíza - měl jsem na mysli uvnitř tělesa ,vše si vyžádá čas , typuji - plný provoz v sezóně cc 4 měsíce to prověří , - po rozebrání spálených těles byl vždy stejný výsledek , vlhkost + spálený odporový drát . Samozřejmě, pokud to drží tak přeji ať to vydrží, výborný typ.

Autor: inžinier palynko
Datum: 23.03.2013 22:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
podla mna vlhkost v telese by vadila aj AC, nielen DC ale.... A k tomu vodíku v nádobe a poruche spiraly.... chemik niesom, ale voda len tak stiepit neide, rad by som ak je to hrozba sa nieco dozvedel.... moze sa v boilery s klasickou pitnou vodou pri poruche spiraly vytvarat vodik? dost ma to zaujima...

Autor: inžinier palynko
Datum: 24.03.2013 13:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
tak som preluskal tu spiralu drazice, mali s nimi problemy ale to bolo predimenzovanim vykonu... http://www.modrastrecha.sk/forum/kurenie-vetranie-a-klimatizacia/elektricky-ohrievac-vody-drazice-okce-180-4kw-2/
spirala sa ndmerne hriala lebo bola predimenzovana... tatramat ma spiralu vo vode http://nahradni-dily.elektrometal.cz/nahradni-dil/topne-teleso-tatramat-2000w-nt a fakt by ma zaujimali tie nastrahy ohladom vyroby vodika z pitnej vody pri poruche spiraly tatramat, je to realna hrozba? 8x230Wp je na takuto spiralu privela? zhori?

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 24.03.2013 14:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. U napájení pomocí FV panelů se musí dodržet celkové napětí, která vznikne sériovým zapojením panelů. Při zapojení 8 panelů v sérii musí být součet výstupního napětí max.240 V. Z toho vyplývá jednoduchá podmínka, že při zatížení nesmí napětí na jednom FV panelu být větší, než 30 V. Takže je potřeba naprosto jednoznačně vybrat takové panely, které to napětí nepřekročí. Proud to dá podle zatížení, nebo podle intenzity osvětlení. Protože výkon je max. 240 Wp, tak při napětí 30 V bude proud 8 A. Čili při 8 panelech ( 8 x 30 V = 240 V ) x 8 A = 1920 W. A to je maximální výkon při plném optimálním osvitu. Z toho plyne, že 2.000 W těleso to unese. Nicméně výkon toho tělesa je dán jeho vnitřním odporem, který vlastně určuje, jaký tam poteče proud ( 8,33 A ). Odpor toho tělesa je 240 V : 8,33 = 28,8 ohmů. Čili, já vidím jako největší chybu ve špatné volbě panelů a překročení celkového něpětí v sériovém zapojení, protože potom přez stejný odpor poteče i větší rpoud a tím se ta spirála odvaří.
PS Dneska jsem četl v jednom článku z roku 2009, že takové přímé napojení bojleru na FV panely nevyžaduje vůbec žádné požehnání. Ani od úřadů, ani od dodavatele, ba ani od faráře.
S pozdravem Laďa

Autor: inžinier palynko
Datum: 24.03.2013 14:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
To co pisete vy je pravda, suhlasim a dobre to ovladam a napisal som to aj tu na fore, no rekcia na moj prispevok bola taka, ze spirala tatramat zhori tak preto sa pytam skusenosti lebo ako aj vam aj mne to vychadza, ze nie... http://forum.tzb-info.cz/123674-automaticka-regulace-boileru?idtext=67#text67 kedze instalovany vykon je mensi ako ma spirala tak pochybujem a taktiez prud z 8x 230Wp je max cca 8A a napetie 240V max pri zatazi... taktiez ma zaujala poznamka k elektrolize pitnej vody na vodik pri poruche spiraly... vodik mat v boilery nieje sranda, je to mozne? som elektrikar, nie chemik...

Autor: Milan milhavti
Datum: 24.03.2013 16:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111912
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Ano tatramat je do vody, doufám že vydrží :-)
Přikládám foto dnes cca 11:30
první foto OKFC 100 -odpor 23ohmů 1500W
druhé foto taramat EOV 82 -odpor 26ohmů 2000W -minutu poté(jen jsem přepojil zásuvku)
Je vidět jak se mění napětí a proud při stejném počtu panelů a výkonu, při změně zátěže.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 24.03.2013 18:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
1.5kW spirála na 8x185W sestavu? Mno - nevím jestli vydrží. Tedy jak dlouho... Pokud píšete, že máte 1.5kW spirálu s 23ohm, pak její provozní (nominální) napětí bude cca 185V. To jste evidentně za když vidím voltmetr - tím pádem máte výkon přes. Kdybych to počítal z napětí, tak kolik vidím na metru - 195V ? To je 195x195/23 tj. 1.65kW. Jste o 10% přes, záleží na tom jak je chlazena jestli si to nechá líbit dlouhodobě. Pokud bych to odečet z obou metrů pak řekněme 8.3 x 195 a jsme zase někde přes, cca 1.62kW. Takže spirálu máte mimo rozsah se kterým operuje výrobce. To ale není možný co... Kolik že to mají nominálně dát panely, 8x185 je 1.48kW. Nevěřím že by dávaly o bůhvíkolik víc - i když, je zima. Možná... Ale hlavně - myslím že nesoulad s naměřenými hodnotami je jasný a spirála to asi snese teď mi to došlo, vy totiž neměříte správně, nejde o ss proud. Pokud máte cestou regulátor p. Oplockého, ukazují vám metry trochu (až trochu víc) nesmysly. Protože nemáte splněn tvar vstupní veličiny, jsou to předpokládám DC magnetoelektrická měřidla s otočnou cívkou, tj. budou reagovat na střední hodnotu měřené veličiny. Ta je pro DC proud rovna své efektivní a tam to měří jak má, jenže pro obdélník náhodné střídy (což je průběh který vyrábí ten regulátor) tohle už neplatí a abyste se dobral korektního měření s pravdivým číslem, musíte měřit metodou využívající buď tepelných účinků proudu nebo případně počítat TrueRMS měřicím přístrojem. Magnetoelektrický systém měří vždy střední s tím nehnete - a buď ukazuje zrovna střední (v DC provedení, kdy pro DC je střední=efektivní) anebo ukazuje efektivní, ale jen pro harmonický průběh sin 50Hz (v AC provedení, kdy je stupnice nakreslena jinak a sice s koef. 1.11 rovnou na měřidle). Tento předpoklad zde nemáte splněn, tj. měřidlům nemůžete zas až tak moc věřit (myslím věřit čísla - samosebou že nelžou a že víc je vždy víc a míň je vždy míň, ale číslo je vzlhané a nesedí číslo na číslo). S tím moc nehnete.

PS: ovšem předpokládám, že jste měřil v plném slunci - tehdy měl být regulátor už vyřazen (panely zvládají krmit těleso napřímo) a pak tedy hodnoty platí a spirálu máte přetíženou a časem se přepálí. To že panely daly víc než měly lze zdůvodnit třeba teplotou (či stářím máte-li je nové).

Autor: Milan milhavti
Datum: 24.03.2013 20:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111912
reakce na ...
Dobrý den,
opravdu dnes extrém asi -5C jasno.Panely jsou nové s + tolerancí 5W.
Regulace je už při těchto hodnotách vyřazená(nemá žadný vliv na naměřené hodnoty.-doufám).zkoušel jsem i přepnout napřímo, stejný výsledek.
Napětí měřeno na vstupu před regulací , za regulací se opravdu měřit nedá.
Fotka není dobře focena, je z leva, není možné se dostat foťákem napřímo-skříňka.Omlouvám se .
hodnoty byly cca 8,1A-190V
7,4-206V
Doufám že těch asi 30W těleso přežije :-)
Fotku jsem dával z důvodu ukázky změny napětí a proudu k jiné odpor. zátěži.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 00:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
8x185Wp mne vychadza 1480Wp tak neviem, preco by mal nejako pretazit 1,5kW spiralu... dalej k spiralam... do mojho boileru tatramat moze ist rovnako velka, konstrukcne rovnaka spirala s stitkovymi udajmi 1600, 1750 aj 2000W /230V... cize s toho si viem vypocitat ich odpory a tieto su podla mna smerodajne.... a vyrobca iba napise, ze ako to beha pri 230V, co mame doma v zasuvke... , kde je tolerancia tiez +-10 percent.... ale... ako vieme, ze to neznesie viac? podla mna kedy spirala zhori urcuju jej kostrukcne veci a chadenie nie stitkovy udaj, ved kedy zhory uruje to, ako ju viem uchladit, nie stitok... vyberte spiralu z vody a mate ohnostoj, ako to ze nevydrzala? nebola chladena.... takze je tazko povedat, ze ci sme pretazili spiralu alebo nie, stitok iba nam hovori o nejakych udajoch za nejakych podmienok napetia 230V... uplne rovnako velke a konstrukce rovnake mame rozne vykonne spiraly, tu hore som poslal link ako drazice predimenzovali spiralu na priliz velky vykon a casto horela, nestihala sa chladit, vyziarit teplo ako to pocitali.... podla mna stitok iba udava udaje pri predpokladanom pouziti napetia 230V aby sme vedeli jej vykon, spotrebu pri beznom 230V.... moj nazor, rad ho prediskutujem... to o merani mate pravdu uplne suhlasim ale... meral bez regulatoru takze by mali merat dobre ale mne to nevychadza, druha spirala ma 26 ohm, podla napetia vykon na nej je 206*206/26 1632W, podla prudu 7,4*7,4*26 1423W, ohmov zakon musi platit, obe cisla musia vyjst rovnake takze niekde je nepresnost, priklanam sa k nazoru, ze merak napetia ukazuje trocha viac, podla napetia mate vykon 1632 W z 1480Wp trocha na moj vkus velmi pekne cislo..., myslim si, ze prud je spravne a mate 1432W na tej 26 ohm spirale... na druhej 23ohm spirale mate 8,1*8,1*23 je cca 1509W, co pri presnosti merania je velmi pekne cislo... záver nakalibrujte merač napetia, meria troška viac, ohmov zakon musi platit... mna len velmi zaujima ta poznamka ohladom vodika pri poruche mokrej DC spiraly, niesom chemik, prosim o nejaky nazor...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 08:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Palynko, pokusím se s vámi v několika bodech polemizovat:

1. proč se domníváte, že panely musejí dávat zrovna 185W? Pro jaké podmínky to výrobce udává, pro jakékoli? Já žil v domnění, že se panel měří v referenčních podmínkách a jednou z nich je normovaná teplota (pokud výrobce neuvede odlišně, myslí se +25°C). A kolik že to bylo při provedeném pokusu? To pravda nevím, ale odhadl bych že mohlo být i 30°C pod vztažnou teplotou. A kolik že je teplotní součinitel výkonu pro krystalický křemík? Výrobce asi uvedl, já pro rychlost odhaduji že -0.45%/°C. Takže při pokusu jsme mohli být výkonově i kolem 15% nad vztažné podmínky, nevidím důvod proč by při řádném přizpůsobení bojleru na panely nemohl tento výkon vznikat. Tj. já mu věřím. Ani ohledně tolerance bych nebyl tak striktní - tolerance -0/+3% znamená, že se ve stejném osvětlení panely jeden od druhého liší do 3% a všechny mají deklarované minimum, neznamená to ale, že za všech podmínek umí jen 180W +3% total max. To je zcestné a tak to není. Takže přetížit to lze...

2. ohledně přetěžování spirály. Vycházíte z předpokladu že spirála je ideální. Pak ji lze přetížit a nestane se jí nic, trochu jí vyroste výkon (tepelná ztráta) a trochu se jí zvýší vlastní teplota, tím dojde k ustálení v novém stavu (vyšší výkon, vyšší teplota). Chyba. Spirála ideální není, má spoustu lokálních slabin. Tu o chlup tenčí drát, tu o chlup jiné stoupání závitů, tu o chlup horší tepelnou vodivost podkladu. Zvýšením výkonu se všechny tyhle lokální chyby víc a víc manifestují, v místě nejtenčího drátu, nejhustšího vinutí, nejslabší tepelné vodivosti se lokálně zahřeje víc než se čeká a lavinovým jevem se bude toto místo dále horšit - např. tenký drát hřeje víc, tím mu roste odpor a tím na něm (lokálně) zbývá větší díl napětí, kladnou zpětnou vazbou se toto místo horší víc a víc. A protože výrobky už designuje marketing, je zadání pro spirálu asi takovéto: naviňte to čím chcete ale tak, aby to pro 180V a dobu života 10.000h v pravděpodobnosti xy% ještě neshořelo. A to se zkouší. Cokoli co vyhoví se vyrábí a lepší se to nedělá. Takže přetěžováním se statisticky významně přibližujete k tomu bodu, kde jste být nechtěl (přepálí se). I když hodně záleží, jak to baba zrovna namotala třeba pojede v pohodě 100 let ... :-) Jo a k rozdílu při napájení DC/AC. nechci být detailista, ale složku induktance (vinuto je do spirály) hodláte totálně zanedbat? Je to jen 50Hz, ale zase závitů je na té spirále milion... Takže při napájení DC proudem můžou její charakteristiky být o chlup jiné, v zájmu očekávané spolehlivosti bych si radši dával fora a nechodil výkonově na doraz.

Jo a váš dotaz k tomu, co se stane budete-li máčet dráty na 200Vdc ve vodě... Dva jevy. Blbé jsou oba dva z nich. Správně se obáváte že budete vyrábět vodík. Ano budete. A k němu i kyslík. V optimální směsi ke spalování. Vůbec není potřeba bůhvíjaká plocha elektrod, to vy snano nahradíte napětím a časem. Vývin plynů je úměrný vzniklému proudu, takže napětím pomůžete k tomu aby dobrý proud skrze vodu tekl i z celkem malých elektrod (k tomu navíc účinně pomohou miniaturní rozměry tělesa tj. vzájemná blízkost obou elektrod tedy šanci vést vodou na malou vzdálenost snadno celkem velký proud) a druhak tomu pomůžete časem - pokud se budou plyny jímat v nádobě, počkají tam. Za čas jich vyrobíte mnoho. Pro pokus kolik si vemte diodu dva dráty ze zásuvky a strčte je do sklenice s vodou. A nemusíte teoretizovat, stačí se dívat co se děje... Bohudík (nebo bohužel?) vám paralelně bude probíhat druhý jev - elektrochemický přenos kovů (známé to jevy jako elektrochemická koroze, galvanické pokovování, ...). Z jedné elektrody na druhou bude proudem přenášen materál, takže jeden konec drátku bude výrazně slábnout a druhý proti němu zase naopak tloustnout. Po své délce značně chaoicky. Je záležitostí pár hodin provozu, aby ta strana co zeslábne se následně průchodem užitečného proudu tělesem přepálila. čímž se (bohudík) další provoz zařízení vyloučí, ale (bohužel) vývin plynů se tím nezastaví (svod do vody je stále přítomen a napětí též). Takže jakékoli zařízení kde potenciálně hrozí kontakt pracovních vodičů na DC napětí (tj. např. přívody do topné spirály která se koupe) s vodou bych na DC rozhodně být vámi neprovozoval :-) Taky nejsem chemik, ale rizika mi přijdou i jako laikovi ne zrovna malá. Ale jak jsem řek, dřív to transportem mateiálu prdne a přestane hřát než vám to nějak ublíží... Na DC byste měl provozovat pouze vnější suché patrony, zásuvná tělesa nikoli. Vzpomeňte si na známý problém chráničů 30mA v kombinaci s běžným bojlerem... Tak to je přesně ono (pro DC jedině hůř :-)))))

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.03.2013 08:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Lépe bych to nenapsal , přesně souhlasím , již jsem to také psal , při sebemenší mikroskopické vlhkosti to galvanizuje , a vytvoří zkrat , vše má svůj čas , vodík při poruše se vytváří na jednom pólu a kyslík na druhém , to je daleko horší, poněvadž vznikne třaskavá směs. Tohle by oficiálně nikdo neschválil , zde se musí instalovat hlídač izolačního stavu. Pokud je majitel doma tak se to uhlídá , horší by bylo nechat to zapnuté a jet na dovolenou. DC se při tomto napětí chová 4x hůře než AC

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 09:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
"hlídač izolačního stavu" o tomto by som sa rad nieco dozvedel

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 09:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
1. pekne ste to popisali ale tych 180Wp uz vyrobca meral samozrejme za nejakych podmienok, osvit, teplta tu je datasheet http://www.schott.com/photovoltaic/english/download/schott_protect_poly_180-195_3bb_data_sheet_en_0712.pdf ak pozeram krivky prudu inych panelov, tak znizovanim teploty nam sice stupne trocha napetie maximalne, ale maximalny prud je zase nizsi ako pri vyssej teplote takze +- gambrinus, neverim, ze v marci mu dali viac ako 180Wp ako udal vyrobca..., keby mal podla vas + 15 percent v marci tak to potom vyrobca sa nejako s parametrami netrafil.... prud z panelov je obmedzeny a nesedi tam ohmov zakon jasne, napetovy meracik ma pouzity nejaky maly + si to odporamy prisposobil a predpokladam tam chybu alebo mi vysvetlite neplatnost ohmovno zakonu, ja by som sa drzal jeho vysledkov a prud ma spravne a nic nepretazoval, mal cca 1509W na spirale, co je podla mna super a vychadza to tak neviem, naco ta polemika, 8,1*8,1*23 je 1509 a teoretizovat mozeme dookola...

2. O tych spiralach asi iba vyslovujete nejake domienky ale... nieje to tak, samozrejme chyby spiraly su chyby, vyhovarat sa na chyby neda.... proste vyrobca potrebuje 2kW spiralu, tak pouzije patricny odporovy drot a potrebuje patricnu plochu aby sa vyziarila, uchladila podla podmienok, ako som pisal, uplne rovnako velke konstrukcne mame 1500-2000W spiraly a kazda z nich zhori ak sa nechladi, nieje na to stavana, ak je dobre chladena, znesie podla svojej plochy, velkosti taky vykon pri ktorom sa neprepali drot, nic nehladajte v tom, je to cisto konstrukcna vec... a taktiez, kedze je v zasuvke toleranzia, aj ten spotrebic s nou musi pocitat a kazda spirala musi no problem vydrzat pretazenie na 250V lebo taka je bohuzial norma a ked vyrobca vyrobi smejd, ja s tym nic nespravim, napriklad drazice vyrobili 4kW spiralu do boilera, kde sa prehrievala, zle to spocitali.... link som poslal... Ano, induktanciu mozete vynechat, uplne vynechat, pri 50Hz a cca jednom zavite je to nič...

3. macat budeme cca 300V a tak ma to zaujima... neviem, aby sa pitna voda dala len tak stiepit na vodik, podla mojich poznatkov tam treba dat nejake cinidlo, NaCl, KOH, kyselinu a podobne veci, samozrejme, pitna voda nieje cista ale nemala by obsahovat take mnozstvo aby to bolo nejako nebezpecne, pitna voda vecsinou obsahuje mineraly, ktore spravia vodivost a moze nastavat ten druhy jav, co vy popisujete spravne ale vyroba vodika by nemala prebiehat, samozrejme nejaku molekulu mozno vyrobite ale... taktiez teleso boilera nemate spojene z polom zdroja.... neviem... rad to este preberiem, ak mate nejale dalsie informacie

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 10:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane vy jste blázen ... :-))

1. říkal jsem teplotní součinitel výkonu z datasheetu. Napřed si ten datasheet přečtěte, ten součinitel najděte a pak mi řekněte kolik vám to vyšlo. Polemika o tom jestli něco může nebo nemůže být je méně podstatná. Udává se 0.4 - 0.5 %/°C pro výkon. Směrem k nízkým teplotám roste (dost dobře lineárně).

2. vy máte v suché patroně 1 závit??? Já jich tam mám mnohem víc, o dva řády ne-li o tři...

3. vyrobíte pár molekul? Za jak dlouho? 1N4008 a dva dráty ze zásuvky do sklenice - polemika zbytečná.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 10:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
ked dojdu argumenty, zacne napadanie, zatial mna nenapadlo nikdy nikomu v diskusii hoci pisal blbosti nadavat, blbosti celkom nepisete, predpokladal som inteligentnu bytost, ale som sa mysli...

1. koeficient vykonu ano, je u neho 0,45, ak klesoa teplota o 30 stupnov tak ano, vykon pri mpp mohol stupnut o cca 13 percent, no ako viete ze boli zachovane ine podmienky ako osvit a povrchova teplota buniek, za slnka v zime pri -5 stupnov ma povrch tiez -5 stupnov na priamom silnom slnku? bol osvit 1000w/m? prevadzkovane to bolo v mpp? zjavne v bode mpp spiralu nepouziva a pre napetie a prud ako taky plati podla datasheetu -0,33 %/K a pre prud uz opacne + 0.05%/K, short circuit ma ten panel 8.25A a viac z neho tazko dostat, teplotny koeficient je tu nepriaznivy dokonca, takze maximalny vykon na spirale bude aky? 8,25*8,25*23 cca 1565W, nad ten vykon sa velmi tazko polezie, vykonove pretazenie je skoro nemozne.... takze ako som pisal, v marci aby nieco pretazil je blbost a ma to namerane, zbytocna polemika, 8.1A daval na spiralu 23ohm, ohmov zakon funguje, vykon 1509W, vieme dopocitat ostatne....
2. ja som o suchej patrone nepisal a bavime sa o mokrej keby vam to nedochadzalo, ved som posielal aj link na spiralu.... a aj na tej suchej to bude zanedbatelne, zavity su male, daleko od seba.... spirala musi, musi, musi vydrzat 250V, je to tolerancia v zasuvke, taka je norma, ak nie, je to šmejd....
3 teoriu si viem nastudovat, google znesie vsetko, fakt ma zaujimali nejake chemicke vzorce a nazor toho, co do toho vidi, ja chcemik niesom...

myslel som, ze diskusia je na diskusiu, nie na osocovanie....

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 11:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Omlouvám se pokud nevidíte smajlíka za textem - nechtěl jsem vás napadat, jen vyjádřit údiv nad základními nepochopeními kolem kterých sále kroužíme. Čili ještě jednou - přijměte omluvu, nechci napadat.

Prvním z nepochopení je fakt, zda lze proudem rozložit vodu. Ano lze - vodu proudem skutečně rozložíte. Neuvěřitelně snadno. Tak snadno, že vývin plynů bude mohutný. Dost na to, aby to bylo nepříjemné. Tedy za situace, že je budete jímat v nádobě. Další a horší věc je ta elektrolýza přívodů - mám osobně odzkoušené, že při blbých 20V stačí cca 4h na to, aby se destrukčně rozpojil přívod k rezistoru průměr cca 0.8mm ponořenému do vody, necháte-li jeho přívody volné (s připájenou přívodní licnou). Bude-li mít voda 60C a budou-li přívody rezistoru od sebe v řádech cm, za 4h průchodu proudu skrze těleso stačí parazitní svod vody natolik, že už není kudy proud vést - přívod shnije ve vodě a zmizí. Po vylovení z vody (ta zčerná rozpuštěným železem a cínem) najdete do špičky obroušený drát v místě lokálního maxima svodového proudu a pak už nic. Já to neměl uzavřené, takže vývin plynů z elektrolýzy vody pro mě byl nepodstatný a nesledoval jsem ho. Nicméně je jistý (průkazný). Podstatné bylo poruchové ukončení provozu. Píšu z osobní zkušenosti, takže vidíte že zde mi argumenty zatím nedošly.

Druhým je polemika nad výkonem panelů. Skutečně je to tak, je to měkký zdroj a jeho parametry silně ovlivňuje teplota. Aby se dalo srovnávat udávají výrobci nějakou vztažnou. Takže bez ohledu na to zdali se článek sluncem sám ohřeje nebo ne, jeho umístění je stále stejné čili nárůst jeho výkonu poklesem teploty okolí můžeme dost slušně předpokládat. A asi platí. Těch 13% tam skutečně být může a to není málo. Stejně tak za letních hiců můžete jít klidně ještě o další 10% dolů - zejména pokud špatně chladíte zadní stranu. Toto vám potvrdí nezávisle na mě spousta dalších, kteří to již roky povozují že v třeskutém zimním mrazivém slunci vyrobí výrazně více. Troufám si tedy tvrdit, že ani zde mi argumenty zatím nedošly.

Za třetí spirála. Já měl za to že mluvíme o té co provozoval tazatel na nějž jsme oba reagovali. Ten má myslím patronu suchou. A suchá je navinutá samý závit, takže má obava jestli se při jejím návrhu rovnou nepočítá s induktivní složkou reaktance jelikož se očekává daný provoz 230V 50Hz možná stojí za zamyšlení. Pan Oplocký na svém videu vám jí nafotil - jsou tam ty závity vidět. Při napájení DC poudem tak skutečně může dojít k tomu, že nominální výkon bude dosažen při nižším provozním napětí (impedance pro DC je nižší o chybějící složku induktance). Zde mi pravda argumenty možná došly, ale vyjadřuji obavu že to tak být může. Můžete to změřit taky bych to rád věděl. Má patrona v bojleru (suchá) má přesně 24ohm (pro DC měření). Na 50Hz jsem to nezkoumal.

Mám vás za inteligentní bytost s rozhledem v eltechnice, proto trochu žasnu, že rozložení vody proudem máte za nějakou chiméru. Je to zcela korektní a reálné riziko viz můj přerušený drát za pár hodin na 20V v čisté vodě. Proto byste do vody ponořené (a do horké tím spíš) realizace měl radši 3x důkladně zvážit, než se rozhodnete.

PS: za osočení prosím ještě jednou promiňte.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 11:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
konecne normalny prispevok: -) k tomu vykonu, ano, stupne napetie ale prud nie, spis klesne teplotou, aby ste to vyuzili, musite mat Mppt tracker alebo spirala jeho istotne nieje v bode mpp a tak to zvysenie trocha napetia nema ten efekt ako som popisal, on prudu viac na tu spiralu z principu nedostane, In je 7.71, imax 8.25 u jeho panelov ale to sme si vysvetlili, s trackerom by ho vedel vyuzit o dost lepsie, celych cca 13 pencent minus samozrejme co zozere tracker, inak je to velmi malo...... Mne ide cisto o ten vodik, ano elektroliza vo vode funguje je mi to jasne ale nie rozklad vody na vodik, napriklad cista/destilovana voda ani nevedie prud, cize jej rozklad nebude, pitna voda nieje cista a tak to by som rad vedel, ako z nej vodik dostanem, ktore latky to zabezpecia, bezne sa galvanicky upravuju kovy a tam sa tiez uvolnuje vodik? vam sa rozpustil privod, ano, prebehla elektroliza ale ake plyny sa uvolnily by ma zaujimalo, mohol to byt chlor a pod... ten co meral tie spiraly ma jednu suchu 23 ohm a jednu mokru 26 ohm... kedze obal spiraly nemam spojeny s polom zdroja, nemal by byt namahany, odporovy drot je odizolovany keramikou, proste normalna spirala, tak ma to zaujima ako a aka reakcia coho prebehne. Vasa spirala ma 24 ohm, cize pri 230V ma vykon presne 2,2kW neviem, aky je jej stitkovy udaj ale taky by mal byt pri 230V, induktancia je zanedbatelna... ono este drazice maju suchu spiralu, no voda sa k nej moze tiez dostat rovnakym sposobom, porusenim šachty a drazice zase nejako ludom viac hniju ale to nieje zaujimave... proste aj pri akoze suchej spirale moze dosjt k tomu teoreticky tak by bolo dobre vediet ze co sa vlastne z vody vyluci, ci chlor, vodik, alebo....

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.03.2013 12:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Něco k zamyšlení http://aragonit.webovastranka.sk/forum/1062/3856_vod%C3%ADk_bez_energie , vodík jsem také zkoušel vytvářet , ovšem zadarmo ani kuře nehrabe , a nikdy jsem nevytvořil víc vodíku než jsem vložil energie , - zkoušel jsem různé elektrody - pokud použijete čistou nerez tak se elektrody nerozpustí , ovšem vodík z toho unikal pokaždé s obyč. vodou z vodovodu, když přisolíte o to lépe, test je velmi jednoduchý 2 elektrody a druhá sklenice dnem nahoru potom jen škrtněte sirkou a uvidíte. Jsou to základy obecné školy, není na tom nic divného.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 12:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Z vody se fakt uvolňuje i vodík s kyslíkem. Klasicky tvrdá pitná vodovodní voda je vodivá ažaž - bohužel. Když mi bylo 10 nebo kolik tak jsem jímal vodík do zkumavky a následně ho zapaloval (výsledek pokusu - krásně střílí a hoří jak čert) a už si nevybavuju jak jsem k němu přišel. Ale možnosti jsou dvě - buď jsem házel alobal do HCl a jímal plyny do baňky, anebo jsem elektrolýzou rozkládal slanou vodu. Což jsem asi dělal - a tehdy jsem měl 12V a uhlíkové elektrody z R6 buřtů Bateria Slaný. A skutečně to fungovalo a během chvíle bylo vodíku ažaž - chytil, převrhnul baňku a profouk záclonu. Mám dojem že se totéž dělalo pod dohledem fyzikáře ve škole - baňku obsluhoval a zapaloval on, my jen sledovali bubliny pak nás vyhnal 2m daleko a zapálil to.

