Plné znění článku: Metody výpočtu energetické náročnosti budov ve vazbě na směrnici EP a RADY 2010/31/EU
Na jedné starně jsem rád, že článek vzbudil takový ohlas. Na druhé straně chápu autory připomínek, že v článku nejsou…
před 12 roky
Dobrý den, po prostudování článku a diskuse musím dát zcela zapravdu panu Marku Revickému. Nepochybuji o tom, že…
před 12 roky
Takze ani po tyzdni, som nedostal blizsie vysvetlenie.
před 12 roky
15 odpovědí
Zobrazit všechny reakce Na jedné starně jsem rád, že článek vzbudil takový ohlas. Na druhé straně chápu autory připomínek, že v článku nejsou uvedeny všechny potřebné informace, aby bylo např. možné zkontrolovat uvedené tloušťky dodatečných tepelně izolačních vrstev. Bylo to ovlivněno tím, že uvedený článek je doprovodným článkem k presentaci na konferenci, kde byly uvažované skladby včetně vstupních hodnot podrobně popsány.
U stěnových konstrukcí jsem vycházel ze zdiva Porotherm 440 Si na maltu Porotherm s uvedenou tepelnou vodivostí lambda = 0,11 W/mK s R= 3,276 m2K/W se započtenou vnitřní omítkou tl. 0,015m. U stěnové konstrukce s U = 1/2 d.h. byl uvažován vliv kotev a dalších možných tepelných mostů přirážkou přirážkou dela U = 0,005. U konstrukce s U = 1/4 U d.h. došlo k při přepisování článku k chybě, správně má být tl. DTI 500 mm. Přirážka zde již nebyla vzhledem k tl. TI uplatněna.
U střešní konstrukce byla hodnocena skladba:
- sádrokarton tl. 0,019 m lambda 0,22
- parotěsná vrstva
- isover orsil Uni tl. 0,160 m lambda 0,056 (vliv krokví)
- isover isophen lambda = 0,040
Výpočet byl znovu zkontrolován a uvedené tloušťky DTI u střešní konstrukce jsou správné.
Závěrem bych se chtěl omluvit, že reaguji až po delší době. Měl jsem naprosto jiné starosti (úmrtí v rodině).
Šafránek
Dobrý den, po prostudování článku a diskuse musím dát zcela zapravdu panu Marku Revickému. Nepochybuji o tom, že výstup z výpočtu odpovídá zadaným parametrům. Je tedy nutno zrevidovat správnost a reálnost vstupních hodnot. Tabulka opravdu neodpovídá reálným hodnotám lambdy dostupných izolací. Navíc se mi jeví tento způsob prezentace vhodný spíše do populárně naučné rubriky, než na odborný portál, kdy jsou udávány tloušťky izolace bez specifikace jejich tepelně technických parametrů. Chápu snahu o stručnost, ale ta by neměla zvítězit nad srozumitelností a technickou přesností
Navíc bych si dovolil nesouhlasit se závěrem, že dosáhnout "nulového" standartu je TECHNICKY těžko dosažitelné. Jak jinak, než technicky ho lze dosáhnout? Souhlasil bych s tvrzením, že dosáhnout nulového standartu pouze zvyšováním součinitele prostupu tepla obálky budovy je obtížně dosažitelné. Navíc zde vyvstává otázka, jestli při zpochybnění výsledků výpočtu, je tento závěr správný.
Nelze dělat nic jiného než souhlasit s příspěvky. Zajímavá je shoda v tom , že tloušťka izolace je jen číslem a doplnění potřeby tepla neřeší navýšení o zdroj TP a FV. Není náhodou přijatelnější vyřešit udržení jednou vydané energie uvnitř stavby s potřebou minimálního doplňování z vnějších zdrojů , které umíme z ekologického = ekonomického pohledu nejlépe ohlídat.
Plakat nad projektanty moc nemůžeme protože dům chápou jen z konstrukčního technického pohledu. V současnosti nemá nikdo schopnost posoudit dům jako (ne) živou bytost. Pohledy různých architektů a přebíráni východních filosofii je hezké ale bohužel v řadě případů extremistické a jen pocitové v úzké skupině pouze slyšících lidí.
