Plné znění článku: Tepelná ztráta větráním a zpětné získávání tepla
Dobrý den, když si dám rekuperaci a v okolní domy budou topit pevnými palivy, tak mi ten nepříjemný zápach půjde do…
před 9 roky
Dekuji
před 16 roky
Skutečnost je taková, že 100% účinnost znamená, když se venkovní vzduch (-10°C)ohřeje až na teplotu odváděného vzduchu…
před 16 roky
36 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
když si dám rekuperaci a v okolní domy budou topit pevnými palivy, tak mi ten nepříjemný zápach půjde do bytu ? To by bylo pak dost špatné.
Dobrý den.
Zaujal mě Váš starší článek, mimochodem velice pěkný. Zajímalo by mě z čeho je odvozen vzorec pro výpočet teploty přiváděného (rekuperovaného ) vzduchu. Připadá mi to trochu jako zázrak, aby teplota odpadního vzduchu byla vyšší než teplota přiváděno (rekuperovaného) vzduchu. Připadá mi přirozenější, že když např. smíchám díl studeného vzduchu o teplotě -10 st.C a stejný díl vzduchu o teplotě + 20 st.C, získám tím vzduch o teplotě nanejvýš + 5 st.C (což by podle mě byla 100% rekuperace). Samozřejmě je to velice zjednodušený příklad. Omlouvám se za laický dotaz, ale nejsem odborník. Uvítám i odkaz na literaturu, která tento jev vysvětluje.
Děkuji
JB Jiří Batelka @jiri.batelkaSkutečnost je taková, že 100% účinnost znamená, když se venkovní vzduch (-10°C)ohřeje až na teplotu odváděného vzduchu (+20°C) a ten se zase vychladí až na -10°C. Pokud se ohřeje na +5°C, je účinnost (5-(-10))/(20+10)=50%, pokud na +15 pak (15-(-10))/30= 83%. Vtip je v tom, že Vaše představa o směšování je správná, ale výměníky na ZZT jsou konstruovány jako křížové nebo protiproudé, a teploty se tedy mohou k sobě přiblížit, tak jak je v příkladu nahoře. V každé publikaci o vzduchotechnice se dočtete víc.
Jak omezit tepelné ztráty při používání centrálního vysavače?
pomozte mně prosím odhadnout zisk pomocí rekuperace na zastaralé sportovní hale s roční spotřebou 820GJ/350 000,-kč.Je zřejmé, že hala má úniky přes železná okna, ale teplota u stropu se pohybuje okolo 28° a u dole je 16°při venkovní teplotě -10°.Nabízí se velmi mnoho možností, ale náklady jsou veliké a já hledám cestu s největší efektivitou. děkuji
JA jarda @jarda183Efekt z rekuperace tepla z odváděného vzduchu závisí je otázka větrání, o němž se nezmiňujete. Čím vyšší bude množství větracího vzduchu, tím výraznější bude úspora tepla. Pokud hala nedisponuje větráním, a uvedená spotřeba tepla je na vytápění (krytí ztrát prostupem), tak se ZZT neuplatní. Pokud je výrazné rozdělení teploty po výšce haly, byly by možná užitečné ventilátorové jednotky sloužící k promíchávání vnitřního vzduchu a tím ke zrovnoměrnění teploty.
Nucene větrání s rekuperací se mi líbí z důvodů vyřešení problémů s prašností a z důvodů úspor. Připada mi logickém když už budu mít v domě technologii pro větráni a půjde o NED použít teplovzdušné vytápění, ale mám několik "pochubnistí"
- jak výhodná je tato kombinace z pohledu fyziologie, nechybí pak člověku sálavá složka tepla nebo prostě jen pocit horkych kamen ?
- bojím se tak trochu hlučnosti at již přenosem hlumu mezi prostory tak hluku vzduchotechniky jako takové, vím lze instalovat tlumiče, atd. , ale v noci je slyšet skoro každý šelest
KA Karel @karel915Spojení větrání s vytápěním se sice nabízí, ale nutné není. Z hlediska spotřeby energie může vytápění zajišťovat úplně jiný systém aniž by se změnila tepelná bilance stavby.
Pokud jde o sálavou složku, její potřeba klesá s tím, jak roste povrchová teplota oken a stěn v důsledku jejich vysokého tepelného odporu; spíše je to věc už psychologická, jak podotýkáte s těmi kamny, což dnes běžně vyústí v instalaci krbů, které plní funkci jak záložního zdroje, tak vnáší do domu symbol ohně, centra společenství ap.
S hlukem to dnes již není tak zlé, trasy potrubí se vedou s ohledem na šíření hluku mezi místnostmi a všeobecně k tomuto - samozřejmě citlivému - bodu nejsou stížnosti. Ale to je individuální, nejlépe když si to poelsechem ověříte v nějakém vzorovém domě.
Vážená paní Rubinová. Vyčíslená finanční úspora vypadá zajímavě. Je prosím ověřena v praxi nebo vychází pouze z matematicky vypočítaného předpokladu? Zvažuji osazení rekuperační jednotky do novostavby s tepenou ztrátou 4,6 Kw, ale nejsem zatím ještě dostatečně přesvědčen o jejím skutečném praktickém přínosu.
Konečně jeden inteligentní článek ...
díky za něj.
AL Aleš @ales295No to mě těší, jedna pozitivní reakce ...
Myslím, že je logičtější vycházet z toho, že vzduch, který odchází z interiéru má stejnou nebo vyšší teplotu (ve výpočtech uvádíte 20°C), než je požadavek na teplotu přiváděného vzduchu (ve výpočtech uvádíte 21°C).
