Diskuse ke článku: Ekvitermní regulace – princip a využití v systémech regulace vytápění |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Předmět: ER není pro každého.
Autor: Ivan Novák
Datum: 27.02.2012 20:06 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 102220
reakce na ... | Tím myslím nezasvěceného nebo nechápajícího princip. To platí i o "renomovaných odbornících". Na soustavě je nejdůležitější její seřízení pro konkrétní stavbu. Nepomůže žádný výpočet, vše je nutno dělat cestou pokusů. Každá stavba je jiná, má jiné okolí, jiná otopná tělesa. základní nastavení nutno dělat nejlépe na podzim na začátku vytápění. Prvky regulátoru nastavíme tak, aby teplota vody náš dům právě správně ohřívala. Je-li to moc nebo málo, upravíme základním nastavením. Nikoli sklonem křivky. Tu necháme někde u středu, spíše však nižší. Při postupujícím chladnějším počasí regulátor bude zvedat i teplotu vody. Nebude-li zvýšení stačit, bude nám doma chladno, nastavíme křivku opravdu o malý kousek na strmější průběh. Teplota vody v systému by se měla zvednout tak o dva až tři stupně. Vyčkáme do druhého dne až se teplota v prostoru vyrovná a zjistíme zda to stačilo. Pokud ne, postup opakujeme opět o malý krůček a alespoň denní prodlevu. Pokud by teplota v domě při venkovním poklesu teplot neúměrně stoupala (bylo nám horko) manipulujeme s ovladačem křivky obráceně. V průběhu zimy, zvlášť při velkých mrazech, možná budeme muset sklon křivky ještě mírně upravit. Pokud možno na základní úroveň teploty vody již nesaháme. Tu nastavujeme na jaře nebo na podzim při minimálním vytápění. Po tomto na čas a intelekt náročném nastavení pro svůj dům, máme již na vždy klid a pouze přikládáme do kotle. Máme-li kotel plynový nebo elektrický nastavíme u něj teplotu alespoň 80 st. On už se o sebe postará sám. Z popsaného tak vyplývá proč nemůže nastavit systém i odborník, který dům zároveň neobývá. Ještě jedna důležitá podmínka. Topit je nutno nepřetržitě celou sezonu. Celková pohoda v bytě je daná i prohřátím stěn. Pokud chceme "ušetřit" a kotel vypínáme, stěny prochladnou a budeme pociťovat zimu. To regulátor nezohlední. Ten ohlídá jen to, že se venku ochladilo, tím se zvýšila tepelná ztráta objektu a je tedy třeba přitopit. Ovšem do stabilního prostředí. K poklesu vnitřní teploty slouží další prvek regulátoru, hodiny na kterých nastavíme kdy máme mít doma chladněji. nicméně praxe nám brzy ukáže, že bude potřeba mírně zvednout i základní teplotu. Málo platné. Spotřeba tepla a tedy i paliva za zimu je prakticky konstantní.
Regulaci používám již téměř třicet let s kotlem na dřevo. Od základního nastavení jsem už na regulátor nesahal a doma je stále jako v pokojíčku. Spotřeba paliva oproti dřívějšímu běžnému způsobu poklesla téměř na polovinu. Dům o ploše 200m2 vytápí kotel 12 kW ale i ten je moc silný.Má stále sklon k přetápění.
|
|
Předmět: máme ekviterm a doma zimu :-(
Autor: Iveta Lochová
Datum: 17.12.2011 21:34 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107975
reakce na ... | Dobrý den,
"odborná firma" nám nainstalovala ekvitermní regulaci, avšak po instalaci jsme zjistili, že je nám doma zima - teplota v místnosti s termostatem je cca o 2 stupně nižší než požadovaná komfortní teplota zadaná na pokojovém termostatu. Topenáři s elektrikáři se u nás střídali několikrát, evidentně se vše u nás učili. Prosím o radu, jak mám vše nastavit, případně uvítám návštěvu odborníka, který mi dokáže celý systém vyladit. Prosím volejte případně tel. 720 531 433. Máme kotel Viadrus G 27 Eco GLX, ekviterm RVS63, QAA75, dva topné okruhy (přízemí a podkroví - každé osazeno zvlášť termostatem). Moc děkuji za pomoc.
