TZB-info - Zachrání technologie Power…
Obnovitelné zdroje jsou v České republice často považovány za zdroj potíží, hledají se tam, kde nejsou. Jinde namísto toho hledají řešení. Řešením může být technologie přeměny elektřiny na plyn za…
Plné znění článku: Možnosti akumulace elektřiny z širšího pohledu
Zdá se, že si nikdo nevšimnul, že jsem zpochybňoval přesně opačné tvrzení.
před 5 roky
Zdravím, zajímavá debata. HDO je trošku problém v tom, že je možná tlumeno indukčností elektroměru. To ale platí pro…
před 9 roky
Ave, Žádný Zelenáč Vám na takto triviální otázku neodpoví. Nedokáže totiž mentálně ustát Zákon Zachování >:)…
před 9 roky
143 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTématem článku je především porovnání velikosti "akumulačních" kapacit.
Otázce, zda tyto kapacity jsou využitelné se věnuje jen okrajově.
Jedním z cílů bylo ukázat, proč má technologie P2G smysl - je to obrovská akumulační kapacita v existující infrastruktuře, která o několik řádů převyšuje kapacitu přečerpávacích elektráren.
Oceňuji proto zejména takovéto příspěvky:
https://forum.tzb-info.cz/12195-diskuse-…
Skladování čehokoliv se v dnešní době nepraktikuje, pokud k tomu člověk není vysloveně donucen okolnostmi. Viz. např. výrobní sektor, kde dříve bylo naprosto běžné, že se vyrábělo "na sklad" - to dnes neexistuje ani v oborech, kde se skutečně nemusí bát o odbyt a obrátku zboží.
Stejné je to s elektřinou. Skladování čehokoliv generuje dodatečné náklady na toto skladování.
Autor žongluje s vodními elektrárnami. Zde je potřeba si uvědomit, že přečerpávací elektrárny jsou primárně provozovány jako superrychlá záloha velkých bloků v soustavě (JE), těžko je tedy půjde využít nějak významněji pro akumulaci z titulu OZE, protože by to logicky znamenalo, že min. po významnou část dne by tyto elektrárny nebyly schopny tuto svou funkci plnit. protože by zrovna byly "prázdné".
Co se týče akumulačních elektráren - u nich bohužel v rámci provozu dnes převažují úplně jiné aspekty, než ty energetickovýrobní. Dřív o způsobu provozu akumulačních elektráren rozhodovala pouze energetika, bez ohledu na názory nějakých kibiců z vnějšku. Dnes se vám do toho montuje Povodí, ekologisti, rybáři, sousedící obce, kdekdo. Nemá smysl to rozpitvávat, ale faktem je, že z akumulačních elektráren se postupně stávají elektrárny z valné míry pouze průtočné...
CO se týče akumulátorů v elektromobilech. Skutečně bych chtěl vidět vlastníka elektromobilu, který by si dobrovolně nechal postupně likvidovat a degradovat Li-Ion akumulátor každodenním nabíjením/vybíjením do sítě. Vlastním několik Li-Ion akumulátorů, a i přes proklamace tisíců cyklů je ta degradace citelná... Ani omylem. Tento scénář si dokážu představit jen za situace, kdy by se akumulátory pronajímaly např. za pevný denní paušál, a pak by tudíž provozovateli elektromobilu nezáleželo na tom, v jakém konkrétním stavu je zrovna akumulátor, který zrovna používá. To by však znamenalo, že by pronajímatel akumulátorů musel být úzce ekonomicky propojen s provozovatelem el. sítí, jelikož jinak si nedokážu představit takovou spolupráci na dobrovolné bázi.
Dále se autor zamýšlí nad akumulačními kapacitami do tepla u odběratelů. Uvědomuje si však, že celé desítky % těchto odběratelů mají ony "vyšší" sazby pouze účelově (protože jsou levnější), ale přitom ta akumulační složka spotřeby u nich není přítomna? Troufám si tvrdit, a nejsem daleko od pravdy, že třetina až polovina sazbařů s přímotopnou sazbou, ve skutečnosti elektřinou vůbec netopí (dřív možná topili - viz. boom přímotopů 15-20 let zpět). Mají tu sazbu zkrátka jen kvůli tomu, že je cenově výhodnější. U bojlerových sazeb je to obdobné. Zde navíc sazbaři s D26d vůbec z většiny žádné akumulační vytápění s 10kW nemají, mají jen blbej bojler, nic víc. Viz. aféra v PRE cca 10 let zpět, kdy si bojleráři všechno hromadně přehlašovali z D25d na D26d, jen aby ušetřili (pak jim PRE a ostatní distributoři zatrhli tipec tím, že začali opravdu důsledněji hlídat dodaržování tarifních podmínek při změně sazby - vynucování nových RZ, atp.).
Sumasumárum - článek je to sice zajímavý, ale chtělo by to trochu realistického pohledu na věc!!!