Zamysleme se nad tím ,že spotřeba tepla pro domácnosti je zhruba 40% zátěží pro životní prostředí. V republice je cca 3 mil. lokálních topenišť, vše spojené s nesmyslností využití tzv. obnovitelných energii prosazovaných v posledních letech. Do doby kdy nebude řešena uhlíková (energetická) stopa rovnající se jakési ceně bude vyhodnocení činnosti člověka pouze na subjektivním hodnocení jakéhosi jednoho až několika prvků. tj. např. stavby.
Po přečtení tohoto článku a jeho závěru si pokládám otázku, co bylo vlastně předmětem tohoto příspěvku. Každý kdo se byť trochu zajímá o problematuku energeticky úsporných staveb, jistě již několik let zpět ví, že pouhým "přiteplováním" staveb se rozhodně nedosáhne efektivního využití energie a investic. Trochu se obávám, že následná diskuse bude zajímavější, než samotný článek.
Dovolím si přidat i svůj pohled na věc. Realizace "nulových domů" bude především závislá na kvalitě projektové dokumentace, na kvalitě realizace stavby a na odladění provozu dle skutečných podmínek v průběhu užívání objektu.
Zejména u projektové dokumentace bude nezbytné plnění již dnes platných požadavků na projektovou dokumentaci, které se ovšem běžně přecházejí a neřeší. Myslím tím zejména kvalitní předprojektový průzkum, architektonickou studii, na základě které již lze dělat první návrhy a závěry (vhodnost použitých energetických systémů, materiálů, stínění apod.), kvalitní PROVÁDĚCÍ dokumentaci včetně optimalizace návrhu, vyřešení porovnávacích ukazatelů a jednoznačných podkladů pro realizaci. Tuto práci určitě nebudou moci dělat Ti, kteří břečí že jim investor za projekt nezaplatí dost a tak v projektu spoustu věcí vůbec neřeší, než aby investorovi vysvětlili, že to tam být musí. Bude jedině přínosem, když se tito projektanti nejprve dovzdělají, nebo raději zanechají činnosti. Vzdělávacích programů je již dnes od různých firem dost. Myslím tím hlavně ty dlouhodobější.
Heslo pro výstavbu "nulových domů" by mělo stejně jako u jiných staveb být "KVALITA A ZODPOVĚDNOST" a to ve všech jejích částech od přípravy po provoz.
Nulové domy není těžké špatně navrhovat a stavět, nulové domy je těžké správně pochopit...
- 3. a 4. stlpec v tabulke 1. Hondoty U su o polovicu mensie, okrem okna, ale merna potreba tepla na vytapanie je rovnaka? Preco?
- Tabulka 3 je uz totalne divna. Tehla Porotherm 44 Si ma tepelny odpor 4 (suchy stav a tepelnoizolacna malta) inak je nizsia. Teda U = 0.25, aby sme dosiahli U = 0.125 musi mat R = 8, takze uz potrebuje zateplenie, pricom v tabulke je nic. Pre U ½ = 0.062 doporučené je zateplenie 180 mm coho? Musi byt tepelny odpor R= 16.13, bez tehly R=12.13 - To akoze aky material ma pri hrubke 18 cm tepelny odpor aspon tych 12 (poradte). Lambda by musela byt 0.015 - to je snad izolovane vakuom. Pri sedom EPS, aby malo R = 12, musi byt pouzitych cca 360 - 370 mm.
U ¼ doporučené - by mal mat sedy EPS 870mm - takze izolacia 400mm je nezmysel.
Tabulka 4 - je tiez nejaky nezmysel. Pre U ¼ doporučené ma byt U=0.025, teda tepelny odpor R = 40. To pri najlepsich mineralnych vlnach s lambda = 0.032, musi byt hrubka 128 cm - takze aj ked zoberiem 850 + 240 co tam akoze je, stale tam chyba aspon 20 cm.
Energetická náročnost osvětlení - to je ako spotreba vsetkych elektrospotrebicov alebo naozaj len svetla. Ved na plochu domu je to 2752 kWh za rok. To aby svietil na celu ulicu. Mesacne 230 kWh? Rocne na osvetlenie je cca 300 - 350 kWh az, az. Spotreba svetla sa da riesit - svetlovodmi, ledkami a pod.
Vo vypoctoch nerata so ziadnymi tepelnymi ziskami? Ani internymi (spotrebice, ludia) ani z externymi (slnko)?
Samozrejme za navrhnut EPD nie je lahke, ale akoby sa dnes nestavali pasivne domy, kde je hrubka steny do 60 cm - a nie su tam metrove izolacie. Nie je to len teoria, ale prax.