|
|
 | Předmět: Re: máme ekviterm a doma zimu :-(
Autor: Zdeněk Prček
Datum: 17.12.2011 22:46 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105659
reakce na ... | dobrý den,
paní Lochová. Podle toho co píšete vypadá, že máte nastavenu nízko křivku eqitermu, co dělá kotel, jestliže topí pořád, znamená, že topí nízkou teplotou a nedosáhne teploty nastavené na pokojovém termostatu. Jako druhou věc bych Vám doporučil, pokud máte více podlaží a více větví, dát buď trojcestný ventil, nebo termoventil, aby se dala regulovat teplota do jednotlivých pater. V horních paterch máte jistě tepleji, než v přízemí.
|
|
Předmět: Ekviterm
Autor: Zdeněk Prček
Datum: 29.07.2011 23:42 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105659
reakce na ... | Zdravím
Chtěl jsem poznamenat. četl jsem příspěvky v této diskuzi, četl jsem i teorie o ekvitermním způsobu ovládání, dělám teď ústřední topení doma (zvažoval jsem použít ekviterm) ale přijde mi to relevantní. V první řadě je potřeba si uvědomit faktory, které určují potřebu tepla a pocit chladu?
1.venkovní teplota
2.vnitřní, i venkovní vlhkost
Faktorů je asi víc, ale tyhle bych řekl, že jsou základní a zásadní. Existuje a prodává se nějaký takový komerční výrobek, který křivý "křivku" nejen podle jedné veličiny?
|
|
Předmět: Ekvitermní regulace
Autor: fRANTIŠEK šVAMBERG
Datum: 18.03.2010 02:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Zdravím všechny diskutující k tématu Ekvitermní regulace. Snažil jsem se prostudovat jak článek p. ing. Matze, tak diskusní příspěvky - protože se zabývám stavbou peletových kotelen a dlouhodobě je mi zřejmé, ž regulace je dalším možným stupněm úspor. Je mi nejasné, jak mohou probíhat spory odborníků, když by tato problematika byla ošetřena průzračnými pravidly(?).
Článek p.ing Matze v průřezu osvětluje principy a teoretikům je jasný,nicméně z praxe mohu říci, že zákazník standartně kašle na principy, ale zajímá ho, proč by měl platit za dodání určité technologie.
Proto by velmi pomohlo, kdyby autor či někdo fundovaný doplnil rozdíl mezi "handy regulací" kotle - dřeváku, spínáním automat. (peletového) kotle termostatem a regulací otopného systemu ekvitermem. Bez tohoto zdůvodnění vypadá celá bitva jako : kup si skřiňku a uvidíš ...
Dále: nemohu souhlasit s poněkud nešťastnou formulací v textu p.ing. Matze : ...jakým způsobem zdroj tepla určuje,že teplota topné vody... Mám zato, že zdroj tepla nemá co určovat, nýbrž musí být objektivně řízen-regulován.
Děkuji za brzké reakce. F.Švamberg - PRESTO o.s.
|
|
| Předmět: Re: Ekvitermní regulace
Autor: JxJx JxJx
Datum: 19.03.2010 09:19 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vyhody[+]/nevyhody[-] handy/termostat/ekviterm, jak to vidim ja, uvitam dalsi nazory:
Rucni regulace:
[+] Co si uzivatel nastavi na kotli, to z nej poleze. Nikde zadny blackbox, do ktereho uzivatel nevidi.
[-] Uzivatel musi pokazde prenastavovat.
Termostat:
[+] Uzivatel si nastavi teplotu v mistnosti na termostatu a termostat podle ni vypina/zapina kotel.
[-] Muze nastat riziko casteho vypinani/zapinani kotle, ale to snad ma elektronika kotle nejak osetreno.
[-] V souvislosti s predchozim muzou naopak nastat velke vykyvy v mistnosti. Nez termostat sepne, nez sepne kotel, nez z kotle vyleze teplo, nez teplo ohreje mistnost. Nez termostat vypne...
[-] Kotel se ridi podle toho jednoho termostat v te jedne mistnosti. Ostatni mistnosti jsou "nezajimave".
Ekviterm:
[-] Musi byt dobre udelan projekt, stavba musi odpovidat projektu, pozadavky uzivatelu musi odpovidat projektu.
