YouTube - Homemade bandsaw 2
http://woodgears.ca/bandsaw/homemade.htmlShowing off my improved homemade bandsaw with a laminated wood frame.Plans for sale here: http://woodgears.ca/bandsa...
Plné znění článku: Přechod k nízkouhlíkové energetice
Každému kdo propaguje výrobu elektřiny z uhlí bych dopřál exkurzi na klasickou elektrárnu a ať si ji představí místo…
před 8 roky
Souhlasím. Ale i v tom nejméně příznivém případě uložení budou i tak náklady na likvidaci vyhořelého paliva cca 60…
před 8 roky
V materiálech které kdysi dávno mne chodily na stůl bylo uvedeno, že klasické JE v cyklu využijí energeticky palivo v…
před 8 roky
419 odpovědí
Zobrazit všechny reakceExistuje jediný zdroj s nulovými emisemi a obecně nulovými externalitami - nevyrobená, respektive nespotřebovaná energie.
Menší obydlí (dům nebo byt) spotřebuje na zajištění tepelné pohody méně energie. Platí to v jakémkoli energetickém standardu a v jakémkoli klimatu, od staveb z pravěku, až po nejmodernější pasivní domy, od rovníku až po polární kruh.
Kupodivu je takové obydlí levnější, je tedy možno trávit méně času v zaměstnání (kde se taky spotřebovává energie).
K obědu je možno si dát steak, nebo fazole s kukuřicí. Z výživového hlediska je druhá možnost dokonce pravděpodobně vhodnější, cenově a energeticky je to však neporovnatelné.
Z hlediska poměru vložené a získané energie bylo původní starověké hospodaření na zemědělské půdě (ještě bez zvířat) výhodnější, než současné vysoce mechanizované a chemizované zemědělství. Kdyby se všichni, kdo tráví čas ve fitku vydali tužit své svaly na pole, dělali by namísto stereotypních pohybů něco užitečného a přitom by byli na čerstvém vzduchu, nemuseli by dýchat pot svých kolegů a další těkavé organické látky.
Ve výsledku lze dosáhnout toho, aby na Zemi žilo spokojeně 10 miliard lidí udržitelným způsobem.
Pokud by skromnost byla společensky oceňována, změnily by se priority lidí a tím pádem i jejich spotřební vzorce. Pak by se téměř jistě ukázalo, že OZE by bohatě stačily. Jenže my se v současnosti snažíme o maximalizaci růstu, jako rakovina.
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Takže, jestli tomu dobře rozumím. Bydlení v malé kóji, žádný sport, vždyť je to energeticky náročné a lze jej nahradit intenzivní prací na poli, žádná kultura (divadla, koncerty ...), vždyť je to také energeticky náročné a stačí si zazpívat při pilné fyzické práci na poli, žádná věda, vždyť by se ještě někdo mohl zabývat tou nebezpečnou jadernou fyzikou a genetikou, a přece ty nejlepší a nejefektivnější postupy v zemědělství jsou ty původní starověké. O čtení už nemá cenu vůbec hovořit, na to přece přes den při práci na poli či v lese nebude čas a v noci už bude tma a svícení je zbytečná marnotratnost. Nějak mi to intenzivně připomíná něco podobného tomu, co se snažil zavést Pol Pot. Vy si opravdu myslíte, že toto umožní uživit deset miliard lidí?
Se zájmem jsem si přečetl závěrečnou část článků o projektu R&D dialogue. Předchozí články reflektovaly do značné míry osobní názory autorů odpovědí, kteří se účastnili brněnské panelové diskuze. Jistá názorová vyhraněnost i jednostrannost daná výběrem panelistů tak nebyla zase tak na škodu.
Ovšem závěrečná část je pokusem o přehled a rámec pro konstruktivní, věcný a faktický dialog o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Tam by přece jen neměla být znát jednostrannost a rámec, který narušuje vyváženost diskuze.
Samotný R&D dialogue je založen jako organizace, která má přispět k co nejotevřenější a nejefektivnější diskuzi, která by umožnila najít ty nejefektivnější a nejrychlejší cesty ke snížení emisí oxidu uhličitého při výrobě energie. A priori se předpokládá, že emise oxidu uhličitého ohrožují lidskou civilizaci. Pohled na jednotlivé energetické zdroje tak není nestranný. Alespoň pokud se nenajdou technologie CCS, které by umožňovaly hromadně zachycovat oxid uhličitý, je pro cíl snížení emisí CO2 nutná snaha o potlačení produkce energie pomocí fosilních zdrojů. A to jak uhelných, tak i plynových. V uhelných se sice vyprodukuje 2-3 krát méně oxidu uhličitého, ale pořád jsou zdrojem jeho intenzivních emisí. To je rozdíl oproti emisím škodlivin, kde přechod z uhlí na plyn znamená opravdu dramatický pokles. Z pohledu oxidu uhličitého není plyn nízkoemisním zdrojem.
Ovšem v materiálech R&D dialogue nedošlo k rozdělení na nízkoemisní zdroje a zdroje s vysokými emisemi CO2, ale úplně jiné. Na jednu stranu se daly zdroje jaderné a fosilní a na druhou OZE. Přičemž nejen v pohledu pana Šimoníka, který prosazuje model kombinace větru a plynu, ale celé řady dalších se plynové zdroje do značné míry přeřadily z fosilních k OZE. Věcnosti a korektnosti diskuze nepomáhá i vyloženě ideologické nálepkování zdrojů. Co je tradičnější než vodní elektrárna či kotel na spalování biomasy a bioplynu? Jaderná elektrárna je daleko méně tradiční než vodní zdroje i větrné mlýny.
To, že se v reálu příliš otevřený dialog nepředpokládá, je vidět i z toho, že projekt sám deklaruje přednostní zaměření na zdroje větrné, solární a geotermální, CCS (zachytáváním a ukládáním oxidu uhličitého) nebo využití biomasy. Tedy z nízkoemisních zdrojů vše, kromě jaderných. A i během dvou diskuzních panelů se projevovala intenzivní snaha o odchod od jádra po vzoru Německa, než o snížení využívání plynových zdrojů.
