Rubriky:
Byl jsem proti externím přívodům vzduchu do krbu.
Argumenty proti externímu přívodu vzduchu:
1/ Do krbu se nasává studený vzduch, který se musí v krbu ohřívat - odebírá vyrobené teplo = energetické ztráty. (Určité procento tepla krb předává studenému vzduchu)
2/ v případě nasávání z interiéru krb zajistí přirozené větrávání (odsávání) "zaprděného" vzduchu. Větrat se musí tak jako tak. Proto se toto nedá považovat za energetické ztráty.
Vždy se musí dostat do krbu stejné množství vzduchu z venku. Buď přímo z venku a nebo přes interiér.
S tím rozdílem, že v případě přívodu vzduchu z interiéru bude v domě čistčí vzduch a do krbu se bude dostávat předehřátý vzduch.
3/ pokud se večer přestane topit a krb v noci úplně vyhasne, tak komínový efekt bude v případě externího nasávání, nasávat ledový vzduch do krbu a dále do komína. Kovovu konstrukci krbu to bude silně ochlazovat a třeba od 2hodin do rána krb bude fungovat jako lednička. Protože nikdo ve 2 hodiny nebude vstávat aby zavřel externí přisávání vzduchu.
4/ nadruhou stranu v případě nasávání z exteriéru bude komínový efekt vysávat teplý vzduch ven. Tj větrání bude pokračovat i v noci.
Energeticky opět teoreticky stejné s tím rozdílem, že druhá varianta zároveň zajistí výměnu zaprděného vzduchu za čerstvý. Kdyby jsme totiž větrali i ve variantě přívodu vzduchu z exteriéru tak ty ztráty jsou dvojnásobné.
Prosím o názor jen co chtějí psát k tématu. A ne ty co sem chtějí napsat že topení krbem je přežitek a že jen jejich nizkoenergetické vytápění je to nejlepší.....
(Editováno 26.1.2016)
Argumenty pro externí přívod vzduchu:
1/ Můj známý co má krb bez externího přívodu vzduchu fungoval naprosto v pohodě do té doby než si koupil výkonnou digestoř. Stará digestoř a ani nevýkonný větrák v koupelně a na záchodě nepřetáhly komínový tah. Takže byl naprosto v pohodě. Nyní si na to musí dávat pozor. K problému u něj nyní dochází hlavně při roztápění, když je malý tah komína. To si vůbec nemůže dovolit digestoř pustit. Když už je komín horký a má velký tah, tak digestoř sice komínový tah nepřetáhne, ale hoření začne být nekvalitní a bylo by asi otázkou času než by vyhrála digestoř.
2/ Přílišné větrání také není to pravé ořechové. Komínová klapka nelze 100% uzavřít z důvodu bezpečnosti. A tak komínem proudí vzduch i když krb nehoří. Musí se tedy udělat i klapka na uzavírání přívodního vzduchu z interiéru, tak aby v případě nepoužívání krbu nevznikal komínový efekt - tj sání teplého vzduchu z místnosti komínem.
*****
Osobně jsem si od té doby (od příspěvku z roku 2012) již nechal krb postavit s externím přívodem vzduchu.
Chtěl jsem ale udělat přepínací klapku na přívodu vzduchu proto, abych si kdykoliv mohl místnost vyvětrat nasáváním z vnitřku a zvýšit účinnost krbu a zase přepnout zpět na externí přívod. Ale nenašel se žádný krbař, který by mi to tak udělal :(
*****
Známý, má krb o výkonu 7kW bez externího přívodu, já mám 6kW s externím přívodem vzduchu. Oba máme patrové nízkoenergetické domy. Takže to mohu porovnat.
1. Na pocit je ten jeho 7kW krb výkonnější o víc než o ten 1kW. (nesaje ledový vzduch z venku a to je subjektivně znát)
2. Když naše rodiny spolu slaví (například silvestra), tak vzduch u něj v obýváku je příjemný, není až tak vydýchaný, zaprděný. Klima u něj je jednoznačně lepší. Když je u nás hodně lidí, tak se u nás musí jedině otevírat okno a větrat - občas udělat průvan.
3. U něj je naopak nepříjemné to, že je cítit tok chladnějšího vzduchu z předsíně pod dveřmi.
Takže já mám ve sklepu uskladněno dřevo a okno je stabilně netěsněno a tz fuga utěsněný dveře takže zima se drží…
před 3 roky
Dobrý den, mohl by jste mi prosím napsat, jaká je vaše zkušenost s přívodem vzduchu do krbu ze sklepa s ohledem na…
před 3 roky
Samozřejmě jsem neměl na mysli tyto "hloupé" rekuperační jednotky a ani v těch mnou uvedených příkladech…
před 5 roky
109 odpovědí
Zobrazit všechny reakceKeď čítam rôzne fóra okolo krbov, kde sa hovorí o prívode vzduchu z exteriéru, vždy sa tým myslí prívod cerstveho vzduchu do ohniska. Čiže oheň má čerstvý vzduch a my dýchame ohriaty, zaprasený a vydychany vzduch.
Ja som pri stavbe krbu riešil prívod čerstvého vzduchu z exteriéru pod krbovu vložku, kde sa ohrieva a prieduchmi prúdi do miestností.
Ohnisko na svoju činnosť je nútene nasávať vydychany a zaprášeny vzduch z interiéru.
Počas viacročneho používania mám len tie najlepšie skúsenosti.
-Prakticky neviem čo je to vydychany vzduch v miestnosti aj bez vetrania.