[+] Pokud je predchozi splneno, tak kotel drzi teplotu vody, ktera je nezbytne potrebna a zbytecne nepretapi.
[-] Pokud neni dobry projekt nebo pokud jsou pozadavky uzivatelu jine, tak muze trvat celou sezonu, nez se nastaveni krivek vyladi.
[?] Je otazka, jak moc dobre dokaze kotel drzet teplotu vody. Nektere kotle maji spojitou regulaci vykonu, jine kotle maji uvnitr opet neco jako termostat, takze vypinaji a zapinaji podle teploty vody. Opet trochu jina situace je, kdyz za kotlem je nekolik smesovacich vetvi, ktere si namichaji vodu podle potreby.
[?] Je otazka, kolik se tim usetri. Ja jsem rad, kdyz takovou soustavu ve spolupraci dalsimi profesemi ozivim ke spokojenosti zakaznika. (Jednou nekdo vypravel historku, ze na nejake budove se nekdo s nekym po roce nedohodl a ten nekdo odesel i s regulatorem a ze se to dalsi rok na spotrebe energii vyrazne projevilo, ale nic konkretniho nevim.)
[?] Dalsi otazka je, jaky vliv maji termostaticke hlavice. Pro uzivatele to prinasi jisty komfort. Projektanti z toho muzou mit pupinky, protoze uzivatele muzou ruzne tlaky a prutoky dostat do hodnot, se kterymi oni nepocitali. Kotelna si s tim obvykle nejak poradi, ale otazka je o kolik je takove provozovani drazsi nebo levnejsi.
Tu nestastnou formulaci v clanku s urcovanim teploty bych bral s rezervou. V dnesni dobe mohou mit kotle tak chytrou elektroniku (a za priplatek jeste chytrejsi), ze to lze napsat tak, jak to autor napsal.
|
|
| Předmět: Re (2): Ekvitermní regulace
Autor: fRANTIŠEK šVAMBERG
Datum: 19.03.2010 10:47 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Velice děkuji Jx za přehledné shrnutí -- to je ta nabídka (bez financí), ze které si teď může čtenář = zákazník svobodně vybrat.
Pěkné jaro + FS
|
|
Předmět: Ekvitermní reulace - princip
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 09.03.2010 12:45 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Matzi,
nechci rozpoutat "teoretickou přestřelku", jak bývá v diskusích neblahým zvykem. Chci Vás jen v dobrém úmyslu upozornit, že "ekvitermní křivky pro různé teploty místností" uvedené v Obr.1 Vašeho článku jsou konstruovány chybně a v rozporu s navrhováním otopných ploch v soustavách ústředního vytápění.
Funkční průběh Vámi uvedených křivek vychází z mylného předpokladu, že otopná tělesa místností vytápěných na různou teplotu, vyžadují při nejnižší vnější teplotě různou teplotu vody a v ústředním vytápění se otopné plochy navrhují právě obráceně.
Při nejnižší vnější (výpočtové) teplotě se požadovaný vyšší výkon těles v místnostech s vyšší vnitřní teplotou již promítá do zvětšené otopné plochy těchto těles, takže při nejnižší vnější teplotě vyžadují všechna otopná tělesa stejnou teplotu vody, bez ohledu na vnitřní teploty místností.
Rozdílné požadavky na teplotu vody pro místnosti s různou vnitřní teplotou, nejsou tedy při nejnižší vnější teplotě, ale naopak při vnější teplotě nejvyšší.
Správné hodnoty otopové křivky pro soustavu s teplotou přívodní vody 90°C, s výpočtoou vnější teplotou te = -15°C a při nulových tepelných ztrátách vnitřními stavebními konstrukcemi tedy jsou:
te = -15°C ; ti = 25°C ; tp = 90°C (nikoliv cca 119°C)
te = -15°C ; ti = 20°C ; tp = 90°C
te = -15°C ; ti = 15°C ; tp = 90°C (nikoliv cca 68°C)
te = 0°C ; ti = 25°C ; tp = 68,96°C
te = 0°C ; ti = 20°C ; tp = 64,01°C
te = 0°C ; ti = 15°C ; tp = 57,28°C
te = +15°C ; ti = 25°C ; tp = 45,57°C
te = +15°C ; ti = 20°C ; tp = 34,02°C
te = +15°C ; ti = 15°C ; tp = 15,00°C (nevytápí se)
Při teplotách vody podle Obr.1 ve Vašem článku, by totiž tepelný zdroj musel zajšťovat teplotu vody "tp" pro místnost s nejvyšší vnitřní teplotou "ti", což by bylo nejen silně neekonomické, ale soustava by při teplotách vody nad 110°C již nebyla teplovodní a nesplňovala by ani hygienické předpisy s ohledem na povolenou maximální povrchovou teplotu otopných ploch.