Za vzor vyspělé diskuze o bezemisních zdrojích se klade stav v Německu, kde díky intenzivní ideologické PR kampani situace dospěla k tomu, že byl jeden z nejvýznamnějších (alespoň co do současné produkce elektřiny) nízkoemisních zdrojů zakázán a o jeho možném využívání se nesmí ani uvažovat. V českém prostředí není žádný zdroj zakázán, každý lze uvažovat a jsou otevřeny cesty k hledání co nejefektivnější kombinaci nízkoemisních zdrojů. Nevím, kterou diskuzi lze označit jako jednostrannou a méně vyváženou. Právě nevyváženost a ideologická deformace diskuze hlavně v Německu vede k takové absurditě, kterou zdůraznil Bohuslav Vintr. Tedy, že za vzor úspěšné cesty k nízkoemisní energetice hodný následování je dáváno Německo, které má 54 % elektřiny z fosilních paliv (z uhlí 44 %) a celkově má z fosilních zdrojů přes 70 % energie (viz materiály projektu R&D dialogue), zatímco Francie, která má z fosilních paliv méně než 15 % elektřiny a je téměř bez uhelných zdrojů a celkově má pouze kolem 50 % energie z fosilních zdrojů (viz materiály projektu R&D dialogue), je líčena jako velké selhání v této oblasti a je tlačena k následování německé cesty.
Ano, pro ty, kteří jsou pro zrušení využívání jaderné energetiky, je Německo velmi dobrým vzorem a Francie vzorem velmi špatným. Ovšem, pokud se podíváme na reálné výsledky na cestě k nízkým emisím CO2, tak je to u Německa velké selhání a ve Francii se naopak už desetiletí slaví velký úspěch. To, že je v evropské společnosti povědomí úplně jiné a vzor zeleného je Německo, je obrovský úspěch kampaně protijaderných aktivistů, kteří ovládly všechna velká a globalizovaná environmentální hnutí zaměřené právě na profesionální PR kampaně. To, do jaké míry se podařilo dovést diskuzi o cestě ke snížení emisí v Evropě k tomu, že se zastírá reálný stav věcí, je v dost značné míře vidět i na materiálech a průběhu dvou panelů projektu R&D dialogue.
Jaderná energetika je z principu založena na velkých zdrojích, jejichž životnost je přes 40 let. Proto je její využívání velmi závislé na podpoře společnosti. Těžko někdo bude takový zdroj stavět, když bude hrozit riziko, že mu jej za pár let někdo zakáže z ideologických důvodů provozovat. Pro politiky jsou dlouhodobější cíle podpory nízkoemisních zdrojů příliš vzdálené a lehce je obětují. Zvláště, když navíc proti některým z nízkoemisních zdrojů provádějí intenzivní kampaň právě zelená hnutí. A tak koalici se zelenými se ve Francii obětoval rozvoj rychlých sodíkových reaktorů. A v Německu pak celá jaderná energetika. Politici se rádi nakloní podle přání voličů a to lze intenzivní PR kampaní zacílit různým směrem.
Osobně si myslím, že možnost razantnějšího zastavení produkce oxidu uhličitého byla ztracena v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se kvůli intenzivní kampani protijaderných hnutí podařilo zastavit rozvoj jaderné energetiky. Samotná jaderná energetika by pochopitelně na potřebné snížení produkce CO2 nestačila, ale ruku v ruce se zlepšujícími se parametry OZE by již nyní dosáhla v Evropě razantně rozdílného výsledku než je teď. A ve světě by byla situace také jiná. Takto v podstatě nové OZE nestačí nahrazovat ani to, co se podařilo kampaní zelených zlikvidovat v jádře (viz obrázek v již odkazovaném článku Alexandra Áče). A jak je vidět i z průběhu a výstupu tohoto projektu, situace zůstává stejná, takže si myslím, že nějaké razantnější snížení produkce CO2 nelze opravdu v dohledné době očekávat.
VW Vladimír Wagner @vladimir.wagner(p. Wagner)
Těchto dejme tomu 1000 slov o stavu v energetice podepisuji.
(Lépe bych to nenapsal)
Většina lidí zastává vyhraněný fakticky ničím nepodložený názor ,že ty či ony zdroje jsou skvělé a ty druhé špatné , podpora pro ty zdroje ,které oni podporují je malá nebo žádná a naopak pro ty zdroje ,které oni zatracují je vysoká neopodstatněná a nelegální. Skutečnost je spíše taková že energetika je obětí demagogie a politické ideologie , čím více toto do energeticky vstupuje tím více jsou země závislé na dovozech a tím dražší je energie pro obyvatele. Podle mého názoru potřebujeme mix bezpečných, ekonomicky dostupných a ekologicky přijatelných zdrojů, které naší zemi neuvrhnou do politické závislosti na problematických světových regionech. A které zdroje to budou ? - všechny , které splňují výše uvedená kritéria.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalPříklad takového špatného postupu a dělení energetiky je Cituji z nejnovějšího článku serie:
"Lze prohlásit, že česká společnost je rozštěpena na dvě názorové skupiny - Traditional energy group, která preferuje tradiční technologie (jmenovitě uhelnou a jadernou energetiku) a Green renewable group, která podporuje vybrané nízkouhlíkové technologie (jmenovitě úspory a obnovitelné zdroje energie). Kromě toho existuje relativně malá „centristická“ skupina, která částečně sdílí názory obou výše uvedených skupin."
Dokonce i v článku, kde se píše o vyváženém přístupu a nízkoemisní energetice je jaderná energie uváděna jako protiklad ke skupině nízkouhlíkové OZE.
Přitom správně ny mělo být: Tradiční uhlíková (jmenovitě uhelná) a nízkouhlíková (jmenovitě OZE a jaderná). Už to svědčí o tom, že debata zdaleka není vyvážená.
Dále se nám stále podsouvá, že "Německá" cesta OZE je jedině správná a i pro ČR nejvhodnější.
Podívejme se na to ale z hlediska nízkouhlíkovosti a číselně.