Ještě ohledně té nešťastné výkonové závislosti panelů. Jak víte, že v katalogovém výkoně je přesně v MPP? Že je dokonale přizpůsoben na tu spirálu co má? Co když běží nalehko a snesl by přidat proud (tj. zvýšit napětí) protože neprocpe do zátěže co má všechen proud panelů co by uměl vyrobit? Pak by na zvýšení napětí (bez zvýšení schopnosti panelu navyšovat úměrně i poud) mohl dojít do bodu který je blíže k MPP takže by se mohlo podařit vyrobit víc. Lze to spočíst, ale lepší je přímo VA charakterisika panelu a do ní nakreslit zatěžování. Jen předjímám, že mohlo dojít k tomu, že když mrazem vytáh Ump a skoro zachoval Imp, mohl s jeho konkrétní spirálou dopadnout co se přizpůsobení líp než předím a tím pádem i výkonově těch 13% klidně získat. A pokud by to pro tyhle podmínky měl na 100% přizpůsobené a řekněme že 13% nad katalog, je to 1672W a to tam zhruba viděl. Měřidla jsou asi třída 2.5% a asi je nekalibroval, podle mě mají předřadníky/bočníky rovnou v sobě a docela bych jim věřil (tedy pokud to nespínalo a běželo čistě jako DC)

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 12:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
prave ze voltmeter je prerablka 30voltoveho na 300 voltovy a ten prudovy je neprerabka, cize tomu verim a pisete pekne ale Isc sa osidit, u neho je 8,25A neda a s teplotou este trocha klesa ale... mal tam 8,1A na 23 ohmovej spirale, viac to nepretlacilo.... zytocne to dalej rozoberat, bez mppt pri jeho paneloch tu spiralu nepretazi... k tej chemii kde pisem ze neviem o elektrolize a pod... mna zaujima presne co sa deje nie teoria ked nasypem sol do vody, to viem a toho je plny net, pan oplocky si mohol odpustit tu poznamku zo zakladnej skoly, vidim, ze ste obaja premudrely a ked vam nikto trocha ukaze na nejake nepresne tvrdenia, hned chytate cloveka inde a stiahnete debatu do inej roviny.... induktancia spiraly a ine volovinky..., som elektrikar, v elektrike hlavne silnoprudovej dost dobry, zaklady chemie mam ale chcem vediet jednu konkretnu vec, nie celu chemiu... Chcem vediet co sa udeje pri beznej vode z vodovodu. Chcel som byt pre tuto diskusiu kritickym prinosom, nie panačik pre premudrele hlavy, soľ sypať do vody viem.... moja otazka stale znie, co sa stane ak v pitnej vode zhori spirala, ze nastanu vselijake javy je mi jasne, ja chcem vediet presne co, chemik niesom a rad by som to chcel vediet... moj nazor je taky, ze v tvrdej vode sa pri poruseni odporovy drot rozpusti a to bude tak vsetko.... napriklad citam na nete nieco nech niesom hlupejsi ako vy, cakal som viac, nielen teorie o soli vo vode: http://www.fpv.umb.sk/kat/kch/elektrochem/Elektrochemia/Teoria/3.3.html

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 25.03.2013 13:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Přátelé, mám pro Vás, a také pro mě, velmi špatnou zprávu. Dneska jsem mluvil s technickou podporou v DZD Dražice, kde se vyrábí ty FV bojlery. Jelikož je to patentově chráněno a majitelem patentu není DZD, ale jeden vynálezce ze Slovenska, tak Vám neumožní ani předělání již stávajícího bojleru na FV bojler ( neprodají Vám celou přírubu s větší šachtou). Jde o to, že FV těleso má jiné rozměry ( je delší a má prý menší průměr ) a je namotáno z jiného odporového drátu. Bylo mě řečeno, že normální těleso na střídavý proud není vhodné pro FV a zcela jistě nevydrží napájení z FV panelů. Dále mě bylo doporučeno na FV použít střídač, což zase celý systém prodraží. Čili já to vidím pesimisticky a už to pro mě není až tak zajímavé. Leda, že si na střeše vybuduji klasickou FV elektrárnu cca 5 kWp.
S pozdravem Laďa

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
podla mna Vam povedali co vam chceli povedat, celkom neklamali ale... "normální těleso na střídavý proud není vhodné pro FV a zcela jistě nevydrží napájení z FV panelů" toto je nepravda, to mi ver.... ako citate aj tu, funguje to, treba vychytat muchy, velmi vhodne je pouzit zariadenie od p. Oplockeho ale nic zazracne v tom nieje, spirala navynuta na 185V - oni davaju 6x250Wp panel...cca 1500Wp a spirala je k tomu prisposobena, no nie zazracna.

Autor: pan Tumus
Datum: 25.03.2013 21:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112583
reakce na ...
Když by měl někdo problém sehnat odpovídající suchou topnou spirálu, tak aby mu přesně pasovala k panelům, pan Walter Vysloužil z Olomouce je vyrábí na zakázku (vyrobí v podstatě cokoliv chcete)
http://www.wv-site.cz/fotovoltaika/

Autor: Petr Novák
Datum: 19.05.2013 07:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100073
reakce na ...
Pane Jaskva!
Jak čtu příspěvky od Vás i jiných, - Pabista versus Palinka kromě toho, že by se z příspěvků dala vytvořit učebnice elektrotechniky, není mi dosud jasné o co se jedná. S Vaší poslední věty jsem pochopil, že místo laborování si raději pořídíte klasickou fotovolt. elektrárnu. Nevyjde Vás to levněji, nežli poloprofesionální pokusy?
Fotov. elektrárnu na střeše -je přesně na jih, jsem si pořídil:
Kaneky 4,62kwp, (včera krátkodobě 5,7kwp) přikoupím 160lt. boiler, s Wattroutrem a nemám žádnou starost.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 19.05.2013 10:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Máte pravdu v jednom -jde o náklady a celkovou koncepci. Samotný ohřev vody v bojleru pomocí FV je v podstatě jednoduchá záležitost, kde to celé jenom nainstalujete a jede to. Nemusí se o nic žádat, nemusí být žádné povolení, ale nesmí se to celé nějak zamotat do distribuční sítě. Celý ten ohřev teplé vody pomocí FV je založen na jednoduchém principu, kdy se těleso bojleru napájí přímo z panelů, které ale vyrábí stejnosměrný proud. A kámen úrazu je v tom, že on se ten stejnosměrný proud chová trochu jinak, jak proud střídavý. Čili i stykače musí být jiné, kabely musí být jiné a těleso v bojleru musí být také jiné.
Ono jde o bezpečnost, kdy termostat musí umět bezpečně odstavit FV, aby nedošlo k přehřátí bojleru a třeba k následné explozi, což jsem onehdy viděl v televizi. K takovému ohřevu by měl být profesionální bojler, který bude mít dvě tělesa, dva termostaty a tím pádem napájení z FV a také v případě nedostatku slunečního světla ze sítě. Co ale s energií, kterou vyrobíte a nespotřebujete na ohřev, protože už bude bojler nahřátý je další věc. Asi by se to dalo využít na nabíjení akumulátorů, nebo ohřev bazénu. Nicméně, zase se to celé komplikuje. Výhoda je nízká cena, a jednoduchá instalace.
Druhá možnost je instalace klasické FV elektrárny. Zde je ale potřeba vyřízení několika povolení, následná montáž, udělení licence na výrobu, vlastní výroba, měření výroby, měření vlastní spotřeby, účtování přebytků, Zeleného bonusu. Výhoda je ( do 31.12.2013 ), že spoříte vlastní náklady o Zelený bonus a že vyrábíte síťové napětí, které je nejvýhodnější spotřebovat . Nevýhoda je to papírování a vysoká cena celé instalace. Jistě se najde spousta lidí, kteří si všechno udělají sami. Nicméně, nízká cena celé investice je vykoupena dlouhou dobou realizace, nutností si všechno nastudovat do posledního detailu a rizikem, že se něco nemusí zdařit. Ale to platí obecně.
Já jsem šel cestou dodávky FV elektrárny ( 20 panelů 4,9 kWp ) na klíč. Stálo sice 195.000 bez DPH, ale hotovo za 3 dny. Už jenom čekám na vydání licence.
V žádném případě nebudu hodnotit, co je lepší - svépomoc, či dodávka na klíč. To si musí každý rozseknout sám za sebe.
S pozdravem Laďa

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 19.05.2013 23:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
p.Jaskva, jak to vidíte s návratností, podle vašeho tarifu? Já jsem nadšenec ale v loni když mi bylo nabídnuto za 45000,- + DPH za kW tak jsem z toho couvnul. Tarif mám D45. Pravda neměl jsem volné prostředky, tak možná i proto.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 20.05.2013 09:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Doba návratnosti je celkem lehce předvídatelná. Uvádí se, že panely o výkonu 1 kWp za rok vyrobí 1 MWh. A z toho vychází veškeré výpočty. Předpokládejme, že budu mít 8 panelů o výkonu 2 kWp, čili vyrobím 2 MWh. Předpokládejme, že všechnu vyrobenou el. energii se mi podaří spotřebovat. Do toho dosadím cenu, za kterou nakupuji. Protože je to kombinace VT+NT, tak se musí spočítat průměr. Ten mě vychází 2.444 Kč/MWh bez DPH. Z tohoje jasné, že roční úspora dosáhne necelých 5.000 Kč bez DPH. Po zohlednění investice 45.000 Kč bez DPH je doba návratnosti zhruba 9 roků. Jinak by se ale situace vyvíjela u investora, který má pouze základní tarif D01d, kde je sazba 4.396 Kč bez DPH.
Tam by úspora dosáhla 8.800 Kč a doba návratnosti by se snížila na příznivých 5 roků. Pokud vezmu v úvahu i dobu životnosti celého systému - třeba 20 roků, tak celkový přínos v prvním případě bude 55.000 Kč a v druhém případě 131.000.
Je to počítáno v současných cenách a pohyb může být na obě strany.
PS Asi je to pořád pro nadšence. Nicméně ta jednoduchost a nenáročnost instalace je velké plus. Nicméně jako ohřívač bych volil profesionální výrobek.
S pozdravem Laďa

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 20.05.2013 09:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
Pane Jaskva máte tam chybičku, na začátku počítáte s instalací 2kW ale poté dáváte cenu za instalaci za 1kW návratnost není 9 ale 18 let podle vašeho zadání. Další proměnná je pokud vše spotřebuji, u vašich 4,9kW by to snad šlo u 10kW určitě ne.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 20.05.2013 10:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Profi bojler OKFE 160 AC/DC /2kW se dá koupit za 9.000 Kč a panely se dají sehnat kolem 4.000 Kč/ks .Čili celková cena by se mohla pohybovat do těch 45.000 Kč. Je to jistě svépomocí, ale tam není co pokazit. Jasně, že dodávka na klíč bude podstatně dražší, ale v tomto případě bych asi šel do svépomocné realizace.
S pozdravem Laďa

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 20.05.2013 10:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
Tak to je jiná, já měl na mysli vaši 4,9kW elektrárnu ale to je již do jiné diskuse. Hezký den přeji.

Autor: inžinier palynko
Datum: 20.05.2013 11:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
vase vypocty su cca spravne a moze to byt aj lacnejsie ak sa clovek posnazi, ja som kupil panel za 100e 230Wp.... na bezny ohrev vody 120-150L boiler staci 6-7, 8 uz je trocha vela, podla mna zbytocne ale moze byt.... ked si zratate naklady, mna osobne to vyjde aj s elektronikou do 1000 euro bez boilera s DPH a so vsetkym... pre 7 panelov: 700 euro panely, 50 euro solar kabel, 125 euro elektronika, 100 euro konstrukcia..... takze navratnost je velmi dobra a hlavne nepodporujeme vypalnicky stat...

Autor: petr kocina
Datum: 20.05.2013 17:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
to je levnejsi nez termicke panely i kdyz plocha je vetsi.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.03.2013 14:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Klasická keramická vložka na AC funguje , to je ověřeno, je pravda že Dražice mají dvě různé velikosti , jenže ta menší je právě na FE , při čemž paradoxně dochází k většímu přehřívání než u té velké ,po roce používání se mi keramické kroužky rozpadly. VODÍK - změřte odpor vody ohmetrem pokud naměříte odpor bude při DC sloučenina vodíku.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_proud_v_kapalin%C3%A1ch

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 14:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
To som cital uz pred.. ale zase nic konkretne ale.... asi rozoberem a poskodim rychlovarku a napojim na solar nech viem, nejako mi to nechcete prezradit :-)... mam este poznamku aj k suchej alebo mokrej, je to jedno... prechodom prudu vznika pole v okoli spiraly, u tej suchej vecsie, je dlha... magneticke pole je nemenne, stabilne, ci sa nebude v okoli spiraly alebo na spirale ukladat nekay sajrajt so zlucenimami Fe, Mg a pod, ci ho to nebude lakat nejako, nezanesie sa rychlo obal spiraly.... cisto teoreticka otazka... dalsia vec je ta, ze ja by som si ani tou suchou spiralou nebol tak isty ze bude sucha stale, teoreticky ju moze voda zaliat rovnako, staci puklinka v zvare, teplota, čas a tlak..

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 15:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
sedime tu momentalne dvaja elektikari, sice slinoprudari ale mame myslienku, co tak este pridat k tomu vasemu regulatoru striedač, jednoduchy, ktory by na nejakej frekvencii striedal polaritu na vystupe, spirale by to bolo jedno, maly by sme cca stiedavy prud, samozrejme nic idealne ale odporovej spirale by to chutilo, podla mna myslienka je to hodna zamyslenia, spynat polovodicmi pulzne spiralu stale inou polaritou.... vyhli by sme sa komplikaciam s vodnym kamenom, elektrolizou a inymi vecami a taktiez by to vela ludi kvitovalo lebo by na to teoreticky mohol ist akykolvek starsi boiler s vhodnou spiralou aj mokrou, co myslite? mozno blbost ale podla mna ju treba preskumat....

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 17:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ano střídač si tam dát můžete - stačí úplný reverzní most a prostřídat obdélník "nahoru a dolů". Sinus doufám vyrábět nehodláte. Ale - proč to chcete dělat? Kdo popsal ten fyzikální důvod proč by to na DC mělo nejít? Když to rozebereme popořadě:

1. moje úvaha o neřešené induktanci je lichá - vychází to na nějaké mOhmy které ke 24ohmům přidá cívka i kdyby 100 závitů na prům 10mm a délce 200mm. Již jsem nějakým kalkulátorem spočetl (odhadl). Takže parametry spirály pro DC a 50Hz AC můžeme ztotožnit.

2. mag. pole kolem spirály - ano bude to elektromagnet, ale je to vzduchová cívka pole bude slabé. Navíc je vně bojleru, v jímce (magnetický zkrat). Průnik pole do vody bude nula. A i kdyby tam byl, ve vodě neplavou žádné špony železa aby se něco dělo. Pro klid duše jak říkám od rána - nepřekračujte mezní hodnoty, spíš si nechávejte 20% fora. Sám hodlám 2kW spirálu honit na 1.5kW max. Ohledně smočení původně suché spirály - je vně bojleru za tlakovou nádobou. V bojleru jsou 3atm. Je vyloučeno aby tam kapalo, bude-li tam netěsnost, nádoba se rozletí celá, že by odkapávalo na drát vylučuju. To by nateklo do všeho, do termostatu přívodů atd. Tohle můžem vyloučit. Ale ponorné spirály bych na DC nedával, fakt se to vyse... Viz případ chráničů, bojler bere tak těch 15mA svodu (vlhká spirála), tohle je fakt. To uhnije lektrolýzou za pár měsíců, věřím tomu.

3. pozor na jinou věc - nevydrží o termostat. Instalaci je třeba předělat a přidat stykač schopný rozpojit 250Vdc. Těch není pravda mnoho. Proto jsem již dříve varoval před neštěstím dimenzování všeho naknop, výpočty kolem max hodnoty 230Vac je sice zajímavý, ale ne dostačující. Vypínáním (při nahřátí bojleru) znamená rozpojit třeba i 250V při proudu kolem 8A. Na DC - takže svářečka. Oblouk nepůjde zhasnout, proud stále teče a jak nepatrně ubyde (seiový odpor oblouku v cestě), panel přidá napětí jak se odlehčí. Venku -20C na panelech naprázdno 8x40V málem 320Vdc a stykač hodlá rozepnout. Zde je nejslabší místo celé této instalace a zde je to know how toho patentovaného řešení. Nic nečekaného. Takže důkladně řešme tohle a nelamme si hlavu spirálou. Taktéž nevím proč pořád každý honí výkon pole. Na ohřátí bojleru je typicky čas celý den přitom běžný bojler to zvládne za 4h. To slunce svítí déle i při zohlednění křivky výkonu. Takže stačí ubrat výkon a vše se hned stává snažší. P. Oplocký běhá kolem 190V, to je rozumné. Pak odpanou problémy při vypínání.

Já osobně jsem připraven ke spuštění 1.4kW systému do 160l bojleru Dražice AC suchá jímka 2kW nonFV model (tj. třeba s externí regulací a stykačem), čekám na výrobu konsrukce pod panely. Až to rozjedu tak se ozvu co kde hoří. Očekávám že v tomto nastavení nikde nic.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 17:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
rekacia vyborna, konecne mame nieco co pomoze aj inym... ten striedac cisto koli strasiakom o vodiku, podla mna by tobolo jednoduche zariadenie a k elektrolize by nedoslo......nadoba sa chybou na zvare nerozleti, 3atm je nic, normalne kape, aj nas stary bojler kapal a postupne na viacerych miestach a toto je osud vsetkych boilerov a vodarni ze nakoniec ta nadoba zdochne a tak kludne sa dostane voda aj k spirale ale ako pisete, na toto sa treba vybodnut..., verim tomu, ze za normalnych podmienok aj pri poruche vela vodiku z pitnej vody nenarobime, nieje to take lahke ako sa zda... stykac, jasne, ten je najdolezitejsi, ked to neodopne, mame o zabavu postarane, poiztovak si to zlizne, kto ho nema, ma doma atomovku... takze stykac mam ma Ui660V /40A, typ V40E 3polovy, plus je 2 poly v serii, minus spina jeden pol, dokopy je tam 6 rozpinacich bodov.... typ V40E, ovladacia cievka na 230V, cievku spina termostat boileru. S tym vykonom suhlasim, netreba to hnat do extremov, pan oplocky ale ma 9 v serii takze cca 9x30V v zatazi, naprazno 350 nemusi byt nemozne... ma tam celkom peknu palbu..., ma dobre skusenosti a ten jeho odlahcovac zataze je zaujimavy a kedze nestoji vela tak aj velmi vhodny doplnok, bez neho by za horsich podmienok na spirale toho vela nebolo, ale v lete by to velky problem byt nemal. Mne sa koncept suchej spiraly nepaci, klasika do vody podla mna pri takych podmienkach ako pisete, cca 6 panelov 230-250Wp a trocha perdimenzovana spirala by nemal byt problem, zvod spiraly sa da pomerat ale keby tam dnu bola vlhkost, vadilo by to aj pri AC by sa ta vlhkost uvarila a problem by bol tiez... a zvod cez keramiku v spirale na obal by nemal nastavat nakolko boiler nebude spojeny s polom zdroja. Suhlasim, ze za vykonom sa netreba hnat a 6-7 ks panelov by mlo byt dostatok, 8ks pokladam za max. normalnu hodnotu.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.03.2013 17:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Není to hovadina , to je můj další záměr , jenže vše chce čas , musí se zvolit vhodný obvod se střídáním pulzu + omezením + řízenou šířkou pulzu , tento obvod pracuje od 0-100% , jenže při střídání se to nesmí otevřít na 100% to je zkrat , Napětí mohu řídit dle spínání tranzistoru do 350V není to problém, ale je pravda pokud to chcete regulovat musí se použít 4 spínací kontakty v sérii 230VAC/16A , osvědčilo se klasický stykač na AC 230V/16 4 SP.kontakty , vždy 2 spojit do série a spínat oba póly. Mé napětí naprázdno je 330V mám 9 panelů , videa jsou simulovaná pro zákazníky,dle přetížení spirálou - já reguluji 230V - 260V , Tento regulátor může přímo spínat termostat přes jumer , nedojde k žádnému výboji, ovšem je to polovodič a může se prorazit , tudíž se musí dodržet bezpečnost a doplnit bezpečnostní termostat

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 17:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Takze rozmyslam spravne a ulahcilo by to zivot a vyuzili by sa vsetky mozne spiraly.... ja si predstavujem striedac jednoducho, bez moznosti regulacie, raz otvorite vystup na spiralu, zatvorite, prepolujete a otvorite vystup a tak dookola, obdlznikove pulzy stale opacnej polarity, este k tomu hlidaci izolace by som sa rad nieco dozvedel, moja spirala je mokra po uši :-)

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.03.2013 18:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Našel jsem již dávno tento střídač na stránkách danyka, jenže to neřeší přizpůsobení spirály , Pokud se vymění tranzistory za IRFP4242 , tak to bude fungovat i na 2000W , klidně to může někdo vyzkoušet. http://danyk.cz/menic230_6.html

Druhé schéma

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.03.2013 18:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Pohladam nieco aj ja, myslel som nieco jednoduche, cizte obdlziku, proste iba vkuse prepolovanie na nejakej frekvencii.... hore/dole/hore/dole +-/-+/+-/-+

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.03.2013 19:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Myslite hlidac izolacniho stavu pro pouziti v instalacich v sitich IT? Jo to by vam poruchu indikovalo mohl byste i odpojit. Jinak prvni porucha tj pruraz izolace v siti IT neznamena preruseni chodu takze to pouzivaji treba operacni saly. Tam by asi krapet zamrzelo kdyby to po slusu a poruse cely vylitlo takze smysl to dava. Ale reseni pro zajisteni funkce to neni je to hlsic poruchoveho stavu nic vic

Autor: inžinier palynko
Datum: 19.06.2013 13:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Dnes meranie, slnecno, cca na poludnie na spirale 26,5 ohm, napriamo napojene na spiralu, bez regulatorov.... prvy obrazok 6x panel 230Wp, druhy prepnute na 7x230Wp. /hodnoty cca 6x panel: 5,9A/160V, 7x panel: 6,8A/188V / Včerajšia denna vyroba na boiler, odcitavana po hodinach spolu cca 9kWh na spirale 26,5 ohm napriamo. Regulator zakupeny, zatial nenamontovany...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 24.06.2013 10:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Tak koukám že máte hotovo. Gratuluju! Regulátor máte od Oplockého nebo něco jiného? Už jsem to taky spustil, mám 6ks panelů na ploché střeše a k nim 160l bojler. Vyrábím regulátor, budu mít jinou koncepci než používá p. Oplocký tak to případně můžeme porovnat. Nestíní vám tam ráno ty stromy? Má konfigurace je čistý jih a 35° a elektrárna se v tuto roční dobu budí kolem 7.45 ráno s minimálním výkonem pod 100W - v tu dobu je slunce skoro přesně na východě tj. začíná na panely svítit zepředu. Na 70% výkonu se pak dohrabe cca za 2h (zapisoval jsem si aktuální výkon po 15min ale nemám to teď u sebe). Ten nárůst je docela rychlý - tedy když nejsou mraky.

Autor: inžinier palynko
Datum: 24.06.2013 11:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Foto domu troska metie, nie, stromy su cca na boku za domom, orientacia strechy je mierny juhovychod ale je to skoro juh. regulator zatial nepouzivam ale uz mam zakupeny od p. Oplockeho ale zatial chcem merania spravit bez neho. Aj bez regulatoru to zatial ide velmi dobre, az na pocudovanie dobre, 7x230Wp... Moje zistenia su zatial: velmi vekla zavislost na teplote, pri velkej palave klesa vykon oproti deklarovanemu o cca 20 percent ale to nevadi, kedze vykonu je cez hlavu. V zamracenom pocasi mi tiez aj bez regulatoru dohrialo vodu, mam 150L boiler a nestava sa, aby ho clovek vypustil cely stale kazdy den, cize u nas nikdy netreba ho nahrievat cely.... ale za dobreho pocasia je vykonu cez hlavu, napustam vecsi bazen detom, cca 500L vody a deti sa stazuju, ze je prilis tepla :-0 Bez regulatoru mam vyrobu za dobreho pocasia cca 9KWh do 26,5 ohm spiraly, co je dost na ohriatie aj 300L vody na dobru teplotu. najvecsi narast mam okolo 10.00, najvecsi vykon medzi 12-13,00h. Mam spraveny denny diagram, maximum som mal zatial 1330W, co je cca maximum pri danej teplote panelov okolo 70-75 stupnov... ked pozeram krivky mojich panelov tak to ide presne ako som predpokladal a vysledok ma tesi. regulator od p Oplockeho prerabam, dorabam, na vystupe bude striedave napetie a tym padom odpadne potreba pouzitia stykaca a fuknem to priamo na termostat. Energie mam prebytok, voda nahriata zatial stale na max.... dalsi poznatok, mycku riadu som jednoducho napojil na privod teplej vody, lebo bola napojena na studenu a klesla spotreba z 1,1kWh na 0,44 kWh na cyklus. Pracka sa neoplati, pomiesalo by to programy a klasicky program co manzelka vyuziva vo vecsine pripadov-denny zmiesany 40 ma spotrebu 0,5kWh. Obrazky su z dneska, jeden na obed pred dazdom, druhy po dazdi, po dazdi sa ochladilo a je pekne vidno rozdiel vo vykone ... 1330 vs 1530W..... Ked dokoncim regulator, napisem nejake poznatky, moje panely su 7x 230wp http://www.chaorisolar.com/upload/2011062001322281.pdf

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 08:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Jojo, ty DC proudy byly dycky krapet nepřátelský... To se hodí tak leda do tramvaje (po vašem "do električky") :-))) Tesla s Edisonem by mohli vyprávět, ti se o to rvali celej život. Nakonec Edison umřel a Tesla zvítězil, ale patenty měli každej na to svý :-)

Si myslím že kdyby se výstup pro buzení fetu z OZ napřed strčil do děličky dvěma a pak vykombinoval na nějakých triviálních nandech vždycky původní signál s tím druhým vyděleným a celý se to prohnalo v protifázi čtyřfet mostem, že by bylo sakumprásk vyřešeno. Pak by to polaritu zátěže zapoejnou do diagonály mostu otáčelo přičemž by to obvodově nestálo navíc skoro nic - holt místo jednoho spínače by musel být můstek a proud místo jedním by tekl dvěma fety, ale řízení triviální. Třeba by to p. Oplocký časem dovyvinul když se trochu trkne...??? Třeba?? Pokud to ale budete už předělávat, dejte si tam určitě pořádnej budič k fetu - to buzení z operáku, se úplně ošívám... Tam jsou šílený spínací ztráty jak se pomalu otevírá/zavírá. I ten OZ není zrovna z nejrychlejších co známe, když už v tom budete zkuste to napřed naměřit tak jak to je a pak to nějak učesat, vyměnit OZ aspoň za TL052 (je rychlejší) a doplnit tomu pořádnej budič ať to umí naprat krapet víc proudu a ten fet lítá rychlejc a má to aspoň nějaký hrany. Pokud budete dávat můstek, rozhodně bych budiče dělal diskrétně z tranzistorů za pětikorunu nikoli to věšet hned na výstup OZ kterej to nezvládá řídit a akorát limituje proud. Pak dejte vědět další postřehy pokud s tím budete něco víc dělat - je tam mnoho prostoru k vylepšení.

