Plné znění článku: Vytápění biomasou v rodinných domcích s účinností přes 110% - sen a nebo realita?
Pane Kalousku omlouvám se, že jsem v předešlém příspěvku uvedl omylem vaše jméno místo jména pana ing. Marouška, už…
před 14 roky
Pane Kalousku, opravdový odborník, dříve než začne něco doporučovat, tak si o tom alespoň něco nastuduje stejně jako…
před 14 roky
Tady je odkaz na čánek, jaké škodliviny vznikají při spalování biomasy, horší, než z uhlí. Zanějakou dobu bude…
před 14 roky
231 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTady je odkaz na čánek, jaké škodliviny vznikají při spalování biomasy, horší, než z uhlí. Zanějakou dobu bude spalování biomasy zakázané. Nakupte si kotle a dopadnete stejně jako s přímotopama ze začátku 90 let.
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cislo…
DK Dalibor Kalousek @dalibor.kalousekPane Kalousku,
opravdový odborník, dříve než začne něco doporučovat, tak si o tom alespoň něco nastuduje stejně jako o autorovi, kterého cituje. Pan ing. Maroušek je sice odborník na spoustu různých věcí od různých sofwarů až po výživu a hnojení rostlin, ale problematikou spalování fytomasy se zabýval prakticky jen jednou, a to ještě jen okrajově ve své diplomové práci z roku 2007 na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity, jak vyplývá i z názvu této práce "Adaptace palivářské analytiky na hodnocení biomasy určené k energetickým transformacím". On sám si je nepochybně plně svých omezení v této oblasti vědom, a nikdy by jistě ze svých měření, které nijak nezpochybňuji, nevyvozoval to, co vy, zvláště když je členem redakční rady časopisu BIOM, tedy hlavního sdružení pro spalování biomasy a kde jsem tento svůj článek publikoval nejdříve a kde má ke dnešku již přes 43000 přístupů, což hovoří za vše.
Kdybyste si uvedenou diplomovou práci alespoň přečetl, když ne prostudoval, tak pokud máte všech pět pohromadě, tak byste nemohl opomenout důležitý fakt, že měření probíhala pouze pro oves, pšenici, řepku, slunečnici a hořčici, kdežto v mém článku jde pouze o spalování dřeva, a že měření probíhala v retortě, tedy šlo o karbonizaci a ne o spalování, což je pro i pro naprosté laiky dost důležitý rozdíl, který vám bohužel zcela unikl. Tak prosím neblbněte lidi (a nedělejte si ostudu)!
Učení zdar přeje Měchura
Do krbu patří suché dřevo, s biomasou bych v krbu neexperimentoval. Určitých úspor - zvýšení účinnosti vytápění lze jistě dosáhnout i optimalizací komínového tahu - vetšina krbových vložek předepisuje tah komína kolem 11 Pa.
Chtěl bych se ve spojitosti s tématem účinnosti vytápění a regulace tahu komína podělit o jednu negativní zkušenost s praktikami firmy Moravia Trend s.r.o., která mne před časem korespondenčně oslovila s nabídkou prezentace možných úspor při vytápění rodinného domu. Na prezentaci do nebe vychvalovali jejich skvělý a jedinečný systém komínového regulátoru Veskona KN-6, který zázračně šetří desítky procent energie při vytápění. Regulátor - nerezový nástavec na komín, samočinně regulující jeho tah si cenili na cca 20.000 Kč. Nechci zde diskutovat jeho účinnost či neúčinnost, spíše mne zaráží, že firma odněkud získala mou adresu, což se dnes bohužel děje běžně a dále, že za čas strávený na prezentaci věnuje firma každému manželskému páru zdarma mobilní telefon! Mobilní telefon samozřejmě ani po více než měsíci nemám, při telefonátu do firmy mne odbyli neurčitým tvrzením, že telefony postupně rozesílají. Na dotaz dokdy mohu čekat, že telefon obdržím, jsem nedostal jednoznačnou odpověď. Dovedu si docela dobře představit jak tato firma drží slovo v případě nespokojenosti s jejich výrobkem, reklamace, záruční opravy, ..., když není schopna dostát svých slibů ani v počátku. Pozor proto na firmu Moravia Trend s.r.o., Skotnice a její výrobek Veskona KN-6. Mohl by se Vám silně nevyplatit!
JB Jan Bardys @jan.bardysTy komínové regulátory sice už získaly několik ocenění na různých topenářských výstavách, což je ale spíše výsledek jejich neodůvodněného vychvalování ve spojení s ne vždy dostatečně schopnou porotou, než jejich skutečným výsledkem. Sám jsem si také jeden pár dní vyzkoušel, abych si ověřil, zda je pravda, co si o nich od začátku myslím já (a každý kdo trochu zná fyziku).
Skutečností je, z hlediska odporů vždy zhoršují tah komína, nikoliv naopak, jak se o nich tvrdí v prospektech. Je to zkrátka další odpor ve spalinové cestě, to nelze obejít.
Jejich jedný přínos je tedy když se k těm vnitřním podmínkám přidají ty vnější, tedy vítr. Tady opravdu ve výjimečných případech ne že zlepší tah, ale sníží negativní účinek větru určitého směru a síly, takže za této přesně definované situace jakoby mírně zlepší tah. Protože ale spalinové cesty jsou vždy s dostatečnou rezervou předimenzovány, tak toto zlepšení se většinou buď vůbec nijak neprojeví, nebo se toto zlepšení projeví jen při krátkých poryvech větru, kdy jsou na pár dekund překročeny mezní podmínky předimenzování.
Pokud tedy má někdo problémy s tahem za nepříznivého větru a má je často a musí v tomto období topit ausgerechnet krbem, zvláště pak otevřeným, tak nechť si ji koupí a při dlouhých večerech si počítá, za kolik desítek let se mu její nákup vyplatí, než kdyby topil v tyto dny elektřinou. Já jsem ji raději po pár dnech vrátil, a to mi byla nabízena za polovinu uváděné ceny (pravda, bez telefonu, za tu vaší cenu by to musel být ten nejdražší mobil).
Navíc by vám mělo být podezřelé už to, že to nabízejí většinou (až na jedinou výjimku letos v lednu na Infothermě v Ostrav, která mi potvrdila, co zde píši) neodborníci - montážnící či dealeři, kteří tomu vůbec nerozumí, jen opakují výhody z propagačního letáčku a pofiderní reference, jak kdo kde prý uspořil, případně jak po nainstalování a seřízení plamen pěkně zmodrá a podobné nesmysly.
Mame na prodej ve vybornem stavu se zarukou akumul.nadrže objemu 2900 a 5000L za 17 a 19000kč!!!! Tlak do 20baru a sila stěny 7mm.info na tel 603543528 Doprava možna.
MD Milan Dudek @milan.dudekcena je pěkná, ale ta váha ?! kolik váží? Jsou válcové?
Manžel udělal krbovou vložku o rozměrech vnitřku: 300mmx430mmx450mm, kolem je plášť 6 cm široký, kam se vejde 53 litrů vody. Jak se vypočítá výkon krbové vložky v kW ?
Poradí někdo? Děkuji
MJ Maroušková Jindřiška @marouskova.jindriskaZhruba takhle: Množství dřeva vlhkosti max 20% v kg, které se bude bez problémů dobře spalovat ve vašem krbu, vynásobíte jeho výhřevností (dle tabulek pro druh dřeva) a od toho odečtete to množství tepla, které vám uteče komínem. A to co zbyde ještě musíte rozdělit na to, co jde do vody a na to, co topí sáláním a prouděním. Takže jsem vám asi mnoho nepomohl..... Ale manžela obdivuji.
Dobrý den pane inženýre
Váš článek je velmi zajímavý, jen stále nedokáži pochopit, jak můžete z čehokoli dostat účinnost přes 100%. Pokud si dobře pamatuji ze školy, je problém vyrobit cokoli, co by dávalo více energie, než do toho vložíte. Pro mne je to jasné, ale opravdu by mne to zajímalo. Nějaký zákon o zachování energie pak již neplatí, nebo je to pouze na tom, ze které strany se na problém díváte a jak jej interpretujete.
Proto bych byl velmi rád, kdyby jste mi mohl na mail poslat nějaký (jakoby slovní úlohu i s řešením) příklad, včetně použitých vstupů a výstupů energie a vzorců. Je mi jasné, že jste tento princip vysvětlil v článku, ale z něj mi není jasné, jak to tedy funguje.
Děkuji za odpověď
AR Alex Román @alex.romanSamozřejmě účinnost je vždy menší než 100%, vše funguje s nějakými ztrátami, fyziku zkrátka popřít nelze.
Lze ji ale obejít např. tím, že účinnost kotlů se stanovuje za určitých normovaných podmínek, a jednou z těch podmínek je, že spalované dřevo má vlhkost 15 až 20%, a tuto vodu musíte zahřát na 100 oC a pak ještě odpařit za velkých tepelných ztrát a s tím se počítá a účinnost se stanoví za těchto podmínek. Takže pokud použiji dřevo s nižší vlhkostí, pak tuto energii ušetřím a pokud ji přičtu k té normované při vlhkosti 15-20%, tak se mohu dostat i přes 100%, a to se pak raději než účinnost nazývá normovaný stupeň využití paliva (jako u kondenzačních kotlů na plyn).
Pokud by se bývalo stanovilo, že normované podmínky jsou dřevo s vlhkostí 0%, tedy absolutně suché, tak by tento problém nastat nemohl, akorát by to bylo daleko od reality, protože takové dřevo v praxi neseženete, a i kdyby jste si ho v troubě vysušil, tak po vyndání okamžitě natáhne pár % vlhkosti - proto se to jako norma nepoužívá a proto já mohu dosahovat papírově stupeň využití paliva přes 100%.
Je ale zcela jedno, jak to nazveme a zda je to 95% nebo 105%, důležité je, že pokud si necháte schnout dřevo o rok déle, tak ušetříte, neboť ho spotřebujete méně, protože má vyšší výhřevnost.