Vyberme si jako představitele 2 možné cesty:
Německo za 2014 25,4% OZE elektřiny, 54% fosilní a 15,9% jaderné. V podílu fosilních zdrojů jsou na druhém nejhorším místě (za Polskem) v regionu.
Nízkouhlíkových zdrojů tedy 41%, ale jaderné se budou odstavovat.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/energet…
Francie má ovšem nízkouhlíkových zdrojů přes 80% (75% jádro)
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zv…
V Německu jsou základem produkce nízkouhlíkové OZE elektřiny VtE na pobřeží moře. Mají totiž nejlepší možné parametry a i když se na jejich výrobu také nelze spolehnout, tak alespoň většinou vyrábějí více, nebo méně i v zimě, kdy je největší poptávka po elektřině. Na rozdíl od FV.
Položme si otázku, jaké možnosti produkce nízkouhlíkové elektřiny máme u nás? Je to spíše Cesta "Německá", nebo "Francouzská"? (pozn. Francie do budoucna počítá s kombinací JE a OZE a už nyní se téměř obejde bez uhlí).
Za mne by měly mít všechny nízkouhlíkové zdroje stejný přístup na trh, se stejnými výhodami. Pokud už jsou nějaké podpory (ne jen u nás, ale v celé Evropě) pro OZE, měly by být obdobné i pro jádro. Vyhrát by měla technologie nízkouhlíková, která té podpory (dotované výkupní ceny) potřebuje nejméně. Naopak "špinavá" energetika (především uhlí) by měla platit za znečišťování a produkci CO2 daň. A z této daně (ne spotřebiteli) by měly být placeny případné podpory nízkouhlíkovým zdrojům.
To sice není aktuální článek, ale shrnutí Alexandra Áče z CzechGlobe zprávy IPPC z roku 2014. http://ac.blog.sme.sk/c/368554/svet-sa-o… . Jasně je v ní ukázáno, jaké katastrofální dopady měla na snahu o snižování podílu emisí CO2 kampaň zelených hnutí proti jádru. Z prvního grafu je jasně vidět, že OZE (ty by se však rozvíjely do značné míry i bez zelených - možná o trochu nižším tempem) nenahradil ani vliv poklesu rozvoje jaderných zdrojů, který do značné míry kampaň zelených způsobila. Také je jasně ukázáno, že Německo jen velice těžko lze označit za nějaký úspěch zelené politiky. A vypýchl bych jeden ze závěrů tohoto článku: Obmedzovanie využívania jadrovej energie vedie ku zvyšovaniu emisií skleníkových plynov. A i Německo velice těžko byť jen vyrovná z ideologických důvodů odstavené jaderné bloky OZE. Za těch více než půl roku, které od článku Alexandra Áče uplynulo, se vcelku nic nezměnilo.
VW Vladimír Wagner @vladimir.wagnerDá se odhadnout, kolikrát by asi klesla cena výstavby nových JE, kdyby během příštích deseti let vznikla v Evropě a Severní Americe poptávka po 100 - 200 kusech nových JE a přestaly obstrukce blokující výstavbu nových JE? Co je vlastně na nové JE tak drahého? JE se mi zdá mnohem jednodušší a méně náročná na materiály i investice než nová superkritická uhelná elektrárna.
Dokážu pochopit, že udržovat při životě firmu na výstavbu JE, kdy se v tomto oboru nelze na nic jináho spolehnout kromě házení klacků pod nohy, je moc složité a musí se to negativně promítnout do ceny výstavby nových JE.
Aktuální článek:
http://ekonomika.idnes.cz/cez-chce-inves…
Například používat dřevo namísto oceli:
https://www.youtube.com/watch?v=LyyPHxPg…
Japonské miniaturní bydlení:
https://www.youtube.com/watch?v=13ssbuya…
Něco podobného ve Francii:
https://www.youtube.com/watch?v=vuLJLJZ6…
Všimněte si, že ve všech případech jsou to normální lidé, žádní extrémisté.
http://woodgears.ca/bandsaw/homemade.htmlShowing off my improved homemade bandsaw with a laminated wood frame.Plans for sale here: http://woodgears.ca/bandsa...
Limited space and tight budgets have caused a boom in building tiny, cramped living spaces.
Gratuluju autorovi článku k rozpoutání diskuze.
Toto je příspěvek číslo 300.
JN Josef Novák @josef.novak269Není k čemu, "diskutují" stále stejní.
A navíc zcela zbytečně o tématech, která zde byla probírána už mnohokrát.
Při procházení webu jsem našel zajímavý článek:
http://www.ekobonus.cz/obnovitelne-zdroj…
Všimněte si hlavně počátku a konce:
20 pobřežních farem VtE za 30 mld € = 810 mld Kč.
a potom: dokážou ročně vyrobit až 28 TWh elektřiny. Pro srovnání, jaderná elektrárna Temelín za rok vyrobí asi 15 TWh.
Dostavba dlších 2 bloků Temelína byla odhadována na 200 mld kč.
Tedy jednoduchým výpočtem: pro roční výrobu 30 TWh v JE investice 400 mld. z peněz ČEZ, nebo 868 mld. ve VtE s dotací státem u mořského pobřeží. Obě technologie nízkouhlíkové a s malými provozními náklady.
Nehledě na to, že u nás jsou pro VtE horší podmínky a bylo by to ještě cca 2* dražší, všimněte si, že pro VtE projde klidně i státní pomoc (dotace).
A to ještě nejsou započteny zálohy(záložní zdroje), které i pro VtE musí být budovány. I když v daleko menším množství, než pro FV.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr2351) Zcela ignorujete náklady na palivo, provoz a údržbu, ty mají JE o dost vyšší.
2) Předpokládáte koeficient využití 45%, v reálu deklarují výrobci okolo 60-65% (nová generace turbín), tj. 36-40 TWh/rok.
3) Investiční náročnost větrných turbín na moři je asi 4000 EUR/kW. Reálná zkušenost z výstavby jaderných reaktorů III. generace je, že pod 8000 EUR/kW je nikdo není schopen postavit. Takže v optimistickém případě by oněch 200 miliard stál 1 GW výkonu JE. Jenže vy jich potřebujete postavit pro výkon ekvivalentní 7 GW offshore větru více, konkrétně 4.5-5 GW, tj. v nejlepším případě (dodržíte rozpočet, větrné turbíny budou mít jen 60% koef. využití) dáte za stejný objem výroby elektriky 900 miliard.