Já už mám spuštěno v konstelaci 6x 240W zatím napřímo (DC na suché těleso 24ohm) jen s odpínačem (hlavní vypínač) a stykačem (řídí termostat bojleru) a chystám se během cca měsíce nasadit regulátor s řízením dle napětí (v hysterezi - tj. udržuji garantované fixní zvlnění a mám proměnný kmitočet na rozdíl od konstrukce PWM na fixním kmitočtu a pak bohužel s nedefinovaným zvlěním) s detekcí soumraku (pro noční odpojení a odpojení za bouřky) a s detekcí stínu (rekonfigurace pro části roku kdy je nízké slunce a přední řada panelů zastíní spodní část zadní řady - mám plochou střechu). Od detekce stínu si slibuji výrazný nárůst výkonu ve chvíli kdy díky ploché střeše musím tolerovat zastínění cca 1/8 výšky zadní řady od před ní stojící první řady (kdo má šikmou střechu tak tenhle problém nezná) a kdy dává smysl na chvíle plného svitu regulátor přenastavit pro tyto nové kompromisní podmínky - tehdy přijdou do hry bypass diody v panelech a část pole bude zahozena (stejně je ve stínu) výměnou za to že zbytek pojede daleko větším proudem. Jenže k tomu se musí ze 180V sejít cca na 140V (to je napětí vypadlé části + obtok proudu skrze bypass diody) takže ve chvíli kdy zdetekuji rozdíl intenzity osvětlení na spodu zadní řady proti jejímu vršku zareaguji na to a posadím to na 140V a pojedu sice s omezeným, ale stále větším výkonem než bych měl při původním nastavení 180V. Ovšem ve chvíli kdy se slunce skryje tj. bude dominantní rozptýlené záření a stíny nebudou už nedává smysl toto nastavení držet dál, takže detektor to opět shodí a přestaví na 180V. Dle mých propočtů to tak vychází nejlíp - nemám tak velkou střechu abych to udržel beze stínu celoročně. A protože se střídají chvíle plného slunce a chvíle difuzního osvitu nelze to řešit ani přepínačem "léto/zima". Proto tedy ten detektor. Už jsem si zatím teoreticky napočítal že toto nastane od začátku listopadu do poloviny března, tak uvidíme jak jsem se splet. Detektor stínu budou 4 LED diody zapojené jako fotodiody a komparace výsledku na OZ takže žádná složitost, výstup z OZ pak rovnou promlouvá do nastavení hlavní reference podle které se řídí celá regulace. Používám od počátku jiný princip než p. Oplocký takže si můžu s napětím na které reguluju jezdit naprosto volně. Prohlíd jsem si vaše grafy závislosti na teplotě a uvažuji díky nim i o teplotní kompenzaci, i tohle dává smysl vzít v potaz a řídit se přesně. Zas by to byl jen nějaký lineární termistor a z něj pak zásah do reference nic víc. A zkompenzován vliv teploty, v zimě by se regulovalo na víc v létě na míň. Tak to mám aktuálně na prázdniny abych se moc nenudil. Jinak až na současné deště byl každý den bojler 65-75C. Za ty peníze co mě to stálo jsem velice spokojen.

Držím palce v další práci a přeji hodně slunce.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.06.2013 09:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Regulátor ve verzi 3 si může, každý přestavovat dle libostí jak se mu zachce, opakuji že frekvence spínání je 70Hz není důvod toto zapojení měnit, není zas tak jednoduché při 2000W a 300V DC to hodit na AC MOSFET můstek, sebemenší chyba vám hned odpálí tranzistory, nic méně již měsíc pracuji na AC verzi, raději 4x měřím než stříhám, a zároveň konzultuji různá zapojení, zatím jsem nenašel nic podobného uvedeného do praxe co by šlo zreplikovat, tudíž mi musíte dát čas, vše dělám ve volném čase a peníze vydělané z prodeje regulátorů věnuji dalšímu výzkumu. Již nechávám vyrábět pl pro AC verzi, jaká bude úspěšnost ukáže čas.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 10:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Když si výstup vydělíte dvěma budete mít poloviční pulzy. V jedné úrovni (L) tohoto nového signálu bude obsažen první činný běh (původní tranzistor sepnut) i první mezera (původní tranzistor rozepnut). Následně se druhým pulsem úroveň vyděleného signálu otočí (H) takže ve druhé úrovni bude pobráno toto: druhý činný běh + druhá mezera. Pak už se zase otáčí dělený signál nazpátek (L) takže třetí puls a třetí mezera původního signálu už je totožná s první a dále dokola. Takže máte dva signály - jedním je původní signál (střídá dva stavy proud do zátěže teče/neteče) tím řídíte otevírání tranzistorů aby pouštěly proud na zátěž či nikoli tj. tak jako teď a druhý ten dělený je nová informace nutná pro most a říká která půlka mostu je v činnosti (střídá dva stavy první/druhá půlka mostu). Víc není třeba. S tímhle už jde rovnou komplet řídít můstek fetů, víte kdy spínat a víte i kterou polovičku. Spínací signál zavést na všechny tranzistory a řídící signál po půlkách vždy na tu dvojici. Já v tom problém nevidím - na nand či jiné podobné logice si vykombinujete to vydělené (která půlka) jako součin s původním signálem (kdy má tranzistor vést), tj. na příslušné dvojici fetů v můstku se objeví signál jen ve chvíli kdy by měl být otevřený i původní "jeden" tranzistor a ten poloviční vydělený signál už jen řídí přepínání první/druhá polovina v můstku sem a tam. Takže na první výstupní puls otevře jen tranzistor 1 a 3 na první mezeru zas zavře (kdy by zavřel i původní) a na druhý následný puls otevře zas jen tranzistor 2 a 4 a na druhou mezeru zas zavře. Ve všech ostatních časech pak je zavřeno všecko tj. nevede nic (proud neteče). Pokud se bojíte příčného proudu můstkem (shoot current) který to samosebou hned zdestruuje tak ten přeci nikdy nenastává, není přímý přechod ze stavů aby vedla 1 a 3 střihem na otevřenou 2 a 4, vždy je tam pauza kdy nevede nic. Z principu věci. Čili vyřešit to jde a pokud by se použily N a P komplementáry tak ani to není nijak extra těžký. Musely by tam bejt budiče na příslušné otevírací napětí gatů pro jedny tranzistory od země a pro druhé od plusu to je jasný ale to není dnes žádný problém. Ale říkám, jádro obvodu dělají řádně a precizně navržené budiče tohle skutečně nejde krmit rovnou z operáku. Asi by to chtělo i vlastní nezávislé napájení - trafo 2VA přímo na plošňák. Tím se to galvanicky oddělí načež si napájení už můžete volně pověsit kam je libo a současně i jako benefit vynechat ne zrovna vhodné napájení celého obvodu rovnou z řízené veličiny. Je to můj návrh pro další bádání - trafo a spolehlivé napájení (opustit napájení z panelů), budiče výstupu od jednoho a druhého napájení a komplementární můstek fetů řízených v protifázi vyděleným polovičním kmitočtem nakombinovaný na původní řízení tj. přepínání sema a tam s dírou. Jde si to pro ověření postavit přeci napřed "v malým" než střílet fety za kilo jeden.

A kmitočet 70Hz JE důvod vyřešit správně budiče ať je zapojení jaké chce, protože fet co používáte má kapacitu hradla (miller) kolem 8nF takže spínání tohoto fetu je z pohledu předřazeného OZ jen cyklické nabíjení a vybíjení této kapacity a to jde pidiproudem několik mA z výstupu OZ skutečně těžko. Takže se tranzistor courá než se sepne a pak zas než rozepne a je to celá věčnost a po tu dobu pochopitelně taky pekelně hřeje (spínací ztráty). Dva bipoláry jako emitorové sledovače od jednotlivých napájení a gate fetu natvrdo rovnou na střed a máte vyřešeno - OZ dále nebude ve stavu saturace výstupního proudu a fet si odechne. Proud do budiče vychází h21e krát menší než výstupní proud do gatu resp výstupní proud který by budič dodal na gate (a čím větší tím preciznější spínání) je h21e krát max proud do budiče a s tím už se vyjde, fet pak spíná jako víno. Pokud chcete schema, tak před půlhodinou jsem si např. prohlížel desulfátor na mypower. Tam je za 555 použit taky. Obvodově to jsou dva tranzistory a jeden (nadbytečný) odpor. Plus ale precizní filtrované napájení (tahá to proud tj. cloumá si to s napájením). Proto si myslím že napájením z panelů to tady už nevyjde a pro čisté spínání fetu je spolehlivý zdroj nutný.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.06.2013 11:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Jste velice dobrý teoretik, zkuste něco prakticky, po té zjistíte že P MOSFETY o těhle výkonech za přijatelnou cenu neseženete, musí se vycházet z N MOSFETU , a ještě detail , pokud použijete můstek vždy bud ztráta na přechodu o 50% větší, regulátor má max tepelnou ztrátu 5W při 2000W, tomu odpovídá pasivní chladič. V AC verzi bude vždy větší tepelná ztráta ať použijete jakýkoliv budič.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 11:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Nevidím jediný důvod proč by P-kanál měl být výrazně omezující. Ano je to horší výběr, ale typů schopných spínat cca 10A (a to ještě výlučně odporová zátěž - tj. žádné proudové špičky) přeci existuje, neříkejte mi že ne :-) Pokud by náhodou žádný nevyhověl, lze je bez problémů řadit paralelně po dvou, třech, čtyřech - jak je ctěná libost. A s baterií dvou či tří už bezpečně vyjdete - tj. určitě není problém v dostupnosti prvků !! Vím že se ztrátami na tranzistoru stále válčíte, v běhu času jste již několikrát vyměnil typ ve snaze ztráty dále snížit jenže už dávno jsme spolu diskutovali že příčinou není prvek sám a jeho možnosti (ztráty vodivostní) nýbrž téměr výlučně jeho nevýhodné řízení (ztráty spínací) kde se bohužel tvrdošíjně bráníte udělat to správně (tedy s adekvátním budičem který je u této velikosti fetu pro strmé spínání vždy nutný).

Čili pokud tvrdíte že rozšířením na můstek ztráty vzrostou o druhý prvek a to ještě o horší s P-kanálem tak ano to se samosebou stane, ale současně říkám a stojím si za tím že správným řízením se vám ztráty sníží natolik, že i s celým mostem z běžných tranzistorů na tom budete stejně ne-li lépe než teď s jedním nejtlustším fetem co šel koupit. Dnes vám v zazpojení převažují ztráty spínací a těch se nezbavíte do doby než vyřešíte buzení gatu tak jak se má dělat to skutečně výběrem tranzistoru nepřeperete. Protože až to bude buzeno kvalitním obdélníkem tak už by vám dominovaly (při 70Hz a odporové zátěži) hlavně ztráty vodivostní, tedy Rdson hodnota toho kterého prvku a tedy na tom budete při 10A ještě relativně dobře. A pokud budete i tak stále nespokojen, pak druhým stejným paralelně jdete hned na 1/4 původní ztráty takže krásně řešitelné bez těžkostí. Jen to náležitě budit.

PS: máte pravdu někdy třeba něco prakticky zkusím... Ta teorie je při návrhu konkrétních zařízení daných vlastností jaksi celkem nadbytečná a jen to celé komplikuje.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.06.2013 12:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Možná jsem se špatně vyjádřil mě se nejedná o ztráty jako takové ty jsou zanedbatelné vůdči přínosu - já se snažím jít do absolutně minimálních, mrkněte jaké se používají chladící plochy pro 2KW měniče, střídače atd. S kolegou ze slovenska jsme zkoušely již před půl rokem různé budiče MOSFET- výsledek? 0 úplně stejný jen to bylo složitější, mělo to význam pouze při vyšší frekvenci nad 6Khz, jenže to začne pískat, pokud jsme zvolily frekvenci nad 16Khz neslyšitelnou tak ztráty na MOSFET přes budič byly min 20W - tudy cesta nevede. Chce to teď odzkoušet IRS2453 obvod určený přímo k buzení 4 N MOSFET po té se rozhodne. Teď koukám že druhý kolega již provede testy AC doufám že úspěšně. Rád se poučím a doplním další bádání.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 13:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Prepacte, ze sa zamiesam ale treba si uvedomit, co vlastne chceme vyrobit.... panely sa daju lahko zohnat, doma ma vela ludi boiler, instalacia, udrzba fotovoltu jednoducha.... len potrebujeme nejaky jednoduchy regulator pre vseobecne pouzitie, zaklad je jednoduchost a univerzalnost.... nezaujima nas optimalizacia maximalneho vykonu pri dobrych svetelnych podmienkach, lebo vtedy mame vykonu cez hlavu.... potrebujeme iba zoptimalizovat vykon pri horsich svetelnych podmienkach, kedy je to potrebne.... cize nejake jednoduche riesenie, nemusi byt presne v bode mpp ale proste dostat z panelov pri zlom osvetleni trocha viac... Oplockeho regulator funguje, inspiraciu mame, uz len spojme hlavy a doladme to, aby sme nemuseli kupovat DC istice, stykace ale aby vystup bol AC a mohli to dat priamo na boiler cez termostat... ked toto dosiahneme, ziskame postacujuci univerzalny regulator, ktory presne splni to co ma.... vidim, ze mate vsetky predpoklady tak ideme na vec.... :-) inak aj ja blahozelam k solaru, ake panely mate? aky kabel ste pouzili a istiace prvky?

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.06.2013 13:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Ano přesně o to se snažíme, dostat z toho AC i když jen pulzní, dáváme hlavy dohromady, proto jsem nikdy netajil zapojení, jsme v kontaktu a doplňujeme se, každý máme různé řešení, a musíme provést testy, já jsem regulátor testoval 1 rok, než jsem to uvedl, nejde jen o funkčnost ale i o replikaci. Já osobně mám 9 panelů polykristal. 235W / jištění dvojitý odpojovač 16A kabeláž 2x4mm/2 Cu , boiler Dražice OKFE160, a 120L záložníka.

V níže uvedeném obrázku doporučuji procínovat plošný spoj, pokud již není, musí snést 8A

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 13:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Ja som reagoval na p. Pabistu .... ale suhlasim, ked potestujem, vy ste prvy, kto bude vediet detaily.... zaslal som Vam mailom pracovnu schemu...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 14:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Mám 6x 240W poly na ploché střeše na hliníkové konstrukci vlastní výroby - tohle mi trvalo nejdýl. Byl docela problém vymyslet to aby se to dalo sestavit v jednom člověku až na místě, přičemž přístup byl pouze po žebříku. Takže např. přitěžovací dlaždice musely být takové abych je unesl po žebříku sám. Ve výsledku má každý panel 4ks dlaždic každá po 22kg tj. i s konstrukcí to vychází málem 100kg na panel. A konstrukcí je celkem 6. Tohle je nutné z důvodu že to volně stojí a opírá se do toho vítr - vy co máte šikmé střechy to řešit nemusíte. Další problém byl vytáhnout po žebříku panely - ale zadařilo se a už od začátku června se vyrábí. Kabeláž je CYA4 tedy 4mm2 lanko délka cca 15m + CYA6 žlutozelená na pospojení. Oddálený hromosvod a pospojení všeho vodivého na ekvipotenciál (fotka je ze stavby takže ještě není vše dodělané, dneska už ano). Už na střeše je box patřičného krytí proti vodě s pojistkovým odpínačem obou polů (2x 10A gG) a stykačem 40A 4xNO kontakty (vždy dva a dva v serii na obou polech). Výhoda stykače na střeše je že dokážu už na střeše odpojit výkon kdyby se cokoli dělo a dolů do domu mi tak nejde nic co bych nedokázal vypnout. Bezpečnost ctím takže skutečně odpínám hned u zdroje nerad bych při nějakém problému sháněl izolovanou sekeru jak ten kabel najít a vypnout. Po střeše jdou kabely ve trojí izolaci (provozní izolace vodičů + ochranná PVC hadička každého vodiče + UV odolný husí krk celého svazku) a žádný konektor ani jiné rizikové místo se nedotýká krytiny. Dražický bojler není fotovoltaický ale obyč a je v modifikovaném zapojení s externím stykačem, spirála byla odpojena a zůstalo jen řízení stykače z vnitřních termostatů - není to OKFE nýbrž normální bojler se suchým topným tělesem a topným hadem. Had jde na plynový kotel a těleso pouze na FV, kotel má vlastní termostat z dalšího snímače dole v jímce (takže tam jsou 3 snímače - bojler provozní, bojler havarijní a kotel). Tzn. bojler není připojen nikde k AC síti (vyjma ovládacího obvodu stykače). Primární ohřev je z FV a pokud večer nedosáhnu nastavenou teplotu nastartuje jednorázově plynový kotel a dotáhne to a vypne. Takže se každý večer koupeme v ohřátém bojleru, buď se nahřeje celý z FV a pokud prší jako teď tak to vyřeší kotel. Regulátor vyvíjím vlastní uvidíme kam se dostanu. Jak jsem psal musím řešit jiné těžkosti než máte vy, DC mi celkem ani nevadí ale musím kompenzovat stíny, takže jsem se vydal vlastní cestou a snad dojdu do cíle taky.

PS: ohledně řešení p. Oplockého s tou IRS bych byl bohužel skeptik - tenhle obvod PWM nemá tzn. výkon řídit nedovede, je to pouze samokmitající budič fetů. Pokud to znásilníte k řízení výkonu klobouk dolů. Takže mi zatím uniká jak to chcete modulovat - noha kam máte optočlen je časovací rezistor vnitřního oscilátoru a noha kam máte trimr je shutdown který ten obvod skokem vypne. Čili netuším jak to hodláte uřídit. Skutečně si myslím že stačilo vaše původní zapojení doplnit o výstupní logiku odvozující přepínání půlek mostu na střídačku a přidat místo jednoho fetu celý výstupní most přesně tím stylem co se vydal p. Palienko, což bude asi ve výsledku snažší cesta. Taktéž myslete na kmitočet - těleso v bojleru asi nebude dostatečně hřát při vyšších kmitočtech, naopak těch 35Hz p. kolegy palienka vzniklé vydělením původního kmitočtu vypadá velice dobře. Sám jak jsem řek jdu cestou úplně jinou a u mě nebude kmitočet stabilní - bude odvozen z poměrů v obvodu. Bude tak kolísat v rozsahu 50-250Hz. Mou řídící veličinou (odchylkou) je napětí na vstupní kapacitě 6.000 uF dle proměnné reference.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 14:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Mám moc velký obrázek tj. nemůžu ho vložit nepustí mě. Omlouvám se chtěl jsem vložit fotky konstrukce panelů.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 14:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Schema p Oplockeho je celkom ina ako moja, celkom ina.... ja pouzivam jeho regulator ako je ale bez FET.... pulzy na fet neposielam ale posielam do cmos, ktory robi raz kladny raz zaporny signal a ten na CT vstup IRS a striedu useknem cez SD, ked nieje signal, na SD pride 15V.... obrazok dole, mne sa tiez to nepozdavalo, frekvencny menic som nechcel, mne to proste iba vyraba rovnake pulzy ako povodne zapojenie Oplockeho, ibaze raz kladny raz zaporny, 35Hz

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 15:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Fotogalerie:
Něco jsem tu teď o pauze načmáral - váš názor? Začátek je řekněme jakýkoli funkční regulátor vv jednopolaritním výstupu který má být převedený na AC. Vstupní pulsy se v klopném obvodu D vydělí na půl a současně s původním suignálem procházejí na dvě AND hradla - každé hradlo bude řídit půlku mostu. Na výstupu z hradla bude vstupní signál s tím, že každý sudý puls půjde na jedno a každý druhý na druhé. V době kdy není příslušné hradlo v činnosti je na L čili příslušná půlka mostu spí. Když je zrovna v chodu kopíruje vstup tj. řídí to stejně jako by to byl původní fet. Takže tím lze zajistit že otevírá vždy jen část mostu a sice podle původní předlohy, jednou ta příště ta druhá a ty v danou chvíli neaktivní půlky nedělají nic. Je to jen ideové schema takže optočleny je třeba k těm hradlům správně připojit (zachovat fázi - svítí při H) možná to půjde napřímo možná to bude chtít ještě tranzistor mezi no s tím jsem už neztrácel čas. Vlastní most bohužel vyžaduje dva pomocné zdroje cca 15V - jeden od kladného polu o 15V dolů druhý od záporného o 15V nahoru - to je daň za symetrii. To budou potenciály na které se budou otevírat gaty všech fetů z pomocných budičů ze dvou bipolárů - dva fety jsou N a dva jsou P bipoláry vždy všude oba dva. Zátěž v diagonále mostu.

Kdyby se vám nedařilo rozchodit vaše konstrukce, zkuste se třeba inspirovat tímhle je to takový chvilkový nápad jak zachovat celé spínací jádro a jen přidat výstupní AC most. Možná to vůbec nefunguje a určitě to má chyby, ale myšlenku jsem snad chytil. Bohužel nemám čas to dotáhnout, mě se AC zas tak netýká ale chtěli jste hlavy dohromady tak jsem zkusil něco čmárnout. Blbý jsou ty odělený zdroje to chápu že budete prskat ale 2VA tráfko na plošňák stojí 50Kč takže bych to řešil tak. Je to symetrický a napájení je garantovaný. Ten IRS používá bootstrap kapacity tam bych viděl případně dost průser otevírat fety takhle. Bude je to chtít hoodně zvětšit si myslím.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 16:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Vasa idea pekna, chce to napchat do hlavy a prehodnotit....
k mojmu...bootstrap som dal skusobne 100n/50V KerKo a aj vyrobca take pouzil ked citam datašit ... 35Hz je relativne nizka frekvencia a pocitam, ze to moze byt mala kapacita.... to IRS sa mi paci, ma vsetko, co potrebujem, cena super a vlastny regulator vykonu od p.Oplockeho je jednoduchy a funkny, toto uz nechcem vymyslat..., skusim tie dva veci dat dohoromady, vpodstate uz je to hotove, staci potestovat, jeden, 2 dni a vysledok mam..., pracujem na tom s kolegou, je to macher a podla neho je to na 100pro, mozno nejake male neduhy to moze mat, poladime, poskusame.... Som velmi zvedavy na vase dalsie napady a vysledky po prazninach...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 18:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane kolego spíš mi řekněte k těm bootstrap kapacitám jestli jste se zamýšlel že když na panely naplno svítí měl by regulátor vysadit - protože se daná zátěž ukrmí i bez mezer, tranzistor by měl plně otevřít a dále nedělat nic. V případě mostu musí být otevřené horní i dolní a pokud most řídíte z vyděleného původního 70Hz kmitočtu, tak o ten při plném svitu přijdete. Takže horní tranzistor musí zůstat plně otevřen přitom náboj pro něj máte pouze v bootstrap kapacitě (navíc přicházíte o AC na výstupu) anebo most nesmí přestat kmitat (tím pak máte stálé AC na zátěži). Tenhle provozní režim jste vyřešil jak? Já bych jako čistší viděl právě z tohoto důvodu ty dva zdroje.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 19:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
toto je jednoduche, oplocheho regulator je upraveny tak, aby nikdy nevysadil..., cize pri max osvite bude robit max pulzy ale nevysadi....cize na vystupe ma stale 70hz....

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 20:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Jasně chápu - koneckonců máte 7 panelů v serii takže jste vždy v téhle konfiguraci limitován na straně proudu - tedy i v plném osvětlení se při přímém propojení na spirálu napětí nevyškrábe tak vysoko kolik odpovídá sedmi v serii, tj. mezeru tam budete potřebovat za všech situací. No vida - tak to je ještě jednodušší jeden problém ubyl. Takže AC vám nikdy nevysadí a jak držet otevřený horní tranzistor po delší než krátkou dobu taky už řešit nemusíte, tím pádem i bootstrap může vyhovět bez výhrad. Držím palce ať to běží podle představ dejte pak vědět jak to celý hřeje (do bojleru i na tranzistory).

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 20:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Dakujem... som zastanca jednoduchych rieseni a mam kolegu, ktory je v elektronike macher a ma aj vybavenie, regulator je pripraveny na testy.... Zamerom bolo odstranenie stykaca, ten mi zavadzia a potrebuje aj externe napajanie cievky a zbytocne to komplikuje.... chcem proste jednoduche zariadenie, na ktore napojim bioler tak ako je od vyroby a hotovo, priamo na termostat...

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 23:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
K teplotnej zavislosti.... minule bolo extremne teplo a slnecno a maximalny vykon svojich 7x230Wp cca 1610Wp som mal do 1300W, maximalne napetie naprazno bolo 220V na obed, vrtalo mi to hlavou ale je to tak, panely maju velku tepelnu zavislot a pri vysokej povrchovej teplote ako bola - nedala sa na nich udrzat ruka, mali vykon cca 180-190Wp. V zime budu mat aj o 40 percent vyssi vykon, tak uvidime, ako to dopadne.... pekne grafy http://www.asunim.com/download/csun-240-60-p.pdf

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.06.2013 16:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Fotogalerie:
Jak jste již psal je potřeba to zdokonalit a použít pořádný budič MOSFET a je také potřeba vyřešit nadproudovou ochranu, to vše by měl obvod zvládnout pokud ne, mám v záloze ověřenou schému jen předělat řízení. Cesta je dlouhá.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.06.2013 18:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Proč hodláte rešit nadproud? Vám panely dávají do zkratu 100A nebo hodláte těleso zkratovávat? V případě fixní záteže tělesem bojleru z měkkého zdroje FV panelů bych nadproud skutečně jako problém neviděl - nemá jak vzniknout. Nebo se pletu?

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 12:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
Moj regulator vyuzije p.Oplockeho zapojenie az na fet, ten sa nepouzije ale signal co riadil fet pojde na cmos, kde sa citaju pulzy z regulatora, vytvaraju sa potrebne pulzy pre driver IRS, ktory riady most, streidu riadi tranzistor zapojeny na SD vstup driveru, proste nevyrabam 70Hz pulzy jednej polarity ale 35Hz pulzy raz kladny, raz zaporny, no presne rovnake ako povodny regulator p.Oplockeho.... Teoreticky by to malo byt OK, uz je aj vyrobeny, dnes, zajtra testujeme... Na obrazku je cast, ktora sa napoji namiesto fet u Oplockeho regulatoru...
EDIT: testujeme az zajtra - pozajtra, kolega sa ožral na sračky, bolo Jána a on to nejako nezvládol, momentalne je v stave spytovania svedomia... :-)

Autor: Petr sykora
Datum: 25.06.2013 23:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
U můstku musíte pohlídat dead time, jinak ho odprásknete, ani nevíte jak,nestačí jenom invertovat buzení. Nějak pořád nechápu, proč potřebujete AC, jestli kvůli elektrolýze vody, tak snad, ale stykačům atd by to nemělo vadit, protože DC je pulzní. Ještě mě napadlo, použít na to nějakej PWM controler, třeba LM 5039.

Autor: inžinier palynko
Datum: 25.06.2013 23:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
DC z panelov nieje pulzne.... je pulzne iba ak pouzijete nejaky regulator napr: p. oplockeho a to upraveny, lebo pri max vykone uz celkom otvara a pulzy niesu.... kto napoji na priamo, nema ziadne pulzy ale kvalitne DC... driver IRS ma deadtime a je na dane vykony velmi vhodny a AC je vhodne pre vsetky typy boilerov aj beznych spinacich prvkov a aj elektroliza je v pase.... a spravit to problem byt nemoze, makame, vysledky dame vediet.... puzil som driver http://www.irf.com/product-info/datasheets/data/irs2453d.pdf

Autor: Petr sykora
Datum: 26.06.2013 00:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Myslel jsem samozřejmě DC až za PWM regulátorem, IRS má hlídání dead time, ale někde sem tady zachytil úvahu s invertorem, tak jsem jenom chtěl na toto upozornit, aby někdo zbytečně neodpráskl drahý FETY. A co zkusit IGBT? Ještě k těm výhodám AC- myslíte, že AC obdélník bude mít nějaký extra výhody oproti pulznímu DC?