HM Harry Minduton @harry.mindutonMáte pravdu, ale to že se v ČR zprznilo HDO a místo operativního řízení to řídí časový spínač u vysílače signálu HDO bez ohledu na stav energetické sítě a že se tyto sazby zneužívají i pro ty co na ně nemají nárok, není chyba tohoto způsobu "akumulace" energie a regulace energetické sítě. Je to chyba "nezávislého" ERÚ, který tu vytvořil takové tržní pravidla a umožnil distributorům i spotřebitelům se takto chovat.
Ono je totiž problém také v nedokončené liberalizaci energetického trhu, unbundlingu a vysoké míře korupce v ČR. Často se pro některé neliberalizované firmy vyplatí síti na jedné straně škodit (například špatně fungujícím HDO) a na druhé straně inkasovat poplatky za dodávku regulačních služeb. Zvláště když má taková firma distribuci, výrobu elektřiny i dodávku regulačních služeb.
A lepší to nebude, protože není dokončena liberalizace a nejsou vytvořeny "nezávislím" regulátorem ERÚ tržní ani legislativní podmínky pro to, aby se efektivně využívali jak současné a instalované technologie tak ani ty nové.
V ČR je bohužel spousta jedinců na rozhodovacích úrovních kterým vyhovuje současný stav a jejich peníze jsou až na tom prvním místě. A dokud tito rozhodovací jedinci neucítí že by si mohli více nakrást na něčem jiném (dotace do Smart sítí, OZE, akumulační stanice, jaderné reaktory a podobně), tak žádné změny nedovolí.
Taková je bohužel realita.
Není jen power to gas ale také pro dlouhodobější a mobilní aplikace výhodnější power to liquid:
http://www.hybrid.cz/audi-vyrobilo-synte…
http://www.hybrid.cz/americke-namornictv…
Aktuálně vyšel zajímavý článek, který se také týká akumulace:
http://ekonomika.idnes.cz/jen-43-procent…
Je tu dobře zdokumentováno, jak zhoubný vliv mají dotace formou výkupní ceny společně se zaručeným odkupem vyrobené elektřiny kdykoliv.
Ze své podstaty by totiž bylo možno vyrobený bioplyn alespoň krátkodobě skladovat (v plynojemu) a elektřinu pak vyrábět především v době špiček odběru.
Jenže dotace jsou nastaveny tak, že vyrobená elektřina je odkoupena a za vysokou dotovanou cenu kdykoliv (i v době jejího nadbytku). Navíc je dotace tak štědrá, že je z toho "zlatý důl" dokonce i v případě dokonce i když se teplo vypouští bez užitku.
A nakonec perlička: špatně nastavené dotace bez požadavku na využití tepla budou řešeny další přidanou dotací.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Ano, zde se jedná o další promarněnou šanci týkající se využívání OZE v České republice. V době, kdy zde byly v provozu řádově desítky instalací BPS, prosazovali Vámi zmiňovanou akumulaci bioplynu (u nově budovaných BPS) např. zástupci společnosti Skanska, viz bod č. 3 tohoto článku:
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/navrh-s…
O něco později se stejné problematice věnovali podrobněji i na stránkách tohoto portálu, viz:
https://energetika.tzb-info.cz/kogenerac…
V každém případě je toto téma a) pasé, b) mimo zaměření diskutovaného článku.
Doplnil bych to o pár věcí:
Autor opomněl jednu velice zajímavou možnost. Pojmenoval bych si asi jako P2C (Power to cold). Neboli v době přebytku elektřiny vyrábím do zásoby led pro chladničky a klimatizace.
Skladování elektřiny by se asi správně mělo rozdělovat do několika kategorií:
1) Krátkodobé skladování (vteřiny až hodiny). Používá se pro regulaci sítě. Systémy založené na beteriích jsou už dnes plně konkurenceschopné (Stem, Younicos) a mají potenciál během několika let vytlačit z trhu řešení založené na rotující mase v konvenčních elektrárnách.
2) Střednědobé skladování (dny až týden). Tady v síťových aplikacích kralují přečerpávačky. Ale neopomíjel bych i velký úspěch baterií v off-grid aplikacích (však koukněte na notebooky, mobily, tablety, kamery, ...). Baráky přibudou až dostatečně klesne cena baterií a přidružené elektroniky. Otázka zní kdy, ne jestli. Můj odhad je 5-10 let.
3) Dlouhodobé skladování ("na zimu"). Tady je zatím nejekonomičtější hromada uhlí/hromada dřeva/plný zásobník na plyn. Ale jsou (i v ČR) velmi úspěšné pokusy se sezónním skladováním tepla, s úžasnou (přes 80%) účinností. A historická zkušenost ukazuje na možnost skladování chladu (led ve sklepě/v díře v zemi).