4) Ty turbíny už budou v roce 2020 běžet, do té doby by ani nebyl projekt JE, natož stavební povolení, kontrakt s dodavatelem a stavba.
5) Lze s úspěchem předpokládat, že po roce 2020 budou větrné elektrárny na moři zase o velký kus levnější než dnes.
6) Onshore větrné elektrárny vycházejí investičně asi na třetinu offshore elektráren.
Jak praví zákony logiky, na základě chybných předpokladů lze dokázat naprosto cokoli.
Včera večer jsem náhodou narazil na rozhovor s bývalým generálním ČEZu, který dotáhnul do konce výstavbu JE Temelín. A nevěřil jsem vlastním uším.
http://www.zet.cz/tema/energetick-spolen…
JN Josef Novák @josef.novak269Tak se podívejme na ten "pokrok" ve skladování elektrické energie v akumulátorech Tesla:
7 kWh baterie by pro domácnost stačila. Je za 87 500 kč.
Má ovšem omezený počet nabíjecích cyklů. Asi tak 2000 při dobrém zacházení. Při jednom cyklu denně to je trvanlivost cca 5,5 let.
To máme 6,25 kč/kWh jen na amortizaci akumulátoru. Nepočítám další příslušenství a nižší, než 100% účinnost skladování.
Druhá otázka je, čím ty akumulátory budete nabíjet:
Za předpokladu, že bude svítit každý den dostatečně (což třeba v zimě nepřichází v úvahu), může to být FV.
Pokud bude využití 100% (zvládnete spotřebovat za všech okolností vše vyrobené FV), budete nabíjet elektřinou za 2,7 kč/kWh. Pokud byste např. (dlouhý svit, nízká spotřeba, akumulátor už nabit) spotřebovali jen 50%, bylo by to ovšem 5,4 kč/kWh.
Nebo můžete použít NT ze sítě za cca 2,5 kč/kWh se zaručenou pravidelnou dodávkou a nabíjením každý den 8 h NT.
Mimochodem:
Dukovany dodávají elektřinu za 0,7 kč/kWh.
Nedotovaná FV za 2,7 kč/kWh (aby se zaplatily)
Dotované FV až 13 kč/kWh (dotovaná výkupní cena).
Kterým z těchto 3 nízkouhlíkových zdrojů je pak nejvýhodnější nabíjet nějakou akumulaci? Je jedno, jestli to budou akumulátory, nebo PVE.
Potřeba akumulace je v každém případě nákladná a projeví se v konečné ceně elektřiny.
Ovšem některé nízkouhlíkové zdroje ji nepotřebují vůbec. jako VE.
Některé ji potřebují málo a po krátkou dobu, protože produkce je pravidelná každý den (hlavně v zimě). Třeba jako JE.
A některé jí potřebují velmi mnoho. Jako např. FV, kde ani finančně, ani technicky není možno dostatečnou akumulaci (pro pokrytí zimní spotřeby) realizovat vůbec.
Ps. Pro stavbu PVE, které jsou mnohem ekologičtější a při rozpočítání nákladů na dobu životnosti také levnější je v ČR vytypováno minimálně 10 lokalit. S návratností od cca 7 let.
http://fei1.vsb.cz/kat410/studium/studij…
pps. Zkuste si někdy spočítat náklady na podporu OZE (45 mld ročně)/vyrobené (malé) mn. energie
JE žádnou přímou podpru nedostávají a energie vyrobí mnohonásobně více.
Tak Tunelín už zase nečekaně stojí. Alespoň se sníží plýtvání chladící vodou kterou berou z řeky v době sucha, zatím co ostatní nesmí a musí šetřit. A také se sníží zbytečné ohřívání planety.
Síť zase zažila 1GW šok chybějícího výkonu, ale sítě nekolabují. Ještě že takové šoky od decentralizovaných OZE nehrozí a máme daleko větší jistotu že ráno vyjde slunce než že bude funkční Temelín nebo Dukovany.
A jestli chce někdo argumentovat že Temelín má pro svou zálohu přečerpávací elektrárny, tak nemá. Temelín v rozpočtu ani v provozních nákladech žádné přečerpávací elektrárny nemá. Jinak by potom jaderky nepostavili ani komunisti, protože by ta ekonomická zrůdnost byla i na ně moc. A i s pomocí SSSR kde se levně zbavovali jaderných odpadků (i z ČSSR) do jezera Karačaj by to ekonomicky nevycházelo.
Takže provozovatel Temelína si nemůže nárokovat záložní pohotovost přečerpávacích elektráren, ty musí sloužit všem zdrojům tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro ekonomiku přečerpávací elektrárny.
No a protože zisk přečerpávacích elektráren roste z rozvojem OZE, tak je pro ně výhodnější vykrývat malé a častější výchylky ve výrobě a spotřebě než dělat zálohu jaderkám a s plnou nádrží čekat na jejich výpadek.
Moje tvrzení dokazuje i snižující se cena za systémové služby s rozvojem OZE a to nejen v Německu ale také v ČR:
2008 147,81 Kč/MWh
2009 141,01 Kč/MWh
2010 155,40 Kč/MWh
2011 155,40 Kč/MWh
2012 144,00 Kč/MWh
2013 132,19 Kč/MWh
2014 119,25 Kč/MWh
2015 105,27 Kč/MWh
"V Německu se od roku 2008 instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent"
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-en…
TT Tomáš tom @tomas.tom521Vy jste docela silný odpůrce alespoň podle hanlivých názvů.
http://fei1.vsb.cz/kat410/studium/studij…
RP Radim Polášek @radim.polasekPřed časem jsem se koukal na sesumírované údaje o spotřebě energií v jednotlivých zemích ( http://cf01.erneuerbareenergien.schluete… ) a chtěl jsem se podívat, jaký "zub" udělalo odstavení těch 50 reaktorů v Japonsku. Odpověď mě překvapila, vůbec žádný, naopak poslední dva roky spotřeba uhlí začala klesat a zemní plyn začal stagnovat.