Věřím proto, že jde pouze o přehmat v konstrukci obrázku a nikoliv o závažnou neznalost problematiky oboru vytápění.
Vím, že na některých regulátorech takto uvedeny křivky jsou, ale důvodem je zajištění vazby mezi snímanou vnější teplotou a snímanou teplotou teplonosné látky při eventuelním nedostatečném vytápění a nikoliv fyzikální závislost, která by měla platit, jak vyplývá z Vašeho článku. Proto je potřebné, na tyto skutečnosti čtenáře upozornit.
S přátelským pozdravem J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
|
|
| Předmět: Re: Ekvitermní reulace - princip
Autor: wikipedista -Jx-
Datum: 10.03.2010 13:40 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | :))
Ten obrazek a par vet okolo jsou z Wikipedie, kam jsem to kdysi vlozil jeden anonym - ja. Ty krivky jsem si tenkrat vymyslel tak nejak od oka, ilustrativne, dokonce bych k tomu nasel i Excelovy sesit, kde jsem si s tim hral. Beru si jako jakousi malou pochvalu, ze autorovi stalo za to obrazek a par vet z wikipedie pouzit.
A kdyz uz teoretickou prestrelku:
Ja jsem smudla, co pouze nekdy dostane nejake krivky spoctene projektantem a zada je do regulatoru. Pripadne nekde nekdy posunu nejaky bod. Tim me teoreticke znalosti konci, proto velmi dekuji za Vas poucny prispevek.
Ale mam laicke dotazy:
[1] Ve svem prispevku zminujete, ze kdyz fakt mrzne (-15oC), tak se nema zvysovat teplota vody, ale plocha. Zajimalo by me, jak se te zmeny plochy dosahuje?
[2] Predpokladal bych, ze Vami uvadene hodnoty musi vychazet z vetsiho mnozstvi informaci nez "teplotou přívodní vody 90°C, s výpočtovou vnější teplotou te = -15°C a při nulových tepelných ztrátách"? Ocekaval bych i znalost prave te vyse zminovane plochy?
[3] Nevadi Vam, kdyz obrazek na wikipedii upravim podle Vasich cisel?
Jx
|
|
| Předmět: Re (2): Ekvitermní reulace - princip
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 10.03.2010 21:03 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený -JX-
nastavení správné otopové křivky na regulátoru je velmi důležitou podmínkou úsporného vytápění a literatura je v tomto směru dost skoupá, proto je chvályhodné, že se tím zabýváte.
Křivky uvedené na regulátorech nejsou vymodelované pro konkrétní otopnou soustavu a správně píšete, že tyto křivky je vždy potřebné na regulátoru upravit.
Pro publikaci na TZB-info je připraven článek "Optimální řízení tepelného výkonu s úsporami tepla z tepelných zisků", kde byste mohl nějaké bližší informace získat. Mohl bych Vám samozřejmě zaslat i konkrétní průběhy otopových křivek v různých podmínkách, ale brání tomu Vaše anonymita, tak alespoň odpovím na Vaše otázky.
1) Změny otopné plochy pro výkon potřebný při nejnižší vnější teplotě se nijak dodatečně nedosahuje. Tato plocha je totiž pro tzv. nejnižší výpočtovou vnější teplotu projektem určena. Velikost otopného tělesa je tedy taková, aby jeho výkon při zvolených parametrech vody (například 90/70°C) pokryl tepelné ztráty při nejnižší vnější teplotě, například -12°C. To platí pro všechna tělesa, v místnostech s vyšší vnitřní teplotou místností je plocha větší a v místnostech s nižší vnitřní teplotou je plocha menší.
Při požadavku na menší výkony otopných těles v závislosti na stoupající vnější teplotě se při stejném průtoku snižuje teplota vstupní vody podle správně určené otopové křivky.