-Pretoze sa ohrieva čistý vzduch, nevznikajú na vyduchoch čierne miesta. Keď sa ohrieva vzduch z miestnosti, prach sa spaľuje na krbovej vlozke a z toho tie čierne výduchy.
-V zime má vonkajší vzduch zákonite nižšiu relativnu vlhkosť, preto nehrozí nejaká vlhkosť v dome.
-V noci nehrozí prievan do komína.
-Straty pri ohrieva studeného vzduchu sú pri výkone krbovych vloziek zanedbateľné.
ST Slivo Trnka @slivo.trnkaMám to takhle u krbovych kamen a super. Vzduch z venku vyveden za kamny v rohu KG 125, venku klapka.Jediné, co bych udělal jinak, je, že bych do potrubí vložil tlumič hluku. Občas je hodně dobře slyšet sousedova psa. Uvažuji,že buď sejmu jezevčíka :-), nebo dám tlumič na trubku KG za kamna.
Ahoj, chceme dělat krbovou vložku v místnosti, kde je SDK strop - parozabrana - 20cm izolace - trámy - 30cm izolace - OSB deska - půda. Komín - schiedel absolut prochází skrz tyto vrstvy. Podél komína bych chtěl do krbové vložky natáhnout ext. přívod vzduchu. Vzhledem k tomu, že v obestavbě krbové vložky může být až cca 300°C, je asi nejrozumnější ten přívod ext. vzduchu udělat v kovové flexibilní trubce. Ten přívod vzduchu bych chtěl brát z půdy (cca 2m). Jakým způsobem podél komína vést tuto trubku na půdu, skrze všechny jmenované vrstvy, aby nebyly ohroženy tyto materiály ? Vata, trámy,... Předpokládám, že se ta trubka trochu ohřeje... Mám tam udělat stěnu z Silcy nebo Grenasolu? Zároveň, stačí SDK strop oizolovat deskami Silca nebo Grenasol - a zároveň také zdi, aby byla zaručena požární bezpečnost?
je nutné na přívod vzduchu dát automatickou klapku nebo stačí manuální?
Děkuji předem mnohokrát.
Mám krbovou vložku AQUAFLAM s výměníkem, 12kW s plně automatickou regulací, přívod vzduchu ze sklepa. Celý systém jsem pečlivě dolaďoval, zde jsou mé zkušenosti:
Problém není v teplotě vstupního vzduchu - vždyť jak by mohl, v krbu je teplota několik set stupňů a jestli se tam přivede vzduch o dvacet stupňů chladnější nebo teplejší je v celkovém měřítku teplot jedno.
Problém je v množství přisávaného vzduchu.
Mám nový komín, trubka je tepelně izolovaná, takže komín má vynikající tah, tedy asi tak o 500% větší, než je třeba. Vsadím se že tento problém bude u drtivé většiny nových komínů, protože se všichni sichrují. Výrobce raději udá potřebu silnějšího průměru než je ve skutečnosti třeba, projektant a normy pro jistotu navrhují větší výšku komínů atp. Ve výsledku se do krbu i při "zavřeném" přívodu vzduchu a "zavřeném" komínu dostává stále moc vzduchu, který vnitřek krbu ochlazuje. A ochlazoval by ho i kdyby měl teplotu 50°C. Obzvláště v dnešní době sekundárních a terciálních přívodů je to zlo.
Vyřešil jsem to přidáním automatické klapky na komín nad krbem, která do komínu přisává falešný vzduch, čímž snižuje tah vzduchu z krbu. Je na ní jednoduchý knoflík s těžítkem, kterým se nastaví požadovaný tah. Výrobce požaduje obvykle min 12Pa, jako nejlepší jsem našel hodnotu 15Pa, což je podle chování klapky mnohonásobně méně, než tah, který komín má, když se topí.
Řešení vypadá tak, že vzadu za krbem je na přívodu vzduchu téčko, jedna větev jde do krbu a druhá nahoru a je napojena přímo na tu klapku. Klapka tak do komína zbytečně nevypouští teplý vzduch z okolí krbu, ale studený vzduch ze sklepa. (v bytném prostoru mám vzduchotechniku s rekuperací, takže mi to nedělá brikule v rovnováze vzduchu ven/dovnitř.)
Naprosto zásadním zůsobem se snížila spotřeba dřeva, odhaduju tak o 50 - 60%. Plameny v krbu jsou klidné. Dostatečnou teplotu pro perfektní fungování teplovodní vložky stačí zajišťovat i řeřavé uhlíky s malými plamínky =právě proto= že do horních částí krbu nefuní kvanta studeného sekundárního a terciálního vzduchu, který je potřebný jen v určitých fázích hoření. Přitom sekundární spalování funguje bezvadně dál, řekl bych možná i o něco lépe.
Zapalování krbu bezproblémové, suché dříví podpaluji malým kouskem pepa (zkoušel jsem různé jiné drahé "ekologické" a pepo je jednoznačně nejlepší) a vůbec nepoužívám třísky, rovnou malá polínka.
Jediné co se zhoršilo - při přikládání se musí opravdu pomalu dle pokynů výrobce - otevírat dvířka aby to do místnosti nezakouřio. Dříve při tom megatahu bylo prakticky nemožné aby do msítnosti uniklo sebemnší množství kouře.
Nyní se mi do krbu dostává přesně takové množství vzduchu jaké je třeba. Když funguje sekundární spalování tak to znamená, že tento vzduch má teplotu kolem 800°C. Je tedy patrné, že je úplně jedno, jestli má přívodní vzduch -20 nebo +20.