Aktuální praxe z opory v legislativě při zprovozňování sankcionovaného OZE.
S distributorem kupodivu vše OK, když pominu že nám naschvál snížil instalovaný výkon o 2kW abychom neohrozili energetickou soustavu ČR (jejich zisky). Zdroj byl dne 1.4.2015 zkontrolován distributorem a umožněno první paralelní připojení.
Dne 2.4.2015 bylo ERÚ požádáno o vydání licence a zaplaceno za to 1000Kč.
ERÚ po různých vyžadovaných absurdních nesmyslech (prohlášení investora že elektrárna je opravdu jeho, prohlášeních od realizačních firem, investiční náklady atd...) vydal licenci až dne 15.7.2015. Tento takzvaně "nezávislý" úřad si stále neuvědomuje pro koho tu je a že mi platíme jim (a budeme) a ne oni nám. (Smířili jsme se tedy s tím že nejsme ČEZ aby nám ERÚ vystavil licenci třeba 31.12.2010 večer).
Nejhorší je to ale u státem vydržované firmy OTE, protože do 30dnů od vydání licence se musí zdroj zaregistrovat u firmy OTE a to se dosud nepodařilo.
Tato firma OTE má registrační formulář pouze pro podporované OZE (jenže od 1.1.2014 se staví nepodporované OZE) takže formulář nejde odeslat dokud není vyplněna kolonka: "Požadované datum podpory od".
Když jsem do OTE napsal reklamaci že nepodporované zdroje (i bez decentrální výroby) nemají žádné datum podpory od. Tak mi odpověděli:
"Dobrý den, je potřeba vyplnit "Požadované datum podpory od" - datum od kdy se začne počítat nárok na podporu. Toto datum musí být nejdřív 30 dní od datumu, kdy se žádost o podporu zakládala."
Tak jsem jim znovu a ve stejném duchu odpověděl že žádné datum podpory u tohoto zdroje neexistuje a že se nenechám zatáhnout do žádného podvodu (aby nepodporované zdroje vykazovali mezi podporovanými a vybírali na ně od spotřebitelů "podporu" a daně) a že investiční náklady jim také sdělovat nebudeme, protože jde o nepodporovaný zdroj a vyhláška č. 346/2012 Sb. se vztahuje pouze na podporované zdroje a že by tyto informace zneužili podobně jak se o to snaží u podporovaných zdrojů. Dost na tom že jsme to museli sdělit ERÚ. A že jim tedy solární výpalné daně atd... budeme platit až po zaregistrování zdroje + 30 dní, tak odpověděli:
"podle energetického zákona - § 23 odst. 2 písm. n) zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění – je výrobce elektřiny povinen se zaregistrovat u operátora trhu do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny. Dále ustanovení §27 vyhlášky č. 541/2005 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou ve znění vyhlášky č. 438/2012 Sb. ukládá výrobci povinnost registrovat se do informačního systému operátora trhu a zadávat měsíční výkazy. Ze zadaných měsíčních výkazů se následně účtují poplatky za systémové služby připadající provozovateli distribuční soustavy a poplatky na financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla. Informace ohledně nákladů investiční podpory vyplývá z Vyhlášky č. 346/2012, která nám v příloze č.2 ukládá evidovat údaje o výrobním zdroji elektřiny pro evidenci v systému operátora trhu - konkrétně výše investičních nákladů na výstavbu výrobního zdroje elektřiny je uvedena pod bodem 12."
A tím to skončilo, OTE neumožnilo registraci nepodporovaného zdroje. ERÚ jsem kontaktoval ale zatím mlčí. Termín 30 dní povinné registrace vyprší v pátek 14.8. Kde je tedy ta opora v legislativě? Výrobce energie z OZE chce platit státu a spotřebitelům a stát dělá takové legislativní překážky.
Poznámka: licence na nový sankcionovaný zdroj je dle NEZ nutná z důvodu že nová výrobna je v místě již licencované výrobny a také přesahuje 10kW.
Nej bezemisnější zemí Evropy je Švýcarsko. Teplem z jaderných elektráren vytápí města i vesnice, využívá vodní zdroje a spaluje 95% odpadků.
To se autorovi asi nelíbí a tak o tom nepíše a vede plané diskuse o jakémsi přechodu.
Dokud nebude horkovod z Temelína do Prahy... tak budou emise více méně stejné.
Prahu, Ostravu, Pardubice... s OZE v lednu nevytopíte.
V ČR je jedna elektrárna - Hodonín, která spaluje 240 000 tun štěpky za rok, které dováží kamiony z půlky Čech a skoro celého Slovenska tedy asi 50 kamionů za den, které jezdí centrem Hodonína - to je řešení, které autor doporučuje?
VK Václav Kopal @vaclav.kopalHorkovod až z Temelína do Prahy stojí příliš moc peněz. taková investice by teplo z Temelína zdražila tolik, že by bylo nekonkurenceschopné.
V budoucnu bude třeba začít stavět jaderné elektrány v blízkosti velkých měst, aby se využilo i odpadní teplo.
Odpadní teplo z Temelína je možné racionálně využít pouze v blízkosti elektrárny, to znamená že by se muselo využívat na příslušné technologické projekty. Třeba intenzívní tropické akvakultury nebo sušení dražší biomasy.
Tento článek obsahuje pouze stručný souhrn odpovědí jednotlivých panelistů na položené otázky. Obsáhlejší odpovědi (autorizované) vycházejí průběžně:
Vladimir Wagner: Pro Českou republiku je jádro nízkoemisním zdrojem s největším potenciálem
https://energetika.tzb-info.cz/energetic…
Milan Šimoník: Nejdříve začněme skutečnou debatu
https://energetika.tzb-info.cz/energetic…
Daniel Vondrouš: Stát by měl omezit zvýhodnění konvenčních zdrojů
https://energetika.tzb-info.cz/energetic…
Bronislav Bechník: Debatě o energetice chybí vyváženost
https://energetika.tzb-info.cz/energetic…
Diskuse ke všem výše uvedeným článkům je směřována sem.