Vážený pane Měchuro,
dost mě zaujaly Vaše články a četl jsem také některé příspěvky. V současné době se zamýšlím nad topením a ohřevem TUV v rodinném domě, který bych chtěl začít letos stavět. Chtěl bych použít kombinaci solárního ohřevu a teplovodní krbové vložky a jako doplněk elektřinu. Na rozdíl od některých lidí nemám obavy z topení dřevem, nejsem líný přikládat do krbu ani nemám fobii z prachu a popela. Jsem laik a je mi jasné, že vše je třeba pečlivě spočítat. Bylo by možné požádat Vás, samozřejmě za úplatu, o odborný návrh řešení podle stavebního projektu? Velice bych ocenil, kdybyste mi na sebe sdělil kontaktní telefon, abychom se mohli dohodnout. Děkuji Jakub Vozáb 603774473, vozab at niplpartners.cz
Dobrý den.
Pane Měchuro. Ve vašem zapojení jsou výměníky řazeny proti směru spalin ale každý z přídavných výměníků je protékán po směru spalin. Co vás k tomu vedlo? Děkuji. Aleš Nováček
AN Aleš Nováček @ales.novacekNejstudenější voda musí být až na konci spalinové cesty, abychom je co nejvíce ochladili, ale na druhé straně jde o trobkové výměníky, které pokud by byly proti sifonovému efektu, pak při malém výkonu čerpadla by mohla nastat situace, že nahoře bude někde v koutku bublat voda a studená to obteče jinou trubkou dolů a tomu jsem chtěl zabránit (nemám přesně jednu trubku, je to posvařované). Ale mohlo by to nastat i u jedné trubky pokud by byla dost velkého průměru.
Problém vidím v tom, že pokud spálím za rok např. 15 m3 dřeva, musím toto množství "protáhnout" obývacím pokojem a dělám vlastně z obýváku "kotelnu" se všemi důsledky (hlavně prašnost!)Optimální řeśení spočívá v instalaci malé krbové vložky (teplovzdušné)pro "náladové" posezení a instalaci kotle na dřevo.
Doporučuji osadit kotel tak, aby "běhal" samotížně. Jelikož se RD staví většinou bez podsklepení - "na desce", je nutno na uvedený způsob vytápění upravit již projekt.
MJ ing. Milan Jelínek @ing.milan.jelinekPane Jelínku, o tom, že mnou uváděný způsob vytápění opravdu funguje se přesvědčilo už dost lidí, kteří nás navštěvují a i pár čtenářů tohoto portálu, které jsem pozval. Navíc ten původní kotel na plyn vám můžu kdykoliv s velkou slevou prodat, abyste měl jistotu, že ho nechci namontovat zpátky :-)))
Množství paliva může být opravdu trochu problém, takže:
1)toto topení nedoporučuji do opravdu velkých domů (pokud to není penzion, kde recepční může plnit i funkci topiče)
2) dům musí být dobře izolován, tedy malé ztráty
3) musí mít velkou místnost, kde je krb umístěn
4) palivo musí být co nejvíce suché, pak se jeho objem zredukuje na polovinu
5)nejlepší jsou půlmetrová polena - nejméně práce s řezáním, přikládáním, skladováním.
Dřevo nepráší, zvláště když se přinášejí celá velká polena, ta nemají na sobě piliny třísky. Práší snad jen popel při vybírání. Z ohniště stačí pár lopatek do kbelíku, který tam dám (mám velké ohniště oproti těm náladovým), nebo mám i speciální nádobu na vysavač, takže i tato prašnost je minimální a plně srovnatelná s obvyklou prašností (zrovna teď se mi nevyplácí topit krbem, když mám ztráty 2 až 3 kW, takže topím elektřinou, a manželka konstatovala, že se prašnost nijak nesnížila). Popelník vybírám jednou za 5 až 10 topení, tedy max. 2x měsíčně, takže také žádný problém - chytnu ho za ucho a odnesu do popelnice, kde ho vysypu.
Za těchto podmínek se to už vůbec neliší od toho náladového, jak ho popisujete. Co je pro koho optimální si ale musí uživatel určit sám. Např. manipulace s cigaretou je pro kuřáky také mnohem jednodušší než s dýmkou, a přesto je spousta kuřáků dýmek.
Kotel vůbec nemusí běhat samotížně, od toho je tam čerpadlo, ale též doporučuji osadit kotel tak, aby byl alespoň spodní částí metr nad zemí. To ale kvůli tomu, když na konci natápění je horká voda v nádrži i dole, tak čerpadlo musí náhle vlastně pracovat do protitlaku sifonového efektu, takže tu horkou vodu z krbu přečerpává pomaleji, a přitom právě na konci topení jsou ty rozdíly teplot vody která jde do krbu a vychází z něj již malé a o to rychleji ta voda musí proudit.
Není však vůbec třeba kvůli tomu upravovat projekt, já jsem to vše také montoval do hotového přízemního domku do malé garáže a jak jsem si s tím poradil, any se mi tam i nadále vešlo velké auto, byste nejlépe viděl z fotek, kdyby je ovšem tzb-info chtělo otisknout. Takhle vám nezbývá nic jiného, než přepnout na www.biom na původní můj článek z dubna 2006, tam to uvidíte. Budete tam (za 7 měsíců!)již 13 000 návštěvník tohoto článku, o takové návštěvnosti článků si může tzb-info jenom nechat zdát....
Takže to asi taková hloupost nebude.....
A pro další dotazy budu (a nejen Vám) osobně k dispozici v pondělí na Infothermě v Ostravě. Tam se mě totiž nebojí.
Vážení přátelé,
Můj původní článek ze 16. května t.r. „Spalování biomasy v rodinných domcích s účinností 110 % - sen a nebo realita?“ vzbudil u vás obrovský zájem, jak dokládá to, že stal ihned nejčtenějším článkem s nejširší diskusí. Proto, abych nemusel odpovídat na obrovské množství Vašich otázek, tak jsem ihned připravil komplexnější materiál, kde naleznete na většinu svých otázek vyčerpávající odpovědi. Ten jsem již před prázdninami odevzdal redakci TZB-INFO k uveřejnění a bylo mě i Vám redakcí písemně slíbeno, že tento materiál bude otištěn na pokračování jako redakční článek nejpozději začátkem prosince. Bohužel se tak nestalo a asi už nestane. Ptáte se proč? Protože máme totiž opět cenzuru!
Redakce totiž patrně na zásah některých výrobců kotlů nejprve dala můj článek k posouzení Technické univerzitě v Ostravě v bláhovém domnění, že tamní odborníci jim vyjdou vstříc a označí můj článek přinejmenším za fantasmagorie. Když se toho však ani po půl roce nedočkali a blížil se termín slíbeného otištění, zasáhli ještě tvrději a donutili redakci TZB-INFO, aby od publikování mých článků zcela bezdůvodně nadobro upustila. A redakce, při vědomí toho, že část jejích příjmů tvoří právě platby za reklamu a sponzoring od výrobců kotlů, raději je poslechla a počátkem prosince mi sdělila, že mé články neotiskne.
Došlo tím ke skandální situaci, kdy hlavní topenářský server (alespoň se za něj TZB-INFO vydává – viz článek týdne šéfa serveru ing. M. Hořejšího: Při srovnání začátků před pěti lety a současné podoby portálu si dovolím tvrdit, že se nám podařilo se velmi přiblížit původnímu cíli - stát se nejnavštěvovanějším portálem, který bude přinášet opravdové novinky z vybraných stavebních oborů souvisejících s TZB a úsporami energií.) odmítl bezdůvodně otisknout mé zásadní původní články převratného významu k vytápění, které v jeho dosavadní historii, podle mého mínění, nemají obdoby. A jestli si někdo myslí něco jiného, tak ať takový článek obdobného významu uvede! Redakce TZB-INFO má sice na tento postup samozřejmě plné právo, akorát pak už nemá právo se vydávat za nezávislý topenářský server a měla by jasně deklarovat, že pod hlavičkou TZB-INFO se skrývá vlastně server některých výrobců kotlů (a měla by je jmenovat, aby nedocházelo k pošpinění jména těch solidních), takže vše, co jde proti nim, se tam samozřejmě neobjeví. A to i na úkor navštěvovanosti a citovanosti tohoto serveru. Takže pokud někdo hledá opravdu nezávislé, objektivní informace o vytápění, tak je musí bohužel hledat jinde.
Naštěstí takové nezávislé servery ještě existují, takže jsem rád, že Vám mohu sdělit, že pokud si chcete avizované a neotištěné články přečíst, tak stačí vyťukat www.biom.cz a pod názvem „Topenářský axiom konečně prolomen!“ si je můžete v klidu přečíst včetně tolik požadovaných schémat zapojení. A za pár dní tento článek tam doplní i stať „Voda jako palivo“ – a jestliže ani tato část nemohla být publikována na serveru TZB-INFO, tak to už hovoří za vše! Proto jako bonus jsem pro tyto výrobce kotlů ještě připravil porovnání tabulkových a reálných účinností krbů a kotlů na pevná i plynná paliva k vytápění rodinných domků, která tam opublikuji na přelomu roku, aby bylo každému hned jasné, čím v novém roce topit. Některým výrobcům kotlů z TZB-INFO to totiž již jasné je, a právě proto to nesmím na TZB-INFO publikovat, asi aby nepřišli o zakázky na své kotle…
Jinak pro ty, kteří server www.biom.cz dosud neznají, tak ten se z poloviny zabývá právě energetickým využíváním biomasy (tedy spalováním dřeva, obilí, slámy apod.) a publikují zde především odborníci z výzkumných ústavů i z praxe. Proto Vás mohu ujistit, že všechny otištěné články (tedy i ty moje) tam sice též procházejí redakční radou, složenou z odborníků na spalování biomasy (a též z některých rozumných výrobců kotlů, kteří pochopili, že pokrok zastavit nelze, ale naopak lze ho využít i pro kotle), nikoliv však za účelem odborné cenzury vydavatele, resp. sponzorů, jako na TZB-INFO, takže se tam můžete dozvědět i spoustu dalších odborných informací, které přispívají ke kultivaci zvědavých čtenářů v oblasti vytápění, a za to patří tomuto severu (jistě nejen můj) dík.