Ještě dodám že k tomuto řešení mě dovedla zkušenost firmy, prodávající tyto krby. Psali že řešili problémy s přehnaným hořením u mnoha zákazníků a nakonec dospěli právě k řešení, že instalovali regulaci tahu komína a nastavili na tah 14Pa a pak bylo vše v pořádku. Potvrzuji, jen já to nemám čím změřit, je to nastaveno podle stupnice na knoflíku regulace.
Jinak automatická regulace pozná, když oheň dohořel a "zavře" vzduchovou klapku, Ovšem sek. a ter. vzduch jsou otevřené vždy, takže nějaké proudění skrz krb vždycky je.
LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindraRegulační automatická přisávací klapka je sice super věc protože zamezí postupné zvyšování tahu a tedy nežádoucího zvyšování výkonu spotřebiče, ale vůbec neřeší problém s případným únikem zplodin, ba naopak protože v momentě kdy ji připojíte na venkovní vzduch začne být topeniště ještě náchylnější k případné hrozbě úniku zplodin zejména v případě že by zároveň nebylo vyřešené přisávání pro hoření. To už teď pociťujete při přikládání jak ostatně přiznáváte. Komín si totiž bude přisávat přes klapku a nesníží tah v případě podtlaku v místnosti a tok zplodin v připojeném kouřovodu se může zastavit.
Čili měl bych trochu obavy aby lidi kterým hrozí že jim digestoř otočí tah to nepochopili tak že jim to vyřeší přisávací komínová klapka s připojením na venkovní vzduch protože by to správně měli napojit naopak tak aby to bralo vzduch z místnosti a klapka se v případě podtlaku automaticky zablokovala.
Jsem pořád toho názoru že to že krb vyměňuje v interiéru vzduch je považováno za výhodu, jen se to musí ošetřit tak aby byl šikovně zajištěn přívod například formou té ventilační smyčky. Nedostatečné provětrání utěsněných prostor což je dneska všeobecný problém RD.
A jinak bych si ještě dovolil podotknout že rozdíl v teplotě když venku mrzne ( což je právě moment kdy je potřeba nejvíc topit) a pokojovou teplotou není 20°C ale až 40°C a jedno to není protože to například zchlazuje místa kde topeniště přisává což vede ke kondenzaci v určitých zónách a ke korozi a deformaci, praskání šamotu atp. Podobně by jste mohl tvrdit že chlad nezhoršuje spotřebu u spalovacího motoru atp.
Zdravím,
Jen chci dodat k tomuto tématu, že jsme si pořídili před novým rokem s ženou vytoužená krbová kamna o výkonu 9kW.Jelikož tomu moc nerozumíme, rozhodli jsme se oslovit jednu krbařskou firmu,ta nám vše propočítala,doporučila,namontovala nerezový komín a dodala i kamna. Vše s příslušnými papíry a revizí.Všechno fungovalo jak mělo do té doby než se nám potkalo topení v krbu a odvětrávání větrákem v koupelně (přes uzavřené dveře) Totálně nás kamna vykouřila, protože se kouř vracel přes dvířka zpět do místnosti. Naštěstí v místnosti nespíme, tak se nestalo krom vyuzení nic tak hrozného.
Štve mě jen to,že kdyby mi na začátku řekli, že se toto může stát, udělal bych ten ex.přívod vzduchu hned a nemuselo k tomu vůbec dojít.
Nebo je jiná varianta, jak se tomu vyvarovat. Jo a máme ještě stará kastlová okna,tak předpokládám, že mikroventilace tam určitě je.
Díky za případné komentáře.
Přeji hezký den,ahoj.
PS Petr Svoboda @petr.svoboda139A co upravit to odvětrávání koupelny tak, že pokud větrák odsává zároveň by se (automaticky) v koupelně otevřela klapka která by umožnila zase vstup vzduchu do koupelny zvenku, jakmile by větrák vypl klapka by se uzavřela tím by se tlak v koupelně vyrovnával a nevznikal by "podtlak" který mění tah komínu, bylo by to jednodušší
Je-li v koupelně otvíratelné okno co ho osadit spínačem dokud ho neotevřete (alespoň na škvíru) větrák se nespustí.
Je-li odsávání zapínáno manuálně pak vždy když se odsává pára otevřít větračku.....
P.S.
Aby to nebylo nepříjemné že jde do koupelny klapkou "studený vzduch" šla by vhodně osadit i samostatně kdekoliv např. před koupelnou ale musela by být propojena s odsáváním v koupelně zkrátka by jen vyrovnala tlak a mohla by na ní být připojena i digestoř v kuchyni jsou-li s tím podobné problémy....
P.S.
A ještě by to šlo udělat jinak odvětrávací klapku umístit v místnosti s kamny a propojit s kouřovým čidlem to by mohlo mít i tu výhodu že by napomohla tahu komína i při zhoršených tahových podmínkách venku, většinou by ale byla uzavřená což na rozdíl od CPV je možná výhodnější protože tam bývají někdy problémy (záleží jak je to řešeno) s "chlazením potrubí" kondenzací na stěně kamen ač je to "uzavřené" apod.
Toto je vskutku zajímavé téma. Vzhledem k tomu, že jsem se z jistých důvodů (extrémně nízká vlhkost vzduchu) začal zajímat o externí přívod ke krbu.
Po důkladném studiu tohoto vlákna jsem seznal, že pan Nový je asi absolutista. Dám příklad: mám dva némlich stejné domy a v jednom je krb s nasáváním z interiéru a v druhém není žádný krb. Proč by mělo tedy při přirozeném větrání (netěsnostmi) ale i občasným otevřením oken či dveří domě BEZ krbu chybět dejme tomu těch 400m3 vzduchu který dům s krbem "vyvětrá" navíc ? (mám na mysli normální topení o délce třeba 8h). Nedokážu si představit, že by se v domě bez krbu lidi dusili zaprďeným vzduchem a naopak že by se v domě s krbem vůbec nemuselo větrat otevřeným oknem ... musí se.