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Dokonale nepřehledná diskuse.
Na jedné straně se brojí proti těžbě jakékoliv energetické komodity na druhé straně není zatím žádná relevantní náhrada. Proč není nikde požadavek na vyrovnanou energetickou bilanci a to nejen u nás ale ve všech státech EU. Kam se člověk podívá tak je řepka ale nejhorší je, že je už několik let na stejných polích. Tak že přínosem je zlepšení ekonomie zemědělských podniků ale v celku se zrychluje devastace okolní přírody. V důsledku rostou externality už i v dalším odvětví. Bez důkladného hnojení až přehnojování za pár let půjde řepka do kytek. Nic dalšího chytří pánové zatím na stole nemají.
Měly někdy v minulosti OZE v České republice něco, co by se alespoň vzdáleně podobalo subjektům z tohoto seznamu?:
- Ústav jaderného výzkumu
- Ústav jaderných paliv
- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
- Ústav energetiky na FS ČVUT
- Katedra energetiky na VŠB
- VŠB obecně
- Výzkumný ústav hnědého uhlí
- ...
Zkusme se zamyslet, kolik tyto subjekty vychovaly odborníků v konvenční energetice.
Některé se v současnosti začínají věnovat OZE. Jsou však jejich aktivity vždy v zájmu OZE (nebo alespoň objektivní)?
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Zpravidla vznikají katedry dle témat na jaké je poptávka. Bude poptávka po katedře OZE po všech stranách? To znamená u studentů i vyučujících?
Zajímavý článek zde:
https://energetika.tzb-info.cz/energetic…
Pro všechny, kdo tvrdí, že spotřeba energie v budoucnosti bude klesat a bude v léte pokrývaná pouze z OZE zdrojů, uvádím pro poučení tento odkaz uveřejněný dnes:
http://www.novinky.cz/ekonomika/376973-s…
Nebo že by to byla propaganda ČEZu a jaderné a uhelné lobby?
Toto je jubilejní příspěvek číslo 200. Gratuluju autorovi článku k rozpoutání diskuze. Ještě tak 10 let a dostaneme se tam, kde jsou západní země dnes.
Ještě jedna dosud nediskutovaná otázka:
• Jak motivovat jednotlivé skupiny obyvatelstva k úsporám energie?
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Myslím, že nejlepší motivací k úsporám jsou vysoké ceny energií.
Možná by stačilo do koncových cen zahrnout externality.
(případnou diskusi o externalitách, prosím veďte u příslušného článku:https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitel… )
Tato prosba zde je zejména kvůli diskutérům typu pana Vintra, který ovšem, jak je vidět z následujícího příspěvku, pokračuje ve své bezohlednosti.
Další dosud nediskutovaná otázka je:
• Jaké prostředky máme k dispozici, aby se nízkouhlíkové technologie staly atraktivní a/nebo byly povinné? („Cukr a bič“ – nastavení tržních pravidel, např. EU ETS, dotace, úlevy, ekonomická zvýhodnění vs. zákazy a příkazy, vzdělávání a osvěta)
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Jediný účinný prostředek je opět regulace. Každý dostane svůj "povolený batoh CO2" a pokud spotřebuje více, tak si škrtne dovolenou na Kanárech, druhé auto, jachtu a mnoho jiných přepychových věcí nepotřebných k životu.
http://footprint.wwf.org.uk/
S dovolením si vypůjčim nadpis článku.
Skutečně začněme vážnou debatou. O jedné ze zásadních otázek:
Jakým nízkouhlíkovým zdrojem zajistíme dodávky elektrické energie?
A to především v době, kdy ji nejvíce potřebujeme. A to je především v zimě, kdy je značná část spotřeby i na vytápění. Připomínám, že topení a ohřev TUV pomocí elektrických TČ je podporováno jako ekologický zdroj a dá se čekat jejich další masové rozšíření. Také jako náhrada části neekologických kotlů spalujících pevná paliva.
Je potřeba uvažovat technologie dnes komerčně dostupné a samozřejmě mimo jiné také náklady na takovou energii.
Pokud už bude takový zdroj vybudován a provozován, do jaké míry je účelné, ekologické a ekonomické ho odstavovat např. v době kdy ho může nahradit výroba FV ?
Jaké zdroje budou vyrovnávat výkon (pokryjí špičkovou spotřebu)? Ta je opět (den a hodina s největší spotřebou) v zimním období.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Správný postup není na úrovní koncepcí, že se určí zdroje. Správný postup je v tom, že se určí pravidla hry, aby se problémy "řešily samy". Zdroje si určí ti, co do toho budou cpát prachy.
Špičkovou potřebu budou pokrývat špičkové zdroje, tj. zdroje levné na pořízení, které se dají zapínat a vypínat dle libosti.
Nebo se budou uřezávat špičky ve spotřebě, doporučuju si něco nastudovat o pojmech - peak shaving, load shifting, demand response, atp.
Na jiném místě je velice podnětný článek k vazbám elektrizačních sítí (17.7.15 Ing. Šindler). Je zde vyhodnocení přetoků energií přes hranice. Co nám brání přetoky v nějakém časovém úseku vynulovat? Chápu nutnost záskokového přetoku při řešení problémů v síti. Během 10 dnů musí každý systém odstranit své provozní problémy. Tady se budeme dohadovat jestli podporovat tu nebo onu výrobu el. energie a zatím okolí bude v pohodě konzumovat u nás vyrobenou energii. Technické prostředky jsou. Stát definovaný ministrem průmyslu pouze mlží o nutnosti zachování pracovních míst. Když nebude poptávka tak nebude proč těžit. Státní kasa se bude muset obejít bez prostředků kasírovaných od ČEZu. Při poklesu výroby u nás bude nucena EU k tlaku na národní energetiky aby byly také vyrovnané.
VK Vladimír Křen @vladimir.krenZákladní otázka je připravenost na nové zdroje energie. Zatím z žádné strany vypovídající informace.