4) Demand response neboli reakce poptávky pro účely regulace sítě. V místech, kde je jí umožněna soutěž s rotující masou, není pro ni problém nabízet výhodnější ceny. Takže dneska síť regulují i hliníkárny a jiní velcí spotřebitelé. Má to tu výhodu, že můžou jít se svojí spotřebou do plusu i do mínusu.
A to jsou ještě k dispozici a nevyužity pro demand response - miliony kompresorů v chladničkách a mrazácích, desítky tisíc kompresorů tepelných čerpadel, tlakovacích stanic vodovodů a plynovodů a vůbec všeho, kde stačí, aby to během dne nějaký čas běželo, ale nemusí to být zrovna teď. Skladovat jde teplo, chlad, tlak, páru, rotační pohyb, ...
Problém není v technice, překážky jsou v kulturních, legislativních, technických a ekonomických stereotypech.
JN Josef Novák @josef.novak269Děkuji za připomínku.
Důvod, proč nejsou uvedené možnosti v článku uvedeny je prostý - bylo by nutno odhadnout jejich "kapacitu".
Můžete však svou připomínku rozvinout a nabídnout jako nový článek k tématu.
Přeji hezký den,
opravte si prosím odkaz na elektrárnu Dalešice. Jsou tam Dlouhé stráně.
Autor slučuje pojmy akumulace a regulace, pokud ale akceptujeme jeho myšlenku tak tam chybí jedna podstatná záležitost akumulace tepla ve velkých CZ. Díky nesoučasnosti odběru tepla a elektřiny se v pojetí autora jedná také o akumulaci.
Poku autor zmiňuje Dánsko nechť lépe popíše dotační systém kde sláma vykupuje za více než černé uhlí.
Pokud jsem dobře informován tak pár podnikavců v ČR z kulatých balíků dělá hranaté a vozí to do Dánska a lidé jako pan Bechnik tomu tleskají jak skvěle funguje podpora OZE v Dánsku.
VK Václav Kopal @vaclav.kopalNevím, jak bych mohl tleskat něčemu, o čem nic nevím. Své tvrzení byste měl odvolat, protože mi opět podsouváte myšlenky, které jsem nikdy neměl.
Pokud znáte dotační systém v Dánsku, popište jej sám, ale prosím s odkazy na relevantní zdroje informací. Totéž ke kulatým/hranatým balíkům. Výroky typu "jedna paní povídala" jsou k ničemu.
Jenže tato témata do této diskuse nepatří, hodila by se k článku o podpoře OZE v Dánsku, jenže takový tu nemáme.
K tématu jsou tedy pouze první dvě věty, které bych naopak byl rád, kdybyste rozvedl. Mám totiž pocit, že opakujete myšlenku, která je zmíněna v závěru článku. Taky by bylo dobré upřesnit, kde směšuji pojmy akumulace a regulace.
Teplárna by měla obecně plnit dva úkoly. Primárně vyrábí teplo a jako vedlejší produkt je el. energie. V článku je psáno o dánských teplárnách že využívají el. energii z větrných elektráren k pokrytí nasmlouvaných dodávek a také "k ohřevu topného média". Docela by mne zajímal el. boiler o výkonu desítek MW nebo i větší. Regulace pomocí el. energie je docela příjemná a jednoduchá. Jenom reakční doba zdroje na biomasu je poněkud pomalejší? To asi nebude fungovat start / stop jako u elektřiny.
VK Vladimír Křen @vladimir.krenS elektřinou se taky neobchoduje systémem start/stop.
Vážený pane Bechníku,
základní princip akumulace je v tom, že po sérii nejrůznějších přeměn získáte zpět elektřinu. Pokud už elektřinu nikdy nezískáte, pak nejde o žádnou akumulaci, ale o méně či více bohulibé využití přebytků elektřiny. V tom je dost zásadní rozdíl. Akumulace totiž umožňuje ovlivňovat bilanci oběma směry (chová se jako spotřeba i výroba) zatímco nevratná přeměna jaksi neumožňuje výrobu elektřiny.
Jako příklad uveďme nyní módní power-to-gas technologii. Pokud by byla účinnost přeměny elektřiny na zemní plyn 40 % jak uvádíte, a tento plyn bychom zpětně využili v paroplynové elektrárně k výrobě elektřiny, dostáváme se na žalostnou účinnost cyklu akumulace někde kolem 20%. To je ve srovnání s navíc daleko flexibilnějšími přečerpávacími vodními elektrárnami naprosté zoufalství. Takže nic proti módním nápadům, ale fyzika stále platí :-).
S pozdravem
Martin Hájek
MH Martin Hájek @martin.hajek314Myslím, že tentokrát jste poněkud přestřelil, pane Hájku.
Účinnost 40 % je totiž u technolotie P2G pro celý cyklus s elektřinou na konci,
viz https://oze.tzb-info.cz/11034-zachrani-t…
a navíc se intenzivně pracuje na zvýšení.
Jenže v tomto článku je hodnota 40 % použita pro (vemi konzervativní) odhad účinnosti přeměny plynu na elektřinu.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.