Mě bez znalosti nějakých čísel a bez nutnosti nasávat do domu další stovky kubíků studeného vzduchu navíc a s přihlédnutím k jistým zanedbatelným nevýhodám vychází, že prostě externí přívod bude výhoda. Asi jako kdybych vyměnil krb za elektrickou spirálu o stejném výkonu - ta taky nepotřebuje nikde nic nasávat.
Ono počítat, jestli je to energeticky trošku lepší tak nebo onak mi nepomůže v případě, když řeším věc související a tou je vzdušná vlhkost. Pokud dům normativně větrá přirozeně, nepotřebuji toto větrání ještě zdvojnásobit, když se jedná, mimo základovu desku o naprosto (stavebně) suchou stavbu (roubené dřevo, dřevěné podlahy a podhledy, sádrokartonové stěny a příčky).
Takže při aktuálním překonávání celkem silného kašle a průměrné vlhkosti cca do 30% na relativní přínosy - a spíš negativa krbu bez exterího přívodu kašlu.
KV Karel Vávra @karel.vavra701Dobrý den
K infiltraci vzduchu "netěsnostmi" zajisté dochází i bez topidla na TP v interiéru, nedá se to ale srovnat s tím, když topidlo na TP v interiéru je (bez ext. přívodu vzduchu) , neboť prostřednictvím komínového tahu vzniká v interiéru určitý "podtlak" který infiltraci přísunu vzduchu zvenčí "napomáhá", zároveň ale topidlo na TP produkuje dostatečné množství tepla na to aby se kryly i tím způsobené tepelné ztráty..
Uvedu příklad z praxe vytápím kamny na TP bez ext. přívodu vzduchu, za celou topnou sezónu nemusím větrat neboť vše pokryje podtlakem podporovaná infiltrace, výsledkem je zdravé příjemné klima čerstvý nezatuchlý nevydýchaný vzduch, po staletí to tak fungovalo v domcích vybavených pecemi kamny apod., a nebyly takové problémy s vodními parami, s nutností větrat (myslet na to že musím tehdy a tehdy větrat otevřenými okny)
Potřeba přívodu externího vzduchu vyvstala až "s moderními technologiemi" kdy je cílem "maximálně utěsnit" a tím minimalizovat tepelné ztráty, ovšem zároveň s tím vznikl problém " výměny vzduchu v interiéru" a tak na scénu přichází "rekuperační jednotka" která v podstatě dělá velmi sofistikovaně to, co dříve dělala přirozená netěsnost oken a dveří + kamna krb nebo třeba kachlová pec a kruh se uzavírá. Zajisté správně každý namítne že tyto moderní "přístupy" umožňují minimalizovat tepelné ztráty na úplné minimum ano to je pravda ale je to na druhé straně vyváženo "složitější technologií"...
Každý si tedy musí vybrat jakou cestou půjde, obě jsou možné....
Dobrý den, chci stavět bungalov, vytápěný tepelným čerpadlem, + dotápění pro pohodu o víkendech krbovými kamny. Pročítám tady tu diskuzi a nejsem z toho moc moudrý, jestli centrální přívod vzduchu ano, nebo ne. Před pár lety jsem jeden bungalov postavil a měl v něm krb.kamna s přívodem vzduchu zvenku. Bez uzavíratelné klapy. Je pravda, že když se v kamnech netopilo, bylo cítit jak jsou kamna ledová protékáním vzduchu zvenku do komína. A myslím, že ochlazování topeniště vzduchem zvenku bylo také znát i podle toho, jak se tvořily saze na skle a stěnách když bylo venku kolem 0 a když bylo -15. Byl to rozdíl, než se kamna rozjela a nedehtovala. K řešení uzavření přívodu vzduchu jsem se už nedostal, protože jsem se odstěhoval. Po téhle zkušenosti mi přijde jako celkem logický i přístup s nasáváním "použitého" vzduchu kamny z místnosti. Do domu nechci centrální rekuperaci, protože nevěřím na žádné zázračné filtry, které "vyčistí" vzduch, nasávaný rekuperací (v obou směrech), a po mé zkušenosti s kvanty vzduchu a filtry (používanými v na sálech s výpočetní technikou, kdy můžete filtrovat jak chcete, za pár let se nestačíte divit, co se přes ty filtry stejně dostane. Tady se to jednou za čas rozebere a vyfouká kompresorem, ale v rekuperačních trubkách to už myslím nikdy nevyčistíte a různé desinfekční spreje můžou mít jen dočasný účinek. Dám ruku do ohně, že za 10 let v trubkách bude prach a v něm kdovíco všechno. Prostě není nad to, dostat TO ven a vyčistit. A to podle mně splňuje lokální rekuperační jednotka, která by si myslím měla dodat dostatek čistého ohřátého vzduchu do místnosti. Navíc jsou i s čidly CO, což je další bezpečnostní článek. Tyto jednotky se dají jednou za čas z otvoru ve stěně vyjmout a POŘÁDNĚ vyčistit od mikroprachu, roztočů... Mám představu, že bych jich po domě rozmístil 4. A zbytek bych dovětrával provozem- když budu vařit, normálně si pootevřu okno... Nestojím o žádný utěsněný ponorkový pasivní dům, kde bych musel pořád hlídat, jestli jsem za sebou vše pozavíral. Ta lokální rekuperace má sloužit jako hlavní systém výměny vzduchu, ale ne jediný. Myslíte že by toto řešení stačilo v tomto případě k dostatečné dodávce vzduchu i pro ty krbovky? Navíc krbovky, které se mi líbí, nemají přívod vzduchu zvenku. Vím, že tyto jednotky asi nemají až takovou účinost jako centrální, ale těch pár kaček mi za čistý vzduch z rekuperace stojí. Děkuji za věcné odpovědi.