Příjemné čtení a pohodový zbytek roku 2006 a především lepší rok 2007 přeje
Petr Měchura.
PM Petr Měchura @petr.mechuraZato výrobci AKU nádrží Vás budou milovat :-))
https://www.tzb-info.cz/3784-solarni-sys…
Závěr semináře pak přinesl asi nejožehavější téma - otázku skutečné energetické účinnosti velké části současného kotelního fondu na tuhá paliva využívaného dnes v lokálních systémech vytápění v sektoru domácností.
Stále se snižující energetická náročnost stávajících i nových staveb zvýrazňuje výkonovou disproporci mezi zdroji tepla na tuhá paliva a reálnými potřebami. Minimální hranice výkonového rozsahu kotlů na tuhá paliva - a to i na pelety - dnes začíná na úrovni 10-12 kW, tedy obvyklé tepelné ztráty současných novostaveb běžné velikosti (100-150 m2).
Jelikož je však skutečná tepelná ztráta objektu po většinu topné sezóny jen cca poloviční, zdroj velkou část sezóny pak pracuje významně mimo své výkonové optimum - se všemi negativními dopady na účinnost a emise.
Tento problém před nedávnem otevřel svým článkem Judr. Ing. Měchura, který přišel s vlastním řešením - svůj vylepšený krb osazený teplovodní vložkou a spalinovými výměníky zapojil do systému ÚT, jehož srdcem je akumulační nádoba.
A právě v (masovém) rozšíření akumulačních nádob lze do budoucna spatřovat klíč k významnému zlepšení situace u decentralizovaných způsobů vytápění obytné zástavby využívajících dnes výkonově předimenzovaná topidla. Nejen, že by zásadně snížilo (s)potřebu paliv a množství produkovaných emisí škodlivin, ale pokud by byla akumulační nádoba koncipována jako multivalentní, bylo by pak možné v budoucnu lehce do systému připojit další zdroje tepla, a to včetně solárního systému, u nějž by pak výše investice byla významně nižší (díky možnosti využít již existujícího akumulátoru tepla).
Takovéto řešení je proto potřeba nejen důsledně propagovat a v praxi uplatňovat, ale i k němu podpůrnými mechanismy do budoucna motivovat - např. aby žadatel o dotaci odborným posudkem prokázal, že zdroj bude při svém provozu dosahovat průměrnou roční účinnost minimálně 80 %.
Seminář byl organizován společností SEVEn, o.p.s., jako hlavní informačně-vzdělávací aktivita evropského projektu ACCESS, jehož se SEVEn za ČR účastní. Uspořádání semináře finančně podpořila Česká energetická agentura a Evropská komise prostřednictvím programu DG TREN "Intelligent Energy Europe".
Je to jen otázka času.
Komu na Technické univerzitě v Ostravě to mělo jít na posouzení?
Třeba výsledky dodali, kdoví.....
Znám tam pár lidí.
Protože se mi nedaří sehnat nádrž z nerezu za rozumnou cenu (nabídka za nerez 2mm, 2,5 m³ včetně výměníků, nátrubků,atd - 90 000 bez dph),
žádám o komentář jiné varianty.
Odpověď firmy, která svařuje nádrže:
Dobrý den.
-S teplotou by to mělo být do 100°C bez problémů
-Životnost by měla být ohrožována pouze UV zářením, které tady předpokládám
působit nebude a chemikálie také asi ne. Takže by se dala předpokládat
standardní životnost 25 let.
-Tlak v nádrži snižuje životnost, takže je lepší se mu vyhnout.
Při průměru 1300 a hlobce 2000 by byl objem až nahoru 2,65 m3.
Cena nádrže
vč. víka kolem 11.000,- bez DPH z tloušťky 8 mm. já bych se ale přiklonil
k Vašemu návrhu dvojité stěny. Jen bych místo betonu použil 2cm tvrzený
polystyren. Ten přenese tlak vnitřní stěny na vnější studenou a zároveň bude
izolovat. Cena této varianty vč. PS by byla okolo 20.000,- bez DPH.
Co si o tom myslíte?
Neptal jsem se na nátrubky pro potrubí.
DS David Schumnik @david.schumnik183Předpokládám že jde jako u mne o beztlakou nádrž (do 0,5 barr). Velikost pokud se plně využijí dodávané rozměry plechů 2x1 m je výška 2m průměr tuším 1,27, objem 2530 litrů. Já mám tloušťku 1,25 mm, víka 1,5 mm, ta jsou ale vyztužená vnějšími profily z jäcklů, uprostřed nádrže je ještě propojení trubkou a stejně se to trochu boulí. Nevadí tak tlak, jako změny tlaků - to by těm svárům nedělalo dobře - ale já ho mám konstantní díky přetlakovému ventilu.
Včetně nátrubků mne ta nádrž vyšla o něco dráž než je vámi uváděných 11 000 Kč+DPH, a to bylo vloni, kdy ty plechy byly ještě levnější, a bylo to od souseda ze známosti - takže ta vaše cena je skoro podezřelá, zvláště pokud by to mělo mít opravdu tloušťku 8 mm - to pak už je nemyslitelné. Pokud by to ale bylo 0,8 mm, tak asi ta cena je v pořádku, ten malý tlak to vydrží, problém je jen se svařováním takto tenkých plechů - proto to mám silnější. Jinak i nerez rezne, takže je lepší mít nějaký přídavek na korozi, jak je obvyklé o železných nádrží. Přesto tam nyní dávám elektronickou ochranu proti korozi´, neboť mi za rok totálně prorezly pochromované mosazné jímky na teploměry - to jen k těm výměníkům - může nastat problém nikoliv s nádrží, ale s korozí výměníků - chtělo by to vše mít z nerezu (topné tyče i výměníky).
Ta dvojitá stěna je sice zajímavé řešení, ale zcela zbytečné - stěny válcové nádrže z nerezu byť i jen 0,8 mm tloušťky se rozhodně neroztrhnou ani při někaloikanásobném tlaku, než který uvažujete, utrhne se totiž vždy víko, respektive to nevydrží sváry po deformaci víka (proto se dělá bombírované, tedy vypouklé, ale to by byla úplně jiná kapitola, především finanční). A zaizolovat to budete muset tak jako tak a pořádně, nejlépe dvojnásobkem vámi uváděné tloušťky. Navíc by byl problém ošetřit tepelné mosty, kterých tam bude dost, a ta ocel vede teplo sakra dobře!
Jinak já dříve, než se ptám firmy která svařuje levně nerez, tak se ptám firmy, která již léta vyrábí nerezové nádrže, na jejich zkušenosti.
Protože byl program semináře na výstavě Aquatherm ještě mírně upraven (a na tzb-info visí starý program), posílám jeho definitivní verzi:
Solární systémy a zdroje na biomasu
- možnosti integrace a optimalizace
21. listopadu, 15.-18. hod, Výstaviště Praha – Holešovice, hala D
(doprovodná akce veletrhu AQUATHERM)
V rámci doprovodného programu letošního ročníku mezinárodního veletrhu
AQUATHERM (21.11.-25. 11.2006) proběhne první den veletrhu v hale D od 15. do
18. hodin specializovaný seminář věnovaný problematice (kombinovaného) využití
biomasy a solární energie s důrazem na možnosti optimalizace.
Tématické zaměření semináře je orientováno především na odborníky zodpovědné
za návrh a posuzování technické a ekonomické efektivnosti těchto systémů
(energetičtí auditoři, poradci EKIS, projektanti) a na druhé straně na zástupce
orgánů státní správy a samosprávy, kteří mají na starosti programy podporující
využívání obnovitelných zdrojů.
Vedle předních projektantů-specialistů, věnujících se teoretickému a praktickému
návrhu těchto systémů, dále na semináři vystoupí i zástupci hlavních tuzemských
výrobců a dodavatelů těchto systémů a jejich hlavních komponent.
Cílem je představit zásady “dobré praxe”, jež by pak bylo vhodné a žádoucí
aplikovat u dalších instalací v budoucnu, a nastínit, jak v rámci stávajících i
možných podpůrných instrumentů k nim do budoucna i motivovat.
V rámci semináře bude představen dlouho očekávaný český překlad knihy "Große
Solaranlagen" od německého autora K.-H. Remmerse, jež se možnostmi
optimalizace solárních soustav detailně věnuje.
Prezentované příspěvky budou součástí sborníku, který bude k semináři připraven.
Vstup na seminář je volný.
Seminář je organizován společností SEVEn, o.p.s., a bude patřit k hlavním informačně-vzdělávacím
aktivitám evropského projektu ACCESS, jehož se společnost SEVEn za ČR účastní. Uspořádání
semináře finančně podpořila Česká energetická agentura a Evropská komise prostřednictvím
programu ALTENER - Intelligent Energy Europe.