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.06.2013 06:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Vždy jde o ztráty na přechodu - IGBT se dají také použít, ale mají 4x větší ztráty, vše se musí nastudovat dle katalogových listů, já zkoušel IRG4PC40SPBF, IGBT přechod se udává ve voltech čím menší tím lepší, vypočítejte si kolik je ztráta na 1,3V při 2kW, u MOSFET se udává mOh IRFP4323 mají 29mOh opět si spočítejte ztrátu, je to jednoduché, = IRFP4323 / U=RxI _ 0.029ohm*7,5A = 0,2V _ P=U*I _ P=0,2*7,5= 1,6W ztráta , IGBT IRG4PC40SPBF P=U*I _ 1,3V*7,5A= 9,75W ztráta , jsou to teoretické výpočty dle katalogových listů při 7,5A ale pasuje to. Cena je přibližně stejná, proto mají originál měniče s modifikovanou sinus takové chlazení , v můstku s IGBT dosáhne ztráta při 2KW 20W. Katalogový list udává např 60A , ale v těchto případech se musí dělit 8 a vyjde vám skutečný provoz tranzistoru, vše se dá nastudovat z praktických zkoušek o MOSFET a IGBT na webu http://danyk.cz/

AC pro tyhle účely je univerzálnější a bezpečnější ovšem také náročnější, proto se musí zapojení dotáhnout do přesného konce aby neodcházely MOSFETy při průrazu spirály, nevidím v tom AC problém ale mám obavu o spolehlivost, nejnáročnější bude seřídit nadproudovou ochranu. Musí se použít bočník který bude trochu hřát, typuji min. 1W

Autor: Pavel Pabista
Datum: 26.06.2013 08:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Oplocký co pořád řešíte s nějakým nadproudem kolem mostu... Snad váš úkol má jiné zadání než to co od danyka zkoušíte přebastlit. Váš původní obvod byl takto: jeden tranzistor jako společný source a v drainu měl topný odpor bojleru. Tím jste spínal ON/OFF a žádný nadproud jste pokud vím neřešil a nic vám tam nescházelo. Průběh na tomto obvodu byl puls díra puls díra v jednopolaritním stylu tj. puls míří stále do plusu ono s jedním tranzistorem to nepřipadá do úvahy jinak. A teď chcete každý druhý puls mít naruby nic víc !!! Tak to od tranzistoru dál vyhoďte a místo toho si zapojte most. Použijte stále tu původní filosofii puls díra puls díra ale řízením na střídačku naporvý v jednom pulsu první půl mostu a druhým pulsu druhou půl mostu to otáčejte. Stačí jedině poznat který puls je první a který druhý nic víc už nemusíte zkoumat ani řešit. Žádný nadproud vám nikde nikdy nevznikne protože mezi každým otočením funkce přeci máte automaticky díru tu obsahuje už řídící signál (tu jste tam měl od začátku - pokud se smíříme se stavem že stále kmitáme, tj. že PWM nikdy nedojde na 100% střídy a nezanikne). Takže máte díru, během díry se rovnou vyřídí nutný deadtime potřebný z principu k tomu aby se most neprostřelil durch a nic víc nepotřebujete. Jaký nadproud, kudy teče odkud ho berete a co s ním hodláte na bočníku vymýšlet??? Pokud byste měl nadproud jistě neteče bojlerem (ale špatně řízeným mostem) a místo aby hřál vodu hřeje tranzistory a ničí funkci co jste zamýšlel - tohle asi není součástí řešení předpokládám. Takže žádný nadproud, nesmí !!! Stačí obvody konstruovat podle toho co mají dělat a je to. P. Palienko úplně správně uvažuje - nechme to kmitat stále (a on k tomu tu konfiguraci má protože má 7 panelů které do jeho 26ohm bez mezery v průběhu na svém nominálním napětí beztak nenakrmí čili jeho přizpůsobení ve všech režimech tu díru beztak potřebuje) a když už nám to kmitá tak to triviálně vydělme napůl a jedny pulzy (všechny sudé) patří do jedné poloviny mostu a druhé pulzy (všechny liché) patří do té druhé. Mezi sudým a lichým pulsem z principu věci je díra během té nevede v celém mostě nic deadtime je tím automaticky zaručen z principu řízení nadproud vyloučen protože vždy je cestou těleso a úloha vyřešena. Chápu že pro jednoduchost lze použít budič mostu ale nic od něj nechci stejně tak by chodilo třeba i zapojení dle té mojí ideové čmáranice s déčkem jako děličkou a věřím že palienko ho tam v jiné mutaci nakonec takhle má. Z průběhu puls díra vydělíte dycky zas díru takže máte deadtime jako víno a nemusíte řešit nikde žádné nesmyslné nadproudy. Pokud ale hodláte používat zapojení určené k jinému účelu než je vaše požadované zadání budete se holt zbytečně prát s věcmi, které byste řešit vůbec nepotřeboval. Takže můj návrh je navrhnout to obvodově tak aby se řešilo co řešit chci a ne shánět zapojení na jiné funkce a snažit se do nich naroubovat to co mi tam chybí k tomu aby to něco dělalo. Popište si slovně úlohu a zkonstruujte řešení které dělá jen to co je žádáno nic víc. Naproud řeší rozběh motorů nikoli toto.

Autor: inžinier palynko
Datum: 26.06.2013 09:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Suhlasim, nadprudy a skraty pri paneloch riesit netreba, cez cca 8-9A to nijako neprelezie...., takze skrat na zatazi je vpohode. Proste regulator pOplockeho je celkom dobry a celkom odladeny a jednoduchy, staci len doplnit jednoduchy most... driver ako pisete tam byt nemusi, ale jeho cena je vzhladom k investicii do fotovoltu uplne zanedbatelna - cca 2-3 euro a nieco tie tranzistory spínat musi takze ja som za driver....

Autor: Pavel Pabista
Datum: 26.06.2013 10:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Driver je OK s tím není žádný spor - souhlas bez výhrad. Když se to vyrábí a zjednoduší to řešení jasně že ano.

Problém je s neustálým se bludným točením v kruhu kdy se předkládají jako problémy fiktivní stavy v obvodu které zde nenastávají (nemůžou nastat) a jsou pouze důsledkem toho, že původní obvody byly určeny do jiných situací. P. Oplocký tu definoval nadproud přičemž nijak neobjasnil jeho původ pouze prohlásil že je to aktuálně nejpalčivější problém. Přitom má fixní zátěž, jde o jednoúčelové zařízení napájející pouze jeden trvalý zatěžovací odpor neřeší se tu žádný motor transformátor nebo cokoli měnícího svůj příkon. Takže jaké nadproudy, jaké bočníky - pokud umím řídit most jak se má, teče mi proud výlučně tím topným tělesem - chvilku tam, chvilku nikam, chvilku zpátky, chvilku nikam, chvilku zas tam a pořád dokola. Puls díra a všechen proud známým tělesem. Těleso svůj odpor nikdy nemění (poruchu neuvažuju), nemám jak získat nadproud. Kde by se vzal a kudy by tekl? Tekl by skutečně do tělesa? To ale jedině z nadnapětí. Takže fakt ne. A z principu věci: veškerý proud co mám patří do tělesa a čím víc ho je tím líp (proud je zde rovnou míra výkonu) - čím víc proudu mám, tím víc hřeju, tím líp. Už jen slovo nadproud zde je naprosto zavádějící. Zařízení musí korektně pracovat s veškerým dostupným výkonem z panelů tedy i při protékání jakkoli velkého proudu který panely vyrobí. Při žádné velikosti proudu by se nemělo začít chovat jinak - tedy nevím co bych měl snímat bočníkem a jak reagovat na stav kdy zjistím že na bočníku vidím že proud je větší než nějaký. Měl bych se leda radovat. Takže celý bočník je zde nesmysl.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.06.2013 10:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
K vůli stabilnímu chodu je zapotřebí použít velkou kapacitu cc 1500uF na 400V, bez toho to nefunguje, vyzkoušejte to zkratovat budete se divit,

Autor: Petr sykora
Datum: 26.06.2013 11:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Z takové kapacity by se při zkratu mohl můstek odpálit, stačil by do série se zátěží nějaký odpor, co nejmenší, třeba 0,22R a měřit na něm chybový napětí, tak, jak se to dělá v konc. zesilovačích.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 26.06.2013 12:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Vám se kondenzátory v zařízení za chodu zkratovávají?? Kdy proč a čím? Já jen že je tam máte beze změny odjaktěživa a teď najednou když se objevila potřeba otáčet výstupem sem tam se nově zabýváte nadproudem a vytváříte tam nějaké zajímavé bočníky na jeho měření a jakousi další logiku na (pravděpodobně stejně pozdní) reakci?? V čem je situace jiná proti původnímu zapojení, tam pokud vím žádný bočník nikdy nebyl a velikost proudu se přeci nikde nezjišťovala. Když holt někdo šlusnul za chodu výstup tak se možná z tranzistoru zasvítilo pak se sem tam něco povyměnilo a příště už to neudělal. Navíc zkrat není nadproud. A na zkrat tam byla pojistka - těch tam dokonce bylo až nějak mnoho.

Autor: inžinier palynko
Datum: 26.06.2013 12:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Ak sa bavime o IRFP4332 tak jeho hodnoty prudu su 57A trvalo, 230A pulzny opakujuci prud max. Myslim, ze 16A rychla poistka by to mohla zachranit.... a za beznej prevadzky si uplny skrat viem predtavit, ale musel by som sa snazit ho vyrobit lebo napriklad porucha na spirale vecsinou nastane taka, ze tam predsalen nejaky ten odpor je, par ohmov ale nula je dost pekna nahoda, vecsinou sa prepáli drot.... ak tam doteraz taka vec nechybala, tak ju radsej neriesim, ked raz za par rokov kupim nejaky novy tranzistor, aspon sa potesim :-)

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.06.2013 14:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Vše má své důvody, jištění DC má mít na každém pólu pojistku pro vstup i výstup ,vše záleží na umístění výkoných prvků aby se při zkratu nevypařil PL kapacita v tomto obvodu vyrovnává až 5A, takže další menší pojistka, je jich tam spíš málo, navrhovaný odpor jsem již popsal jako bočník který má 30moh na nimž je možné zapojit integrovanou ochranu, kritiku beru, ale dosud nikdo nenavrhl lepší, stabilnější, jednoduší obvod, vše si musím pracně vymyslet, odzkoušet, a případně replikovat, takže něco sestrojte a budeme porovnávat, tak jako pan kolega ze slovenska kapaaudio.sk

Autor: inžinier palynko
Datum: 26.06.2013 16:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
Tak hlasim neuspech ciastocny, driver IRS2453 nam potrapil mozgy dnes kvalitne.... , ako pozeram vasu chcemu, tak aj u vas bude ten problem. SD vstup som chcel pouzit na riadenie striedy - smola, ak raz na SD vstupe dosiahneme nad 2V, cely obvod sa vypne a uz nezapne, je potrebny celkovy reset, cize odpojit napajacie napetie obvodu.... kym sme na to prisli preco nam to nefacha, tak nam mozgove bunky skoro pokapali.... ale uz sa pracuje na malej uprave, strieda bude regulovana priamo na CT vstupe urovnami vstupnych signalov, zajtra testujeme. Inak IRS2453 kmita sam pekne a spina velmi pekne ale zatial nas nepocuva :-) Surove striedanie vystupu vasho regulatora sme neskusali, ideme zatial na to inteligentnejsie ale....

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.06.2013 19:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Ano to jsem tušil, aspoň co jsem přeložil z katalogu, proto jsem se vás ptal
na to napětí SD, já mám SD pouze na nadproudovou ochranu branou z bočníku,
zkoušel jste kolik je odběr celého obvodu při 15V, potřeboval bych to k
navržení bočníku pro napájení, jinak mne zatím potvrzujete v mém zapojení,
bohužel PL budu mít až za týden.

Autor: inžinier palynko
Datum: 26.06.2013 19:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
bohuzial spotrebu nie, nezmeral ale zajtra to zmeram, no spotreba bola velmi mala... uz mame v hlavach opravu nasho zapojenia, mala uprava a zajtra skusame. Som zvedavy na vase zapojenie, no mne nejako vase nejde zatial do hlavy, neviem si predstavit vykon riadit ako frekvencny menic.... ale prajem vela stastia. Jedno zistenie predsalen bolo bootstrap 100n je pre 35Hz malo, potrebne aspon 470n ale zatial vyskusane 100n a je to malo...

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.06.2013 20:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
To zapojení by mělo ve zpětné vazbě obvod částečně vypínat a dále měnit frekvenci doufám že i se střídou, za pokus to stojí, ale ty kapacity co zjistíte se budou velice hodit, pro budoucí ladění, každopádně to vypadá že měnič z toho bude.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 27.06.2013 08:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pánové oběma držím palce a doufám že to rozchodíte. Nicméně bacha - ten obvod si střídu asi měnit zrovna rád nenechá původně není určen na řízení výkonu. Origo je navržen právě na fixní střídu a proměnný (tj. jednou provždy nastavitelný) kmitočet skrze Ct a Rt. Ten shutdown to skutečně pak pouze vypne. Takže to bude chtít cosi vymýšlení kolem. Přeju si aby se zadařilo. A ty bootstrapy - zvětšit. Spínáte obrovský prvky pokud vám dojde náboj vejpůl periody horní fety se uvaří. I tak na tom jsou hůř než dolní - bootstrap je nouzový řešení jak zvednout buzení nad napájecí napětí což je pro horní N bohužel nutný. Spodní N spínají čistě co ...

Nicméně, kdybyste se nedokázali hnout, zkuste ještě jednou promyslet tu mojí čmáranici (o pár příspěvků výše červenou fixou). Jde o to, že jsem navrhl ideu jak to napasovat přímo na spínací jádro od p. Oplockého (jádro myslím celý regulátor jak stojí a leží jen bez výstupního fetu). Řekli jste zadání - střídat pulsy, jedny tak jedny opačně - a to jsem udělal. Jen tohle - nic víc to neumí ale zase netřeba se s ničím prát je to celý průhledný. Střídat pulsy, tj. rozpoznat sudý od lichého. To je přeci dělička dvěma (zde z KO typu D - nejjednodušší) a těmi řídit most jestli sepne takhle nebo obráceně. Most jsou jen čtyři fety spínat se bude jen jeden horní a jeden dolní současně, pak přijde díra všecko zavřít a pak zas jen druhej horní současně s druhým dolním a pak zas všecko vypnout. Nic víc nepotřebujete a jak běží původní regulátor tak se ho drží most kterej jen navíc prokládá polovičky takže se napětí na zátěži každý další puls otočí. Takže z děličky vám leze signál k rozpoznání kdy je první a kdy druhej. To se triviálně prokombinuje na AND hradlech (anebo NAND s přidaným invertorem - třeba výstupní společný kolektor tranzistor) takže na výstupu z hradla je zas ten původní puls tak jak leží a běží ale jednou je na jednom hradle a příště na druhým hradle. Tam kde je tak tam tahle půlka mostu bude po dobu pulsu vést, tam kde není (tj. bude tam v příštím taktu) tak ta vést nebude. Čili zde máte rovnou dva budicí výstupy a tohle půjde už na tranzistory (cestou budič a optopřevodník kvůli rozdílným napájením). Most jsem navrhl symetrickej P a N ale pokud je skutečně P-kanál limitace a chtěli byste 4x N, můžu to překreslit půjde to taky. Pak by to byl 4x IRFP stejnej co je teď má p. Oplocký ten jeden. Ale kdybyste zůstali u toho jak to je jsem ochoten připustit že můžeme dokonce vynechat pomocné zdroje (to je jak jsem ve schematu naznačil jen kondenzátory - to je pochopitelně regulérní zdroj napětí) a napájet se rovnou z panelů. To by se jen na každý elyt přidala 15V zenerka a mezi ně zatáh velký (výkonem) odpor který zaručí příčný proud cca 5mA (případně více ale tím víc hřeje). A bylo by napájení vyřešený most by se krmil rovnou z panelů. Nemám to rád není to odolný s bezpečným zdrojem z trafa je garantováno že se to nepodělá ale budiž - souhlasím a zdroje můžem škrtnout. V případě 4x N tranzistorů to je horší to musí být horní zdroj do plusu a pak již se trafu nevyhneme. Bootstrap zde použít nelze protože pokud řídící jádro nastaví PWM 100% celá PWM a tedy i kmitočet nám zanikne (což mostu nevadí povedou dva tranzistory ty dva kam se to naposled seplo) a bootstrap jako otevírací napětí horního fetu nefunguje a fet zkolabuje. Proto trafo. Ale zas 4x N což je výhoda. Anebo striktní podmínka kmitáme stále. V případě 2x P a 2x N není třeba řešit tam jsou napětí příjemný protože jsou mezi velký napájení (dolů a nahoru) takže jde je odvodit na zenerkách z napájení pomocí příčného proudu. Před každým fetem je budič ze dvou bipolárů (ehm - víte o tom že to je přesně totéž co v unipolárním provedení máte uvnitř toho budiče se kterým teď zápasíte?), tento budič je z důvodu jednoduchosti opticky navázán na ty AND hradla vždy jeden horní jeden dolní tranzistor vždy oba společně na stejný signál. Tím že hradla signál vytvarují na dokonale obdélníkový bude i budič pracovat klopně a výstup bude střihat jako víno. Proto si troufám tvrdit že toto řešení obsahuje vše co sháníte jen ho dotahnout. Nabízím vám pomoc pokud byste se tím chtěli zabývat dál případně to můžu znova líp namalovat. Pak by se to jen doplnilo za regulátor p. Oplockého ze kterého se odstraní spínací tranzistor. Tím jest vyřešeno AC na výstupu. Jediná věc je že v případě zaniklé PWM zůstane výstup v náhodné polaritě. Ale jedná se max o desítky minut (maximálně hodiny) do doby prvního mraku který zas donutí regulátor ubrat střídu a zahájit kmity. Pokud by tohle vadilo, lze nejlépe řešit rekonfigurací FV pole aby regl nemohl 100% nikdy nasadit (p. Palienko již má). Pokud by se řešilo obvodově (deadtime), ztrácí se výkon obětovaný na tu díru. Tedy regulátor nesmí přestat kmitat i za cenu že neodevzdá plný výkon což je škoda lepší je přidat panel do serie vyjet s napětím a on již kmitat nepřestane. Obojí možné.

Neříkám že ten budič mostu nemůže sloužit taky a bude taky perfektní, ale vidím že s ním je akorát spousta starostí. Tohle mi přišlo na první pohled průhlednější - CMOS hradla a CMOS D klopák (spínaný hranou) a jde to napasovat přímo na výstup. Místo původního fetu. A most je jasnej. Pokud chcete současně zkusit sestrojit tohle, jsem připraven vám s tím pomoct. Zkuste přemýšlet co je snažší, každopádně držím palce ať se rozhodnete dále jít kteroukoli cestou.

Autor: inžinier palynko
Datum: 27.06.2013 09:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Cennim si vasu konstrukcnu debatu a mam velmi dobre spravy, IRSko som prinutil menit striedu a kmitat podla O.regulatora. Mysienka bola: na CT vstup privadzame 3V-zopne jedna sada TR, 0V-usekne, potom 9V-zopne druha sada TR, potom 0V-usekne striedu a dookola.... Ide to zatial super, ideme spravit viac testov poobede, teraz musim vyrobit nejake peniaze.... ale... vazne to vyzerá dobre....

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 27.06.2013 09:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Pokud nepůjde IRS , jak jsem již psal chci vyzkoušet obvod danyka http://danyk.cz/menic230_6.html spodní schéma, který umí řídit střídu,za použití minimálních součástek s nízkým odběrem, hlavě je potřeba zaručit aby se nepotkalo spínání , původní obvod jsem pro zkoušky vyzkoušel a upravil pro omezení kolem 90% otevření, tudíž máte možnost něco navrhnout, mohu se dostat na max 95% otevření, pokud se tedy využije původní zapojení převede se neguje, zpracuje budičem, vyřeší se napájení.. ano taky řešení. Každý návrh vítán, každopádně tohle bude další řešení.

Autor: inžinier palynko
Datum: 27.06.2013 12:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Tak hlasim uspech, vyskusane v labaku a vsetko OK, dnes vecer namontujem na panely, zajtra test v reale. Spotreba 5-8mA. Schema a vyroba jednoducha, driver IRS je velmi vhodny ale radsej si este pockajme na realne testy...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 27.06.2013 15:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Fantazie - blahopřeju k rozběhnutí !! Krásně klopí ten pojede jak má...

Aktuálně jsem ve stádiu výroby prototypu regulátoru, zatím ještě není ani doosazen a zrovna teď musím přerušit práce a věnovat se jiným věcem a až za cca 10 dní pokračuji. Doufám že do tý doby všecko zapomenu jak jsem to myslel a nevyznám se v tom už ani sám po sobě :-)

Autor: inžinier palynko
Datum: 27.06.2013 16:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fijha, aj vas refulator napohlad pekna praca, prajem vela stastia pri ozivovaní.... zajtra dam vediet ako dopadli testy v reale...

Autor: inžinier palynko
Datum: 29.06.2013 15:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Vsetko najlepsie :-)

Autor: Pavel Pabista
Datum: 29.06.2013 18:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Díky ! :-)

Autor: Jiri Scheuer
Datum: 27.07.2014 23:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116882
reakce na ...
Dobry den,
chtel jsem se zeptat jestli je verejna vase konstrukce PWM regulatoru? Chtel bych se postavit stejny regulator pro bojler.
Dekuji

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 28.07.2014 07:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Pokud chcete bližší informace, prosím o přímí kontakt,

Autor: Jiri Scheuer
Datum: 28.07.2014 09:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116882
reakce na ...
harcov.media(zav)seznam.cz

dekuji

Autor: Miloš Stuchlík
Datum: 17.12.2014 13:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118313
reakce na ...
Prosil bych také o schema. Děkuji.


Autor: Tomáš tom
Datum: 30.06.2013 20:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Možná vás inspiruje toto:
Právě opravuji měnič 12V/230V, 3kW.
DC/DC z 12V na 330V měnič řídí KA750 v tomto zapojení:
www.egmicro.com/download/KA7500.pdf
http://www.aliexpress.com/item/FREE-SHIPPING-Wholesale-wholeasle-TL494-7500-inverter-boost-driver-board/721264566.html

Celé zapojení DC/DC měniče je zde:
www.egmicro.com/download/KA7500_gldb.pdf
jen já tam mám pro 3kW 12 kusů traf a 24 kusů MOSFET IRF3205.

Výstupní H můstek z 330Vdc na 230Vac mám oproti schématu s obdélníkovým průběhem řízený jedním obvodem KA750 (ekvivalent TL494).
Na schématu je sinusový průběh generovaný tímto:
www.egmicro.com/download/EGS002_manual.pdf
http://www.aliexpress.com/store/product/Wholesale-Pure-sine-wave-inverter-driver-board-EGS002-EG8010-IR2110-driver-module/206015_720998843.html

Výstupní H můstek s obdélníkovým průběhem má u mne podobné zapojení jako zde:
http://uphotos.eepw.com.cn/fetch/20121121/2_2_19_0.jpg
a řídí 8 kusů MOSFET (2 jsou vždy zapojeny paralelně) UF460L
http://www.alldatasheet.com/datasheet-pdf/pdf/454313/UTC/UF460L-T3P-T.html
Zapojení má zpětnou vazbu pro regulaci výkonu - snímá výstupní napětí odpory R29, R30. Nedalo by se to využít k řízení výkonu H můstku řízený obvodem KA750/TL494?

Toto zapojení ale stále neřeší bezpečnost vypnutí termostatem. Na výstupu se při poruše nebo průrazu polovodiče může objevit DC napětí které kontakty termostatu svaří. Pokud chcete vynechat stykač, tak co použít 3f. termostat s propojenými kontakty do série?
http://www.votopl.cz/detail-zbozi/35581-drazice-termostat-bts-80039-cotherm-400-v-okc-ntr
Nezkoušel někdo jaké zvládne 3f. termostat rozepnout DC napětí a proud?

Autor: Petr sykora
Datum: 01.07.2013 02:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Jak to může mít s jedním párem irf3205 v primáru výkon 3kW? A to ještě s odporama 5 mohm v emitorech.

Autor: Tony Malecký
Datum: 01.07.2013 09:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112106
reakce na ...
Čti pořádně text:
pro 3kW 12 kusů traf a 24 kusů MOSFET IRF3205

Autor: Petr sykora
Datum: 01.07.2013 13:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Tak to pak jo, já sem to bral podle schématu, to je zas trochu moc, jak jsou ty trafa pospojovaný? Kolik má takovej měnič jištění na primáru?

Autor: Tomáš tom
Datum: 01.07.2013 22:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
každé trafo má na primáru dva MOSFETy, 12 traf, 24 tranzistorů.
Trafa jsou rozděleny na 3 skupiny a zapojeny tak, že sekundáry 4 traf jsou zapojeny do série. Jedna skupina 4 traf má jeden 1kW. Jedno trafko má tedy cca 250W, velikostně a výkonem asi jako v PC zdroji.
Každá skupina má svůj budič realizovaný ze 4 tranzistorů.
Každá skupina 4 traf má svůj usměrňovač a 330Vdc je potom spojeno dohromady. A potom to putuje do střídače s 8 kusy UF460L.
Lze to jednoduše rozdělit a oživovat po částech po 1kW.

Autor: inžinier palynko
Datum: 01.07.2013 10:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
trocha sa mi zda vela tych TR ked v zvaracke 4,5kW su 4xIGBT TR ale dakujem za inspiraciu, popozerame, uvidime, makame, testujeme...

Autor: Petr sykora
Datum: 01.07.2013 13:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
Já mám ve svářečce taky 4x igbt a malý planární trafo, ale zas to jede na 90 khz.

Autor: inžinier palynko
Datum: 01.07.2013 13:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
tych 90Khz je dobre pre male trafo a vyhladzovanie ale na vykon TR by to nemalo mat vplyv...

Autor: inžinier palynko
Datum: 01.07.2013 21:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
Tak zase prinasam nove poznatky... náš striedač skončil..... IRS http://www.irf.com/product-info/datasheets/data/irs2453d.pdf nam potrapil hlavicky a zistilo sa, ze nieje vhodny pre nase zapojenie, pri ovladani cez CT vstup deadtime nepridaval do signalu a tranzistory v moste sa stretli a.... 2x IRFP4332 uz niesu medzi nami - nech odpocivaju v pokoji.... takze po prvom nadseni v labaku a sklamani pri relnom teste to islo do.... takze uz mame novy most postaveny na IR2111 http://www.irf.com/product-info/datasheets/data/ir2111.pdf , v labaku poriadne otestovany, zajtra ide na panely, bude sranda.... drzte palce... :-)

Autor: Petr sykora
Datum: 02.07.2013 01:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
To držíme, ale divim se, při vašem přístrojovým vybavení ste ty fety odpálil, chce to nějakej omezovač proudu a nebo to aspoň oživovat přes žárovku. Ale teď tak nad tým přemýšlím, tak přece při zkratu z panelů to nemůže udělat takovej proud, aby se prorazily fety, panely jsou v podstatě měkkej zdroj. IR 2111 je ale jenom polomost?

Autor: inžinier palynko
Datum: 02.07.2013 08:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
skrat z panelov to ano, to je mekky zdroj, no bolo to napojene spolu s O.regulatorom s velkou kapacitou a skrat na kapacite uz neprezili, troska sme to v nadseni zanedbali :-).... ale pohodicka.... Ano, IR2111 je polomost a su tam 2ks vid obrazok...

Autor: Tomáš tom
Datum: 02.07.2013 18:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Na zničení MOSFETu netřeba velký proud, stačí jak se úplně neotevře nebo nezavře a to náhlé ztrátové teplo ho během chvilky zničí.

Autor: Petr sykora
Datum: 02.07.2013 19:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110426
reakce na ...
To jo, ale tady spíš šlo o to, že se to potkalo.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 15.07.2013 12:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Máte nějaké další postřehy z konstrukce AC řešení s těmi budiči dvou polomostů? Povedlo se to už rozjet? U mě mezitím proběhl návrat z dovolené a dokončení vývoje regulátoru (pro mě jen v DC verzi - jednopolaritní spínání na jednom tranzistoru) a opatrně už mohu konstatovat úspěšné vyvinutí plně funkčního řešení. Dle očekávání funkční zatím bez nějakých viditelných problémů, dosud pouze v testovacím režimu tj. zapojen a ponechán pro ověření všech provozních stavů - proto zatím jen ten opatrný optimismus, uvidíme co dále, spolehlivost atd.

Konfigurace 6x 240W panely a 24.0ohm suchá spirála. Regulace nastavena na 175V, střída plynule 0-100% (+ digi zobrazení střídy na panelu jako % výkonu vůči nominálu - zajímavé pozorovat), kmitočet proměnný dle režimu do max 150Hz (bude o něco zvýšen - zdá se mi to zbytečně nízko a tranzistor nehřeje tj. můžem jít výš). Ráno probuzení (osvit zezadu) kolem 5-6%, při velmi šikmém předním osvitu kolem 10% při dobrém úhlu ale mracích kolem 30% (+/- dle hustoty mraku) a od 11h při téměř kolmém slunci a čisté obloze pak bezkonkurenčně 100% (vymizení PWM - přímé propojení se zátěží tj. opuštění regulace a nárůst ke 180V kdy PWM metr píše výkon = (příjemných) 99.9%). Jsem tedy zatím s výsledkem absolutně spokojen, hřeje to dle měření na bojleru dramaticky více než pouhé propojení panelů se spirálou a pokračuji ve vývoji doplňků: inteligentního soumrakového spínání (odpojení přes noc a při bouřkách kdy se taktéž setmí) a detektoru zastínění spodku zadní řady s následnou rekonfigurací napěťových hladin regulace (pro regulaci upravenou dle nově vzniklých poměrů ve stringu danou částečným stínem, tj. možným průtokem proudu i přes by-pass diody zastíněných segmentů a vzniku lokálního maxima výkonu jinde, tedy při nižším napětí kdy je pro zvýšení výroby výhodnější použít právě toto lokální maximum a zastíněnou část těmi bypassy radši úplně vyšachovat - slibuji si citelné zvýšení výroby v tomto stavu, ale je nutné inteligentní rozpoznání stínu, tj. předně detekce přímého slunce a následně ještě detekce nerovnoměrnosti osvitu řad). To mi ještě zabere čas ale nutno říct, že v tuto roční dobu zadní řada na zastínění naprosto netrpí, takže čas mám někdy cca do října. Do té doby si už budu užívat dramatického navýšení výroby jen s touto zatím ještě úplně hloupou regulací... Přeji všem silné slunce a hezké léto !