Teoreticky to máte zmáknuté.
Ale blbě.
Bohužel neuvažujete všechny vlivy.
Takže prakticky to tak nefunguje.
Viz web http://drevostavba-svepomoci.yw.sk/
WK Walter Komárek @walter.komarekTakže prakticky nefungují ani Vámi odkazované stránky.
To má být spam???
Dobrý den.
Řeším podobný problém jako pan Kaščak. Budu stavět malý bungalov (cca 8 x 10m) a snažím se jít co nejjednodušší cestou - tz. vytápění lokální krbovky + přímotopy, bez rekuperace, RD s lepším zateplením.
S externím přívodem vzduchu ke kamnům počítám a nemám v plánu ho napojovat přímo na kamna aby mohl tento přívod sloužit zároveň pro výměnu vzduchu v baráku (jak bylo zmíněno v příspěvcích níže). Bohužel RD nebude podsklepen a tak řeším kam tento přívod ext. vzduchu umístit. Dříve jsem byl rozhodnut pro umístění za kamny u komína, ale mám trochu strach aby, až se bude topit, vzduch přicházející z venku nespotřebovala rovnou kamna a v místnosti by tak přirozená výměna vzduchu byla minimální a stejně bych musel otvírat okna.
Uvažoval jsem s umístěním tohoto přívodu např. k obvodové stěně pod kuchyňskou linku a tak se chci zeptat co si o tom myslíte, zda to má nějaký smysl nebo "vymýšlím nesmysl" a když ho nechám za kamny tak to bude mít stejný efekt.
PS: pokud zůstane přívod vzduchu za kamny je lepší ho přivádět rourou přes základy nebo dvojitým komínem (původně jsem chtěl na dvojitý komín napojit digestoř)
Děkuji
DŠ David Špulka @david.spulka172To by bylo jako kdyby jste udělal díru přímo ve zdi a bude tam tedy průvan protože ledový vzduch se Vám bude akorát plazit po zemi. Kamna narozdíl od krbu totiž nemají možnost přivedení vzduchu do meziprostoru mezi topeništěm a korpusem obezdění a tudíž není možné vytvoření zmiňované ventilační smyčky. U krbového kompletu by to bylo jiné protože přivětrání je to uzavřené v obezdívce krbu a je to tedy strženo a namixováno s proudem topného vzduchu. To je právě výhoda krbu.
Myslím že dlouhé vedení základem nebo volným průduchem dvoukomína či přivětrávacím otvorem v tvárnici komína to stejně dostatečně nepředehřeje (i když aspoň něco).
Já bych raději udělal za kamny nějakou přizdívku z nějakého dobře vodivého materiálu ( např. ze šamotek) a odvětrání bych vyvedl až pod stropem. Vzduch se tak předehřeje od nahřáti stěny za kamny a o stropu se rozmíchá s horkým vzduchem, takže pohoda. To je podle mne nejlepší řešení.
Ale v případě že by toto nešlo bych v bungalovu přímí přívod udělal, ale opatřil ho manuální klapkou a vzduch si pustil až jedině v případě že bych opravdu zpozoroval problém že by kamna ztrácela výkon a případně bych ho otevíral přikládání kdy jsou nároky na tah větší.
Jinak by u těch kamen Vám asi bohužel nic jiného nezbývalo než to napojit na přímo na tzv. CPV, tedy pokud to ty kamna od výrobce umožňují ( zda na to mají nějakou přírubu).
PB
Zdravím,
můžete prosím někdo shrnout jaká varianta je lepší, přívod přímo do ohniště, nebo do obestavby a spalovat vzduch z místnosti domeček není pasiv ani rekuperace. Děkuji
JK Jarda Kaščak @jarda.kascakPodle mne externí přisávání a pokud možno ze sklepa kde není tak studený vzduch ne přímo z venku tak to mám já v bytovce a volil bych tak i pokud bych bydlel v domku který je podsklepen. 14 let jsem měl krbovky bez externího přisávání a 2 sezonu mam s externím přisávání rozdíl je znát je lepší tepelná pohoda a lepší se regulují pokud mohu soudit dle mne i menší spotřeba dřeva
Ale to je dáno i novějšími a lepšími kamny . V každém případě to chce klapku na kouřovod dobře zvolit co koupíte Mám Thorma Falun keramik vytápím byt o obsahu 180 metrů krychlových a s rozvodem vzduchu ventilatory do ostatních dvou místností. Vše je i o tom naučit se topit a zbytečně nepřetápět.
Dobrý den.
mám vložku bez přisávání vzduchu zvenku a myslím že to ničemu nevadí. digestoř máme taky a poměrně dobrou, ale když ji zapnu a chci přiložit tak je lepší digestoř vypnout. nejhorší je když je vložka ještě nezahřátá. no a co doporučuji, je se podívat před stavbou k někomu, kdo krb má. nechal jsem si udělat od jedné firmy a nejraději bych je přerazil. pozor na rozvod vzduchu po baráku. nedával bych již do každé místnosti, ale pouze max do dvou nejzadnějších míst. a zkontrolovat po kdejakým praseti jeho práci. měl jsem tam díru a topil jsem do střechy. a zeptat se na materiál z kterého se obezdívá. nezkušeně jsem uvěřil někomu kdo se tím rádoby živí, což neznamená že to dělá dobře.
nepla´tte, dokud si nevyzkoušíte. nebo si nechat část peněz i klidně na nějaký papír, ale pak na reklamaci již zpět řemeslníka nedoženete.
si to raději dodělám sám.