Na semináři zazněla řada otázek, které zde vůbec nejsou diskutovány, například:
• Má družstevní forma vlastnictví a jiné formy kolektivního investování dostatečnou oporu, např. v legislativě, k tomu, aby umožňovala participaci v rozvíjející se decentralizované energetice?
V této souvislosti mě napadá:
Proč se německá města jako Hamburk nebo Berlín, ale i řada dalších, snaží získat (zpět) do svého vlastnictví distribuční soustavu na svém území?
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690Je treba ptat se v Berline, Hamburku a rade dalsich mest.
Jádro nic nevyřeší, stejně jako nic nevyřeší OZE.
Cesta ke snížení emisí CO2 je jediná - snížení spotřeby.
edit: Cokoli jiného způsobí jen další problémy.
Pokusil bych se reagovat na diskuzi, která se zde rozvinula. Je do značné míry symptomatická. Využívaný energetický mix v dané oblasti by měl vyhovovat daným podmínkám. Na zemědělské usedlosti někde na větrné hůrce je efektivní kombinace větrné energie a bioplynu ze zemědělského odpadu. Rodinný dům s dobře orientovanou střechou na jih může efektivně využívat solární energii pro vytápění i produkci energie. Menší podnik na vzdálenějším místě, který potřebuje celoročně teplo i elektřinu, s výhodou využije kogenerační jednotku. Takových případů je však relativně omezený počet. Ovšem i kdyby existovaly čistě takové případy, tak se neobejdou bez jiného typu energetiky. Ony se totiž musí vyprodukovat suroviny a z nich se musí vyrobit ty větrné elektrárny, kotle na bioplyn, sluneční kolektory a fotovoltaické panely, i kogenerační jednotky. A také spousta dalšího zařízení, které lidé v daném místě potřebuji. A tato výroba je značně energeticky náročná.
Můžete sice přesunout tyto energeticky náročné výroby přesunout do Číny nebo jinam do rozvojového světa. A pak se chlubit, jak jste snížili svojí energetickou náročnost a jak jste zelení. Ovšem je to Potěmkinova vesnice. Jestliže Německo nakoupilo velkou část své fotovoltaiky v Číně, tak produkce CO2 tam je stejná a spíše vyšší (energetický mix v rozvojovém světě je více postaven na fosilních palivech).
Decentralizovaná výroba elektřiny funguje efektivně jen v jistých podmínkách. Kam až se můžeme dostat při jejím prosazování za každou cenu, ukazuje Josef Novák návrhy, aby se nevhodné povětrnostní podmínky vykrývaly dieselem v autu. Je třeba říci, že nevhodné podmínky pro slunce nebo vítr mohou nastat pro řadu dní (víme přece, že nejen inverze může být dost stabilní). Disel je OK pro řešení havarijních situací, třeba při black-outu, ale jeho využívání pro vykrývání výkyvů počasí je opravdu není efektivní a hlavně ekologické řešení. Mě to připomíná situaci, kdy Mao prosazoval výrobu železa v každém obydlí.
Efektivní a ekologické využití decentralizovaných zdrojů však pokryje jen menší část potřebné výroby elektřiny. To jasně ukazuje i situace v Německu. Pokud zelení prosazovali, že se má větší část elektřiny vyrobit v OZE, tak to opravdu jinak nešlo. Výrok pana Bechnika: „Vynechejte velké větrné parky a problémy s přenosem nejsou. Mimochodem, velké parky nebyly to, co prosazovali němečtí zelení, jde spíše o pokřivení způsobené zájmy velkých firem.“, je hodně mimo realitu. Bez velkých větrných elektráren a transferu velké části energie by Německo a Dánsko měly velmi nízký podíl obnovitelných zdrojů. I u nás se musí, když chceme mít vyšší podíl větrné elektřiny, stavět větrníky v místech, kde fouká a ne, kde se elektřina potřebuje. Podíl decentralizovaných malých OZE na produkci elektřiny je jak u nás, tak v Německu, velmi malý. A opravdu to není ustupováním zájmům velkých firem.
Pokud by se fluktuující OZE využívaly hlavně decentralizovaným efektivním způsobem, tak by opravdu přispívaly ke snižování zátěže na síť a snížení množství vedení. Ovšem prosazení jejich maximálního množství za každou cenu vede k úplně opačné situaci. A to dramaticky.
V celé diskuzi se ani přes opakované dotazy neobjevilo, čím si představují protagonisté čisté OZE v Česku nahrazení 50 % uhelné a 36 % jaderné produkce (pokud nepřesuneme veškerou výrobu do Číny a nespolehneme se na dovoz elektřiny).
Vůbec si myslím, že ideologizace v této oblasti, která se projevuje i v práci tohoto panelu, vede opravdu úplně jiným směrem, než je efektivní a ekologický mix s nízkým podílem emisí CO2. Strašně rád bych byl, kdyby mi někdo vysvětlil, proč má být vodní produkce elektřiny, větrná na osamělé farmě (typicky decentralizovaná) či spalováním dřeva či bioplynu méně tradiční či modernější než jaderná elektrárna. Ano, můžeme mít moderní větrnou turbínu, stejně jako moderní jaderný blok III. generace, ale to je úplně o něčem jiném. Mělo by se posuzovat, zda je zdroj v daných podmínkách efektivní a ekologický. A ne ideologicky nálepkovat. Když si vzpomenu na popisovanou diskuzi v Brně, tak byla větší plocha věnována tomu, jak odejít od jádra a proč ho nevyužívat, než snaze o snížení emisí.