Autor: inžinier palynko
Datum: 16.07.2013 21:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Pozdravujem, musel som pre pracu trocha prerusit bavcanie sa ale dnes poobede som konecne namontoval ten striedac na vystup Oregulatora tak, ze namiesto tranzistoru regulatora ide signal do striedaca, Oregulator iba riadi striedac. PO dvoch nevydarenych pokusoch to konecne dnes islo dobre, ale uz bolo dost neskoro tak nejake vykony a udaje nemam, zajtra prebieha test so striedacom. Podrobnosti tazko popisovat ale mailom alebo telefonicky velmi rad sa podelim o skusenosti, je ich dost a istotne pomozu Vam zachranit par tranzsistorov :-)

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 17.07.2013 06:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Samozřejmě máme zájem, zkuste načrtnout výstupní část za lm358 , můj výsledek je stejný jako váš předešlý, bez osciloskopu to nejde, a když si půjčím tak pouze na 1 kanál, sehnal jsem nejlevnější použitelné IGBT IRG4BC40, - 2x odpal - 8 IGBT mne odradil. Raději pracuji na zdokonalení původního zapojení, přidám driver MOSFET a omezovací obvod do 99% regulace, mám předběžný zájem o větší zakázku. Nic méně AC verze mne stále láká, bohužel nemám potřebné vybavení.

Autor: Filip Novotný
Datum: 15.07.2014 16:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113618
reakce na ...
Stejnosměrný prou více zahřívá vodiče než střídavý, proto topné těleso 1,5kW (AC) odešlo při zapojení FV panelů s výkonem 1,3 kW v DC.

Autor: Tomáš tom
Datum: 16.07.2014 12:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Parametry střídavého napětí a proudu se udávají v efektivních hodnotách.
Definice efektivní hodnoty střídavého proudu:
Efektivní hodnota střídavého proudu je hodnota proudu stejnosměrného, který v daném obvodu vykoná za stejný čas stejnou práci jako proud střídavý.

http://elektross.gjn.cz/soucastky/jeden_prechod/ef_hodnota.html

Například v distribuční sítě je 230Vef, ale zároveň také 325V ve špičce sinusovky. A tomu odpovídají i špičkové proudy.

Autor: Petr Zíka
Datum: 16.07.2014 19:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100057
reakce na ...
Stejnosměrný a střídavý proud zahřívají stejně. Stejnosměrný proud zkracuje životnost spirály z jiného důvodu. Je to něco podobného, jako kdybyste do akumulátoru z auta dlouhodobě pustili jeden ampér střídavého proudu nebo jeden ampér stejnosměrného proudu. Zatímco ten střídavý se bude celkem neškodně měnit v teplo, stejnosměrný baterku nabije a pak postupně rozloží elektrolyt. Ve topných spirálách stejnosměrný proud postupně "užírá" materiál topného drátu. Podstatně odolnější jsou tzv. suché spirály (průměr 48 mm např. v bojlerech DZD Dražice).

Autor: Petr Stávek
Datum: 10.01.2013 16:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100683
reakce na ...
Při předpokládané velikosti FVE (8*245W = cca 2kWps) si dovolím realizaci označit za ekonomicky i technicky nesmyslnou.
1/ Ekonomická stránka:
i při svépomocné instalaci vyjde FVE na cca 90000 -100000 bez DPH (panely, střídač, konstrukce, rozvodnice, regulace administrativní náklady). Cenu bojleru ponechávám stranou. Zelený bonus vrátí cca 2*2860Kč ročně . Jak dlouho tedy budu ohřívat vodu, abych se dostal na rozumnou návratnost?
2/ Technická stránka:
Bude použit střídač 2kW. Více než polovinu času bude mít elektrárna výkon pod 1 kW, v měsících říjen až únor bude výkon zcela nedostatečný pro uvažovanou zátěž. Pár slunečných prosincových dnů to nevytrhne.
Pro ilustraci uvádím DENNÍ výroby v kWh FVE 3.89kWps v prosinci 2010. Takže si to vydělte 2 a hned Vám musí být jasné, kolikrát by se spirála ohřála.
1,0
6,4
9,1
0,9
5,3
5,4
1,1
0,8
0,3
5,5
13,4
3,9
4,9
2,3
2,0
0,3
1,7
3,9
11,7
13,1
1,3
2,7
1,9
1,2
2,2
1,2
0,2
0,3
1,9
1,4
12,7

Autor: Pavel Pabista
Datum: 10.01.2013 16:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ale vždyť žádný střídač ani žádné bonusy se nebudou řešit. vezme se vyrobených 2kW ee na 230V ss přímo tak jak leze z panelů a nacpe se do topného tělesa v bojleru. Nikde není požadováno tuto energii do bojleru dávat ve formě 230Vst/50Hz což by udělal střídač :-)) Celá instalace zahrnuje pole FV panelů, ochranu břed bleskem a indukcí, jištění, vodiče, bojler s termostatem upraveným na ss proud (zhášení oblouku na kontaktech). Šmytec.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 10.01.2013 16:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
tak, tak.

Nejste náhodo od Brna? Pozval bych Vás na kafe.... ;-)

Autor: Petr Stávek
Datum: 10.01.2013 19:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100683
reakce na ...
V pořádku, ušetří se za střídač, ale stále je tu problém výkonu těch panelů. Opravdu si myslíte, že utáhnou 1,5kW spirálu po nějaký rozumný počet dnů v roce?

Autor: Marek Svoboda
Datum: 10.01.2013 19:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Nemyslím si, jsem o tom přesvědčen. Kolik vyrobí 2kWp systém průměrně energie za rok?

Autor: Petr Stávek
Datum: 11.01.2013 09:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100683
reakce na ...
Pokud budete mít ideální orientaci a panely rozumné kvality, tak to vyrobí cca 2 MWh. Zde jsou přepočtené hodnoty v kWh z mé FVE (9,4kW) na FVE 2kW za rok 2012. První sloupec je měsíční výroba, druhý průměrná denní
79 2,6
108 3,7
207 6,7
227 7,6
281 9,1
242 8,1
245 7,9
253 8,2
209 7,0
114 3,7
57 1,9
49 1,6

Takže listopad až únor bude minimum dní, kdy dojde k ohřevu vody v rozumném měřítku, prostě to pojede na plyn. Pokud budete bojler ohřívat "co to dá" ( bylo řečeno bez střídače rovnou na spirálu) tak naopak budou v létě dny kdy bude bojler zbytečně bublat - FVE vyrobí cca 15kWh.
Odhadem při této konfiguraci ušetříte cca 3-4 tisíce ročně. Nevím zda více než 10 letá návratnost je přijatelná.
Odhad úspory dělám podle svých podmínek - 125l bojler, roční náklady čistě na ohřev cca 7.5 tisíce. Více než poloviny nelze při dynamice slunečního svitu ušetřit.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 11.01.2013 10:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Ano, je.
Když jsem koupil barák (cca. 4roky zpátky) udělal jsem generálku topení s výměnou kotle. Co jsem uspořil na energiích mi v zápětí dohnali zdražením. Pak jsem dodělal krb. Co jsem ušetřil na topení dřevem mi v zápětí dohnali zdražením energií. Celý přístup naší vlády mě neskutečně sere a proto se snažím bý víc nebo míň nezávislý. Je mi jasné, že pro úplnou nezávislost bych musel na zelené louce začít od základů, tak se alespoň snažím s tím co mám.
Návratnost 10 let při současných cenách energií je dle mého názoru slušné. Reálná bude tak 6-7 se stoupajícími cenami. Dalším aspektem je, že než nechat prachy někde na účtu za mizerný úrok 1,75% při inflaci 3,5%, je raději nacpu do střechy a maličko nezávislé energie.

Autor: raketak raketakk
Datum: 03.05.2014 03:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109521
reakce na ...
Zdravím FVE pro TUV se určitě vyplatí - zvlášt když si pořídíte panely levněji a když jí postavíte svépomocí.
Mě vyšla FVE 18panelů ostrovní FVE 2x string - v penězích celkem tj: 3550Wp asi na 16.000Kč tj: včetně kabeláže 6mm a konektorů z inzerce ze zbylých instalací.Včetně železa na konstrukci...atd Prostě jen asi 16.000Kč (A bojler mám doma už léta bez využití)
Jednalo se o velice levně pořízené FV panely 1.str 10ks dva různé druhy 1750Wp , a 2.str. 8ks 225Wp 1800Wp (cca 700Kč za kus - měli totiž utržené konektory)
Ale musím dát za pravdu že svépomoc dala mojim kolenům pořádně zabrat lezení po ploché střeše když jsem si svépomocí dělal železnou konstrukci (ze šrotu z komaxitovaných regálů) , nebo když jsem lezl a tahal kabely v nizkém půdním prostoru pod střechou - tak taky už necítím kolena.
Svoji práci s konstrukcí a kabeláží si sám sobě cením min. tak na nesmyslných 200.000Kč - jak mě to dalo zabrat! :)
Do ted mě jímá hrůza dát všechno zbylé a rozkopané po baráku ještě dohromady.
A min další rok mi bude trvat dodělat ostatní rozvody a malou centrálu - které mám v plánu.

Kompletně jsem si předělal osvětelní v celém domě na LED 12V u Autobaterie + další menší 12V spotřebiče - kompletní LED osvětlení domu 1x TV + mini TV , Notebooky , Mobily , Pulzní zdroj 300W , Terárko 24hod - vše běží zdarma!))
Všechny LED včetně PWM mám také levně - zadarmo ze smetiště (z recyklace)
Baterie 12V/100Ah (za flašku rumu od kamaráda ze servisu) se nabíjí z SS napětí 230/20v přes obyčejný 20Volt Pulz zdroj z notebooka - samozřejmě přes levnou PWM do 30Amp regulaci s diplejem v akci za 500Kč (kterou jsem dostal jako dárek = počátek mého FV)
Nabíjecí zdroj z notebooka pro Autobaterii (je příjemně podivný) - funguje totiž už od svítání / západu od 15Volt na primáru ! :) If 15V In / Out dává asi 13V/0,4A
Při běžném osvitu už kolem 9hod dává zatížený zdroj 17V / 6A = to bohatě stačí na nabíjení Autobaterie (kolem 13 - 14hod batrie pobublává blahem - je plně nabitá)
Trapézovým Pulz zdrojem 600W kontrolovaně nahodím při troše snahy i Ledničku -ale je to boj ji tímhle pulzákem nahodit - toto mám někdy později také v plánu.

Další 220V/230V spotřebiče v domácnosti ,,ručně" zapojuji přímo na stejnosměrný proud z panelů 220V (mají své zásuvky) a využívám přes den totiž přímého bezztrátového napojení na přímé SS 220V ... Např. na sporáku se sklokearmikou jsem si vyčlenil a upravil jednu plotýnku na SS , rychlovarnou konvici bez vypínače na SS ,a veškeré pulzní zdroje v domě mají svoji SS zásuvku pro přímé využití denní energie z FV panelů (zkrátka téměř vše: přímotop , nebo co je na baterii např: Robo-vysavač, Notebooky , mobily se nabíjí převážně přes den)
Jen se musí dávat pozor na oblouky u silnějších spotřebiču s mikrovypínači - viz konvice, přímotop , a nebo aby se do stejné SS zásuvky nestrčilo trafo , nebo jiná indukce.

Nyní mám ostrovní FVE stále ještě vše zapojeno provizorně - 2x string paralelně přes Jištění přes 2x Shotkyho diody: a celkový výkon by měl být tedy 3550Wp

DOTAZ ... přesto nevím jestli je vše OK - poraďte kde dělím chybu:
Jak jsem psal mám celkem 18panelů:
1.string = 6+4dva druhy = 1750Wp (naměřeno pří zátěži cca 6,5A / 220V)
2.string = 8 x 225Wp = 1800Wp (naměřeno pří zátěži cca 6,5A / 226V)
(celekm je to 1750+1800 = 3550Wp
Reálný max naměřený výkon (za sluného dne 4 měsíc) byl ale max jen cca 2700W - 2800W
Nevím kam se mi ztatilo zhruba 800W , ale možná to bude ten špatný sklon panelů , nebo snad ještě nebylo to správné počasí ?, a sklon střechy je jen 11° - ale to je v létě spíš plus!.

Napojit chci především Bojler 200L (který tu máme už asi 15let - má suché těleso 2000W , je navíc verze kombi a byl minimálně používaný - jak nový , používáme do teď totiž Plyn)
Na bojler je FVE prozatím napojeno provizorně (natrvdo bez jištění , bez termostatu :) - měl jsem samozřejmě strach že by mohla vyletět teplota přes max- tak jsem to zprvu pořád hlídal.
Ale zklamání - zatím v nedavných nejslunějších dnech (duben 2014) přestože panely (jejichž maximální proud 2x string paralelně by měl být 13Ampér) a dávali na topném tělese správných 200V až 240Volt celý den (7hod cca od 10hod do 17hod) + navíc i při svítání a západu cca 30% - přesto se natopila voda max na 65° , 55° , 60°
(Napětí by bylo ještě vyšší - ale nechtěl jsem topné teleso přetěžovat - odebíral jsem bokem 300-400W + nabíjení zmiňované asi 100W)
Dokonce jsem si kvůli MPPT upravil Suché teleso (totiž úplně každé suché těleso má 2 spirály - moje má 2x 1000W) - takže několikrát denně sleduji MPPT napětí na FVP a zapojuji ho skokově ručně ráno na 500W , dopoledne 1000W , od 10hod 2000W , když je mrak podřadím" z 2K /na 1K , a večer dojíždím reverzně.
Přesto se nedostanu s teplotou nad 65°C

Nevím tedy kde dělám chybu - když tu čtu že někdo má jen 8 panelů a na 1500W spirálu mu to natopí klidně i na 80C° ...
Já vím že by mohl být rozdíl v tom že já mám větší 200L bojler , ale i tak - teplota měřená nahoře ba měla nějaká být. (mám tam na měření i digitální teploměr)
Já mám ale navíc téměř jednou tolik panelů!
Zkrátka můj bojler se naplno nenatopí a nenatopí.
Nevím sice jak v létě až budou delší dny , ale nyní vůbec ani nepotřebuji termostat - protože to prostě naplno nenatopí a ,,bezpečnost" je takto nechtěně nastavena dimenzí "- bohužel:( ...+ samozřejmě i pojištovacím ventilem.
Vím že je to blbost zahrávat si zapojením bez termostatu - ale je to prozatím zkušební provizorní bastl,.. který mě trochu zklamal svoji nevýkoností - takže bohužel nebezpečí zatím nehrozí. (krom dvou pecek od SS do ruky co jsem dostal :)

A jestli mě bude někdo poučovat :) že si koleduju o vyletění do vzduchu" díky nebezpečnému nezapojení bez termostatu - tak to by mi udělalo alespoň trochu radost - kdyby mi to taky fungovalo a ručička tak povylezla blíž k 80°C

Když to tu pročítám - předpokládám že by mi pomohla vaše: ,,Automatická regulace boileru" ? - kterou bych si když dovolíte ?- rád sám postavil vzhledem k mé nízké pořizovací ceně mé FVE ... postačila by mi pro začátečníka ta DC verze.
Jen nemůžu nikde najít IGBT tranzistor STGW30V60DF (v GM ho nemaji )
Pak zase čtu že není dobrý - že má vyšší vnitřní odpor = tepelné ztráty.
Je tedy lepší verze 2x IRFP4242 ? (Ten ale v GM taky nemohu najít) .... nejraději totiž objednávám v GM - přes známého mám slevu :)

... nebo jaký by byl prosím lepší ekv ?
Předem díky Jiří

Autor: Petr Zíka
Datum: 03.05.2014 13:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100057
reakce na ...
1.) K ohřátí 200 litrů o 60°C je potřeba 14kWh. To by to Vaše topné těleso 2kW muselo běžet 7 hodin na plný výkon.
2.) Při teplotách nad 50°C rostou tepelné ztráty bojleru, které nelze zanedbat. Je možné, že poté většina výkonu jde na vytápění místnosti s bojlerem.
3.) Teplá voda během dne není odebírána? Pokud je potrubí s teplou vodou "dobře" vyspádováno, může se jím teplo šířit po domě, i když teplou vodu nepouštíte.

Autor: raketak raketakk
Datum: 03.05.2014 15:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109521
reakce na ...
Díky moc za reakci.
No musím se přiznat že díky kombinovanému potrubí - jsem v prvních opravdu slunečných dnech zapoměl na jeden otevřený ventil - a tak jsme pak zalívali na zahradě teplou vodou :) ...
Jinak pohmatem pres plášt se teplo na povrch bojleru nedostává ,ale je faktem je že bojler má nyní odkrytý spodní um. kryt - kde se okolo spodní části topného tělesa trochu line teplo.
Dále při prvním běžném provozu si kde kdo pustil vodu na umytí rukou a tím pochopitelně přimýchal trochu studené ze studny.

Ale zkusil jsem i úspornou variantu kdy jsem měl zcela uzavřený přívod studené do bojleru. (aby nikdo neplýtval)
Od rána jsem hlídal MMPT" - a ručně přepínal ráno 500W / 1K / 2K a večer zase ubíral. (a natápělo to teď v dubnu 2014 v kuse 7-8hod 2KW teleso - 220V/9A celý den prakticky bez mraku + ruční sledování skokové MMPT: ranní rozjezd a večerní dojezd 500/1KW)
Pravda že jsem k večeru dostal z bojleru pocitově opravdu vařící vodu - kdy se musela smícha 1:1 se studenou - aby se vůbec dalo vlézt do vany. Ale přesto na teploměrech bylo jen max 65°C.
(Tak nevím jeslti mi nelžou teploměry - ten orig bojler teploměr byl na nic - tak jsem tam k němu dal paralelně až dozadu přes pěnu (až na kovový plášt nádoby) přistrčil umělohmotné čidlo auto-teploměru z Lídlu za stovku - ale teplota byla max 65°)

Jinak ano 200L je o něco víc než mají ostatní spokojení např: 150L.
Jenže ostatní spokojení" ... mají jen 8panelů (cca 1800Watt)
Já mám dvojnásobek panelů a tedy bych měl teoreticky natopit dvojnásobek bojlerů = tedy 2x 150L
Tak budto ti spokojení 1800Wp / 150L lžou , nebo mám něco špatně já.
Vždyť co by se stalo kdybych také napojil jen jeden string 1800Wp (jako mají ostatní) na 2000Watt těleso - došlo by ke zkratu FV panelů - a bojler by mi to nenatopil ani na 40°C
Zde bych musel těleso vyměnit za slabší 1500W , a nebo pořídit si ten regulátor (na což se chystám - už sháním součástky ,ale nemůžu najít ten FET , nebo IGBT

Jinak ale zase tak moc si stěžovat nemůžu - jinak to maká relativně dobře , uvidíme ještě až bude stabilnější počasí a zbyde třeba nějaká teelá voda z předchozího dne - pak by to jen dohřívalo a více akumulovalo.
Jen mě mrzí že mám 2x tolik panelů než je běžné - a chová se mi to jako kdyby měl je 1x :(
Jiří

Autor: raketak raketakk
Datum: 03.05.2014 16:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109521
reakce na ...
Jinak mám takovou teorii o NE-zachování energie! Termiky
Já tvrdím že suché tělesou předává teplo bohužel hůř než mokré.

Příklad: budu nehospodárně topit topným tělesem (odporem) v místnosti ale odizoluji ho dokonalým izolantem (sklenou vatou NASA-technology ..a kdoví co ještě")
Elektrický přívod napojím z ČEZ = elektormeř se tím pádem bude točit - a za tento příkon platím live peníze.
Ale teplo v mistnosti přes izolaci nebude žádné - nebo po čase jen minimální. (elektroměr se stále ,,točí a točí" a peníze vyhozené za nic!)
Samozřejmě po čase (několika hodinách / dnech ) se teplo přes i sebedokonalou izolaci bude velmi pomalu a nedokonale vyzařovat - předávat do místnosti.
Ale i místnost je z vnějšku mírně ohlazována - a takže už jsem jakoby zaplatil dost peněz za přímé ohřívání topného tělesa uvnitř izolace - ale výsledek je že že ochlazovaná místnost bude rychleji ochlazována než se bude stíhat dodávat teplo přes dobře odizolované topné těleso.
A stále ...energie / peníze tečou on-line přes elektroměr - a výsledek je téměř nula.

Podobně se bude chovat přímotop s ventilátorem , nebo bez ventilátoru.
Čím studenější bude přímotop díky ventilátoru - čím více rozfouká teplo do místnosti = tím lépe.

To jen pro zveličení mé představy o zákonu ,,NE-zachování energie v peněžence" = elekroměr se ,,točí a točí" = zaplatím / energii nepředám = nic nemám (nebo jen minimálně).
Podle mého analogií je topné těleso v bojleru - já tvrdím že suché těleso huře předává teplo do vody v bojleru.
(Nevím jak to nejlépe vysvětlit - ale vznikají tak na přechodu zbytečně vysoké ,,a ne zcela předané" teploty - které live platíme = elektroměr se stále ,,točí" :) a tím musí vzniknout ztráty ?!

Když si budu oponovat - je fakt že když použiju mokré těleso = může tedy sice pracovat na nižší teplotě. (Je přímo ve vodě a tím pádem nevyzařuje zbytečně energii kolem sebe a bojleru).
Ale je také faktem že ve vodě se bude také o to i více ochlazovat = a tím mu bude déle trvat než se voda dostane na stejnou požadovanou teplotu.

Je to jen má představa - kdyžtak mi to někdo vyvraťte , nebo prosím vysvětlete :)

Autor: inžinier palynko
Datum: 03.05.2014 17:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
tak je mi to divne, ja mam činske chaori solar 230Wp. minuly cely rok som mal 7ks panelov, kupil som sice 8ks ale jeden som rozbil :D . mal som ich napojene aj na priamo, aj cez DCreg a aj cez AC reg p. Oplockeho. mam 150L Tatramat bojler s mokrou spiralou 26,5 ohm /2000W/230V. tych 7 panelov islo dobre, spokojnost, bojler nahriaty stale, nikdy do novembra som neriesil teplu vodu !!! ani raz.... mam kombinovaný bojler, cize ma aj vymennik, napojeny je na kotol na drevo, takze keby nahodou bol nejaky armagedon, tak si prihrejem ale netrebalo. Konstrukciu na streche som vyrobil pre 8 panelov a tak mi tam stale bolo volne miesto pre jeden panel a stvalo ma to, takze v zime som si este jeden zohnal a v jari nahodil a je to omnoho lepsie, neveril by som, ako to pomohlo, ohmov zakon sa obabrat neda:D so 7ks som dosahoval prudy bezne okolo 6,5-6,7A, teraz 7,5-8A samozrejme aj vyssie naperie, cca 220-225V. Ide to ako píla, bezny letny den tak okolo jednej, druhej uz je nahriaty na maximum, voda vriaca...., tak detom napúšťam bazén. Stale frflali, ze mame studenu vodu v bazene a trebalo 1-2 dni cakat, kym bola dobra, teraz frflu, ze mame veli teplu vodu v bazene :D a ked vypustim do bazena cely bojler, tak este dovecera sa dalsia voda nahreje, nevravim, ze na max ale zase je super....

takze: odporucam kazdy panel pomerat, ci nieje nejaky vadny, kedze su v serii, staci aby v jednom bola nejaka chyba, vadny clanok, bajpas dioda a napetie/prud je nizsi, v skrate vam to musi 8A davat.
8Ks 230-240WP na 2000W spiralu je idealka. Skratu sa neobavajte... Bojler odporucam s mokrou spiralou 2000W a regAC oplockeho, facha to velmi dobre. Dnes tu bol nahowno den, vecsinou prsalo, na obed neprsalo slnko sa chcelo predrat ale nepodarilo sa a podvecer zase dazd. Voda v bojlery nahriata vpohode :D prudy sa dnes pohybovali od 9.00 do 15.00 od 2,5-4A

Autor: raketak raketakk
Datum: 03.05.2014 23:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109521
reakce na ...
Panely jsem samozřejmě kontroloval ještě když byli pře 14-ti dny na zemi , a doplňoval i nějaké Sh.Diody.
Mám 2 string. Oba string jsou spojeny paralelně - dole doma přes Sh.Diody 20A (na diodách je při max zatěži minimální úbytek jsou lehce teplé - tam ztráta určitě není )
Jednotlivým odpojením jedntlivých string si mohu poměřit jestli oba STRING dávají stejně - tím mám ověřeno že někde nevynechává panel. Napětí na obou string je téměř stejné (rozdíl mezi stringy je asi 8 Volt , při zátěži dokonce jen asi 4Volt)

1. string má v serii 8x HYUNDAI M227SG (227W , 29,3V 8,3A Multi-Crystalline Type) - což by výkonově při měření na výstupu skoro odpovídalo - (nemám ale ideální sklon jen 11° - ale jak jsem zkoušel Multi-Crystalline je jim skoro jedno kam jak jsou naklopené)
Panely sice byli pořízeny za pár korun 700Kč za kus - což může znít jako šrot" (a je to možná i cenový rekord" :) ... ale nic jim nebylo. Jejich závada spočívala v tom že byli před dvěma roky zapojeny někde na poli jako koncové a byli tam špatně zastrčené silnější koncové přívodní kabely - tím vzniknul přechod a kabely se úplně upálili od vagosvorky + díky vysoké teplotě při oblouku i nějaké Sh.Diody vzali za své)
Vyměnil jsem diody 15A + dodal nové kabely a Panely jsou jako nové - za ty peníze myslím že OK.

Mám to svedeno 15m kabelem o síle 6mm2 a naměřil jsem za slunce pri odpovídající zátěži 2Kw / 25 Ohm
(ale to jsem měřil ještě na 2KW přímotopu - naměřeno za studena 25 Ohm = 7A / 220V = reálných 1540W)
Na přímotopu se to na 8panelů vždy chovalo celkem v pohodě při plné zátěži 2KW napětí nekleslo pod 200V
Ale na bojleru to jeho 2KW zátěž zřejmě zkratuje víc!! (PŘESTO-ŽE jsem naměřil za studena téměř skoro stejných 24 Ohm)
A to může být právě ten kámen úrazu"!! - nevím jak u Mokrého tělesa u vašeho bojleru ?
Podle mě hodně záleží na tvrdosti odporu zátěže podle teploty!
Když se totiž změří těleso za studena například u zmíňeného přímotopu 25 Ohm - může být pak za tepla odpor vyšší (je tam totiž jen tenký odporový pásek - a bude tedy nejspíše podle teploty ohmicky měkčí")
Ale u Suchého tělesa v bojleru (24 Ohm) je tam namotaná spirála asi 2x tlustším drátem - než u výše zmiňovaného přímotopu. (bude tedy i se stoupající teplotou jako zátěž podstatně tvrdší a bude mít za tepla nejspíš i jinou NIŽŠÍ ohmickou hodnotu).
Zkrátka obě 2KW zátěže se mi přímým připojením na FV panely chovají trochu odlišně.

Proto se mi také nechce věřit - že 8x panely o příkonu 1800Wp přeci nikomu nemůžou (bez regulátoru) efektivně utáhnout 2000Watt těleso už z principu když dodávají (navíc pouze za plného slunce) o 200W nižší příkon než-li je zátěž. A jejich napětí (z 270v naprázdno / 240V efektivních) musí pak přeci pří zátěži 2KW/24 Ohm klesnout někam až na 120 - 160V ... čímž se podstatně sníží efektivita příkonu panelů = můj případ :(

Abych já utáhl (prozatím bez regulátoru) topné těleso u bojleru 2000W / 24Ohm i za sluného počasí = musím paralelně připojit ještě i druhý string o stejné síle , a tedy celkové síle 3550Wp. (Díky 2x stringu pak mám samozřejmě přebytek asi 500 -700W za sluného dne = reálný výkon FVE 16x panelů o příkonu 3550Wp = max reálných celkem 2800W).
Pokud je ale pod mrakem - pak ani 2x string o relativní síle 16-ti panelů 2000W těleso neutáhne!
Utáhne cca tak 1000W - až max 1700W. A když je hodně pod mrakem - tak 2x string utáhne max 500W = tzn: jeden string 8xpanelů (jako ve vašem případě) by utáhlo reálně jen 250W ! ...to je fakt a musí to tak být stejné u každého ... (jinak musíte snad mít perpetum mobile" :)

Abych vůbec utáhl za zamračeného počasí alespoň část topného tělesa do bojleru zvednul jsem si ,,provizorně MPPT" tím že jsem rozebral těleso a jednoduše upravil jeho spirálu na 2x 1000W (2x 48 Ohm) , a zapojuji za ošklivého počasí jen 1KW / nebo dokonce jen 500W za extrémně špatného počasí (= obě spirály v serii 96 Ohm )

REGULÁTOR je ted mé jediné řešení do budoucna - rád bych si ho postavil.
Uvítal bych radu - je nějaká možnost (kvůli ceně) si koupit třeba polotovar ?
Pokušel jsme se sehnat v GM součáastky - vše OK
Jen kondenzátory 330M/400V - a nic takovýho tam nemaj. Jen nejbližší 470M/250V za 46Kč
Nemají ani klíčový IGBT tranzistor - a nevím jaký nejlépe EKV , nikdo nezná ani IRF4242 - nikde to nemůžu najít ke koupi.