Program semináře:
Zahájení (15,00-15,05)
Tomáš Voříšek, SEVEn
Dosažitelnost lokální energetické soběstačnosti (15,05-15,20)
Miroslav Šafařík, CZ Biom
Optimalizace návrhu solárních systémů (15,20-15,40)
Petr Kramoliš, specialista - projekce OZE
Maximalizace solárních zisků řádným provozem solárních soustav
(15,40-16,00)
Jaroslav Peterka, SOLAR DYNAMICS Liberec
Integrace obnovitelných zdrojů do systémů vytápění budov (16,00-16,20)
Tomáš Matuška, ČVUT
Příklad systémového řešení integrace solárního systému do systému ÚT
a spolupráce s doplňkovým/hlavním zdrojem tepla
(16,20-16,35)
Luboš Brunner, BUDERUS
Vývojové trendy v technologii (nejen) lokálních zdrojů na biomasu
(16,35-16,50)
Jiří Hlávka, VERNER
Zrcadlení nových trendů na trhu s biomasou v produkci fy PONAST
(16,50-17,05)
Jan Pešat, PONAST
Řešení palivového hospodářství malých zdrojů využívajících biopaliva
(17,05-17,15)
Zdeněk Lyčka, LING
Teplovodní krb jako nejúčinnější zdroj tepla pro vytápění rodinných
domků (17,15-17,30)
Petr Měchura, AVE Bohemia
Diskuze (17,30-18,00)
PM Petr Měchura @petr.mechuraRozhodně je to zajímavé řešení, které si zaslouží nějaké to ocenění. Ale. Když budu mluvit za sebe tak si nejsem jistý zda bych chtěl každý den topit v krbu každý den a sledovat kdy mám přiložit. Nehledě na to ,že pokud budu chtít kvalitní krb tak jsem někde mezi 40-50 tis. Kč + nádrž. V článku opovrhujete regulaci ale pokud chci šetřit tak ta regulace ne nezbytná - právě ta ekvitermní. Jako většina jsem zaměstnaný člověk a nedokážu si představit lítat doma ještě kolem krbu abych měl natopený nádrže co kdyby mrzlo. Dále dřevo není také zadarmo a nebo vlastní příprava dřeva je těžká práce a časově taky náročná. Krb nezavrhuji a chci ho , ale jen jako doklněk a relax. V každém případě jste mě navedl na myělenku ,že ho zapojím do vodního otopného systému. Já osobně topím v automatickém kotli zatím uhlí, který je řízen ekvitermou. Roční topení(těch 250 dnů) s TUV mě vyšla na 10,5 tis. Kč samostatný barák s cca. 200 m2. S peletkama se vejdu do 20 tis.Kč
Vážený pane Měchuro,
váš článek mne nadchl a pevně mu věřím. Před třemi měsíci jsem se rozhodl k realizaci. Nyní dokončuji akumulační nádrž, krb (Aquatondo 29). Byl bych vám velmi zavázán, jestli by byla s vámi možná dohoda na prohlídce vašeho zařízení.
S pozdravem a předem děkuji
Karel Fíla, Velké Popovice
Jeden z mala vyrobcu, ktery uvadi vyhody akumulace.
Umi take vyrobit 2.5 m³ nadrz.
ale ta cena.....
Pro ty, co nemaji moznost si nechat nadrz vyrobit.
Podrobny popis na jejich strankach:
http://www.duklacz.cz/produkty/systemeco…
Nejsem jejich dealer.
Vyrovnávací a nabíjecí systém přináší výrazné zlepšení funkcí všech tradičních kotlů a krbových vložek na pevná paliva (uhlí, dřevo, koks, brikety a sláma), zejména pak zplyňovacích kotlů na dřevo a uhlí, efektivní využití vyrobené tepelné energie.
Systém lze využít pro elektrický topný systém s přímotopným kotlem a tak přejít na výhodnější odběr elektrického proudu v nočních hodinách. Některé komponenty systému (izolované akumulační nádrže vč. ohřevu TUV) je možné použít jako příslušenství pro provoz tepelných čerpadel a solární techniky.
Přínos systému :
Přínosem systému je zejména ekonomická a energetická úspora. Kotle, provozované se systémem jsou z důvodu optimálního spalování a nízké exhalace šetrné k životnímu prostředí. Ve spojení s některými typy kotlů lze dosáhnout nižších emisních hodnot, než které jsou stanoveny ve směrnici č.13/95 MŽP ČR pro Ekologicky šetrný výrobek.
Hlavním přínosem je :
-využití tepelné energie až o 40 %
-Využívání tradičních tuhých paliv a jejich úspora o 35 %
-Silné omezení tvorby dehtu – trvale vysoká účinnost kotle, snížené riziko požáru v komíně
-Delší životnost kotle (až trojnásobně), komína a dalších dílů v systému vytápění
-Zjednodušení obsluhy kotle, protože kotel je provozován v optimálním výkonu
-Menší riziko varu v kotli
-Méně časté čistění kotle a menší tvorba popele.
-Variabilita při dimenzování resp. projektování
-Snadné napojení systému ke stávajícímu zařízení pro spalování tuhých paliv
-Jednoduchá kombinace různých zdrojů energie (tuhá paliva, solární energie, elektrická energie, tepelné čerpadlo), což znamená menší závislost na jednotlivých druzích zdrojů tepla
-Integrovaná a levná příprava TUV (teplé užitkové vody)
-Stabilní teplota v obytné části
-Snadná regulace denního režimu teploty v obytné části (15 až 20% úspor energie)
-Velmi dobrá funkce v přechodném období (zpravidla podzim jaro, kdy se venkovní teploty pohybují od 5 do 18ºC).
-Překlenutí doby, kdy se nedodává elektrická energie s nízkým tarifem
-Při výpadku elektrického proudu pro oběhová čerpadla v otopném systému slouží k odběru přebytečné energie výkonového zdroje
Funkce systému
Systém pracuje ve třech okruzích :
1. okruh – zajišťuje v kotli optimální pracovní teplotu (80 - 90ºC) v průběhu jeho provozu, při zatápění zajišťuje okamžitý náběh kotle na optimální pracovní teplotu
2. okruh – nabíjecí okruh, v němž se nádrže nabijí nevyužitou vyrobenou tepelnou energií + ohřev TUV
3. okruh – vlastní topný rozvod s radiátory, pro vytápění obytné plochy vyrobenou nebo akumulovanou tepelnou energií.
Termoregulační prvek zajišťuje potřebné a plynulé prolínání funkcí jednotlivých okruhů během provozu kotle.
Gratujuji p. Měchurovi k výbornému nápadu. Škoda, že za peníze blízké 600 000 Kč/ měsíc nesedí za nás v Bruselu. 2,5 m3 vody zásobníku při 100 stupňů Celsia představuje asi 1 000 000 kJ, což rozloženo do jednoho dne s 86 400 s dá výkon 12 kW. Rozložíme-li vychládání do 3 dnů, pak asi 4 kW po dobu každého dne by měly stačit na ošetření rekreační chalupy proti zamrznutí. Pokud není těch projektovaných mínus 12 stupnů průměrně celý den.
SF Stanislav Florian @stanislav.florianZa ty peníze v Bruselu sedí samozřejmě jiní. Já místo sedění v Bruselu chystám velký článek na tento portál.
Jinak s výkonem 4 kW tu chalupu můžete skoro vytápět, proti zámrzu by mělo stačit podstatně méně, zvláště pokud není na horách (např. výpočtová teplota - 18 oC) a zcela bez izolací. Než tam cpát po celý den 4kW bych raději doporučil nějakou regulaci, která by se zapnula až když teplota půjde k 2 oC.
Pane Měchuro hezký večer.
Nechtěl bych ás otravovat,ale ptám se,zda-li již byly uveřejněny Vaše nákresy s návody na vytápění krbem? Hlavně co je to za krb,tedy název či popř. výrobce.Měl jsem tu též neodborný příspěvek,spíše mě zajímalo ušetření financí za topení a elektřinu.
Moc se omlouvám,jesli již vše bylo zveřejněno,ale nenašel jsem nic na toto téma.
Děkuji a mějte se hezky.
S pozdravem Smetana Radek
RS Radek Smetana @radek.smetana4.10. jsem napsal vyrobce a typ, muzete si vybrat dle vykonu.
Ruzne zakladni schemata ma vyrobce na svych strankach, pro AKU nadrz je schema "all system".
Dobrý večer všem.
Pevně doufám a věřím,že už p. Měchura má vyřízené záležitosti ohledmě autorských či jiných práv a bude nám všem co chceme ekologicky,ale hlavně levněji topit nápomocen co nejdříve.
Chtěl bych touto cestou p.Měchurovy pogratulovat,že vymylel perfektní věc,ktará rozhodně stojí za výsledek v každém rodinném domě,zvláště u mě jelikož vytápím dvougenerační dům a náklady
se vyšplhaly přes 40.000kč za sezonu.Tedy za plyn a to nepočítám elektřinu.Ještě jednou velké díky p.Měchurovy,s tím,že budu lépe usínat,když ušetřím finanční prostředky za topení.
Vše přeji dobrý večer,či ráno hezký den.
S pozdravem Smetana Radek
Zdravím pane Měchura,rád bych se zeptal na schéma zapojení.
Koupili jsme pozemek, teď probíhá "radostné" rozhodování "co,kde,a proč..." ohledně projektu. Na pozemku je však pouze jako zdroj topení elektřina a 200 m blízký les. Ideální kombinace pro Váš systém.
Pokud by jste mohl zaslat foto v plné velikosti, jak jste již někomu zasílal,schéma zapojení a prvky regulace. Nechci moc, že??
Pokud by byla možnost vše vidět v praxi, bylo by fajn.
Na ceně se určitě domluvíme.
Nejsem topenář a na tzb jsem zavítal poměrně nedávno.
Vytiskl jsem Váš článek a ukázal několika lidem z oboru:reakce od "...to je blbost..." až po "...pokud by to fungovalo, bylo by to supr..."
Všichni mají doma plyn.....
Příjemný den
David S.
schumnik zav centrum cz
DS David Schumnik @david.schumnikTaké zdravím, pane Schumnik,
ale chcete opravdu moc. Přiznám se, že aktuální schéma jsem si zatím ani nenakreslil a tu mírně upravenou regulaci jsem minulou zimu zkoušel pomocí ručních zásahů ve všech možných a nemožných stavech, abych mohl pro letošní zimu ji mírně předělat a optimalizovat. Takže jestli nebudete stavět moc rychle a budete mít obdobné výškové poměry jako já (pak s hydraulickým zapojením není problém, to je již odzkoušené), tak za rok i ta automatika snad už bude plně vyzkoušená abych za to mohl ručit a doporučit Vám ji.