Nehnevajte sa na mna, ale tento clanok ma nulovu vypovednu hodnotu - zle zadane cisla, zle vysledky vypoctov. Ak sa mylim - opravte ma. Skor ako reklama pre TC a fotovoltaiku - chces mat nizku spotrebu ? Daj si TC a fotovoltaiku.
MR Marek Revický @marek.revickyVážený pane, po přečtení Vašeho příspěvku jsem pochopil, že jste nepochopil řadu věcíjak byly myšleny.
1) článek se zabývá možnostmi provedení uvedeného rodinného domu v úvodu článku s již navrženými konstrukcemi a co s nimi lze provést aby byly splněny požadavky na pasivní dům.
2) chybně uvažujete základní doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla. Ty jsou dány v ČSN 73 0540 z října 2011 (před revizí). Zřejmě vycházíte z hodnot doporučených pro pasivní domy. Ty byly ještě v době psaní článku neplatné.
3) to že v tabulce 3 nejsou uvedeny u konstrukcí pro
"U" požadované a doporučené žádné DTI je dáno vlastnostmi zdiva Porotherm. Nové tvarovky s vyplněnými dutinami TI splňují uvedené hodnoty.
4) uvedené energetické hodnocení bylo důsledně provedeno podle ustanovení vyhl. 148/2007 Sb. včetně započtení tepelných zisků. Je všeobecně známé, že energetická náročnost na osvětlení a přípravu TV vychází podle této vyhlášky vysoká. V současné době probíhá revize vyhlášky a je snaha tyto hodnoty upravit.
Závěrem bych Vás chtěl požádat, aby jste se příště podrobněji seznámil s údaji které kritizujete. To, že něco označíte jako nesmysl může být pouze jen váš názor. Rovněž bych doporučoval, aby jste si přečetl pravidla diskuzí. Článek nebyl původně určen pro TZB info. ale byl to stručný článek do sborníku ke konferenci. Protože do sborníku je počet stran omezen nejsou některé vstupy vysvětleny tak, jak by bylo potřebné. Podrobné vysvětlení jsem uváděl při přednášce. Stejně Vám děkuji za připomínky.
Šafránek
Článek sice poukazuje na to, že pouhá izolace nestačí k dokonalosti pasivního domu. Ale ptám se, jak to bude fungovat v praxi? Kolik projektantů bude umět navrhovat dům tak, aby splnil požadavky pasivního domu? Kdo bude tyto projekty kontrolovat, úředníci na úřadech, kteří o tom s prominutím moc nevědí? Sám jsem projektant a s čistým svědomím prohlašuji, že projektantů, kteří opravdu o pasivním domě něco vědí je málo. Většina ví, že to existuje a tím to končí. Nikdo z nich neřeší to, že primární nergie u tepelného čerpadla je téměř 3x vyšší než u plynu a vše dohánějí plochami fotovoltaiky a solárních panelů. Příjde mi to celé, jako honba za technologiemi. Tepelná čerpadla uznávám, protože pro domy s nízkou potřebou energie jsou zajímavým zdrojem a hlavně pro vesnice, kde nezpůsobují lokální znečištění ovzduší. Otázkou je, kde ho nakonec způsobí. Zde pak, nezbývá nic jiného, než dělat domy se ztrátami do 4-6 kW, použit pro vytápění ventilační čerpadlo a pro toto vyrábět proud fotovoltaikou. Tabulkové hodnoty budou tam, kde chceme. Jinak řečeno, vlk se nažere a koza zůstane celá. Zatím na mne veškeré snahy EU a ČR o snížení energetické náročnosti budov nepůsobí dobře. Pořád se řeší novostavby, ale co stávající stavby?? Těch, je přece více než novostaveb a ty se neřeší. Ptám se, proč?? Proč, ten kdo staví nový dům je nucen šetřit energií a jiný s ní nemusí šetřit a má několikansobně vyšší spotřebu energie pro stejný dům? Proč se všem neměří stejným metrem? Kdyby se stát, potažmo EU, pomalu a systematicky zaměřeli i na stávající stavby a jejich proměnu v menší "žrouty", tak by to mělo větší efekt. Jen by se to nesmělo dělat formou dotací Zelená úsporám, kdy ceny realizací byly na dvojnásobku dnešních cen! Nové stavby, ano...staré stavby, třikrát ano a s přímou podporou státu. Tak, aby si každý opravil dům buď sám nebo pomocí firmy a odborník na to dohlédne a vše se doloží projektem, termovizí a měřením spotřeby za první rok. Tady vidím cestu vyšších úspor, než u novostaveb a hlavně i vyšší ekonomický efekt pro celý stavební průmysl. Pokud by energetické giganty neinvestovaly do výstavby dalších elektráren a podporovaly takovéto projekty, tak by se nám všem lépe dýchalo a nebylo by třeba stavět další jaderné bloky apod.