Při uvažování stejné hodnoty 20°C (ale dle mého názoru bude v reálu odcházející vzduch teplejší) to trochu změní výsledky.
Navíc ve výpočtech máte poněkud odlišné hodnoty než v tabulkách - rozdíly na začátku jsou sice malé, ale v celkových hodnotách úspor to může udělat zajímavý rozdíl.
Další zmatení vidím v uvažovaném počtu větracích denostupňů - pokud vycházíte z výpočtu D= hodiny*365, pak hodnoty vůbec neodpovídají - 8h je cca 3000, ale 16h už není 4000 a 24h už vůbec není 3600...???? Natož číslo použité ve výpočtu pro víkendový provoz?
Poslední faktickou mám k poslednímu odstavci textu - příkony ventilátorů se na bilanci získaného tepla samozřejmě také podepíšou a to pozitivně. El. energie spotřebovaná ventilátorem se totiž z velké části změní na teplo, které přejímá proudící vzduch... Takže bychom mohli za určitých okolností (jejich osazení na vnitřní straně výměníku a dohřev přiváděného vzduchu až za nimi) jejich energetickou náročnost zcela pominout...
SS StandaS @standas9441. Ve vzduchotechnice je běžné, praxí ověřené, ztotožňovat teplotu odváděného vzduchu s teplotou interiéru. Tohoto jevu se využívá i v regulaci teploty (na základě snímání teploty odváděného vzduchu). Pokud jde o teplotu přiváděného vzduchu, je rovněž dobrým zvykem u komfortního zařízení (nejedná se o nutnost) přivádět vzduch o mírně vyšší teplotě jak než je vzduch v místnosti, neboť se tím do jisté míry eliminuje riziko průvanu.
2. Výpočet to jistě ovlivní, skutečnou spotřebu energie nikoliv. Do místnosti "přitéká" teplo ze dvou stran - z vytápění a ze vzduchotechniky. Pokud se do místnosti přivede chladnější a odvede teplejší vzduch (jak se domníváte), rozdíl teploty, tedy dohřátí vzduchu, zajistí vytápění. Je to tedy také spotřebované teplo. Pokud se přivede vzduch teplejší a odvede chladnější, větrání tedy "zadotuje" místnost teplem, méně tepla dodá systém vytápění. Mnou nabídnutá varianta má blíže ke komfortu, ale výsledná tepelná bilance je pro oba případy stejná.
3. D ... denostupeň. Jak vyplývá z názvu, je to víc než než jen počet hodin. Slovo "stupeň" značí, že se zohledňuje také teplota vzduchu. D=Z.(tp-tem); Z... počet dnů v roce, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší, než teplota místnosti; ti ... teplota místnosti, tem ...střední teplota vnějšího vzduchu; právě tem závisí na provozní době zařízení, v noci je teplota nižší jak ve dne .... Podrobnosti můžete nastudovat v článku v rubrice Vytápění, který sice pojednává o "D" pro vytápění, ale myšlenka je podobná.
4. Zkuste pro zajímavost vypočítat zvýšení teploty přiváděného vzduchu po průchodu ventilátorem ...
nie som technik.
Ak budem mat dom cca 100m2 4izby + kuchyna ušetrím vetranim
cca 6580x4 = 26 320 korún?
JU Jurkovič @jurkovicto je maximální úspora při větrání v rozsahu jak je uvedeno, v reálu u novostaveb se větrá mnohem méně a u běžného RD je možné uvažovat o úspoře použitím rekuperace kolem 5-10 tis. Kč na celý RD, záleží na domě, rozsahu větrání atd.
taky je třeba mít na paměti, že u novostavby bývá větrání celkem velkým problémem z důvodů těsnosti oken a dveří! takže vedle úspory je třeba zvažovat i komfort! do auta si např. klimatizaci nedáváte kvůli úspoře čehokoliv, ale kvůli komfortu, stejně tak větrání je schopno mnohem lépe zajistit uživatelský komfort, ale navíc přinese i úspory v tom, že nestrávíte každý den 10-20 minut větráním, otíráním zkondenzované vody na okně, likvidací plísní na okně a podobných ne zrovna příjemných činností, ale to už je na článek a ne na příspěvek.
Nevíte někdo jestli se dá udělat rekuperace třeba malou přenosnou klimatizací s vývodem ven?
TÁ Tom áš @tom.asKlimatizační jednotka ne, ale vyrábí se malé (parapetní) jednotky s deskovým výměníkem, které se zabudují do zdi (nebo na zeď) a mají miniaturní výkony právě pro jednu místnost.
proč je v tabulce pod schématem uvedena nesmyslná ztráta prostupem 50 W/m3 - když hned v následujícím příkladu výpočtu už se uvažuje o rozumnější ztrátě zhruba 10 W/m3?
každý ví, že dnes už ani špatně izolované domy nedosahují ztráty prostupem větší než 30 W/m3. to jen jedna technická poznámka k tabulce. pro běžný dům 400-500 m3 by tato hodnota znamenala ztrátu prostupem kolem 20-25 kW což dnes nedosahují ani ty nejhorší možné novostavby...
PA Pavel @pavel535To je správný postřeh, první tabulka se v textu ocitla omylem (vzájemné nepochopení mezi autory a redakcí), ve druhé tabulce je zmíněných 310W, což přepočteno na 1m3 činí cca 6W (místnost s jednou ochlazovanou stěnou). Díky za upozornění !
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.