P.S.: Já jsem měl taky plyn, ale už jsem ho definitivně odpojil, a kotel dal do bazaru, zájem o něj však není, takže pokud byste ho chtěl, na ceně se určitě domluvíme :-)
Dobry den, obracim se na Vas s zadosti o radu rpi reseni zminovaneho problemu a to je regulace nabijeni zasobniku provozovaneho u kotle ATMOS C20. Schema se sestava z kotle, Ladomatu se spinanim cerpadla priloznym termostatem na vratce, regulatoru vybijeni KTR ADEX Comfort 03K a pokojoveho termostatu, akumulacni nadrze 1500 l, trojcestneho ventilu ESSBE se servem a cerpadla, ktere je umisteno na topnem okruhu. System se chova tak, ze kotel s malym okruhem s Ladomatem nabehne na 70 C bez problemu, Ladomat otevre, ale odber prebytecneho tepla do zasobniku (ve chili kdy pokojovy termostat je rozpojeny, neni pozadavek na vytapeni mistosti)je tak pomaly, ze se zacne kotel prehrivat. Mohl by prosim nekdo poradit jake podminky jsou nutne pro bezproblemovy provoz v pripade, ze odber tepla do zasobniku je pouze nucenou cirkulaci? Lze resit toto jeste jednim cerpadlem, ktere bude spinano ve chvili kdy je zavreny trojcestny ventil a tudiz veskere teplo by melo byt akumulovano? Podotykam, ze prumer vystupniho rozvodu je v medi a je dle vyrobce. Predem diky Michal Marek
Náhodou jsem našel tyto stránky. Problematika vytápění,solárních systémů, nízkoenergetických a pasivních domů mne velmi zajímá. Velmi si cením Vaší diskuze, která je na velmi vysoké odborné úrovni a proto Vám chci vyjádři mé poděkování.
LD Ladislav Debef @ladislav.debefVaše poděkování nás všechny jistě velmi hřeje, ostatně kvůli tomu ztrácím čas odpovědmi na tu spoustu otázek :-))
P.S.- Sledujte nás bedlivě dále, bude ještě hůř, chystám ještě podrobnější článek.
Vážení, vzhledem k tomu, že v diskuzi padlo i mé jméno v souvislosti se systémem SIVART, rád bych se také připojil „trochou do mlýna“. Nebudu komentovat původní článek ani reakce čtenářů a odpovědí autora, myslím, že toho bylo napsáno dost. Moc a moc bych se však přimlouval za to, aby pan Měchura zveřejnil schema celého systému tak, jak je ve skutečnosti zrealizován a pokud možno se všemi daty. Předpokládám, že by to neměl být problém, neboť montážní firma musela celé dílo podle nějakých podkladů sestavovat.
Ze zvědavosti jsem si pořídil kompletní manuál ke krbu ACQUATONDO 29 a myslím, že stojí za to, uvést několik údajů z technických chrakteristik tak, jak je uvádí výrobce krbů:
- jmenovitý tepelný výkon (na základě hodinové spotřeby dřeva) = 34 kW
- celková účinnost = 80%
- přímá účinnost pro vodu = 60%
- optimální spotřeba dřeva = 8 kg/h
- objem vody = 80 litrů
- tepelný tok do prostoru = 13,5 kW
- průměrná teplota spalin za kouřovým hrdlem = 265°C
Nemýlím-li se, pak je jmenovitý výkon, předávaný přímo z krbu do vodního otopného systému, max. 20,5 kW.
Je-li udávaný tepelný tok do prostoru (13,5 kW) správný, potom by muselo být v celém domě s tepelnou ztrátou pouhých 8 kW nesnesitelné vedro i při nejnižších venkovních teplotách a otopný systém by mohl být zcela mimo provoz. Jak to tedy je?
Z technických chrakteristik jsem bohužel nevyčetl obsah plnicího (spalovacího) prostoru a tak mi není jasné, kolik tepla je krb schopen vyprodukovat při plném naložení a plném výkonu. To by bylo pro mne vodítko pro určení minimální velikosti energetického zásobníku.
Osobně jsem toho názoru, že krb, jako jediný zdroj tepla, není vhodným řešením.
VR Vladimir RIHA @vladimir.rihaO rozdílech mezi Vaším SIVART a mým řešením jsem již v diskusi psal tuším před měsícem - jde o dost odlišné záležitosti, které spojuje vlastně pouze teplovodní krb.
Chválím Vaší zvědavost, vypsal jste to přesně, jen jste nepřesně pochopil onen "tepelný tok do prostoru" - není to nic jiného, než to teplo, které není předáno vodě (40% z celkového výkonu), z čehož podle výrobce 20% lze využít na topení konvexí do místnosti a zbývajících 20% mizí bez užitku komínem (proto ta 80% účinnost).
První zimu jsem to tak provozoval a opravdu těch 20% konvexí (7,7 kW) mi hravě přetápělo obývák s kuchyní (50 m2) + zimní zahradu (15 m2) a pouštěl jsem ho ještě k bazénu. Proto jsem pojal pro další zimu tu myšlenku, zaizolovat krb a převést co nejvíce tepla do vody. Jak jsem myslel, tak jsem i udělal a přidal 2 výměníky nad krb, takže do vody mi teď jde odhadem 90% výkonu, konvexí něco přes 5% (pořes sklo do obýváku a zadem do zimní zahrady)a až ten malý zbytek do komína. Takže spaliny už nemají oněch uváděných 265 oC, ale kolem 100 oC.
Proto se mi letošní zimu vůbec nestalo, že bych obývák přetopil jen krbem, vždy musely ještě běžet radiátory.
Jinak se snažím dodržovat optimální spotřebu dřeva, tedy provozuji krb v optimálním (= jmenovitém) režimu 34 kW. Pokud bych ho přetápěl, zvětšil bych sice jeho výkon, ale jen za cenu nárůstu komínových ztrát, tedy snížení účinnosti a větší měrné spotřebě dřeva - a k tomu nemám žádný důvod. Proto je krb dostatečně předimenzovaný, aby se nemusel přetápět.
Váš názor, že krb jako jediný zdroj tepla není vhodný řešením, Vám neberu, i když jste při tom přehlédl, že tam mám ještě další dva zdroje tepla, a to sice 9 + 6 + 3 = 18 kW tepla z akumulační elektřiny a k tomu ještě 10 m2 solárních kolektorů. Tu elektřinu jsem letos přes tuhou zimu prakticky vůbec nepoužil (takže mi přišel obrovský přeplatek za elektřinu oproti minulé zimě) a to sluníčko topí tak dobře, že nyní mám nahřátý nejen 400 l zásobník TUV, ale samotíží se mi nahřála už i 2500 l akunádrž na 70 oC (takže to čerpadlo, které se o to mělo starat asi vymontuji), takže jsem zcela bez obav o TUV i kdyby bylo teď 14 dní pod mrakem. Navíc ta akunádrž funguje jako pufer a nepřehřívá se mi zásobník TUV na 95 oC jako vloni.
A teď už jsem jen zvědavý, jak veliký energetický zásobník bych měl dle vašeho názoru mít?
V přechodném období vytápím 2 obytné místnosti 90 a 45 m3 krbovou vložkou s max. výkonem 11kW. Při větší zimě používáme pro celý dům ustřední vytápění (12 radiátorů) s dřevozplyňujícím kotlem Atmos o výkonu max. 22 kW. Topný systém má automatickou regulaci teploty vratné vody do kotle (Ladomat udržuje teplotu vody v kotli na 78 stupňích, vratná voda z radiátorů se pohybuje kolem 40-60 stupňů) a jeden 3cestný ventil. Výstup z kotle je na 80-95 stupňích. Spotřeba paliva (měkké i tvrdé dřevo) v kg/hodinu je přibližně stejná - z čehož mi vychází mnohem lepší účinnost pro zplyňovací kotle než pro teplovzdušnou krbovou vložku.
Dřevo není problém vysušit za cca 4-5 měsíců. CO se týče krbové vložky - rozhodně doporučuji a neměla by chybět vedle libovolného systému vytápění.
S přebytkem výkonu kotle nemáme problém, výkon odpovídá tepelným ztrátám nezatepleného objektu (60-50 cihlokamenné zdivo). Po zateplení objektu (10cm polystyren) se přebytek výkonu využije pro ohřev teplé vody (nyní ohříváná klasickými el. bojlery) - instalovali jsme extra rozvod teplé vody který bude do bojlerů přivádět již předehřátou vodu z výměníku a ve bojlerech se bude jen dohřívat pokud to vůbec bude potřeba.
RN Radek Novák @radek.novak541Zcela souhlasím, že dřevozplyňující kotel má (obecně) větší účinnost než teplovzdušná krbová vložka - ale právě proto o těch můj článek vůbec není.
Na druhé straně nemohu souhlasit s vašim tvrzením, že má o 50% větší účinnost. Stejná hodinová spotřeba paliva, ze které vycházíte, totiž nic nevypovídá o účinnosti zařízení - můžete topit s 11 kW buď krbem na plný výkon nebo na poloviční výkon vaším kotlem, spotřeba paliva bude skoro stejná, protože rozdíl v účinnosti nebude zas tak veliký - rozhodně ne 50% jak si myslíte. Kotel na 50% výkonu bude mít tak účinnost kolem 75-80%, teplovzdušný krb na jmenovitý výkon bude mít účinnost 70-75% - to je můj odhad, přesnější čísla najdete pro svá zařízení v prospektech výrobců těchto zařízení.
Budu ale rád, když se s námi podělíte o to, jak se vám daří během 4 - 5 měsíců vysušit dobře dřevo? Bylo by to super.
Pokud by ten dřevozpyňující kotel měl jmenovitý výkon cca 10 kW a po těch několik dní v roce, kdy je opravdu hodně velký mráz, byste dotápěl krbovou vložkou, bylo by to dokonalé (účinnost kotle by se tak ještě trochu o 5 až 10 % zvýšila).
Pane Měchuro, nebudu s Vámi polemizovat, neboť jste velmi vytrvalý, ale při čtení Vašeho článku i odpovědí v diskusi se celkem bavím. Napíši Vám svůj názor. Pokud budete reagovat, prosim, omlouvám se dopředu, odpovídat nebudu. V titulku Vašeho článku je spojení "s účinností přes 110%". Následujíci text nebude pro Vás nic nového. Je určen těm, kteří jsou odborníky v jiných oblastech a s tepelnou technikou přicházejí do styku pouze v topné sezoně.
Výhřevnost je teplo uvolněné dokonalým spálením vzorku paliva a zchlazením vzniklých spalin na původní teplotu, přičemž se předpokládá, že voda z paliva i spáleného vodíku zůstane v plynné fázi.