Autor: inžinier palynko
Datum: 04.05.2014 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Fotogalerie:
ziadne perperum to nieje, preto som poslal graf, kde je podla mna vsetko potrebne, dobre si ho prestudujte, su tam porovnania napriamo aj s regulatorom, cervena je napriamo /cervena vs zelena/ za slnecneho dna, dostal som max 1200W a skore hodnoty tj. rano a vecer mozete brat ako zamracene... s tou spiralou a teplotou a zmenou odporu tapete, odpor spiraly sa s teplotou nemeni /berme ze minimalne, nemal by vobec/ lebo potom by to nebola napr. 2000W spirala ale nejaka divna spirala, spirala musi davat 2000W za prevadzky, za horuca, ked je rozzhavena do cervena :D, ten drot je tam taky aby nemenil odpor s teplotou prevadzkovou.... stare spiraly 2000W maju 24 ohm, nove cca 26,5 ohm, je to koli tomu, ze niekedy bola sustava 220V, teraz 230V.

regulator je velmi potrebny, prave zamracene a ranne/vecerne vykony to zdvihne, vid graf. napriamo to ide dobre iba za slnecneho dna a pri dobrom uhle slnka, tj cca 10.00-15.00.... napriamo je to nudzovka, ale pouzivaju to, aj priemyselne dodavane zostavy nar. logitex a pod. logitex.sk ale regulator je podla mna velmi dobra vec, za neslnecneho pocasia zdvyhne vykon rapidne!!! odporucam kontaktovat pana Oplockeho, ma super ceny, neoplati sa to doma bastlit. Suciastky komplet ma tme.eu . panely mate OK, ja len ze prud by som cakal troska vyssi. popozerajte moj graf, podla mna zodpovie vela otazok.

Autor: raketak raketakk
Datum: 04.05.2014 12:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109521
reakce na ...
Ano omlouvám se (to perpetum měla být legrace") - koukal jsem znovu na váš graf , a myslím že to odpovídá. Překvapuje mě trochu že vašich 7panelů AC je slabší než DC verze. Ale to asi bude tím slabším napětím. U 8pannelů už je to OK

Asi jsem se unáhlil (2-hý string panelů mám na střeše jen 14 dní , a bojler provizorně připojený jen 1.týden - takže jsem stihnul udělat jen pár pokusů ).
A dnes 4.5. 2014 jsem měřil za plného slunka v 10hod a dávalo mi to reálných 3700Watt ! (to je 150W víc než je na panelech)
Měl jsme napojený 2KW bojler , 1000W přímotop , 540Watt plotýnka na sklokeramickém sporáku. A asi 180W dobíjení
Až mi pak lítali jističe z přehřátí !:) ... takže jsem s tímto výkonem za slunka spokojený.

Jen ten bojler je jak bezedná studna a nejde pořádně natopit (tedy nejde natopit tak rychle jako ty vaše)

-----------------------------------------
PS: k tomu odporovému vodiči vs: teplota
Je přeci známým jevem že s teplotou nepatrně stoupá i jeho odpor - to by měl být přeci přírodní fyzikální zákon.
Trochu bude mít i vliv jeho indukce - u střídavého proudu bude mít vinutý odporový drát odpor nepatrně vyšší , a u SS bude mít nižší.
Jinak by nefungovali LC obvody :)

PS2: k součástkám - když já mám v GM známého a velkou slevu :(

Autor: inžinier palynko
Datum: 04.05.2014 12:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
ono dobre pozrite aj datu, kedy to bolo merane, to je dolezite, boli to slnecne dni ale v roznu dobu, jar, leto, jesen... no a vidite, trochu ste sa obaval ale zbytocne, fotovolt beha super, jedine co si fakt treba zakupit je regAC, potom vam odpadnu problemy so zopinanim, striedavinu mozete ptom pustit priamo na termostaty, istice a pod... vas bojler je uz asi starsi, mozno aj zaneseny a mne osobne nevonia ani sucha spirala... takze blahozelam, vitajte v klube fotomanjakov :D momentalne je tu uplne nahowno, poprchava, prud 1,5-1,6A, napetie 190V , cca 300W...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 10.01.2013 19:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Svobodo, od Brna nejsem, takže to vidím celkem jako problém :-) Nicméně se nebráním to zde zkusit i po foru nějak rozebrat. Dokonce ani ten FV bojler ještě nemám, takže vás ani nemohu pozvat na diskuzi nad dílem :-)) Ale můžu vám popsat jak to hodlám zrealizovat já, právě to taky řeším. Nehodlám používat OKFE, nýbrž obyčejný dvojživelný bojler z dražic - termínem dvojživelný míním ohřev plynovým kotlem (topný had) jako záložní a ohřev z FV do jeho původní elektrické spirály. Tím pádem znám její parametry neb ji už mám v bojleru - má přesně 24ohm.

Pane Stávku - ano myslím že to smysl má. Bojler je strašně vděčný spotřebič. Nežádá mnoho, ale cokoli do něj pustíte to ochotně zkonzumuje. Takže ve chvíli, kdy máte z panelů 2kW, posíláte 2kW a bojler jede na nominál, máte.li kilowatt, bere si kilowatt (a ohřev trvá 2x déle), máte-li 500W, vezme si i to a vyrobí dle toho cosi tepla. Pokud vyrobí málo (a to ano v zamračené dny a v zimě vyrobí), večer to dohřeje plyn. A výhodu máte v tom, že bojler průměrné velikosti se nominálem ohřeje za 4-5h, vy jej však vystavíte tomu výkonu co zrovna máte, ale můžete jej nechat sbírat energii do večera. A to on pravděpodobně za celý den i stihne. Takže večer bude voda teplá nebo blízko k teplé a práce plynového kotle bude o to menší. A investoval jste pouze za panely (+ nutná bižuterie). Tato investice díky tomu právě smysl dává. Solární kalkulačka to (alespoň v teoretické rovině) potvrzuje od března do října jako málem pokryté na 1 náplň denně. A to je zajímavé...

Autor: Marek Svoboda
Datum: 11.01.2013 09:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Dobrý den pane Pabisto,

Díky za reakci a za (pro mě plodnou) diskuzi. Já jsem se rozhodl letos udělat novou střechu a vzhledem k tomu že na ní mám 2×20m2 místa, chci to postupně využít na FV. Ve sklepě mám stávající plynový 90ltr. bojler Quantum, u kterého čekám každým měsícem odchod do věčných lovišť. Topení mám kombinované plynem (kotel Geminox s možností nepřímého (neprůtočného) ohřevu TUV a krbem s teplovodní vložkou. Ke krbovému okruhu je připojen 500 ltr. zásobník. Celou kombinaci kotel, krb, zásobník, 3 cestný ventil včetně ekvitermy mám řízenou PLC Schneider Zelio.
Takže můj plán na letošní léto je nahradit ten plynový bojler novým, 160ltr. nepřímotopným, kombinovaným ohřívačem, připojeným na FVP. Z důvodu místa instalace by se mi nejvíce hodil OKC160NTR/HV, avšak tento nemá možnost el. ohřevu. Dalším adeptem je OKC160NTR/BP tedy s boční přírubou a k němu najít nebo si nechat vyrobit přírubu s požadovaným topným tělesem. A nebo koupit OKC160NTR/2,2kW, s tím, že na ty 2,2kW nějak napasuji ten FV zbytek.
Tedy do případných kalkulací nepočítám ohřívač TUV, neb tento budu muset tak jako tak vyměnit.
Teď k řešení elektrické strany.
Na jedné polovině střechy mám prostor tak pro 8-10FV panelů. Na sklepní AC okruh je v současné době připojeno několik dalších elektrospotřebičů (kotel, mražák, osvětlení, osvětlení na terase, případně čerpadlo venk. bazénu). Tento okruh je jednoduše odpojitelný od veřejné AC sítě.
Je otázkou, zda zvolit řešení
1) pospojovat FVP do série a pak přes SW_Controll_Box poslat na spirálu bojleru. Případné malé přebytky v létě neřešit, stejně jako neřešit celý sklepní okruh.
2) Navrhnout FVP panely tak, aby bylo možné je v budoucnu rozšířit i na další část střechy a mohly napájet 3kW hybridní měnič a pomocí PLC ošetřit připínání ohřívače TUV tak, abych měnič zbytečně nepřepínal na veřejnou síť. I nad tímto řešením přemýšlím.
Co se týče spínání spirály ohřívače, mám v úmyslu provozní termostat OKC nechat vytočený na max. a spínání, resp. řízení teploty vyřešit pomocí předřazeného SSR DC relé s hodnotami 1000VDC a max. 25A (dostupné ve firmě ENIKA) a stávajícího PLC. Nemám problém nechat bojler ohřát až na 70-80°C a za něj na výstup dát 55°C směšovací třícesťák.
Mám zatím řekněme 4 měsíce na dořešení celého konceptu. Jen potřebuji nějak splnit literu zákona 406/2000Sb. o montáži a správně navrhnout FVP.

Dodatek I: Když jsem pátral po hybridních nebo ostrovních měničích, nikde jsem nenašel typ, který by měl možnost řekněme do 300VDC Input a 24VDC výstup na baterky. Víte někdo o něčem takovém?

Dodatek II: nemáte někdo prosím osobní zkušenost se zařízením od SunnyWattu SW_Controll_Box?

Autor: Marek Svoboda
Datum: 11.01.2013 11:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Dnes jsem dostal informaci od vedoucího technologie DZ Dražice. V současné době není v plánu výroba či vývoj jakékoliv jiného typu produktu pro FVE, než stávající řada OKF/OKFE.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 11.01.2013 13:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Koukám že máte stejné myšlenkové pochody jako já. Já jsem taky vyměnil kotel a bojler jsem pořídil kombinovaný elektřina + topný had. Dnes ohřívám výlučně z kotle a elektrická patrona je volná. Nehodlám ji připojovat už nikdy do sítě, bude čistě pro FV. Nicméně z principu věci je to síťová na 230V protože bojler je to obyčejný, žádný přídomek "fotovoltaický" nenese :-)) Budu tedy řešit úplně standardní 24ohm těleso 2kW a podle něj vybírat panely. A vám bych doporučil udělat přesně totéž - pokud máte zálohu v plynu a můžete si tím pádem naprogramovat večerní dohřev před koupáním, je pro vás nejčistší vyhradit si FV panely pouze pro bojlera věnovat bojleru panely nastálo. Čímž to akorát přesně vyjde viz dále. Napočítáte je takové aby splňovaly efektivně úlohu ohřevu bojleru "od rána do večera" a nemusíte si lámat hlavu s ničím kolem. Pokud máte možnost mít bojler ráno studený (po posledním večerním koupání ho už plynem nedohřejete) a hlavní odběr budete mít až večer, máte celý den na sbírání tepla. Krásně to tak vyjde. Já to mám stejně. Večer od 18h mám povolen jednorázový ohřev bojleru (mám 160l). Takže večerní koupání nastupujeme pokaždé s horkým. Buď ho tedy večer vyplácáme nějakou část nebo úplně celý nebo bude dokonce teplá chybět - pokud bude chybět, dohřeji si na požádání (než se půjde koupat poslední zapne si další dohřev z kotle a za 15min je teplá). Cílem je ráno mít bojler skoro studený. Tedy tak teplý aby z něj šlo ještě vyčistit zuby a rychlá sprcha a konec. A tohle už jsem odladil a už to umím, mám na obývákovém termostatu vidět jeho teplotu takže to je celkem snadné. Výhoda je druhotná v tom, že minimalizuju jeho vlastní ztráty tím, že ohřívám až před odběrem, tj. večer. Primární výhoda je mít ho ráno studený. Přímo do něj bez jakéhokoli propojení s veřejnou sítí bude sveden FV a potřebuji do večera dohřat tak, aby to dávalo ekonomický smysl. Tj. aby to i v létě mohlo sbírat celý den a aby ve dnech kdy to nevyjde tak to večer srovnal kotel. Takže potřebuji 160l vody ohřát z cca 30C (to je studený bojler - míň nebude mít to už nedává smysl z něj vodu brát tj. pod těch 30C téměř nevychladne) a večer by měl mít do 80C jinak to vypne termostat a tratím na nevyužitém slunci. Takže 4180 * 160 * 50 / 3600 000 je max. cca 8.5kWh. A na to by měly být navržené panely se současným respektováním parametrů topného tělesa aby i tohle na sebe hrálo. A ono to na sebe zrovna docela pěkně vychází. Je k dispozici pěkná solární kalkulačka:
http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe

V ní se po trochu krkolomném zadání polohy a orientace lze dopočíst že pro ČR a 1kW lze získat v letních měsících (podle kterých to budu dimenzovat) cca 4.5kWh energie denně. Z jednoho kW. Roční součet pak je 980kWh - pro info, dával jsem tam orientaci k jihu, 35° náklon a 5% ztráty (přívody ze střechy). Takže se alespoň teoreticky potvrzuje, že bojler to v létě ohřeje naplno že to vychází, s 2kW tělesem mohu mít 2kWp panely a z nich seberu cca těch 9kWh denně. A do bojleru stejně víc nedám. Tedy se potvrzuje původní záměr že bojler lze z takových panelů které mu nepřetíží jeho patronu 230V/2kW snadno během léta ohřát a že bude tento ohřev trvat zhruba až do večera, tedy nedojde ani ke zničení tělesa ani k nechtěnému odstavení už v poledne díky tomu, že bojler je plný. Takže volba 2kW těleso pro 160l objem je skvělá volba a v létě to bude dobře dimenzované, zbývá ale správně navrhnout panely. A výkonové přizpůsobení. O panelech napíšu v dalším příspěvku ať to jde nějak číst :-))

Autor: Pavel Pabista
Datum: 11.01.2013 13:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ve výpočtu tepla do bojleru viz předchozí příspěvek jsem opoměl zmínit, že ve 160l Dražicích je reálně 145l vody, takže proto energie vychází kolem těch 8.5kWh byť pronásobením čísel která zmiňuji tj. 160l to je cca 9.3kWh. jenže tolik vody tam není viz štítek na bojleru. je tam ten had + patrona + harampádí, 160l je marketingové číslo objemu nádoby.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 11.01.2013 14:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Tak a teď ty panely - jak jsem na to šel. Za prvé, já mám obyčejný bojler, nechci tedy riskovat s napětími nějak výrazně nad jeho nominálních 230V (neřešme že max. hodnota pro sinus 230V je 324V :-), nechci tedy mít z principu napětí na panelech naprázdno větší o moc přes 230V. To kvůli jištění a dalším částem v instalaci. Současně je ale chci provozovat správně, tedy aby při nominálním osvětlení měly na sobě tu správnou zátěž bez nutnosti ještě i toto nějak řešit. Chci v optimu svitu vyrábět max co panely umí, tedy krátce, Um/Im (vnitřní odpor zdroje) bude co nejlépe pasovat k mým 24ohm (můj odpor zatěžovací). V sériovém řazení je vnitřní odpor panelu jen dílem celkového odporu zdroje. A při současném respektování ceny za panely. A co s tím? Každý slušný panel by měl mít od výrobce k dispozici svou VA charakteristiku (udává se pro nějakou teplotu, většinou +25C) a do této charakteristiky stačí zakreslit čáru od mých 24ohm a hned vím kde jsem. Takže budu znát tyto věci:

1. napětí panelu naprázdno (definované při proudu panelem 0A), to se udává i samostatně
2. proud panelem nakrátko (definovaný při napětí na panelu 0V), i to se udává samostatně
3. bod maximálního výkonu MPP (Um a Im), který mi charakterizuje správný bod na VA charakteristice kde chci být. I tento bod je definován ale lze ho snadno najít i na grafu. A pro tento bod si současně spočtu můj vnitřní odpor zdroje (bude to vnitřní odpor v bodě maxima výkonu a zrovna tohle mě zajímá nejvíc)

Teď si do toho grafu si čmárnu čáru jak budu panely reálně zatěžovat do mých 24ohm, jeden konec čáry je logicky 0V,0A a směrnice je poměr napětí a proudu na 24ohm. Ale pozor musím to ponížit v tom poměru kolik panelů mám v serii. Takže příklad - hodlám nakreslit zátěž 24ohm do grafu článku co se mi líbí ale navíc od seriové šestice. Zvolím si proud třeba 10A, napětí na 24ohm je při 10A přesně 240V ale na tohle napětí se dělí šest panelů. Mě tedy zajímá šestina, 40V. Vynesu si čáru z 0.0 na 40V,10A (pokud tyto hodnoty v grafu nemám příslušně upravím abych se trefil do měřítka tj. třeba snížím proud na 7A a přepočtu). Ta čára mi pak protne můj graf (grafů bývá např. 5 v sobě pro různé osvětlení zajímejte se o nejvyšší) a tam kde ho protnula tam reálně budu pokud to v tomto osvětlení (a teplotě) připojím do sériové šestice 24ohm. A hned vidíte jak dobře jste to strefil, tedy jak blízko či daleko od optima pro konkrétní panel jste s tou zátěží kterou máte. A můžete jít dál - buď si pronásobíte odečtené napětí a proud z tohoto bodu a máte výkon který umíte do bojleru dát anebo cvikem zhodnotíte kam jste se to tou zátěží trefil jak daleko od optima budete. On ten MPP leží na VA charakteristice pokaždé tam, aby vzdálenost od 0.0 byla maximální. A kreslíte si pro každé panely co hodláte koupit a pro různé seriové varianty - typicky 6, 8, max 10 ks. Vždy vám vychází nějaký výkon který z dané konstelace získáte (to je to pronásobené z grafu), nějaký výkon který jste si koupil ale neumíte ho do dané zátěže využít protože není přizpůsobená (to je údaj o výkonu panelu z datasheetu) a nějakou cenu (to je to co byste zaplatil). A porovnáváte si varianty. Solární kalkulačkou případně kontrolujete denní výrobu abyste neutek z rozumných mezí, ale prakticky: potřebujete minimálně 1.2kW na bojleru (aby se to za den vůbec nějak dalo stihnout ohřát) a asi ani neshánějte více než 1.8kW (opět vypočteno na bojleru ne jen posčítané panely), více než těch cca 1.8kW už vám bude kolidovat s napětím naprázdno po vypnutí termostatu - pokud to hodláte řešit. Ale i vypnutí termostatem je provozní stav a neměl byste podceňovat že můžete mít bojler plný (jste 3 týdny u moře) a na panelech tím pádem v poledne plné napětí naprázdno namáhající celý rozvod. Tedy zpětně i ten vypnutý termostat například. Nebo jistič kdyby potřeboval vypnout (havarijní stav). No nedoporučuji, 230V naprázdno max a můžete spát klidně :-)). Zbytek do těch spočtených 324V viz první věta věnujme na vrub teplotní závislosti panelů tedy nárůstu napětí s klesající teplotou). Když nepůjdete v teplotě co od ní máte graf nad 230V naprázdno, nepůjdete ani nad 320V v sibiřském mraze :-))) Takže z úvah které jsem již provedl před vámi si myslím že vám stejně jako mě vyhoví panely co dají do bojleru 1.2 - 1.8kW takže hledáte něco "mezi 7-9A". A vyberu si takové panely, které se mi líbí cenou a ideálně ty, které lze pro bojler co mám přizpůsobit co možná nejlépe alespoň v podmínkách nominálních hodnot (tedy osvětlení i teploty - to čmárání přes graf). Potom jsem v poměru k získanému výkonu investoval optimum a zbývá mi vyřešit, jak přizpůsobit panely na bojler když svítí málo a když je zima. Vy zmiňujete ten superdrahý zázračný box, ale jde to jistě i jinak (viz p. Oplocký). Z principu věci totiž budete potřebovat vždy snižovat proud ve snaze udržet napětí - s klesajícím osvětlením vnitřní odpor panelů roste a zátěž se stává příliš "tvrdou" - moc proudu. V úplně nejprostší variantě byste mohl při určitém prahu osvětlení přepnout ze seriové šestice na dvě paralelní trojice, ale je to řešení blbé a málo účinné. Vnitřní odpor zdroje se sníží 4x a to je zase příliš. No zkrátka to moc nepomůže, nabízí se řešit to nějak spojitě. Pan Oplocký tvrdí že to vyřešil k plné spokojenosti. Já bych byl opatrnější a kompenzoval ještě teplotní závislost panelů, ale je na každém jak pečlivě to řešit hodlá. Koupit krabici za 15 tis je druhý extrém :-)))

Autor: Milan milhavti
Datum: 11.01.2013 15:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111912
reakce na ...
Dobrý den, sleduji tuto diskusi a pořád nejsem moc v obraze. :-)
Pořídil sem OKFE Dražice 100 a 8panelů 185W SCHOTT .
Na topném tělese v OKFE (1,5kw) je napsáno 180V a pokud měřím správně tak má dpor 22ohmů.
Z této diskuse pořád nevím jak dostat co nejvíce energie z panelů ? :-)
Pořídit regulátor za 15tis. není to pravé (plovina ceny instalace)

Autor: Pavel Pabista
Datum: 11.01.2013 16:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
To musíte rozlišit dvě naprosto různé situace:

1. přizpůsobení zdroje na zátěž, pokud to mám propojené napřímo (pouze drátem - bez žádné krabice za 15 tis :-))). Tehdy vyrobíte obecně jiné množství energie než je výrobcem daný výkon panelů. Jiné myslím menší. Abyste to zjistil kolik vyrobíte, potřebujete graf. Schott ho určitě bude mít. Na něm si to můžete velice lehce spočíst a dovíte se hodnotu kterou dostanete, pokud panely poběží v jmenovitých podmínkách (osvětlení a teplota)

2. i kdybyste měl předchozí bod splněn bezezbytku tak pokud chcete vyrábět maximum i v měnícím se osvětlení, měl byste aktivně hledat na zatěžovací charakteristice takový bod kde panel dává pro to konkrétní osvětlení své lokální maximum. Ten dob se jmenuje MPP a to zařízení které to umí je MPPT. Což v případě panel-drát-bojler evidentně splněno není. Čili pro jiná osvětlení než jmenovité opět ztrácíte a to tím, že pracovní bod panelů ujíždí (rychleji padá proud než napětí) a tudíž by vyžadoval dynamicky měnit zátěž - to vy nemůžete bojler má svých 24 nebo kolik ohm neustále. Takže se vám rozjede přizpůsobení kdykoli přijde mrak atd. Toto jde buď neřešit (to dělají dražice protože to ve svém OKFE nemají) nebo řešit hloupě ale aspoň trochu (přepnutí serio/paralelně v určitém bodě) nebo řešit o trochu chytřeji (stabilizace napětí cyklickým přerušováním proudu do zátěže a filtrace na kondenzátoru - pan Oplocký) nebo řešit ještě pečlivěji (+kompenzace teplotní závislosti FV panelů) nebo řešit úplně Maximum power point tracking (aktivním hledáním lokálního maxima výkonu v danou chvíli obyčejně mikroprocesorovou technikou - škatule za 15 tis). je otázka, kde je v danou chvíli ekonomická rentabilita, visí-li tam bojler. Evidentně to není ani ve variantě Dražice (neřešit) ani ve variantě MPPT ale kdesi uprostřed. Z grafů které máte lze současně spočíst kolik ztratíte při jednotlivých nižších osvětleních pro která to výrobce změřil (udává se třeba 1000 a pak 800 600 400). Tohle si můžete napočítat sám a pak usoudit zdali krabice za 15 tis něco dělá. Nebo převzít zapojení vzor p. Oplocký či navrhnout své ...

Autor: Tomáš tom
Datum: 12.01.2013 22:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Opatrně s tím. Takto to může dopadnou když někdo pustí DC proud přes termostat v bojleru (ten při DC napětí nerozpojí obvod) a nebo se spoléhá na SSR nebo tranzistor který se občas může prorazit. Polovodičový prvek se nepovažuje za rozpojení obvodu!
http://zpravy.idnes.cz/vybuch-v-pavlove-na-zdarsku-dpj-/krimi.aspx?c=A130112_100802_jihlava-zpravy_vem
Panely na fotce jsou naštěstí pod sněhem, tak pro tentokrát je z toho FVE venku.
Nechtěl bych vidět tu další mediální a politickou kampaň proti FVE, kdyby někdo prohlásil že za to mohla ta FVE i když by to byla lež.
Bezpečnější jsou beztlakové zásobníky (někdy i levnější) s průtokovým ohřevem TUV přes nerezový vlnovec v zásobníku. Nebo takový SUNSAVE by nebyl špatný:
http://www.sunpower.cz/cs/section-9/produkty/akumulacni-nadrze-sunsave/o-produktu.html
zvláště když standardní tlakový zásobník neprojde dveřmi.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 13.01.2013 11:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Jistě, kontaktní odpojení od zdroje oběma poly je nutnost. Víte jak je to v Dražicích? Je tam stykač, napájený separátně ze stálých 230V namnožený z termostatu (+bezpečnostního termostatu v sérii s ním). Takže nevidím jediný problém v tom tohle vyřešit s vnějším třífázovým stykačem (tedy čtyřpolovým) vždy 2+2 v sérii na každý přívod od panelů. V ideálním případě jej mít odloučen a umístěn už na střeše. Je to přínos v tom, že ve chvíli kdy se bojler nahřeje jsou už i přívodní vodiče se SS napětím celého FV pole naprázdno odpojeny. Tohle jsem myslím vytýkal už p. Oplockému když poprvé uveřejnil svůj výtvor že až prorazí tranzistor a odjede na týden na dovolenou tak se mu to přetlakem rozletí celý že tamn musí bejt mech. odpojení na všech polech :-)))

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 13.01.2013 18:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Jak již píšete Dražice to mají vyřešené , toto zapojení se vřadí mezi panely a jejich boiler , již je to v úvodním textu sděleno.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 13.01.2013 19:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Dobrý den p. Tomáši,

nemějte obavy, bezpečnost mám na prvním místě.
Vzhledem k novele zákona 406/200Sb. tak jako tak nechám instalaci provést odbornou firmou, se kterou počítám budu celý návrh konzultovat.
Opravdu nestojím o to, aby mi barák vylítl pod zadkem do luftu.
Jsem technik, elektrikář a během své poslední praxe jsem se pohyboval okolo 20-30kW Vf výkonů s buzením kolem 10kV DC.
Vím, s čím se chystám pracovat.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 13.01.2013 19:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Dobrý den pane Pabisto
Děkuji za vyčerpávající nápovědu, "jak na to".
Myslím, že bojler mám vybraný, spirála bude mít odpor 24R a ideální proud 9,5A při 230V.
Nyní se pustím do výběru panelů.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 14.05.2013 22:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Tož hlásím, dnes vyrobilo 8 panelů Renesola 245Wp, tedy 1,95 kWp celkem cca. 7kWh do 2kW topné spirály v OKC160NTR/BP.
Přírubu jsem udělal vlastní, s M48×2 jímkou pro spirálu a dvěma jímkami pro provozní a bezpečnostní termostat.
Konečně mám hotovou první část a nyní mě čeká sledování provozu.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 15.05.2013 09:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Čím byla změřena denní výroba? Výpočet z elektriky, z fyziky či přímé měření něčeho? :-)

Autor: Marek Svoboda
Datum: 15.05.2013 10:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Fotogalerie:
Mám digitální DC wattmetr s výstupem na RS485

Autor: Pavel Pabista
Datum: 15.05.2013 13:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
A teleso bojleru regulujete necim nebo je propojene naprimo k panelum?

Autor: Marek Svoboda
Datum: 15.05.2013 23:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Dobý den,
mezi tělesem bojleru a panely je:
- 4 pólový AC stykač (2×2póly na +a-větev) ovládaný bezp. termostatem nastaveným na 85°C
- v + větvi jedno DC SSR relé na 600V/25A řízené teplotním senzorem nasteveným na 80°C
- jeden DC volt/ampér/wattmetr

Autor: Pavel Pabista
Datum: 16.05.2013 13:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Aha - takže pouze spínací prvky jednotlivých provozních stavů ovládané bojlerem, žádné (nebo aspoň zatím žádné) řízení přizpůsobení zátěže. A vyrobeno 7kW z 2kWp denně... Docela dobrý ne? Ekvivaletní energie jako 3.5h jmenovitým výkonem. Tak to vám kolego úpřímně blahopřeju a i tak trochu závidím. Já totiž se furt pytlím s konstrukcí. Zvolna se blížím k instalaci, ale předběhl jste mě - potřeboval bych sedmimílové kroky abych se toho taky dočkal :-) A zatím vrtám řežu šroubuju lepím skládám a zase rozebírám a měním a předělávám.