JS jirka Spáček @jirka.spacek1) fakt by mě zajímalo, jestli byste Vy šel někomu stavět krb s tím, že Vám ho zaplatí, až si ho v zimě vyzkouší.
2) vzduchotechnika se dělá podle projektu, když mudrlant natáhne hadice na dvě místa v domě, nic moc to asi neodvětrá...
3) trefně jste poznamenal, že je nejlepší při přikládání vypnout digestoř. Asi jste zjistil proč, že? To samé se totiž děje když nepřikládáte, jen to tak dobře nevidíte. Lidé mají tendenci nebát se toho, co nevidí či neslyší, a bát se toho, co vidí a slyší, ikdyž to není nebezpečné (jako hrom). A přitom je nakonec skoro vždycky zabije to, ne nevidí a neslyší, například CO2...
Máte naprostou pravdu že vzduch v místnosti je potřeba měnit a rovněž máte pravdu že externí vzduch přivedení do ohniště bude bez automatické klapky chladit topidlo i komín a to se ani nezmiňujete o hlavním negativním jevu že totiž příliš studený vzduch (který je v zimně paradoxně vlivem potřeby vyšších potřebných výkonů topeniště přisáván ve větších objemech) zhoršuje účinnost spalování tím že snižuje teplotu prostředí v ohništi a přispívá ke kondenzaci čili dehtování.
Zároveň ale nemáte úplně pravdu že digestoř nemůže nikdy otočit tah ve spotřebiči a že stačí přisávání netěsnostmi domu. Mně osobně se stalo i přestože jsem měl přisávání ke krbu řešené, že jsem z důvodu vyřešení hlučnosti v kuchyni vyřadil původní zabudovaný ventilátor z digestoře a použil vedení přes garáž zvukově izolovanou hadicí kde jsem instaloval externí tažný ventilátor plus pětistupňový regulátor otáček (schváleno na odsávání pro digestoře) a při na čtvrtém stupni z pěti celkových se tah skutečně obrátil a to nemluvím o roztápění kdy je to ještě podstatně choulostivější. Přitom místnost podlahová plocha 40 m2 a krb na druhé straně. Vyřešil jsem to tehdy úspěšně ještě jedním samostatných přívodem k digestoři protože u krbu už to zvětšit nešlo. Samozřejmě se tu nejedná o úplně standardní případ, nicméně to otočení tahu možné je, nicméně to závisí na několika faktorech.
Ale to není to hlavní proč tady na vás reaguji. Chtěl jsem především upozornit, že provedení přisávání externího vzduchu pro hoření není nutné ba dokonce se ve většině případů nedoporučuje vést přímo do ohniště, ale přes takzvanou ventilační smyčku, které umožní přivedení vzduchu přes komoru krbového tělesa kde se předehřeje a do místnosti se dostává tak předehřátý čerstvý vzduch a krbová vložka si naopak vezme z místnosti ten starý jak uvádíte zaprděný vzduch. Podrobné schéma najdete například na stránce zde : http://www.krb.cz/externi_prisavani_krbu… , kde je tato problematika jednoduše ale trefně popsána. Částečnou pravdu máte jak vy tak ale i vaši oponenti, a toto zde uvedené provedení řeší problém obou stran, tedy v případě že dům není pasív kde je nutno skutečně tlaková prostředí absolutně oddělit z důvodu funkční rekuperace.
Tak už rok mám krb. Krbař mi prostě bez ext. přívodu krb udělat nechtěl. I přesto, že můj známý ho má v novém domě bez přívodu a funguje mu perfetně s digestoří. A někde jsem četl tabulky, že každý i nízkoenergetický dům je tak nětěsný, že se v něm když venku fouká vítr vymění několik desítek m3 vzduchu za hodinu, že pro krb je vzduchu dost.
No nic, co chci říci a co je daleko horší než externí studený vzduch do ohně je to, že když topíte a obestavbu za večer nahicujete tak, že to naakumulované teplo z velké části uletí do komína v době kdy přestanete topit. Velké ztráty jsou, když je obestavba natopená. Tam je pak rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou třeba 150C. A při takovém teplotním rozdílu si pište, že tam to teplo teče ven. Navíc když komín má tah a v noci když vám topeniště vychladne a nejdete zavřít klapku přívodu vzduchu. Kouřovod nasává studený vzduch, v krbu se už netopí. A tak vám to všechno pěkně ochlazuje kouřovod, krb a tím i natopenou obestavbu. Velká část toho, co jste z večer naakumulovali do obestavby jde komínem do háje.
A jaké je řešení?
- Mít navíc ještě jednu externí těsnou klapku přívodu vzuchu do krbu. To co je na krbu není těsná. To vám opět žádný krbař neudělá, protože se bojí, že by jste jí mohli zavřít když krb hoří a v krbu by se mohly udělat výbušné plyny. Opět je to hloupost, ale prostě neudělá. A tu klapku zavírat na noc. Což málo kdo dělá, protože když přiloží poslední poleno, tak jde spát.
- A nebo zvětšit díry do obestavby, nebo udělat umělou cirkulaci vzduchu, aby se obestavba nemohla tolik naakumulovat a rychleji předávala teplo okolí.