Spalné teplo je teplo uvolněné dokonalým spálením vzorku paliva a zchlazením vzniklých spalin na původní teplotu. Veškerá voda obsažená v analytickém vzorku zůstane v kapalné fázi a zároveň zkondenzuje vodní pára vzniklá spálením vodíku obsaženého v hořlavině.
Účinnost spalovacího zařízení je poměr mezi získaným teplem a výhřevností garančního paliva.
Pokud nejsou dodrženy tyto podmínky, nelze hovořit o stanovení účinnosti. Výrobci kondenzačních kotlů ochlazují vodní páru ve spalinách. V tomto okamžiku již nedodržují definici výhřevnosti. Potom se nejedná o účinnost ale třeba o stupeň využití tepelného obsahu paliva a do výpočtu je nutno dosadit spalné teplo. Výsledek pak nemůže být větší než 1. Totéž se týká i Vaši otopné soustavy. Vy jste zaměnil účinnost spalovacího zařízení s využitím získaného tepla. Ve svém článku předpokládáte, že ostatní využívají teplo v palivu nehospodárně, zatím co Vy jste objevil něco naprosto nového. Možná by bylo vhodnější titulek článku formulovat jako možnosti účelného využití tepla a účinnost nechat na pokoji. Je to zavádějící a vůbec ne technické. Přiznám se, že mi taky nebylo dost dlouho jasné, jak lze vodou vycházející z krbu o teplotě 70 C docílit teploty až 105 C v akumulační nádrži. O topném tělese jste se v původním článku nezmínil. Přeji diskutujícím hodně trpělivosti. Možná se v některé další Vaši odpovědi dovědí, že máte v systému ještě v zásobě plynový kotel. Poslední poznámka. Při tvrzeni, že nádrž, ve které je voda o teplotě až 110 C, nemusí být tlakovou nádobou, se pohybujete na dost tenkém ledě. Netvrdím, že to není teoreticky možné, ale chybí tzv. "vata". Asi velice málo techniků z této branže by bylo ochotno se pod to podepsat.
Přeji Vám hodně sil do další diskuse a těším se na další úsměvné závěry.
Pavel Belza
PB Pavel Belza @pavel.belzaPane Belzo,
Velice si vážím vašeho věcného příspěvku. Škoda jen, že jste si nepřečetl všechny mé odpovědi v diskusi (chápu, že to může být unavující) - a pro mne je už opravdu unavující znova a znova vysvětlovat proč jsem právě v nadpisu (a jen právě tam a nikde jinde) použil slovo účinnost a jinde již nikdy ne. Když si ty mé odpovědi přečtete, zjistíte, že na to mám přesně stejný názor jako Vy a plně za něj bojuji - viz např. mé odpovědi z minulého týdne. A jen pro přesnost, výsledek dokonce nemůže být ani rovný 1, beze ztrát to v přírodě zkrátka zatím nejde a nejde.
Jenomže u krbu je to ještě složitější - definice výhřevnosti je sice pro odborníky jasná, ale pro lidi, kteří topí dřevem naprosto nesrozumitelná. Výrobci kotlů je krmí tím, že jejich kotle mají 85% účinnost, ale v prospektech už neuvádějí, že je toho dosahováno pouze u tzv. garančního paliva, které se od toho, kterým v praxi topíme, diametrálně liší. A tím se nejen liší v praxi dosahovaná účinnost těchto zařízení, ale především ti lidé dokonce vůbec ani nevědí, jakou výhřevnost má palivo, se kterým topí, neboť ta závisí samozřejmě sice na jeho hmotnosti, ale oni ho kupují většinou na prostorové jednotky, dále na druhu dřeva a aby toho nebylo málo, tak ještě velmi podstatně na jeho vlhkosti, a o tom už nevědí zpravidla skoro nic. Takže uváděná účinnost kotlů na dřevo je pro praxi zcela zkreslující a skoro nic neříkající údaj. A právě na to jsem chtěl tyto neodborníky (a právě pro ně byl tento můj článek původně psán, jak jsem již několikrát vysvětloval) mimo jiné svým článkem upozornit. A jak jinak než přes "účinnost", které každý laik jaksi automaticky rozumí, byť odborně to bylo samozřejmě chybně.
Definici spalného tepla u dřeva nejde oproti plynovým kotlům využít, neboť u dřeva nedochází cíleně (a ani necíleně, dokonce spíše naopak) ke kondenzaci vodní páry vzniklé spálením vodíku obsaženého v hořlavině, takže porovnání by bylo vůči plynu (a jiným palivům) na první pohled ne zcela férové. Ono toho vodíku je zaprvé totiž ve dřevě o poznání méně než v plynu, a za druhé jeho kondenzace by byla spojena s velkými technickými obtížemi (dehet, saze, zanášení kondenzátoru), jak jsem o tom již v jednom diskusním příspěvku psal, takže se o ní ani náhodou zatím neuvažuje (snad jednou u zplyňovacích kotlů na dřevo, to je ale jiná kapitola).
Řešením tohoto problému by snad bylo udělat porovnání využití spalného tepla pro různá paliva a různá zařízení, což by sice pro dřevo (zvláště pak pro to vlhké) nevyznělo dobře, ale když by se k tomu přidaly i ceny paliv, pak by dřevo jasně zvítězilo (zvláště to suché). Ale pokud třeba přijdete vy na něco jiného, vhodnějšího, budu rád, když se o to s námi podělíte. Jinak já jsem se snažil problematiku vody v palivu alespoň trochu podrobněji rozpracovat ještě v kapitole Voda jako palivo, která vyjde v tzb-info někdy za měsíc.
Jinak mým "objevem" není zjištění, s jakou trapně malou účinností pracují kotle na dřevo bez akumulace, zvláště když spalují navíc mokré dřevo, a jak to lze lehce změnit nejen vysušením paliva (to odborníci dávno vědí, akorát se tím nechlubili), ale především vychlazením zpátečky bez obav z kondenzace v kotli a komíně, a to je to nové, a to mi snad, vzhledem k diskusi, neupřete.
A pokud mi vychází z krbu voda o teplotě 70 oC, tak buď jde ještě do dalších dvou kouřových výměníků, kde se ohřeje až klidně i přes 100 oC, a nebo pokud to snad někde bylo míněno tak, že jde o teplou vodu která jde již do akunádrže (a nemám čas teď zkoumat kde a jak to bylo napsáno), tak samozřejmě v první fázi je nahoře v akunádrži voda 70 oC, které se ale podtupně dostává dolů až do zpátečky do krbu, kde se ve druhé fázi ohřeje až třeba na těch avizovaných 110 oC. To je skutečnost. A když už topím krbem, tak samozřejmě nic nedotápím mnohem dražší elektřinou, to by byla blbost, to jste asi špatně pochopil. A plynový kotel z původní instalace jsem prodal, plyn nechal odpojit, přípojku zrušil, trubky rozřezal, takže ho v zásobě opravdu nemám.
V praxi všechny kotle pracují při určitém tlaku - je jen rozdíl, zda se jedná vždy pouze o hydrostatický tlak (o tlak vodního sloupce nad nimi) a nebo je tento tlak uměle ještě zvyšován uzavřenou a natlakovanou expanzí. Ty první nazýváme (byť ne zcela přesně) beztlakovými a nepodléhají proto revizím tlakových zařízení (neboť při jejich porušení se může náhle odpařit jen malá část vody, tedy nikoliv explozivně), ty druhé jsou nazývány (už zcela přesně) tlakovými a pravidelným revizím podléhají (nebo by alespoň měly podléhat), protože při jejich porušení hrozí, že se celý objem vody může najednou vyvařit, tedy až explodovat.
Já mám hydrostatickou výšku nad krbem cca 5,5 metru, nad nádrží cca 4 metry, takže když se podíváte na tabulky bodu varu vody, tak uvidíte, že opravdu i při tzv. otevřené expanzi, je možno vodu v mém krbu zahřívat bez varu až někam ke 107 oC. Pokud jsem ji ohříval (zkusmo) ještě více, tak se mírně natlakují mé aqumaty (o cca 0,5 bar, dále to nedovolí přetlakový ventil) a teplota vody může dosáhnout i přes 110 oC, pak se začne voda vařit, neboť tlak dále již nestoupá.
A právě v tom je ten zásadní rozdíl oproti tlakovým zařízením, ve kterých ten tlak dále stoupá a stoupá a když se zasekne nebo zarezne pojistný ventil, tak to pak i bouchne. Takže ten hlavní rozdíl je v tom, že zatím co normální kotle pracují běžně s přetlakem na konci akumulace 2 až 3 bary (a ekonomicky je lepší využívat právě tuto horní hranici, jinak se ty expanzomaty náramně prodraží - viz vzorový výpočet expanzí na tzb-info), tak já mám maximálně jen 0,7 baru. Takže nejde vůbec o tenký led a vůbec ne jen o teorii.
Takže pokud si myslíte, že je ještě něco na mých odpovědích v nepořádku, budu jedině rád, když budete dále se mnou polemizovat, a já vám mohu slíbit, že vytrvale budu hájit jen pravdu, hlouposti hájit nebudu, natož pak vytrvale, to bych se přece přede všemi shodil. Zvláště se pak těším, zda nepřijdete na lepší řešení, jak sdělit i neodborníkům, čím a jak levně a ekologicky topit. Rád vám v tom pak pomohu.
A právě proto, že vidím, že lidé čtou jen to nové, tak jsem se správkyní portálu ing. Strakovou domluvil, že bude za 14 dní publikován komplexní materiál, určený tentokráte již ne jen ekologům, ale především odborníkům z tzb-info, kde budou shrnuty i závěry z diskusí.
P.S. Snad vám po mých odpovědích nezmrzl úsměv na rtech.....
Vážení diskutující,
autor na základě vašich reakcí a dotazů zpracoval podrobněji problematiku spalování v krbech. Články redakce již obdržela a nyní jsou ve fázi zpracování a začleňování do edičního plánu. Jsou rozděleny do témat:
Chybná dotační politika SFŽP na spalování biomasy.