Dovoluji si připomenout některé další skutečnosti:
a. ČSN 73 0540-2 (2011) uvádí interval pro hodnoty U pro pasivní budovy jen jako první indikátor s tím, že je potřebné splnit další požadavky.
b. Významnějším parametrem z hlediska prostupu tepla je skutečně spíše průměrná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy, pro kterou jsou ve výše uvedené normě uvedeny konkrétní hodnoty.
c. Informativní příloha této normy je postavena tak, aby vedla projektanta úskalími návrhu pasivního a nulového domu, kde se také odvolává na TNI 73 0329 a TNI 73 0330 s dalšími kriterii a na potřebu optimalizace celého návrhu - velikosti a orientace oken, energetické propustnosti zasklení, eliminace tepelných vazeb atd. Odtud se také odvozují požadavky na větrání, vliv pasivních zisků od osob a další parametry.
Informace v textu převzaté od W.Feista nejsou zřejmě úplně přesně převzaty a nejsou zcela aktuální.
d. Při tvorbě nového systému hodnocení, který nahradí v článku zmiňovanou vyhlášku, bude doufejme upřednostněn jednoznačný přístup v souladu s technickými normami.
V článku několika místům nerozumím (kromě zřejmě nesprávného popisu sloupců v tab.1 a tab.2):
Domnívám se, že potřeba tepla na vytápění je hodnotou nezávislou na zvoleném systému výroby tepla. Pak přece nemůže být jedinou odpovědí nutnost využití tepelných čerpadel spolu s FV systémy.
Z tabulky mi není jasné, jak se počítala energie potřebná na větrání. TNI 73 0329 a TNI 73 0330, nyní nově odvolávané i informativní přílohou normy, předpokládají větrání podle potřeby přítomných osob, nikoliv podle objemu místností. V článku nejsou ani uvedeny účinnosti rekuperačního zařízení pro jednotlivé varianty.
Závěrem: Článek podle mého názoru dobře ukazuje, že budeme muset lépe optimalizovat celý postup návrhu budovy než dosud. Opravdu jen dalším přidáváním tepelných izolací nedosáhneme výrazných zlepšení. Kromě tvarové optimalizace budovy by jistě v reálném případě projektant hledal co nejsubtilnější řešení pro zajištění nosné funkce obvodové stěny, aby celkové tloušťky nepřesahovaly přijatelné hodnoty, optimalizoval by detaily napojení konstrukcí mezi sebou atd.
Až se dostane s potřebou tepla na vytápění na potřebných 20 kWh/(m2a) a níže, má smysl, aby přemýšlel o použití některých systémů s obnovitelnými energiemi - nejlépe odpovídajícím místním podmínkám - jak pro (částečné) pokrytí vlastních potřeb domu, tak pro export. Tím se pak k oné bilanční "téměř-nule" v primárních energiích může opravdu dostat. Zde si dovoluji připomenout, že se všeobecně očekává větší rozšíření hodnocení kvality stavebně-energetického řešení právě pomocí hodnot primární energie (její neobonovitelné části).
Dobrý den a dobrý rok všem příznivcům nízkoenergetického stavění!
Jan Tywoniak
tabulka č. 1 je hodně podivná
chybí mi g skel, které jsou pro dosažení pasivních resp nulových domů důležitější než U skla
uváděné hodnoty U na 1/4 doporučených hodnot jsou zcela nereálné a celý článek vede k závěru "čím více izolace, tím lepší, ale stejně nedosáhneme na hodnoty pasivního domu" - návrhy pasivních domů ale nejsou o tl. izolace, ale o celkové koncepci domu a pokud se v tomto nezmění chápání projektantů tak pasivní domy nikdy stavět nebudeme. Navíc dosáhnout parametrů nulového domu bez fotovoltaiky je zcela utopie a honba za izolací opravdu nestačí....
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.