Předpokládám, že nějaké stavební náležitosti jste asi neřešil - tím myslím ohlášení instalace či dokonce něco víc a že jste to vystřih svépomocí. Hodláte s projektem dále expandovat na ostrovní provoz nebo zůstanete jen u přeměny na teplo pro bojler?

Autor: inžinier palynko
Datum: 16.05.2013 13:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Ja momentalne tiez finisujem, rozvadzac je uz spraveny, material na konstrukciu nakupeny, idu na strechu nabuduci tyzden, 8x230Wp.... momentalne mam zapojene 3x230Wp na dvore priamo na spiralu a predstavte si, ono to celkom pekne hreje :-) na strechu to budem davat svojpomocne na hlinikove profily, je to dot lacne, cela konstrukcia ma vysla cca 65 euro ale este to nieje na streche takze radsej nehovorim hop :-) Boiler som vycistil, vymenena anodova tyc, ocistena spirala... potom dam vediet tu na forum ako to u mna funguje ale co som to mal na dvore len tak pokusne zapojene tak to ide super...

Autor: Marek Svoboda
Datum: 16.05.2013 19:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Zdravím, řízení přizpůsobení zátěže ala SW Control Box zatím neplánuji. Dosud mě nepřesvědčili, že to funguje lépe než přímé propojení.
Co se týče montáže, pomohl mi jeden z šikovných chlapů z mypower.cz Sám, bych se s tím mordoval neskutečně dlouho, navíc se staženou prdelí - nemám rád střechy.
Konstrukce se na střechu dávala v rámci rekonstrukce původní střechy, nikde jsem nic nehlásil a ani nemíním. Účel a využití stavby se nemění, do sítě to připojené nemám, zastavěnou plochu jsem nezvětšoval, základy jsem nedělal, nevidím jediný důvod s tím lozit na úřad. Je to moje hobby, stejně jako modelařina a s každým modelem taky nikam nelezu.
Rozšiřovat to budu do ostrovního systému, o další cca. 1kWp. Panely a konstrukci mám již doma, nyní jsem ve stavu výběru sol. regulátoru, baterií a měniče. Trochu mě láká vzít něco v jedné bedně (hybrid, resp. se zálohou DS)
Těší mě každá kWh, kterou nemusím tahat z plynu nebo DS.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 16.05.2013 21:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Svobodo jste to vy kdo resi Geminox ZEM a zasobnik ve vlakne vytapeni? Hodlate nahrivat jen ve vyhrazene casy aby bylo kam hrat fotovoltaikou nebo jsou to dva jiny systemy? Jestli je to ono tak hodlate mit presne to same co ja - cely den kotel spi a fv hreje a pokud vecer neni nahrato tak se probere kotel a dohreje na vecerni odber. A pokud fv ohral tak kotel spi ani se neprobere. Drzim vam palce at ten geminox preperete jestli ten dotaz ve vytapeni je vas

Autor: Marek Svoboda
Datum: 16.05.2013 22:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
jojo, to je moje. V pondělí budu moudřejší, přijede autorizovaný servis Geminoxu. Buď to poladí k mé spokojenosti, nebo ten kotel budu blokovat přes "havarijní" rozpínací kontakt.
Uvidíme v pondělí.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 17.05.2013 08:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Tak ten Geminox mě zajímá. Ale mám v hloubi paměti takovou nějakou blbou myšlenku že to snad nejde (uživatelsky příjemně - havarijním kontaktem to jde zcela jistě :-). Já jsem kotel vybíral před rokem, Geminoxy postoupily do posledního rozhodování a mám za to, že vypadly na dvou fatálních věcech (pro mě fatálních). Velikost skříně na šířku - šel tam blbě dát když jiné šly bez problémů a právě spolupráce se zásobníkem - tam nevím už jestli to byl ZEM nebo THRi a jestli to byl šnek nebo stratifikace, ale vím že něco něco neumělo a popsáno to bylo tuším v návodu od regulátoru nikoli od kotle. Nějak stylem programování časů dohřevu TUV, naprogramujte tak a tak a poznámka Nebude funkční pro (a teď už nevím pro co) kotel požadavek ignoruje. Civěl jsem na to a říkal to snad není možný proboha proč jako a nakonec vybral jinej kotel a přestal to řešit. Říkám, je možný že to bylo něco úplně jinýho ale fakt mě to u Geminoxe překvapilo. Ono vůbec při výběru kotle bylo právě fukční řízení a programování největší kámen úrazu - těch nedodělků a myšlenkových nedokonalostí co výrobci dokáží při návrhu udělat to by jeden brečel (např. jeden výrobce nedokázal svůj jediný regulátor který neměl chyby nabídnout v klasické drátové verzi nutil mi bezdrátovou že jiná se nedělá - oponoval jsem že nehodlám s termostatem chodit po bytě že chci drátovou a koukali na mě jak na blázna proč nechci bezdrátovou. A tak...). Tak držím palce ať to není váš případ a ať to serviceman rozjede. Sám ohřívám v prac dny večer na 60 minut 1x a o víkendu ještě v poledne takže 2x a je to luxus.

Jo eště k tý regulaci. Chápu že tomu moc nevěříte, ale máte kompletní vybavení to odsimulovat. Máte DC wattmetr (on je to spíš elektorměr ale snad umí trvale ukazovat přímo okamžitý výkon) tak udělejte pokus můžete-li. Počkejte si na jasný den kdy na panely bude svítit šikmo (ráno/večer). Tím nasimulujete situaci jako pod mrakem ale v čase neměnnou (abyste stihl odečítat). Připojte na zátěž a odečtěte výkon a pak zátěž snižte (zvýšit odpor). Tohle pravda moc nevím jak, chtělo by to druhé těleso s větším odporem (stačí dočasně do kýblu s vodou) nebo kolonu žárovek nebo nějaký jiný spotřebič co by to splnil. Potřebujete tak odhadem 2x menší jmenovitý proud čili něco kolem 1kW (kamínka, vařič, ...). Zapojte to místo bojleru a odečtěte znovu. Proud do zátěže ubyde (nižší jmenovitý proud než měl bojler) ale neubyde mnoho. Zato napětí vyskočí. Takže nemusíte nic násobit a na wattmetru byste rovnou měl vidět se součin tj. výkon vyskočil. Přitom na panely svítí furt stejně (proto taky chci to šikmé slunce nikoli mraky). A uvidíte co to s výkonem dělá. Pak si případně můžem říct co by s tím třeba šlo dělat. Pro vás s nainstalovaným wattmetrem práce na chvilku, pokud vás baví experimentovat zkuste si to nasimulovat.

Autor: Petr Wolf
Datum: 24.10.2013 23:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114480
reakce na ...
Dobrý den, odpovídám se zpožděním. Podílel jsem se na vývoji uvedeného zařízení, pokud byste měl zájem, můžu Vám Control Box bezplatně na nějaký čas půjčit, abyste funkčnost sám posoudil, kontaktujte výrobce mým jménem Petr Wolf

Autor: Pavel Pabista
Datum: 21.05.2013 10:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Svobodo hoďte sem prosím ještě Ump a Imp panelů. Pokud jedete napřímo na spirálu tak mě to enormně zajímá. Kdysi v zimě jsme se bavili ohledně přizpůsobení, vzpomínáte? A už to neumím najít kteréže panely jste to vlastně připojil. Protože při 8ks a 1.95kW soudím že jste "napěťově možná trochu vysoko" a dost možná by si to nějakou přizpůsobovací fintu zasloužilo. Možná i jen tupé přepínání serio/paralel podle aktuální míry osvětlení - takže stykač přepínací kontakty a soumrakový spínač.

Druhá věc mě trochu zarazila - pokud jsem to chytil dobře tak používáte zaplavené těleso? Na mypower i tady se to v jeden čas celkem řešilo a pokud mě neklame paměť tak obava která se vyslovila a sice mizerná životnost těchto těles při DC režimu byla snad potvrzena Oplockým nebo někým že to skutečně po čase provozu odejde. Vzpomínáte si na to? Podle mě to logiku má je možný že to bude časem problém. Tím důvodem je pochopitelně průchod proudu spojený s elektolýzou ve vlhku a transport materiálu z jedné "elektrody" na druhou pokud se mezi nimi nachází prostředí umožňující průchod (parazitního, svodového) proudu. Nezjišťoval jste kolem toho ještě něco? Anebo jen blbě koukám a máte těleso suché mimo vodu?

Autor: inžinier palynko
Datum: 21.05.2013 11:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Tak ja uz asi mesiac pouzivam klasicke teleso http://www.mhejret.eu/ohrevne-teleso-tatramat-2000w-spirala-dlhe-p220 zatial asi mesiac, panely este nemam na streche, tento tyzden ich idem tam dat, zatial su naukladane na dvore oprete o stavbu. Postrasili sste ma tou elektrolizou ale ludom na nete to funguje ak je spirala OK a principialne nevidim rozdiel ci je spirala taka alebo onaka, predsa obe su v obale ktory je vo vode, aj drazice aj tatramat, ano, vzdialenosti su ine ale principialne obe su vo vode v obale nejakom....odporovy drot sa hreje na vysoku teplotu a tak tam voda byt nemoze, bud by sa odpraila alebo... odparila, takze elektroliza moze nastat az pri poruche obalu a to uz by malo rychly priebeh podla mna a nezalezi na spirale, rovnako moze praskut zvar alebo prehrdzaviet jimka u drazic...., ako ste myslim Vy sam pisal, netreba to prehanat, mam 8 ks panelov 230Wp cca zaokruhlene 30V/8A a 26 ohm spiralu a 8Ks je zbytocne vela, 6-7 ks na danu spiralu je akurat, 7ks dava cca 215V pri cca 8-8,1A na silnom slnku a to je super aj napetovo, aj prudovo aj vykonovo..... spirala je u novsieho tatramatu namontovana izolovane od nadoby takze obal nieje spojeny s nadobou ani polom zdroja a namahany napetim voci odporovemu drotu, takze elektroliza obalu a prieraz na nadobu je eliminovany. Obavy z elektrolizy vam vyriesi striedac s 4Ks vykonovych tranzistorov, by vam mal dat dusu napokoj ale podla mna nieje to nutne ale spravit je to jednoduche. schema: http://www.kapaaudio.sk/striedac.jpg pouzit lepsie tranzistory a vyskusat.... pan Oplocky by to mohol skusit :-)

Autor: Marek Svoboda
Datum: 21.05.2013 11:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Takže, panely mám 245Wp Renesola, polykrystal.
http://www.tersys.cz/kestazeni/EN1202-Virtus-Poly-245-250.pdf

Spirálu mám opravdu zaplavenou, 2kW, původně do bojlerů Tatramat. Přírubu na OKC160NTR/BP jsem si nechal udělat novou, s návarky M48×2 pro spirálu a dva 1/2" pro jímky termočidel.

Co se týče zaplavené spirály, nemyslím, že by měla trpět pod DC víc, než pod AC. Tím, že je zaplavená je aktivně chlazená.
Navíc, pokud jsem dosud kontroloval napětí na spirále, nevylezlo mi zatím výš než ke 220VDC. Bohužel logování zatím nemám.
Tedy dle mého soudu přetížená není.
Co se týče elektrolýzy, muselo vy dojít k přerušení topného drátu (jádra) a jeho kontaktu s pláštěm, dále k proděravění pláště a zavlhnutí obou konců přerušeného jádra. Pak může skutečně dojít k elektrolýze.
Tento stav zatím nemám ošetřený.
Tak jako tak mě čeká ještě nějaká úprava na šroubeních kolem OKC, tak se koncem léta podívám dovnitř, co za tu chvíli udělala hořčíková anoda, jak vypadá spirála atd.
Pokud by to mělo zlobit, použiji originální přírubu a suchou topnou patronu. Nicméně ten suchý systém se mi nelíbí. Z principu bude méně efektivní oproti ponořené spirále.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 21.05.2013 11:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Já nechci rozporovat funkci efektivitu ani rvanlivost spirál - to fakt ukáže až čas. To z čeho vycházím je obecně známý fakt, že (běžné, tedy zaplavené) spirály mají tzv unikající proud. Je to proud, který z pracovního vodiče uniká na plášť spirály a je to přesně ten proud, díky kterému má bojler vyjímku z doplňkové ochrany proudovým cháničem (doplňková ochrana proudovým chráničem v prostorách s koupací vanou či sprchou - musí být všechny elektrické obvody vybaveny chráničem s vypínacím proudem 30mA, vyjímky jsou možné pouze tyto: obvody s ochranou oddělením, obvody SELV PELV, pevně uložený a pevně připojený ohřívač TUV). Autor normy by bojler nevyjímal z velmi užitečné ochrany chráničem kdyby k tomu neměl důvod. A ten důvod je, že se běžně ví o unikajícím proudu ze spirály a tento proud je chráničem (správně) interpretován jako závada, tj. 30mA chránič vypne (rozdíl proudů mezi L a N pracovními vodiči se liší o unikající na plášť a do PE). Proto běžný bojler často vyhazuje běžný chránič, který má reálné vypínání kolem 15mA (30mA zaručených). To znamená, že zhruba tenhle proud v těch spirálách teče kam nemá a je jen otázkou jak vzniká. Může to být skutečný svod, může to být ale i indukce ze závitu s proudem (topný drát) do závitu nakrátko (kovový obal), to já nevím. Jen vím, že bojlery unikající proud mají a pokud by tento proud existoval i v DC (tedy nebyl indukovaný ale vodivostní), pak asi máme problém. Bude způsobovat změny v materiálu kudy teče. Možná právě proto se dnes začínají dávat právě suchá tělesa (delší životnost? Bůh suď) kde to z principu věci je řešené diametrálně jinak. Takže nevím. Pokud unikajícímu proudu nevěříte, poptejte lidi kolem norem jestli tuší proč byl bojler vyřazen z doplňkové ochrany. A dovíte se toto. Takže jsem pouze dedukoval dále co ten proud může za čas vyvolat, ale říkám, na to je čas. Uvidíme po letech běhu. Pokud časem dojde k závadě a spirála přestane vést, zkuste si vzpomenout na tohle...

Autor: inžinier palynko
Datum: 21.05.2013 12:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Ano, co pisete bola pravda a aj je, nove boilery ale uz splnaju aj pripojenie cez prudovy chranic.... ale jeden fakt, ktory som napisal VAM UNIKA: u boileru na siet 230V je obal spojeny s polom zdroja, je uzemneny, takze medzi obalom a odporovym drotom je napetie, mala vzdialenost a tam moze nejaky prud unikat mozno, neviem ci to chapete ale medzi obalom a drotom je napetie.... no ako som pisal, ak to napojite na DC a obal boileru alebo boiler alebo obal spiraly nepripojite na jeden pol zdroja z FV, tak ziaden prud nemoze z principu unikat na obal lebo obal je nič.... takze netreba si pliest tie 2 zasadne veci.... prud moze prechadzat iba medzi polmi zdroja, u bolirea napojeneho na siet je jeden pol zdroja aj obal, cize medzi spiralou a obalom je napetie a teoreticky za podmienok moze tiect prud, DC napetie mate izolovane privedene do boileru, je iba na koncoch spiraly, na boileru nie takze medzi obalom a spiralou nieje naetie, prud nepotecie ziaden nijako iba pri nejakej poruche.... dufam, ze som vam to ozrejmil...

EDIT: citacia z fora: kazdy bolier by mal byt napojeny cez prudovy chranic a aj vyrobcovia to odporucaju a ziaden prud len tak nepreskoci.... jeden napisal na fore: Citace:
Pozdější vznik unikajících proudů je sice pravda, ale za naprostou blbost srovnatelnou se zažitou báchorkou považuji jejich velikost a to takovou, že by díky ní začal vybavovat proudový chránič. Jednou to tu někdo napsal a teď se toho všichni drží jak hov..o košile.
Pokud začne vybavovat proudový chránič, je to známka toho, že není něco v pořádku a to u ochranného pospojení jen tak hned nepoznáte. Chránič vybavuje u nějakých 25mA a to mi nebude nikdo tvrdit, že může takové výše dosáhnout spotřebič v běžném provozu bez poruchového stavu.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 21.05.2013 12:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
No pravda moc ne - nevysvětlil. Vy si představujete že unikající proud je nějaký jeden proud z jednoho nějakého diskrétního místa uvnitř patrony na její kovový obal (a pak na PE a v TN soustavách dále na jeden pol zdroje se kterým je PE spojené). Jenže tohle je až je náhradní schema. V realitě to je problém rozporstřených parametrů - takže spíš to bude tak že z plochy (hmoty) spirály (diskrétně: z mnoha bodů uvnitř spirály na vzájemně různých potenciálech) s větším či menším příspěvkem na vodivý obal (a dále jako součet příspěvků na PE a na pol zdroje). Takže je celkem lhostejné s čím je nebo není vodivý obal (celý bojler) spojen, uvnitř spirály budou existovat dílčí proudy tekoucí mimo topný drát a uzavírající se přes její kovový obal - všechny proudy tečou z jednoho polu zdroje na druhý (to jsou vstupní svorky na patronu) a některé správně topným drátem (to je pracovní proud) a některé oklikou přes kovový obal s tím že z obalu pravda nikam dál (ano máte pravdu ten je vůči zdroji izolován - tedy může tak být zapojen), ale po obalu ano. Já říkám že parazitní proud unikající z pracovního vodiče na obal spirály a ve druhém místě z obalu vstupující opět do pracovního vodiče a uzavírající se na zdroj i tudy je stále beze změny možný. A mezi kraji spirály je stále 200V čili dost na to aby parazitní poudy měly důvod případně vznikat. Jediné co je drží je materiál mezi prac vodičem a obalem (na krajích třeba cementové zátky). Připojení polu zdroje na obal v tom roli nehraje a příměr s chráničem byl jen k náhledu do problému - že takový proud skutečně je znám. Odpojením konce zdroje od země nezanikne (jen zamíří jinam :-)

Autor: inžinier palynko
Datum: 21.05.2013 13:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112830
reakce na ...
Velmi si to komlipujete, najprv pisete o zvode, vysvetlil som vam, ze je to blbost, potom pisete o prudoch v obale a pisete nejaky dlhy prispevok aby ste ospravedlnili omyl v tom predoslom, na take debaty ja cas nemam, vasa vec, pisete voloviny a zvod je prave o tom, ci bude alebo nebude spojeny pol zdroja s obalom, ked nieje spojeny, ziaden zvod nehrozi, nieje mozny... uz minule som si vsimol, ze asi vas tazko niekto presvedci o vasom omyle, OK, koncim na tomto fore definitivne, nazory ludi, co aj nieco maju, vedia a skusaju su vam lahostaje ale vase teorie zjavne chybne su vam spravne....

vase omyly: 1. Boiler sa nezapaja cez prudovy chranic, ano, nemusi ale mozu a vyrobcovia to odporucaju a ziaden unikajuci prud nieje bezny ale je to porucha.
2. nastudujte si co je zvod.
3. Satle sa bavite o poruchach, ano, vadna spirala, vadne dielektrikum dnu, vlhkost su zle stavy a je jedno, ci je ta spirala taka alebo onaka, ci je drazice alebo tatramat, drazice maju rovnaku spiralu ako tatramat, iba je zvecsena ale vsetko plati aj u nej.
5. vadnu spiralu treba vymenit a je jedno, ci je na AC alebo DC napajani, ak je vyrobena dobre, vase teorie su naprd.
4. Konecne si kupte panely a neteoretizujte

Chcel som akurat dat fotky rozvadzaca, montaze, moje skusenosti tu do fora ale nemam vobec chut pocuvat tu potom vase vylevy ako som to mal lepsie spravit, kaslem nato.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 21.05.2013 13:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Se bavím jak hned startujete... Já se tu o něčem bavil s panem Svobodou pokud si dobře pamatuju. Následně se sem přijdete na mě rozčílit vy ... Inu co už teď s tím. Spirálu již dál řešit nehodlám, eště byste mi za to vynadal :-)))) Problematický drát kam ten proud údajně teče vy máte přeci odpojen takže super proud zanikl, netřeba přemýšlet nad podstatou, vše chodí. A fotky si sem klidně dejte nebo to je snad forum jen pro mě?

Autor: Pavel Pabista
Datum: 23.05.2013 10:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Fotogalerie:
Pane Svobodo, tak jsem vám nakreslil zatěžovací charakteristiky vašich panelů do grafu co jste poslal. Vypadá to výborně, v max osvětlení jste skoro přesně trefil bod MPP. Tedy musíme odhlédnout od toho, pro jaký panel je ten graf kreslen, když všude to bývá pro ten nejvyšší z řady. U vás je řada jen 245 a 250W takže kreslená je určitě 250W ale to není velká chyba. Vyšel jsem z toho co jste mi poslal, tedy 2kW těleso (očekávám tedy jeho pracovní odpor 26.45ohm - aby při 230V mělo právě 2kW) a osm panelů v serii. Na grafu jsou dvě čáry, ta víc strmá šedivá je zatěžování sériové osmice tímto tělesem (modrá šipka je bod 30V / 9.07A a je to jen bod pro vynesení - odpovídá 1/8 odporu tělesa čili osmi panelům v serii). Kudy běží čára, tam jsou pracovní body (jednoho) panelu ze seriové osmice pro různý daný osvit. Takže odečtem z grafu můžete hned přečíst pracovní bod, např. v plném slunci odhaduji takto: 28V 8.5A. Čili 238W z jednoho panelu, tedy 1.904W celkem. Blahopřeji. Respektujte prosím nepřesnosti odečtu z grafu i fakt že graf není přesně pro vaši verzi, ale i tak dobrý. A odečítejme dál. 800W/m2 drží 23V při 6.9A takže 1.270W, při 600W/m2 pak padáme na 17.5V při 5.1A tedy 714W. Ale kdybyste už v tomto bodě přepnul na paralelní dvě čtveřice (to poběžíte po červené čáře) dostanete tyto hodnoty: 31V 4.7A (těleso je teď zapojeno jinak ale je to stále osm panelů, výsledek pro kontrolu je napětí x4 a proud x2, ale výkonově stále x8) a zde už je to 1.156W při stále stejných 600W/m2. Jen změnou zapojení. Pro nižší osvit pak tím hůře pro seriovou osmici a tím lépe pro dvě čtyřky. Vidíte ten efekt, dopočítejte si klidně všechny možnosti je to celkem 10 výkonů, ale jde to i úsudkem: pokud sledujete čáru do modré tečky jste v maximu (MPP1000) při 1000W/m2 a tak jste navrhl konfiguraci. Pro nižší osvit jste ale mimo max. Pokud však pro malé osvity připustíte zatěžování dle červené, tedy pokud sledujete tu do červené tečky, tak ta je ve svém lokálním maximu (MPP600) právě při osvitu 600W/m2. Výše nedává smysl ale pro nižší osvity ano. Takže pro všechny osvity pod 600W/m2 vám dává větší efekt přepnout na dva stringy. Samosebou lepší výsledky dá plynulá regulace přizpůsobení (p. Oplocký či jiné podobné), ale pokud se s tím nechcete dělat, tak i tohle obyč hloupé přepnutí na dvě půlky což je jeden stykač jeden soumrakáč a trochu kabelu byste výrazně získal. Zrealizovaný na koleně homo domo :-) Ptal jste se tu na efekt tak zde je.

PS: přesnost ovlivňuje spousta vlivů, např. zatěžovací odpor neznáme pouze jsme jej přepočetli na 26.45ohm z P a U, přesnou charakteristiku panelu nemáme tak používáme podobnou atd. Ale i tak jsou výsledky jasně vidět (výkon je vždy obdélník pod příslušným bodem na charakteristice). Každopádně návrh panelů na těleso máte proveden perfektně a závidím vám vaši konfiguraci. Přeji hodně slunce.

Autor: Marek Svoboda
Datum: 23.05.2013 22:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104269
reakce na ...
Zdravím a děkuji za analýzu.

Co se týče elektrolýzy, souhlasím s kolegou Palynkom. Elektrolýza může začít fungovat tam, kde jsou póly + a - a dostatek energie. + a - póly jsou na kontaktech spirály. Tyto kontakty ale nemají žádný potenciál k plášti spirály, resp. k plášti bojleru.
U AC je vždy potenciál mezi jádrem a pláští spirály a je to tedy i cesta pro svodové proudy.
U DC by muselo dojít k přerušení jádra spirály a porušení těsnosti pláště spirály tak, aby se k oběma koncům na kterých je SS napětí dostala voda.
Přetlak v bojleru musí vyřešit přetlakový ventil. Pro případné odvětrání páry či jakýchkoliv "bublin" mám na výstupu z bojleru automatický odvzdušňovák.

Co se týče adaptace panlů a spirály při podmračené obloze, už jsem od p. Oplockého objednal a dostal jeho regulátor. Zatím nebyl čas jej připojit. Jakmile to bude připojené, poreferuji výsledek.

Tímto též děkuji p. Oplockému za ochotu a bleskovou reakci.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.05.2013 10:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ohledně regulátoru k panelům - udělal jste jedině dobře, investice malá a efekt značný. Věřte! Pak dejte vědět jak se osvědčil, wattmetr máte takže můžete bádat. Wattmetr musí zůstat zapojen mezi panely a regulátorem (tam je průběh díky vstupní filtraci na regulátoru výrazně bližší DC než za regulátorem kde jsou čisté obdélníky).

Ohledně svodových proudů tělesem a mimo těleso - stále si nerozumíme, proto mi s kolegou palienkem stále nevěříte. Zde nejde o to jestli proud nazveme svodem (a pak teče jinam a tam jinde pak půjde elegantně naměřit) či proudem "parazitním" (pak naměřit nikde nepůjde protože teče stále stejnou cestou zpátky do zdroje ale je tu a musí se s ním počítat) - v obou případech škodí. Kolega palienko zde rozvinul debatu že tím že napájecí zdroj (pro vás panely izolované svým sklem od čehokoli na potenciálu země) není nikde galvanicky spojen spojen s obalem nádoby bojleru či čímkoli jiným a že i kdyby byl tak proud do obalu stejně nepoteče protože má výrobek kde už samotný obal spirály je ještě separátně izolován proti plášti je sice samozřejmě správná, ale zde vůbec nic neřeší. Zde nevedeme spor o to jestli ten proud (v tomto případě svodový) vznikne a ze spirály "vyteče" někam kde ho extra naměříme, tedy na ten plášť a pak svým vodičem pryč (a tedy máme z něj ten proud co může vybavit chránič). Ano takovýhle proud skutečně v zapojení které máte použité nevzniká protože vznikdnout nemůže a tedy ani naměřit nikde nepůjde. Ale to nic nemění na tom že tělesem kromě proudu pracovního (to je ten co teče jeho drátem a ten co hřeje) může vznikat - pozor neříkám že nutně musí ale říkám že může - může vznikat proud který poteče jinudy než topným drátem a který časem může spirálu poškodit. Elektrochemickou korozí totiž může degradovat začátek a konec spirály a to současným svodem konců proti jejímu plášti. Proč tam? Na začátku připojen kladný konec panelů takže je potenciál + polu panelů, na druhém konci je už druhý konec panelů takže potenciál - polu, oba tvrdé (umí proud) a mezi nimi tak 200Vdc. A tímhle namáháme materiál zátek na svou izolační pevnost (průraz) a na vlastní izolační odpor (tedy svod). Protože tyto oba konce vstupují do jedné kovové trubičky jen přes cementové zátky (je to tak?), pak i když trubička sama proti oběma polům "plave" na vysoké impedanci tak stále propojuje obě zátky, takže její izolace k nádobě nám vůbec nepomůže. Namáháme 200V tuto kombinaci: materiál zátky mezi + polem a obalem, dále po obalu k druhé zátce a zde materiál druhé stejné zátky proti - polu, v součtu přes 200V a dvě zátky. Na geometrických rozměrech kolik? Celkem 1.5cm, střílím (mám jiné těleso, nemůžu kouknout). Celkem tedy 2 cementové zátky + kousek kovu přes 200V bez ohledu na způsob zapojení panelů vůči nádobě. Pan palienko nevěří ale je to tak, namáháme přesně tohle a přesně takhle. Tedy vyrábíme nežádoucí svodový odpor čistě paralelně na odpor pracovní (to jak bude nakonec velký nám zařídil výrobce tím, jak kvalitní izolant zde užil). Na pracovním odporu máme přítomno tvrdých 200V takže pokud paralelní svodový odpor nebude tak velký aby se nežádoucí svod nemohl začít negativně uplatňovat, máte ho tam. A kde je svod, tam teče proud a kde teče proud probíhá elektrochemická koroze v cestě proudu, pokud na ní příslušné materiály trpí. Odpor jako takový pak může být i silně nelineární tedy např. časem dramaticky růst (jak se cesta zanáší transportovaným kovem). Takže jak jsem řekl, bez ohledu na způsob zapojení tu to riziko je a mělo by se uvažovat - jestli to vadí nebo vůbec ne ukáže čas. Věštec nejsem, ale pokud Oplocký říká že to dost odchází, umím si vysvětlit proč. U suché spirály toto je řešeno hlavně výrazně větším rozměrem a tedy vzdáleností polů, svod si tam můžeme představit samosebou taky ale přes 5cm keramiky takže asi bude trochu menší než přes 2x 5mm cementu. A to by současně mohlo udávat i poměr životností těchto řešení na DC proudu. Uvidíme

PS: ten proud pochopitelně nikde navenek nenaměříte, protože teče zpátky po pracovním vodiči do zdroje. To že v klasickém zapojení L, N, PE se objeví na PE vodiči a pak případně vybaví stykač čímž se nad ním začne přemýšlet je pouze důsledek zapojení, nikoli podstata jeho vzniku. Nechci vás strašit, chci jen ukázat souvislosti. Kéž bych se pletl...