Proč má teplovodní krb větší účinnost než kotel?
Proč v krbu nic nekondenzuje?
Proč spaliny z krbu nekondenzují ani v komíně?
Voda jako palivo.
Termín uveřejnění prvního příspěvku předpokládám cca za 3týdny
formou týdenního článku, následně by mělo vycházet pokračování vždy ve středu následujícího týdne.
Za redakci a oblast vytápění Renata Straková
P.S. Chci poděkovat všem diskutujícím za věcnost a odbornou úroveň diskuze, která je v tomto případě velmi podnětná a není urážlivá a osobní. Moc si toho vážím.
RS Ing. Renata Straková @ing.renata.strakova728Díky za potěšující zprávu jak od Vás, tak i od pana Měchury. Já zde na portále ale sleduji, že jde o diskuzi ve dvou oblastech.
První je problematika spalování biomasy a druhá se týká návrhu otopné soustavy. Bohužel již přislíbené články se týkají pouze oblasti prvé- problematice spalování.
Pokud se týče druhé oblasti, chtěl bych požádal bych zdvořile pana Měchuru zda neuvážil vytvoření schematu topné soustavy, popř. alespoň uvedl zdroj své inspirace.Přece jenom technici se domlouvají lépe nad schematem či výkresem.
Srdečné díky
Vážení lidé, technici a odborníci.
Byl jsem vyzván, abych se ke článku vyjádřil. Myslím však, že to není nutné. Řečeno bylo již mnoho.
Chci jen připomenout některé zásady, které jsou uplatňovány v tepelné technice, např. v normě ČSN EN 303-5, a z kterých se dnes vychází.
Účinnost je stupeň využití energie z konkrétního paliva.
Tudíž je to, energie využitá ( získaná )dělená energií přivedenou( energií v palivu ).
Z toho plyne, že pokud budeme jenom zvyšovat výhřevnost paliva díky nižší vlhkosti, neznamená to automaticky, že tím zvyšujeme účinnost. V normě ČSN EN 303-5 je stanoveno, že palivo, např. dřevo má mít při zkouškách vlhkost 12 až 20%. Ani vyšší ani nižší. S mokrým palivem není možné žádné zařízení zkoušet, a to nejen díky normě, ale i z důvodu, že takové palivo špatně hoří, kouří a dehtuje. Dále je také třeba vědět, že pokud nám roste podíl kyslíku ve spalinách, což je především problém otevřených topeništ, tak nám automaticky klesá účinnost, a to i dramaticky.
Co se týče akumulačních nádrží, jsou samozřejmě ideálním řešením pro každé zařízení na pevná paliva s ruční dodávkou paliva. Proto se v zemích jako je Švédsko, Německo, Rakousko, atd. kotle spalující dřevo instalují ve více jak 95 % instalací.
Základem je však velikost akumulační nádrže, která by měla být tak veliká, aby pokryla spotřebu energie minimálně na 24 hodin. Tak, aby bylo možné spalovací zařízení nechat vyhasnout a neprovozovat při nízkých výkonech v části topné sezóny. To znamená min 60 až 65 l na 1. instalovanou kW.
Pro zemní plyn, topný olej nejsou akumulační nádrže žádným přínosem.
Co se týče zařízení na pelety, doporučuje se pouze vyrovnávací nádrž o objemu 500 až 1000l pro větší spolehlivost a životnost spalovacích zařízení, aby nemusela často v přechodných obdobích znovu a znovu zapalovat.
Ing. Petr Cankař
Pane Měchuro,
zaujala mne Vámi popsaná vyrovnávací nádrž, hlavně nápad vyrobit si ji, ale z diskuse ani článku jsem neodhalil, k čemu konkrétně užíváte teplo schované v té nádrži. Teplo z ní předáváte pomocí nějakého výměníku např. radiátorům v jiných místech domu, kam krb již teplo nedodá? Jak regulujete výstupní teplotu vody do tohoto případného okruhu? Nebo k ohřevu TUV v době kdy netopíte v krbu a ve vyrovnávací nádrži je dost vysoká teplota? Beztlaková nádoba v principu neumožňuje zbavit se kyslíku ve vodě a tedy není dobré tuto vodu užívat přímo do topného okruhu z důvodu jejích korozivních účinků, je to tak?
SP Stanislav Psota @stanislav.psota931Vodu z nádrže pouštím přímo do topného okruhu, dokonce bez ekvitermní regulace (abych ji lépe vychladil)
Pokud její teplota nestačí pro TUV, pak TUV se dohřeje Sluncem a pokud je pod mrakem tak zabudovanou elektrickou 3 kW topnou tyčí
Je to tak. Beztlak (přesněji otevřená expanzní nádoba) v principu skutečně umožňuje kyslíku, aby se dostal k topné vodě. Nikoliv však v mém případě, kdy sice jde o beztlak, expanzní nádoba je však uzavřená :-O
Nedalo mě to abych na netu nevyhledal historii počasí v Praze. 22. ledna bylo -18 a toto počasí trvalo týden, kdy se denní maxima zvýšila na -4 st. Takže ten optimismus "globálního oteplování" bych nesdílel.
Uvažoval jsem čím topit u novostavby RD a porovnáním investičních a provozních nákladů mě vychází k aktuál. cenám nejlépe plyn kombinovaný se solárními panely pro TUV. Samozřejmě postavím i druhý komín pro kotel nebo krb na peletky, protože nechci být rukojmím plynařů a vývoj cen je ve hvězdách. Kapacitní akumulační nádrž a velké množství vody v systému snižují účinnost a já jdu jinou cestou. Cestou rekuperace tepla při větrání. Rekup. jednotka v ceně 25 tis. není velká investice.
PJ Pavel Jenyš @pavel.jenys947Přesnější podrobné informace jsou publikovány ve Vytápění a klimatizace a jinde, i když sice o hodně měsíců zpětně. Ta teplota musí být průměrná za 24 hodin a tři dny za sebou (vzhledem k akumulaci), takže že bylo k ránu někde v Praze minus 18 ještě nemusí vůbec nic znamenat, protože při nízkých nočních teplotách bývá jasno a tudíž přes den se podstatně zvýší teplota která podstatně ten průměr ovlivní. A zatím nemám zprávy, že by během letošní zimy bylo těchto hodnot dosaženo, letošní zima se spíše odlišovala svou délkou.
Pokud stavíte nový dům, je cesta rekuperace snadná a vhodná.
Pokud neuvažujete o akunádrži, tak skutečně plyn se solárem je to optimum.
Nepravdivé je pouze vaše tvrzení, že kapacitní akunádrž snižuje účinnost - pokud je v místnosti, kterou chceme vytápět nebo alespoň temperovat (např. komora nebo garáž), tak nejde o ztráty, a pokud máte možnost do ní naládovat i přebytky tepla ze soláru na TUV (jako já), dokonce ušetříte cca 5% tepelné energie na jaře a na podzim, ale pravdou je, že je drahá a pro plyn nesmyslná.
Pane doktore, jak jsem slíbil tak jsem učinil a článek dočetl.Mám již asi 10 let teplovzdušný rozvod od krbové vložky Blaník na chalupě mé ženy poblíž Karlových Varů. Protože mám určitou chybu v provedení odvodu spalin potřebuji se dostat do prostoru nad krb a provést kontrolu potrubní trasy a také asi určité úpravy. Při té příležitosti bych tam chtěl nainstalovat teplovodní výměník s možností napojení na otopnou soustavu.
Takže mě Vaše provedení zajímá a za to vyvěšení fotografií Vašeho dílka na nějakou nástěnku zde na portále bych se opravdu přimlouval.
KA karel @karel543Opravdu jste mne potěšil, takže i já Vás potěším.
Fotografie jsou již vyvěšeny u původního článku, ty horní výměníky jsou tam dobře vidět. Ty moje jsou velmi nízké, což může být oproti těm kupovaným zásadní výhoda, pokud nahoře nemáte prostor. Zase je Vám ale musí někdo udělat na míru ...
Zdravím a přeji hodně úspěchů
Nechci polemizovat s údaji v článku, které jsou dle mého mínění většinou nepravdivé (to již učinili jiní) ale trápí mě otázka výhřevnosti dřeva. Podle autora článku se výhřevnost dřeva zvyšuje vysoušením což považuji za správné. V závorce je doslova uvedeno: "chce to jenom si počkat".To je na autora, který celý život studoval zajímavé zjištění.Pak nevím proč se
v některých elektrárnách topilo lignitem a nepočkali si až
z něho bude antracit.
JČ Jan Červinka @jan.cervinkaPokud si opravdu myslíte, že většina údajů v mém článku je nepravdivá, pak se prosím neostýchejte a podělte se snámi o tato vaše překvapivá zjištění, ať na ně můžeme reagovat. Jiní odborníci tak sice již učinili, ale diskusi nakonec neustáli, jak jste si mohl přečíst. Třeba jste ale jiný borec a budete mít více štěstí a nakonec mne rozcupujete.
To "chce si to jenom počkat" je míněno min. 1 rok, lépe 2 až 3 roky, čímž lze ušetřit 10 až 40% paliva, a to za to přece stojí. Nebo Vám snad ne?
Jinak je opravdu smutné, že na toto zjištění jsem musel studovat celý život, jak píšete, místo abych si to mohl přečíst na každém rohu. A dokonce ani v prodejnách palivového dřeva to nevědí a chtějí teď po mně tabulku závislosti výhřevnosti dřeva na vlhkosti. Ta je sice na tzb-info, ale jen pro měkká dřeva a těmi krbaři většinou netopí, což vypovídá o všem, když ani odborníci, kteří to oproti mně celý život nejen studují, ale dokonce se tím i živí, tak příslušnou tabulku nemají k dispozici. Ale podle toho co píšete, vy jste jistě jiný frajer, vy ji určitě máte, tak se prosím podělte s námi o ní, budeme Vám všichni moc a moc vděční!