2) Ano, základními informacemi pro výpočet konkrétní otopové křivky jsou:
- tepelné ztráty při temin (např. -12°)
- tepelné ztráty při temax (např.+12°C)
- podíl tepelných ztrát vnitřními stavebními konstrukcemi
- výchozí teplotní parametry vody při temin (např.-12°C)
- exponent pro přepočet výkonu konkrétních otopných těles
Nulovými tepelnými ztrátami v mém diskusním příspěvku byly myšleny právě tepelné ztráty vnitřních konstrukcí (což je tam napsáno). Existují totiž i vnitřní místnosti, které s venkovním prostředím vůbec nesousedí a u nich musí být maximální teplota vody (např.90°C) zajištěna stále, při každé vnější teplotě. Na druhé straně pak existují místnosti, jejichž tepelná ztráta závisí jen na vnějším obvodovém plášti budovy (například při vytápění všech místností na stejnou teplotu), tyto místnosti mají vnitřní tepelné ztráty nulové a teplota vody se u nich v závislosti na vnější teplotě mění nejvíce.
3) Upravíte-li na "WIKI" svou otopovou křivku podle mých čísel, tak mi to nevadí, rád jsem Vám pomohl.
S přátelským pozdravem J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
|
|
| Předmět: Re (3): Ekvitermní reulace - princip
Autor: wikipedista -Jx-
Datum: 11.03.2010 08:37 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ted mi to asi docvaklo.
Snad se neurazite a vezmete to sportovne, ale ja to vidim tak, ze Vy jste projektant topeni, ktery dostane nejake zadani, podle ktereho spocita teploty, pocet radiatoru v danych mistnostech a dimenzuje kotle. Pokud chce mit zakaznik v dane mistnosti tepleji, tak zmenite pocet radiatoru, protoze kotle a zbytek budovy mate spocitany na 90 oC. Proto Vase krivky vychazeji, tak jak pisete v prvnim prispevku.
A me jako profesi MaR pak lidi nekdy volaji, ze je v mistnosti zima nebo vedro, vzdyt ja jsem to ozivoval a ja to ridim. Radiatory nepridam ani neuberu, takze muzu tak akorat na dane vetvi nebo na kotli celou krivku zvednout pripadne snizit. Proto jsem tenkrat ty krivky nakreslil z Vaseho pohledu tak divne. (Samozrejme uznavam, ze teplota vody pres 100 oC je fakt blbost.)
Samozrejme opet dekuji za Vas cas, ktery venujete osvete amateru meho formatu.
Jx
|
|
| Předmět: Re (4): Ekvitermní reulace - princip
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 11.03.2010 12:23 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený -Jx-
K Vámi popisovanému "zvětšení radiátoru" by došlo prakticky pouze při výrazné změně požadavku na vnitřní teplotu (a tedy při změně projektu, například původního účelu místnosti). Pokud Vám lidé volají, že je "někde vedro nebo zima", pak projekt nebyl správný. "Vedro" být nemůže, protože správně navržený a seřízený termostatický ventil to neumožní.
Je-li naopak "zima", pak to opět dokazuje chybu projektu. V tomto případě opravdu můžete zvýšit výkon nastavením otopové křivky na vyšší teplotní parametry, ale tím zvýšíte výkon všech radiátorů (i těch, které žádnou úpravu nepotřebovaly) a to je silně neekonomické. Kotel pak vyrábí zbytečný přebytek tepla pro celou soustavu, což zvyšuje tepelné ztráty v potrubních rozvodech a mění hydrauliku celé sítě, protože termostatické ventily přivírají i tam, kde by nemusely a ztrácejí schopnost reagovat na tepelné zisky úsporami tepla. Při nedostatečném proudění vody pak ztrácejí účinnost i ostatní regulační prvky v soustavě.
Obecně je nejekonomičtější, provozovat kotel na co nejnižší teplotu, která stačí k vytápění na požadovanou teplotu místností a proto je správné, projektované parametry otopové křivky uměle nezvyšovat. Při takovém zvyšování dávejte také pozor na správnou velikost tlakové expanzní nádoby (při její nedostatečné velikosti by mohlo dojít k havárii) a na maximální povolenou povrchovou teplotu otopných těles, předepsanou legislativou.