Autor: Tomáš tom
Datum: 11.01.2013 12:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Tento by měl splňovat vaše požadavky:
http://powerrouter.com/products/powerrouter-solar-inverter

Nebo tyto:
http://www.alrex.cz/cz/
a k tomu jejich jenosmerná energetická bariéra AJEB316, aby to nemohl odhalit distributor a vzhledem k distribuční síti se to chovalo pouze jako spotřebič.
http://www.vawt.om2cm.sk/?q=node/743

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 18.11.2012 08:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Provedena úprava schémat : 20.11 15:40
Kdo má zájem moje dokumentace http://volny.cz/oplockyj/Download

Schema neobsahuje žádné procesory atd. je velice jednoduché pracuje ve zpětné vazbě , přes optočlen se monitoruje vstupní napětí a zároveň reguluje výstupní proud. Na tomhle dělám ve volném čase takže odpuste nějaké detaily, opravdu již 1 rok mi zařízení funguje výborně, změnu napětí provedete výměnou zenerové diody na vstupu pro 6 panelů 33V jsem použil 100v zener 3w. zařízení není omezeno napětím pouze pracovním tranzistorem , po prozkoumání http://danyk.wz.cz/ ještě chci vyzkoušet IGBT tranzistory vypadá to na IRG4PC40SPBF IGBT; 600V; 60A asi za 45,- kč , ale musí se dodat závěrná dioda ,PL již je tak navržen , a napětí může dosáhnout i 400V ovšem pozor na vstupní kondenzátor a pochopitelně bezpečnost.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 19.11.2012 20:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Mě by zejména zajímal hlavní kondenzátor, píšete tam 2mF/350V ale na fotkách ho nikde nevidím. Obávám se, aby na 50Hz nebyl malý. Pak byste místo očekávaného nastavení panelů do pracovního bodu řekněme "maximálního výkonu" měl pouze periodické přeskakování mezi dvěma body zatěžovací VA charakteristiky panelů, přičemž jeden z nich by byl charakterizován nulovým proudem a druhý neadekvátně velkým proudem, zcela mimo vhodný pracovní bod. Pak by pochopitelně žádný velký přínos ve vyrobené energii nebyl, to že zařízení bude mít vlastní účinnost 100% ještě neříká nic o tom, že se skutečně panel výkonově přizpůsobí zátěži a vyrobí se tak maximum. Koukal jste osciloskopem na průběh napětí na tom elytu? To by mě totiž extrémně zajímalo o kolik v rámci 1 cyklu 50Hz stihne spadnout když to připojí zátěž a i kdyby to padalo o málo, jak to bude snášet. Nehřeje se?? Tečou skrz něj špičkové proudy dané napětím na které se během fáze odpojení zátěže stihne nabít y panelů ku odporu spirály. Kolik vlastně mají Dražice OKFE tu DC spirálu? Hodlám na panely připojit obyč bojler 230V/2kW, ten má spirálu přesně 24ohm. Díky.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 19.11.2012 21:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Kondenzátor jsem zapojil přímo na panely a vůbec se nehřeje , použitá hodnota 2000uF 250V nebo 400V , osciloskopem jsem to samozřejmě měřil jsou to pwm pulzy přesného 45 Hz variabilního obdelníku , 1000uf je málo zde se pulzy deformovaly , kdybych měl dám klidně 4000uF/400V ,na kondenzátoru je čisté DC , regulátor se automaticky seřídí na jakoukoliv zátěž , zkoušel jsem i 10 ohm.
Regulátor pracuje v rozmezí 5V tj při např. 140V odlehčuje ale jakmile stoupne proud na článcích a zvýší se napětí nad 145V regulace se již vyřadí , proto je ve schématu potenciometr , aby si každý mohl navolit potimální bod.
Musíte udat počet a max napětí na článku ,

Jak jasem již psal toto je odzkoušené , již jsem zhotovil 3 funkční zařízení , nasazené 1 rok provozu.

Toto zařízení bude mít vždy přínos , protože nesníží vstupní napětí pod požadovanou hodnotu. TO JE FAKT

Dosti slov: je to úplně stejné jako níže uvedený odkaz , velice děkuji za něj
http://i2.eva.cz/eva/files/6/1/9/ed534bcbd9652aa002e7e81616b84dcd.pdf

http://volny.cz/oplockyj/Download/

TOTO NENÍ ZKUŠEBNÍ VERZE !

Autor: Pavel Pabista
Datum: 22.11.2012 13:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Já bych byl možná opatrný ve výrocích že je to funkčně úplně stejné jako zařízení v uvedeném linku - protože tam jde bez diskuzí o MPPT tracker, uvnitř je řízený měnič a ten se dynamicky přizpůsobuje bodu max výkonu na VA charakteristice článku (série článků). Odebírá vždy jen tolik, aby napětí z článků padlo na Vopt a podle toho na druhé straně vyrábí. Jsou režimy, kdy může dávat výstupního proudu víc než vstupního, protože výstupní napětí do zátěže je menší než bod max výkonu. A tento bod se aktivně nepřetržitě hledá, protože se mění podle aktuálního oslunění. Vámi předložený nápad je taky hezký, jeho přínos tam skutečně vidím, ale bod max. výkonu v žádném případě najít neumí. Je nastaven na fixní napětí na článku s tím, že proud do dané zátěže bude "jaký to z tohoto napětí dá", čili nemusí (a nebude) to bod nax výkonu na zatěžovací charakteristice. To jestli je to fixně nastavené (vybrané) napětí přímo v bodě max výkonu anebo blíže či dále od něj je vždy funkcí oslunění, to nelze ničím obejít. Ale máte pravdu že výkonové přizpůsobení k zátěži je ve vašem případě daleko větší než tupé připojení odporu tělesa bojleru přímo na članky, tak jak to dělají např. v Dražicích - o tom jistě není sporu :-)

Autor: Tomáš tom
Datum: 22.11.2012 21:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Přesně tak, a jen dodám že bod max. výkonu nezávisí jen na oslunění, ale i na teplotě.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.11.2012 06:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Tohle zařízení pracuje na 99,5% , 1,4 mA 12-18V + nim. tepelná ztráta na IGBT 600V/60 A při průchodu 7A, pochybuji že alternativa se dostane s vlastní spotřebou na stejné parametry . Ps. pokud zvyšujete proud snižujete napětí , nikdy nedostanete z 230W článku 250W žádným měničem a to ještě bezestrát, navíc regulátor nehlídá jen napětí , ale výkon a není fixní , takže si nastavíte při nedostatečném osvětlení max výkon ,další funkce - při zvyšování výkonu panelů nad cc 40% se regulátor začína plynule vyřazovat a přibližně v 80% je vyřazen !!! není třeba již nic regulovat , když je zvolená dostatečná zátěž , posouváním napětí nahoru můžete tuto funkci vyřadit , regulátor bude stále pracovat ,to je již na každém zvolit si optimální výkon , dále můžete použít termostat pro případ přehřátí , pokud by to jejich zařízení při max výkonu dalo o pár vatů navíc , pochybuji že by se to pořizovací cenou někdy splatilo ,a ještě detail - to zařízení nehlídá každý panel , ale výsledný výkon stejně jako u mne. To je daleko lepší dokoupit 1 Foto panel a jste na tom o 100% lépe. např tipa.eu Fotovoltaický panel GS 235Wp polykrystal 5 520,00 Kč s DPH + zhotovit regulátor , Za 53 000,- Kč s DPH jste schopni pořídit Fotovoltaickou elektrárnu s kombinovaným boilerem a 8 panely , teoretický max výkon 1880W ,

Vše co popisujete regulátor dělá ! , proč si to někdo neověří ? Opravdu se dinamicky přizpůsobuje zátěži , podle aktuálního osvětlení , Již nemám co dodat , jen to že vstupní zener mění napětí regulátoru , ten pracuje od 2 do 10 panelů

Není lehké to pochopit , ale předaný výkon z panelů je opravdu o cc 30% větší , šetříte panely , a můžete použít běžný termostat , kdo to zažil ví o čem píšu.

Nedovedete si představit , kolik měření , pokusů , a nakonec zjednodušení jsem provedl ve volném čase , na vlastní náklady a dávám to k dispozici zdarma.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 23.11.2012 09:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Prosím vás - vlastní spotřebu zařízení sem radši nemíchejme. Pokud mám 2kWp pole, asi uznáte že je zbytečné řešit jestli máme spotřebu 10 nebo 50mA. Doufám že si rozumíme v termínu výkonové přizpůsobení, což je nikoli energie zmařená někde cestou (např. na vlastní spotřebě), nýbrž energie NEVYROBENÁ v panelech díky nepřizpůsobení k zátěži - tj. díky provozu mimo optimální bod VA charaky. A ten bod se mění!!! Každou sekundu, celý den, vypadá vždy následovně - je to bod na každé jedné v tu chvíli platné (tj. pro každé oslunění a teplotu jiné) VA charakteristice tam, že jeho vzdálenost od počátku souřadného systému je ta nevyšší možná. Výrobce pár charakteristik nakreslí do grafů, je to zhruba v půlce toho kolena (dodává hodnoty Vmpp, Impp). Vyrobený výkon při tomto zatížení pak je součinem průmětu do obou souřadných os (tj. průmět do napětí, průmět do proudu a vynásobit jako UxI). Všechny jiné body, tj. práce do jiné zátěže dávají vždy víc jednoho, ale neuměrně míň druhého, tj. součin (výkon) vyjde hůře). A to je ten problém který v tom nechcete vidět - takže jakmile zajde slunce za mrak, VA charakteristika se změní a je třeba tento bod znovu najít, bude jinde. Můžete jít a otočit trimrem u zenerky. Ten měnič kterému se bráníte pochopitelně něco řídí - a to něco je vnitřní logika hledající tento bod když zkouší panel zatěžovat míň a víc a hledá. On opravdu nikde nevyčaruje výkon který panely nedají, ale chová se jako dynamicky se měnící zátěž panelům podle řízení - přizpůsobuje odběr z panelů za všech podmínek tak, aby panely běžely stále při Vopt. A ve chvíli kdy Vopt vychází výš než požadované výstupní napětí, projeví se to tím, že výstupní proud přesáhne vstupní (účinnost neřešme je dost velká aby to platilo dobře). Opět si nerozumíme.

A proč to nikdo neověří? Inu asi proto, že funkce zařízení je jasná - je to přizpůsobení na fixně vybraný bod daný napětím zenerky, na které se reguluje. A reguluje se cyklickým odpojováním zátěže tak, aby tohle napětí nepadlo ani ve chvíli, kdy panely tento proud neumí dát. A proto ten velký filtrační kondenzátor - jak jste zmínil, že při menší hodnotě se deformoval tvar - ano jasné... A ve chvíli kdy panely požadovaný proud už dát umí se pochopitelně regulovat přestane a výstupní zátěž se připojí napřímo - i to myslím každý vidí. Jinými slovy to principielně dost připomíná regulační relé u vozů s dynamem - pokud odhlídnu od toho, že tam je proměnná i výstupní zátěž (která je zde fixní neb jde o 26ohm odpor bojleru) a že regulace se tam děje odbuzováním dynama (zde se regulace děje odpínáním zátěže).

Pokud jste stále přesvědčen, že umíte MPP bod najít i zenerkou, nebudu vám vaše přesvědčení vyvracet. V technické praxi se však evidentně používají metody jiné.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 23.11.2012 09:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Bez regulátoru je o cc 30% bojler chladnější..... zener pouze přizpůsobuje počet panelů , vše reguluje optočlen.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 24.11.2012 09:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ano tomu všemu bych rozuměl. Zkrátka je to přizpůsobení mezi FV pole. Ale pořád nechápu čím si myslíte že hledáte MPP bod na VA charakteristice zdroje. Protože jej nehledáte - nastavujete trimrem a říkáte, že tohle nastavení je mu dostatečně blízko proto to netřeba víc zesložiťovat. Ano chápu - a je mi jasné i ten přínos 30%. Jen prosím netvrďte že je to stejné co MPPT v linku co vám poslal další diskutující, kde se ten bod skutečně aktivně hledá. Stejné to není. Až sestrojíte totéž co je v linku, získáte bojler možná ještě o dalších 20% teplejší než s regulátorem vašim. To je holt fyzika. Jo vydojil jste +30% seřízením přizpůsobení na fixní napětí, ale došel byste ještě dále, kdybyste aktivně hledal. Jenže k tomu se musíte rozmítat po té charakteristice se a tam ("víc do proudu a víc do napětí") a rozhodovat se, kdy se vyrobí víc. Intuitivně tuším že v případě fixní zátěže 26ohm a situaci kdy se mění pouze zdroj to půjde i bez procesoru, nemusíte totiž nic násobit, stačí hlídat maximum výstupního napětí (tam pak leží i maximum proudu tj. max. výkon). Tohle by byla úloha pro to abyste zkoušel cvičit tím napětím na které přizpůsobujete se a tam a nějakým derivačním zesilovačem získával informaci zdali to v novém bodě stoupá či padá. Pokud stoupá jedu dál, pokud padá otočím směr (tj. přizatížím/přiodlehčím). Za čas dojdete do bodu maxima a budete se kolem něj "šmrdlat" o zanedbatelně malou chybu sem a tam, tj. jste téměř na něm. To si myslím že jde. Pak smeknu a řeknu, ano i bez procesoru jste zvládl zařízení které je MPPT trackerem a přizpůsobuje zátěž panelů podmínkám oslunění i teploty na max. odevzdávaný výkon. Je to ale celkem složité udržet stabilně na tom vrcholu, který to nesmí ztratit - ani když přeletí pták, ani když přijde pozvolný soumrak atd, zkrátka vlastnosti zdroje se mohou měnit ve vteřině i po hodinách a vše se musí dát naít (tím trackingem). Je to fakt těžký !!!

Pokud chcete uznání, říkám ano je to dobré zařízení a dost přinese. Ale MPPT to není.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 24.11.2012 09:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Va charakteristika se hlídá kapacitou vstupního kondenzátoru min 2000uF, a kondenzátoru v regulaci , vše je přesně navržené , musí se dodržet všechny hodnoty součástek , 220uF v regulátoru je velice důležitý , zařízení v první fázi bylo 2x složitější , spousta děličů atd. Jak jsem psal vypadá to jednoduše , ale dokud se to nevyzkouší nikdy to nemůže ze schématu pochopit , podotýkám - napětí není fixní ani konstantní , jen neklesne pod bod minimálního výkonu panelu !!!
Trimr je jen pro šťouraly , pro přesné hledání toho bodu o čem píšete , jenže výsledek se pohybuje o kolo pár vatů , absolutně zanedbatelných na celé sestavě. Ještě jsem tedy doplnil trimr 200k pro výstupní frekvenci ,nahrazuje odpor 180K jakmile půjde server tak to tam dám.

Autor: Tomáš tom
Datum: 24.11.2012 11:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
"Intuitivně tuším že v případě fixní zátěže 26ohm a situaci kdy se mění pouze zdroj to půjde i bez procesoru, nemusíte totiž nic násobit, stačí hlídat maximum výstupního napětí (tam pak leží i maximum proudu tj. max. výkon)."

To si moc nedovedu představit. Protože při snižování výkonu topného tělesa napětí vždy poroste a největší hodnoty napětí vždy dosáhne při odpojení topného tělesa (tedy v okamžiku když bude IGBT zavřený), ale to bude proud 0A a výkon tedy také 0W. Já myslím že vždy musí měřit i proud a dělat součin s napětím. Ale je pravda že to jde i bez procesoru:
http://electronicdesign.com/article/power/maximum-power-point-tracking-solar-battery-charger.aspx
http://electronicdesign.com/files/29/6262/figure_01.gif
ale s procesorem je to jednodušší, např:
http://www.timnolan.com/index.php?page=arduino-ppt-solar-charger
http://mjlorton.com/forum/index.php?topic=68.0

Někteří udělají jen měnič DC/DC a myslí si že tam mají MPPT:
http://www.filutovadilna.cz/z-vasi-dilny-galerie/profa-levny-mppt-regulator

Více o MPPT je zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Maximum_power_point_tracking

Pane Jiří Oplocký, jsou popsány metody hledání MPPT bodu:
www.cez.cz/edee/content/file/vzdelavani/soutez/tomisek.pdf

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=MPPT+diplomov%C3%A1+pr%C3%A1ce&source=web&cd=1&ved=0CC8QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.vutbr.cz%2Fwww_base%2Fzav_prace_soubor_verejne.php%3Ffile_id%3D38450&ei=LpywUL_6L6am4gTbmIGADQ&usg=AFQjCNGXKIZwJBClnCC2zELIUapY2WzFLg

Který způsob toto vaše zapojení používá, nebo jste vymyslel nějaký nový?

Autor: Pavel Pabista
Datum: 24.11.2012 14:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pozor ja myslel hlidat vystupni napeti. Tj. to na spirale. Tim padem se vyhnu nutnosti nasobit, zkusim to odvodit rovnou z vystupu. Rozmitat rekneme rizeny zdroj napeti tak dlouho az najdu maximum vystupu. Pak mam max pro vystupni napeti i proud tj max vykon ven. A dovolit si to muzu pouze za jedne jedine podminky. Ze vystupni zatez je konstantni. Zde je to odpor. Ale rikam, mam to jen v hlave jako ideovy napad. Rad bych to s nekym zkonzultoval jak se domnivam ze by to treba slo

Autor: Tomáš tom
Datum: 25.11.2012 08:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Aha, tak to by mělo fungovat.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.11.2012 10:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Obrovský přínos má HLAVNÍ KONDENZÁTOR s regulátorem - čím větší tím lepší , bez něj padne napětí o cc 20V při stejném odběru proudu , již z toho si můžete odvodit přínos regulátoru , to že mi odpíchly web a nemůžu ho editovat něco znamená , někdo to již odzkoušel ! Pokud můžete stáhněte si schémata dokud to jde , již nemíním nikoho přesvědčovat a vysvětlovat o funkci tohoto zapojení , jen dodržte hodnoty součástek na 99%
Pokud někdo poskytne přístup na uploudování , budu dále doplňovat schéma dle požadavků.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 24.11.2012 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
S chutí jsem si přečetl tu diplomku, kde jsou probírány různé metody MPPT. Ve shodě s tím si stále myslím, že v případě zátěže konstantním odporem (což je bezesporu zatížení bojlerem) se lze vyhnout měření proudu a skutečně se zaměřit na hledání maxima VÝSTUPNÍHO napětí, tj. maxima napětí na patroně bojleru. Pak není nutné nic s ničím násobit (kde je maximum napětí je logicky i maximum výkonu) a provést jakékoli řízení připojování zátěže na panel s modulovaným poměrem - nabízí se tedy např. PWM modulace s proměnnou střídou. A tuto střídu modifikovat jedním nebo druhým směrem dle toho jestli mi výkon stále ještě roste či jsem to přehnal a už zase padá. Co já vidím jako největší problém je ošetření krajních stavů (aby to ve snaze najít maximum neskončilo vypnuté či zahryzlé na 100%-ním plnění) a pak problém vícenásobných maxim - v práci se zmiňuje také, a sice např. při částečném zastínení. S tím si analogová metoda bohužel neporadí.

Pan Oplocký bod MPP evidentně nehledá a spokojil se se zjednodušením v tom smyslu, že jej prohlásil za napěťově konstantní a dále tedy řídí víceméně na napětí. Pomohlo by, kdyby nám funkci svého zařízení dokázal popsat...

Autor: Pavel Pabista
Datum: 25.11.2012 08:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Zapojení pana Oplockého zdá se používá metodu "Fractional Open-circuit Voltage" (v překladu nejlíp asi něco jako díl z napětí naprázdno) - viz kapitola 4.3 diplomky, navíc ještě o kus zjednodušenou. Je to metoda "odhadu" bodu MPP ze známých charakteristik článku, kdy se v provozu už nic neměří, pouze se nastaví takové napětí, aby bylo v konkrétním vztahu ku napětí naprázdno které se zná. Autor tam uvádí konstantu závislosti jako k1, jež jsem odtušil že má rozměr teploty i osvětlení. Říká, že ji je třeba spočítat z charakteristik článku pro různé teploty a ozáření a že bývá typicky 0.71 až 0.78. Takže pokud pan Oplocký použije to co si myslím že dělá tj. metodu řízení na cca 75% napětí pole naprázdno (a to tam nastaví trimrem natvrdo), bude v případě fixního zatěžování odporem bojleru někde uprostřed těchto závislostí, obejde tím jakékoli potřebné měření vyjma měření napětí pole a sice nikdy nebude v MPP bodě, ale bude někde blízko něj. A takhle to evidentně řeší - obvodově to odpovídá nejlíp na tohle.

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 25.11.2012 14:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
pane Oplocký, tak že vaše zařízení je vhodné k ohřevu DC AC bojleru z Dražic použitelné na 2-8 panelů bez toho abych potřeboval střídač čímž zlevním instalaci o ten střídač je to tak? Jak to je s účinností budeme počítat s osmi panely se střídačem a bez. Mám kombinovaný bojler TČ a el. patronu 1200 W , je toto zařízení pro mne vhodné nebo mám instalovat raději FVE s možností většího využití. Jak to vidíte s výtěžností větší či menší proti FVE. Děkuji.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 25.11.2012 19:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Tohle je hlavní důvod - zlevnit na minimum střídač - a přínos ? (šetří se panely , účinnost se zvedne o 20-30% hlavě při nižším osvětlení)
Ty dva panely jsou zavádějící , min 5-10.
Je třeba instalovat větší zátěž, cc 2000W, nemůžete přenést při plném výkonu cc 1600W do 1200W tělesa to zaručeně shoří . Musíte sdělit výkon a napětí panelu , já odhaduji 235W / 33V . Pokud to jsou panely s nižším výkonem tak to fungovat bude , zařízení není ničím omezeno , ale výstupní zátěž musí bít o něco větší než maximální teoretický zisk panelů. Zařízení dodává maximální výkon , neomezuje zátěž !
Pokud i oficiálně koupíte vhodnou patronu cc 2000 , 2200W ,a sestrojíte nebo necháte si udělat regulátor - dostanete maximální výkon na 8 panelů.
např. http://www.eta-elektro.cz/topne-teleso-keramicke-do-bojleru---2-kw_266_eta_.html

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 25.11.2012 23:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
Vypadá to velice zajímavě tak že pokud v našich podmínkách by měla třebas FVE roční výkon 1000kWh tak s tím vaším zařízením to bude 1200-1300kWh pro ohřev vody. Přetlumočím to kamarádovi toho to bude určitě zajímat, mě by asi lépe posloužila klasická FVE pro tepelné čerpadla jedno potřebuje cca 300 W(bojler) druhé 450 W (Klimatizace) Doufám že ERU cenu výkupu ještě trošku zvedne ten návrh pro nové instalace na rok 2013 byl trošičku slabý.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 26.11.2012 06:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Ano , to je možné , vždy závisí na počasí , je to navrženo jen pro odporovou zátěž , měnič to není.

Autor: Tomáš Tomáš
Datum: 26.11.2012 21:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100229
reakce na ...
Je to navrženo pro odporovou zátěž, bude to fungovat i s topným kabelem? Třebas natopí se bojler, přepojí se podlahovka? Dobrý udělátko držím palec a dík za všechny.

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 17.11.2012 10:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Nikomu nic nevnucuji , já to sestrojil a , kdo chce tomu zašlu schéma , nic jsem neokopíroval , ale máte pravdu je to podobné dle níže uvedeného odkazu , zajímala by mne cena , lze to sestrojit do 500 kč,-

Autor: Tomáš tom
Datum: 17.11.2012 21:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Cenu jsem našel zde:
i2.eva.cz/eva/files/6/1/9/ed534bcbd9652aa002e7e81616b84dcd.pdf
17 680 Kč bez DPH, jak moc je to aktuální nevím.
Jen přemýšlím, jak velký pozitivní vliv na účinnost a v jakých okamžicích má to vaše zařízení. Schéma by mne také zajímalo, už ta účinnost 99% je velmi zajímavá. A možná že i ten MPPT sledovač by se tam dal dobastlit. Pošlete mi to prosím také tom.tomas(zavináč)centrum.cz

Autor: jan vrbinak
Datum: 15.11.2012 17:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111258
reakce na ...
Poprosil by som o schemu na jem.

Autor: Tomas Ponic
Datum: 14.11.2012 17:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100043
reakce na ...
Dobrý den, tak jestli je to možné, prosím o zaslání schématu na tomas.ponic(zav)seznam.cz. Děkuji!

Autor: Tomáš tom
Datum: 13.11.2012 18:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Z popisu to moc nechápu, to má být MPPT sledovač mezi FV panely a topné těleso v bojleru? Nebo k čemu je to dobré?

Autor: Jiří Oplocký
Datum: 14.11.2012 07:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111240
reakce na ...
Tento regulátor udrží stálé napětí na zdroji fotočlánků nezávisle na zátěži , tudíž funguje na 100% od rozednění až do noci. fotočlánky pokud ještě nedávají dostatečný proud při zozednění , stmívání , nebo šeru , přetížíte a nedají vůbec nic do zátěže , toto zařízení automaticky odlehčuje odporovou zátěž , PWR 50Hz , pokud fotočlánky již dávají dostatečný proud zařízení se vyřadí . Takto se využije 99.9% získané energie do zátěže. Vše se vypočítá Ohmovým zákonem U=R*I , Výsledek měření: nejvyšší účinosti při 6. panelů 230W je 170V 6A, napětí min 140V regulační - 170V max , a zátěži 2000W 230V R27 oHm , Kdo počítá zjistí že z 6. panelů vytáhnete maximálně 1000W ane udávaných 1380w. Těleso 2000W přesně pasuje na zatížení 6. panelů v sérii při maximálním výkonu , ale při 1/3 se již energie podbudí , tu již pracuje regulátor a odlehčí zátěž

Něco podobného jako MPPT ale na 100-250V 10A DC do odporové zátěže

Autor: Tomáš tom
Datum: 15.11.2012 18:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103641
reakce na ...
Aha, no ještě k tomu přidat měření proudu vynásobit to s napětím a hledat maximální bod výkonu, potom to bude to pravé MPPT. Což už se vyrábí:
http://www.solarnielektrarny.cz/nase_produkty/sw-control-box/
Teď je to tedy takový paralelní stabilizátor napětí který, přebytečný výkon posílá do topných těles.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.

Diskusní fórum

Hledání v diskusích

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

Reklama


Vysoká účinnost, úspora paliva a nízké emise. To je jen krátký výčet vlastností revolučních kamen a kotlů LS KAMNA. Krbová kamna a kotle prvotřídní kvality vyráběná českou firmou ze Strakonic.
Ještě sháníte krbová kamna?
Slevy až 40 procent na kamna výrobců jako jsou ABX, HAAS+SOHN, Romotop, Nordica, Jotul a další. Nyní např. 6kW kamna Romotop Evora 03 se slevou 32 %!
www.krbova-kamna.com
Svítit „za“ 12 místo 80 Watů? Proč ne?! LED osvětlení do kuchyně, chodby nebo obývacího pokoje na www.led-house.cz. LED pro domácnosti i komerční a průmyslové prostory skladem. Nevíte jak na LEDky? Navštivte nás!
 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czNové webové stránky ohřívačů vody TATRAMATVybírat nejlevnější projektanty a stavební firmy se nemusí vyplatitOsvěžení ve sprše, nebo relax ve vaně?