- spodek krbu si sám rozebrat a vyhodit přívod externího vzduchu, to si musíte udělat sami, protože to vám také žádný krbař neudělá. Pokud se bojíte, že by vám v místnosti mohl vzniknout podtlak, což je vyjímečné, tak na nezapojený externí přívod vzduchu dejte třeba nějakou lehkou klapku, která se otevře dovnitř, když by tlak v místnosti z důvodů silné digestoře poklesl.
Možná, že s tím budu někdy v budoucnu experimetnovat.
Dobry den a myslite, ze jestlize je digestor vypla tak si to pres ni ten vzduch nenatahne kdyz je hadice z digestore vyvedena ven? Nebo treba pres vetracky v koupelne si to vzduch nevezme? Taky bych nechtel delat diru do zdi a privadet vzduch z venku kdyz bude treba venku -10 stupnu
No tak si buď moje zkušenost je že po vyměně oken sem byl nucen vyhodit Karmu a i krbové kamna bez externího přisávání stačilo na chvíli pustit digestoř a v obývaku plno kouře pomohlo jen otevřená mikroventilace na 4 oknech Takže tvuj nazor je je podle mne absol blbost Jestli to u vašich známých funguje tak maj barák velkej jak hrom nikde žádný dveře a ty vokna stojej za starou belu
Takže Mam 2+1 a být to musí jinak to nejde Pokud sem měl starý vokna kterejma táhlo skoro všude nebyl problém ale jaksi sem v tý době protopil o cca 500 až 600 kubíků plynu víc
krbače sem tehdy pořídil jen z důvodu uspor na topení plynem nyní uvažuji o rozvodu teplého vzduchu a přechod na hlavní topení krbovkama plynm budu temperovat v zimě když nejsme doma
No tak si buď moje zkušenost je že po vyměně oken sem byl nucen vyhodit Karmu a i krbové kamna bez externího přisávání stačilo na chvíli pustit digestoř a v obývaku plno kouře pomohlo jen otevřená mikroventilace na 4 oknech Takže tvuj nazor je je podle mne absol blbost Jestli to u vašich známých funguje tak maj barák velkej jak hrom nikde žádný dveře a ty vokna stojej za starou belu
Takže Mam 2+1 a být to musí jinak to nejde Pokud sem měl starý vokna kterejma táhlo skoro všude nebyl problém ale jaksi sem v tý době protopil o cca 500 až 600 kubíků plynu víc
krbače sem tehdy pořídil jen z důvodu uspor na topení plynem nyní uvažuji o rozvodu teplého vzduchu a přechod na hlavní topení krbovkama plynm budu temperovat v zimě když nejsme doma
Osobně bych externí přívod uvítal - máme vyvložkovaný krb (původně otevřený) a v podstatě jej lze optimálně provozovat jen při pootevřené mikroventilaci nebo ventilaci oken (plastová, 2 těsnění). V opačném případě vzniká v domě postupně podtlak, který po dohoření dřeva a poklesu tahu vede ke zpětnému nasátí spalin do místností i přes průduchy krbových dvířek . Přisávání lze realizovat (můj názor) např. z garáže, sklepa, kde je vzduch předehřátý a zároveň je tam dostatečný přísun venkovního vzduchu přes netěsnosti garážových vrat.
Dobrý den,
1) nevidím ve Vašem příspěvku otazník, z toho usuzuji, že má jít "jen" o vybuzení diskuse na toto téma
2) vidím, že jste svůj příspěvek oproti původnímu dost pozměnil, přesto budu reagovat především na jeho původní znění
Můžeme se tu klidně přít o teorii a číslech, jak píšete. Předpokládám ale, že většině zde diskutujících jde o praxi. Z praxe Vám tedy mohu zcela bez jakýchkoli skrytých či zcela otevřených záměrů říci, že
a) Norma ČSN 734230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm použití krbu BEZ externího přisávání v místnosti s digestoří nepřipouští. Mohu Vás ujistit, že tuto normu nepsali žádní hlupáci věci neznalí a nepsali jí proto, aby kohokoli zbytečně omezovali a komplikovali zájemcům o krby jejich záměr. Autory jsou odborníci s praxí desítek let, kteří do textu normy promítli nejen své zkušenosti, ale i zkušenosti např. jejich rakouských kolegů. Pokud tam toto ustanovení je, má to zcela jistě svůj dobrý důvod.
b) Vychládání krbu (přesněji řečeno obecně "topidla") v době mimo topení je samozřejmě otázkou regulace, resp. uzavření přívodu vzduchu, což dnes kamnáři běžně řeší např. automatikou.
c) V připravované novele normy je již zakotvena povinnost instalovat klapku uzavírající přívod vzduchu "na fasádě" - vychází ze zkušeností zákazníků z posledních let, kdy byly i v našich podmínkách velmi drsné mrazy. Na trhu je pro tento účel již dnes dostupná zdvojená klapka s přerušeným tepelným mostem.
d) Proti Vašemu argumentu, že "kamarádovi to funguje" lze říci jen tolik, že desítkám až stovkám uživatelů krbů bohužel ne. Tedy udělali tu nepříjemnou zkušenost, že jim jejich digestoř v jejich domě přetáhla tah komínu a přisávacími otvory vložky do interiéru vnesla kouř (což je ta lepší varianta, protože kouř je cítit, někdy i vidět).
a konečně
e) Technik Cechu kamnářů ČR či soudní znalci v oboru "Individuální topidla" Vám mohou jistě podat dostatek podrobných informací o jejich aktuálních posudcích, kde byly v novostavbách RD instalovány nekvalifikovanými a nezodpovědnými kamnáři, resp. "montéry krbů" (řemeslo "krbař" neexistuje) krbové vložky bez nezávislého přívodu vzduchu do místnosti s digestoří. Už při uzavřených přikládacích dvířkách byly naměřeny koncentrace CO (jedovatého plynu bez barvy a bez zápachu) takové, kdy hasiči začínají nasazovat plynové masky. Po otevření dvířek (a samozřejmě spuštěné digestoři) byla koncentrace více než dvojnásobná...