Samozřejmě si v elektrárnách mohli počkat miliony let, až se z lignitu stane uhlí, stejně tak jste si ale mohl vy počkat na elektřinu z těch elektráren v útulné jeskyni bez elektřiny a svítit jste si mohl nadále loučí. Jinak v tomto případě nejde ani tak o menší výhřevnost lignitu, ale o jeho alokaci, neboť doprava uhlí ze severu Čech do Mydlovar nebo Hodonína by byla jistě mnohem dražší než ztráty z menší výhřevnosti místního lignitu. A pokud byste jako já viděl, jak vypadala kdysi trať ze severu Čech do elektrárny v Mělníku, tak byste se tak hloupě neptal.
Zkuste tedy prosím napříště nějakou chytřejší otázku, ať si zbytečně neděláte ostudu.
Dobrý den,
Váš článek mě opravdu zaujal, tím spíš, že v blízké době uvažuji o vytápění krbem v menším přízemním domku bez sklepa. Uvažoval jsem o teplovzdušném provedení, ale to Vaše má řadu nesporných výhod. Vzhledem k tomu, že jsem ještě nezačal, zajímaly by mě alespoň některé technické údaje (četl jsem i příspěvky na biom.cz, ale ani tam jsem je nenašel).
1 - na biom.cz píšete, že nádrž má 2500 litrů a to potřebuje expanzi 450 litrů, nádrž z 5 plechů má skoro 3 kubíky - je to ten rozdíl? ani s tou expanzkou v koupelně v patře jsem to přesně nepochopil - kde je to otevřené? - nemáte nějaký náčrt rozvodů (můj mail je jan_cerny zavináč centrum cz - pomohly by mně i fotografie)
2 - zajímal by se mně i náčrt nebo bližší popis těch výměníků - v biom cz píšete, že jsou z 6-ti metrových trubek prům. 28 mm (jsou tím průměrem dělány i ostatní rozvody?)
Děkuji za článek i za případnou odpověď,
s pozdravem Jan Černý
JČ Jan Černý @jan.cerny5204 plechy jsou na plášť, tedy obvod 4 m, výška 2 m, tedy dohromady 2546 litrů. Pátý plech je na dna.
Expanzi si můžete ověřit dle výpočtového schematu na tzb-info.
Expanze v koupelně je bez ventilku, tedy nemá protitlak - tím je otevřená - dokud ovšem voda nevyplní celý její objem, to je třeba ošetřit tím přetlakovým ventilem.
Výměníky jsou svařence dle rozměrů spalovací a kouřové komory (aby se tam vešly a zároveň aby je kouřové plyny co nejlépe pročesávaly - tedy jakési rošty) z celkové délky trubky 2 x 6m (samozřejmě byla rozkouskována a zase svařena dle potřeb)
Ostatní rozvody rozhodně doporučuji z pr. 28mm, jinak budou problémy při natopení akumulace s dostatečným průtokem vody v krbu - zkrátka ho neuchladíte - vyzkoušeno, původní firma mi tam dala trubky 22mm.
Je možné uvést, kde a za kolik byla získána akumulační nádoba, popřípadě doplnit fotografie zařízení?
Nízky prebytok vzduchu na hranici dokonalého spalovania sa volí v sofistikovaných zariadeniach z dôvodu dosiahnutia čo najvyššej účinnosti. Vydávať teda vysoký prebytok vzduchu v krboých kachliach za prednosť, mi pripadá ako robiť z núdze cnosť.
Z diagramu spaľovania drevného plynu vyplýva, že zníženie kondenzačnej teploty, ktoré sa dosiahne vyšším prebytkom vzduchu umožní síce lepšie vychladenie spalín (bez rizika agresívnej kondenzácie). V celkovej bilancii však toto riešenie účinnosť spaľovania len zhorší, pretože treba započítať zbytočný vzduch, ktorý treba zohriať na teplotu odchádzajúcich spalín,
Pripadá mi to ako účelná fabulácia.
DE Daniel Eliasik @daniel.eliasikA argumentace většiny výrobců kotlů, že dokáží spalovat i mokré piliny přímo od katru (foto z výstavy Vám mohu zaslat) nebo že jejich kotel lze regulovat od 20% jmenovitého výkonu při taktním zamlčení, že účinost pak klesá na polovinu a emise se zhorší až o řád, Vám jako účelová fabulace nepřipadá?
Divím se jen, že Vám vůbec nevadí, že v kotlích, jejichž výkon je neustále škrcen přívodem vzduchu, se dřevo spaluje po 95% doby s množstvím vzduchu pod hranicí dokonalého spalování, tedy s nízkou účinností a se strašnými emisemi, ale vadí Vám krby, které spalují prakticky stále na jmenovitý výkon, tudíž se jmenovitou účinností a emisemi. A pokud k tomu potřebují o trochu více vzduchu, než je nezbytně nutné, přece vůbec nevadí, pokud ho zase dovedou ochladit zpět, byť samozřejmě s určitou ztrátou, která je ale bohatě vyrovnána jinými výhodami, takže ve finále je účinost nakonec podstatně lepší než u kotle. A o až řádově lepších emisích při jmenovitém výkonu krbu díky většímu přebytku kyslíku i větší teplotě a lepší geometrii ohniště ani nemluvě, to je přece neoddiskutovatelná přednost.
Pane doktore,
v jinak technicky velice fundovaném článku působí nevěrohodně, pokud udáváte výkon tepelného zdroje (ale platí to všeobecně i pro jakýkoli jiný zdroj) v kilowattech za hodinu (kW/h). Setkávám se s tím, že tuhle jednotku používají staří topenáři, ti co měli jednotku výkonu za kalorii namísto původní kalorie za hodinu. Tak dlouho si to zkracovali, až na tu časovou jednotku pozapomněli. A potom v sedmdesátých letech se dočetli, že kW je tolik a tolik kcal/hod a tak tu časovou jednotku přišpendlili do lomítka za jednotku výkonu kW. Ale je to fyzikální nesmysl. Výkon je práce za jednotku času. Ale výkon za jednotku času udává mě neznámou fyzikální veličinu.
KA karel @karel543Vážený pane, máte zcela pravdu.
Ale není to proto, že by jednotky nebyly mou silnou stránkou, zvláště když původním povoláním i vzděláním jsem učitel fyziky, ale tím, že článek jsem psal původně nikoliv pro odborníky, ale pro ekology (viz má omluva) a měl mít maximálně 2 stránky, ale vyšel mi na 6 stran a ani přes úporné krácení se mi nepodařilo ho stáhnout pod 3,5 stránky.
Původní text této části zněl: ... „tepelné ztráty ve výši cca 10 kW, což je cca 10 kWh za každou hodinu.“ Při krácení jsem musel zachovat tepelné ztráty v kW, neboť to je to, co si každý vlastník domku může přečíst ve svém projektu domku. kW jsou ale toková veličina, která neodborníkovi mnoho neříká, ten chce znát stavovou veličinu, tedy kWh, podle nichž si již hravě spočítá, kolik ho to bude stát, a proto jsem se snažil ho k tomu navést tím zkráceným výrazem, byť jsem si byl vědom jeho nepřesnosti (kdybych to psal pro odborníky, stačilo by pouze uvést dle ČSN a EN tepelné ztráty ve W a nemusel bych ani např. vysvětlovat co to je lambda a jiné složitosti). Přesnější návrh, uvádět to spíše jako "kWh za hodinu", jsem též opustil, ale laická veřejnost (pro kterou to bylo původně psáno) mi to snad nebude mít za zlé, odborná samozřejmě oprávněně ano.
Stejná připomínka se již objevila v diskusi na www.czbiom.cz ale nechtěl jsem článek pro tzb-info jakkoliv upravovat, neboť by to bylo vůči čtenářům nesolidní. Přesto Vám za Váš podnět velmi děkuji, neboť svědčí o Vaší pečlivosti, kterou jste mému článku věnoval.
Vážení čtenáři portálu tzb-info,
Dovolte mi, abych se Vám nejprve omluvil, pokud jsem dosud nereagoval na Vaše připomínky k mému předešlému materiálu, týkajícího se porovnání teplovodních krbů a kotlů na dřevo. Tento materiál jsem tzb-info poskytl koncem listopadu minulého roku a byl zde uveřejněn 13.3.2006. Bohužel jsem o tom nevěděl (neúmyslně jsem asi neposkytl mail pro zpětnou vazbu), takže jsem nemohl ihned na Vaše dotazy reagovat a nyní reagovat zpětně na staré komentáře nemá asi už smysl, zvláště když jsem připravil nový, komplexnější materiál, kde jsou některé věci už vyjasněny. Tento materiál byl nedávno zveřejněn v Alternativní energii č. 2/2006 (včetně fotografií) a na www.biom.cz kde vzbudil velký ohlas, a proto jsem nyní požádal i portál tzb-info o jeho opublikování zde.
Zdůrazňuji, že jsem ho psal původně za jiným účelem (pro 15. ročník mezinárodní soutěže Cena zdraví a bezpečného životního prostředí, kterou pořádá Busines Leaders Forum pod záštitou ministra životního prostředí a velvyslankyně Spojeného království VB a Sev. Irska, kde byl tento můj projekt vybrán špičkovými odborníky mezi finalisty), tedy spíše pro ekology a nikoliv přímo pro odborníky spalovače z BIOM nebo topenáře z TZB, takže některá tvrzení jsou možná trochu nadnesená či odborně nepřesná, můžeme se spolu přít, zda ubrat nějaké to procento účinnosti do vody a přidat ho do komínových ztrát či jinam, nicméně hlavní smysl tohoto mého článku zůstává jasný – na jedné straně upozornit státní orgány na to, že dotační politika našeho státu na způsoby spalování biomasy je chybná, a na druhé straně sdělit ekologům a topenářské veřejnosti, která zařízení na spalování biomasy v rodinných domcích mají v praxi nejvyšší účinnost, a za tím si plně stojím. Je mi jasné, že tento můj článek vzbudí u některých odborníků nevoli až rozhorčení (viz komentáře na www.biom.cz) ale pokud se tato diskuse bude odvíjet v odborné rovině, může to všem jejím účastníkům jen pomoci.
S pozdravem Petr Měchura
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.