Je pravdou, že jaderná energetika je jako velká a dlouhodobá investice velmi silně závislá na politické stabilitě v její podpoře (pozor nejde o finanční podporu, ale prostě o to, aby elektrárnu jako v Německu prostě vlivem PR kampaně různých hnutí nezakázali po dostavbě provozovat). To je důvod, proč si myslím, že jakákoliv šance na snížení emisí CO2 v nějaké rozumně dohledné době byla ztracena v okamžiku, kdy všechna hlavní environmentální hnutí byla ovládnuta protijadernými aktivisty. A v současné době se díky těžbě s břidlic a dalším růstem využitelných zásob fosilních paliv snižuje ekonomický tlak na jejich náhradu a navíc u zelených hnutí nelze očekávat změnu jejich priorit. Což je ostatně vidět i na diskuzi v tomto panelu, kde také snížení emisí není tou hlavní prioritou (prioritou je odstoupení od jádra, decentralizace, zničení velkých firem, vytlačení energeticky náročné výroby pryč … a možná někde vzadu i omezení CO2). To mě vede k názoru, že se na situaci s produkcí CO2 moc nezmění. Jistá šance je v tom, že Čína, u které přeměna mixu může nejvíce změnit, má k tomu realističtější postoj. Ale má vlivem předchozího vývoje daného popsaným dost omezené možnosti.
Podobné obavy z ideologického vlivu bez zohlednění reality fyzikálních zákonů v nedávné výzvě vyslovila i energetická komise Evropské fyzikální společnosti.
VW Vladimír Wagner @vladimir.wagnerVáš text je taky symptomatický. Je to jen plné výmluv (ne argumentů) proč něco nejde a jakýchsi emocionálních sofismů (viz. Mao a výroba železa) a demagogického urážení názorových oponentů. Tvrdá data, aby člověk pohledal. A navíc je to jak od Jiráska.
Vzhledem k délce budu reagovat postupně.
Nízkouhlíková energetika je horkovod z Temelína do Prahy. Jaderná elektrárna Blahutovice pro Ostravu ... Jaderná elektrárna Tetov pro Pardubice Hradec Králové....
To nějak přítomné odborníky nenapadlo.
To raději budou na ČEZu vrážet miliardy do CCS - ukládání CO2 pod zem.
To co se řeší v tom projektu je mlácení prázdné slámy a generování peněz na fíčka.
VK Václav Kopal @vaclav.kopalZeptám se úplně blbě: Proč už dávno ČEZ nestanovil trasu, nevykupuje pozemky a nemá smlouvu v pražským magistrátem?
A kolik by stálo to teplo do Prahy dopravit?
Vladimír Wagner: "V současné době se kvůli dotacím u obnovitelných zdrojů a nastavení trhu nevyplatí stavět žádný nedotovaný zdroj elektřiny pro dodávky do sítě."
Nedotovaných OZE stavíme dost, nestíháme a některé zákazníky musíme bohužel občas odmítnout. I když teď se to trochu přibrzdilo, protože někteří uvěřili na slibovanou podporu z programu zelená úsporám od 2016, tak to teď odkládají a čekají co z toho bude.
Ale pan Wagner má pravdu v tom: "pro dodávky do sítě" a těch co by dodávali bez podpory do sítě je opravdu málo. Jednak k tomu musí být licence = podnikat = vést účetnictví = platit zdravotní a sociální = nedostat podporu při ztrátě zaměstnání, a hlavně prodávat do sítě za cca 0,3Kč/kWh a přitom platit výpalné za vlastní spotřebu vlastní energie 0,752378Kč/kWh s DPH to si může dovolit jen málo investorů. A jasně to dokazuje absurditu ČEZké legislativy a "nezávislost" úřadů a regulátorů. Protože byrokracie je nastavená (pro lobovaná) tak, aby se to vyplatilo jen těm velkým (centralizovaným) v řádech stovek MW. Ti se ztráty zaměstnaní bát nemusí elektrárna o výkonu >100MW je uživí, ale malá kogenerační jednotka nebo 10 panelů na střeše to je úplně o něčem jiném. Malé decentrální zdroje se většinou nestaví pro svou obživu a výdělek, ale pro úsporu nebo zužitkování odpadů.
TT Tomáš tom @tomas.tom521Problém je, že směšujete dvě diametrálně odlišné věci. Malé decentralizované zdroje využívají situace, že v místě, kde pro to jsou vhodné podmínky, nahrazují elektřinu pro samospotřebu, u které by v případě odběru ze sítě museli hradit řadu dalších položek. Tedy využívají to, že se blíží nebo dosahují grid parity. Je třeba připomenout, že do jisté míry je toto dosažení grid parity způsobeno i vlivem OZE poplatků na cenu energie ze sítě. A také tím, že se fluktujující nemusí podílet na vykrývání vlivu počasí a svého provozu na provoz sítě.
Ovšem tyto decentralizované obnovitelné zdroje mohou pokrýt u nás jen značně omezenou část spotřeby elektřiny. A to, o čem byla řeč, jsou zdroje, které zajišťují hlavní část spotřeby a také tu stabilitu sítě, která pak umožňuje i provozování zmíněných fluktuujících zdrojů.
Víte, dnes uhelné zdroje dodávají 50 % spotřeby elektřiny. Prosím, uveďte mi, kolik dodávají elektřiny fotovoltaické zdroje (pozor, myslím tím ty na budovách, ne velké fotovoltaické elektrárny na volných plochách) a decentralizované větrné zdroje v obcích (pro jejich spotřebu).
Je fajn, když se v místě, kde jsou k tomu vhodné podmínky postaví decentralizovaný zdroj pro využití těchto podmínek a pro efektivní dodávku elektřiny pro místní spotřebu. Ale to opravdu nevyřeší náš odchod od uhlí.
1) VŠB je trochu široký pojem a skupin energetiků je zde více. Na téma energetika byste dostal jiné odpovědi od "zasloužilých energetiků ve vysokých funkcích" (Slivka, Noskievič) - vivat uhlí a jádro, jinak vidí budoucnost strojaři-energetici (Juchelková) - mikrokogenerace, jinak ji vidí ENET (Čermák) - nové, netradiční postupy a jinak VEC (Ochodek, Horák).
2) Pan Wagner byl opět "vtipný" s jeho chápáním pojmu technologická neutralita.
JN Josef Novák @josef.novak269Jsem si toho vědom. Jenže v diskusi jsem měl na mysli spíše historii. Kromě toho, hlavní problém je, že neexistuje ekvivalent pro úspory a OZE. Uhlí bylo koncentrováno na VŠB, OZE jsou rozptýleny všude (a tím pádem nikde pořádně).
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.