Právě proto by měla být instalace krbů a kamen svěřována do rukou opravdu kvalifikovaných řemeslníků. Věčné a neustále se opakující diskuse na podobná témata evidentně nic neřeší.
Jan Temr, redakce KAMNARI.CZ
JT Jan Temr @jan.temr427No to jsou ale kecy rádoby odborníků.
Je hrozný že dneska už je většina takových jaký jste vy. Tj krbařů (chcete-li kamnářů) alibistů a lidí co nerozumí fyzice a říkají si odborníci.
A je hodně smutné že takový příspěvek píše někdo z redakce kamnářů.
Tak jako mnoho českých zákonů píší hlupáci tak i takovéto normy mohou psát hlupáci. Je to asi něco jako s žárovkama. Odborníci z EU si táké řekli, že vyprodukované teplo z klasických žárovek jsou ztraty a proto jejich používání zakázali.
Mohu vám ukázat a vzít vás na exkurzi, ke svým známým, kteří nemají externí přívod vzduchu a mají výkonnou digestoř a zcela nový nízkoenergetický na pohled utěsněný dům - všude platová okna - a krb jim funguje naprosto bezvadně.
Pokud by se přesto teoreticky podařilo digestoři odsát krbu veškerý vzduch pro jeho hoření. Tak by ještě musela mít dostatek síly aby obrátila komínový tah proti zákonům fyziky tj směrem dolů. Většina digestoří nemá ani tu sílu aby na větší délce než 4 metry otevřela lehkou zpětnou klapku.
A navíc by dům musel být dokonale utěsněný tak, že by tam člověk ani nemohl dýchat.
Ale je třeba dělat bububu, lidi strašit s tím, že se schovávám za odborníky a dokládám nějaké nesmyslné měření, které jste ani provést nemohli, protože je to nesmysl už z principu.
Naměřené vyšší koncentace CO už je úplná demagogie. Naopak, krb si nasává z místnosti veškerý vydýchaný vzduch tj. nejen kyslík ale i vše ostatní a tak máte záruku čerstvého vzduchu.
Mám jenom dvě poznámky. Topení krbem má nejhorší účinnost ze všech způsobů topení.
Pokud digestoř nedokáže "překonat krb", tak je něco špatně a nebudu to rozvádět. Pokud se chcete bavit dále, tak vyčíslete, kolik krb s nějakým výkonem a přebytkem spalovacího vzduchu 3 potřebuje toho vzduchu z interiéru.
Dobrý den. Komínový efekt, čili proudění vzduchu v komíně je založen na rozdílné hustotě teplého a studeného vzduchu. Ta je zase závislá na teplotě. Čili, když změřím teplotu spalin, tak rozdíl mezi teplotou spalovacího vzduchu a teplotou spalin je obrovský a to totálně změní měrnou hustotu vzduchu. Čím vyšší teplota, tím menší hustota a z toho vyplývá i větší teplotní spád, který uvádí do pohybu spaliny. Ty stoupají vzhuru a na jejich místo se tlačí studený vzduch. Pokud jsou stěny komínu studené a komín není zaizolovaný, dochází ke známému efektu, že se spaliny ochlazují, komín netáhne a krb čoudí. Z toho všeho vyplývá, že studený komín bude mít mnohonásobně menší tah, protože při netopení bude teplota nasávaného vzduchu rovna venkovní teplotě vzduchu v místě nasávání a v ústí komínu nad střechou bude zase teplota venkovního vzduchu. Rozdíl těchto teplot nebude zásadní, spíše se bude blížit k pár stupňům, nebo nule a tudíž proudění vzduchu v komíně bude minimální, nebo žádné.
Ale jinak v pasivním domě, kde naměříte BD testem těsnost menší jak 0,6 riskujete přinejměnším špatné spalování v krbu, nebo v případě nejhorším i otravu kysličníkem uhelnatým.
Ono je to skoro podobné s uzavřeným spalovacím systémem u kondenzačních a turbo kotlů, kdy jde také o bezpečnost. A to za všech možných podmínek, které ani ve většině případů nenastanou.
A mě je celkem jedno, co nakonec namontujete a jak Vám to bude fungovat. Myslete na svou bezpečnost, na rady odborné veřejnosti, na život svůj a život svých dětí.
S pozdravem Laďa
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskvaV kanadě zavedli v 1990 povině venkovní přívod vzduchu , a v roce 1995 podle ruznych výzkumu toto zrušili
http://www.woodheat.org/outdoor-combusti…
http://www.woodheat.org/the-outdoor-air-…
Co se týče moderních topeništ , tak ty chcou velice málo vzduchu (provozují se zavřené - dvoustupnové spalování http://www.youtube.com/watch?v=k6swnMTBr… ) .Proto ani já nemám venkovní přívod vzduchu. Nijak jsem nikdy neměl problém z tahem a to mám jenom učinnou vyšku 3,5m (komín 5m)
Samozřejmě jiná situace je u teplovodních vložek , kde chcete velký vykon předat do vody a nechcete pomalé spalování ,ale velky vykon v co nejkratším čase .Tam bych doporučil venkovní přívod vuzduchu.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.