Jkékoliv dodatečné úpravy funkce nesprávně projektované soustavy vždy narážejí na překážky, které vyžadují celkové posouzení.
S pozdravem J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
|
|
| Předmět: Re (5): Ekvitermní reulace - princip
Autor: Sven Gumby
Datum: 16.03.2010 16:43 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Mám pocit, že mícháte dvě věci.
Pokud máte na jedné topné větvi tři místnosti, v první požadujete 25°C, ve druhé 20°C a ve třetí 15°C, musíte pochopitelně vhodně naprojektovat plochy topných těles, když do všech poteče topná voda o stejné teplotě. Pak pochopitelně platí, že při minimální uvažované venkovní teplotě musí do všech téct topná voda o maximální teplotě.
Ale křivky uvedené v článku odpovídají něčemu úplně jinému. Máte jednu místnost, ve které chcete měnit teplotu. Pak při Temin (třeba těch -15°C) bude nutná jiná teplota topné vody, pokud má být v místnosti 25°C a jiná, pokud v ní má být 15°C. A bude to odpovídat křivkám v článku, pochopitelně s tím, že není zrovna vhodné hnát do radiátorů topnou vodu o teplotě 110°C.
|
|
| Předmět: Re (6): Ekvitermní reulace - princip
Autor: jiří V.Ráž
Datum: 29.03.2010 09:23 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Gumby a vážení diskutující,
ano, křivky uvedené v článku, skutečně "odpovídají něčemu jinému", než správnému projektování otopné soustavy. Pokud by měly být akceptovány, pak by kotel musel ohřívat vodu na nejvyšší teplotu (potřebnou pro místnost s vnitřní teplotou 25°C) a ostatní místnosti by musely být vybaveny kvalitativní subregulací, která by teplotu vody snižovala na úroveň, potřebnou pro místnosti s vnitřní teplotou 20°C a 15°C. Takové "ekvitermní regulace" by tedy musely být tři a nikoliv jedna. Právě pro nesmyslnost takového řešení se vytápění projektuje tak, jak jste popsal v úvodní části Vašeho příspěvku a nikoliv s různými teplotami vody pro místnosti s různou vnitřní teplotou. Uvedení průběhů křivek v článku je tedy zavádějící a předkládá čtenářům řešení nesprávné z hlediska hygienického (překračuje povolené limity povrchové teploty těles) i ekonomického (vyžaduje trojí regulaci v závislosti na řídicí veličině). V článku uvedené průběhy otopových křivek jsou nesprávné dokonce i fyzikálně, protože funkční průběh otopové křivky není závislý pouze na vnitřní teplotě vytápěné místnosti (průběh závisí dále na podílu tepelných ztrát vnitřními stavebními konstrukcemi k celkovým tepelným ztrátám místnosti, na druhu otopných těles, atd.).
U "místností, připojených na jedné větvi" lze trojí termickou kvalitu vody připravit jen trojím kaskádovým směšováním, jinak nikoliv. Pokud by řídicí veličinou ekvitermní regulace byla například vnější teplota (a kotel by neměl dokonale plynulou regulaci spalovacího procesu v závislosti na vnější teplotě), musely by být instalovány tři směšovací ventily (pro každou místnost s různou vnitřní teplotou samostatně). V případě, že by kotel měl dokonale řízený spalovací proces v závislosti na vnější teplotě, musel by kotel ohřívat vodu na úroveň požadavku místnosti s telotou 25°C a směšovací ventily by byly jen dva (pro místnosti s teplotou 20°C a 15°C).
V zahraničí se dokonce vyrábějí trojcestné termostatické ventily (rozdělovací), které pak elektronické řízení nevyžadují.
Publikování průběhů otopových křivek v článku mělo být tedy označeno jako pouze teoretická (nikoliv reálná) úvaha, aby čtenáři nebyli uváděni v omyl představou, že při ekvitermní regulaci, jejímž principům se článek věnuje, mají křivky vypadat podle publikovaného obrázku.
Lze jen přivítat zájem diskutujících o téma kvalitativní regulace,
která má pro úspory tepla přibližně pětkrát větší účinnost a význam, než regulace kvantitativní, na kterou je soustředěna téměř veškerá pozornost oboru vytápění.
S přátelským pozdravem J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
|
|
